EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 28.7.2025
COM(2025) 428 final
ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ
43. výroční zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě o antidumpingových, antisubvenčních a ochranných činnostech EU a o využití nástrojů na ochranu obchodu ze strany třetích zemí vůči EU v roce 2024
{SWD(2025) 231 final}
Shrnutí
Tento dokument představuje 43. zprávu o činnosti Evropské unie (EU) v oblasti ochrany obchodu. Pojednává o antidumpingových, antisubvenčních a ochranných činnostech EU, činnostech v oblasti ochrany obchodu ze strany třetích zemí, pokud jde o zboží dovážené z EU, a činnostech úředníka pro slyšení v roce 2024. Ke zprávě je připojen pracovní dokument útvarů Komise, který poskytuje podrobnější informace a statistiky.
Rok 2024 byl přelomovým rokem pro činnost EU v oblasti ochrany obchodu. Komise zahájila 33 nových šetření, což je rekordní počet nových případů, který nebyl zaznamenán od roku 2006. Vzhledem k tomu, že průměrný počet nově zahájených případů se tradičně pohybuje kolem 12 ročně, byla úroveň činnosti v roce 2024 skutečně významná. Více než třetina nově zahájených případů se týkala chemického odvětví. Současně v souvislosti s ochranou obchodu převážně dominovalo vysoce politizované, hospodářsky významné a hojně medializované antisubvenční šetření týkající se bateriových elektrických vozidel (BEV) z Číny. Tímto šetřením Komise prokázala svůj závazek důsledně uplatňovat pravidla EU a WTO. Významnou roli hrála také ochranná opatření v oblasti oceli, u nichž byl zahájen přezkum s ohledem na zhoršení situace ocelářského průmyslu EU.
V souvislosti s nárůstem nekalého dovozu, který postihuje výrobce v EU, se Komise v říjnu 2024 rozhodla automaticky evidovat dovoz ve všech antidumpingových a antisubvenčních šetřeních, aby dala jasný signál, že EU to s bojem proti nekalé soutěži v rámci dovozu myslí vážně. Nová Komise navíc při svém nástupu do funkce otevřeně potvrdila, že se i nadále zavazuje důrazně bojovat proti nekalé hospodářské soutěži a bránit výrobní odvětví EU.
Do konce roku se počet zavedených opatření zvýšil ze 186 na konci roku 2023 na celkem 199 (konečných a prozatímních). Počet pracovních míst chráněných těmito opatřeními se exponenciálně zvýšil z téměř půl milionu přímých pracovních míst na konci roku 2023 na více než 625 000 do prosince 2024, přičemž jen opatření týkající se vozidel BEV chrání více než 115 000 pracovních míst.
Zajištění účinnosti opatření zůstává pro Komisi vysokou prioritou, neboť je neodmyslitelnou součástí síly těchto nástrojů. Sledování úrovně dovozu a vývoje trhu ve spolupráci s výrobním odvětvím a opatření proti obcházení pokračovalo i v roce 2024. V průběhu roku byla v rámci šetření zaměřených proti obcházení rozšířena dvě opatření, přičemž cílem bylo potlačit vyhýbání se placení cla prostřednictvím překládky, přičemž obě se týkala více než jedné další země. Antidumpingová opatření na dovoz březové překližky z Ruska byla rozšířena na Turecko a Kazachstán a antidumpingová a antisubvenční opatření na dovoz plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Indonésie byla rozšířena na Tchaj-wan, Turecko a Vietnam. Bez přijetí těchto opatření by byla zavedená opatření vážně narušena a výrobní odvětví EU by bylo opět vystaveno škodlivým účinkům dumpingového a subvencovaného dovozu.
Rok 2024 přinesl důležité rozsudky Soudního dvora, v neposlední řadě potvrzení závěrů Tribunálu týkajících se přeshraniční podpory, například podpory poskytnuté Čínou v rámci její iniciativy „Jedno pásmo, jedna cesta“, že je možné přičíst finanční podporu třetí země vládě země původu nebo vývozu. Přístup Komise v souvislosti s početním zjištěním běžné hodnoty v případě podstatného zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního nařízení byl rovněž potvrzen v důležitém soudním rozhodnutí. Tyto rozsudky potvrdily přístup EU k řešení obzvláště škodlivých nekalých obchodních praktik.
Nárůst počtu šetření v EU byl doprovázen nárůstem počtu případů vedených proti EU nebo jejím členským státům ze třetích zemí, přičemž v roce 2024 bylo zahájeno 34 případů oproti 20 v roce 2023. Ačkoli EU nezpochybňuje právo třetích zemí používat v odůvodněných případech nástroje na ochranu obchodu, některé z těchto případů, zejména tři případy zahájené Čínou, byly bohužel neoprávněné a motivované odvetou za legitimní antisubvenční šetření EU týkající se BEV. Přestože je sledování činnosti třetích zemí v oblasti ochrany obchodu již tak náročné, tato neoprávněná šetření vytvářejí pro dotčené vývozce zbytečné další problémy a rovnají se nezákonným překážkám v přístupu na trh. Komise nicméně čelila těmto výzvám a důrazně bránila a podporovala dotčené vývozce, mimo jiné tím, že prostřednictvím kanálů WTO pro řešení sporů jednala v souvislosti s čínskými prozatímními antidumpingovými opatřeními na brandy a zahájením antisubvenčního šetření týkajícího se mléčných výrobků.
