EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 19.5.2026

COM(2026) 310 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Akční plán pro hnojiva: Partnerství pro zajištění dostupnosti, cenové dostupnosti a strategické autonomie hnojiv z domácích zdrojů v EU

1.Úvod: Proč Evropská unie potřebuje Akční plán pro hnojiva?

Hnojiva mají zásadní význam pro produktivitu v zemědělství, životaschopnost zemědělských podniků a potravinové zabezpečení. Poskytují klíčové rostlinné živiny – dusík (N), fosfor (P) a draslík (K) – důležité pro růst plodin, zdraví rostlin, výnosy a kvalitu produktů. Na hnojivech je do značné míry závislá celosvětová produkce potravin.

Už podruhé během necelých pěti let dochází ve světě a v Evropě k prudkému nárůstu cen minerálních hnojiv. V roce 2022 Komise předložila „sdělení o zajištění dostupnosti a cenové dostupnosti hnojiv“ 1 (dále jen „sdělení z roku 2022“), v němž stanovila okamžitá opatření k zajištění dostupnosti a cenové dostupnosti. Přetrvávající vysoké ceny a strukturální potíže vedly Komisi k tomu, že ve sdělení o Akčním plánu RESourceEU 2 oznámila Akční plán pro hnojiva s cílem zajistit dostupnost a cenovou dostupnost hnojiv z domácích zdrojů a navrhla opatření umožňující přechod na recyklované živiny a další alternativy. Krize na Blízkém východě dále odhalila strukturální zranitelnost EU v oblasti dodávek hnojiv.

V současné době závisí dodávky hnojiv do EU z velké části na dovozu anorganických hnojiv a jejich surovin (zemní plyn, amoniak, fosfátové horniny) 3 . Zároveň je domácí výroba silně ovlivněna cenami energie, zejména u dusíkatých hnojiv, kde zemní plyn slouží jako surovina i jako hlavní zdroj energie. Kromě toho velké množství emisí skleníkových plynů při výrobě a vysoká závislost na dovozu fosilních paliv znamenají, že výroba hnojiv musí být dekarbonizována, aniž by byly ohroženy potravinové zabezpečení a finanční kapacita zemědělců.

Úspěšná strategie hnojení v EU vyžaduje, aby průmysl a zemědělci spolupracovali ruku v ruce v rámci partnerství a transparentního hodnotového řetězce: cílem je zajistit konkurenceschopnost jak pro zemědělce, tak pro odvětví výroby hnojiv, a strategickou autonomii EU, a zároveň přispět k dosažení klimatických a environmentálních cílů EU. Nedávné sdělení AccelerateEU 4 určuje opatření EU a členských států k řešení dopadu cen energie na hnojiva a zemědělství, přičemž se zaměřuje na okamžité účinky ve střednědobém horizontu. Tento akční plán poskytne širší soubor opatření, která mají být prováděna ve spolupráci s výrobci hnojiv a zemědělci, aby bylo dosaženo více vzájemně se podporujících cílů týkajících se dostupnosti a cenové dostupnosti, strategické autonomie a odolnosti a transparentnosti a dialogu.

2.Kontext a výzvy

2.1. Rostoucí náklady ovlivňující konkurenceschopnost zemědělství v EU

Náklady na hnojiva přímo ovlivňují produkci potravin, protože hnojení je pro zemědělce jedním z nejvyšších nákladů 5 . Váha hnojiv v účetnictví zemědělských podniků je obzvláště vysoká u zemědělců pěstujících plodiny na orné půdě 6 . V posledním čtvrtletí roku 2025 byly náklady na hnojiva pro zemědělce v EU stále o 62 % vyšší než v roce 2020 (před předchozím cenovým vrcholem). V prvních měsících roku 2026 došlo v EU k výraznému nárůstu cen hnojiv z domácích zdrojů, zejména dusíkatých hnojiv, a to v důsledku globální poptávky, obchodu a geopolitických faktorů. V dubnu 2026 se celkové ceny dusíkatých hnojiv v EU dále zvýšily o 40 % nad úroveň z prosince 2025.

Zvyšující se náklady na hnojiva mohou zemědělce donutit omezit jejich používání, přičemž je zřejmé riziko snížení kvality a výnosů. Mohlo by také dojít ke snížení plochy, kterou obdělávají, což by ovlivnilo produkci v EU. Kromě toho mohou vést zemědělce k upřednostňování krátkodobé produkce tím, že upřednostní vstupy dusíku před vstupy fosforu a draslíku, což může mít dlouhodobé důsledky pro úrodnost půdy.

2.2. Výzvy, kterým čelí průmysl

Ve struktuře nákladů odvětví výroby hnojiv v EU dominuje energie, přičemž zemní plyn tvoří 70–80 % poměru nákladů na výrobu dusíkatých hnojiv. EU je závislá na dovozu zemního plynu, místní výroba dusíkatých hnojiv nezajišťuje soběstačnost. S příchodem energetické krize se snížila i míra soběstačnosti. Je to důsledek toho, že amoniak vyráběný v Evropě je na horním konci globální křivky výrobních nákladů. Fosfátová a potašová hnojiva jsou většinou závislá na vytěžených surovinách.

Vzhledem k přetrvávajícím vysokým cenám vstupů hrozí v EU deindustrializace, avšak domácí výrobní kapacita má pro EU strategický význam: V posledních letech se pokles výroby amoniaku v EU zrychlil, o čemž svědčí množství trvale uzavřených zařízení, které od roku 2023 představuje 9 % kapacity v EU. Několik zařízení na výrobu hnojiv v Evropě je v útlumu nebo bylo uzavřeno. Problémy zhoršuje skutečnost, že průmysl je hlavním přispěvatelem k emisím skleníkových plynů 7 a přechod na nízkouhlíkovou výrobu vyžaduje rozsáhlé investice, které mají podniky v EU potíže zajistit, když jejich ziskovost oslabují vysoké vstupní náklady, globální nestabilita a absence rovných podmínek.

Cílem strategie EU pro dekarbonizaci a lepší oběh živin v zemědělských systémech je snížit emise, ale tento posun musí překonat velké překážky. Zelený amoniak, který se vyrábí pomocí elektrolýzou poháněného vodíku z obnovitelných zdrojů energie, stále vyžaduje velké investice. Zelený amoniak se potýká s vyššími výrobními náklady než alternativy založené na fosilních palivech, včetně modrého čpavku – se zachycováním a ukládáním uhlíku – a biologická dusíkatá hnojiva. Na druhou stranu se biologická hnojiva potýkají s regulačními překážkami a překážkami vstupu na trh, včetně zdlouhavých schvalovacích procesů, regulačních překážek spojených se vstupy z odpadů a nerovnoměrného využívání v jednotlivých členských státech.

2.3. Volatilita trhu s hnojivy

·Světové trhy s hnojivy zaznamenaly značnou volatilitu

Protiprávní útočná válka Ruska proti Ukrajině vedla k přerušení dodávek hnojiv, což přispělo k tlaku na růst cen. Dne 20. června 2025 přijala Komise vhodná celní opatření s cílem řešit hospodářskou závislost Unie na dovozu všech dusíkatých hnojiv z Ruské federace a Běloruska. Toto opatření bylo nezbytné ke snížení strategické závislosti EU na Rusku.

Nedávné rozšíření konečných antidumpingových cel na dovoz dusičnanu amonného z Ruské federace, USA a Trinidadu a Tobaga navíc dále omezuje dodávky, ačkoli bylo nezbytné chránit odvětví výroby hnojiv v EU před pokračující nekalou konkurencí. V prosinci 2025, v období před zavedením mechanismu uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) 8 , přispěla tržní očekávání ohledně budoucích dovozních podmínek spolu s dalšími faktory k pohybu cen dusíkatých hnojiv směrem nahoru.

Vojenská eskalace na Blízkém východě od 28. února 2026 ovlivnila region, který hraje důležitou roli v celosvětovém zásobování, neboť se podílí 20–30 % na celosvětovém vývozu, zejména pokud jde o amoniak a močovinu, a prostřednictvím dodávek síry používané pro výrobu fosfátových hnojiv. V dubnu 2026 průměrné ceny dusíkatých hnojiv prudce vzrostly, přibližně o 40 procentních bodů, ve srovnání s únorem 2026 (a jsou přibližně 70 % nad průměrem roku 2024). Ovlivněny jsou také ceny fosforečných hnojiv.

Graf 1: Vývoj cen hnojiv a jejich poměr k cenám obilovin. Vyšší poměr cen hnojiv a obilovin ukazuje na nižší dostupnost hnojiv.

