—

Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že šetření Komise je stiženo závažnými a zjevnými opomenutími, především procesní povahy, zejména: (A) nedostatky, které se vyskytly před předložením konečných závazků, spočívajícími v nestanovení za přítomnosti několika vážných kandidátů na souboru opatření transparentního a nediskriminačního postupu, který by mohl zajistit, že bude vybrán nejlepší kandidát, a v nesprávném přijetí preventivního nápravného opatření tzv. „fix-it-first“, které bylo předloženo v řízení příliš pozdě; a (B) nedostatky v šetření, které se uskutečnilo poté, co byly předloženy konečné závazky, zejména neposouzení některých aspektů těchto závazků (například s ohledem na dohodu o roamingu) a nedostatkem dalšího zkoumání, pokud jde o vhodnost navrhovaného nabyvatele, nedostatky, které jsou více zřejmé v důsledku absence market test.

—

Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že se Komise zejména nezabývala ověřením, zda nový operátor mobilní sítě má (ať už na maloobchodním trhu nebo na velkoobchodním trhu) provozní kapacitu, hospodářské podmínky a motivaci, které by byly jako celek přinejmenším rovnocenné těm, které měla H3G, která ve svých počátečních letech provozu působila na rychle se rozšiřujícím trhu. Mimoto Komise měla zohlednit účinek vyvíjený na konkurenční dynamiku nesouměrností ve stanovení sazby, ze které měla prospěch H3G, která ji významně zvýhodnila ve srovnání s ostatními operátory mobilní sítě.

—

Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že srovnání s přidělením frekvencí H3G před spojením samo o sobě vyvolává závažné pochybnosti o adekvátnosti plánu přidělení frekvenčních pásem. Mimoto, Komise vycházela z budoucích a nejistých událostí, jako je účast nového operátora mobilní sítě na budoucích zadávacích řízeních, aniž by však zohlednila vysoké náklady spojené s nadcházejícím prodloužením a refarming převáděných frekvencí. Komise souhlasila s převodem nepřiměřeného počtu míst, když vycházela z nejistých dohod s Tower Companies. Konečně, dohoda uzavřená na přechodnou dobu s oznamujícími stranami, která má strukturu založenou na kapacitě, výrazně snižuje motivaci k investicím.

—

Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že Komise ponechala bez povšimnutí skutečnost, že kvalita a pokrytí sítě mají srovnatelný význam a že se neměla omezit na statickou analýzu preferencí značně neobjektivního vzorku uživatelů v kategorii „nelukrativní zákazník“. Mimoto Komise ponechala bez povšimnutí výhledový význam spojení, které je rozhodující pro nového účastníka, který potřebuje další vyjednávací páky oproti stávajícímu operátorovi (jako byla H3G). Správný výběr nabyvatele, který je schopen řešit konvergující poptávku, by zajistil větší efektivitu a udržitelnost závazků v průběhu času.

—

Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že aby byl nový účastník schopen jednat skutečně agresivním způsobem a „rozbít“ koluzivní rovnováhu, bude muset být schopen jednat nezávisle na ostatních operátorech mobilní sítě. Nicméně vzorec vybraný pro zpřístupnění spektra (vnitrostátní dohody o roamingu a službách MOCN) vytváří úzkou závislost mezi novým operátorem mobilní sítě a JV po delší dobu. Napadené rozhodnutí je dále stiženo vadou spočívající v neprovedení šetření, pokud jde o slučitelnost vnitrostátních dohod o roamingu/službách MOCN s článkem 101 SFEU.

—

Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že se Komise dopustila pochybení zejména při rekonstrukci kontrafaktuálního scénáře a tím, že nevyžadovala žádné zvláštní opatření a vycházela výlučně z ujištění, že společnost Iliad bude motivována k nabízení takových služeb i přes absenci opatření v tomto smyslu a zkušenost tohoto operátora ve Francii. Naopak, závazky motivují nového operátora mobilní sítě k tomu, aby se zaměřil a získal právě a jedině klientelu operátorů virtuálních mobilních sítí.

—

Žalobkyně v tomto ohledu uvádí, že Komise přijala společnost Iliad jako vhodného nabyvatele, aniž by zohlednila rizika účinnosti závazků vlastních vstupu operátora s jeho charakteristikami, a to bez dostatečných záruk, které by byly stanovené v závazcích, zejména s ohledem na kvalitu/pokrytí sítě.