1

Žalobou podanou na základě článku 263 SFEU se žalobci, Comité interprofessionnel du vin de Champagne a Institut national de l’origine et de la qualité (INAO), domáhají částečného zrušení rozhodnutí druhého odvolacího senátu Úřadu Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO) ze dne 17. února 2023 (věc R 531/2022-2) (dále jen „napadené rozhodnutí“).

2

Dne 19. února 2019 podala společnost Nero Lifestyle Srl u EUIPO přihlášku ochranné známky Evropské unie pro slovní ochrannou známku NERO CHAMPAGNE.

3

Přihlášená ochranná známka označovala výrobky a služby, které náležejí do tříd 33, 35 a 41 ve smyslu Niceské dohody o mezinárodním třídění výrobků a služeb pro účely zápisu známek ze dne 15. června 1957 ve znění změn a doplňků a pro každou z těchto tříd odpovídají následujícímu popisu:

4

Dne 2. srpna 2019 podali žalobci námitky proti zápisu přihlášené ochranné známky pro výrobky a služby uvedené v bodě 3 výše.

5

Námitky se opíraly o chráněné označení původu (CHOP) č. AOP-FR-A1359 „Champagne“, zapsané v Evropské unii pro víno od 18. září 1973 v souladu s čl. 107 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1308/2013 ze dne 17. prosince 2013, kterým se stanoví společná organizace trhů se zemědělskými produkty a zrušují nařízení Rady (EHS) č. 922/72, (EHS) č. 234/79, (ES) č. 1037/2001 a (ES) č. 1234/2007 (Úř. věst. 2013, L 347, s. 671).

6

Námitky byly opodstatněny důvody uvedenými v čl. 8 odst. 6 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1001 ze dne 14. června 2017 o ochranné známce Evropské unie (Úř. věst. 2017, L 154, s. 1) a v čl. 103 odst. 2 písm. a) až d) nařízení č. 1308/2013.

7

Dne 1. února 2022 námitkové oddělení částečně vyhovělo námitkám ve vztahu ke službám „maloobchodní a velkoobchodní prodej on-line a v obchodech zaměřený na následující výrobky: piva a nealkoholické nápoje“, náležejícím do třídy 35 na základě čl. 103 odst. 2 písm. c) a d) nařízení č. 1308/2013 a zamítlo námitky ve vztahu k ostatním výrobkům a službám uvedeným v bodě 3 výše.

8

Dne 31. března 2022 podali žalobci u EUIPO proti rozhodnutí námitkového oddělení odvolání v rozsahu, v němž uvedené oddělení zamítlo námitky.

9

Napadeným rozhodnutím odvolací senát zrušil rozhodnutí námitkového oddělení v rozsahu, v němž zamítlo námitky ve vztahu ke službám „propagační činnost, reklama; pomoc při řízení obchodní činnosti; obchodní administrativa; kancelářské práce“ náležejícím do třídy 35, a námitkám ve vztahu k těmto službám vyhověl. Naproti tomu zamítl námitky ve vztahu k výrobkům náležejícím do třídy 33 a službám náležejícím do třídy 41 uvedeným v bodě 3 výše, jakož i službám „maloobchodní a velkoobchodní prodej on-line a v obchodech zaměřený na následující výrobky: vína s chráněným označením původu ‚Champagne‘ “, náležejícím do třídy 35 (dále jen společně „dotčené výrobky a služby“).

10

Žalobci podporovaní Francouzskou republikou a Italskou republikou navrhují, aby Tribunál:

11

EUIPO navrhuje, aby Tribunál:

12

Nero Lifestyle navrhuje, aby Tribunál:

13

oriGIn, organization for an International Geographical Indication network (dále jen „oriGIn“), podporuje návrhová žádání žalobců a navrhuje, aby Tribunál uložil EUIPO a společnosti Nero Lifestyle náhradu nákladů řízení, včetně nákladů, které jí vznikly.

14

Žalobci uplatňují v podstatě čtyři žalobní důvody, přičemž první z nich, který je rozdělen do tří částí, vychází z porušení čl. 8 odst. 6 nařízení 2017/1001 ve spojení s čl. 103 odst. 2 písm. a) bodem ii) nařízení č. 1308/2013, druhý z porušení čl. 8 odst. 6 nařízení 2017/1001 ve spojení s čl. 103 odst. 2 písm. a) bodem i) nařízení č. 1308/2013, třetí, který je rozdělen do dvou částí, z porušení povinnosti uvést odůvodnění stanovené v článcích 263 a 296 SFEU a v čl. 94 odst. 1 nařízení 2017/1001 a čtvrtý z porušení zásad rovného zacházení a řádné správy.

15

Nejprve je třeba přezkoumat společně první žalobní důvod a první část třetího žalobního důvodu a poté druhou část třetího žalobního důvodu.

16

V první části prvního žalobního důvodu žalobci tvrdí, že užívání a zápis CHOP „Champagne“ jako součásti přihlášené ochranné známky zneužívají funkci CHOP a jsou jako takové v rozporu s čl. 103 odst. 2 písm. a) bodem ii) nařízení č. 1308/2013 ve spojení s čl. 8 odst. 6 nařízení 2017/1001.

17

V rámci druhé části prvního žalobního důvodu žalobci tvrdí, že odvolací senát měl nesprávně za to, že vzhledem k tomu, že se přihláška přihlášené ochranné známky týkala výhradně výrobků, které jsou v souladu se specifikací CHOP „Champagne“, a služeb souvisejících s takovými výrobky, čl. 103 odst. 2 nařízení č. 1308/2013 se nepoužije. Odvolací senát tak neprávem vyloučil možnost, že by ochranná známka zapsaná pro výrobky, které jsou v souladu s touto specifikací, nebo pro služby související s takovými výrobky mohla zneužívat pověst dotčeného CHOP ve smyslu čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 1308/2013.

18

Ve třetí části prvního žalobního důvodu žalobci odvolacímu senátu vytýkají, že v rozporu s čl. 8 odst. 6 nařízení 2017/1001 ve spojení s čl. 103 odst. 2 písm. a) bodem ii) nařízení č. 1308/2013 neprovedl globální posouzení přihlášené ochranné známky, a předkládají soubor nepřímých důkazů, které podle nich prokazují, že tato ochranná známka zneužívá pověst CHOP „Champagne“ ve smyslu uvedeného ustanovení.

19

Kromě toho žalobci v první části třetího žalobního důvodu v podstatě tvrdí, že odvolací senát nesplnil povinnost uvést odůvodnění, jelikož v bodě 37 napadeného rozhodnutí neuvedl důvody, pro které měl za to, že neexistuje žádný důkaz o tom, že se na užití přihlášené ochranné známky vztahuje čl. 103 odst. 2 čl. 103 odst. 2 nařízení č. 1308/2013.