Celosvětově jsou nejvíce postiženy země s nízkými a středními příjmy, které jsou při získávání hnojiv závislé na globálním trhu, zejména země v Asii, Africe a Latinské Americe, které tradičně nakupují dusíkatá hnojiva ze Středního východu. Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) očekává, že pokud bude přetrvávat narušení provozu v Hormuzském průlivu, rizika se výrazně zvýší, což ovlivní rozhodnutí o výsadbě pro rok 2026 a následující období 9 . Některé země (Čína, Indie, Mexiko, Rusko, Spojené státy) začaly přijímat opatření k řešení současné situace: čerpání strategických rezerv, zavedení vývozních omezení, stanovení cenových stropů pro zemědělce nebo odstranění dovozních překážek. Celosvětová tržní rovnováha a potravinové zabezpečení jsou ohroženy.

·Potřeba transparentního, dobře fungujícího a rozvinutějšího dodavatelského řetězce EU

Trh s hnojivy v EU se ve srovnání s jinými trhy vyznačuje asymetrií, roztříštěností, netransparentností a relativně koncentrovanou výrobou. Nerovnováha vyjednávací síly a přístupu k informacím v tomto řetězci přetrvává i v případech, kdy zemědělci nakupují vstupy společně v rámci organizací producentů. Zejména chybí veřejně dostupné údaje o cenách v reálném čase a obecné informace o stavu nabídky a poptávky na trhu.

V EU neexistuje jednotný trh s hnojivy. Podle nařízení o hnojivých výrobcích (FPR 10 ) se hnojiva v EU volně pohybují jako výrobky s označením CE. Toto nařízení se však vychází z modelu dobrovolné harmonizace, v jehož rámci vedle jednotného trhu nadále existují i vnitrostátní trhy s hnojivy. Tento přístup, který existuje od roku 2003 a byl obnoven v roce 2019, je producenty vnímán pozitivně, protože umožňuje vnitrostátním právním předpisům provádět vnitrostátní pravidla o konci odpadu a vnitrostátní opatření pro využívání vedlejších produktů živočišného původu a přináší zemědělcům více hnojivých výrobků. Omezuje však také možnost přeshraničního nákupu hnojivých výrobků na jednotném trhu. Jednotný trh je ještě více roztříštěný, pokud jde o nízkouhlíková minerální hnojiva a biologická hnojiva (organická), kde je další překážkou nižší míra standardizace výrobků spolu se složitým regulačním prostředím.

V roce 2022 Komise zřídila Středisko pro sledování trhu s hnojivy 11 , které zvýšilo transparentnost trhu, zejména zveřejněním aktuálních a aktuálních údajů o cenách a obchodu s minerálními hnojivy v EU. Dosažený pokrok však není dostatečný k tomu, aby zemědělcům přinesl úplnou jasnost a předvídatelnost jejich nákupů.

3.Cíle

Tento akční plán rozvíjí předchozí práci v naléhavějším kontextu geopolitické a obchodní politiky a politiky oběhového hospodářství. V rámci širších cílů EU, kterými jsou konkurenceschopnost, strategická autonomie, potravinové zabezpečení, udržitelnost a klimatická neutralita, se Akční plán pro hnojiva zabývá všemi fázemi hodnotového řetězce: od výroby v odvětví výroby hnojiv v EU až po konečné použití zemědělci v EU, vzhledem k tomu, že obě tyto oblasti podléhají dynamice mezinárodních trhů se vstupy. Reakce musí pokrýt celý hodnotový řetězec, od nabídky až po poptávku.

Cílem akčního plánu je vytvořit partnerství mezi výrobci hnojiv a zemědělci a mobilizovat všechny aktéry na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni k realizaci krátkodobých opatření zaměřených na podporu cenové dostupnosti a bezpečnosti dodávek. Je koncipován v rámci širšího střednědobého až dlouhodobého přístupu, jehož cílem je podpořit domácí produkci, prosazovat účinnější a udržitelnější využívání živin a podpořit přechod na nízkouhlíkové a oběhové hnojivo.

Akční plán pro hnojiva má tři vzájemně se posilující cíle:

1.krátkodobě zvýšit dostupnost a cenovou dostupnost hnojiv;

2.posílit otevřenou strategickou autonomii a odolnost EU posílením domácí produkce, diverzifikací dodávek, zajištěním udržitelného hospodaření s živinami a urychlením přechodu na dekarbonizaci a

3.posílit transparentnost a dialog v celém dodavatelském řetězci hnojiv.

4.Klíčové oblasti činnosti

Akční plán naplňuje tyto cíle prostřednictvím dvou typů opatření: krátkodobých opatření, která řeší náhlá geopolitická narušení ovlivňující dostupnost a cenovou dostupnost hnojiv pro evropské zemědělce, a dlouhodobých opatření, která vedou ke strukturální transformaci evropského hodnotového řetězce hnojiv a využívání živin.

Opatření zaměřená na zvýšení krátkodobé dostupnosti a cenové dostupnosti budou odrazovým můstkem pro dlouhodobější úsilí.

4.1. Zlepšení přístupu zemědělců k cenově dostupným hnojivům: krátkodobá opatření

V nadcházejících týdnech a měsících budou evropští zemědělci čelit obtížným rozhodnutím o příštím výsevu pro sklizeň v roce 2027 v obtížných ekonomických podmínkách. Proto je třeba přijmout okamžitá opatření. Ke snížení tlaku na výrobní náklady a ceny hnojiv a k zajištění dodávek pro zemědělce a odvětví výroby hnojiv z domácích zdrojů se navrhují následující krátkodobá opatření:

Pro zajištění okamžité likvidity a udržení zemědělské produkce je nutné poskytnout cílenou výjimečnou podporu nejvíce postiženým evropským zemědělcům prostřednictvím stávajících krizových nástrojů společné zemědělské politiky (SZP). Komise brzy navrhne využití prostředků z rozpočtu EU k podstatnému navýšení zemědělské rezervy, aby tak zemědělcům poskytla rychlou pomoc.

K zajištění předvídatelnosti a stability a k usnadnění spolupráce v rámci celého hodnotového řetězce Komise zahájí partnerství EU pro hodnotový řetězec hnojiv mezi výrobci hnojiv, zemědělci, dalšími zúčastněnými stranami a členskými státy. Cílem takového partnerství by bylo: i) zajistit dostupnost a cenovou dostupnost hnojiv z domácích zdrojů pro zemědělce v EU; ii) zlepšit předvídatelnost pro výrobce i uživatele; a iii) podporovat dekarbonizaci odvětví výroby hnojiv v EU s ohledem na cíle EU v oblasti energetiky a klimatu. Po zahájení bude partnerství probíhat formou setkání zaměřených na politický dialog. Budou zavedena vhodná ochranná opatření, aby se zajistilo dodržování pravidel hospodářské soutěže EU během těchto setkání a pokud jde o jejich výsledky.

K řešení dopadů krize na Blízkém východě na nejvíce postižená odvětví přijala Komise dne 29. dubna 2026 dočasný rámec státní podpory 12 , který doplňuje stávající pravidla státní podpory. Členské státy se budou moci spolehnout na tento dočasný rámec, aby podpořily podniky působící v primární produkci zemědělských produktů, které jsou přímo či nepřímo postiženy krizí na Blízkém východě, a zmírnily tak důsledky mimořádně prudkého zvýšení cen pohonných hmot a hnojiv.

Aby Komise poskytla další krátkodobou pomoc, předloží cílený balíček SZP, který členským státům umožní maximálně využít podporu dostupnou v rámci stávajících strategických plánů SZP. Komise:

·navrhne opatření v rámci stávajícího rozpočtu SZP, jímž se v případě potřeby zajistí likvidní podpora pro zemědělce, a navrhne flexibilnější poskytování záloh příjemcům, aby zemědělci mohli i za těchto výjimečných okolností nadále plnit své finanční závazky vůči bankám a dodavatelům vstupů;

·doporučí členským státům, aby v rámci svých strategických plánů SZP vypracovaly a financovaly nový program ekologického zemědělství nebo přizpůsobily stávající program, případně zavedly agroenvironmentálně-klimatické opatření s cílem zvýšit účinnost hnojení, podpořit udržitelné využívání recyklovaných živin a posílit odolnost zemědělských podniků, a to včetně případného přeplánování a vypracování cílených opatření;

·doporučí členským státům, aby v rámci stávajících finančních prostředků vyčleněných na SZP navýšily financování investičních opatření, která podporují efektivnější a udržitelnější využívání hnojiv (například ekologické zemědělství, přesné zemědělství atd.)

Tyto návrhy by členským státům umožnily poskytnout rychlou mimořádnou pomoc do konce stávajícího období (2027) a zajistit, aby prostředky SZP účinně podporovaly zemědělce v současné krizi.

Komise rovněž sjednotí a rozšíří informační balíček pro členské státy o nástrojích, které mají zemědělci k dispozici, a o příslušných znalostních zdrojích prostřednictvím sítě SZP EU 13  a prostřednictvím zvláštní publikace o výsledcích výzkumu a inovací v rámci programu Horizont Evropa týkajících se biologických hnojiv.