Po celý rok 2024 se útvary pro ochranu obchodu věnovaly rozsáhlým komunikačním a informačním činnostem, včetně konkrétních informačních schůzek o šetření týkajícím se BEV a prezentací, které měly malým a středním podnikům pomoci zorientovat se ve složitých otázkách ochrany obchodu. Celkově lze říci, že činnost EU v oblasti ochrany obchodu v roce 2024 prokázala její závazek ke spravedlivému obchodu, transparentnosti a ochraně výrobního odvětví a pracovních míst v EU.
I
Uplatňování nástrojů na ochranu obchodu v roce 2024
1.Vyšetřovací činnost
1.1Obecný přehled
Na konci roku 2024 měla EU 192 konečných platných opatření na ochranu obchodu, která sestávala ze 124 antidumpingových opatření, 38 prodloužení či rozšíření antidumpingových opatření po šetřeních zaměřených proti obcházení, 22 antisubvenčních opatření, 7 prodloužení či rozšíření antisubvenčních opatření po šetřeních zaměřených proti obcházení a 1 ochranného opatření. Bylo také zavedeno 7 prozatímních antidumpingových opatření, takže na konci roku 2024 bylo zavedeno celkem 199 opatření. Tato opatření chrání více než 625 000 přímých pracovních míst v EU.
V roce 2024 Komise pracovala na 33 nových šetřeních a 31 zahájených přezkumech, jakož i na 39 šetřeních, která již na začátku roku probíhala. V průběhu roku Komise dokončila 8 nových šetření a 34 přezkumů.
K této zprávě je připojen pracovní dokument útvarů Komise, který poskytuje další informace a statistiky a přílohy týkající se níže uvedených oddílů.
1.2Antidumpingová a antisubvenční šetření (viz přílohy A až I)
V roce 2024 Komise zahájila 33 nových šetření (29 antidumpingových, 3 antisubvenční a 1 ochranné). Jedná se o rekordní počet šetření od roku 2006 a pro srovnání v roce 2023 bylo zahájeno 12 nových šetření. Více než třetina nových případů (12) se týkala výrobků v chemickém odvětví, přičemž všechny pocházely z Číny. V porovnání s rokem 2023 se tak počet nových případů v tomto odvětví zdvojnásobil, což je výrazný rozdíl oproti předchozím letům, kdy v roce 2022 nebyl zaznamenán žádný nový případ týkající se chemického odvětví a v letech 2018 až 2021 pouze po jednom. Tento trend lze přičíst nahromadění obrovských nadměrných kapacit v tomto odvětví v Číně spolu s odstraněním pandemických omezení a logistických překážek (krize s lodními kontejnery), což mohlo vést k záplavě nekale obchodovaného vývozu z Číny do EU.
V roce 2024 Komise zahájila 30 přezkumů, což je mírný pokles oproti 31 přezkumům v roce 2023. Většinu z nich (21) tvořily přezkumy před pozbytím platnosti a zbytek tvořily 4 prozatímní přezkumy, 3 šetření zaměřená proti obcházení a 2 přezkumy ochranných opatření. Zvýšení počtu přezkumů před uplynutím platnosti souvisí s pětiletým životním cyklem opatření.
Celkem bylo zahájeno 63 nových a přezkumných šetření, což je výrazný nárůst oproti 43 šetřením zahájeným v roce 2023.
Komise uložila 10 prozatímních opatření (9 antidumpingových a 1 antisubvenční) a ukončila 7 antidumpingových šetření uložením konečných opatření. Jedno antisubvenční šetření (alkylfosfátové estery) Komise ukončila bez uložení opatření, poněvadž podnět byl stažen. Pokračovala však v antidumpingovém šetření téhož výrobku, které vyústilo v uložení konečných opatření v září 2024.
V roce 2024 bylo uzavřeno 11 přezkumů před pozbytím platnosti, přičemž clo bylo potvrzeno. Dvě antidumpingová opatření pozbyla platnosti automaticky na konci pětiletého období jejich uložení.
1.3Ochranná šetření
V roce 2024 byla zahájena dvě ochranná šetření. Jedním z nich byl funkční přezkum ochranného opatření týkajícího se oceli a bylo zahájeno nové šetření týkající se dovozu legujících prvků na bázi manganu a křemíku. V roce 2024 byl rovněž uzavřen přezkum dvoustranných ochranných opatření týkajících se rýže Indica z Kambodže a Myanmaru/Barmy.
Funkční přezkum – ochranné opatření týkající se některých výrobků z oceli
Ochranné opatření EU v oblasti oceli bylo uloženo v červenci 2018 s konečnými opatřeními v lednu 2019. Komise následně provedla několik přezkumů. Komise ukončila poslední přezkum v červenci 2024, což vedlo k prodloužení opatření na maximální dobu 8 let, tedy do července 2026.