20

Úvodem je třeba připomenout, že podle čl. 8 odst. 6 nařízení 2017/1001 se na základě námitek jakékoli osoby oprávněné podle příslušných právních předpisů k výkonu práv vyplývajících z označení původu nebo zeměpisného označení přihlášená ochranná známka nezapíše, pokud podle unijních nebo vnitrostátních právních předpisů poskytujících ochranu označením původu a zeměpisným označením žádost o zápis označení původu nebo zeměpisného označení byla v souladu s unijními nebo vnitrostátními právními předpisy podána již přede dnem podání přihlášky ochranné známky Evropské unie nebo přede dnem vzniku práva přednosti uplatněného ve vztahu k přihlášce ochranné známky, s výhradou jeho pozdějšího zápisu, a dále že toto označení původu nebo zeměpisné označení poskytuje právo zakázat užívání pozdější ochranné známky.

21

Článek 8 odst. 6 nařízení 2017/1001 je třeba vykládat s ohledem na příslušná ustanovení unijního práva týkající se stanovení a ochrany CHOP ve vztahu k vinařským výrobkům. V projednávané věci je proto třeba odkázat na CHOP zapsaná v souladu s nařízením č. 1308/2013 [obdobně viz rozsudek ze dne 6. října 2021, Esteves Lopes Granja v. EUIPO – IVDP (PORTWO GIN), T‑417/20, nezveřejněný, EU:T:2021:663, bod 24].

22

Článek 102 odst. 1 nařízení č. 1308/2013, nadepsaný „Vztah k ochranným známkám“, stanoví následující:

„Zápis ochranné známky, která obsahuje [CHOP] nebo zeměpisné označení [CHZO], jež není v souladu s dotčenou specifikací výrobku, nebo se z takového označení skládá nebo na jejíž užití se vztahuje čl. 103 odst. 2 a která se týká výrobku spadajícího do jedné z kategorií uvedených v příloze VII části II,

23

Článek 103 nařízení č. 1308/2013, nadepsaný „Ochrana“, ve znění platném ke dni podání námitek uvádí následující:

„1.   „[CHOP] a [CHZO] může použít každý hospodářský subjekt, který uvádí na trh víno, jež bylo vyrobeno v souladu s příslušnou specifikací výrobku.

2.   [CHOP] a [CHZO], jakož i víno s tímto chráněným názvem v souladu se specifikací výrobku jsou chráněna před:

[…]

[…]“

24

Z judikatury vyplývá, že cílem systému ochrany CHOP a CHZO stanoveného nařízením č. 1308/2013 je především zajistit spotřebitelům, že zemědělské produkty nesoucí zapsaný název mají z důvodu, že pocházejí z určité zeměpisné oblasti, určité zvláštní vlastnosti, a tudíž skýtají záruku jakosti, která je dána jejich zeměpisným původem, s cílem umožnit zemědělským subjektům zajistit si vyšší příjmy díky skutečnému úsilí o zlepšení jakosti a zabránit tomu, aby třetí osoby neoprávněně těžily z dobré pověsti vyplývající z jakosti těchto produktů (rozsudky ze dne 14. září 2017, EUIPO v. Instituto dos Vinhos do Douro e do Porto, C‑56/16 P, EU:C:2017:693, bod 82, a ze dne 9. září 2021, Comité Interprofessionnel du Vin de Champagne,C‑783/19, EU:C:2021:713, bod 49).

25

Argumenty žalobců je třeba posoudit z hlediska těchto úvah.

26

Žalobci, podporovaní Italskou republikou, tvrdí, že právo použít CHOP uvedené v čl. 103 odst. 1 nařízení č. 1308/2013 se týká práva používat je jako CHOP, tj. v souladu s funkcí CHOP. Toto ustanovení naproti tomu nedovoluje třetím osobám nechat zapsat CHOP jako součást ochranné známky, neboť takové použití je podle nich v rozporu s čl. 103 odst. 2 písm. a) bodem ii) nařízení č. 1308/2013. Na jednání žalobci, podporovaní Francouzskou republikou a oriGIn, své stanovisko relativizovali, když připustili, že CHOP může být za určitých podmínek součástí ochranné známky, a zároveň tvrdili, že odvolací senát musí provést analýzu případ od případu za účelem posouzení, zda přihlášená ochranná známka zneužívá pověst dotčeného CHOP ve smyslu čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) uvedeného nařízení.

27

EUIPO a společnost Nero Lifestyle argumenty žalobců zpochybňují. EUIPO na jednání zejména uvedl, že argument žalobců, podle něhož měl odvolací senát provést analýzu případ od případu za účelem posouzení, zda přihlášená ochranná známka zneužívá pověst CHOP „Champagne“, je nepřípustný, jelikož byl poprvé uplatněn až na uvedeném jednání.

28

Z ustanovení čl. 76 písm. d) ve spojení s čl. 84 odst. 1 jednacího řádu Tribunálu zejména vyplývá, že nové důvody nebo argumenty nelze předkládat v průběhu řízení, ledaže by se zakládaly na právních a skutkových okolnostech, které vyšly najevo v průběhu řízení nebo by představovaly rozšíření důvodu dříve přímo nebo implicitně uvedeného v žalobě a které s ním úzce souvisejí (viz rozsudek ze dne 22. listopadu 2017, von Blumenthal a další v. EIB, T‑558/16, nezveřejněný, EU:T:2017:827, bod 48 a citovaná judikatura).

29

V tomto ohledu přitom argumentace žalobců, podle níž měl odvolací senát na základě čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 1308/2013 provést analýzu případ od případu za účelem posouzení, zda přihlášená ochranná známka zneužívá pověst CHOP „Champagne“, směřuje pouze k upřesnění argumentu předloženého v žalobě a rozvinutého v rámci třetí části prvního žalobního důvodu, podle kterého měl odvolací senát použít uvedené ustanovení v případech, kdy ochranná známka obsahovala CHOP a byla zaměřena na výrobky, které jsou v souladu se specifikací tohoto CHOP, a na služby, které se k takovým výrobkům vztahovaly, a je tudíž přípustná.

30

Pokud jde o věc samou a o otázku, zda je zápis ochranné známky, která obsahuje CHOP nebo se z takového označení skládá, jako takový v rozporu s články 102 a 103 nařízení č. 1308/2013, je třeba připomenout, že čl. 102 odst. 1 nařízení č. 1308/2013 stanoví, že zápis ochranné známky, která obsahuje CHOP nebo CHZO, jež není v souladu s dotčenou specifikací výrobku, nebo se z takového označení skládá nebo na jejíž užití se vztahuje čl. 103 odst. 2 uvedeného nařízení a která se týká výrobku spadajícího do jedné z kategorií uvedených v příloze VII části II tohoto nařízení, se buď zamítne, pokud byla žádost o zápis ochranné známky podána po dni podání žádosti o ochranu označení původu nebo zeměpisného označení [Komisi] a označení původu nebo zeměpisné označení je následně chráněno, nebo se prohlásí za neplatný.

