Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62011CA0083

Věc C-83/11: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 5. září 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Upper Tribunal (Immigration and Asylum Chamber) — Spojené království) — Secretary of State for the Home Department v. Muhammad Sazzadur Rahman, Fazly Rabby Islam, Mohibullah Rahman ( „Směrnice 2004/38/ES — Právo občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států — Článek 3 odst. 2 — Povinnost usnadnit vstup a pobyt „ostatních rodinných příslušníků“ vyživovaných občanem Unie v souladu s vnitrostátními právními předpisy“ )

Úř. věst. C 331, 27.10.2012, pp. 6–7 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

27.10.2012   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 331/6


Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 5. září 2012 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Upper Tribunal (Immigration and Asylum Chamber) — Spojené království) — Secretary of State for the Home Department v. Muhammad Sazzadur Rahman, Fazly Rabby Islam, Mohibullah Rahman

(Věc C-83/11) (1)

(Směrnice 2004/38/ES - Právo občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států - Článek 3 odst. 2 - Povinnost usnadnit vstup a pobyt „ostatních rodinných příslušníků“ vyživovaných občanem Unie v souladu s vnitrostátními právními předpisy)

(2012/C 331/09)

Jednací jazyk: angličtina

Předkládající soud

Upper Tribunal (Immigration and Asylum Chamber)

Účastníci původního řízení

Navrhovatel: Secretary of State for the Home Department

Odpůrci: Muhammad Sazzadur Rahman, Fazly Rabby Islam, Mohibullah Rahman

Předmět věci

Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Upper Tribunal — Výklad čl. 3 odst. 2 a čl. 10 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS (Úř. věst. L 158, s. 77; Zvl. vyd. 05/05, s. 46) — Pojem „ostatní rodinný příslušník“ občana Unie ve smyslu čl. 3 odst. 2 směrnice — Závislí rodinní příslušníci manželského páru, v němž jeden z manželů je státním příslušníkem třetí země — Rodinní příslušníci, kteří nejsou příbuznými manželského páru v přímé vzestupné linii

Výrok

1)

Článek 3 odst. 2 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES ze dne 29. dubna 2004 o právu občanů Unie a jejich rodinných příslušníků svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, o změně nařízení (EHS) č. 1612/68 a o zrušení směrnic 64/221/EHS, 68/360/EHS, 72/194/EHS, 73/148/EHS, 75/34/EHS, 75/35/EHS, 90/364/EHS, 90/365/EHS a 93/96/EHS musí být vykládán v tom smyslu:

že členské státy nemají povinnost vyhovět každé žádosti o vstup nebo pobyt podané rodinnými příslušníky občana Unie, na které se nevztahuje definice v čl. 2 bodu 2 uvedené směrnice, přestože v souladu s jejím čl. 10 odst. 2 prokáží, že jsou osobami vyživovanými uvedeným občanem;

že členské státy nicméně musí dbát na to, aby jejich vnitrostátní předpisy zahrnovaly kritéria, která uvedeným osobám umožní dosáhnout rozhodnutí o jejich žádosti o vstup a pobyt, jež bude vydáno na základě pečlivého posouzení jejich osobních poměrů a v případě zamítavého rozhodnutí bude odůvodněno;

že členské státy mají širokou posuzovací pravomoc ohledně volby uvedených kritérií, jež však musí být v souladu s obvyklým smyslem výrazu „usnadní“, jakož i výrazů, které se týkají závislosti, použitých v uvedeném čl. 3 odst. 2, a jež nezbaví toto ustanovení jeho užitečného účinku; a

že každý žadatel má právo na to, aby bylo ověřeno soudem, zda vnitrostátní právní úprava i její uplatňování splňují tyto podmínky.

2)

K tomu, aby určitá osoba spadala do kategorie rodinného příslušníka „vyživovaného“ občanem Unie uvedené v čl. 3 odst. 2 směrnice 2004/38, musí stav závislosti existovat v zemi, z níž přijíždí dotyčný rodinný příslušník, a to alespoň v době, kdy žádá o připojení se k občanovi Unie, na něhož je odkázán výživou.

3)

Článek 3 odst. 2 směrnice 2004/38 musí být vykládán v tom smyslu, že členské státy mohou při výkonu své posuzovací pravomoci uložit zvláštní požadavky týkající se povahy a doby trvání závislosti, pokud budou tyto požadavky v souladu s obvyklým smyslem výrazů týkajících se závislosti uvedené v čl. 3 odst. 2 prvním pododstavci písm. a) směrnice 2004/38 a nezbaví toto ustanovení jeho užitečného účinku.

4)

Otázka, zda vydání pobytové karty uvedené v článku 10 směrnice 2004/38 může podléhat požadavku, aby stav závislosti ve smyslu čl. 3 odst. 2 prvního pododstavce písm. a) této směrnice dále trval v hostitelském členském státě, nespadá do působnosti uvedené směrnice.


(1)  Úř. věst. C 145, 14.5.2011.


Top