V listopadu 2024 obdržela Komise od několika členských států žádost o zahájení přezkumu ochranného opatření v oblasti oceli. Z poskytnutých informací vyplynulo, že situace ocelářského průmyslu EU se od předchozího přezkumu zhoršila. V situaci klesající poptávky zůstal podíl dovozu na trhu stabilní nebo se zvýšil. Kromě toho dovoz vyvíjel značný cenový tlak. Z přezkumného šetření, které bylo zahájeno 17. prosince 2024, vyplynulo, že úpravy správy kvót byly oprávněné, aby se zajistila účinnost opatření za současných tržních podmínek. Přezkum byl ukončen na konci března 2025 a změny vstoupily v platnost 1. dubna 2025.
Nové ochranné šetření týkající se dovozu legujících prvků na bázi manganu a křemíku
Dne 13. prosince 2024 obdržela Komise od několika členských států žádost o zahájení ochranného šetření týkajícího se dovozu některých legujících prvků na bázi křemíku a manganu. Žádost poskytla dostatečné důkazy o tom, že trend dovozu výrobků a podmínky, za nichž jsou dováženy, zřejmě vyžadují ochranná opatření. Na základě toho Komise dne 19. prosince 2024 zahájila ochranné šetření. Šetření by mělo být obvykle ukončeno do 9 měsíců, tj. do září 2025, ale může být prodlouženo až do listopadu 2025.
Ochranné opatření v rámci všeobecného systému preferencí pro rýži Indica
Platnost dvoustranných ochranných opatření uložených v roce 2019 na dovoz rýže Indica z Kambodže a Myanmaru v rámci všeobecného systému preferencí vypršela v lednu 2022. Přezkum za účelem provedení rozsudku Tribunálu byl ukončen v březnu 2024, kdy Komise znovu uložila ochranná opatření na dovoz rýže Indica pocházející z Kambodže a Myanmaru/Barmy na dobu uplatňování opatření, tj. od 18. ledna 2019 do 18. ledna 2022.
1.4Ověřování v rámci šetření
Komise dbá na to, aby informace používané při šetřeních na ochranu obchodu byly přesné a úplné, aby byla zajištěna právně správná rozhodnutí a správné uložení opatření.
V roce 2024 Komise ověřila údaje od 346 společností, 148 v EU a 191 ve třetích zemích. Prakticky všechna tato ověření se uskutečnila na místě ve společnostech. Pouze údaje sedmi společností byly ověřeny na dálku, což je postup, který byl zaveden v roce 2020 s cílem vypořádat se s cestovními omezeními v souvislosti s pandemií COVID-19.
2.Důrazné a efektivní uplatňování a prosazování nástrojů na ochranu obchodu
2.1Závazek k důraznému využívání nástrojů na ochranu obchodu
V souvislosti s nástupem nové Komise do funkce v roce 2024 byl obnoven závazek důrazně chránit výrobní odvětví EU před nekalou soutěží plynoucí z nekalého dovozu. V dopise předsedkyně von der Leyenové tehdejšímu kandidátovi na komisaře pro obchod a hospodářskou bezpečnost potvrdila závazek EU k volnému a spravedlivému obchodu a zároveň se zavázala k důraznějšímu postoji vůči nekalé soutěži.
Komisař Šefčovič se při svém slyšení v Evropském parlamentu věnoval ochraně podniků v EU před nekalými praktikami a zavázal se k zajištění rovných podmínek. Ujistil Evropský parlament, že EU bude i nadále prosazovat volný a spravedlivý obchod, ale zároveň bude důrazně využívat robustní systém nástrojů na ochranu obchodu, a to právně korektním způsobem, kdy bude tvrdě a důrazně postupovat proti nekalému dovozu.
2.2Celní evidence dovozu
V říjnu 2024 začala Komise v rámci svého úsilí o posílení nástrojů na ochranu obchodu při řešení dopadů nekalé hospodářské soutěže, včetně nadměrné kapacity, automaticky evidovat dovoz ve všech probíhajících antidumpingových a antisubvenčních šetřeních. Do té doby byl dovoz evidován pouze na základě odůvodněné žádosti výrobního odvětví. Účelem evidence dovozu je umožnit zpětné vybrání cla, pokud je to odůvodněné a jsou splněny zvláštní právní podmínky. Tato změna praxe neznamená automatické zpětné uplatňování opatření. Toto rozhodnutí se přijímá až v konečné fázi každého šetření.
Přechod na automatickou evidenci dovozu pomáhá nejen zjednodušit postupy, ale také snížit zátěž kladenou na výrobní odvětví tím, že odpadá nutnost vypracovávat žádosti. Současně poskytuje Komisi přesné a správné informace o zdroji a množství dovozu výrobku, který je předmětem šetření, jakož i o širším vývoji trhu. Evidenci provádějí celní orgány členských států podle pokynů jednotlivých prováděcích nařízení.
2.3Sledování, kontrola a vymáhání opatření (viz přílohy J, K, M, Q)
Pokud hospodářské subjekty obcházejí opatření na ochranu obchodu, dochází k oslabování síly systému. Z tohoto důvodu je sledování dovozu po uložení opatření rozhodující pro zajištění požadovaného účinku opatření.