31

Z tohoto ustanovení vyplývá, že v zásadě nezakazuje, aby ochranná známka obsahovala CHOP nebo se z takového označení skládala. Naopak z něj vyplývá, že ochrannou známku, která obsahuje CHOP nebo se z takového označení skládá, lze zapsat za určitých podmínek, a to tak, že zápis takové ochranné známky bude zamítnut nebo prohlášen za neplatný pouze ve dvou případech, a to zaprvé pokud CHOP není v souladu se specifikací dotčeného výrobku, nebo zadruhé pokud se na její užití vztahuje čl. 103 odst. 2 nařízení č. 1308/2013 a týká se výrobku spadajícího do jedné z kategorií uvedených v příloze VII části II tohoto nařízení.

32

Článek 103 odst. 2 nařízení č. 1308/2013 v podstatě stanoví taxativní výčet praktik, proti nimž jsou CHOP chráněna.

33

Konkrétně čl. 103 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení č. 1308/2013, na který žalobci odkazují v rámci první části prvního žalobního důvodu na podporu tvrzení, že použití a zápis ochranné známky, která obsahuje CHOP nebo se z takového označení skládá, jsou „jako takové“ neslučitelné s tímto ustanovením, pouze stanoví, že CHOP je chráněno před jakýmkoli přímým či nepřímým obchodním použitím tohoto chráněného označení, „pokud takové použití zneužívá pověst [CHOP]“. Z toho vyplývá, že toto ustanovení ve spojení s čl. 102 odst. 1 uvedeného nařízení nebrání zápisu ochranné známky, která obsahuje CHOP nebo se z takového označení skládá, jako takovému, ale pouze tomu, aby tento zápis zneužíval pověst dotčeného CHOP.

34

Z výkladu čl. 102 odst. 1 ve spojení s čl. 103 odst. 2 nařízení č. 1308/2013 tedy vyplývá, že tato ustanovení nebrání zápisu ochranné známky, která obsahuje CHOP nebo se z takového označení skládá, jako takovému s výjimkou případů, kdy se na takový zápis vztahuje některý z případů výslovně stanovených za tímto účelem.

35

Jak bylo ostatně uvedeno v bodě 26 výše, žalobci, kteří byli dotázáni na jednání, v podstatě připustili, že čl. 102 odst. 1 nařízení č. 1308/2013 nezakazuje zápis ochranných známek, které obsahují CHOP nebo se z takového označení skládají, jako takový, ale vyžaduje přezkum případ od případu za účelem ověření, zda byly splněny podmínky umožňující takový zápis, který podle nich odvolací senát v projednávané věci neučinil.

36

Je tudíž třeba zamítnout první část prvního žalobního důvodu jako neopodstatněnou.

37

V projednávané věci měl odvolací senát v bodě 37 napadeného rozhodnutí v podstatě za to, že se čl. 103 odst. 2 nařízení č. 1308/2013 nepoužije, jelikož v souladu s omezením seznamu výrobků a služeb je CHOP užíváno v souladu se specifikací výrobku, a dále že neexistuje žádný důkaz o tom, že se na užití přihlášené ochranné známky vztahuje čl. 103 odst. 2 uvedeného nařízení.

38

V tomto ohledu měl odvolací senát v bodech 38 až 41 napadeného rozhodnutí na základě úvahy a contrario k čl. 102 odst. 1 písm. a) nařízení č. 1308/2013 v podstatě za to, že je-li dotčené CHOP používáno pro výrobky, které jsou v souladu se specifikací CHOP „Champagne“, čl. 103 odst. 2 nařízení č. 1308/2013 se nepoužije a že tomu tak je v projednávané věci, neboť se dotčený seznam výrobků a služeb omezuje na výrobky, které jsou v souladu s uvedenou specifikací.

39

Žalobci, podporovaní Francouzskou republikou a oriGIn, tvrdí, že je nesprávné vyvodit z čl. 102 odst. 1 nařízení č. 1308/2013, jehož působnost je omezena na ochranné známky, jež obsahují CHOP, které není v souladu se specifikací dotčeného výrobku, nebo se z takového označení skládají, že působnost čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) tohoto nařízení je rovněž omezena na používání tohoto CHOP pro výrobky, které nejsou v souladu se specifikací. Pouhá skutečnost, že se přihlášená ochranná známka týká výrobků, které jsou v souladu se specifikací CHOP „Champagne“, a souvisejících služeb, tudíž v případě neprovedení posouzení případ od případu nepostačuje k vyloučení použitelnosti čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) uvedeného nařízení na projednávaný případ.

40

EUIPO a společnost Nero Lifestyle s argumenty žalobců nesouhlasí.

41

Podle názoru EUIPO se v rámci přezkumu absolutních důvodů pro zamítnutí zápisu ochranných známek, které obsahují CHOP nebo se z takového označení skládají, již řadu let uplatňuje to, co žalobci nazývají „teorií omezení“. Podle této teorie lze námitky vznesené na základě čl. 7 odst. 1 písm. j) nařízení 2017/1001 ve spojení s článkem 103 nařízení č. 1308/2013 překonat, pokud jsou relevantní výrobky omezeny tak, aby splňovaly požadavky specifikace dotčeného CHOP nebo CHZO. Kromě toho uvádí, že ze struktury čl. 103 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1308/2013 nutně vyplývá, že pojem „zneužití pověsti“ CHOP uvedený v čl. 103 odst. 2 písm. a) bodě ii) uvedeného nařízení je v prvé řadě, ne-li výlučně, vyhrazen pro situace, kdy je CHOP používáno pro výrobky nebo služby, které nejsou srovnatelné s výrobky nebo službami, na které se vztahuje dotčené CHOP. To podle něj ostatně vyplývá z rozsudku ze dne 6. října 2021, PORTWO GIN (T‑417/20, nezveřejněný, EU:T:2021:663, bod 52), podle kterého může být pověst CHOP zneužita, pokud je dané označení používáno pro jiné výrobky, než které jsou chráněny CHOP, a pokud jsou zvláštní podoba a rozlišovací vlastnosti CHOP přenosné na výrobky označené přihlášenou ochrannou známkou.

42

Společnost Nero Lifestyle podporuje výklad čl. 103 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1308/2013, který provedl EUIPO, na základě několika rozhodnutí tohoto úřadu.

43

Zaprvé podle „teorie omezení“, kterou odvolací senát použil v bodech 37 až 41 napadeného rozhodnutí, se v podstatě předpokládá, že ochranná známka, která obsahuje CHOP, nemůže v zásadě zneužívat pověst tohoto CHOP, pokud je tato ochranná známka zapsána výlučně pro výrobky, které jsou v souladu se specifikací tohoto CHOP, a pro služby, které se k těmto výrobkům vztahují.