Členské státy mají možnost v rámci stávajících fondů, zejména fondů soudržnosti, podpořit udržitelnou výrobu bioplynu a biometanu v souladu se sdělením „AccelerateEU – energetická unie – Cenově dostupná a bezpečná energie prostřednictvím urychlených opatření“ 14 a zároveň urychlit provádění příslušných opatření, která již byla zahrnuta do jejich plánů pro oživení a odolnost. Podpora se může týkat projektů na farmách a projektů spolupráce, modernizace stávajících zařízení, řešení zbývajících překážek v povolování nových zařízení, nakládání s digestátem a přepravy udržitelných surovin mezi regiony. Bioplyn může snížit závislost na energii a živinách, přinést zemědělcům dodatečné příjmy, vytvořit místní hodnotu ve venkovských oblastech a zvýšit odolnost díky oběhovým řešením pro energii a recyklované živiny.

V souladu se sdělením AccelerateEU mají členské státy navíc možnost navrhnout cílená, včasná a dočasná opatření, včetně cenových intervencí, režimů podpory příjmů a daňových pobídek, zaměřených na podporu energeticky náročných odvětví, při zachování motivace k úsporám energie a snížení závislosti na dovozu fosilních paliv. To by mohlo pomoci stabilizovat náklady výrobců hnojiv na energii. Umožnilo by jim to pokračovat ve výrobě cenově dostupných hnojiv z domácích zdrojů, zvýšit konkurenceschopnost odvětví a dále využívat oběhové a biologické materiály jako alternativní suroviny. To je v souladu s plánovanými opatřeními Komise zaměřenými na zmapování evropských kapacit a spolupráci s průmyslem s cílem překonat překážky bránící zavádění v krátkodobém horizontu.

K přípravě na níže popsaná strukturálnější opatření Komise prozkoumá krátkodobá opatření k usnadnění využívání digestátů, včetně návrhu a zřízení regulačního pískoviště.

Komise bude pravidelně sledovat vývoj na evropských a světových trzích s hnojivy a je připravena zvážit další opatření v oblasti obchodu, pokud budou právně a ekonomicky odůvodněná a podložená tržními podmínkami, aby se zlepšil přístup k hnojivům od širšího okruhu dodavatelů, a zároveň zvážit situaci domácích výrobců i nestabilních zemí závislých na dovozu hnojiv. To by mohlo zahrnovat rozšíření rozsahu hnojivých výrobků, na které by se vztahovalo dočasné pozastavení cel podle doložky nejvyšších výhod, které již Komise navrhla 15 .

Komise může požádat Radu o aktivaci aktu pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu 16 (IMERA) v režimu ostražitosti nebo režimu mimořádné situace v závislosti na vývoji na trhu. To by vyžadovalo označit hnojiva a suroviny potřebné k jejich výrobě za krizově relevantní zboží, což by umožnilo například posílené monitorování, zadávání veřejných zakázek Komisí jménem členských států, cílené žádosti o informace, žádosti o stanovení priority, rychlejší schvalování a opatření k rozšíření výrobní kapacity, přičemž by byl zachován volný pohyb hnojiv na jednotném trhu.

V případě, že by se situace v oblasti dostupnosti a cenové dostupnosti hnojiv dále zhoršila, Komise by zvážila další opatření, která by mohla být dočasná.

Kromě toho Komise v rámci své okamžité reakce již přijala nebo oznámila řadu cílených kroků.

·Pokud jde o opatření v oblasti obchodu, přijala Komise dne 20. února 2026 návrh nařízení Rady 17 , kterým se na jeden rok pozastavují cla v rámci společného celního sazebníku na amoniak, močovinu a některá další dusíkatá a směsná hnojiva ze zemí jiných než Rusko a Bělorusko prostřednictvím bezcelních kvót. Jakmile bude opatření přijato, posílí zemědělsko-potravinářské odvětví EU a sníží náklady zemědělců a průmyslu hnojiv tím, že ušetří odhadem 60 milionů EUR na dovozních clech.

·Zatímco mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) je zaváděn postupně, Komise zavedla výjimku ze standardních pravidel pro výpočet výchozích hodnot: jednotná přirážka ve výši 1% použitá na standardní hodnoty pro hnojiva v rámci mechanismu CBAM, která je mnohem nižší než přirážky použité pro ostatní zboží v rámci mechanismu CBAM (10 %, 20 % a 30 % v roce 2026, 2027 a 2028). Komise přezkoumá výchozí hodnoty nejpozději do prosince 2027. Komise rovněž zveřejnila prováděcí akt o úpravě podle přidělení bezplatných povolenek. Tento a další prováděcí akty a akty v přenesené pravomoci potřebné pro zahájení konečného období mechanismu CBAM byly zveřejněny na konci roku 2025. Tato pravidla poskytují dovozcům nezbytnou jasnost pro odhad jejich expozice v rámci mechanismu CBAM 18 . Komise rovněž podporuje dostupnost ověřovatelů, kteří usnadňují deklarování skutečných hodnot, což pravděpodobně povede k nižší povinnosti CBAM ve srovnání s používáním standardních hodnot.

·Dne 22. dubna 2026 předložila Komise sdělení o energetice „AccelerateEU – energetická unie – Cenově dostupná a bezpečná energie prostřednictvím urychlených opatření“, jehož cílem je okamžitě ochránit zranitelná odvětví před vysokými cenami energie a v dlouhodobém horizontu strukturálně snížit ceny energie a ulevit podnikům. Sdělení uznává specifickou situaci v oblasti hnojiv a poukazuje na význam oběhových řešení, recyklovaných živin a nevyužitého potenciálu bioplynu a biometanu.

·Komise podporuje výzvy ke koordinaci na mezinárodní úrovni, včetně fór G7 a G20, s cílem usnadnit přesměrování dodávek, mimo jiné prostřednictvím alternativních obchodních koridorů, zvýšit transparentnost trhu a zajistit řádné fungování dodavatelských řetězců, zachovat otevřený obchod a zabránit neodůvodněným omezením vývozu potravin a klíčových zemědělských vstupů, jako jsou hnojiva, a zároveň posílit celosvětové potravinové zabezpečení.

4.2. Posílení strategické autonomie a odolnosti ve střednědobém horizontu: posílení domácí výroby, snížení závislosti a urychlení přechodu na dekarbonizovaná, nízkouhlíková a oběhová hnojiva.

Dlouhodobá strukturální opatření vycházejí z přístupu, který se již odráží ve sdělení z roku 2022 a který zajišťuje, že zabezpečení dodávek, potravinové zabezpečení, strategická autonomie, konkurenceschopnost průmyslu a udržitelnost musí být sledovány společně.

Opatření na podporu dostupnosti a cenové dostupnosti

Snížení závislosti na vstupech z fosilních paliv, zvýšení odolnosti vůči vnějším šokům a rozvoj domácího průmyslu EU vyžaduje dostatečnou výrobní kapacitu, udržitelnější výrobu minerálních hnojiv a rozšíření alternativ založených na nízkouhlíkových, oběhových, recyklovaných a biologických zdrojích živin.

4.2.1 Průmysl, zásobování a připravenost

Prostřednictvím partnerství EU pro hodnotový řetězec hnojiv Komise zintenzivní dialog s cílem určit příležitosti k posílení a rozšíření výrobní kapacity, řešit omezení související s energií, zajistit přístup ke klíčovým vstupním surovinám a materiálům, odstranit provozní překážky a zlepšit konkurenceschopnost.

Komise a Evropská služba pro vnější činnost budou ve spolupráci s partnerskými zeměmi věnovat zvláštní pozornost podpoře diverzifikace dodávek amoniaku, močoviny a dalších příslušných hnojiv a vstupů pro EU i její partnerské země, a to v souladu s obchodní politikou Unie a sankčním režimem, při zachování odolné domácí výrobní základny. Za účelem diverzifikace dodávek Komise prozkoumá investice v partnerských zemích prostřednictvím vzájemně výhodných partnerství, mimo jiné v rámci strategie Global Gateway 19 a přístupu Tým Evropa 20 , zahrnující výrobu amoniaku a biologických organických hnojiv, které budou sloužit místním, regionálním a unijním trhům podél určených koridorů se spolehlivými dopravními, logistickými a skladovacími zařízeními. V případě zeleného amoniaku jsou dobrým příkladem potenciální nebo probíhající investiční projekty Týmu Evropa na výrobu vodíku z obnovitelných zdrojů ve třetích zemích, například v Namibii nebo Paraguayi a také možnost spolupráce s Ukrajinou v oblasti biometanu. Klíčová je proto posílená spolupráce s našimi partnery s využitím všech dostupných možností, jako jsou komplexní partnerství, a také regionálních a mnohostranných fór. Zejména s partnery z jižního sousedství a Perského zálivu může Pakt pro Středomoří rovněž přinést konkrétní krátkodobé příležitosti. 

