Kasační opravný prostředek podaný dne 19. prosince 2012 společností Isdin, SA proti rozsudku Tribunálu (čtvrtého senátu) vydanému dne 9. října 2012 ve věci T-366/11, Bial-Portela & Ca, SA v. Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory)

(Věc C-597/12 P)

2013/C 86/12

Jednací jazyk: angličtina.

Účastníci řízení

Účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek: Isdin, SA (zástupci: H. L. Mosback, Advocate, G. Marín Raigal, P. López Ronda, G. Macias Bonilla, abogados)

Další účastník řízení: Úřad pro harmonizaci na vnitřním trhu (ochranné známky a vzory), Bial-Portela & Ca, SA

Návrhová žádání účastnice řízení podávající kasační opravný prostředek

Navrhovatelka navrhuje, aby Soudní dvůr:

Důvody kasačního opravného prostředku a hlavní argumenty

Navrhovatelka tvrdí, že se Tribunál dopustil zkreslení důkazů, když v bodě 34 napadeného rozsudku uvedl, že „odvolací senát dospěl k mylnému závěru, že mezi uvedenými označeními neexistuje žádná fonetická podobnost“. Odvolací senát ale nedospěl k mylnému závěru, že mezi uvedenými označeními neexistuje fonetická podobnost, jak uvedl Tribunál, nýbrž správně analyzoval fonetickou podobnost obou označení s tím závěrem, že i přes fonetické podobnosti mezi oběma označeními se tato označení celkovou zvučností liší. Domníváme se, že výše uvedený závěr odvolacího senátu, který byl Tribunálem zkreslen, by měl být potvrzen.

Navrhovatelka dále tvrdí, že se Tribunál dopustil zkreslení skutkového stavu, když v bodě 40 napadeného rozsudku uvedl, že „výrobky zařazené do třídy 3 a velká část výrobků zařazených do třídy 5 (…) jsou běžně vystavovány v supermarketech, a tudíž vybírány zákazníkem po vizuálním posouzení jejich obalu“. Toto skutkové zjištění nebylo podloženo žádným důkazem, a představovalo tedy zkreslení skutkového stavu, na nichž mělo být rozhodnutí založeno. Na tuto skutečnost navíc nepoukazoval žádný z účastníků řízení, a mohla tedy být zohledněna pouze tehdy, jednalo-li se o skutečnost všeobecně známou (a vzhledem k argumentům napadajícím hodnověrnost této skutečnosti by již její zvážení vedlo samo o sobě ke zkreslení skutkového stavu). Tato skutečnost tedy nemůže sloužit jako základ pro závěr o nebezpečí záměny.

Navrhovatelka také tvrdí, že byla porušena zásada audi alteram partem zakotvená v čl. 76 odst. 1 nařízení o ochranné známce Společenství (1) (dříve čl. 74 odst. 1 nařízení 40/94 (2)) a že se Tribunál dopustil pochybení při uplatňování čl. 8 odst. l písm. b) nařízení o ochranné známce Společenství a při uplatňování příslušné judikatury, porušila tak unijní právo. Tribunál neprovedl celkové posouzení daných ochranných známek, při kterém by zohlednil veškeré faktory týkající se okolností projednávané věci.

(1)  Nařízení Rady (ES) č. 207/2009 ze dne 26. února 2009 o ochranné známce Společenství Úř. věst. L 78, s. 1

(2)  Nařízení Rady (ES) č. 40/94 ze dne 20. prosince 1993 o ochranné známce Společenství Úř. věst. L 11, s. 1