44

Tato teorie vychází z metodických pokynů EUIPO týkajících se průzkumu ochranných známek Evropské unie [část C (Námitka), oddíl 6 (Zeměpisná označení), bod 3.1.3 (Omezení týkající se rozsahu ochrany ZO na základě relativních důvodů)], podle nichž „pokud specifikace přihlášky [ochranné známky] zahrnuje, pokud jde o výrobky totožné s výrobky, na které se vztahuje [CHOP nebo CHZO], pouze výrobky v souladu se specifikací dotyčného [CHOP nebo CHZO], je funkce příslušného [CHOP nebo CHZO] pro tyto výrobky zaručena, protože přihláška [ochranné známky] se vztahuje pouze na výrobky s konkrétním zeměpisným původem a s příslušnými specifickými vlastnostmi. V důsledku toho musí být námitky podané proti přihlášce [ochranné známky], která je náležitě omezena, zamítnuty.“

45

V tomto ohledu je třeba podotknout, že napadené rozhodnutí postrádá jasnost při použití této „teorie promlčení“ způsobem, jakým byla použita v projednávané věci. Zejména není jasné, zda podle odvolacího senátu „teorie omezení“ představuje v zásadě vyvratitelnou domněnku, že pověst CHOP není zneužita, jak vyplývá z bodu 37 napadeného rozhodnutí, nebo nevyvratitelnou domněnku, jak vyplývá z bodů 40 a 41 uvedeného rozhodnutí.

46

Na dotaz položený na jednání nebyl EUIPO schopen objasnit, zda uvedená teorie spočívá ve vyvratitelné nebo nevyvratitelné domněnce a zda odvolací senát v napadeném rozhodnutí použil první nebo druhý typ domněnky. EUIPO sice tvrdil, že ochranná známka označující pouze výrobky, které jsou v souladu se specifikací CHOP, v zásadě nemůže zneužívat pověst uvedeného označení, avšak připustil, že nelze vyloučit, že v ojedinělých případech může být takové zneužití přesto prokázáno.

47

Za těchto okolností je třeba uvést, že podle prvního výkladu, vyplývajícího z bodů 40 a 41 napadeného rozhodnutí, odvolací senát použil „teorii omezení“ jako nevyvratitelnou domněnku, že pověst CHOP není zneužita, pokud přihlášená ochranná známka označuje pouze výrobky, které jsou v souladu se specifikací, jakož i související služby. Odvolací senát totiž v uvedených bodech napadeného rozhodnutí uvedl, že jelikož se přihlášená ochranná známka týká výrobků, které jsou v souladu se specifikací CHOP, jakož i služeb souvisejících s takovými výrobky, čl. 103 odst. 2 nařízení č. 1308/2013 se nepoužije.

48

Tím se odvolací senát dopustil nesprávného právního posouzení. Jak bylo připomenuto v bodě 22 výše, čl. 102 odst. 1 nařízení č. 1308/2013 totiž stanoví v podstatě dva důvody pro zamítnutí zápisu ochranné známky, která obsahuje CHOP nebo se z takového označení skládá, a která se týká výrobku spadajícího do jedné z kategorií uvedených v příloze VII části II tohoto nařízení. Ochranná známka, která obsahuje CHOP nebo se z takového označení skládá, nemůže být zapsána, zaprvé pokud není v souladu s dotčenou specifikací výrobku nebo zadruhé pokud se na její užití vztahuje čl. 103 odst. 2 uvedeného nařízení.

49

Kromě toho případy uvedené v čl. 103 odst. 2 nařízení č. 1308/2013, připomenuté v bodě 23 výše, se nevztahují – s výjimkou případu uvedeného v čl. 103 odst. 2 písm. a) bodě i) tohoto nařízení – na srovnatelné výrobky, které nejsou v souladu se specifikací. Ze znění čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) a písm. b) až d) nařízení č. 1308/2013 totiž nijak nevyplývá, že by se případy v něm stanovené nemohly vztahovat na používání CHOP pro výrobky, které jsou v souladu s jeho specifikací.

50

Na rozdíl od čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu i) nařízení č. 1308/2013, který omezuje svou působnost na „srovnatelné výrobky, které nevyhovují specifikaci výrobku“, čl. 103 odst. 2 písm. a) bod ii) tohoto nařízení neupřesňuje, že se vztahuje pouze na použití dotčeného CHOP pro srovnatelné výrobky nebo pro výrobky a služby, které nejsou v souladu se specifikací tohoto CHOP (v tomto smyslu a obdobně viz rozsudek ze dne 9. září 2021, Comité Interprofessionnel du Vin de Champagne,C‑783/19, EU:C:2021:713, bod 54). Ze znění čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 1308/2013, který nezmiňuje ani „srovnatelné výrobky“ ani jakoukoli jinou specifickou kategorii výrobků nebo služeb, totiž vyplývá, že se toto ustanovení má použít na všechny druhy výrobků a služeb, včetně srovnatelných výrobků, které vyhovují specifikaci dotčeného CHOP.

51

Z toho vyplývá, že pouhá skutečnost, že ochranná známka obsahující CHOP omezuje svůj zápis na výrobky, které jsou v souladu se specifikací, jakož i na služby, které se k takovým výrobkům vztahují, sama o sobě nebrání uplatnění důvodů pro zamítnutí zápisu nebo prohlášení neplatnosti stanovených v čl. 103 odst. 2 písm. a) bodě ii) a písm. b) až d) nařízení č. 1308/2013. Nelze tedy ab initio vyloučit, že by přihlášená ochranná známka mohla zneužívat pověst CHOP ve smyslu čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 1308/2013, pokud jsou výrobky nebo služby, kterých se týká, v souladu se specifikací. Z tohoto důvodu a na rozdíl od toho, co rozhodl odvolací senát v bodech 40 a 41 napadeného rozhodnutí, se lze článku 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 1308/2013 dovolávat za účelem vznesení námitek proti zápisu ochranné známky, která obsahuje CHOP nebo se z takového označení skládá, navzdory tomu, že výrobky, jakož i služby související s takovými výrobky, označené přihlášenou ochrannou známkou jsou v souladu se specifikací dotčeného CHOP.

52

V tomto ohledu, jak správně tvrdí žalobci, měl odvolací senát s ohledem na čl. 103 odst. 2 písm. a) bod ii) nařízení č. 1308/2013 s přihlédnutím ke všem relevantním okolnostem projednávané věci provést analýzu za účelem posouzení, zda přihlášená ochranná známka zneužívá pověst CHOP „Champagne“. V tomto ohledu z judikatury vyplývá, že zneužití pověsti CHOP ve smyslu čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 1308/2013 předpokládá použití tohoto CHOP s úmyslem neoprávněně využít jeho pověsti (rozsudky ze dne 20. prosince 2017, Comité Interprofessionnel du Vin de Champagne,C‑393/16, EU:C:2017:991, bod 40, a ze dne 6. října 2021, PORTWO GIN, T‑417/20, nezveřejněný, EU:T:2021:663, bod 50).

53

Jak správně uvádějí žalobci, odvolací senát si v napadeném rozhodnutí protiřečil, když v bodě 40 napadeného rozhodnutí na jedné straně konstatoval, že „čl. 103 odst. 2 nařízení č. 1308/2013 se nepoužije“ na ochrannou známku označující pouze výrobky, které jsou v souladu se specifikací, a na druhé straně následně v bodě 47 a následujících napadeného rozhodnutí přezkoumal, zda zápisu téže ochranné známky brání čl. 103 odst. 2 písm. c) uvedeného nařízení. Odvolací senát tak podle všeho implicitně, ale nutně připustil, že některé z případů stanovených v čl. 103 odst. 2 nařízení č. 1308/2013 se mohou na takovou ochrannou známku použít, a bránit tak jejímu zápisu, což je v rozporu s existencí nevyvratitelné domněnky, která spočívá v popření použitelnosti čl. 103 odst. 2 nařízení č. 1308/2013 na ochranné známky, které obsahují CHOP týkající se výhradně výrobků, jež jsou v souladu se specifikací výrobku, a souvisejících služeb, nebo se z takového označení skládají.

