1.

Projednávaná žádost o rozhodnutí o předběžné otázce představuje pro Soudní dvůr (pokud se nemýlím) vůbec první příležitost k podání výkladu nařízení (EU) 2015/2283 ( 2 ), kterým se upravuje uvádění nových potravin na trh v Unii.

2.

Nařízení 2015/2283 nahradilo nařízení (ES) č. 258/97 ( 3 ) a nařízení (ES) č. 1852/2001 ( 4 ) a jeho cílem je zjednodušit povolovací řízení pro nové potraviny, jakož i zohlednit nedávný vývoj unijního práva a přizpůsobit jej technologickému pokroku.

3.

Soudní dvůr bude muset určit, zda pod pojem „nová potravina“ ve smyslu nařízení 2015/2283 může spadat potravina vzniklá postupem, v rámci něhož se používá vodný roztok bohatý na spermidin ( 5 ) pro pěstování pohankových klíčků ( 6 ), z nichž se poté vyrábí biologicky obohacená mouka určená k přípravě doplňku stravy.

4.

Článek 3 odst. 2 písm. a) stanoví:

„Použijí se rovněž tyto definice:

[…]“

5.

Podle článku 6 („Seznam nových povolených potravin Unie“):

„1.   Komise zřídí a aktualizuje seznam Unie pro nové potraviny, které byly povoleny k uvádění na trh v Unii v souladu s články 7, 8 a 9 (dále jen ‚seznam Unie‘).

2.   Pouze nové potraviny povolené a zařazené na seznam Unie smějí být jako takové uváděny na trh v Unii nebo používány v potravinách nebo na jejich povrchu v souladu s podmínkami použití a požadavky na označení, které jsou v něm uvedeny.“

6.

Článek 10 odst. 1 ( 7 ) stanoví:

„1. Řízení pro účely povolení uvedení nové potraviny na trh v Unii a aktualizace seznamu Unie stanovené v článku 9 tohoto nařízení se zahájí buď z podnětu Komise, nebo na základě žádosti předložené Komisi žadatelem v souladu se standardními datovými formáty, pokud byly zavedeny podle článku 39f nařízení (ES) č. 178/2002. Komise tuto žádost bezodkladně zpřístupní členským státům. Komise zveřejní souhrn žádosti na základě informací uvedených v odst. 2 písm. a), b) a e) tohoto článku.“

7.

Článek 2 stanoví:

„[…]

‚Potraviny‘ nezahrnují:

[…]“

8.

Článek 3 stanoví:

„Pro účely tohoto nařízení se rozumí:

[…]

[…]“

9.

V jeho příloze jsou uvedeny tabulky 1 a 2, z nichž první se týká „povolených nových potravin“ a druhá „specifikací nových potravin“.

10.

Podle Bundesgesetz gegen den unlauteren Wettbewerb 1984 ( 10 ) může podnik požádat jiný podnik působící na témže trhu, aby přestal uvádět na trh zboží vyžadující předběžné správní povolení, pokud toto povolení nemá.

11.

Společnost TLL The Longevity Labs GmbH (dále jen „TLL“) vyrábí doplněk stravy extrakcí spermidinu z pšeničných klíčků, aniž dojde k fermentaci či klíčení.

12.

Dne 6. prosince 2017 oznámila TLL Komisi svůj záměr uvádět na trh jakožto novou složku potravin výtažek z pšeničných klíčků (Triticum aestivum) bohatý na spermidin. Tato nová potravina je povolena a je uvedena na seznamu v příloze prováděcího nařízení 2017/2470 ( 11 ).

13.

Společnost Optimize Health Solutions mi GmbH (dále jen „Optimize Health“) vyrábí doplněk stravy „go Optimize Spermidine“, který obsahuje mouku z naklíčené pohanky s vysokým obsahem spermidinu (dále jen „sporný výrobek“).

14.

TLL podala k předkládajícímu soudu žalobu, jejímž prostřednictvím se domáhá toho, aby byl společnosti Optimize Health uložen zákaz uvádět sporný výrobek na trh. Dodala, že se jedná o „novou potravinu“, která musí být (podle čl. 6 odst. 2 nařízení 2015/2283) předem povolena a zařazena na seznam Unie, což nebylo provedeno. V takovém případě představuje jednání společnosti Optimize Health akt nekalé hospodářské soutěže.

15.

Optimize Health popírá, že její výrobek představuje novou potravinu: jedná se o zcela usušenou běžnou potravinu získanou bez selektivního, nového procesu extrakce. Dodává, že spermidin je na evropském trhu dostupný v doplňcích stravy již více než 25 let.