V případě zjištění nebo předložení náznaků obcházení ze strany výrobního odvětví přijme Komise neprodleně opatření k řešení problému. Obcházení je definováno jako změna ve struktuře obchodu mezi třetími zeměmi a EU, která je způsobena praktikami, zpracovatelskými postupy nebo pracemi, pro něž mimo uložení cla neexistuje dostatečné opodstatnění nebo hospodářský důvod. Komise zaznamenala různé praktiky obcházení, ačkoli překládka zboží přes třetí země se stále jeví jako nejběžnější. Složitější praktiky se týkají postupů montáže, které vyžadují určitou úroveň průmyslové činnosti, jež může změnit povahu výrobku, přičemž přidaná hodnota ke konečnému zboží je velmi malá. Toto dále zpracované zboží je pak dováženo do EU, obvykle pod jinou položkou kombinované nomenklatury (KN), čímž se vyhýbá placení místního cla.
Pokud má Komise dostatečné důkazy o tom, že jsou opatření obcházena, zahájí šetření zaměřená proti obcházení. V roce 2024 Komise zahájila dvě šetření zaměřená proti obcházení:
• antidumpingová opatření na dovoz glutamátu sodného z Číny, která byla údajně obcházena přes Malajsii, a
• antidumpingová opatření na dovoz sad uhlíkových elektrod z Číny prostřednictvím údajných praktik obcházení v EU.
Komise v průběhu sledovaného roku ukončila tři šetření zaměřená proti obcházení. Komise rozšířila antidumpingová opatření proti dovozu březové překližky z Ruska na Turecko a Kazachstán a rozšířila antidumpingová i antisubvenční opatření proti dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli z Indonésie na Tchaj-wan, Turecko a Vietnam. Při těchto šetřeních Komise zjistila, že zboží bylo překládáno přes třetí země a že opatření byla obcházena prostřednictvím dalšího zpracování s omezenou přidanou hodnotou v šetřených třetích zemích.
V šetření týkajícím se dovozu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli se s ohledem na závažnost praktik obcházení pro účely sledování kromě povinné obchodní faktury a osvědčení válcovny vyžaduje od vyvážejících výrobců, kteří jsou vyňati z rozšířených opatření, prohlášení, v němž se uvádí, zda místem, kde byla korozivzdorná ocel pro výrobu plochých za studena válcovaných výrobků z korozivzdorné oceli původně tavena a odlévána, byla země, na kterou se vztahují původní opatření, tj. Indonésie.
V roce 2024 pokračovala spolupráce mezi útvary pro nástroje na ochranu obchodu, dalšími útvary Komise (GŘ TAXUD), příslušnými agenturami EU (OLAF) a vnitrostátními orgány zaměřenými na prosazování práva (celní orgány v členských státech), jakož i pravidelné výměny informací s výrobním odvětvím Unie s cílem sledovat vývoj na trhu.
Pravidelně probíhá výměna informací s GŘ TAXUD ohledně klasifikace zboží, na které se vztahují nástroje na ochranu obchodu. Jakmile jsou příslušné právní předpisy zveřejněny v Úředním věstníku, GŘ TAXUD neprodleně začlení příslušná opatření do TARIC (integrovaný sazebník Evropské unie). Tím je zajištěno jednotné uplatňování opatření na ochranu obchodu, protože údaje TARIC jsou denně automaticky předávány do dovozních systémů členských států.
Kdykoli Komise obdrží od výrobního odvětví Unie informace o nesrovnalostech, ať už ad hoc, nebo v rámci formálních podnětů, informuje o tom úřad OLAF. Stejně tak Komise udržuje v těchto záležitostech pravidelné kontakty s celními orgány členských států, například zveřejňováním specializovaných varování před riziky ve společném systému EU pro řízení celních rizik. Vzhledem k tomu, že šetření výše uvedených praktik prováděná úřadem OLAF nebo donucovacími orgány členských států jsou důvěrná, nelze poskytnout žádné další informace. Úřad OLAF zveřejňuje výroční zprávu o své činnosti za uplynulý rok, statistiky o výsledcích šetření a příklady případů.
V roce 2024 Komise provedla zvláštní monitorovací úkoly v 15 šetřeních, z nichž všechna se týkala antidumpingových opatření, 12 se týkalo dovozu z Číny, 2 z Indie a 1 z Egypta. Systém sledování ex post dovozu oceli a hliníku pokračoval i v roce 2024, kdy byly údaje každý měsíc zveřejňovány v oddíle věnovaném obchodu na internetových stránkách Komise.
Součástí donucovacích činností je také sledování závazků, neboť závazky umožňují pozastavení antidumpingových nebo antisubvenčních opatření. Komise tyto závazky přijímá, pokud je přesvědčena, že mohou účinně odstranit poškozující účinky dumpingu nebo subvencování, a pravidelně kontroluje, zda vývozci závazky dodržují.