54

Odvolací senát se tedy tím, že v bodech 40 a 41 napadeného rozhodnutí v podstatě zavedl nevyvratitelnou domněnku, že se zápis ochranné známky, která obsahuje CHOP nebo se z takového označení skládá, pro výrobky, které jsou v souladu se specifikací, a pro služby související s takovými výrobky považuje za zápis, který nezneužívá pověst tohoto CHOP ve smyslu čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 1308/2013, dopustil při výkladu tohoto ustanovení nesprávného právního posouzení.

55

Podle druhého výkladu napadeného rozhodnutí, odlišného od výkladu uvedeného v bodě 47 výše a vyplývajícího z bodu 37 uvedeného rozhodnutí, zavádí „teorie omezení“ vyvratitelnou domněnku, podle níž lze předpokládat, že ochranná známka zapsaná pouze pro výrobky, které jsou v souladu se specifikací, a služby související s těmito výrobky nezneužívá pověst CHOP, ledaže lze prokázat opak.

56

Jak bylo připomenuto v bodě 37 výše, odvolací senát v bodě 37 napadeného rozhodnutí uvedl, že čl. 103 odst. 2 nařízení č. 1308/2013 se v projednávané věci nepoužije, neboť CHOP je užíváno v souladu se specifikací a neexistuje žádný důkaz o tom, že na užívání přihlášené ochranné známky se vztahuje čl. 103 odst. 2 uvedeného nařízení. Odvolací senát tedy podle všeho připouští, že uvedená domněnka může být vyvrácena na základě důkazů, které mohou v projednávané věci prokázat, že užívání ochranné známky může zneužívat pověst CHOP.

57

V tomto ohledu je třeba připomenout, jak bylo konstatováno v bodě 24 výše, že cílem systému ochrany CHOP a CHZO stanoveného nařízením č. 1308/2013 je především zajistit spotřebitelům, že zemědělské produkty nesoucí zapsaný název mají z důvodu, že pocházejí z určité zeměpisné oblasti, určité zvláštní vlastnosti, a tudíž skýtají záruku jakosti, která je dána jejich zeměpisným původem.

58

Lze tedy předpokládat, že ochranná známka, která obsahuje CHOP nebo se z takového označení skládá, zapsaná pouze pro výrobky, které vyhovují specifikaci tohoto CHOP, nebo pro související služby nebude neoprávněně zneužívat pověst tohoto CHOP ve smyslu čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 1308/2013, jelikož se má za to, že je na trhu užívána pouze pro výrobky splňující požadavky na jakost týkající se tohoto CHOP nebo pro služby související s takovými výrobky. V důsledku toho se má za to, že cíle ochrany jakosti výrobků označených CHOP, který sleduje nařízení č. 1308/2013, bylo v tomto případě dosaženo.

59

Taková domněnka však může být vyvrácena, pokud lze na základě konkrétních, podložených a shodujících se důkazů prokázat, že daná ochranná známka může neoprávněně zneužívat pověst CHOP, i když označuje pouze výrobky, které jsou v souladu se specifikací tohoto CHOP, nebo související služby. Jsou-li tedy oddělení EUIPO s takovými důkazy obeznámena, musí je přezkoumat za účelem ověření, zda umožňují uvedenou domněnku vyvrátit.

60

V rozsahu, v němž je napadené rozhodnutí vykládáno tak, že zavádí vyvratitelnou domněnku, tedy není stiženo nesprávným právním posouzením. Nicméně, jak správně uvedli žalobci, je třeba přezkoumat, zda odvolací senát právně dostačujícím způsobem uvedl důvody, které jej vedly k závěru, že tato domněnka nebyla v projednávané věci vyvrácena.

61

V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 94 odst. 1 první věty nařízení 2017/1001 musí být rozhodnutí EUIPO odůvodněna. Tato povinnost má stejný dosah jako povinnost vyplývající z čl. 296 druhého pododstavce SFEU, který vyžaduje, aby z odůvodnění jasně a jednoznačně vyplývaly úvahy orgánu, jenž akt vydal, aniž je nezbytné, aby toto odůvodnění specifikovalo všechny relevantní skutkové a právní okolnosti, přičemž je však otázku, zda odůvodnění aktu splňuje uvedené požadavky, třeba posuzovat s ohledem nejen na jeho znění, ale rovněž na jeho kontext, jakož i soubor právních pravidel upravujících dotčenou oblast (viz rozsudek ze dne 28. června 2018, EUIPO v. Puma, C‑564/16 P, EU:C:2018:509, bod 65 a citovaná judikatura).

62

Odvolací senát navíc není povinen výslovně a vyčerpávajícím způsobem odpovědět na všechny argumenty účastníků řízení, které mu byly předloženy (v tomto smyslu viz rozsudky ze dne 10. května 2012, Rubinstein a L’Oréal v. OHIM, C‑100/11 P, EU:C:2012:285, bod 112, a ze dne6. září 2012, Storck v. OHIM, C‑96/11 P, nezveřejněný, EU:C:2012:537, bod 88), avšak za podmínky, že uvede skutkové okolnosti a právní úvahy, které mají zásadní význam v rámci systematiky rozhodnutí [viz rozsudek ze dne 24. listopadu 2015, Intervog v. OHIM (meet me), T‑190/15, nezveřejněný, EU:T:2015:874, bod 48 a citovaná judikatura].

63

V tomto ohledu odvolací senát v bodě 37 napadeného rozhodnutí konstatoval, že žalobci za tímto účelem nepředložili žádný důkaz.

64

Z písemností předložených žalobci však vyplývá, že ve fázi správního řízení byla uvedena řada skutečností, které svědčí o tom, že přihlášená ochranná známka může zneužívat pověst CHOP „Champagne“. Jde zaprvé o obzvláště dobrou pověst CHOP „Champagne“, zadruhé o argument, že služba nemůže být z povahy věci v souladu se specifikací CHOP, takže „teorie omezení“ se na služby nemůže vztahovat, a zatřetí o odkaz na skutečnost, že přihlášená ochranná známka je slovní ochrannou známkou, která proto může být na trhu užívána mnoha různými způsoby, včetně způsobu, který je v rozporu s cíli CHOP, začtvrté o argumenty, které v podstatě uvádějí, že výraz „nero“ v přihlášené ochranné známce označuje výraz „champagne“, a zapáté o argumenty týkající se označování výrobků uváděných na trh společností Nero Lifestyle. Konečně žalobci ve svém podání předloženém odvolacímu senátu odkázali na důkazy, které již byly předloženy námitkovému oddělení a uvedeny v bodě 6 napadeného rozhodnutí.