16.

Landesgericht für Zivilrechtssachen Graz (zemský soud pro občanskoprávní věci ve Štýrském Hradci, Rakousko), který musí rozhodnout ve sporu v oblasti nekalé hospodářské soutěže, má pochybnosti týkající se kvalifikace sporného výrobku, zvláště pokud jde o proces jeho výroby. Za účelem rozptýlení těchto pochybností pokládá Soudnímu dvoru tyto předběžné otázky:

17.

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce byla zapsána do rejstříku kanceláře Soudního dvora dne 28. února 2022.

18.

Písemná vyjádření předložily TLL, Optimize Health, řecká vláda a Evropská komise.

19.

Konání jednání nebylo považováno za nutné.

20.

Stejně jako je tomu u dalších polyaminů, funkcí spermidinu je především neutralizovat náboj nukleových kyselin v buňkách a umožnit jejich působení. Nejnovější vědecké studie upozorňují na to, že usnadněním procesu autofagie (čištění) buněk může nejen napomáhat prevenci kardiovaskulárních chorob, ale i předcházet potravinovým alergiím a potlačovat příznaky cukrovky ( 12 ). Uvádí se dokonce i to, že by mohl prodloužit délku lidského života až o 5 až 7 let ( 13 ).

21.

Vzhledem k těmto vlastnostem snáze pochopíme protichůdné zájmy obou proti sobě stojících podniků, jež vyrábějí tento doplněk stravy s významným tržním potenciálem.

22.

Každý z těchto podniků získává spermidin pomocí jiné metody:

23.

Nařízení 2015/2283 má stejně jako nařízení, jež mu předcházela, dvojí účel: zajištění fungování vnitřního trhu s novými potravinami a ochranu veřejného zdraví před riziky, jež mohou tyto potraviny vyvolat ( 14 ). Kromě toho má také chránit zájmy spotřebitelů a zajistit vysokou úroveň ochrany a zlepšování kvality životního prostředí ( 15 ).

24.

V témže duchu jako předchozí nařízení stanoví i nařízení 2015/2283 za účelem splnění těchto cílů analýzu rizik nových potravin a jejich uvádění na trh podmiňuje předběžným povolením. Postup pro povolování je nyní stanoven na evropské úrovni, je soustředěn u Komise a má účinek erga omnes, neboť povolení nové potraviny platí pro všechny, kdo by se ji chystali vyrábět ( 16 ).

25.

Nařízení 2015/2283 definuje, co se rozumí pojmem nová potravina, který má zásadní význam pro toto řízení o předběžné otázce ( 17 ). Podle čl. 3 odst. 2 písm. a) tohoto nařízení je za takovou potravinu považována ta, která splňuje dvě podmínky:

26.

V souvislosti s první podmínkou nemá zřejmě předkládající soud žádné pochybnosti a nepokládá v tomto ohledu žádnou otázku. Mám za to, že považuje za prokázané, že sporný výrobek před 15. květnem 1997 neexistoval nebo že jeho spotřeba v Unii nebyla významná.

27.

Pochybnosti předkládajícího soudu se naopak soustředí na druhou podmínku. Konkrétně jde o to, zda může sporný výrobek spadat do čl. 3 odst. 2 písm. a) bodu iv) nařízení 2015/2283, nebo do bodu vii) téhož ustanovení ( 20 ).

28.

Dne 3. června 2022 (tedy několik měsíců po podání projednávané žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce) oznámilo Rakousko Komisi, že mouka z naklíčené pohanky s vysokým obsahem spermidinu představuje novou potravinu ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. a) bodu vii) nařízení 2015/2283 ( 21 ).

29.

Tato okolnost, na niž ve svých písemných vyjádřeních upozornily řecká vláda a Komise ( 22 ), nemá nicméně žádný dopad na výsledek tohoto řízení o předběžné otázce, neboť ji předkládající soud nemohl vzít v potaz při položení svých předběžných otázek.

30.

Předkládající soud si přeje zjistit, zda může být sporný výrobek považován za novou potravinu spadající do čl. 3 odst. 2 písm. a) bodu iv) nařízení 2015/2283.

31.

Jak je uvedeno v tomto bodě, do kategorie v něm stanovené patří potraviny „sestávající, izolované nebo vyrobené z rostlin nebo jejich částí, s výjimkou potravin s historií bezpečného používání v rámci Unie, které sestávají, jsou izolované nebo vyrobené z rostlin nebo odrůd stejného druhu a byly získány:

32.