Na začátku roku 2024 bylo v platnosti 11 závazků týkajících se dvou řízení, bionafty z Argentiny a kyseliny citronové z Číny. Pokud jde o závazky týkající se bionafty, sledování ukázalo, že vyvážející výrobci je zcela plní. Pokud však jde o kyselinu citronovou, Komise zjistila, že Čínská obchodní komora dovozců a vývozců kovů, nerostných surovin a chemikálií (CCCMC) porušila některé podmínky závazků týkajících se kyseliny citronové z Číny, a v důsledku toho v březnu 2024 odvolala přijetí závazků od tří společností.
V antidumpingových šetřeních ukončených v roce 2024 nebyly učiněny žádné nabídky závazků. V antisubvenčním šetření týkajícím se bateriových elektrických vozidel z Číny nabídlo několik vyvážejících výrobců cenové závazky, které se ukázaly jako nedostatečné k vyrovnání subvencování čínského vývozu působícího újmu. Komise nicméně zůstala otevřená pokračování práce na dosažení dohody o účinných cenových závazcích slučitelných s WTO. Tento složitý proces pokračoval po zbytek roku 2024.
2.4Soudní přezkum prováděný soudy EU (příloha S)
V roce 2024 vydaly Tribunál a Soudní dvůr 25 rozsudků a rozhodnutí ve věcech týkajících se opatření na ochranu obchodu. Stejně jako v předchozím roce vydal Tribunál 14 rozsudků, zatímco Soudní dvůr rozhodoval o 10 odvoláních a jedné žádosti o rozhodnutí o předběžné otázce. V roce 2024 bylo zahájeno méně nových soudních řízení týkajících se opatření na ochranu obchodu (celkem deset) než v předchozím roce (celkem 18 v roce 2023). Z deseti nových soudních věcí bylo šest žalob na neplatnost podáno k Tribunálu a tři odvolání a jedna žádost o rozhodnutí o předběžné otázce k Soudnímu dvoru.
Komise zvítězila ve všech rozsudcích s výjimkou jednoho (věc T-762/20 Sinopec Chongqing SVW Chemical a další v. Komise), proti kterému se Komise následně odvolala a v současné době probíhá odvolací řízení.
Loňská judikatura potvrzuje, že Komise má v souvislosti s určováním běžné hodnoty při zjištění podstatného zkreslení podle čl. 2 odst. 6a základního antidumpingového nařízení prostor pro uvážení. Tribunál potvrdil postup Komise proti obcházení, zejména tím, že souhlasil s přístupem, podle něhož montáž zahrnuje i kompletaci, a potvrdil obdobné použití čl. 13 odst. 2 základního antidumpingového nařízení na obcházení vyrovnávacích cel prostřednictvím montáží ve třetích zemích (bylo podáno odvolání). V několika rozsudcích Soudní dvůr potvrdil závěry Komise týkající se důležitých aspektů praxe ochrany obchodu, včetně:
-toho, že je možné přičíst finanční podporu třetí země vládě země původu nebo vývozu subvencovaného zboží,
-zákonnosti postupu Komise při úpravě nákladů, které nejsou v souladu s tržním odstupem podle čl. 2 odst. 5 základního nařízení, a
-použití čl. 7 odst. 2a základního nařízení týkajícího se úpravy pravidla nižšího cla v případě zkreslení na trhu surovin na plnou výši dumpingu.
3.Sociální a environmentální normy v rámci nástrojů na ochranu obchodu
Závazek EU k dodržování vysokých sociálních a environmentálních standardů se odrazil ve změnách právních předpisů na ochranu obchodu v letech 2017 a 2018.
Zavedení specifické metodiky výpočtu dumpingu v roce 2017 pro případy, kdy zásahy státu významně narušují trh, znamenalo, že pro stanovení nezkreslené běžné hodnoty musí být vybrána vhodná reprezentativní země. Při výběru takové země může Komise zohlednit rozdíly v úrovni sociální ochrany a ochrany životního prostředí, pokud je na výběr více zemí.
V roce 2024 použila Komise metodiku podstatných zkreslení ve čtyřech antidumpingových šetřeních, v nichž byla uložena konečná opatření. Ve všech případech však existovala pouze jedna potenciální reprezentativní země, která měla k dispozici odpovídající údaje, a proto se otázka sociálních a environmentálních standardů do procesu výběru nedostala.
V roce 2018 došlo v rámci modernizace nástrojů na ochranu obchodu k dalšímu potvrzení závazku EU dodržovat sociální a environmentální normy. Od té doby Komise zohledňuje náklady na sociální a environmentální závazky při výpočtu rozpětí újmy. Nyní mohou být náklady na dodržování mnohostranných environmentálních dohod a úmluv Mezinárodní organizace práce po dobu platnosti jakýchkoli opatření zahrnuty do výrobních nákladů výrobního odvětví EU. Mohou zahrnovat dodatečné budoucí náklady spojené s dodržováním systému EU pro obchodování s emisemi, který je základem politiky EU v oblasti dodržování mnohostranných environmentálních dohod. Tyto náklady se objevily ve dvou antidumpingových případech ukončených v roce 2024: elektrolytické oxidy manganičité a alkylfosfátové estery, oba případy se týkají Číny. Připočtení těchto nákladů zvýšilo ceny, které nepůsobí újmu, a tedy i rozpětí újmy. To však má dopad na konečnou úroveň opatření pouze v případě, že uložená cla vycházejí z rozpětí újmy, a v roce 2024 byla cla založena na rozpětí újmy pouze v případě elektrolytických oxidů manganičitých. V případě alkylfosfátových esterů byla uložená opatření založena na dumpingových rozpětích.
