1

Navrhovatelka, CRM Srl, je italským podnikem, jenž se od roku 1974 zabývá výrobou pekárenských chlebových výrobků, zejména výrobou vícero druhů piadina romagnola. Jde o jednu z italských kulinářských specialit skládající se z placky z pšeničné mouky, sádla či olivového oleje, soli a vody, která se tradičně připravuje v terakotové míse nebo na kovové či kamenné desce. Pšeničná placka se překládá a lze ji naplnit sladkými nebo slanými ingrediencemi. Navrhovatelka sama sebe popisuje jako leadera v odvětví produkce potravin, známého jako největší výrobce piadin v Itálii. Své výrobky prodává pod vlastní značkou či značkami jiných distributorů a mezi své klienty řadí nejdůležitější seskupení velkých distributorů v Itálii.

2

Navrhovatelka se obává, že jí prováděcí nařízení Komise (EU) č. 1174/2014 ze dne 24. října 2014 o zápisu názvu do rejstříku chráněných označení původu a chráněných zeměpisných označení [piadina romagnola / piada romagnola (CHZO) ] (Úř. věst. L 316, s. 3, dále jen „napadené nařízení“) znemožňuje běžný výkon hospodářské činnosti, jelikož vyhrazuje užívání označení „romagnole“ piadinám/piadám vyrobeným v chráněné zeměpisné oblasti, přičemž její výrobní místo se nachází vně této oblasti.

3

Pokud jde o registrační postup chráněného zeměpisného označení (dále jen „CHZO“), tento se dělí do dvou fází a podléhá, co se týče časového úseku relevantního pro projednávanou věc, nařízení Rady (ES) č. 510/2006 ze dne 20. března 2006 o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských potravin a produktů (Úř. věst. L 93, s. 12), stejně jako nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimu jakosti zemědělských produktů a potravin (Úř. věst. L 343, s. 1). První fáze se týká zejména členského státu, z něhož dotčený potravinový produkt pochází. Tento stát zahájí postup prostřednictvím žádosti o zápis do rejstříku a přípravy nezbytných dokumentů dokládajících souvislost mezi daným potravinovým produktem a chráněnou oblastí. Následuje druhá fáze kontroly a ověření kritérií žádosti prováděná Evropskou komisí. Tato fáze zahrnuje přezkum žádosti o zápis do rejstříku a její publikaci za účelem případného řízení o námitce. Správní postup je zakončen zveřejněním CHZO v Úředním věstníku Evropské Unie nebo odmítnutím učinit toto zvěřejnění.

4

Žádost o zápis CHZO „piadina romagnola / piada romagnola“ (dále jen „piadina romagnola“) do rejstříku byla italským orgánům předložena v roce 2011 skupinou pro podporu tohoto produktu v souladu s nařízením č. 510/2006. Italské orgány poté, co zorganizovaly veřejné zasedání, jež mělo za cíl ověřit, že navržená specifikace produktu je v souladu s původními metodami získání dotčeného produktu, zveřejnily návrh na zápis do rejstříku dne 28. ledna 2012 v Gazzetta ufficiale della Repubblica italiana (GURI, Úřední věstník Italské republiky).

5

Toto zveřejnění vyvolalo množství námitek ze strany organizací zastupujících řemeslné producenty piadin prodávaných v kioscích. Tyto organizace v souvislosti se zvažovaným CHZO zpochybnily připodobnění průmyslově vyráběných piadin k piadinám vyráběným řemeslně a prodávaným v kioscích. Italské orgány nicméně předložily Komisi dne 11. prosince 2012 prohlášení o zápisu sporného CHZO společně se specifikací produktu.

6

Žalobou podanou k Tribunale amministrativo regionale del Lazio (správní soud pro region Lazio, Itálie, dále jen „TAR“) se navrhovatelka domáhala zrušení italských aktů registračního postupu, zejména specifikace produktu piadina romagnola, pro porušení nařízení č. 510/2006 vzhledem k neexistenci souvislosti mezi chráněnou oblastí a průmyslovým produktem piadina romagnola, a mezi průmyslovým a řemeslným produktem. V průběhu řízení před TAR nahradily italské orgány specifikaci produktu její novou verzí.

[omissis]

8

Rozhodnutím ze dne 15. května 2014 TAR navrhovatelce vyhověl především zrušením specifikace produktu a uložením povinnosti italským orgánům zmíněnou specifikaci přeformulovat. Podle TAR lze ochranu pověsti přiznat pouze řemeslné produkci, a nikoli průmyslové produkci dotčené potraviny. V souladu s platným italským právem se toto rozhodnutí stalo okamžitě vykonatelným.

