Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62018TN0659

Věc T-659/18: Žaloba podaná dne 30. října 2018 – ZS v. EIB

Úř. věst. C 4, 7.1.2019, p. 41–42 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

7.1.2019   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 4/41


Žaloba podaná dne 30. října 2018 – ZS v. EIB

(Věc T-659/18)

(2019/C 4/54)

Jednací jazyk: angličtina

Účastníci řízení

Žalobce: ZS (zástupce: B. Maréchal, advokát)

Žalovaná: Evropská investiční banka

Návrhová žádání

Žalobce navrhuje, aby Tribunál:

zrušil rozhodnutí EIB ze dne 27. září a 28. prosince 2017;

nařídil náhradu veškeré újmy utrpěné žalobcem;

v tomto ohledu se žalobce domáhá, aby EIB bylo uloženo, aby mu zaplatila:

30 000 eur z titulu neproplacené mzdy za 42 dnů dovolené za kalendářní rok a 40,5 dnů v režimu TSA-A, tj. v celkovém rozsahu 82,5 dnů nároků dovolené;

částku 30 000 eur, která byla protiprávně odečtena od vyplacených částek po ukončení jeho pracovního poměru;

50 000 eur jako 3 % příspěvek z roční mzdy do systému dobrovolného penzijního připojištění (SDPP) až do dosažení běžného věku odchodu do důchodu;

35 000 eur z titulu nároku žalobce na odměny;

15 000 eur jako odškodnění za nemajetkovou újmu, kterou žalobce utrpěl;

výlohy na právní zastoupení v souvislosti s řízení v předběžné výši 15 000 eur;

náhradu nákladů řízení a veškeré související náklady.

Žalobní důvody a hlavní argumenty

Na podporu žaloby předkládá žalobce dva žalobní důvody.

1.

První žalobní důvod vycházející z toho, že doba nepřítomnosti žalobce na pracovišti nebyla neodůvodněné a EIB na ni měla každopádně reagovat dříve, vzhledem k pětiletému trvání doby nepřítomnosti. Taková tvrzení nezohledňují ústní dohody mezi žalobcem a žalovanou týkající se vyplňování výkazů pracovní doby. Podle žalobce dále neexistuje žádný právní základ, podle kterého by byl zaměstnavatel oprávněn provést započtení nebo odpočet údajně neodůvodněné doby nepřítomnosti na pracovišti oproti nárokům žalobce na dovolenou nebo částkám, jež mu mají být vyplaceny po ukončení jeho pracovního poměru.

2.

Druhý žalobní důvod vycházející z několika pochybení, jichž se žalovaná dopustila vůči žalobci, jež lze kvalifikovat jako protiprávní administrativní akty, jako například výtky neodůvodněné pracovní nepřítomnosti, pozbytí nároku na 82,5 dnů dovolené, které nemá oporu v právním základě, který by umožňoval provést započtení nebo odpočet, protiprávní odečtení tzv. neodůvodněné nepřítomnosti na pracovišti z částek splatných v okamžiku ukončení pracovního poměru, které nezahrnují příspěvky do systému dobrovolného penzijního připojištění, které byly přímou příčinou škody, která mu byla způsobena, a dodatečné nemajetkové újmy.

Top