Sociální a environmentální normy lze zohlednit také při posuzování nabídek závazků. V roce 2024 však Komise neobdržela žádné nabídky závazků v antidumpingových případech a v případě BEV byly nabídky závazků zamítnuty z jiných důvodů, takže v této souvislosti k posouzení sociálních a environmentálních otázek nedošlo.
4.Činnost úředníka pro slyšení
Úředník pro slyšení hraje zásadní roli při zajišťování, aby zúčastněné strany, jichž se týkají postupy a opatření podle právních předpisů EU v oblasti mezinárodního obchodu, mohly uplatňovat svá procesní práva, například právo na slyšení. V roce 2024 obdržel úředník pro slyšení 12 žádostí o zásah, které se všechny týkaly řízení na ochranu obchodu.
Žádosti přišly od různých stran, včetně uživatelů (2), vyvážejících výrobců (4), zástupců výrobního odvětví Unie (2), vlády třetí země (1) a dovozců (3). V jednom případě byly podány tři žádosti o zásah od dvou dovozců a jednoho vyvážejícího výrobce, což vedlo ke třem slyšením. V dalších dvou řízeních byly podány vždy dvě žádosti.
Hlavní obavy vznesené žádajícími stranami se týkaly dodatečných informací nebo námitek proti skutečnostem a zjištěním (5 žádostí) a námitek proti použití nejlepších dostupných údajů (5 žádostí). V některých případech obdržel úředník pro slyšení žádosti, které bylo vhodnější adresovat vyšetřovacím útvarům, a tyto žádosti byly neprodleně předány příslušným týmům. V roce 2024 úředník pro slyšení neprodloužil žádné lhůty.
V roce 2024 úředník pro slyšení uspořádal tři slyšení, všechna se týkala téhož řízení. Úředník pro slyšení se i nadále řídil zavedenou praxí, podle níž jsou strany vybízeny k tomu, aby před podáním žádosti o slyšení sdělily své obavy útvarům Komise odpovědným za šetření. Tento přístup umožnil většině stran vyřešit své obavy přímo s vyšetřovacími týmy, přičemž úředník pro slyšení proces pečlivě sledoval a byl k dispozici pro řešení případných dalších problémů.
Úředník pro slyšení nakonec konstatoval, že procesní práva všech stran byla v každém případě dodržena.
5.Reakce na činnosti v oblasti ochrany obchodu vůči EU
V roce 2024 se výrazný nárůst počtu nových šetření zahájených EU odrazil v nárůstu šetření vedených orgány třetích zemí. Sledování těchto případů má zásadní význam pro zajištění toho, aby neoprávněná opatření na ochranu obchodu nebyla překážkou vývozu ze strany výrobního odvětví EU.
Význam sledování případů třetích zemí proti EU se výrazně projevil v roce 2024, kdy vývozci z EU čelili řadě šetření zahájených na základě pochybných právních důvodů. Tři případy zahájené Čínou byly navíc zjevně zahájeny jako odveta za antisubvenční šetření EU týkající se bateriových elektrických vozidel.
Konkrétně se jednalo o čínská antidumpingová šetření týkající se brandy a vepřového masa a antisubvenční šetření týkající se mléčných výrobků. Komise se domnívá, že ve všech třech šetřeních chyběly dostatečné důkazy pro zahájení a uložení jakýchkoli opatření, a ve všech třech šetřeních rozsáhle zasahovala v úzké spolupráci s dotčeným výrobním odvětvím. Zneužívání těchto nástrojů k odvetným účelům je nepřijatelné a Komise důrazně hájí zájmy dotčených výrobců v EU všemi dostupnými prostředky, a to i ve WTO. V této souvislosti Komise napadla zahájení šetření týkajícího se mléčných výrobků a u WTO napadla zahájení šetření a uložení prozatímních opatření v případě brandy.
V ostatních případech, kdy Komise zasáhla, byly některé výsledky pro vývozce z EU příznivější, než by tomu bylo v opačném případě. Úspěchy Komise v roce 2024 jsou popsány v přiloženém pracovním dokumentu útvarů Komise, přičemž některé příklady jsou uvedeny i v tomto dokumentu.
·V lednu 2024 USA ukončily antidumpingové šetření dovozu pocínovaného plechu z Nizozemska poté, co ministerstvo obchodu nezjistilo žádný dumping. V únoru 2024 bylo ukončeno šetření týkající se dovozu téhož výrobku z Německa, protože Komise USA pro mezinárodní obchod nezjistila žádnou újmu. Komise od počátku šetření v únoru 2023 velmi aktivně podporovala dotčené vývozce. Z hospodářského hlediska byly tyto případy velmi důležité, neboť představují hodnotu vývozu ve výši přibližně 1 miliardy EUR, což je více než jakýkoli jiný případ obchodní ochrany USA proti EU nebo jejím členským státům.