Komise posoudí a na tomto základě bude řešit a snižovat rizika v přístupu EU k potaši a fosfátu, jakož i fosforečným a draselným hnojivům, mimo jiné zachováním nebo posílením domácí výrobní kapacity, zajištěním diverzifikace dovozu, řešením potřeb modernizace a environmentálních hledisek, a to v případě potřeby provedením příslušných regulačních změn.

Komise posoudí možnosti vytváření zásob a další možnosti připravenosti pro klíčová hnojiva a vstupy, včetně sezónních nebo minimálních zásob a případně společného zadávání zakázek nebo jiných nástrojů ke zvýšení odolnosti vůči vnějším šokům a stabilizaci kolísání cen. Tato práce přispěje k příslušné výměně informací o materiálové připravenosti EU v rámci sítě EU pro vytváření zásob vytvořené v rámci Strategie EU pro vytváření zásob 21 , k dalším klíčovým akcím Unie připravenosti, k souboru nástrojů aktu IMERA a ke shromažďování údajů o zásobách v rámci níže navržených opatření pro transparentnost trhu. Plně zohlední subsidiaritu, skladovací a bezpečnostní omezení, možné dopady na ceny a na nestabilní třetí země závislé na dovozu a soulad s horizontálními nástroji připravenosti.

4.2.2 Oběhové hospodářství, integrace trhu a dekarbonizace

Existuje jasný potenciál pro zlepšení účinnosti živin a posílení oběhového hospodářství v zemědělství EU. Uzavření cyklu využívání živin při zachování domácí produkce je dosažitelné a přínosné, neboť nabízí úspory nákladů, snížení rizika znečištění, lepší účinnost zdrojů a bezpečnost dodávek.

Komise bude podporovat vývoj a zavádění organických hnojiv a alternativ ke konvenčním anorganickým hnojivům, zejména biologických hnojiv, prostřednictvím recyklace živin, využití fosforu a dusíku, biometanu a bioplynu, zhodnocování digestátu, zhodnocování biomasy řas, mikrobiálních řešení a dalších inovativních technologií. Tato práce bude vycházet ze strategie bioekonomiky 22 , provádění směrnice o čištění městských odpadních vod 23 a příslušných iniciativ oběhového hospodářství, jejichž cílem je usnadnit produkci a bezpečné využívání zpětně získaných živin a zhodnocovat zbytky, odpady a vedlejší produkty v hodnotových řetězcích včetně zemědělství, lesnictví, akvakultury a rybolovu. Příslušná opatření se posuzují také s ohledem na připravovaný akt o oběhovém hospodářství.

Biologická hnojiva byla v nedávné strategii bioekonomiky označena za jeden z hlavních trhů jako náhrada tradičních minerálních hnojiv. Komise prozkoumá možnosti jejich jasného vymezení. Stanovení takové definice bude spolu s odstraněním regulačních nebo tržních překážek nezbytným prvním krokem k níže popsaným opatřením, jejichž cílem je vytvořit pro tyto produkty hlavní trhy. S cílem urychlit přechod od fosilních hnojivých produktů k oběhovým a biologickým alternativám navrhne Komise opatření na zvýšení konkurenceschopnosti a rozšíření biologických hnojivých produktů, včetně rostlinných biostimulantů, s přihlédnutím k doporučením Aliance pro kritické chemické látky.

V návrhu aktu EU o biotechnologiích II připraví Komise opatření k vytvoření hlavních trhů pro biologické hnojivé produkty. Účelem vytváření takovýchto hlavních trhů je posílit ekonomickou opodstatněnost těchto výrobních procesů a postupně zajistit, aby se dané produkty staly cenově dostupnějšími. To bude zahrnovat minimální požadavky na nízkouhlíkové směsi a/nebo biologické směsi a/nebo jiné mechanismy na straně poptávky, jako jsou dobrovolné a povinné systémy označování.

Pokud jde o biologická hnojiva živočišného původu, Komise přezkoumá překážky, které by mohly být při vytváření těchto hlavních trhů způsobeny právními předpisy EU. V souvislosti s hodnocením rámcové směrnice o odpadech 24 Komise posoudí opatření ke zjednodušení nakládání s vedlejšími produkty živočišného původu a jinými vedlejšími produkty, včetně těch, které jsou určeny k použití v zařízeních na výrobu bioplynu nebo kompostování, a s anaerobně rozkládaným nebo kompostovaným hnojem v zemědělství, a to zejména zda by mohly být vyňaty z její působnosti. Komise rovněž posoudí, jak by bylo možné dále zlepšit ustanovení nařízení o vedlejších produktech živočišného původu, aby se usnadnilo uvádění na trh a používání biologických hnojiv živočišného původu. Komise bude rovněž pokračovat v práci na dalším rozvoji nařízení (EU) 2019/1009 (nařízení EU o hnojivých výrobcích), aby umožnila používání širšího spektra biologických materiálů v hnojivých výrobcích v EU, a tím podpořila inovace a oběhový charakter výrobků pro jednotný trh.

Komise se snaží podporovat zavádění nízkouhlíkových výrobků. V této souvislosti posuzuje Aliance pro kritické chemické látky možnosti politiky pro vytvoření hlavních trhů pro nízkouhlíkové produkty, včetně dusíkatých hnojiv, aby se posílila ekonomická opodstatněnost pro investice do nízkouhlíkové výroby. Komise zváží doporučení aliance týkající se opatření na posílení poptávky po nízkouhlíkových produktech, včetně hnojiv.

Komise rovněž umožní členským státům, aby v případě potřeby využívaly nástroje státní podpory na podporu zemědělců při používání a zavádění biologických (organických) a nízkouhlíkových hnojiv, jako jsou stávající možnosti podle pokynů ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech 25 a nařízení o blokových výjimkách v zemědělství 26 .

Trh EU s hnojivými výrobky koexistuje s vnitrostátními režimy pro hnojivé výrobky. Nařízení EU o hnojivých výrobcích se opírá o zásadu dobrovolné harmonizace, která motivuje k volnému oběhu hnojivých výrobků s označením CE, které splňují kritéria stanovená v nařízení, v celé EU. Výrobky, které jsou v souladu s nařízením EU o hnojivých výrobcích, mohou mít označení CE a volně se pohybovat na jednotném trhu, ale výrobci se mohou také rozhodnout, že budou své hnojivé výrobky uvádět na trh podle vnitrostátních předpisů. Vzhledem k dlouhodobě platnému rámci EU pro anorganická hnojiva, by měla být prozkoumána možnost úplné harmonizace pravidel pro anorganická hnojiva, aby bylo možné plně využít výhod jednotného trhu a umožnit výrobcům uvádět své výrobky na trh několika členských států v rámci jednotného režimu, čímž by se zvýšil pohyb těchto výrobků v celé Unii. Komise posoudí proveditelnost plně integrovaného jednotného trhu s anorganickými hnojivy, případně prostřednictvím změny nařízení o hnojivých výrobcích.

U výrobků, na které se harmonizovaná pravidla nevztahují, se výrobci spoléhají na zásadu vzájemného uznávání při jejich dodávání na trhy jiných členských států. Komise hodnotí nařízení (EU) 2019/515 27 o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě, což zahrnuje posouzení účinnosti nařízení při posilování fungování vnitřního trhu s neharmonizovaným a částečně harmonizovaným zbožím, jako jsou vnitrostátní hnojivé výrobky. Na základě zjištění tohoto hodnocení Komise zváží následná opatření.

U fosforečných hnojiv bude hodnocení nařízení (EU) 2019/1009, které provede Komise, zahrnovat přezkum mezních hodnot kadmia stanovených v nařízení. Tento přezkum zváží možnost snížení těchto mezních hodnot na nižší vhodnou úroveň s ohledem na dostupné technologie a vědecké důkazy týkající se dopadů na zdraví a životní prostředí, jakož i na dostupnost a cenovou dostupnost hnojiv a bezpečnost dodávek.

Komise bude rovněž podporovat další práci na využití fosforu a dusíku z organických odpadů, včetně odpadních vod a kalů průmyslového a městského původu, bioodpadu, digestátu a dalších odpadů. Komise posoudí potřebu stanovit cíle recyklace živin, přičemž musí zůstat realistické, pokud jde o to, čeho lze dosáhnout.

4.2.3 Stanovení cen uhlíku a podpora průmyslu

Systém EU pro obchodování s emisemi 28 snížil emise a podpořil investice do dekarbonizace průmyslu. Mechanismus CBAM jako doplněk tohoto systému zajišťuje, aby průmysl EU nebyl vystaven riziku úniku uhlíku. Tento přístup je nezbytné zachovat, neboť zajišťuje, že politika v oblasti klimatu a průmyslová politika jdou ruku v ruce. Komise bude tento mechanismus dále zlepšovat, mimo jiné tím, že bude spolupracovat s Evropským parlamentem a Radou na svých návrzích na řešení možných rizik obcházení mechanismu CBAM tak, aby účinně podporoval také odvětví hnojiv v EU, a tím snižoval závislost zemědělství EU jako celku na dovozu.