Jak jsem již vysvětlil výše, mouka biologicky obohacená o spermidin je získávána z pohanky obecné. K výrobě této mouky jsou používány usušené a rozemleté klíčky této rostliny. Základní požadavek kladený na tuto kategorii je tedy splněn.

33.

Co se týče požadavku „histori[e] bezpečného používání v rámci Unie“, který představuje výjimku umožňující nepožádat o povolení, tento pojem není v nařízení 2015/2283 definován. V článku 3 odst. 2 písm. b) se nicméně připouští, že za „histori[i] bezpečného používání jako potraviny ve třetí zemi“ lze považovat skutečnost, že „bezpečnost dané potraviny byla potvrzena údaji o jejím složení a zkušenostmi s jejím soustavným používáním v obvyklé výživě podstatného počtu obyvatel minimálně jedné třetí země po dobu alespoň 25 let […]“.

34.

Pojem „historie bezpečného používání jako potraviny ve třetí zemi“ může být přenesen na pojem „historie bezpečného používání jako potraviny v rámci Unie“. Poskytnuté údaje však nenasvědčují tomu, že by v rámci Unie existovala historie bezpečného používání tohoto druhu mouky jako potraviny.

35.

Jako druhá podmínka uplatnění této výjimky je nezbytné, aby rostlina použitá k výrobě sporného výrobku:

36.

Z údajů uvedených ve spisu totiž vyplývá také to, že použití vodného roztoku spermidinu pro hydroponické pěstování pohankových klíčků nepředstavuje postup rozmnožování (reprodukce) rostliny, nýbrž výrobní postup či proces, jehož cílem je obohatit klíčky této rostliny za účelem dosažení vysokého obsahu spermidinu.

37.

Jak bude podrobněji uvedeno níže, použití tohoto postupu vede nadto k významným změnám ve složení nebo struktuře potraviny majícím vliv na její výživovou hodnotu. Vzhledem k tomu, že tato potravina vykazuje vysoký obsah spermidinu (na rozdíl od potraviny získané bez použití vodného roztoku ke klíčení semen pohanky), změny ve složení této potraviny mohou mít vliv na její výživovou hodnotu.

38.

Vyplývá z toho, že mouka z naklíčené pohanky s vysokým obsahem spermidinu spadá do čl. 3 odst. 2 písm. a) bodu iv) nařízení 2015/2283. Zbývá tedy zjistit, zda může spadat i do bodu vii).

39.

Předkládající soud si přeje zjistit, zda může být čl. 3 odst. 2 písm. a) bod vii) nařízení 2015/2283 vykládán v tom smyslu, že „pojem výrobní postup u potravin zahrnuje i postup v prvovýrobě“.

40.

Podle tohoto ustanovení se „novými potravinami“ rozumí potraviny „[…] získávané za použití výrobního postupu, který se v Unii před 15. květnem 1997 k produkci potravin nepoužíval a který způsobuje významné změny složení nebo struktury potraviny, jež mají vliv na její výživovou hodnotu, metabolizaci nebo množství nežádoucích látek“ (kurzivou zvýraznil autor stanoviska).

41.

Jádrem sporu je tedy zjištění, zda je sporný výrobek získáván za použití „výrobního postupu“, který se v Unii před 15. květnem 1997 nepoužíval a který způsobuje významné změny složení nebo struktury potraviny, jež mají vliv na její výživovou hodnotu, metabolizaci nebo množství nežádoucích látek ( 23 ).

42.

To, že byly získány na základě použití nového „výrobního postupu“, odlišuje nové potraviny, jež mohou spadat do čl. 3 odst. 2 písm. a) bodu vii) nařízení 2015/2283, od těch, jež mohou spadat do bodu iv) téhož ustanovení, který byl zmíněn výše:

43.

Považuji za nutné zopakovat, že klíčení semen pohanky v živném roztoku bohatém na spermidin nepředstavuje podle mého názoru rozmnožovací postup, neboť klíčky se sklízejí ještě před olistěním a následně se usuší, rozemelou a použijí k výrobě mouky. Jak uvádí Optimize Health, semena pohanky se během klíčení nijak nemnoží, neboť z každého semene vyroste jeden klíček, který se poté sklidí.

44.

Pěstování semen ve vodném roztoku bohatém na spermidin je naopak metodou, která je součástí postupu výroby složky potraviny.

45.

V nařízení 2015/2283 není definováno, co se má rozumět „výrobním postupem“. Článek 3 odst. 1 nicméně uvádí, že „[…] se použijí definice stanovené v článcích 2 a 3 nařízení (ES) č. 178/2002“.

46.