·V listopadu 2024 Komise USA pro mezinárodní obchod rozhodla, že domácímu výrobnímu odvětví nebyla způsobena újma dovozem hliníkových výlisků z Itálie, a šetření bylo ukončeno bez jakýchkoli opatření. Šetření bylo zahájeno v říjnu 2023 a Komise v jeho průběhu aktivně podporovala dotčené vývozce. Hospodářský zájem v tomto případě činil 104 milionů EUR.
·V červenci 2024 USA uložily antidumpingová opatření ve výši 6,14 % na dovoz papírových nákupních tašek z Portugalska. Komise velmi aktivně podporovala dotčené vývozce a uložená cla byla mnohem nižší než původně žadateli uváděná dumpingová rozpětí ve výši až 189 %. Hospodářský zájem v tomto případě činil 17 milionů EUR.
Na konci roku 2024 bylo v platnosti 168 opatření na ochranu obchodu, která měla dopad na vývoz z EU; o osm méně než na konci roku 2023. Většinu opatření tvořilo 124 antidumpingových opatření, 37 ochranných opatření a zbytek tvořilo 7 antisubvenčních opatření. V roce 2023 to bylo 125 antidumpingových opatření, 44 ochranných opatření a 7 antisubvenčních opatření.
V roce 2024 byly USA i nadále nejčastějším uživatelem nástrojů na ochranu obchodu proti vývozu z EU, přičemž bylo uplatňováno 41 opatření. Následovalo Turecko s 23 opatřeními a Čína s 18 opatřeními. Brazílie a Indonésie zavedly po deseti opatřeních. Významnými uživateli jsou také Kanada a Madagaskar (obě země 9 konečných opatření) a Jihoafrická republika společně s Jihoafrickou celní unií (SACU) se 7 opatřeními. Dalšími častými uživateli jsou Argentina, Mexiko a Maroko s 5 opatřeními, zatímco Austrálie a Indie mají po 4 opatřeních. Thajsko má v platnosti 3 opatření, zatímco Korejská republika, Nový Zéland a Pákistán mají po 2 opatřeních. Kromě toho Kolumbie, Egypt, Ghana, země Perského zálivu, Libanon, Filipíny, Tunisko, Spojené království a Vietnam ponechaly v platnosti po jednom opatření vůči vývozu z EU.
V roce 2024 bylo proti EU a jejím členským státům zahájeno 34 nových šetření, což představuje výrazný nárůst oproti 20 šetřením zahájeným v roce 2023. Těchto 34 šetření zahrnovalo 17 antidumpingových šetření, 14 ochranných šetření a 3 antisubvenční šetření.
Nejvíce antidumpingových šetření zahájily Indie (5), Spojené státy (4) a Čína (3). Následovalo Turecko se dvěma šetřeními; Austrálie, Kanada a Spojené království pak zahájily po jednom šetření.
Nejvíce ochranných šetření zahájilo Turecko (3 nové případy), následovaná Indonésií a Madagaskarem (po 2 zahájených šetřeních). Mezi další země, které zahájily ochranná šetření, patřily Čína, Indie, Jordánsko, Maroko, Filipíny, Jihoafrická republika a Spojené státy; každá z nich zahájila jedno nové šetření.
Nárůst byl zaznamenán také v přijímání nových opatření. V roce 2024 bylo zavedeno celkem 17 nových opatření proti vývozu z EU, z toho 9 antidumpingových opatření a 8 ochranných opatření. To představuje nárůst oproti roku 2023, kdy byla uložena 4 antidumpingová opatření a 7 ochranných opatření. USA a Turecko uložily po třech nových antidumpingových opatřeních, následují Kanada, Čína a Indie které uložily po jednom antidumpingovém opatření. Madagaskar zavedl tři nová ochranná opatření, zatímco Turecko zavedlo dvě taková opatření. Kromě toho Ghana, Jihoafrická republika a USA uložily v průběhu roku po jednom ochranném opatření.
Tento nárůst používání ochranných šetření je obzvláště znepokojivý vzhledem k tomu, že podle pravidel WTO se ochranná opatření vztahují na dovoz ze všech zemí původu, na rozdíl od opatření zaměřených pouze na země původu, ve kterých existují nespravedlivé obchodní podmínky. Ochranná opatření jsou proto nejpřísnější ze všech obchodních nápravných opatření a měla by být používána pouze v reakci na prudký nárůst dovozu způsobený nepředvídaným vývojem a při splnění přísných kritérií. Komise zasáhla ve všech případech, kdy byly zjištěny systémové problémy a nedostatky.
6.Činnosti související s WTO
Každoročně na jaře a na podzim pořádá WTO zasedání Výboru pro subvence a vyrovnávací opatření, Výboru pro antidumpingová opatření a Výboru pro ochranná opatření. Pod záštitou Výboru pro antidumpingová opatření působí v rámci WTO také dvě skupiny: pracovní skupina pro provádění a neformální skupina pro postupy proti obcházení, v níž si členové vyměňují informace o praktických aspektech šetření. Konají se také neformální setkání pro „Přátele šetření ochranných opatření“.