65

Odvolací senát přitom v bodech 42 až 46 napadeného rozhodnutí přezkoumal pouze jeden z těchto důkazů, a sice důkaz o tom, že přihlášená ochranná známka porušuje pravidla pro označování stanovená ve specifikaci CHOP „Champagne“.

66

Bez ohledu na opodstatněnost argumentů a důkazů předložených žalobci a uvedených v bodě 64 výše tak odvolací senát tím, že se omezil na konstatování, že „neexistuje žádný důkaz o tom, že se na užití [přihlášené] ochranné známky vztahuje čl. 103 odst. 2“, porušil povinnost uvést odůvodnění, která mu přísluší s ohledem na judikaturu citovanou v bodech 61 a 62 výše, jelikož dostatečně nevysvětlil, v čem důkazy předložené žalobci nemohou v projednávaném případě vyvrátit domněnku uvedenou v bodě 58 výše.

67

Žádná z výše uvedených úvah není zpochybněna argumenty EUIPO a společnosti Nero Lifestyle. Zaprvé z rozsudku ze dne 6. října 2021, PORTWO GIN (T‑417/20, nezveřejněný, EU:T:2021:663, bod 31), na který se odvolává EUIPO, totiž nevyplývá, že by Tribunál tím, že uvedl, že čl. 103 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1308/2013 přiznává ochranu před jakýmkoli přímým či nepřímým obchodním použitím CHOP „jak pro srovnatelné výrobky, které nevyhovují specifikaci výrobku spjaté s chráněným názvem, tak pro nesrovnatelné výrobky, pokud uvedeným použití dochází ke zneužití pověsti tohoto CHOP“, podal výklad čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 1308/2013 v tom smyslu, že se použije pouze na výrobky, které nejsou srovnatelné s výrobky, na které se vztahuje dané CHOP. Otázka, zda se posledně uvedené ustanovení použije na užití tohoto CHOP pro srovnatelné výrobky, které jsou v souladu se specifikací výrobku, totiž v uvedené věci nevyvstala. Tribunál tak podal výklad čl. 103 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1308/2013 s ohledem na skutkové okolnosti této věci, a sice užití CHOP v ochranné známce k označení lihovin, které neodpovídají vlastnostem vín, na která se vztahuje toto CHOP. Tribunál rovněž za to, že oblast ochrany stanovené v uvedeném ustanovení je „obzvláště měl široká“.

68

Zadruhé a na rozdíl od toho, co tvrdí společnost Nero Lifestyle, rozsudek ze dne 14. září 2017, EUIPO v. Instituto dos Vinhos do Douro e do Porto (C‑56/16 P, EU:C:2017:693, body 81 až 84), neumožňuje vyvrátit výše uvedené závěry. I když v souladu s tímto rozsudkem je cílem CHOP „zaručit, že produkt, který je jimi označen, pochází z určité zeměpisné oblasti a má určité zvláštní vlastnosti“, uvedený rozsudek totiž rovněž upřesňuje, že „použitelná právní úprava chrání jejich uživatele proti zneužívání uvedených označení třetími osobami, které by chtěly těžit z dobré pověsti, kterou tato označení získala“, což odvolací senát nepřezkoumal, jak vyplývá z bodu 65 výše. Pouhá skutečnost, že výrobky, jakož i služby související s takovými výrobky jsou v souladu se specifikací, tedy nepostačuje ab initio k učinění závěru, že ochranná známka zapsaná pro takové výrobky nebo služby nemůže nepoctivě těžit z dobré pověsti CHOP ve smyslu čl. 103 odst. 2 písm. a) bodu ii) nařízení č. 1308/2013, aniž jsou konkrétně přezkoumány specifické vlastnosti této ochranné známky a všechny relevantní okolnosti daného případu.

69

Ze všech výše uvedených důvodů je třeba vyhovět druhé a třetí části prvního žalobního důvodu společně s první částí třetího žalobního důvodu, a v důsledku toho zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž odvolací senát zamítl odvolání, které k němu žalobci podali.

70

Je však třeba přezkoumat i druhou část třetího žalobního důvodu, neboť ta má na rozdíl od nesprávného právního posouzení a nedostatku odůvodnění, na které bylo právě poukázáno, vliv na odpověď, kterou je třeba poskytnout na druhý bod návrhových žádání žalobců směřující ke změně napadeného rozhodnutí.

71

Žalobci, podporovaní Francouzskou republikou a oriGIn, mají za to, že odvolací senát nesprávně dospěl k závěru, že italsky hovořící spotřebitelé nebudou uvedeni v omyl, pokud jde o povahu a základní vlastnosti vína uvedeného na seznamu výrobků a služeb, na které se vztahuje přihlášená ochranná známka, ve smyslu čl. 103 odst. 2 písm. c) nařízení č. 1308/2013. Podle jejich názoru by výraz „nero“, který ve francouzštině znamená „černý“, mohl být relevantní veřejností vnímán buď jako označení barvy vína, nebo jako označení odrůdy hroznů tohoto vína, což by například naznačovalo, že toto víno je vyráběno pouze z černých hroznů nebo že bude obsahovat větší množství odrůdy hroznů „pinot noir“. Výraz „nero champagne“ tak může být chápán tak, že znamená „černé šampaňské“ a že odkazuje na novou odrůdu šampaňského, a to přestože ze specifikace CHOP vyplývá, že šampaňské víno může být pouze bílé, nebo růžové. Odvolací senát však nepředložil žádné jiné přesvědčivé vysvětlení toho, jak by výraz „nero“ spojený s názvem „Champagne“ vnímala veřejnost. V tomto ohledu pouhé konstatování, že „černé šampaňské“ neexistuje, není dostatečné. Naopak právě proto, že takový druh šampaňského neexistuje, měl odvolací senát dospět k závěru, že existuje riziko, že by relevantní veřejnost mohla být uvedena v omyl. Konečně žalobci zpochybňují závěr odvolacího senátu, který vylučuje, že by přihlášená ochranná známka mohla uvést spotřebitele v omyl z důvodu, že je součástí „NERO Lifestyle Project“ a patří do skupiny ochranných známek NERO, jejichž vlastníkem je společnost Nero Lifestyle.

72

EUIPO a společnost Nero Lifestyle s argumenty žalobců nesouhlasí.

73

EUIPO tvrdí, že důvody, pro které odvolací senát zamítl námitky na základě čl. 103 odst. 2 písm. c) nařízení č. 1308/2013, jsou jasně uvedeny v bodech 47 a následujících napadeného rozhodnutí. Kromě toho je odůvodnění napadeného rozhodnutí v tomto ohledu správné, neboť není žádný důvod k tomu, aby relevantní veřejnost pochopila slovo „nero“ tak, že jde o kvalifikátor slova „champagne“, jelikož v italštině jsou přídavná jména popisující barvy běžně umisťována za názvem, který kvalifikují, a nikoli před něj. Podle názoru EUIPO není formulace „černé šampaňské“ zjevně zavádějící, neboť odkazuje na neexistující koncept. Má navíc za to, že tvrzení žalobců, podle kterého spotřebitelé chápou slovo „nero“ jako odkaz na odrůdu hroznů, nebylo podloženo žádným důkazem. Konečně, pokud jde o argument týkající se skupiny ochranných známek, podle EUIPO musí být bod 49 napadeného rozhodnutí chápán jako dodatečné posouzení toho, jak je výraz „nero champagne“ chápán italskou veřejností, ale napadené rozhodnutí by bez těchto úvah zůstalo stejné.