Ani nařízení č. 178/2002 pojem „výroba“ přímo nedefinuje, obsahuje však několik odkazů na tento pojem ( 24 ). Konkrétně:

47.

Začlenění prvovýroby do procesu výroby potravin je v souladu s hlavním cílem nařízení č. 178/2002 a nařízení č. 2015/2283, jímž je zaručení co nejvyšší úrovně bezpečnosti potravin.

48.

Vyplývá z toho, že pojem „výrobní postup“, který je uveden v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě vii) nařízení 2015/2283, zahrnuje jak prvovýrobu, tak všechny následné etapy zpracování nové potraviny ( 26 ).

49.

Použijí-li se tyto předpoklady na předmět projednávaného sporu, vede to podle mého mínění k závěru, že hydroponické pěstování semen pohanky ve vodném roztoku se syntetickým spermidinem s cílem sklidit klíčky, usušit je a vyrobit mouku biologicky obohacenou o spermidin je součástí výrobního postupu ve smyslu, který byl analyzován výše.

50.

Jedná se zde totiž o metodu, která je používána v rámci prvovýroby s cílem vyrobit doplněk stravy. Jak uvádějí Komise a TLL, tato metoda se neliší od metody používané u jiných nových potravin, jež Evropský úřad pro bezpečnost potravin a orgány členských států povolily v rámci postupu stanoveného v článku 4 nařízení 2015/2283.

51.

Platí to pro pečárku dvojvýtrusou (Agaricus bisporus) biologicky obohacenou o selen, která je pěstována v živném roztoku bohatém na selen ( 27 ); pro klíčky lupiny úzkolisté (Lupinus angustifolius) biologicky obohacené o železo, které jsou získávány z dezinfikovaných semen naklíčených v roztoku síranu železitého ( 28 ); pro žampiony, které jsou po sklizni ozařovány UV zářením za účelem zvýšení obsahu vitaminu D2, a pro biomasu kvasinek biologicky obohacenou o selen nebo chróm, a to pomocí jejího pěstování v prostředí obohaceném o některý z těchto minerálů.

52.

Poté, co byl upřesněn význam pojmu „výrobní postup“, jakož i použití tohoto pojmu na sporný výrobek, je třeba ověřit, zda je použitá metoda nová a zda způsobuje „významné změny složení nebo struktury potraviny, jež mají vliv na její výživovou hodnotu, metabolizaci nebo množství nežádoucích látek“.

53.

Předkládající soud zřejmě nepochybuje o novosti metody, která byla v tomto případě použita, a neuvádí ani žádné důkazy toho, že se před 15. květnem 1997 používal výše uvedeným způsobem vodný roztok s vysokým obsahem spermidinu pro účely hydroponického pěstování semen pohanky.

54.

Tato metoda pěstování způsobuje významné změny složení nebo struktury potraviny, jež mají vliv na její výživovou hodnotu. Jak vyplývá z analýz, které poskytla TLL, obsah spermidinu ve sporném výrobku představuje 3,51 mg/g, což je sto šestkrát větší procentní podíl, než jakého tato látka dosahuje v semeni pohanky za podmínek běžného pěstování, tj. 0,03305 mg/g.

55.

Biologické obohacení o spermidin mění složení a výživovou hodnotu mouky z naklíčené pohanky natolik, že tuto mouku proměňuje v novou potravinu. Podle předložených vědeckých studií může být vyšší podíl spermidinu přínosem pro zdraví, avšak příliš vysoký podíl by mohl poškodit buňky. Proto je předběžné povolení sporného výrobku na základě nařízení 2015/2283 nezbytné k zaručení bezpečnosti potravin a k předcházení rizik pro spotřebitele.

56.

Předkládající soud žádá Soudní dvůr, aby pro případ, že bude druhá předběžná otázka zodpovězena kladně (což navrhuji), upřesnil, zda „závisí otázka novosti výrobního postupu ve smyslu čl. 3 odst. 2 písm. a) bodu vii) nařízení 2015/2283 na tom, zda samotný výrobní postup nebyl nikdy předtím použit v případě jakékoliv potraviny, nebo zda nebyl použit v případě posuzované potraviny“.

57.

Z článku 3 odst. 2 písm. a) bodu vii) nařízení 2015/2283 nelze vyvodit jednoznačnou odpověď na tuto otázku. Je proto nutné, aby bylo toto ustanovení vykládáno v závislosti na svém kontextu a účelu ( 29 ).

58.

Co se týče kontextu, body 1 ( 30 ) a 9 ( 31 ) odůvodnění nařízení 2015/2283 hovoří ve prospěch takového výkladu, který klade důraz na konkrétní potravinu ovlivněnou výrobním postupem. Má být posuzován právě dopad výrobního postupu na složení a výživovou hodnotu této potraviny.