9

Několik dní po vyhlášení tohoto rozhodnutí, dne 21. května 2014 (Úř. věst. C 153, s. 9), zveřejnila Komise podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení č. 1151/2012 žádost o zápis sporného CHZO do rejstříku s uvedením, že toto zveřejnění zakládá právo na podání námitek k této žádosti v souladu s čl. 51 téhož nařízení. Dopisem ze dne 22. května 2014 informovala navrhovatelka Komisi, že TAR zrušil rozhodnutím ze dne 15. května 2014 specifikaci produktu předloženou italskými orgány, v důsledku čehož jsou italské orgány povinny přeformulovat specifikaci produktu tak, aby se působnost sporného CHZO vztahovala pouze na řemeslně vyráběné piadine romagnole. Podle navrhovatelky bylo tudíž třeba zrušit zveřejnění žádosti ze dne 21. května 2014. V odpovědi na tento dopis ze dne 10. června 2014 Komise uvedla, že žádost o zápis do rejstříku byla zveřejněna za účelem umožnění vznášet případné námitky a že případné důsledky rozhodnutí italského soudu musí být posouzeny k tomu příslušnými italskými orgány.

10

V rámci následné výměny korespondence mezi navrhovatelkou, Komisí a italskými orgány vztahující se k následkům rozhodnutí TAR ze dne 15. května 2014 pro registrační postup sporného CHZO, italské orgány potvrdily vůli pokračovat v tomto postupu a uvedly, že podaly ke Consiglio di Stato (Státní rada, Itálie) odvolání proti rozhodnutí TAR, stejně jako návrh na odklad jeho vykonatelnosti. V průběhu odvolacího řízení si Consiglio di Stato vyhradil rozhodnout o odkladu vykonatelnosti rozhodnutí TAR společně s věcí samou a uvedl, že nevyhoví návrhu navrhovatelky směřujícímu k položení předběžné otázky Soudnímu dvoru.

11

Za těchto okolností přijala Komise dne 24. října 2014 napadené nařízení, v jehož důsledku navrhovatelka již nemá oprávnění užívat označení „piadine romagnole“ pro své produkty vyrobené v Modeně (Itálie), jelikož toto město se nachází vně chráněné zeměpisné oblasti. Napadené rozhodnutí bylo zveřejněno v Úředním věstníku Evropské Unie dne 4. listopadu 2014.

13

Samostatným podáním došlým kanceláři Tribunálu dne 20. února 2015 podala navrhovatelka tento návrh na předběžné opatření, v němž navrhuje, aby předseda Tribunálu:

[omissis]

21

Navrhovatelka zdůrazňuje, že by utrpěla závažnou a nenapravitelnou újmu, pokud by jejímu návrhu na předběžné opatření nebylo vyhověno. Vzhledem k okamžité použitelnosti napadeného nařízení by jí bylo zakázáno vyrábět a distribuovat piadiny označené nápisem „romagnole“. Navrhovatelka se domnívá, že újma z tohoto vyplývající není pouze finančního charakteru, ale že napadené nařízení také ohrožuje její dobrou pověst a její právo na ochranu jména, stejně tak jako možnost uzavírat smlouvy, což se může promítnout do nenapravitelné ztráty podílů na trhu. V tomto ohledu činí navrhovatelka odhad zhruba ve výši 40 % svého obratu.

[omissis]

29

Podle ustálené judikatury platí, že v případě návrhu na odklad provádění některého z unijních aktů je nařízení požadovaného předběžného opatření odůvodněno pouze tehdy, když dotčený akt představuje rozhodující příčinu údajné závažné a nenapravitelné újmy[viz usnesení ze dne 7. března 2013, EDF v. Komise, C‑551/12 P(R), Sb. rozh., EU:C:2013:157, bod 41 a citovaná judikatura]. V tomto kontextu bylo rozhodnuto, že tato újma musí vyplývat z účinků samotného sporného aktu, a nikoli z nedostatku řádné péče té strany, která předběžné opatření požaduje (usnesení ze dne 15. července 2008, CLL Centres de langues v. Komise, T‑202/08 R, EU:T:2008:293, bod 73; v tomto smyslu viz rovněž usnesení ze dne 28. května 1975, Könecke v. Komise, 44/75 R, Sb. rozh., EU:C:1975:72, bod 3, a usnesení ze dne 22. dubna 1994, Komise v. Belgie, C‑87/94 R, Sb. rozh., EU:C:1994:166, body 38 a 42). Podle téže judikatury platí, že v případě nedostatku plné míry řádné péče, kterou by měl prokázat obezřetný a informovaný podnik, musí účastník řízení, který požaduje nařízení předběžného opatření, snášet i újmu, o níž tvrdí, že může ohrozit její samotnou existenci či že nenapravitelně změnit její pozici na trhu (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 1. února 2001, Free Trade Foods v. Komise, T‑350/00 R, Sb. rozh., EU:T:2001:37, body 50, 51 a 59, a výše citované usnesení CLL Centres de langues v. Komise, bod 74).

