This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 62007TN0149
Case T-149/07: Action brought on 7 May 2007 — ThyssenKrupp Elevator v Commission
Věc T-149/07: Žaloba podaná dne 7. května 2007 – ThyssenKrupp Elevator v. Komise
Věc T-149/07: Žaloba podaná dne 7. května 2007 – ThyssenKrupp Elevator v. Komise
Úř. věst. C 155, 7.7.2007, p. 33–33
(BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)
7.7.2007 |
CS |
Úřední věstník Evropské unie |
C 155/33 |
Žaloba podaná dne 7. května 2007 – ThyssenKrupp Elevator v. Komise
(Věc T-149/07)
(2007/C 155/60)
Jednací jazyk: němčina
Účastnice řízení
Žalobkyně: ThyssenKrupp Elevator AG (Düsseldorf, Německo) (zástupci: T. Klose a J. Ziebarth, advokáti)
Žalovaná: Komise Evropských společenství
Návrhová žádání žalobkyně
— |
zrušit napadené rozhodnutí v rozsahu, v němž se týká žalobkyně; |
— |
podpůrně přiměřeně snížit výši pokuty, která byla solidárně uložena žalobkyni v napadeném rozhodnutí; |
— |
uložit žalované náhradu nákladů řízení. |
Žalobní důvody a hlavní argumenty
Žalobkyně napadá rozhodnutí Komise K(2007) 512 konečné ze dne 21. února 2007 ve věci COMP/E-1/38.823 – PO/Elevators and Escalators. V napadeném rozhodnutí byly žalobkyni a dalším podnikům uloženy pokuty za účast na kartelových dohodách týkajících se instalace a údržby výtahů a eskalátorů v Belgii, Německu a Lucembursku. Komise má za to, že dotyčné podniky porušily článek 81 ES.
Na podporu své žaloby žalobkyně uplatňuje následující žalobní důvody:
— |
nedostatek pravomoci Komise z důvodu neexistence mezistátního významu vytýkaného místního protiprávního jednání; |
— |
porušení zásady ne bis in idem, neboť Komise nerespektovala rozhodnutí o amnestii vnitrostátních orgánů pro ochranu hospodářské soutěže v Belgii a Lucembursku, která byla vydána ve prospěch žalobkyně před zahájením řízení; |
— |
neexistence podmínek pro solidární odpovědnost žalobkyně spolu s jejími dceřinými společnostmi, protože se sama protiprávního jednání neúčastnila, její dceřiné společnosti jsou právně a hospodářsky operativně nezávislé, a protože pro rozšíření odpovědnosti na žalobkyni chybí věcné odůvodnění; |
— |
nepřiměřenost výchozích částek při výpočtu výše pokuty ve srovnání se skutečně dotčeným objemem trhu; |
— |
nepřiměřenost násobitele odrazení, protože tento se značně odchyluje od zacházení s jinými podniky srovnatelné velikosti ve srovnatelných případech, o kterých bylo rozhodnuto ve stejné době; |
— |
neexistence odůvodnění pro to, že v rámci výpočtu výše pokuty byla tato zvýšena o částku za opakující se protiprávní jednání, z důvodu právních omylů při zohledňování předcházejících pokut; |
— |
porušení čl. 23 odst. 2 nařízení (ES) č. 1/2003 (1), protože v souvislosti s maximální výší pokuty, která činí 10 % obratu podniku, mělo být vycházeno pouze z obratu dotyčných dceřiných společností; |
— |
právně chybné použití oznámení o ochraně před pokutami a snížení pokut (2), protože přidaná hodnota spolupráce ze strany žalobkyně nebyla dostatečně zohledněna. |
(1) Nařízení Rady (ES) č. 1/2003 ze dne 16. prosince 2002 o provádění pravidel hospodářské soutěže stanovených v článcích 81 a 82 Smlouvy (Úř. věst. L 1, s. 1).
(2) Oznámení Komise o ochraně před pokutami a snížení pokut v případech kartelů (Úř. věst. 2002, C 45, s. 3).