Zapojení zemědělců v EU do ekonomické opodstatněnosti hnojiv vyráběných v tuzemsku, poskytnutím organických surovin pro zvýšenou výrobu biologických (organických) hnojiv se sníží závislost a zranitelnost, stimuluje se poptávka a zároveň se zvýší dostupnost, cenová dostupnost a předvídatelnost.

Do července 2026 Komise přijme legislativní návrh na revizi systému EU pro obchodování s emisemi (ETS). V rámci přezkumu systému ETS Komise zváží nejlepší možné způsoby, jak podpořit ekonomickou opodstatněnost průmyslové dekarbonizace ve všech odvětvích ETS, přičemž zohlední i specifickou situaci hodnotového řetězce hnojiv. Aniž bychom předjímali výsledky přezkumu, budou posouzeny možnosti, jak zajistit, aby jakákoli dodatečná flexibilita pro průmysl byla podmíněna zvýšením dekarbonizované domácí výroby a dále podporou výroby biologických (organických) a oběhových hnojiv a zajištěním dostupnosti a cenové dostupnosti hnojiv z domácích zdrojů v Evropě. V této souvislosti budou zohledněny specifické problémy a dodatečné náklady, kterým čelí zemědělci v nejvzdálenějších regionech při získávání hnojiv z kontinentální EU a jejich dovozu ze třetích zemí.

Kromě toho, jak bylo oznámeno v rámci AccelerateEU, Komise bude pomáhat členským státům, které chtějí prozkoumat využití výnosů ze systému EU ETS pro cílená opatření, která mobilizují a urychlují investice mimo jiné do průmyslové dekarbonizace a oběhových navazujících aplikací. To by mohlo zahrnovat investice zaměřené na dekarbonizaci výroby hnojiv, jakož i oběhová řešení, jako je zvýšené využívání recyklovaných živin. Komise nadále vybízí členské státy, aby zkoumaly možnosti rozdělení výnosů ze systému ETS.

4.2.4 Financování výzkumu, inovací a modernizace

Zásadní význam mají investice do inovací a průmyslového rozšíření procesů výroby dekarbonizovaných hnojiv. Takové investice by měly být i nadále způsobilé pro podporu v rámci Inovačního fondu 29 a Evropské vodíkové banky (European Hydrogen Bank) a měly by být rovněž způsobilé pro podporu v rámci navrhované Banky pro dekarbonizaci průmyslu, a to v souladu s podmínkami budoucích možností financování. Projekty v oblasti hnojiv však nejsou v porovnání s jinými energeticky náročnými odvětvími v rámci zadaných projektů dostatečně zastoupeny. Komise bude i nadále spolupracovat s odvětvím výroby hnojiv a poskytovat informace o příslušných možnostech financování, včetně vysoce kvalitních projektů dekarbonizace, aby zlepšila přístup tohoto odvětví k financování projektů dekarbonizace.

Komise bude vycházet ze stávajících programů, včetně programu Horizont Evropa a společného podniku pro evropské oběhové biohospodářství 30 , a zároveň prozkoumá přínos nástroje pro koordinaci konkurenceschopnosti 31 a budoucích programů financování navržených v příštím víceletém finančním rámci. V rámci společného podniku CBE Komise spolupracuje s průmyslem a financuje stěžejní projekty pro zavádění biologických hnojiv. V rámci partnerství veřejného a soukromého sektoru Komise zřizuje Evropskou skupinu pro zavádění investic do bioekonomiky 32 , která byla oznámena ve strategii bioekonomiky s cílem mobilizovat koordinované investice do rozšíření např. biologických hnojiv.

V souvislosti s nadcházejícím přezkumem systému ETS a revizí balíčku energetické unie Komise posoudí možnost mobilizovat od roku 2028 Inovační fond a širší rámec pro dekarbonizaci průmyslu na podporu projektů s jasnou evropskou přidanou hodnotou. K tomuto cíli může přispět také budoucí Evropský fond pro konkurenceschopnost 33 , zejména prostřednictvím svého okna dekarbonizace. Komise pracuje na dvou možných pilotních projektech nástroje pro koordinaci konkurenceschopnosti zaměřených na modernější a nízkouhlíkové způsoby výroby amoniaku a biologických hnojiv.

Komise je připravena podpořit členské státy při případném využívání nástrojů státní podpory, včetně rámce státní podpory Dohody o čistém průmyslu (CISAF) 34 , významných projektů společného evropského zájmu (IPCEI), pokynů pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky (CEEAG) 35 , obecného nařízení o blokových výjimkách a rámce pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací 36 . Komise průběžně sleduje vývoj na trhu, aby zajistila, že její pravidla státní podpory odpovídají svému účelu, včetně vytváření hlavních trhů s biologickými (organickými) hnojivy a nízkouhlíkovými hnojivy a přepravy živin.

Opatření na podporu zemědělců

4.2.5 Lepší hospodaření s živinami

Pro zemědělce je klíčová dostupnost a cenová dostupnost hnojiv. Přechod rovněž vyžaduje lepší sladění nabídky živin s jejich potřebami, a to jak v rámci EU, tak na úrovni zemědělských podniků, prostřednictvím efektivnějšího využívání živin v zemědělských podnicích. Komise proto bude v rámci jednotného trhu podporovat přesun živin z regionů se strukturálními přebytky do regionů s potřebou živin, přičemž zohlední environmentální omezení, a vyzve členské státy, aby učinily totéž. To se odrazí ve strategii pro chov hospodářských zvířat v souladu s vizí pro zemědělství a potravinářství 38 , přičemž se zohlední zpracovatelská kapacita, regionální potřeby živin a různá příslušná opatření v rámci tohoto plánu na podporu dopravy nebo snížení regulačních překážek. Může zahrnovat existující skupiny odborníků, sítě a platformy, které usnadní navazování kontaktů mezi hospodářskými subjekty v regionech s přebytky nebo nedostatkem.

4.2.6 Podpora zemědělských postupů účinně využívajících živiny

Je třeba posílit a ve větším měřítku zavádět zemědělské postupy, které zvyšují účinnost využívání živin a odolnost zemědělských podniků. To zahrnuje účinné hnojení, přesné hnojení, včetně využití digitálních nástrojů, satelitních dat a dronů, plánování zásobování živinami, agronomické inovace a řešení založená na přírodě, včetně ekologického zemědělství a agroekologických postupů.

Na úrovni zemědělských podniků již současná SZP podporuje investice do přesného zemědělství a zlepšení hospodaření s živinami. Toto úsilí by mělo pokračovat v rámci budoucí SZP 39 jako součást vnitrostátních a regionálních plánů partnerství 40 . Program Horizont Evropa 41 , mise „Půda“ a její síť živých laboratoří a budoucí Evropský fond pro konkurenceschopnost budou rovněž podporovat konkurenceschopnost, výzkum a inovace v oblasti zemědělství. Vývoj nástrojů a rámců, jako je Kompas udržitelnosti pro zemědělce 42 nebo soubor nástrojů pomoci pro živiny 43 , poskytne zemědělcům užitečné odkazy pro zvýšení účinnosti využívání živin a snížení jejich ztrát.

Komise vyzývá členské státy, aby rozšířily své poradenské služby pro zemědělce o udržitelné hospodaření s živinami a aby v širokém měřítku zavedly systémy hospodaření s živinami a jejich monitorování v zemědělských podnicích, jako je například nástroj pro udržitelnost zemědělských podniků (FaST) pro živiny, a pomohly tak zemědělcům využívat živiny udržitelněji a hospodárněji.

Komise vydá vnitrostátní doporučení pro SZP (jakož i další příslušné dokumenty) na podporu členských států při přípravě jejich budoucích vnitrostátních a regionálních plánů partnerství na období 2028–2034 podle návrhu Komise. Tato doporučení mohou zahrnovat podporu zlepšení účinnosti živin a zemědělských postupů, které zachovávají a zlepšují přirozenou úrodnost půdy a snižují závislost na minerálních hnojivech, jako je ekologické zemědělství, střídání a diverzifikace plodin, plodiny vázající dusík, zelený pokryv půdy atd. Cílem podpory bude podpořit tyto postupy a zároveň přispět k tomu, aby ceny potravin byly pro spotřebitele dostupné.

Komise bude podporovat členské státy při navrhování příslušných opatření SZP týkajících se lepšího hospodaření s živinami v rámci budoucí SZP, jak je navrženo. Členské státy by například mohly v rámci agroenvironmentálních a klimatických opatření navrhnout konkrétní režim pro transformaci k vyšší efektivitě zaměřený na živiny. Tento režim pro transformaci by mohl zahrnovat například: i) provádění bilancí živin; ii) cíle týkající se přebytku dusíku a/nebo nahrazení syntetických hnojiv; iii) školení; iv) střídání/diverzifikaci plodin; a v) investice do senzorů a strojů pro přesné zemědělství.