30

V projednávané věci vyplývá ze spisu, že vznik předvídané závažné a nenapravitelné újmy jak majetkové, tak nemajetkové povahy spočívá v předpokladu, že napadené nařízení zakazuje navrhovatelce užívat označení „romagnole“ pro prodej jejích piadin, čímž ji znevýhodňuje oproti jejím konkurentům, kteří mohou pokračovat v užívání tohoto označení pro prodej svých piadin, jelikož mají sídlo v chráněné zeměpisné oblasti.

31

Je tedy nutné konstatovat, že navrhovatelka v projednávané věci neprokázala rozumnou řádnou péči, kterou od ní, jakožto od obezřetného a informovaného hospodářského subjektu, bylo možné očekávat. Nevyužila totiž možnosti, kterou jí poskytuje příslušný právní předpis, získat povolení pokračovat během přechodného období v užívání označení „romagnole“ pro prodej svých piadin.

32

V tomto ohledu je třeba připomenout, jak ostatně zdůrazňuje rozhodnutí TAR ze dne 15. května 2014 (viz bod 8 výše), na nějž se navrhovatelka opakovaně odvolává, že vnitrostátní registrační postup sporného CHZO byl italskými orgány zahájen v roce 2011 a uzavřen byl 11. prosince 2012, kdy italské orgány předaly příslušný spis Komisi (viz body 4 a 5 výše). Tento vnitrostátní postup se ratione temporis řídil nařízením č. 510/2006. V souladu s čl. 5 odstavci 5 a 6 tohoto nařízení by Italská republika, povinna zahájit řízení o námitce, jež skutečně proběhlo, v rámci něhož mohla každá osoba s oprávněným zájmem podat námitku proti žádosti o zápis, byla oprávněna udělit, prozatímně a na vnitrostátní úrovni, ochranu užívání označení „romagnole“ navrhovatelkou stejně jako určit příslušné období na přizpůsobení, pokud by navrhovatelka prodávala piadiny s tímto označením a v souladu s právem po dobu uplynulých pěti let a „na tuto skutečnost upozornila během vnitrostátního řízení o námitce“.

33

V rozhodnutí ze dne 15. května 2014 TAR výslovně uvádí, že se navrhovatelka na rozdíl od jiných subjektů nezúčastnila vnitrostátního řízení o námitce a toto opomenutí z její strany znemožnilo poskytnutí doby na přizpůsobení, neboť navrhovatelka neuplatnila zvláštní požadavky v řízení, které k tomu slouží. Navrhovatelka, jež zdůrazňuje, že vyrábí vícero druhů piadine romagnole po několik desetiletí, a zjevně by splňovala podmínky uvedeného čl. 5 odstavců 5 a 6, si v důsledku toho nechala uniknout možnost zabránit vlastním jednáním vzniku újmy, jíž se obává. Poté, co se případem začala zabývat Komise, podléhalo řízení jí vedené ratione temporis nařízení č. 1151/2012, jež vstoupilo v platnost dne 3. ledna 2013. V rámci kontaktu s Komisí po ní mohla navrhovatelka požadovat, v souladu s ustanovením článku 15, odstavců 1 a 2, ve spojení s ustanovením čl. 49 odst. 3 uvedeného nařízení, poskytnutí přechodného období, jež může trvat až 15 let, čímž by mohla de facto využít prodloužení období na přizpůsobení poskytnutého italskými orgány ve zmíněném vnitrostátním řízení o námitce. Tím, že se navrhovatelka tohoto vnitrostátního řízení nezúčastnila, se připravila o možnost pokračovat v prodeji svých piadin pod označením „romagnole“. Ačkoli účast ve vnitrostátním řízení není nezbytným předpokladem k udělení přechodné ochrany Komisí, je nutné konstatovat, že ze spisu v každém případě nevyplývá, že by navrhovatelka v tomto smyslu po Komisi ochranu žádala, nebo že by její žádosti o ni nebylo vyhověno.

