Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62023TN0110

Věc T-110/23: Žaloba podaná dne 27. února 2023 – Kargins v. Komise

Úř. věst. C 173, 15.5.2023, p. 31–31 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, GA, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

15.5.2023   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 173/31


Žaloba podaná dne 27. února 2023 – Kargins v. Komise

(Věc T-110/23)

(2023/C 173/42)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: Rems Kargins (Riga, Lotyšsko) (zástupci: O. Behrends, advokát)

Žalovaná: Evropská komise

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí Komise ze dne 12. prosince 2022, doručené žalobci dne 16. prosince 2022, jímž Komise zamítla žalobcovu žádost o přístup k dokumentům na základě pravidel upravujících veřejný přístup k dokumentům;

uložil žalované náhradu nákladů řízení.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce šest žalobních důvodů.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že seznam dokumentů poskytnutý žalovanou v napadeném rozhodnutí je zjevně neúplný.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z toho, že žalovaná značné části dokumentů neoprávněně skryla.

3.

Třetí žalobní důvod vycházející z toho, že žalovaná neoprávněně odepřela přístup ke čtrnácti dokumentům a že tak učinila na základě nesprávného výkladu a použití čl. 4 odst. 2 nařízení 1049/2001 (1) v souvislosti s potenciálním narušením soudního řízení.

4.

Čtvrtý žalobní důvod vycházející z toho, že stanovisko žalované ohledně potenciálního převažujícího veřejného zájmu trpí řadou vad, mimo jiné tím, že žalovaná nepoukázala na žádnou újmu způsobenou zpřístupněním, že nevzala v úvahu politický a hospodářský význam projednávané věci a že nezvážila veřejný zájem na posouzení rozdílu mezi legitimním vyjádřením v postavení amicus curiae a nelegitimním zásahem Komise do výkonu spravedlnosti v členském státě tím, že vnitrostátní odvolací soud je informován o tom, jaké negativní dopady by pro dotyčný členský stát znamenalo nepříznivé opatření, které by Komise přijala, kdyby rozhodnutí soudů nižšího stupně nebylo zrušeno.

5.

Pátý žalobní důvod vycházející z toho, že žalovaná neposkytla žalobci přístup do spisu.

6.

Šestý žalobní důvod vycházející z toho, že vydáním napadeného rozhodnutí žalobci téměř rok po zaslání potvrzující žádosti byla lhůta podle čl. 8 odst. 1 a 2 nařízení 1049/2001 porušena natolik zásadním způsobem, že představuje odepření přístupu v příslušném okamžiku.


(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise.


Top