Komise bude také podporovat pěstování plodin vázajících dusík v rámci připravovaného plánu pro pěstování bílkovin, který byl oznámen ve vizi pro zemědělství a potraviny.

4.2.7 Regulační nástroje a dodatečná podpora příjmů

Materiály RENURE (zpětně získaný dusík ze statkových hnojiv) umožňují zemědělcům v oblastech zranitelných dusičnany nahradit více minerálních hnojiv, aniž by byla narušena ochrana vod, a to díky nedávné novele směrnice EU o dusičnanech 44 . Členské státy již mohou tuto novou možnost začlenit do svých akčních programů podle směrnice o dusičnanech.

Komise pracuje na rozšíření této možnosti na digestáty, vzhledem k jejich vyšší účinnosti oproti surovému hnoji, jako jsou některé druhy tekutých digestátů, u nichž je potenciál splnění kritérií kvality slibný, a to prostřednictvím rozšíření aktu o materiálech RENURE, přičemž budou zohledněna příslušná environmentální opatření. Přípravné práce v tomto směru již probíhají s cílem zajistit řešení v terénu do příštího vegetačního období.

Komise rovněž brzy zveřejní hodnocení směrnice o dusičnanech, které se zabývá určením účinných osvědčených postupů a možností zjednodušení. V návaznosti na toto hodnocení vyjasní, jak provádět pravidla ovlivňující životaschopnost zemědělských podniků, jako je kalendářní zemědělství, vedení evidence a plánování hnojení pro malé zemědělské podniky, aby pomohla členským státům provádět směrnici přiměřeněji a v souladu s klimatickými podmínkami.

Kromě toho Komise zveřejní svou pravidelnou čtyřletou zprávu o provádění směrnice o dusičnanech.

Kromě toho bude v rámci strategie EU pro vodohospodářskou odolnost brzy vytvořen soubor nástrojů pomoci, který členským státům pomůže zaujmout soudržný a účinný přístup k hospodaření s živinami, přičemž se zohlední všechny vstupy a výstupy živin na úrovni povodí.

Zemědělské postupy, které zvyšují obsah organické hmoty v půdě a snižují emise z půdy, dlouhodobě přispívají k úrodnosti půdy a pomáhají omezit používání hnojiv.  Nařízením o pohlcování uhlíku a uhlíkovém zemědělství (CRCF) 45 se prostřednictvím stanovení kritérií kvality EU a zavedení postupů pro monitorování a podávání zpráv usiluje o usnadnění dobrovolných investic do uhlíkového zemědělství a o zajištění doplňkového příjmu pro zemědělce. Komise v současné době připravuje metodiky certifikace pro pohlcování uhlíku a snižování emisí z půdy v zemědělství a agrolesnictví.

Komise prozkoumá, jak zajistit větší soulad mezi rámcem CRCF a plánem pro hnojiva vytvořením cest, které by umožnily, aby příjmy ze systému ETS a uhlíkového zemědělství odměňovaly zemědělce za účinnější používání hnojiv, včetně recyklovaných živin a nízkouhlíkových hnojiv. Tím by se vytvořil obchodní model pro uhlíkové zemědělství se stabilními a silnými tržními vyhlídkami pro uhlíkové kredity v zemědělství, které by mohly vytvořit strukturální a dlouhodobou poptávku na trhu a představovat významný dodatečný zdroj příjmů pro zemědělce.

V zájmu urychlení rozšiřování Komise zváží vyhlášení celoevropské výzvy k předkládání projektů v rámci CRCF, které by odměňovaly zemědělce za účinnější používání hnojiv a kompenzovaly jim dodatečné náklady na hnojiva na bázi biologických (organických) a nízkouhlíkových látek. Pro posílení přístupu partnerství veřejného a soukromého sektoru a přilákání investic soukromých společností do projektů v rámci CRCF by bylo možné zvážit další podporu ze strany členských států nebo příspěvek z budoucího Evropského fondu pro konkurenceschopnost.  Aby se zvýšila atraktivita rámce CRCF, měla by připravovaná revize metodiky rámce CRCF upravit rozsah a adicionalitu tak, aby trh s uhlíkovými kredity účinně podporoval lepší hospodaření s živinami a rozšířené používání biologických (organických) a nízkouhlíkových hnojiv.

OPATŘENÍ NA PODPORU PŘEDVÍDATELNOSTI

4.3. Posílení transparentnosti, dialogu a podložení politiky důkazy v rámci celého dodavatelského řetězce hnojiv

Dobře fungující trh s hnojivy vyžaduje lepší informovanost, lepší průzkum trhu a strukturovaný dialog mezi tvůrci politik a zúčastněnými stranami v celém hodnotovém řetězci. Jednotlivé po sobě jdoucí otřesy na trhu s hnojivy ukázaly, jak cenná jsou aktuální data o cenách, přepravě, nákladech na energii, dovozu, výpadcích výroby, zásobách a využití kapacit. Zdůraznili také potřebu jasnějších důkazů o tom, jak se náklady – spolu s politikami EU, které je ovlivňují – přenášejí na zemědělce. Zvýšení transparentnosti trhu v souladu s pravidly hospodářské soutěže, posílení dialogu se zúčastněnými stranami a rozvoj analytických nástrojů může podpořit jak okamžitou reakci, tak lepší dlouhodobé vytváření politik.

Z těchto důvodů Komise uspořádala dne 13. dubna 2026 dialog na vysoké úrovni o hnojivech, na němž se sešli zástupci odvětví výroby hnojiv, zemědělci a další příslušné zúčastněné strany v řetězci. Tyto politické dialogy, rozšířené na členské státy, budou i nadále organizovány na podporu partnerství s cílem projednat regulační a finanční omezení ovlivňující dodávky, výrobu, uvádění na trh a používání hnojiv, se zvláštním zaměřením na biologické hnojivé výrobky a recyklované hnojivé výrobky, nízkouhlíkové hnojivé výrobky a překážky bránící zemědělcům v rozhodnutích o jejich využívání.

Komise bude také pracovat na zvýšení transparentnosti trhu s hnojivy a schopnosti včasného varování. To bude zahrnovat práci na zajištění dostupnosti aktuálních a spolehlivých informací o objemu výroby a výrobní kapacitě, prodejních cenách a zásobách hlavních hnojivých výrobků podle členských států, s cílem zlepšit fungování vnitřního trhu, při plném respektování pravidel EU pro hospodářskou soutěž, obchodního tajemství a potřeby minimalizovat administrativní zátěž pro společnosti i veřejné orgány. Zejména pokud informace shromážděné jinými prostředky nebudou dostačující, Komise navrhne začlenit do nařízení o hnojivých výrobcích nebo jiného vhodného aktu přiměřený rámec pro systematické shromažďování informací o trhu. Zvýšená transparentnost trhu, případně prostřednictvím nezávislých cenových referenčních hodnot, poskytne silnější základ pro trhy s futures a další zajišťovací nástroje, což pomůže zúčastněným stranám v celém dodavatelském řetězci hnojiv řídit expozici vůči volatilitě cen.

Středisko pro sledování trhu s hnojivy bude sloužit jako hlavní platforma pro získávání informací o trhu, výměnu údajů o cenách a shromažďování důkazů. Jeho úloha bude posílena zlepšením sběru údajů o fungování trhu, cenách a zásobách. Bude sloužit jako podklad pro opatření v oblasti připravenosti, pro provádění a pro následná opatření v rámci tohoto akčního plánu.

Komise bude i nadále monitorovat hospodářskou soutěž na trhu s hnojivy v EU a v případě potřeby uplatňovat nástroje práva hospodářské soutěže. Bude i nadále ostražitá vůči jakýmkoli náznakům protisoutěžních dohod nebo praktik v odvětví hnojiv.

Je rovněž zapotřebí získat spolehlivější podklady o dopadech regulačního rámce pro hnojiva na zemědělce. Komise proto provede hloubkové hodnocení toho, jak se náklady spojené s mechanismem CBAM a systémem ETS promítají do cen hnojiv, které platí zemědělci, a v konečném důsledku do cen potravin. To přispěje k rozšíření základny důkazů o vývoji cen na úrovni zemědělských podniků.

Na globální úrovni bude EU i nadále aktivně spolupracovat na rámcích mezinárodní spolupráce, jako je informační systém pro trh se zemědělskými produkty (AMIS), který podporuje transparentnost a koordinaci na světových trzích se zemědělsko-potravinářskými produkty. Komise je i nadále odhodlána poskytovat sekretariátu systému AMIS veškeré údaje a podporu nezbytnou pro sledování trhů s hnojivy.