34

Z tohoto vyplývá, že se navrhovatelka musí sama vypořádat s majetkovou i nemajetkovou újmou, jejíhož vzniku se obává, jelikož nikterak neprokázala řádnou péči, s jakou by měl jednat obezřetný a informovaný podnik.

[omissis]

44

Je vhodné dodat, že navrhovatelka v návrhu na předběžné opatření sama zmínila existenci dceřiné společnosti Commerciale Europa, nad níž vykonává kontrolu prostřednictvím své finanční společnosti Finrec, a která tedy náleží do „stejné skupiny“. Soudce rozhodující o předběžném opatření z toho musí vyvodit závěr, že navrhovatelka je členkou skupiny společností. Za těchto okolností je navrhovatelčinou odpovědností, zamýšlela-li se platně dovolávat rizika vzniku závažné a nenapravitelné majetkové újmy, uvést údaje o velikosti, celkovém obratu i charakteristických rysech skupiny společností, k níž náleží.

45

Posouzení navrhovatelčiny přesné finanční situace závisí na tom, zda má objektivně k dispozici další finanční prostředky pocházející zejména z finančních zdrojů skupiny, k níž náleží. Podmínky navrhovatelčina členství v její skupině tedy představují zásadní poznatky sloužící k ověření naléhavosti projednávaného návrhu na předběžné opatření (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 10. června 2014, Stahlwerk Bous v. Komise, T‑172/14 R, EU:T:2014:558, bod 21). Navrhovatelka v návrhu na předběžné opatření neuvedla ani finanční kapacitu své skupiny ani strukturu jejího kapitálu či akciových účastí, i přesto, že by v tomto ohledu byla taková upřesnění nezbytná, a to tím spíše, že ze zdrojů přístupných na internetu vyplývá, že jistá společnost Finrec SpA, založená v Modeně, sídlící na stejné adrese jako navrhovatelka, zřejmě skutečně existuje a je aktivní na trhu.

[omissis]

47

Soudce rozhodující o předběžném opatření, nemajíce k dispozici žádný údaj pro srovnání, tudíž nemohl určit, zda by uvedený pokles obratu o 40 % mohl ve vztahu k finanční síle skupiny společností, k níž navrhovatelka náleží, ohrozit její finanční životaschopnost či způsobit významnou ztrátu jejích podílů na trhu.

[omissis]

51

V každém případě, i kdyby se navrhovatelka mohla setkat s jistými obtížemi při přesném vyčíslování své majetkové újmy, neuvádí důvody, proč nebyla s to určit, podrobně uvést a doložit obrat dosažený v průběhu odpovídajícího referenčního období prodejem piadine romagnole, a dát tento do souvislosti s celkovým dosaženým obratem její skupiny společností v tomtéž období, nehledě na typ produktu a hospodářskou činnost, aby bylo možné určit procento odrážející újmu, již by utrpěla v případě úplné ztráty dotčeného trhu.

52

Kromě toho by v následném sporu o náhradu škody byl Tribunál oprávněn provést (abstraktní) vyčíslení újmy způsobené navrhovatelce na základě pravděpodobného vývoje, za běžného chodu věcí, jejích podílů na trhu a jejího zisku (v tomto smyslu viz usnesení ze dne 5. června 2013, Rubinum v. Komise, T‑201/13 R, EU:T:2013:296, bod 50). Při vyčíslení újmy může Tribunál samostatně vyhodnotit skutkové okolnosti a disponuje prostorem pro uvážení, co se týče výběru způsobu určení rozsahu náhrady škody (v tomto smyslu viz rozsudek ze dne 21. února 2008, Komise v. Girardot, C‑348/06 P, Sb. rozh., EU:C:2008:107, body 72, 74 a 76). V tomto případě by Tribunálu dokonce mohl postačit odhad na základě průměrných statistických hodnot, přičemž navrhovatelka by měla povinnost prokázat, na jakých údajích se její odhady zakládají (v tomto smyslu vis rozsudek ze dne 28. dubna 2010, BST v. Komise, T‑452/05, Sb. rozh., EU:T:2010:167, bod 168 a citovaná judikatura).

[omissis]

Z těchto důvodů

PŘEDSEDA TRIBUNÁLU

rozhodl takto:

V Lucemburku dne 24. dubna 2015.