21.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 152/17

a)

je občankou Polska;

b)

přicestovala do Spojeného království před přistoupením její země k EU;

c)

se usadila jako osoba samostatně výdělečně činná ve smyslu článku 49 SFEU (dříve článek 43 ES);

d)

zůstala ve Spojeném království po přistoupení a pokračovala v samostatně výdělečné činnosti;

e)

již není samostatně výdělečně činná, a

f)

je hlavní osobou, která skutečně pečuje o dítě, které přicestovalo do Spojeného království a zahájilo všeobecné studium až po přistoupení a poté, co žalobkyně v prvním stupni přestala vykonávat samostatně výdělečnou činnost,

a)

se použije nařízení (EHS) č. 1612/68 (1) ve spojení s úvahami Evropského soudního dvora v rozsudcích ze dne 17. září 2002, Baumbast a R v. Secretary of State for the Home Department (C-413/99, Recueil, s. I-7091); ze dne 23. února 2010, London Borough of Harrow v. Ibrahim (C-310/08, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí), a ze dne 23. února 2010, Teixeira v. London Borough of Lambeth (C-480/08, dosud nezveřejněný ve Sbírce rozhodnutí);

b)

existuje obecná zásada práva EU, která staví naroveň postavení zaměstnanců a osob samostatně výdělečně činných;

c)

pokud by žalobkyně v prvním stupni právo pobytu neměla, bylo by bráněno svobodě usazování či by bylo od jejího výkonu odrazováno?