74

Tribunál má za to, že tuto druhou část třetího žalobního důvodu je třeba překvalifikovat na základě jejího obsahu tak, že v podstatě vychází z porušení čl. 103 odst. 2 písm. c) nařízení č. 1308/2013.

75

Jak bylo připomenuto v bodě 23 výše, z čl. 103 odst. 2 písm. c) nařízení č. 1308/2013 vyplývá, že CHOP, jakož i víno s tímto chráněným názvem v souladu s příslušnou specifikací výrobku jsou chráněna před jakýmkoli nepravdivým nebo zavádějícím údajem o provenienci, původu, povaze nebo základních vlastnostech výrobku použitým na vnitřním nebo vnějším obalu, na reklamních materiálech nebo v dokumentech týkajících se daného vinařského výrobku a před použitím takové nádoby, která by mohla vyvolat mylný dojem, pokud jde o původ výrobku.

76

V projednávané věci odvolací senát v bodě 48 napadeného rozhodnutí uvedl, že tvrzení žalobců nejsou podložena. Kromě toho odvolací senát zdůraznil, že italsky hovořící část relevantní veřejnosti běžně odkazuje na barvu vín jako „rosso“ nebo „rossi“ (červené víno), „bianco“ nebo „bianchi“ (bílé víno) a „rosato“ nebo „rosati“ (růžové víno), přičemž v podstatě dospěl k závěru, že relevantní veřejnost nebude uvedena v omyl, jelikož neexistuje ani šampaňské „nero“ ani „černé šampaňské“. Konečně v bodě 49 napadeného rozhodnutí odvolací senát poukázal na existenci skupiny ochranných známek NERO patřící společnosti Nero Lifestyle, což představuje „další důvod“ chápat výraz „nero“ tak, že neodkazuje na barvu vína, ale na skupinu ochranných známek, jejímž vlastníkem je společnost Nero Lifestyle.

77

Zaprvé je třeba uvést, že se přihlášená ochranná známka skládá z prvního slovního prvku „nero“, který je v italštině běžným přídavným jménem znamenajícím „černý“, a z druhého slovního prvku „champagne“.

78

Zadruhé ze specifikace CHOP „Champagne“, na kterou poukazují žalobci, vyplývá, že šampaňská vína mohou být bílá nebo růžová s použitím tří odrůd hroznů: pinot noir, pinot meunier a chardonnay, aniž jsou stanovena zvláštní pravidla ohledně poměru jednotlivých odrůd použitých při výrobě šampaňského vína. V tomto ohledu žalobci na jednání uvedli, aniž jim EUIPO oponoval, že je velmi vzácné, aby šampaňské bylo složeno výhradně z hroznů pinot noir, a že v takovém případě je označováno výrazem „blanc de noirs“ a že takové šampaňské je ve skutečnosti bílé víno získané z černých hroznů. Relevantní veřejnost se tak může domnívat, že výraz „nero champagne“ označuje šampaňské vyrobené výhradně z odrůdy pinot noir, což nemusí být nutně pravda.

79

Zatřetí z judikatury vyplývá, že omezení skutkového základu přezkumu prováděného odvolacím senátem nevylučuje, že odvolací senát vezme v úvahu vedle skutečností výslovně uváděných účastníky námitkového řízení i skutečnosti všeobecně známé, tedy skutečnosti, které může znát každý nebo se kterými se lze seznámit ze všeobecně přístupných zdrojů [viz rozsudky ze dne 22. června 2004, Ruiz-Picasso a další v. OHIM – Daimler Chrysler (PICARO), T‑185/02, EU:T:2004:189, bod 29, a ze dne 9. dubna 2014, Pico Food v. OHIM – Sobieraj (MILANÓWEK CREAM FUDGE), T‑623/11, EU:T:2014:199, bod 19].

80

V tomto ohledu je výraz „nero“ použit v názvu několika známých italských odrůd vína, jako je „Nero d’Avola“ nebo „Nero Buono“, a je dokonce obsažen v názvu italských CHOP, jako je „Pinot Nero dell’Oltrepò Pavese“ nebo „Castel del Monte Bombino Nero“. Tato obecně známá skutečnost je potvrzena rozhodnutím námitkového oddělení, v němž je uvedeno, že existuje více odrůd révy vinné, které ve svém názvu obsahují charakteristický znak „nero“, jako například „Albana nera“, „Bombino nero“, „Greco nero“, „Nero buono“ nebo také „Nero d’Avola“.

81

Relevantní veřejnost by proto mohla být uvedena v omyl tak, že by se domnívala, že přihlášená ochranná známka evokuje dotčenou odrůdu šampaňského z důvodů uvedených v bodě 78 výše.

82

Jak správně uvádějí žalobci, relevantní italsky hovořící veřejnost bude výraz „nero“ chápat tak, že znamená „černý“. V rozsahu, v němž se přihlášená ochranná známka vztahuje na vína vyhovující specifikaci CHOP „Champagne“, může být tedy uvedená veřejnost uvedena v omyl tak, že se bude domnívat, že uvedený výraz označuje barvu tohoto vína, a to tím spíše že na trhu již existují bílá a růžová šampaňská vína. Relevantní veřejnost by tak mohla být uvedena v omyl, pokud jde o barvu vína Champagne uváděného na trh pod přihlášenou ochrannou známkou, a mohla by se domnívat, že se jedná o novou odrůdu šampaňského, a to konkrétně o „černé šampaňské“, ačkoli podle specifikace CHOP může být šampaňské pouze bílé, nebo růžové.

83

Na rozdíl od toho, co tvrdí EUIPO, skutečnost, že šampaňské víno černé barvy neexistuje, nevylučuje, že výraz „černé šampaňské“ může být zavádějící. Je totiž obvyklé, že šampaňské, a obecně víno, je popisováno podle své barvy. Relevantní veřejnost by tedy mohla být vedena k domněnce, že se jedná o nový výrobek na trhu.