Závěr

V tomto sdělení jsou uvedena účinná opatření k řešení současného nárůstu cen hnojiv a zajištění dodávek na další roky. Jeho cílem je krátkodobě podpořit zemědělce a potravinové zabezpečení a stanovit střednědobá opatření k urychlení vzniku trhu s dekarbonizovanými a cenově dostupnými biohnojivy z domácích zdrojů a k zajištění domácí výrobní kapacity. Využívá k tomu řadu nástrojů: regulační, finanční a tržní pobídky a nastavení cen uhlíku. Účelem je posílit hodnotový řetězec hnojiv a hospodaření s živinami, v němž evropští výrobci hnojivých výrobků a evropští zemědělci spolupracují v rámci partnerství, aby mohli těžit z větší odolnosti, větší předvídatelnosti a v konečném důsledku z vyšší přidané hodnoty vytvářené v Evropě.

Opatření uvedená v tomto sdělení budou prováděna v souladu s harmonogramem a Komise bude při jejich praktickém provádění spoléhat na Parlament a Radu, členské státy, průmysl a zúčastněné strany z oblasti zemědělství. K podpoře provádění, připravenosti, shromažďování důkazů a monitorování bude Středisko pro sledování trhu s hnojivy využívat, průběžný dialog a příslušné analytické a odvětvové procesy.

Realizace tohoto akčního plánu zajistí, že EU bude lépe připravena na budoucí otřesy, a posílí její postavení, pokud jde o přispívání ke globálním zemědělsko-potravinářským systémům.

(1)

 Sdělení Komise – Zajištění dostupnosti a cenové dostupnosti hnojiv, COM(2022) 590 final/2 ze dne 9. listopadu 2022,  EUR-Lex – 52022DC0590(01) – CS – EUR-Lex .

(2)

Akční plán RESourceEU – Urychlení naší strategie pro kritické suroviny s cílem přizpůsobit se nové realitě, COM/2025/945 final ze dne 3. prosince 2025, EUR-Lex – 52025DC0945 – CS – EUR-Lex .

(3)

25–30 % spotřeby dusíkatých hnojiv v EU, přibližně 35–45 % spotřeby potaše v EU a přibližně 70 % spotřeby fosforečných hnojiv v EU pochází z dovozu; zdroj: sdělení Komise – Zajištění dostupnosti a cenové dostupnosti hnojiv.

(4)

  https://energy.ec.europa.eu/publications/accelerateeu-energy-union-affordable-and-secure-energy-through-accelerated-action_cs .

(5)

V letech 2024 a 2025 budou představovat něco málo přes 7 % vstupních nákladů v zemědělském sektoru EU, a to po dosažení rekordní hodnoty téměř 9 % v roce 2022; Údaje Eurostatu o souhrnném ekonomickém účtu pro zemědělství.

(6)

Podle datové sítě pro udržitelnost zemědělských podniků (FSDN) budou v roce 2023 náklady na hnojiva tvořit 24 % mezispotřeby a 16 % celkových vstupů pro zemědělce pěstující plodiny na orné půdě.

(7)

Fixace dusíku je zodpovědná za přibližně 1,5 % emisí CO₂ v EU (přibližně 50–60 Mt CO₂/rok).

(8)

  Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích – daně a celní unie ; provádění mechanismu CBAM v jeho definitivním období začalo v roce 2026. Tento mechanismus bude přezkoumán ve zprávě v roce 2027.

(9)

  https://www.fao.org/newsroom/detail/fao-chief-economist-warns-of-severe-global-food-security-risks-from-disruption-to-strait-of-hormuz-trade-corridor/en .

(10)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1009.

(11)

  Hnojiva – Zemědělství a rozvoj venkova – Evropská komise .

(12)

  https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_26_894 .

(13)

  Síť SZP EU .

(14)

Sdělení Komise, AccelerateEU – energetická unie – Cenově dostupná a bezpečná energie prostřednictvím urychlených opatření, COM(2026) 370 final.

(15)

  Rejstřík dokumentů Komise – COM(2026)99 .

(16)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/2747 ze dne 9. října 2024, kterým se zavádí rámec opatření týkající se mimořádných situací na vnitřním trhu a odolnosti vnitřního trhu a kterým se mění nařízení Rady (ES) č. 2679/98 (akt pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu) (Text s významem pro EHP), Nařízení – EU – 2024/2747 – CS – EUR-Lex , platné od 29. května 2026.

(17)

  Rejstřík dokumentů Komise – COM(2026)99 .

(18)

  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2025/2620 . Pro rok 2026 jsou čtvrtletní ceny zveřejňovány na webovém portálu mechanismu CBAM .

(19)

  Global Gateway – Evropská komise .

(20)

  Iniciativy Týmu Evropa – mezinárodní partnerství – Evropská komise .

(21)

  Vytváření zásob – GŘ pro evropskou civilní ochranu a operace humanitární pomoci .

(22)

Strategický rámec pro konkurenceschopnou a udržitelnou bioekonomiku EU, COM(2025) 960 final, EUR-Lex – 52025DC0960 – CS – EUR-Lex .

(23)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3019 ze dne 27. listopadu 2024 o čištění městských odpadních vod (přepracované znění) (Text s významem pro EHP), Směrnice – EU – 2024/3019 – CS – EUR-Lex .

(24)

 Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech a o zrušení některých směrnic (Text s významem pro EHP), EUR-Lex – 02008L0098-20251016 – CS – EUR-Lex .

(25)

Sdělení Komise Pokyny ke státní podpoře v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech (Úř. věst. C 485, 21.12.2022, s. 1, EUR-Lex – 02022XC1221(01)-20240305 – CZ – EUR-Lex ).

(26)

 Nařízení Komise (EU) č. 2022/2472 ze dne 14. prosince 2022, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie prohlašují určité kategorie podpory v odvětvích zemědělství a lesnictví a ve venkovských oblastech za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 327, 21.12.2022, s. 1, ELI:  http://data.europa.eu/eli/reg/2022/2472/ces ).

(27)

 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/515 ze dne 19. března 2019 o vzájemném uznávání zboží uvedeného v souladu s právními předpisy na trh v jiném členském státě a o zrušení nařízení (ES) č. 764/2008 (Text s významem pro EHP).

(28)

  Systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) – opatření v oblasti klimatu – Evropská komise .

(29)

  Inovační fond – opatření v oblasti klimatu – Evropská komise .

(30)

  Úvod | Společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství (CBE JU) .

(31)

  Kompas konkurenceschopnosti – Evropská komise .

(32)

  Evropská skupina pro zavádění investic do bioekonomiky: budování finančního zázemí pro biologickou budoucnost Evropy | Společný podnik pro evropské oběhové biohospodářství (CBE JU) .

(33)

  Růst – Evropský fond pro konkurenceschopnost: pomáhá Evropě investovat chytřeji, lépe konkurovat a rychleji reagovat na geopolitické výzvy .

(34)

Sdělení Komise, Rámec pro opatření státní podpory na podporu Dohody o čistém průmyslu (rámec státní podpory Dohody o čistém průmyslu), C/2025/3602.

(35)

 Sdělení Komise, Pokyny pro státní podporu v oblasti klimatu, životního prostředí a energetiky na rok 2022, C/2022/481, EUR-Lex – 52022XC0218(03) – CS – EUR-Lex .

(36)

 Sdělení Komise, Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací 2022/C 414/01, C/2022/7388, EUR-Lex – 52022XC1028(03) – CS – EUR-Lex .

(37)

Například skupina odborníků „Soudržnost pro transformaci“ (C4T) nebo Evropská síť orgánů odpovědných za problematiku životního prostředí a řídicích orgánů (ENEA-MA).

(38)

 Vize pro zemědělství a potraviny – Společné utváření atraktivního zemědělského a potravinářského odvětví EU pro budoucí generace, COM(2025) 75 final ze dne 19. února 2025, EUR-Lex – 52025DC0075 – CS – EUR-Lex .

(39)

Návrh Nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví podmínky pro provádění podpory Unie pro společnou zemědělskou politiku na období 2028–2034, COM(2025) 560 final, EUR-Lex – 52025PC0560 – CS.

(40)

  Evropský fond pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost, zemědělství a venkovské oblasti, rybolov a námořní záležitosti, prosperitu a bezpečnost – Evropská komise .

(41)

  Horizont Evropa – program EU pro financování výzkumu a inovací .

(42)

Cílem Kompasu udržitelnosti pro zemědělce, jak bylo oznámeno ve vizi pro zemědělství a potraviny, je snížit složitost dodržování předpisů tím, že zemědělcům, kteří se rozhodnou zapojit, umožní sledovat a zaznamenávat údaje o udržitelnosti pouze jednou a usnadní sdílení údajů s veřejnými orgány a soukromými společnostmi. Pomohlo by to také při rozhodování o přijetí opatření v oblasti životního prostředí a klimatu s cílem zlepšit výkonnost na úrovni zemědělských podniků.

(43)

Komise ve své strategii pro vodohospodářskou odolnost oznámila, že v letech 2026–2027 spustí soubor nástrojů pomoci členským státům na podporu opatření ke snížení znečištění živinami, mimo jiné prostřednictvím lepšího modelování, interaktivních map a výměny osvědčených postupů.

(44)

 Směrnice 91/676/EHS ze dne 12. prosince 1991 o ochraně vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů Směrnice – 91/676 – CS – EUR-Lex .

(45)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3012.

EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne 19.5.2026

COM(2026) 310 final

PŘÍLOHA

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Akční plán pro hnojiva: Partnerství pro zajištění dostupnosti, cenové dostupnosti a strategické autonomie hnojiv z domácích zdrojů v EU

Klíčová opatření

Zlepšení přístupu zemědělců k cenově dostupným hnojivům: krátkodobá opatření

1.Poskytnout cílenou mimořádnou podporu nejvíce postiženým zemědělcům prostřednictvím stávajících nástrojů společné zemědělské politiky (SZP) a navrhnout cílený balíček SZP, který členským státům umožní maximálně využít podporu dostupnou v rámci stávajících strategických plánů SZP, včetně nového režimu likvidity, zálohových plateb, nového nebo upraveného ekologického programu nebo agroenvironmentálně-klimatického opatření na zvýšení účinnosti hnojení a investičních opatření na podporu účinného používání hnojiv atd.). [2. čtvrtletí 2026]

2.Prozkoumat krátkodobá opatření k usnadnění využívání digestátů, například prodloužení platnosti aktu o materiálech RENURE. [3. čtvrtletí 2026]

3.Zahájit partnerství EU pro hodnotový řetězec hnojiv mezi výrobci hnojiv, zemědělci a členskými státy, které zajistí předvídatelnost a stabilitu a usnadní spolupráci v celém hodnotovém řetězci prostřednictvím pravidelných politických dialogů. [od 3. čtvrtletí 2026] 

4.Využít dočasný rámec státní podpory pro primární producenty v zemědělství postižené krizí na Blízkém východě a doplnit tak stávající nástroje státní podpory. [přijato 29. dubna]

5.Podporovat projekty v oblasti bioplynu a biometanu a řešit problémy s financováním, rozšiřováním, povolováním a dopravou v souladu se sdělením AccelerateEU. [2. čtvrtletí 2026 a dále]

6.V případech, kdy je to právně a ekonomicky opodstatněné a odůvodněné tržními podmínkami, zvážit další opatření v oblasti obchodu s cílem zlepšit přístup k hnojivům od širšího okruhu dodavatelů a zároveň zohlednit situaci domácích výrobců i nestabilních zemí závislých na dovozu hnojiv. [2. čtvrtletí 2026 a dále]

7.V případě potřeby zvážit návrh na aktivaci režimu ostražitosti nebo režimu mimořádné situace na vnitřním trhu v souladu s aktem pro odolnost a mimořádné situace na vnitřním trhu. [2. čtvrtletí 2026 a dále] 

Opatření na podporu dostupnosti hnojiv: strukturální opatření

8.Podporovat diverzifikaci zdrojů amoniaku, močoviny a dalších hnojiv a vstupů v kontextu mezinárodních závazků, prozkoumat investice prostřednictvím vzájemně výhodných partnerství, mimo jiné v rámci strategie Global Gateway a v přístupu Tým Evropa, posoudit rizika dodavatelského řetězce v přístupu EU k potaši, fosfátové hornině a souvisejícím hnojivům a v případě potřeby určit opatření k posílení odolnosti dodávek. [od roku 2026]

9.Posoudit možnosti vytváření zásob a další možnosti připravenosti pro klíčová hnojiva a vstupy, včetně doporučení na úrovni zemědělských podniků. [od roku 2026]

10.Posoudit proveditelnost plně integrovaného jednotného trhu s anorganickými hnojivými výrobky změnou nařízení o hnojivých výrobcích a případně přezkoumat vzájemné uznávání dalších výrobků. [2. čtvrtletí 2027]

11.Připravit půdu pro hlavní trhy s biologickými hnojivými výrobky a nízkouhlíkovými výrobky, prozkoumat možnosti definice biologických hnojivých výrobků (organických) a nízkouhlíkových minerálních hnojivých výrobků, prozkoumat požadavky na míchání a mechanismy označování, přezkoumat regulační překážky v rámcové směrnici o odpadech, nařízení o hnojivých výrobcích, nařízení o vedlejších produktech živočišného původu a aktu o oběhovém hospodářství. [3. a 4. čtvrtletí 2026 a dále]

12.Vypracovat zprávu o mezních hodnotách kadmia pro fosfátová hnojiva s ohledem na zdravotní a environmentální rizika a technickou proveditelnost, cenovou dostupnost a bezpečnost dodávek. [3. čtvrtletí 2026] 

13.Podporovat další práci na kombinované minimální míře opětovného použití a recyklace fosforu z čistírenských kalů a z městských odpadních vod a posoudit potřebu cílů pro dusík. [1. čtvrtletí 2028]

14.Přezkoumat směrnici o systému ETS, aby se podpořila ekonomická opodstatněnost pro průmyslovou dekarbonizaci, mimo jiné s ohledem na specifickou situaci hodnotového řetězce hnojiv, pokračovat ve spolupráci s odvětvím výroby hnojiv, aby mělo prospěch z lepšího přístupu k financování projektů výroby dekarbonizovaných hnojiv, posílit podporu výzkumu, inovací a rozšiřování výroby biologických hnojiv a zeleného amoniaku. [červenec 2026 a dále]

15.Navázat spolupráci s Parlamentem a Radou ohledně opatření proti obcházení mechanismu CBAM. [od roku 2026]

Opatření na podporu zemědělců

16.Vydat vnitrostátní doporučení SZP, která by se případně týkala zvláštního režimu pro transformaci na vyšší účinnost zaměřeného na živiny [1. čtvrtletí 2027]. Následně podporovat členské státy při navrhování přechodných opatření v oblasti hospodaření s živinami, která by mohla být podporována v rámci plánů vnitrostátních a regionálních partnerství s cílem zlepšit účinnost využívání živin, snížit závislost na minerálních hnojivech a/nebo přímo podporovat zemědělce při přechodu např. na biologická a nízkouhlíková hnojiva, a spolupracovat s členskými státy na posílení poradenských služeb pro zemědělské podniky s cílem podpořit praktická provozní řešení specifická pro jednotlivé zemědělské podniky. [od roku 2028]

17.Usnadnit přiměřené provádění směrnice o dusičnanech, pokud jde o praxi kalendářního zemědělství, které budou lépe přizpůsobeny měnícím se klimatickým podmínkám, aby bylo možné co nejvhodněji používat hnůj, digestát a hnojiva. [4. čtvrtletí 2026]

18.Přijmout metodiky certifikace uhlíkového zemědělství, které upřednostňují projekty založené na účinném používání hnojiv a využívání biologických a nízkouhlíkových hnojiv prostřednictvím rozšířeného rozsahu a adicionality. [3. čtvrtletí 2026]

19.Podporovat pěstování plodin vázajících dusík v plánu týkajícího se bílkovin. [3. čtvrtletí 2026] 

20.Podporovat přesun živin z regionů se strukturálními přebytky do regionů s potřebou živin v rámci jednotného trhu, jak je uvedeno ve strategii pro chov hospodářských zvířat. [3. čtvrtletí 2026]

Posílení transparentnosti, dialogu a podložení politiky důkazy v rámci celého dodavatelského řetězce hnojiv

21.Pracovat na zvýšení transparentnosti trhu s hnojivy a dostupnosti aktuálních a spolehlivých informací o objemu výroby a výrobní kapacitě, prodejních cenách a zásobách hlavních hnojivých výrobků v rámci jednotlivých členských států. Pokud to bude považovat za nezbytné, navrhne Komise začlenit do nařízení o hnojivých výrobcích nebo jiného vhodného aktu přiměřený rámec pro systematické shromažďování informací o trhu. [4. čtvrtletí 2026]

22.Posílit monitorování prostřednictvím Střediska pro sledování trhu s hnojivy jako platformy pro informace o trhu, cenách a zásobách. [trvale]

23.Vyhodnotit promítnutí nákladů spojených s mechanismem CBAM a systémem ETS do cen hnojiv placených zemědělci a shromáždit více podkladů o vývoji cen na úrovni zemědělských podniků. [1. čtvrtletí 2027]

24.Sledovat hospodářskou soutěž na trhu s hnojivy v EU a v případě potřeby uplatňovat nástroje práva hospodářské soutěže. [trvale]

25.Zapojit se do mezinárodní spolupráce, zejména do informačního systému pro trh se zemědělskými produkty (AMIS). [trvale]