Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 62010CA0411

    Spojené věci C-411/10 a C-493/10: Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 21. prosince 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division) — Spojené království, High Court of Ireland — Irsko) — N. S. (C-411/10) v. Secretary of State for the Home Department a M. E. (C-493/10), A. S. M., M. T., K. P., E. H. v. Refugee Applications Commissioner, Minister for Justice, Equality and Law Reform ( „Unijní právo — Zásady — Základní práva — Uplatňování unijního práva — Zákaz nelidského nebo ponižujícího zacházení — Společný evropský azylový systém — Nařízení (ES) č. 343/2003 — Pojem „bezpečné země“ — Přemístění žadatele o azyl do příslušného členského státu — Povinnost — Vyvratitelná domněnka dodržování základních práv tímto členským státem“ )

    Úř. věst. C 49, 18.2.2012, p. 8–9 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    18.2.2012   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 49/8


    Rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) ze dne 21. prosince 2011 (žádost o rozhodnutí o předběžné otázce Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division) — Spojené království, High Court of Ireland — Irsko) — N. S. (C-411/10) v. Secretary of State for the Home Department a M. E. (C-493/10), A. S. M., M. T., K. P., E. H. v. Refugee Applications Commissioner, Minister for Justice, Equality and Law Reform

    (Spojené věci C-411/10 a C-493/10) (1)

    (Unijní právo - Zásady - Základní práva - Uplatňování unijního práva - Zákaz nelidského nebo ponižujícího zacházení - Společný evropský azylový systém - Nařízení (ES) č. 343/2003 - Pojem „bezpečné země“ - Přemístění žadatele o azyl do příslušného členského státu - Povinnost - Vyvratitelná domněnka dodržování základních práv tímto členským státem)

    2012/C 49/13

    Jednací jazyk: angličtina

    Předkládající soud

    Court of Appeal (England & Wales) (Civil Division), High Court of Ireland

    Účastníci původního řízení

    Žalobci: N. S. (C-411/10), M. E., A. S. M., M. T., K. P., E. H. (C-493/10)

    Žalovaní: Secretary of State for the Home Department (C-411/10), Refugee Applications Commissioner, Minister for Justice, Equality and Law Reform (C-493/10)

    za přítomnosti:Amnesty International Ltd and the AIRE Centre (Advice on Individual Rights in Europe) (UK) (C-411/10), United Nations High Commissioner for Refugees (UNHCR) (UK) (C-411/10), Equality and Human Rights Commission (EHRC) (C-411/10), Amnesty International Ltd and the AIRE Centre (Advice on Individual Rights in Europe) (IRL) (C-493/10), United Nations High Commissioner for Refugees (UNHCR) (IRL) (C-493/10)

    Předmět věci

    (C-411/10)

    Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — Court of Appeal (England & Wales) — (Spojené království) — Výklad čl. 3 odst. 1 a 2, jakož i ustanovení kapitoly III nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (Úř. věst. L 50, s. 1) — Výklad minimálních norem pro přijímání žadatelů o azyl, jak byly stanoveny ustanoveními směrnic Rady 2003/9/ES ze dne 27. ledna 2003, kterou se stanoví minimální normy pro přijímání žadatelů o azyl (Úř. věst. L 31, s. 18), 2004/83/ES ze dne 29. dubna 2004 o minimálních normách, které musí splňovat státní příslušníci třetích zemí nebo osoby bez státní příslušnosti, aby mohli žádat o postavení uprchlíka nebo osoby, která z jiných důvodů potřebuje mezinárodní ochranu, a o obsahu poskytované ochrany (Úř. věst. L 304, s. 12) a 2005/85/ES ze dne 1. prosince 2005 o minimálních normách pro řízení v členských státech o přiznávání a odnímání postavení uprchlíka (Úř. věst. L 32, s. 13) — Postup pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané afghánským státním příslušníkem — Riziko porušení základních práv v případě převzetí odpovědnosti původně příslušným členským státem — Povaha a význam ochrany přiznané žadateli o azyl ustanoveními Listiny základních práv a Evropské úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod

