1)

Má být čl. 6 odst. 1 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (přepracované znění) (1) vykládán v tom smyslu, že ustanovení tohoto nařízení se použijí na určení příslušnosti v případě žaloby proti spotřebiteli neznámého pobytu, který není státním příslušníkem žádného členského státu, a o němž je na jedné straně známo, že měl poslední známé místo pobytu v členském státě, a na druhé straně existují spolehlivé údaje, které umožňují předpokládat, že na území tohoto členského státu již nemá bydliště, avšak neexistují spolehlivé údaje umožňující předpokládat, že opustil území Unie a vrátil se do státu, jehož je státním příslušníkem?

2)

Má být čl. 26 odst. 1 a 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012 o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech vykládán v tom smyslu, že účast opatrovníka ustanoveného v souladu s vnitrostátním právem členského státu k zastupování spotřebitele, jehož pobyt není znám, v řízení před soudem nahrazuje účast tohoto spotřebitele v řízení a umožňuje uznání příslušnosti soudu členského státu navzdory existenci spolehlivých informací umožňujících předpokládat, že spotřebitel již nemá bydliště na území tohoto členského státu?