59.

Také cíl čl. 3 odst. 2 písm. a) bodu vii) nařízení 2015/2283 nasvědčuje tomu, že dopad nové výrobní metody by neměl být posuzován obecně, nýbrž jedině s ohledem na konkrétní potravinu jako takovou. Tentýž (nový) výrobní postup může mít na různé potraviny různý dopad. Jeho účinky tedy musí být posouzeny výlučně s ohledem na potravinu, která je v daném případě zkoumána ( 32 ).

60.

Je věcí předkládajícího soudu, aby ověřil, zda byl výrobní postup spočívající v hydroponickém pěstování ve vodném roztoku bohatém na spermidin použit před 15. květnem 1997 pro účely klíčení semen pohanky.

61.

Tuto otázku pokládá předkládající soud pro případ, že by byla druhá otázka zodpovězena záporně, což jsem vyloučil výše. Pro případ, že by Soudní dvůr dospěl k odlišnému závěru, bude tato otázka přesto podrobena analýze.

62.

Předkládající soud si přeje zjistit, zda se „jedná v případě klíčení semen pohanky v živném roztoku obsahujícím spermidin o postup prvovýroby ve vztahu k rostlině, na kterou se nepoužijí ustanovení právních předpisů v oblasti potravin, zejména nařízení [2015/2283], protože rostlina před sklizní není ještě potravinou [čl. 2 písm. c) nařízení (ES) č. 178/2002]“.

63.

Je pravda, že čl. 2 písm. c) nařízení č. 178/2002 vylučuje z pojmu „potravina“ rostliny před sklizní.

64.

Optimize Health uvádí na podporu svého postoje, že

65.

Tyto argumenty nepovažuji za přesvědčivé.

66.

Použití metody hydroponického pěstování, v rámci níž je použit vodný roztok bohatý na spermidin pro klíčení semen pohanky a klíčky jsou sbírány dříve, než se z nich vyvinou listy, je jedním ze způsobů „sklizně“ těchto klíčků, nikoli přímou spotřebou semen pohanky.

67.

Klíčky ostatně nepředstavují konečný výrobek, který by měl být případně klasifikován jakožto nová potravina. Novou potravinu představuje mouka získaná usušením a rozemletím klíčků. Přirovnání k získávání semen zde není namístě.

68.

Použití vodného roztoku bohatého na syntetický spermidin při hydroponickém pěstování nelze postavit na roveň ani používání hnojiva. Podle nařízení (ES) č. 2003/2003 ( 33 ), které bylo později nahrazeno nařízením (EU) 2019/1009 ( 34 ), není povoleno žádné hnojivo obsahující spermidin, přičemž tato látka není živočišným výkalem tak jako mrva nebo kejda, jež mohou být při pěstování rostlin používány bez předběžného povolení.

69.

Roztok obsahující spermidin nepředstavuje ani běžný postup při klíčení semen, v rámci něhož musí být použita pitná voda nebo čistá voda ( 35 ).

70.

Vyplývá z toho, že čtvrtá předběžná otázka musí být zodpovězena záporně: pohanka naklíčená v roztoku bohatém na spermidin nepředstavuje „rostlinu před sklizní“ a je považována za potravinu.

71.

Předkládající soud si přeje zjistit, zda je pro zodpovězení jeho otázek nerozhodné to, zda živný roztok používaný při hydroponickém pěstování obsahuje přírodní nebo syntetický spermidin.

72.

Přírodní nebo syntetická povaha spermidinu nemá podle mého názoru žádný dopad na to, zda bude sporný výrobek považován za novou potravinu.

73.

Smyslem použití vodného roztoku obsahujícího spermidin při hydroponickém pěstování je to, aby se obsah tohoto polyaminu v naklíčené pohance exponenciálně zvýšil. Zásadní význam má přitom míra čistoty použitého spermidinu bez ohledu na to, zda se jedná o spermidin syntetický či přírodní ( 36 ). Při stejné míře čistoty bude biologické obohacení mouky totožné.

74.

Na základě všech výše uvedených úvah navrhuji, aby Soudní dvůr odpověděl na předběžné otázky položené Landesgericht für Zivilrechtssachen Graz (zemský soud pro občanskoprávní věci ve Štýrském Hradci, Rakousko) následovně:

„Článek 3 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2283 ze dne 25. listopadu 2015 o nových potravinách, o změně nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1169/2011 a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 258/97 a nařízení Komise (ES) č. 1852/2001

musí být vykládán v tom smyslu, že