    (C-493/10)

    Žádost o rozhodnutí o předběžné otázce — High Court of Ireland — Výklad čl. 3 odst.2 a článku 18 nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států (Úř. věst. L 50, s.1) — Postup určení členského státu příslušného k posouzení žádostí o azyl podaných státními příslušníky několika třetích zemí (Afghánistán, Irán a Alžírsko) — Povinnost členského státu převzít odpovědnost za posouzení žádosti o azyl na základě čl. 3 odst. 2 nařízení (ES) č. 343/2003 v případě nebezpečí porušení základních práv žadatele nebo neuplatnění minimálních norem stanovených směrnicemi 2003/9/ES, 2004/83/ES a 2005/85/ES členským státem příslušným k posouzení žádosti na základě kritérií určených uvedeným nařízením

    Výrok

    1)

    Rozhodnutí přijaté členským státem na základě čl. 3 odst. 2 nařízení Rady (ES) č. 343/2003 ze dne 18. února 2003, kterým se stanoví kritéria a postupy pro určení členského státu příslušného k posuzování žádosti o azyl podané státním příslušníkem třetí země v některém z členských států, zda posoudí žádost o azyl, není-li podle kritérií stanovených v kapitole III tohoto nařízení příslušný, pro účely článku 6 SEU nebo článku 51 Listiny základních práv Evropské unie uplatňuje právo Unie.

    2)

    Unijní právo brání uplatnění nevyvratitelné domněnky, podle níž členský stát, jejž čl. 3 odst. 2 nařízení č. 343/2003 označuje za příslušný, dodržuje základní práva Evropské unie.

    Článek 4 Listiny základních práv Evropské unie musí být vykládán v tom smyslu, že členské státy, včetně vnitrostátních soudů, nemohou přemístit žadatele o azyl do „příslušného členského státu“ ve smyslu nařízení č. 343/2003, nemohou-li ponechat bez povšimnutí skutečnost, že systematické nedostatky azylového řízení a podmínek přijímání žadatelů o azyl v tomto členském státě představují závažné a prokazatelné důvody pro domněnku, že žadatel bude vystaven skutečnému riziku nelidského nebo ponižujícího zacházení ve smyslu tohoto ustanovení.

    Nelze-li přemístit žadatele do jiného členského státu Evropské unie, je-li tento stát označen podle kritérií kapitoly III tohoto nařízení za příslušný členský stát, přísluší členskému státu, který měl toto přemístění provést, aby s výhradou možnosti posoudit žádost sám, uvedené v čl. 3 odst. 2 nařízení č. 343/2003, pokračoval v přezkumu kritérií uvedené kapitoly za účelem ověření, zda některé z dále uvedených kritérií umožňuje označit jiný členský stát za příslušný k posouzení žádosti o azyl.

    Je však třeba, aby členský stát, v němž se žadatel o azyl nachází, dbal na to, aby nezhoršoval situaci, kdy jsou porušována základní práva tohoto žadatele, postupem určování příslušného členského státu, který by byl nepřiměřeně dlouhý. V případě potřeby mu přísluší, aby v souladu s podmínkami stanovenými v čl. 3 odst. 2 nařízení č. 343/2003 posoudil žádost sám.

    3)

    Články 1, 18 a 47 Listiny základních práv Evropské unie nevedou k jiné odpovědi.

    4)

    V rozsahu, v němž se předchozí otázky týkají povinností Spojeného království Velké Británie a Severního Irska, nemá zohlednění protokolu (č. 30) o uplatňování Listiny základních práv Evropské unie v Polsku a ve Spojeném království vliv na odpovědi dané na druhou až šestou otázku ve věci C-411/10.


    (1)  Úř. věst. C 274, 9.10.2010.

    Úř. věst. C 13, 15.1.2011.


    Top