84

Konečně z písemností obsažených ve spise nevyplývá, že by skupina ochranných známek NERO, jejímž vlastníkem je údajně společnost Nero Lifestyle, měla zvláště dobré jméno nebo by byla relevantní veřejnosti zvláště dobře známá, takže nebylo prokázáno, že by tato veřejnost při setkání s přihlášenou ochrannou známkou okamžitě pochopila, že odkazuje na tuto skupinu ochranných známek. Odvolací senát nijak nevysvětlil důvody, na jejichž základě mohl konstatovat existenci takové skupiny ochranných známek, a ostatně ani z jakých ochranných známek se tato skupina skládá. Kromě toho, i kdyby části relevantní veřejnosti byla tato domnělá skupina ochranných známek známa a vytvořila by si spojitost mezi touto skupinou a přihlášenou ochrannou známkou, nic to nemění na tom, že jinou částí relevantní veřejnosti, které známa není, může být výraz „nero“ vnímán tak, že evokuje buď odrůdu šampaňského vína, nebo jeho barvu, takže pro tuto část relevantní veřejnosti může být přihlášená ochranná známka vnímána tak, že šíří nepravdivý nebo zavádějící údaj ve smyslu čl. 103 odst. 2 písm. c) nařízení č. 1308/2013.

85

Z výše uvedených důvodů se tedy odvolací senát dopustil nesprávného posouzení, když měl za to, že se na přihlášenou ochrannou známku nevztahuje čl. 103 odst. 2 písm. c) nařízení č. 1308/2013.

86

V důsledku toho je třeba vyhovět druhé části třetího žalobního důvodu, a proto také z tohoto důvodu zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž odvolací senát zamítl odvolání, které k němu žalobci podali, aniž je třeba zkoumat druhý a čtvrtý žalobní důvod.

87

V druhém bodu návrhových žádání žalobci navrhují, aby Tribunál zamítl přihlášku přihlášené ochranné známky pro dotčené výrobky a služby.

88

Je třeba mít za to, že cílem tohoto bodu návrhových žádání je v podstatě to, aby Tribunál vykonal svou pravomoc změnit rozhodnutí za účelem zrušení rozhodnutí námitkového oddělení a vyhovění námitkám proti zápisu přihlášené ochranné známky pro dotčené výrobky a služby, čímž by přijal rozhodnutí, které měl podle žalobců přijmout odvolací senát, když rozhodoval o odvolání.

89

Z článku 71 odst. 1 druhé věty nařízení 2017/1001 totiž vyplývá, že odvolací senát může zrušit rozhodnutí oddělení EUIPO, které přijalo napadené rozhodnutí a vykonávat pravomoci tohoto oddělení, v daném případě rozhodnout o námitkách a vyhovět jim. Z tohoto důvodu patří tato opatření k opatřením, která Tribunál může přijmout na základě své pravomoci změnit rozhodnutí, která je zakotvena v čl. 72 odst. 3 nařízení 2017/1001 [viz rozsudek ze dne 14. prosince 2011, Völkl v. OHIM – Marker Völkl (VÖLKL), T‑504/09, EU:T:2011:739, bod 40 a citovaná judikatura; rozsudek ze dne 13. prosince 2018, Monster Energy v. EUIPO – Bösel (MONSTER DIP), T‑274/17, EU:T:2018:928, bod 97 (nezveřejněný)].

90

Je přitom třeba připomenout, že pravomoc změnit rozhodnutí přiznaná Tribunálu na základě čl. 72 odst. 3 nařízení 2017/1001 neznamená, že by měl pravomoc provést posouzení v otázce, ke které se odvolací senát ještě nevyjádřil. Výkon pravomoci změnit rozhodnutí se proto musí v zásadě omezovat na situace, kdy je Tribunál po přezkumu posouzení provedeného odvolacím senátem schopen určit na základě prokázaných skutkových a právních okolností, jaké rozhodnutí měl odvolací senát přijmout [viz rozsudek ze dne 24. října 2019, ZPC Flis v. EUIPO – Aldi Einkauf (Happy Moreno choco), T‑498/18, EU:T:2019:763, bod 129 a citovaná judikatura].

91

V projednávané věci je třeba uvést, že odvolací senát v napadeném rozhodnutí přezkoumal všechny důkazy předložené žalobci na podporu nepravdivého nebo zavádějícího údaje ve smyslu čl. 103 odst. 2 písm. c) nařízení č. 1308/2013, který přihlášená ochranná známka sděluje pro výrobky a služby, pro které je zápis požadován, takže Tribunál má pravomoc uvedené rozhodnutí v tomto ohledu změnit [v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 5. června 2024, Supermac’s v. EUIPO – McDonald’s International Property (BIG MAC), nezveřejněný, EU:T:2024:360, bod 109].

92

Jak přitom vyplývá z bodů 77, 78, 80, 83 a 84 výše, odvolací senát měl po globálním posouzení důkazů předložených žalobci dospět k závěru, že tyto důkazy jsou dostatečné k prokázání, že výraz „nero“ může být vnímán tak, že evokuje buď odrůdu šampaňského, nebo jeho barvu, takže přinejmenším částí relevantní veřejnosti může být přihlášená ochranná známka vnímána tak, že šíří nepravdivý nebo zavádějící údaj ve smyslu čl. 103 odst. 2 písm. c) nařízení č. 1308/2013.

93

Za těchto podmínek je třeba změnou napadeného rozhodnutí zrušit rozhodnutí námitkového oddělení v rozsahu, v němž zamítlo námitky proti zápisu přihlášené ochranné známky, a vyhovět uvedeným námitkám pro dotčené výrobky a služby.

94

Podle čl. 134 odst. 1 jednacího řádu se účastníku řízení, který neměl úspěch ve věci, uloží náhrada nákladů řízení, pokud to účastník řízení, který měl ve věci úspěch, požadoval.

95

Vzhledem k tomu, že žalobci a oriGIn požadovali náhradu nákladů řízení a EUIPO a společnost Nero Lifestyle neměly ve věci úspěch, je důvodné posledně uvedeným uložit náhradu nákladů řízení vynaložených žalobci a oriGIn.

96

Kromě toho žalobci požadovali, aby Tribunál uložil EUIPO a společnosti Nero Lifestyle náhradu nákladů řízení, které vynaložili před odvolacím senátem. V tomto ohledu je třeba připomenout, že podle čl. 190 odst. 2 jednacího řádu se nutné výdaje vynaložené účastníky řízení v souvislosti s řízením před odvolacím senátem považují za náklady, jejichž náhradu lze přiznat. Je tudíž rovněž důvodné uložit EUIPO a společnosti Nero Lifestyle náhradu nutných nákladů vynaložených žalobci v souvislosti s řízením před odvolacím senátem.

97

To však neplatí pro výdaje vynaložené v souvislosti s řízením před námitkovým oddělením. Požadavku žalobců směřujícímu k tomu, aby byla EUIPO a společnosti Nero Lifestyle uložena náhrada nákladů správního řízení před EUIPO, lze tudíž vyhovět pouze ve vztahu k nezbytným nákladům, které žalobcům vznikly pro účely řízení před odvolacím senátem [rozsudek ze dne 12. ledna 2006, Devinlec v. OHIM – TIME ART (QUANTUM), T‑147/03, EU:T:2006:10, bod 115].

98

Konečně v souladu s čl. 138 odst. 1 jednacího řádu ponesou Francouzská republika a Italská republika vlastní náklady řízení.

Z těchto důvodů

TRIBUNÁL (osmý rozšířený senát)

rozhodl takto: