EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 21.10.2025
COM(2025) 652 final
2025/0329(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se mění nařízení (EU) 2023/1115, pokud jde o některé povinnosti hospodářských subjektů a obchodníků
Dieses Dokument ist ein Auszug aus dem EUR-Lex-Portal.
Dokument 52025PC0652
Proposal for a REGULATION OF THE EUROPEAN PARLIAMENT AND OF THE COUNCIL amending Regulation (EU) 2023/1115 as regards certain obligations of operators and traders
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (EU) 2023/1115, pokud jde o některé povinnosti hospodářských subjektů a obchodníků
Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se mění nařízení (EU) 2023/1115, pokud jde o některé povinnosti hospodářských subjektů a obchodníků
COM/2025/652 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 21.10.2025
COM(2025) 652 final
2025/0329(COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se mění nařízení (EU) 2023/1115, pokud jde o některé povinnosti hospodářských subjektů a obchodníků
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 („EUDR“) 1 stanoví pravidla týkající se uvádění a dodávání na trh Unie a vývozu z Unie relevantních produktů uvedených v jeho příloze I, které obsahují relevantní komodity, konkrétně skotu, kakaa, kávy, palmy olejné, kaučuku, sóji a dřeva, byly jimi krmeny nebo byly vyrobeny za jejich použití. Jeho cílem je zejména zajistit, aby tyto komodity a relevantní produkty byly uváděny nebo dodávány na trh Unie nebo vyváženy, pouze pokud nezpůsobují odlesňování, byly vyprodukovány v souladu s příslušnými právními předpisy země produkce a vztahuje se na ně prohlášení o náležité péči.
Součástí současné podoby nařízení EUDR je povinnost hospodářských subjektů v první fázi dodavatelského řetězce, včetně prvovýrobců, kteří jsou fyzickými osobami, mikropodniky nebo malými podniky, vykonávat náležitou péči, aby prokázali, že relevantní produkty, které uvádějí na trh, splňují požadavky uvedeného nařízení. V souladu s čl. 4 odst. 2 jsou tyto hospodářské subjekty povinny před uvedením relevantních produktů na trh předložit prohlášení o náležité péči prostřednictvím informačního systému uvedeného v článku 33. Hospodářské subjekty jsou odpovědny za důkladné přezkoumání a analýzu svých vlastních obchodních činností, což vyžaduje především shromažďování údajů, které jsou relevantní pro nařízení EUDR, a příslušné podpůrné dokumentace od každého konkrétního dodavatele. Obchodníci, kteří nejsou malými a středními podniky, jakož i navazující hospodářské subjekty, které nejsou malými a středními podniky, jsou doposud rovněž povinni provádět náležitou péči a předkládat prohlášení o náležité péči prostřednictvím informačního systému.
Nařízení pověřuje Komisi zřízením a správou tohoto informačního systému podle článku 33. Prosazování nařízení příslušnými orgány se rovněž do značné míry opírá o informační systém. Zajištění provozuschopnosti informačního systému je proto zásadní, přičemž musí být schopen zpracovávat všechny transakce v oblasti informačních technologií týkající se produktů, na které se vztahuje nařízení a které iniciují hospodářské subjekty spadající do oblasti působnosti nařízení.
Komise navrhla systém založený na obchodním řídicím a expertním systému TRACES, online platformě Komise pro vydávání osvědčení o zdraví zvířat a rostlin zřízené podle prováděcího nařízení Komise (EU) 2019/1715, kterým se stanoví pravidla pro fungování systému pro správu informací o úředních kontrolách a jeho systémových složek 2 , přičemž zohlednila širší oblast působnosti nařízení EUDR. Systém TRACES nabízel zavedenou platformu IT, která již byla v provozu a používala se v několika oblastech. Proto byl považován za vhodné a včasné řešení pro zřízení informačního systému a vývoj elektronického rozhraní k prostředí jednotného celního portálu pro oblast celnictví ve lhůtách stanovených nařízením (EU) 2023/1115.
Po přijetí nařízení EUDR v roce 2023 Komise upravila návrh systému podle znění, na němž se dohodli spolunormotvůrci. Od té doby vyvíjí informační systém v úzké spolupráci s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami. První demonstrační verze informačního systému byla představena zúčastněným stranám na specializovaném zasedání expertní skupiny Komise dne 8. června 2023. Pilotní testování bylo zahájeno na konci roku 2023. Bylo provedeno s cílem zajistit efektivní a účinné předkládání prohlášení o náležité péči v souladu s potřebami hospodářských subjektů a příslušných orgánů a shromáždit jejich zpětnou vazbu ohledně fungování systému. Systém byl také přesunut do cloudové infrastruktury, aby byla zajištěna požadovaná škálovatelnost.
Informační systém, který byl zpřístupněn pro registraci dne 6. listopadu 2024 a spuštěn dne 4. prosince 2024, umožňuje hospodářským subjektům, obchodníkům, kteří nejsou malými a středními podniky, a jejich zplnomocněným zástupcům předkládat prohlášení o náležité péči. Ve stejný den byl spuštěn i souběžný školicí server, který poskytl zúčastněným stranám možnost seznámit se s prvky systému a předložit prohlášení o náležité péči bez právní hodnoty.
Souběžně s tím Komise podpořila zúčastněné strany prostřednictvím příslušné vysvětlující dokumentace o používání systému, včetně uživatelské příručky a školicích videí, které jsou k dispozici na zvláštních internetových stránkách Evropa. Od října 2024 je k dispozici online vzdělávání, jehož se do konce září 2025 zúčastnilo více než 20 000 zúčastněných stran během 67 vzdělávacích kurzů. Komise rovněž soustavně posuzuje připravenost systému a informuje o ní.
Kromě toho bylo na žádost výrobního odvětví a členských států vyvinuto a ve druhém čtvrtletí roku 2024 zveřejněno rozhraní pro programování aplikací (API), které umožňuje automatizovanou interakci mezi informačním systémem nařízení EUDR a vlastními nebo místními informačními systémy hospodářských subjektů nebo příslušných orgánů, aby bylo možné bez problémů spravovat předkládání prohlášení o náležité péči.
V průběhu let 2024 a 2025 Komise zveřejnila pokyny 3 a odpověděla na často kladené otázky týkající se provádění nařízení EUDR. Tyto dokumenty obsahovaly mimo jiné vysvětlení týkající se četnosti předkládání prohlášení o náležité péči. Článek 3 nařízení vyžaduje, aby všechny relevantní produkty uváděné na trh nebo vyvážené měly prohlášení o náležité péči. Mnoho zúčastněných stran to vnímalo jako povinnost předložit velké množství prohlášení o náležité péči a zdůrazňovalo související administrativní zátěž. Komise proto v dokumentu věnovaném často kladeným otázkám 4 zdůraznila možnost, aby společnosti předkládaly prohlášení o náležité péči jednou za rok. Cílem tohoto vyjasnění bylo snížit administrativní zátěž hospodářských subjektů a výrazně omezit počet prohlášení o náležité péči, která je třeba předkládat prostřednictvím informačního systému.
Současné údaje z informačního systému spolu s nedávnými kontakty a následnými výměnami informací mezi Komisí a zúčastněnými stranami však naznačují, že vzhledem k tomu, že řada hospodářských subjektů pokračovala v přípravě na nabytí účinnosti, mnoho hospodářských subjektů přijalo podrobný přístup spočívající v předkládání prohlášení o náležité péči pro každou šarži nebo zásilku. Platí to zejména pro navazující hospodářské subjekty, které nejsou malými a středními podniky, a obchodníky, kteří nejsou malými a středními podniky, jakož i pro velké skupiny podniků, které mají velký počet transakcí uvnitř skupiny. Mnohé z těchto hospodářských subjektů již používají pokročilé systémy pro sledování zásob, vyvinuly nebo si pořídily vlastní systémy nebo využívají poskytovatele služeb, kteří umožňují přímé propojení jejich vlastních systémů řízení produktů s informačním systémem EUDR. V praxi tyto hospodářské subjekty často předkládají údaje s vysokým podílem transakcí, což vede k tomu, že počet předložených údajů výrazně převyšuje dřívější prognózy.
Prognózy počtu očekávaných operací a interakcí na třetí čtvrtletí roku 2025, zejména pokud jde o způsoby a automatizaci interakcí mezi vlastními informačními systémy hospodářských subjektů a informačním systémem EUDR, proto vedly k podstatnému přehodnocení zatížení informačního systému, které naznačuje mnohem vyšší provoz, než se předpokládalo.
Zároveň několik společností a zúčastněných stran vyjádřilo své obavy ohledně administrativní zátěže vyplývající z povinnosti navazujících subjektů, které nejsou malými a středními podniky, předložit prohlášení o náležité péči a náležitou péči provést. Stále častěji se také objevují obavy ohledně přiměřenosti povinnosti předkládat prohlášení o náležité péči pro malé primární hospodářské subjekty, které vyrábějí a uvádějí na trh vlastní produkty.
Od vstupu nařízení EUDR v platnost v červnu 2023 Komise důsledně spolupracuje se zúčastněnými stranami na tom, jak usnadnit jednoduché, spravedlivé a nákladově efektivní provádění nařízení EUDR. Byla zveřejněna řada pokynů a odpovědí na často kladené otázky.
Konkurenceschopnost evropských podniků podporuje program Komise pro zlepšování právní úpravy 5 , jehož účelem je zajistit, aby právní předpisy EU plnily své cíle bez vytváření zbytečné zátěže. V roce 2023 Komise zjistila nutnost racionalizovat a zjednodušit požadavky na podávání zpráv pro podniky a správní orgány 6 a zavázala se je snížit o 25 %, aniž by byly narušeny politické cíle příslušných právních předpisů. Tento závazek byl následně zvýšen na 25% snížení všech administrativních nákladů, přičemž u malých a středních podniků tento závazek činil 35 % 7 .
Tento návrh nabízí cílená a důsledná řešení výše uvedených otázek. Upravuje povinnosti mikro- a malých primárních hospodářských subjektů, navazujících hospodářských subjektů, které nejsou malými a středními podniky, a obchodníků, kteří nejsou malými a středními podniky, pokud jde o předkládání prohlášení o náležité péči, čímž přináší zjednodušení a nákladově efektivní zlepšení nařízení a snižuje zátěž informačního systému zajišťujícího jeho funkčnost. Navrhovaná opatření byla navržena tak, aby neohrozila cíle nařízení EUDR a spíše umožnila účinnější fungování nařízení se sníženou administrativní zátěží, přičemž hlavní zásady návrhu jsou i nadále zachovány.
Kromě toho je cílem návrhu posílit monitorování nařízení a dohled nad ním. Zvýší se tak schopnost příslušných orgánů zpracovávat údaje obsažené v informačním systému a vyměňovat si příslušné informace.
Byly vyjádřeny obavy ohledně proveditelnosti přezkumu nařízení EUDR předtím, než nabude účinnosti jeho pozměněná verze. Tento návrh proto také reaguje na změnu data účinnosti v důsledku nařízení (EU) 2024/3234, jakož i na potřebu údajů z provádění nařízení, včetně jeho účinků na odlesňování a znehodnocování lesů, jeho dopadu na hospodářské subjekty a obchodníky, zejména malé a střední podniky, a na obchodní toky, a to sjednocením data v ustanovení o přezkumu.
S cílem poskytnout hospodářským subjektům, které jsou mikropodniky nebo malými podniky ve smyslu čl. 3 odst. 1 nebo 2 první věty směrnice 2013/34/EU, dostatek času na provedení navrhovaných změn, se Komise domnívá, že ustanovení nařízení by se měla na mikro- a malé hospodářské subjekty vztahovat od 30. prosince 2026. Ostatní související termíny budou odpovídajícím způsobem upraveny. Zároveň by se datum uplatňování povinností příslušných orgánů provádět kontroly a jiná opatření související s prosazováním uvedených v článcích 16 až 19, článku 22 a článku 24 mělo použít od 30. června 2026 a od 30. prosince 2026 pro mikro- a malé hospodářské subjekty. Pokud příslušný orgán zjistí nebo se dozví o nedodržování nařízení (EU) 2023/1115 před nabytím účinnosti článků 16 až 19, článku 22 a článku 24, může vydat hospodářským subjektům, navazujícím hospodářským subjektům a obchodníkům varování spolu s doporučeními k dosažení souladu.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Ve sdělení Komise z roku 2019 o posílení opatření EU na ochranu a obnovu světových lesů 8 se Komise zavázala „posoudit další regulační a neregulační opatření na straně poptávky s cílem zajistit rovné podmínky a jednotné chápání konceptu dodavatelských řetězců bez odlesňování za účelem zvýšení transparentnosti dodavatelského řetězce a minimalizace rizika odlesňování a znehodnocování lesů spojeného s dovozem komodit do EU“. Tento závazek následně potvrdila Zelená dohoda pro Evropu, 9 jakož i strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 10 a strategie „od zemědělce ke spotřebiteli“ 11 , přičemž poslední dvě uvedené strategie oznámily odpovídající legislativní návrh na rok 2021. Přijetí nařízení EUDR bylo nedílnou součástí celkových cílů Zelené dohody pro Evropu a všech iniciativ, které byly v jejím rámci vyvinuty, a je s nimi v souladu.
Evropská komise zároveň stanovila cíl snížit všechny administrativní náklady o 25 % a o 35 % u malých a středních podniků, což uvádí tento návrh do souladu s probíhajícími opatřeními zaměřenými na zjednodušení požadavků na podávání zpráv, a to komplexním zkoumáním stávajících požadavků s cílem posoudit jejich význam pro cíle základních právních předpisů.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Návrh je v souladu s cíli evropské politiky v oblasti klimatu a životního prostředí. Hlavní cíle nařízení zůstávají zachovány, neboť je stále zajištěna plná sledovatelnost produktů, protože návrh zavádí změny, které nemají vliv na podstatu cílů politiky, a to minimalizovat příspěvek Unie k odlesňování a znehodnocování lesů na celém světě, a tím přispět ke snížení celosvětového odlesňování, a snížit příspěvek Unie k emisím skleníkových plynů a celosvětové ztrátě biologické rozmanitosti. Je rovněž v souladu s programem zlepšování právní úpravy, neboť posílí schopnost Komise a příslušných orgánů plnit své úkoly podle nařízení a zároveň zabrání nákladům pro hospodářské subjekty, obchodníky a příslušné orgány.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Pravomoc EU jednat v oblasti odlesňování a znehodnocování lesů vyplývá z článků Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) týkajících se ochrany životního prostředí. Podle čl. 191 odst. 1 SFEU jsou „zachování, ochrana a zlepšování kvality životního prostředí, ochrana lidského zdraví, uvážlivé a racionální využívání přírodních zdrojů, podpora opatření určených k řešení regionálních a celosvětových problémů životního prostředí, a zejména boj proti změně klimatu“ definovány jako cíle politiky Unie v oblasti životního prostředí. V zájmu dosažení cílů uvedených v článku 191 SFEU by proto měl být jako právní základ návrhu použit čl. 192 odst. 1 SFEU.
•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci)
Tato iniciativa je v souladu se zásadou subsidiarity. Vzhledem k nutnosti změnit nařízení EUDR nemohou cílů této iniciativy dosáhnout členské státy samy.
Zjednodušení tohoto nařízení, které tento návrh předpokládá, dále posílí právní jistotu a racionalizuje požadavky na podávání zpráv.
•Proporcionalita
Návrh je v souladu se zásadou proporcionality, tj. nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné pro dosažení cílů Smluv, a zejména plynulého fungování jednotného trhu. Co se týče testu subsidiarity, pro členské státy není možné, aby tyto záležitosti řešily bez návrhu na změnu data použitelnosti nařízení EUDR a souvisejících dat.
Zjednodušení administrativních požadavků, včetně požadavků na podávání zpráv, zjednodušuje právní rámec zavedením změn, které nemají vliv na podstatu cílů politiky. Návrh se proto omezuje na ty změny, které jsou nezbytné ke snížení počtu interakcí mezi hospodářskými subjekty a informačním systémem a k zajištění dodržování předpisů účinnějším způsobem, aniž by se změnila podstata dotčených právních předpisů a zároveň se snížila zátěž spojená s jejich dodržováním.
•Volba nástroje
Návrh mění nařízení (EU) 2023/1115 o dodávání na trh Unie a vývozu z Unie některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů, pokud jde o určité povinnosti hospodářských subjektů a obchodníků. Měla by tedy být zvolena stejná forma aktu, tj. nařízení.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Návrh vychází z kontroly účelnosti nařízení EU o dřevu 12 , jakož i ze zkušeností získaných při přípravě provádění nařízení EUDR od jeho vstupu v platnost dne 29. června 2023.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
V období před přijetím nařízení EUDR a od jeho vstupu v platnost vedou útvary Komise prostřednictvím několika komunikačních kanálů průběžné konzultace s členskými státy a různými zúčastněnými stranami v Unii a ve třetích zemích. Expertní skupina pro ochranu a obnovu světových lesů, včetně nařízení EU o dřevu a nařízení o prosazování práva, správě a obchodu v oblasti lesnictví, pomáhá útvarům Komise při přípravě na provádění nařízení, využívá technické odborné znalosti a výměnu zkušeností a osvědčených postupů při přípravě na provádění.
V souladu se strategickým rámcem pro mezinárodní spolupráci 13 se od přijetí nařízení zintenzivnila spolupráce a zapojení třetích zemí s cílem vysvětlit nařízení, jeho odůvodnění a požadavky, projednat konkrétní potřeby a obavy a prozkoumat možnosti spolupráce na podporu přechodu k dodavatelským řetězcům nezpůsobujícím odlesňování a bude se v nich pokračovat i v období před nabytím účinnosti.
Další zpětná vazba k nařízení EUDR byla získána v rámci rozsáhlé informační kampaně útvarů Komise na dvoustranných setkáních a také prostřednictvím výzvy k předložení faktických podkladů s názvem „Zjednodušení administrativní zátěže v právních předpisech v oblasti životního prostředí“.
V reakci na tuto výzvu k předložení faktických podkladů se drtivá většina respondentů z řad občanské společnosti vyslovila pro zachování nařízení EUDR v jeho současné podobě a vyzvala k udržení současných ambicí a důraznému prosazování. Přibližně 80 % ostatních respondentů (ze soukromého i veřejného sektoru) rovněž podpořilo zachování právního předpisu, ale zdůraznilo potřebu zjednodušení, proporcionality a právní jasnosti, přičemž někteří požadovali odklad z důvodu nepřipravených informačních systémů, pokynů a referenčního srovnávání. V rámci další zpětné vazby, kterou obdržel soukromý a veřejný sektor, zdůraznily jiné zúčastněné strany potřebu právní jistoty a vyslovily se proti obnovení nařízení, přičemž by se místo toho mělo zaměřit na jeho provádění. Cílem tohoto návrhu je vyvážit tyto úhly pohledu zjednodušením požadavků na podávání zpráv a sladěním lhůt.
•Shromáždění a využití odborných poznatků
Návrh byl vypracován na základě procesu interní kontroly stávajících povinností podávat zprávy, přičemž vychází ze zkušeností s prováděním souvisejících právních předpisů, včetně nařízení EU o dřevu. Kromě toho byly v rámci posouzení, jak by bylo možné snížit požadavky na podávání zpráv při zachování cílů nařízení, pečlivě přezkoumány vstupy a zpětná vazba od příslušných orgánů a různých zúčastněných stran, které se připravují na nabytí účinnosti.
•Posouzení dopadů
Návrh se týká cílených změn nařízení s cílem vyjasnit a zjednodušit některé jeho požadavky na podávání zpráv, sjednotit lhůty a snížit počet interakcí s informačním systémem. Hlavní opatření vycházejí ze zkušeností při přípravě na provádění tohoto nařízení. Navrhované cílené změny zajišťují účinnější a účelnější provádění.
V případě návrhu 14 , který vedl k přijetí nařízení EUDR, bylo provedeno posouzení dopadů. Jeho zjištění byla zohledněna v tomto návrhu.
•Účelnost právních předpisů a zjednodušení
Tento návrh je součástí závazku Evropské komise snížit regulační zátěž pro občany, podniky a správní orgány. Cílem návrhu je proto zjednodušit požadavky na podávání zpráv, snížit zbytečnou zátěž a náklady pro podniky, aniž by byla ohrožena ochrana životního prostředí.
•Základní práva
Návrh dodržuje základní práva a zásady uznávané zejména Listinou základních práv Unie. Přispívá zejména k dosažení cíle vysoké úrovně ochrany životního prostředí v souladu se zásadou udržitelného rozvoje stanovenou v článku 37 Listiny.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Legislativní finanční výkaz, v němž jsou uvedeny důsledky pro rozpočtové, lidské a administrativní zdroje, byl připojen k návrhu, který vedl k přijetí nařízení (EU) 2023/1115. Tento návrh si vyžádá interní přerozdělení zdrojů, ale pro Komisi nebude znamenat žádné významné dodatečné náklady.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Plány provádění a způsoby kontroly, hodnocení a podávání zpráv
Vzhledem k tomu, že návrh mění požadavky na podávání zpráv podle nařízení EUDR, neobsahuje další prováděcí plány a opatření pro monitorování, hodnocení a podávání zpráv nad rámec stávajících plánů a opatření podle uvedeného nařízení.
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Návrh se týká změny některých povinností hospodářských subjektů a obchodníků podle nařízení (EU) 2023/1115. Zavedením dvou nových definic přináší zjednodušení povinností pro většinu subjektů a výrazně snižuje počet prohlášení o náležité péči, která mají být předložena v informačním systému uvedeném v článku 33.
Za prvé, v zájmu zajištění právní jasnosti, snížení požadavků na podávání zpráv a odpovídajícího zatížení informačního systému se zavádí nová kategorie „navazujících hospodářských subjektů“. Povinnosti náležité péče těchto navazujících hospodářských subjektů jsou totožné s navrhovanými sníženými povinnostmi obchodníků. U obou subjektů povinností je zrušena povinnost ujistit se, že byla provedena náležitá péče, a předložit prohlášení o náležité péči, čímž se výrazně snižují požadavky na podávání zpráv a počet potřebných interakcí s informačním systémem.
Navazující hospodářské subjekty a obchodníci, kteří nejsou malými a středními podniky, se i nadále musí registrovat v informačním systému, protože stále mají významný vliv na dodavatelské řetězce a hrají důležitou roli při zajišťování toho, aby dodavatelské řetězce nezpůsobovaly odlesňování. Současně všechny navazující hospodářské subjekty a obchodníci, ať už jsou malými a středními podniky či nikoliv, nadále zajišťují plnou sledovatelnost shromažďováním a předáváním referenčních čísel a identifikačních údajů prohlášení.
Za druhé, s cílem dále snížit požadavky na podávání zpráv a odpovídající zatížení informačního systému se zavádí nová podkategorie hospodářských subjektů, takzvané „mikro- a malé primární hospodářské subjekty“, na které se povinnost předkládat prohlášení o náležité péči nevztahuje. mikro- a malým primárním hospodářským subjektem je fyzická osoba či mikropodnik nebo malý podnik usazená/-ý v zemi klasifikované v souladu s článkem 29 tohoto nařízení jako země s nízkým rizikem, která/-ý uvádí na trh nebo vyváží relevantní produkty, které sama/sám vyrábí, což znamená, že relevantní komodity v relevantních produktech sama/sám pěstuje, sklízí, získává nebo chová.
Aby bylo zachováno fungování nařízení, které je nezbytné pro dosažení jeho cílů, tedy schopnosti zajistit sledovatelnost v celém dodavatelském řetězci, aby bylo zajištěno, že produkty uváděné na trh nezpůsobily odlesňování a jsou legální, jsou mikro- a malé primární hospodářské subjekty povinny předložit jednorázové zjednodušené prohlášení v informačním systému nebo poskytnout příslušné informace prostřednictvím alternativního systému nebo databáze zřízené podle právních předpisů Unie nebo členského státu, v jehož rámci poskytují informace o své činnosti, včetně informací o zeměpisné poloze nebo poštovní adrese všech pozemků, na nichž se relevantní komodity produkují. Předložením tohoto jednorázového zjednodušeného prohlášení nebo poskytnutím příslušných informací prostřednictvím systému nebo databáze zřízené podle právních předpisů Unie nebo členského státu získá mikro- a malý primární hospodářský subjekt identifikační kód prohlášení, který se předává se všemi relevantními produkty, které mikro- a malý primární hospodářský subjekt uvádí na trh nebo vyváží.
Kromě toho vzhledem k tomu, že datum použitelnosti nařízení (EU) 2023/1115 bylo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3234 15 odloženo, nelze případné rozšíření oblasti působnosti nařízení (EU) 2023/1115 posoudit bez důkazů o jeho uplatňování, jeho účincích na odlesňování a znehodnocování lesů, jeho dopadu na hospodářské subjekty a obchodníky, zejména malé a střední podniky, a na obchodní toky. Z tohoto důvodu se ruší povinnosti týkající se posouzení dopadů, které má provést Komise, stanovené v čl. 34 odst. 1 až 4. Tato posouzení dopadů budou předmětem obecného přezkumu. Datum obecného přezkumu se proto mění na 30. června 2030, aby přezkum mohl zohlednit zkušenosti s prosazováním nařízení. S cílem zohlednit změněné povinnosti hospodářských subjektů, navazujících hospodářských subjektů a obchodníků bude v rámci obecného přezkumu rovněž vyhodnocen dopad těchto změn na dosažení celkových cílů nařízení (EU) 2023/1115.
S cílem poskytnout hospodářským subjektům, které jsou mikropodniky nebo malými podniky ve smyslu čl. 3 odst. 1 nebo 2 prvního pododstavce směrnice 2013/34/EU, dostatek času na provedení navrhovaných změn se mění datum použitelnosti nařízení a data v dalších souvisejících ustanoveních, zejména v ustanovení o zrušení nařízení (EU) č. 995/2010, přechodných ustanoveních a ustanoveních o odkladu použitelnosti na mikropodniky a malé podniky. To znamená, že pravidla stanovující hmotněprávní povinnosti uvedená v čl. 38 odst. 2 nařízení (EU) 2023/1115 se na mikro- a malé hospodářské subjekty použijí ode dne 30. prosince 2026. Ostatní související termíny budou odpovídajícím způsobem upraveny.
Současně se datum použitelnosti povinností příslušných orgánů provádět kontroly a další opatření související s prosazováním uvedených v článcích 16 až 19, článku 22 a článku 24 použijí od 30. června 2026 a od 30. prosince 2026 pro mikro- a malé hospodářské subjekty. Pokud příslušný orgán zjistí nebo se dozví o nedodržování nařízení (EU) 2023/1115 před nabytím účinnosti článků 16 až 19, článku 22 a článku 24, může vydat hospodářským subjektům, navazujícím hospodářským subjektům a obchodníkům varování spolu s doporučeními k dosažení souladu.
2025/0329 (COD)
Návrh
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se mění nařízení (EU) 2023/1115, pokud jde o některé povinnosti hospodářských subjektů a obchodníků
EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 192 odst. 1 této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,
s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 16 ,
s ohledem na stanovisko Výboru regionů 17 ,
v souladu s řádným legislativním postupem,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 18 bylo přijato s cílem omezit odlesňování a znehodnocování lesů. Stanoví pravidla týkající se uvádění a dodávání na trh Unie a vývozu z Unie relevantních produktů uvedených v jeho příloze I, které obsahují relevantní komodity, konkrétně skotu, kakaa, kávy, palmy olejné, kaučuku, sóji a dřeva, byly jimi krmeny nebo byly vyrobeny za jejich použití. Cílem uvedeného nařízení je zejména zajistit, aby tyto komodity a relevantní produkty byly uváděny nebo dodávány na trh Unie nebo vyváženy, pouze pokud nezpůsobují odlesňování, byly vyprodukovány v souladu s příslušnými právními předpisy země produkce a vztahuje se na ně prohlášení o náležité péči.
(2)V souladu s článkem 33 nařízení (EU) 2023/1115 Komise v úzké spolupráci s členskými státy a dalšími zúčastněnými stranami vyvinula informační systém pro předkládání prohlášení o náležité péči. Do procesu vývoje byly zapojeny zúčastněné strany, aby bylo zajištěno účinné předkládání prohlášení o náležité péči v souladu s potřebami hospodářských subjektů. Informační systém byl spuštěn 4. prosince 2024 a umožňuje hospodářským subjektům, obchodníkům, kteří nejsou mikropodniky, malými a středními podniky (dále jen „obchodníci, kteří nejsou malými a středními podniky“), a jejich zplnomocněným zástupcům předkládat prohlášení o náležité péči. Nejnovější prognózy počtu očekávaných operací a interakcí v tomto informačním systému však vedly k podstatnému přehodnocení zatížení systému, které naznačuje mnohem vyšší provoz, než se předpokládalo.
(3)Ze závěrů zprávy 2024 „Budoucnost evropské konkurenceschopnosti“, kterou vypracoval Mario Draghi 19 , zároveň vyplývá, že rostoucí počet a složitost rizik spojených s pravidly omezuje manévrovací prostor pro podniky v Unii a brání jim v udržení konkurenceschopnosti. Obavy ze složitosti pravidel vyjádřili i obchodní partneři. V této souvislosti by měly být zjednodušeny některé postupy a požadavky stanovené v nařízení (EU) 2023/1115 a odstraněna zbytečná regulační zátěž pro podniky, přičemž by měly být zachovány cíle uvedeného nařízení.
(4)Kromě toho by se v rámci úsilí o zjednodušení měla snížit administrativní zátěž vyplývající z povinností pro navazující subjekty, které nejsou mikropodniky, malými a středními podniky (dále jen „navazující subjekty, které nejsou malými a středními podniky“), a pro mikro- a malé primární hospodářské subjekty, které vyrábějí a uvádějí na trh své vlastní produkty.
(5)V zájmu zajištění právní jasnosti v navazujících dodavatelských řetězcích, snížení dalších požadavků na podávání zpráv a odpovídajícího zatížení informačního systému by měla být zavedena nová kategorie „navazujícího hospodářského subjektu“. Povinnosti těchto navazujících hospodářských subjektů by měly být totožné s povinnostmi obchodníků. Navazující hospodářské subjekty ani obchodníci by neměli být povinni ověřovat, zda byla vykonána náležitá péče, a předkládat prohlášení o náležité péči, čímž se výrazně sníží požadavky na podávání zpráv a počet potřebných interakcí s informačním systémem.
(6)Navazující hospodářské subjekty a obchodníci, kteří nejsou malými a středními podniky, mají významný vliv na dodavatelské řetězce a hrají důležitou roli při zajišťování toho, aby dodavatelské řetězce nezpůsobovaly odlesňování. Měli by proto být nadále povinni registrovat se v informačním systému. Zároveň by všechny navazující hospodářské subjekty nebo obchodníci, ať už jsou malými a středními podniky či nikoli, měli nadále zajišťovat plnou sledovatelnost tím, že budou shromažďovat a předávat referenční čísla prohlášení o náležité péči a identifikační kódy prohlášení přidělené mikrovýrobcům a malým výrobcům.
(7)Do oblasti působnosti nařízení (EU) č. 2023/1115 spadají všechny hospodářské subjekty bez ohledu na velikost, které uvádějí relevantní produkty na trh nebo je vyvážejí. To představuje administrativní zátěž pro mikrovýrobce a malé výrobce, kteří uvádějí na trh nebo vyvážejí své vlastní produkty. S cílem řešit obavy týkající se mikro- a malých hospodářských subjektů, které vyrábějí a uvádějí na trh vlastní produkty, a dále snížit zatížení informačního systému je nezbytné zavést novou podkategorii hospodářských subjektů, na které by se povinnost předkládat prohlášení o náležité péči neměla vztahovat. Tato nová podkategorie nazvaná „mikro- a malé primární hospodářské subjekty“ by měla zahrnovat fyzické osoby nebo mikropodniky či malé podniky usazené v zemi klasifikované v souladu s článkem 29 tohoto nařízení jako země s nízkým rizikem, které uvádí na trh nebo vyváží relevantní produkty, které samy vyrábí, což znamená, že relevantní komodity obsažené v relevantních produktech samy pěstují, sklízí, získávají nebo chovají. Definice mikro- a malého primárního hospodářského subjektu by se měla vztahovat na hospodářské subjekty usazené v Unii i mimo ni.
(8)Aby se zajistilo účinné dosažení cílů nařízení (EU) 2023/1115, zejména možnost zajistit sledovatelnost v celém dodavatelském řetězci s cílem zajistit, že produkty uváděné na trh nezpůsobily odlesňování, měly by být mikro- a malé primární hospodářské subjekty povinny předkládat v informačním systému jednorázové zjednodušené prohlášení. Informační systém by měl po předložení zjednodušeného prohlášení mikro- a malým primárním hospodářským subjektem vydat identifikační kód prohlášení. Tento identifikační kód prohlášení by měl být přiložen k relevantním produktům, které mikro- a malý primární hospodářský subjekt uvádí na trh nebo vyváží. Aby byly zachovány požadavky na sledovatelnost podle nařízení (EU) 2023/1115 a splněny jeho cíle, měly by tyto informace obsažené ve zjednodušeném prohlášení umožnit automatické posouzení rizik informačním systémem, usnadnit kontroly prováděné příslušnými orgány v souladu s přístupem založeným na posouzení rizik a měly by být v co největší míře viditelné pro navazující subjekty v souladu s platnými právními předpisy o ochraně údajů.
(9)Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/429 20 již ukládá prvovýrobcům skotu usazeným v Unii požadavky na sledovatelnost a podávání zpráv, které jsou rovnocenné požadavkům stanoveným nařízením (EU) 2023/1115. Příslušné údaje jsou uloženy ve vnitrostátních databázích členských států. Je proto vhodné osvobodit mikro- a malé primární hospodářské subjekty od povinnosti předkládat zjednodušené prohlášení, pokud jsou požadované informace již v těchto databázích k dispozici a členské státy zpřístupní příslušné údaje v informačním systému uvedeném v článku 33. Toto ustanovení by se mělo vztahovat i na mikro- a malé primární hospodářské subjekty v jiných odvětvích, v nichž právní předpisy Unie nebo členských států stanoví rovnocenné povinnosti týkající se sledovatelnosti nebo podávání zpráv, pokud jsou splněny stejné podmínky.
(10)Jak je uvedeno v pokynech 21 , v případech, kdy jsou dané činnosti vzhledem ke všem okolnostem zanedbatelné, by měla být dodržena zásada proporcionality. Příležitostná extenzivní nebo příležitostná maloplošná pastva v lesích, pokud produkce a související činnosti nemají škodlivý vliv na stanoviště lesa, by neměla být považována za převážně zemědělské využití.
(11)Aby byla zajištěna právní jasnost, že všechny mikropodniky, malé a střední podniky bez ohledu na právní formu mohou využívat zjednodušená ustanovení pro mikropodniky a malé a střední podniky uvedená v nařízení (EU) 2023/1115, měla by být definice „mikropodniků, malých a středních podniků“ změněna tak, aby bylo jasné, že právní forma by neměla být rozhodující pro to, zda fyzická nebo právnická osoba tuto definici splňuje. Totéž by mělo být vyjasněno i pro mikro- a malé primární hospodářské subjekty.
(12)Ustanovení čl. 34 odst. 1 až 4 nařízení (EU) č. 2023/1115 obsahují ustanovení týkající se přezkumu uvedeného nařízení a ukládají Komisi, aby předložila několik posouzení dopadů, k nimž případně připojí legislativní návrhy. Vzhledem k tomu, že datum použitelnosti nařízení (EU) 2023/1115 bylo odloženo nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2024/3234 22 , nelze případné rozšíření oblasti působnosti nařízení (EU) 2023/1115 posoudit bez důkazů o jeho uplatňování, jeho účincích na odlesňování a znehodnocování lesů, jeho dopadu na hospodářské subjekty a obchodníky, zejména malé a střední podniky, a na obchodní toky. Z tohoto důvodu by měly být zrušeny povinnosti týkající se posouzení dopadů, které má provádět Komise, stanovené v čl. 34 odst. 1 až 4. Na tato posouzení dopadů by se měl vztahovat obecný přezkum nařízení (EU) 2023/1115. Datum obecného přezkumu podle čl. 34 odst. 6 nařízení (EU) 2023/1115 by mělo být změněno na 30. června 2030, aby přezkum mohl zohlednit zkušenosti s prosazováním nařízení. S cílem zohlednit změněné povinnosti hospodářských subjektů, navazujících hospodářských subjektů a obchodníků by měl obecný přezkum rovněž vyhodnotit dopad těchto změn na dosažení celkových cílů nařízení (EU) 2023/1115.
(13)S cílem poskytnout provozovatelům, kteří jsou mikropodniky nebo malými podniky ve smyslu čl. 3 odst. 1 nebo 2 prvního pododstavce směrnice 2013/34/EU, dostatek času na provedení navrhovaných změn by měla být odpovídající data použitelnosti ustanovení nařízení (EU) 2023/1115, která stanoví povinnosti hospodářských subjektů, obchodníků a příslušných orgánů, uvedená v čl. 38 odst. 2 uvedeného nařízení, stanovena pro mikro- a malé hospodářské subjekty na 30. prosince 2026.
(14)Zároveň by se datum uplatňování povinností příslušných orgánů provádět kontroly a jiná opatření související s prosazováním uvedených v článcích 16 až 19, článku 22 a článku 24 mělo vztahovat na hospodářské subjekty, navazující hospodářské subjekty a obchodníky od 30. června 2026 a na mikro- a malé hospodářské subjekty od 30. prosince 2026. To hospodářským subjektům umožňuje začít plnit své povinnosti v souladu s nabytím účinnosti a zároveň jim poskytuje odkladnou lhůtu, aby se přizpůsobily legislativním změnám.
(15)Pokud příslušný orgán zjistí nebo se dozví o nedodržování nařízení (EU) 2023/1115 před nabytím účinnosti článků 16 až 19, článku 22 a článku 24, může vydat hospodářským subjektům, navazujícím hospodářským subjektům a obchodníkům varování spolu s doporučeními k dosažení souladu.
(16)S ohledem na posunutí data, od něhož jsou mikro- a malé hospodářské subjekty povinny dodržovat nařízení (EU) 2023/1115, měla by být odpovídajícím způsobem upravena data v dalších souvisejících ustanoveních, zejména v ustanoveních o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 995/2010 23 , v přechodných ustanoveních a v ustanoveních o odkladu použitelnosti nařízení (EU) 2023/1115 na mikropodniky nebo malé podniky. S cílem poskytnout dostatek času na sladění technického vývoje elektronického rozhraní založeného na jednotném portálu Evropské unie pro oblast celnictví by mělo být odpovídajícím způsobem upraveno datum, ke kterému bude elektronické rozhraní zavedeno.
(17)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž zjednodušení některých povinností podávat zprávy a zefektivnění lhůt při současném zachování cílů nařízení (EU) 2023/1115 jako takových, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich, z důvodu rozsahu a účinků tohoto nařízení, může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.
(18)Nařízení (EU) 2023/1115 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,
(19)Toto nařízení by mělo vstoupit v platnost co nejdříve, a to třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie, aby se zajistilo, že vstoupí v platnost před stávajícím datem použitelnosti nařízení (EU) 2023/1115,
PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:
Článek 1
Změny nařízení (EU) 2023/1115
Nařízení (EU) 2023/1115 se mění takto:
1)článek 2 se mění takto:
a)bod 15 se nahrazuje tímto:
„15) „hospodářským subjektem“ každá fyzická nebo právnická osoba, která v rámci obchodní činnosti uvádí relevantní produkty na trh nebo je vyváží, s výjimkou navazujících hospodářských subjektů;“
b)vkládají se nové body 15a a 15b, které znějí:
„15a) „mikro- a malým primárním hospodářským subjektem“ hospodářský subjekt, který je fyzickou osobou nebo mikropodnikem či malým podnikem ve smyslu čl. 3 odst. 1 a odst. 2 prvního pododstavce směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU*, bez ohledu na jeho právní formu, usazený v zemi klasifikované podle článku 29 tohoto nařízení jako země s nízkým rizikem, který v rámci obchodní činnosti uvádí na trh nebo vyváží relevantní produkty, které tento hospodářský subjekt sám vypěstoval, sklidil, získal nebo odchoval na relevantních pozemcích, nebo pokud jde o skot, v zařízeních;
15b) „navazujícím hospodářským subjektem“ fyzická nebo právnická osoba, která v rámci obchodní činnosti uvádí na trh nebo vyváží relevantní produkty vyrobené s použitím relevantních produktů, na které se vztahuje prohlášení o náležité péči nebo zjednodušené prohlášení;
_________
* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2013/34/EU ze dne 26. června 2013 o ročních účetních závěrkách, konsolidovaných účetních závěrkách a souvisejících zprávách některých forem podniků, o změně směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/43/ES a o zrušení směrnic Rady 78/660/EHS a 83/349/EHS (Úř. věst. L 182, 29.6.2013, s. 19, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2023/1115/oj )“;
c)bod 17 se nahrazuje tímto:
„17) „obchodníkem“ každá osoba v dodavatelském řetězci jiná než hospodářský subjekt nebo navazující hospodářský subjekt, která v rámci obchodní činnosti dodává relevantní produkty na trh Unie;“
d)bod 19 se nahrazuje tímto:
„19) „v rámci obchodní činnosti“ pro účely zpracování nebo distribuce komerčním nebo nekomerčním spotřebitelům nebo pro použití při podnikání samotného hospodářského subjektu, navazujícího hospodářského subjektu nebo obchodníka;“
e)bod 22 se nahrazuje tímto:
„22) „zplnomocněným zástupcem“ každá fyzická nebo právnická osoba usazená v Unii, kterou v souladu s článkem 6 hospodářský subjekt písemně zplnomocnil, aby jednala jeho jménem při plnění konkrétních úkolů souvisejících s povinnostmi hospodářského subjektu podle tohoto nařízení;“
f)bod 30 se nahrazuje tímto:
„30) „mikropodniky, malými a středními podniky“ mikropodniky, malé a střední podniky bez ohledu na jejich právní formu, jak jsou definovány v čl. 3 odst. 1, odst. 2 prvním pododstavci a odst. 3 směrnice 2013/34/EU;“
2)v článku 3 se písmeno c) nahrazuje tímto:
„c) vztahuje se na ně prohlášení o náležité péči nebo zjednodušené prohlášení, jak vyžadují příslušná ustanovení tohoto nařízení.“
3)název kapitoly 2 se nahrazuje tímto:
„KAPITOLA 2
POVINNOSTI HOSPODÁŘSKÝCH SUBJEKTŮ, NAVAZUJÍCÍCH SUBJEKTŮ A OBCHODNÍKŮ“
4)článek 4 se mění takto:
a)odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3. Zpřístupněním prohlášení o náležité péči příslušným orgánům nebo v případě mikro- a malých primárních hospodářských subjektů předložením zjednodušeného prohlášení uvedeného v článku 4a přejímá hospodářský subjekt odpovědnost za soulad relevantního produktu s článkem 3. Hospodářské subjekty uchovávají záznam o prohlášeních o náležité péči po dobu pěti let ode dne předložení prohlášení prostřednictvím informačního systému uvedeného v článku 33.“
b)odstavec 5 se nahrazuje tímto:
„5. Hospodářské subjekty, které obdrží nebo se dozvědí relevantní nové informace, včetně vyjádření opodstatněných obav, naznačující, že u relevantního produktu, který uvedly na trh, existuje riziko, že není v souladu s tímto nařízením, neprodleně uvědomí příslušné orgány členských států, v nichž relevantní produkt uvedly na trh, jakož i navazující hospodářské subjekty a obchodníky, jimž relevantní produkt dodaly. V případě vývozu hospodářské subjekty informují příslušný orgán členského státu, který je zemí produkce.
c)odstavec 7 se nahrazuje tímto:
„7. Hospodářské subjekty sdělí navazujícím hospodářským subjektům a obchodníkům na dalších stupních dodavatelského řetězce relevantních produktů, které uvedly na trh nebo vyvezly, referenční čísla prohlášení o náležité péči nebo případně identifikační kódy prohlášení vztahující se k těmto produktům.“
d)odstavce 8, 9 a 10 se zrušují;
5)vkládá se nový článek 4a, který zní:
„Článek 4a
Zjednodušený režim pro mikro- a malé primární hospodářské subjekty
1.Povinnosti stanovené v čl. 4 odst. 2, 3 a 4 písm. c) se nevztahují na mikro- a malé primární hospodářské subjekty.
2.mikro- a malé primární hospodářské subjekty předkládají jednorázové zjednodušené prohlášení v informačním systému uvedeném v článku 33 před uvedením relevantních produktů na trh nebo před jejich vývozem. Po předložení zjednodušeného prohlášení je jim přidělen identifikační kód prohlášení.
3.mikro- a malé primární hospodářské subjekty poskytnou při předkládání zjednodušeného prohlášení v informačním systému informace uvedené v příloze III. Informace obsažené ve zjednodušeném prohlášení aktualizují v návaznosti na jakékoli změny informací, které poskytly.
4.Pokud jsou všechny informace uvedené v příloze III k dispozici v systému nebo databázi, které existují podle právních předpisů Unie nebo členských států a které nejsou informačními systémy uvedenými v článku 33, nemusí mikro- a malé primární hospodářské subjekty předkládat zjednodušené prohlášení podle odstavce 2 tohoto článku. Členské státy zpřístupní tyto informace za každý hospodářský subjekt v informačním systému uvedeném v článku 33. mikro- a malý primární hospodářský subjekt uvede relevantní produkty na trh Unie nebo je vyveze až poté, co mu byl přidělen identifikační kód prohlášení.
5.V případě mikro- a malých primárních hospodářských subjektů lze geolokalizaci podle čl. 9 odst. 1 písm. d) nahradit poštovní adresou všech pozemků, na nichž byly vyrobeny relevantní komodity, které relevantní produkt obsahuje nebo z nichž byl vyprodukován.“
6)články 5 a 6 se nahrazují tímto:
„Článek 5
Povinnosti navazujících hospodářských subjektů a obchodníků
1.Navazující hospodářské subjekty a obchodníci smějí na trh dodávat relevantní produkty pouze tehdy, pokud mají informace požadované podle odstavce 3.
2.Navazující hospodářské subjekty, které nejsou malými a středními podniky, a obchodníci, kteří nejsou malými a středními podniky, se před uvedením nebo dodáním relevantních produktů na trh nebo jejich vývozem zaregistrují v informačním systému uvedeném v článku 33.
3.Navazující hospodářské subjekty a obchodníci shromažďují a uchovávají následující informace týkající se relevantních produktů, které hodlají dodat na trh nebo vyvézt:
a)jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka, poštovní adresa, e-mailová adresa a případná internetová adresa hospodářských subjektů, navazujících hospodářských subjektů nebo obchodníků, kteří jim dodali relevantní produkty, jakož i referenční čísla prohlášení o náležité péči nebo identifikační kódy prohlášení vztahující se k těmto produktům;
b)jméno, zapsaný obchodní název nebo zapsaná ochranná známka, poštovní adresa, e-mailová adresa a případná internetová adresa navazujících hospodářských subjektů nebo obchodníků, kterým dodali relevantní produkty.
4.Navazující hospodářské subjekty a obchodníci, kteří jsou malými a středními podniky, uchovávají informace uvedené v odstavci 3 po dobu nejméně pěti let ode dne uvedení nebo dodání na trh nebo nebo vývozu a na požádání je poskytnou příslušným orgánům.
5.Navazující hospodářské subjekty a obchodníci sdělí navazujícím hospodářským subjektům a obchodníkům, kterým dodali relevantní produkty, referenční čísla prohlášení o náležité péči nebo identifikační kódy prohlášení vztahující se k těmto relevantním produktům.
6.Navazující hospodářské subjekty a obchodníci, kteří obdrží nebo se dozvědí relevantní nové informace, včetně vyjádření opodstatněných obav, naznačující, že u relevantního produktu, který uvedly nebo dodaly na trh, existuje riziko, že není v souladu s tímto nařízením, neprodleně uvědomí příslušné orgány členských států, v nichž relevantní produkt uvedly nebo dodaly na trh, jakož i navazující hospodářské subjekty a obchodníky, jimž relevantní produkt dodali. V případě vývozu navazující hospodářské subjekty informují příslušný orgán členského státu, který je zemí produkce.
7.Pokud navazující hospodářské subjekty, které nejsou malými a středními podniky, a obchodníci, kteří nejsou malými a středními podniky, obdrží nebo se dozvědí relevantní informace, které naznačují, že relevantní produkt není v souladu s požadavky stanovenými v tomto nařízení, před uvedením nebo dodáním na trh nebo vývozem, neprodleně informují příslušné orgány členských států, v nichž hodlají relevantní produkt uvést nebo dodat na trh nebo z nichž hodlají relevantní produkt vyvézt. V případě opodstatněných obav ověří, zda byla vykonána náležitá péče a že nebylo zjištěno žádné riziko nebo bylo zjištěno pouze zanedbatelné riziko. Produkty neuvedou ani nedodají na trh ani je nevyvezou, pokud ověření neprokáže, že nebylo zjištěno žádné riziko nebo bylo zjištěno pouze zanedbatelné riziko nesouladu.
8.Navazující hospodářské subjekty a obchodníci poskytnou příslušným orgánům veškerou nezbytnou pomoc pro provádění kontrol podle článku 19, včetně přístupu do provozoven a zpřístupnění dokumentace a záznamů.
Článek 6
Zplnomocnění zástupci
1.Hospodářské subjekty mohou pověřit zplnomocněného zástupce, aby jejich jménem předložil prohlášení o náležité péči podle čl. 4 odst. 2 nebo zjednodušené prohlášení podle čl. 4a odst. 2. Hospodářský subjekt v takovém případě nadále odpovídá za soulad relevantního produktu s článkem 3.
2.Zplnomocněný zástupce na požádání poskytne příslušným orgánům kopii pověření v některém úředním jazyce Unie a kopii v některém úředním jazyce členského státu, v němž se prohlášení o náležité péči nebo zjednodušené prohlášení zpracovává, nebo pokud to není možné, v angličtině.
3.Hospodářský subjekt, který je fyzickou osobou nebo mikropodnikem, může pověřit navazující hospodářský subjekt nebo obchodníka na bezprostředně následujícím stupni dodavatelského řetězce, který není fyzickou osobou ani mikropodnikem, aby jednali jako zplnomocnění zástupci. Tento navazující hospodářský subjekt nebo obchodník na bezprostředně následujícím stupni dodavatelského řetězce nesmějí relevantní produkty uvést ani dodat na trh ani je vyvézt, aniž by jménem tohoto hospodářského subjektu předložili prohlášení o náležité péči podle čl. 4 odst. 2 nebo, v případě mikro- a malých primárních hospodářských subjektů, aniž by jménem mikro nebo malého primárního hospodářského subjektu předložili zjednodušené prohlášení v informačním systému uvedeném v článku 33. Hospodářský subjekt, který je fyzickou osobou nebo mikropodnikem, v takovém případě nadále odpovídá za soulad relevantního produktu s článkem 3.“
7)v článku 8 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. Před uvedením relevantních produktů na trh nebo před jejich vývozem vykonají hospodářské subjekty náležitou péči, pokud jde o všechny relevantní produkty.“
8)v článku 9 se odstavec 1 mění takto:
a)písmeno b) se nahrazuje tímto:
„b) množství relevantních produktů; u relevantních produktů vstupujících na trh nebo jej opouštějících se množství vyjadřuje v kilogramech čisté hmotnosti a v příslušných případech rovněž v doplňkové jednotce stanovené v příloze I nařízení Rady (EHS) č. 2658/87* ve vztahu k uvedenému kódu harmonizovaného systému, nebo ve všech ostatních případech se množství vyjadřuje v čisté hmotnosti nebo v příslušných případech v objemu či v počtu jednotek; doplňková jednotka se použije, je-li jednotně definována pro všechny možné podpoložky v rámci kódu harmonizovaného systému uvedeného v prohlášení o náležité péči nebo poskytnutého jako součást zjednodušeného prohlášení;
_________ * Nařízení Rady (EHS) č. 2658/87 ze dne 23. července 1987 o celní a statistické nomenklatuře a o společném celním sazebníku (Úř. věst. L 256, 7.9.1987, s. 1, ELI: ).’;
b)písmeno f) se nahrazuje tímto:
„f) jméno, poštovní adresu a e-mailovou adresu podniku, navazujícího hospodářského subjektu nebo obchodníka, kterým byly relevantní produkty dodány;“
9)článek 16 se mění takto:
a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. Příslušné orgány provádějí na svém území kontroly s cílem zjistit, zda hospodářské subjekty, navazující hospodářské subjekty a obchodníci usazení v Unii dodržují toto nařízení. Provádějí takové kontroly rovněž s cílem zjistit, zda jsou relevantní produkty, které hospodářský subjekt, navazující hospodářský subjekt nebo obchodník uvedl nebo dodal na trh nebo vyvezl anebo tak hodlá učinit, v souladu s tímto nařízením.“
b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3. K určení kontrol, které mají být provedeny, používají příslušné orgány přístup založený na posouzení rizik. Kritéria rizik se určí na základě analýzy rizik nesouladu s tímto nařízením, přičemž se zohlední zejména relevantní komodity, složitost a délka dodavatelských řetězců, včetně toho, zda dochází ke smísení relevantních produktů, a fáze zpracování relevantního produktu, skutečnost, zda se dotčené pozemky nacházejí v blízkosti lesů, přiřazení rizika zemím nebo jejich částem v souladu s článkem 29, přičemž se věnuje zvláštní pozornost situaci zemí nebo jejich částí, které byly zařazeny do kategorie „vysoké riziko“, historii nedodržování tohoto nařízení hospodářskými subjekty, navazujícími hospodářskými subjekty nebo obchodníky, riziku obcházení a veškerým dalším relevantním informacím. Analýza rizik vychází z informací uvedených v článcích 9 a 10 a může vycházet z informací obsažených v informačním systému uvedeném v článku 33 a být podporována dalšími relevantními zdroji, jako jsou údaje z monitorování, rizikové profily poskytnuté mezinárodními organizacemi, opodstatněné obavy vyjádřené podle článku 31 nebo závěry ze zasedání skupin odborníků Komise.“
c)v odstavci 5 se písmeno b) nahrazuje tímto:
„b) výběr hospodářských subjektů, navazujících hospodářských subjektů a obchodníků, u nichž mají být provedeny kontroly, uskutečněný na základě vnitrostátních kritérií rizik uvedených v písmenu a), mimo jiné s využitím informací obsažených v informačním systému podle článku 33 a metod elektronického zpracování dat; u každého hospodářského subjektu, navazujícího hospodářského subjektu nebo obchodníka, u něhož má být provedena kontrola, mohou příslušné orgány určit, která konkrétní prohlášení o náležité péči mají být zkontrolována.“
d)odstavce 8 až 11 se nahrazují tímto:
„8. Každý členský stát zajistí, aby se roční kontroly prováděné jeho příslušnými orgány podle odstavce 1 tohoto článku týkaly alespoň 3 % hospodářských subjektů, navazujících hospodářských subjektů, které nejsou malými a středními podniky, a obchodníků, kteří nejsou malými a středními podniky, jež uvádějí nebo dodávají na trh nebo vyvážejí relevantní produkty, které obsahují relevantní komodity vyprodukované v zemi produkce nebo jejích částech zařazených v souladu s článkem 29 do kategorie „standardní riziko“, nebo které byly vyrobeny za použití těchto komodit.
9. Každý členský stát zajistí, aby se roční kontroly prováděné jeho příslušnými orgány podle odstavce 1 tohoto článku týkaly alespoň 9 % hospodářských subjektů, navazujících hospodářských subjektů, které nejsou malými a středními podniky, a obchodníků, kteří nejsou malými a středními podniky, jež uvádějí nebo dodávají na trh nebo vyvážejí relevantní produkty, které obsahují relevantní komodity nebo které byly vyrobeny za jejich použití, jakož i 9 % množství každého z relevantních produktů, které obsahují relevantní komodity vyprodukované v zemi nebo jejích částech zařazených v souladu s článkem 29 do kategorie „vysoké riziko“ nebo které byly vyrobeny za použití těchto komodit.
10. Každý členský stát zajistí, aby se roční kontroly prováděné jeho příslušnými orgány v souladu s odstavcem 1 tohoto článku týkaly alespoň 1 % hospodářských subjektů, navazujících hospodářských subjektů, které nejsou malými a středními podniky, a obchodníků, kteří nejsou malými a středními podniky, jež uvádějí nebo dodávají na trh nebo vyvážejí relevantní produkty, které obsahují relevantní komodity vyprodukované v zemi nebo v jejích částech zařazených v souladu s článkem 29 do kategorie „nízké riziko“ nebo které byly vyrobeny za použití těchto komodit.
11. Kvantifikovaných cílů pro kontroly, které mají provádět příslušné orgány, musí být dosaženo samostatně za každou z relevantních komodit. Tyto cíle se vypočítají s odkazem na celkový počet hospodářských subjektů, navazujících hospodářských subjektů, které nejsou malými a středními podniky, a obchodníků, kteří nejsou malými a středními podniky, kteří v předchozím roce uvedli nebo dodali na trh nebo vyvezli relevantní produkty, a v relevantních případech na množství. Hospodářské subjekty se považují za zkontrolované poté, co příslušný orgán zkontroloval prvky uvedené v čl. 18 odst. 1 písm. a) a b). Navazující hospodářské subjekty a obchodníci se považují za zkontrolované poté, co příslušný orgán zkontroloval prvky uvedené v čl. 19 odst. 1.“
e)odstavec 13 se nahrazuje tímto:
„13. Kontroly se provádějí bez předchozího upozornění hospodářského subjektu, navazujícího hospodářského subjektu nebo obchodníka, ledaže je předběžné oznámení hospodářskému subjektu, navazujícímu hospodářskému subjektu nebo obchodníkovi nezbytné za účelem zajištění účinnosti kontrol.“
10)články 18 a 19 se nahrazují tímto:
„Článek 18
Kontroly hospodářských subjektů
1.Kontroly hospodářských subjektů zahrnují:
a)prověření jejich systému náležité péče, včetně posouzení rizik a postupů ke zmírnění rizik, a dokumentace a záznamů, které prokazují řádné fungování systému náležité péče;
b)prověření dokumentace a záznamů, jež prokazují, že konkrétní relevantní produkt, který hospodářský subjekt uvedl nebo hodlá uvést na trh nebo vyvézt, je v souladu s tímto nařízením, a to v příslušných případech i pomocí opatření ke zmírnění rizik, jakož i prověření relevantních prohlášení o náležité péči nebo v případě mikro- a malých primárních hospodářských subjektů prověření relevantního zjednodušeného prohlášení nebo informací, které členské státy zpřístupnily v informačním systému za jednotlivé hospodářské subjekty.
2.Kontroly hospodářských subjektů mohou ve vhodných případech, zejména pokud prověření uvedená v odstavci 1 vyvolala otázky, rovněž zahrnovat:
a)prověření relevantních komodit nebo relevantních produktů na místě s cílem zjistit jejich shodu s dokumentací používanou pro výkon náležité péče;
b)prověření nápravných opatření přijatých podle článku 24;
c)veškeré technické a vědecké prostředky adekvátní k určení biologického druhu nebo přesného místa, kde byla vyprodukována relevantní komodita nebo kde byl vyroben relevantní produkt, včetně anatomické nebo chemické analýzy či analýzy DNA;
d)veškeré technické a vědecké prostředky adekvátní k určení toho, zda relevantní produkty nezpůsobují odlesňování, včetně údajů o pozorování Země, jako jsou údaje z programu Copernicus a jeho nástrojů nebo z jiných veřejně či soukromě dostupných relevantních zdrojů, a
e)namátkové kontroly, včetně auditů na místě, ve vhodných případech i ve třetích zemích, pokud s tím tyto třetí země souhlasí, prostřednictvím spolupráce se správními orgány uvedených třetích zemí.
Článek 19
Kontroly navazujících hospodářských subjektů a obchodníků
1.Kontroly navazujících hospodářských subjektů a obchodníků zahrnují prověření dokumentace a záznamů, které prokazují soulad s čl. 5 odst. 1, 2, 3 a 4.
2.Kontroly navazujících hospodářských subjektů a obchodníků mohou ve vhodných případech, zejména pokud prověření uvedená v odstavci 1 vyvolala otázky, rovněž zahrnovat namátkové kontroly, včetně auditů na místě.“
11)v článku 20 se odstavec 1 nahrazuje tímto:
„1. Členské státy mohou povolit svým příslušným orgánům vymáhat od hospodářských subjektů, navazujících hospodářských subjektů nebo obchodníků úhradu plné výše nákladů svých činností v souvislosti s případy nesouladu.“
12)v článku 21 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3. Příslušné orgány si vyměňují informace nezbytné k prosazování tohoto nařízení, mimo jiné prostřednictvím informačního systému uvedeného v článku 33. To zahrnuje poskytování přístupu příslušným orgánům jiných členských států k informacím o hospodářských subjektech, navazujících hospodářských subjektech a obchodnících, včetně prohlášení o náležité péči a zjednodušeného prohlášení pro mikro- a malé primární hospodářské subjekty, a o povaze a výsledcích provedených kontrol, jakož i výměnu takových informací s těmito orgány, aby se usnadnilo prosazování tohoto nařízení.“
13)v čl. 22 odst. 1 se písmena b) a c) nahrazují tímto:
„b) počet a výsledky kontrol provedených u hospodářských subjektů, navazujících hospodářských subjektů a obchodníků a celkový počet hospodářských subjektů, navazujících hospodářských subjektů, které nejsou malými a středními podniky, a obchodníků, kteří nejsou malými a středními podniky, včetně typů zjištěného nesouladu;
c) množství zkontrolovaných relevantních produktů ve vztahu k celkovému množství relevantních produktů uvedených na trh nebo vyvezených, na které se vztahuje prohlášení o náležité péči v informačním systému uvedeném v článku 33 a k zemím produkce; u relevantních produktů vstupujících na trh nebo jej opouštějících se množství vyjadřuje v kilogramech čisté hmotnosti a v příslušných případech rovněž v doplňkové jednotce stanovené v příloze I nařízení (EHS) č. 2658/87 ve vztahu k uvedenému kódu harmonizovaného systému, nebo ve všech ostatních případech se množství vyjadřuje v čisté hmotnosti nebo v příslušných případech v objemu či v počtu jednotek; doplňková jednotka se použije, je-li jednotně definována pro všechny možné podpoložky v rámci kódu harmonizovaného systému uvedeného v prohlášení o náležité péči;“
14)článek 24 se nahrazuje tímto:
„Článek 24
Nápravná opatření v případě nesouladu
1.Aniž je dotčen článek 25, pokud příslušné orgány zjistí, že hospodářský subjekt, navazující hospodářský subjekt nebo obchodník porušili toto nařízení nebo že relevantní produkt uvedený nebo dodaný na trh nebo vyvezený není v souladu, požádají neprodleně tento hospodářský subjekt, navazující hospodářský subjekt nebo obchodníka, aby ve stanovené a přiměřené lhůtě přijali vhodná a přiměřená nápravná opatření k ukončení tohoto nesouladu.
2.Pro účely odstavce 1 nápravná opatření, která musí hospodářský subjekt, navazující hospodářský subjekt nebo obchodník přijmout, zahrnují alespoň jedno nebo případně více z těchto opatření:
a)náprava jakéhokoli formálního nesouladu, zejména s požadavky kapitoly 2;
b)zabránění uvedení či dodání relevantního produktu na trh Unie nebo jeho vývozu z něj;
c)okamžité stažení relevantního produktu z trhu nebo oběhu;
d)darování relevantního produktu pro dobročinné účely nebo účely veřejného zájmu, nebo není-li to možné, jeho likvidace v souladu s právem Unie v oblasti nakládání s odpady.
3.Bez ohledu na nápravná opatření přijatá podle odstavce 2 hospodářský subjekt, navazující hospodářský subjekt nebo obchodník vyřeší veškeré nedostatky v systému náležité péče s cílem zabránit riziku dalšího nesouladu s tímto nařízením.
4.Pokud hospodářský subjekt, navazující hospodářský subjekt nebo obchodník ve lhůtě stanovené příslušným orgánem podle odstavce 1 nepřijmou nápravná opatření uvedená v odstavci 2 nebo nadále trvá nesoulad podle odstavce 1, příslušné orgány po uplynutí uvedené lhůty zajistí uplatňování vyžadovaných nápravných opatření uvedených v odstavci 2 všemi prostředky, které mají podle práva dotčeného členského státu k dispozici.“
15)článek 25 se mění takto:
a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. Aniž jsou dotčeny povinnosti členských států podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES*, stanoví členské státy pravidla pro sankce za porušení tohoto nařízení hospodářskými subjekty, navazujícími hospodářskými subjekty a obchodníky a přijmou veškerá opatření nezbytná k zajištění jejich provádění. Členské státy oznámí tato pravidla a opatření Komisi a neprodleně jí oznámí i všechny jejich následné změny.
_______
* Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/99/ES ze dne 19. listopadu 2008 o trestněprávní ochraně životního prostředí (Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 28, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2008/99/oj ).“
b)v odstavci 2 se písmena a), b) a c) nahrazují tímto:
„a) pokuty přiměřené škodám na životním prostředí a hodnotě dotčených relevantních komodit nebo relevantních produktů, přičemž výše pokut je vypočítána tak, aby bylo zajištěno, že odpovědné osoby budou skutečně připraveny o hospodářský zisk plynoucí ze závažného porušení předpisů, jehož se dopustily, a v případě opakovaného závažného porušení předpisů se sankce budou postupně zvyšovat; v případě právnické osoby je maximální výše této pokuty stanovena na nejméně 4 % celkového ročního obratu hospodářského subjektu, navazujícího hospodářského subjektu nebo obchodníka v celé Unii za finanční rok předcházející rozhodnutí o uložení pokuty, vypočítaného v souladu s výpočtem celkového obratu podniků stanoveným v čl. 5 odst. 1 nařízení Rady (ES) č. 139/2004*, a pokud je to nezbytné, zvýší se tak, aby byla vyšší než potenciální získaný ekonomický prospěch;
b) konfiskaci dotčených relevantních produktů hospodářskému subjektu, navazujícímu hospodářskému subjektu nebo obchodníkovi;
c) konfiskaci příjmů získaných hospodářským subjektem, navazujícím hospodářským subjektem nebo obchodníkem z transakce s dotčenými relevantními produkty;
________
* Nařízení Rady (ES) č. 139/2004 ze dne 20. ledna 2004 o kontrole spojování podniků (nařízení ES o spojování) (Úř. věst. L 24, 29.1.2004, s. 1, ELI: http://data.europa.eu/eli/reg/2004/139/oj ).“
16)článek 26 se mění takto:
a)odstavec 4 se nahrazuje tímto:
„4. Referenční číslo prohlášení o náležité péči nebo identifikační kód prohlášení pro mikro- a malé primární hospodářské subjekty se zpřístupní celním orgánům před propuštěním relevantního produktu, který vstupuje na trh nebo jej opouští, do volného oběhu nebo před jeho vývozem. Za tímto účelem osoba podávající celní prohlášení k propuštění relevantního produktu do volného oběhu nebo jeho vývozu zpřístupní celním orgánům referenční číslo prohlášení o náležité péči nebo identifikační kód prohlášení pro mikro- a malé primární hospodářské subjekty přidělené ve vztahu k tomuto relevantnímu produktu, ledaže je prohlášení o náležité péči zpřístupněno prostřednictvím elektronického rozhraní uvedeného v čl. 28 odst. 2.“
b)odstavec 7 se nahrazuje tímto:
„7. Pokud status uvedený v odstavci 6 tohoto článku naznačuje, že relevantní produkt, který vstupuje na trh nebo jej opouští, byl určen podle čl. 17 odst. 2 jako produkt, který před uvedením na trh nebo vývozem vyžaduje kontrolu, pozastaví celní orgány propuštění daného relevantního produktu do volného oběhu nebo jeho vývoz.“
17)v článku 27 se odstavec 3 nahrazuje tímto:
„3. Celní orgány mohou v souladu s čl. 12 odst. 1 nařízení (EU) č. 952/2013 sdělit příslušnému orgánu členského státu, ve kterém jsou hospodářský subjekt, navazující hospodářský subjekt, obchodník nebo zplnomocněný zástupce usazeni, důvěrné informace, které získaly při plnění svých povinností nebo které jim byly poskytnuty jako důvěrné.“
18)článek 28 se mění takto:
a)odstavec 1 se nahrazuje tímto:
„1. Komise vyvine elektronické rozhraní založené na prostředí jednotného portálu Evropské unie pro oblast celnictví, zřízeného nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2399*, které umožní přenos údajů, zejména oznámení a žádostí podle čl. 26 odst. 6 až 9 tohoto nařízení, mezi vnitrostátními celními systémy a informačním systémem podle článku 33 tohoto nařízení. Toto elektronické rozhraní musí být zavedeno do 1. prosince 2029.
b)v bodě 2 se písmeno a) nahrazuje tímto:
„a) hospodářským subjektům splnit povinnost předložit prohlášení o náležité péči pro relevantní komoditu nebo relevantní produkt podle článku 4 tohoto nařízení jeho zpřístupněním prostřednictvím vnitrostátního jednotného portálu pro oblast celnictví podle článku 8 nařízení (EU) 2022/2399 a získat zpětnou vazbu k prohlášení od příslušných orgánů a“
19)článek 31 se mění takto:
a)odstavce 1 a 2 se nahrazují tímto:
„1. Fyzické nebo právnické osoby mohou vyjádřit příslušným orgánům opodstatněné obavy, pokud se domnívají, že jeden nebo více hospodářských subjektů, navazujících hospodářských subjektů nebo obchodníků porušují toto nařízení.
2. Příslušné orgány opodstatněné obavy pečlivě, nestranně a bez zbytečného odkladu posoudí, včetně toho, zda jsou tvrzení řádně podložena, a přijmou nezbytná opatření, včetně provedení kontrol a slyšení hospodářských subjektů, navazujících hospodářských subjektů a obchodníků, s cílem odhalit možná porušení tohoto nařízení a ve vhodných případech přijmou předběžná opatření podle článku 23, aby zabránily uvádění a dodávání relevantních produktů, které jsou předmětem šetření, na trh a jejich vývozu.“
b)odstavec 4 se nahrazuje tímto:
„4. Aniž jsou dotčeny povinnosti podle směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937*, stanoví členské státy opatření na ochranu totožnosti fyzických nebo právnických osob, které vyjádří opodstatněné obavy nebo provádějí šetření s cílem ověřit, zda hospodářské subjekty, navazující hospodářské subjekty nebo obchodníci dodržují toto nařízení.
_______
* Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1937 ze dne 23. října 2019 o ochraně osob, které oznamují porušení práva Unie (Úř. věst. L 305, 26.11.2019, s. 17, ELI: http://data.europa.eu/eli/dir/2019/1937/oj ).“
20)článek 33 se mění takto:
a)odstavec 2 se mění takto:
i) za písmeno a) se vkládá nové písmeno aa), které zní:
„aa) registraci navazujících hospodářských subjektů, které nejsou malými a středními podniky, a obchodníků, kteří nejsou malými a středními podniky, v souladu s čl. 5 odst. 2;“
ii) písmena b) a c) se nahrazují tímto:
„b) registraci prohlášení o náležité péči včetně sdělení referenčního čísla každého prohlášení o náležité péči předloženého prostřednictvím informačního systému dotčenému hospodářskému subjektu;
c) registraci zjednodušených prohlášení předkládaných mikro- a malými primárními hospodářskými subjekty a přidělení identifikačního kódu prohlášení dotčenému hospodářskému subjektu.“
iii) písmeno g) se nahrazuje tímto:
„g) poskytování relevantních informací podporujících profilování rizik pro účely plánu kontrol podle čl. 16 odst. 5, včetně výsledků kontrol, profilování rizik hospodářských subjektů, navazujících hospodářských subjektů, obchodníků a relevantních komodit a relevantních produktů za účelem určení hospodářských subjektů, navazujících hospodářských subjektů a obchodníků, kteří mají být zkontrolováni podle čl. 16 odst. 5, a relevantních produktů, které mají příslušné orgány zkontrolovat, a to na základě metod elektronického zpracování dat;“
iv) písmeno i) se nahrazuje tímto:
„i) podpora komunikace mezi příslušnými orgány a hospodářskými subjekty, navazujícími hospodářskými subjekty a obchodníky pro účely provádění tohoto nařízení, ve vhodných případech i prostřednictvím využití digitálních nástrojů pro řízení dodavatelského řetězce.“
b)odstavec 3 se nahrazuje tímto:
„3. Komise prováděcími akty stanoví pravidla fungování informačního systému podle tohoto článku, včetně:
a) pravidel pro ochranu osobních údajů a výměnu údajů s jinými systémy informačních technologií;
b) pohotovostních opatření pro případ nedostupnosti funkcí informačního systému.
Tyto prováděcí akty se přijímají přezkumným postupem podle čl. 36 odst. 2.“
c)odstavec 4 se nahrazuje tímto:
„4. Komise poskytne přístup k tomuto informačnímu systému celním orgánům, příslušným orgánům, hospodářským subjektům, navazujícím hospodářským subjektům a obchodníkům a v příslušných případech jejich zplnomocněným zástupcům v souladu s jejich příslušnými povinnostmi podle tohoto nařízení.“
21)článek 34 se nahrazuje tímto:
„Článek 34
Přezkum
1.Komise může přijmout akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 35 za účelem změny přílohy I, pokud jde o odpovídající kódy KN relevantních produktů, které obsahují relevantní komodity, byly jimi krmeny nebo byly vyrobeny za jejich použití.
2.Nejpozději 30. června 2030 a nejméně každých pět let poté provede Komise obecný přezkum tohoto nařízení a předloží Evropskému parlamentu a Radě zprávu, v příslušných případech společně s legislativním návrhem. První ze zpráv bude na základě konkrétních studií obsahovat zejména hodnocení:
a)potřeby a proveditelnosti dodatečných nástrojů pro usnadnění obchodu – a to zejména pro nejméně rozvinuté země, na něž má toto nařízení velký dopad, a pro země nebo jejich části zařazené do kategorií „standardní riziko“ nebo „vysoké riziko“ – na podporu dosažení cílů tohoto nařízení;
b)dopadu tohoto nařízení na zemědělce, zejména drobné zemědělce, původní obyvatele a místní komunity a možné potřeby dodatečné podpory pro účely přechodu k udržitelným dodavatelským řetězcům a pro drobné zemědělce s cílem umožnit jim plnění požadavků tohoto nařízení;
c)dalšího rozšíření definice „znehodnocování lesů“ na základě hloubkové analýzy a s přihlédnutím k pokroku dosaženému na mezinárodních jednáních o této záležitosti;
d)prahové hodnoty pro povinné používání polygonů podle čl. 2 bodu 28 s přihlédnutím k jeho dopadu na řešení problematiky odlesňování a znehodnocování lesů;
e)změn ve struktuře obchodu s relevantními komoditami a relevantními produkty zahrnutými do oblasti působnosti tohoto nařízení, pokud by mohly naznačovat praktiky obcházení;
f)posouzení toho, zda provedené kontroly účinně zajišťují, aby relevantní komodity a relevantní produkty dodávané na trh nebo vyvážené byly v souladu s článkem 3;
g)možného rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na jiné zalesněné plochy a rozhodného dne uvedeného v čl. 2 bodě 13 s cílem minimalizovat příspěvek Unie k přeměně a znehodnocování přírodních ekosystémů;
h)možného rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na další přírodní ekosystémy, včetně jiných ploch s vysokými zásobami uhlíku a s vysokou hodnotou z hlediska biologické rozmanitosti, jako jsou travinné porosty, rašeliniště a mokřady;
i)dopadu relevantních komodit na odlesňování a znehodnocování lesů, jak vyplývá z vědeckých důkazů, a s přihlédnutím ke změnám ve spotřebě, včetně potřeby a proveditelnosti rozšíření oblasti působnosti tohoto nařízení na další komodity, včetně kukuřice, a změny nebo rozšíření seznamu příslušných produktů, včetně možného zařazení biopaliv (kód HS 382600) do přílohy I;
j)úlohy finančních institucí při zamezování finančním tokům, které přímo či nepřímo přispívají k odlesňování a znehodnocování lesů, a potřeby stanovit v právních aktech Unie zvláštní povinnosti pro finanční instituce;
k)úlohy navazujících hospodářských subjektů a obchodníků při zajišťování toho, aby dodavatelské řetězce nezpůsobovaly odlesňování a aby toto nařízení dosáhlo svých cílů;
l)úlohy mikro- a malých primárních hospodářských subjektů při zajišťování toho, aby produkce nezpůsobovala odlesňování a aby toto nařízení dosáhlo svých cílů, a možné riziko obcházení.“
22)článek 37 se nahrazuje tímto:
„Článek 37
Zrušení a přechodná ustanovení
1.Nařízení (EU) č. 995/2010 se zrušuje s účinkem ode dne 30. prosince 2025.
2.Nařízení (EU) č. 995/2010 se nadále použije:
a)do dne 30. prosince 2026 na dřevo a dřevařské výrobky vymezené v čl. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 995/2010 uváděné na trh mikro- a malými primárními hospodářskými subjekty nebo hospodářskými subjekty, které byly ke dni 31. prosince 2024 usazeny jako mikropodniky nebo malé podniky ve smyslu čl. 3 odst. 1 nebo odst. 2 prvního pododstavce směrnice 2013/34/EU, bez ohledu na jejich právní formu;
b)do dne 31. prosince 2028 na dřevo a dřevařské výrobky vymezené v čl. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 995/2010, které byly vyprodukovány přede dnem 29. června 2023 a uvedeny na trh ode dne 30. prosince 2026 mikro- a malými primárními hospodářskými subjekty nebo hospodářskými subjekty, které byly ke dni 31. prosince 2024 usazeny jako mikropodniky nebo malé podniky ve smyslu čl. 3 odst. 1 nebo 2 prvního pododstavce směrnice 2013/34/EU, bez ohledu na jejich právní formu;
c)do dne 31. prosince 2028 na dřevo a dřevařské výrobky vymezené v čl. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 995/2010, které byly vyprodukovány přede dnem 29. června 2023 a uvedeny na trh ode dne 30. prosince 2025.
3.Odchylně od čl. 1 odst. 2 tohoto nařízení musí dřevo a dřevařské výrobky vymezené v čl. 2 písm. a) nařízení (EU) č. 995/2010, které byly vyprodukovány přede dnem 29. června 2023 a uvedeny na trh ode dne 31. prosince 2028, být v souladu s článkem 3 tohoto nařízení.“
23)článek 38 se nahrazuje tímto:
„Článek 38
Vstup v platnost a použitelnost
1.Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
2.Články 3 až 13, články 20, 21, 23, 26, 31 a 32 se použijí ode dne 30. prosince 2025.
3.Pro hospodářské subjekty, které byly ke dni 31. prosince 2024 usazeny jako mikropodniky nebo malé podniky ve smyslu čl. 3 odst. 1 nebo 2 prvního pododstavce směrnice 2013/34/EU, se bez ohledu na jejich právní formu použijí články uvedené v odstavci 2 tohoto článku ode dne 30. prosince 2026.
4.Pro mikro- a malé primární hospodářské subjekty se články uvedené v odstavci 2 tohoto článku použijí ode dne 30. prosince 2026.
5.Články 16 až 19, články 22 a 24 se použijí ode dne 30. června 2026, pokud jde o opatření týkající se hospodářských subjektů, navazujících hospodářských subjektů a obchodníků, a ode dne 30. prosince 2026, pokud jde o hospodářské subjekty uvedené v odstavcích 3 a 4. Pokud příslušný orgán zjistí nebo se dozví o nedodržování nařízení (EU) 2023/1115 před nabytím účinnosti článků 16 až 19, článku 22 a článku 24, může vydat hospodářským subjektům, navazujícím hospodářským subjektům a obchodníkům varování spolu s doporučeními k dosažení souladu.“
24)Příloha II nařízení (EU) 2023/1115 se mění v souladu s přílohou I tohoto nařízení;
25)příloha II tohoto nařízení se doplňuje do nařízení (EU) 2023/1115 jako příloha III.
Článek 2
Vstup v platnost
Toto nařízení vstupuje v platnost třetím dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.
Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.
V Bruselu dne
Za Evropský parlament Za Radu
předsedkyně/předseda předsedkyně/předseda
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 21.10.2025
COM(2025) 652 final
PŘÍLOHY
návrhu
NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,
kterým se mění nařízení (EU) 2023/1115, pokud jde o některé povinnosti hospodářských subjektů a obchodníků
Příloha I
V příloze II se zrušuje bod 4.
Příloha II
„PŘÍLOHA III
Zjednodušené prohlášení mikro- a malých primárních hospodářských subjektů
Informace, které mají být obsaženy ve zjednodušeném prohlášení mikro- a malých primárních hospodářských subjektů podle čl. 4a odst. 3:
1.Název a adresa hospodářského subjektu a v případě relevantních komodit a relevantních produktů vstupujících na trh nebo jej opouštějících registrační a identifikační číslo hospodářského subjektu (číslo EORI) v souladu s článkem 9 nařízení (EU) č. 952/2013.
2.Kód harmonizovaného systému a volný popis relevantních produktů, včetně obchodního názvu, a roční množství relevantních produktů, které mají být uvedeny na trh nebo vyvezeny, vyjádřené v čisté hmotnosti s uvedením procentního odhadu nebo odchylky, případně objemu nebo počtu položek. U relevantních produktů vstupujících na trh nebo jej opouštějících se množství vyjadřuje v kilogramech čisté hmotnosti a v příslušných případech rovněž v doplňkové jednotce stanovené v příloze I nařízení (EHS) č. 2658/87 ve vztahu k uvedenému kódu harmonizovaného systému, ve všech ostatních případech se množství vyjadřuje v čisté hmotnosti nebo v příslušných případech v objemu či v počtu jednotek. Doplňková jednotka se použije, je-li jednotně definována pro všechny možné podpoložky v rámci kódu harmonizovaného systému uvedeného v prohlášení o náležité péči.
3.Země produkce a poštovní adresa nebo geolokalizace všech pozemků, na nichž mikro- a malý primární hospodářský subjekt produkuje relevantní komodity. U relevantních produktů, jež obsahují skot nebo byly vyrobeny za použití skotu, a u takových relevantních produktů, které byly krmeny relevantními produkty, se poštovní adresa nebo geolokalizace vztahuje ke všem zařízením, kde byl skot chován. Pokud se relevantní produkty produkují na různých pozemcích, uvede se poštovní adresa nebo geolokalizace všech pozemků v souladu s čl. 9 odst. 1 písm. d).
4.Text: „Tímto prohlášením mikro- a malý primární hospodářský subjekt potvrzuje, že u relevantních produktů, které uvádí na trh nebo vyváží, vykoná náležitou péči v souladu s nařízením (EU) 2023/1115 a že je uvede na trh nebo vyveze pouze v případě, že nebylo zjištěno žádné riziko nebo bylo zjištěno jen zanedbatelné riziko, že relevantní produkty nejsou v souladu s čl. 3 písm. a) nebo b) uvedeného nařízení.