21.5.2011   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 152/14

1)

Má být čl. 4 odst. 1 a odst. 2 písm. j) nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení (Úř. věst. L 160 z 30.6.2000, s. 1-18; Zvl. vyd. 19/01, s. 191) vykládán v tom smyslu, že pojem „skončení úpadkového řízení“ použitý v tomto předpisu je nutno nezávisle na právní úpravě platné v právních řádech jednotlivých členských států vykládat autonomně, anebo o tom, kdy dochází ke skončení úpadkového řízení, rozhoduje pouze vnitrostátní právo státu, který řízení zahájil?

2)

Má být článek 27 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení vykládán v tom smyslu, že vnitrostátní soud, který rozhoduje o návrhu na zahájení vedlejšího úpadkového řízení podán, nemůže za žádných okolností přezkoumat platební schopnost dlužníka, proti němuž bylo v jiném státě zahájeno hlavní úpadkové řízení, nebo spíše v tom smyslu, že vnitrostátní soud může v určitých situacích přezkoumat, zda je dlužník schopen plnit své peněžité závazky, zejména tehdy, jestliže je hlavní řízení záchranným (reorganizačním) řízením (francouzské řízení sauvegarde), v němž soud konstatoval, že dlužník není schopen plnit své peněžité závazky?

3)

Dovoluje výklad článku 27 nařízení Rady (ES) č. 1346/2000 ze dne 29. května 2000 o úpadkovém řízení, zahájit vedlejší úpadkové řízení, jehož povaha je upřesněna v čl. 3 odst. 3 větě 2 nařízení, v členském státě, v němž se nachází veškerý majetek dlužníka, který není schopen plnit své peněžité závazky, jestliže hlavní řízení podléhající automatickému uznání má povahu reorganizace (jako francouzské řízení sauvegarde), a byl v něm přijat a schválen splátkový plán, tento plán je dlužníkem plněn a soud vydal zákaz prodeje majetku dlužníka?