Členové WTO v různých výborech sledují provádění příslušných dohod vyšetřovacími orgány a vznášejí obavy a vyměňují si názory na případy ochrany obchodu. EU je ve všech výborech velmi aktivní a upozorňuje na problémy obecné a systémové povahy i na konkrétní případy ochrany obchodu, které mají dopad na naše vývozce. EU také důrazně hájí své vlastní činnosti na ochranu obchodu.
EU se zúčastnila obou zasedání pracovní skupiny pro provádění Výboru pro antidumpingová opatření. Členové diskutovali o následujících tématech: úpravy definice výrobku, který je předmětem šetření, dopad COVID-19 na šetření a vyvozená ponaučení do budoucna; podmínky hospodářské soutěže v souvislosti s analýzou újmy, jakož i řešení hrozby podstatné újmy a závažného zpoždění při šetření.
Neformální skupina pro postupy proti obcházení se sešla v říjnu 2024, což bylo její první setkání po několika letech a účastníci si na něm vyměňovali informace a zkušenosti o způsobech a prostředcích, kterými obcházení řeší.
Ve Zvláštním výboru pro subvence a vyrovnávací opatření členové pokračovali v přezkumu oznámení o subvencích podaných v roce 2023. Oznámení EU bylo přezkoumáno s otázkami Austrálie ohledně subvencí EU na rybolov. Z aktualizované zprávy sekretariátu WTO o oznámeních vyplynulo, že plnění oznamovacích povinností podle Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních zůstává na nízké úrovni. V roce 2023 předložila oznámení o subvencích méně než polovina členů WTO. EU nadále zdůrazňovala důležitost dodržování povinností a prosazovala větší transparentnost subvencí, přičemž další oznámení mají být předložena v červnu 2025.
Na pravidelném zasedání Výboru pro subvence a vyrovnávací opatření obhajovala EU svá antisubvenční šetření bateriových elektrických vozidel z Číny a hliníkových kol z Maroka. EU zase vyjádřila obavy a poukázala na nedostatky v antisubvenčních šetřeních Austrálie u konzervovaných rajčat z Itálie, Číny u mléčných výrobků z EU a USA u melaminu z Německa.
Ve Výboru pro antidumpingová opatření EU reagovala na kritiku vznesenou v souvislosti s antidumpingovým šetřením plochých za tepla válcovaných výrobků z Japonska, kabelů z optických vláken z Indie a přezkumem před pozbytím platnosti týkajícím se trub a potrubních tvarovek z Ruska. EU vyjádřila své znepokojení nad antidumpingovými šetřeními Austrálie týkajícími se konzervovaných rajčat z Itálie a nad šetřeními Číny týkajícími se brandy a vepřových výrobků z EU. Pokud jde o šetření ze strany Číny, EU zdůraznila, že se zakládají na pochybných tvrzeních a nedostatečných důkazech a představují nespravedlivé použití nástrojů na ochranu obchodu vzhledem k jasnému časovému překrývání opatření Číny a různých milníků antisubvenčního šetření Evropské komise týkajícího se bateriových elektrických vozidel.
Ve Výboru pro ochranná opatření vyjádřila EU a mnoho delegací znepokojení nad zneužíváním ochranných opatření po celém světě, jejich délkou trvání, a nad tím, že jsou používána jako odvetná zbraň a často nerespektují pravidla WTO. Některé rozvojové země, které jsou relativně novými uživateli tohoto nástroje, zaznamenaly exponenciální nárůst počtu případů týkajících se ochranných opatření, protože tento nástroj považují za jednodušší alternativu k antidumpingovým nebo antisubvenčním opatřením. Diskuse se zaměřily také na jednotlivé problematické případy, přičemž velkou pozornost na zasedáních přitahovala ochranná opatření EU v oblasti oceli. EU důrazně obhajovala své ochranné opatření v oblasti oceli před kritikou ze strany Brazílie, Číny, Indie, Japonska, Koreje, Turecka, Švýcarska a Ruska. Většina z nich zopakovala své předchozí argumenty, že opatření měla být ukončena, a ne prodloužena či rozšířena. Nebylo dosaženo shody ohledně návrhu USA na převedení neformální skupiny „Přátelé ochranných šetření“ do výboru, a to z důvodu nesouhlasu Indie.
V roce 2024, mimo jiné během 13. ministerské konference WTO, pokračovala jednání WTO o zbývajících otázkách s cílem dosáhnout komplexní dohody o subvencích v oblasti rybolovu. EU prováděla osvětovou činnost s cílem povzbudit ostatní členy WTO, aby přijali dohodu WTO o subvencích v odvětví rybolovu, která byla uzavřena na 12. ministerské konferenci v roce 2022. Dohoda vstoupí v platnost, jakmile ji přijmou dvě třetiny členů WTO.
Kromě toho EU a další podobně smýšlející členové WTO pokračovali v činnostech souvisejících se subvencemi v rámci iniciativy WTO pro reformu subvencí na fosilní paliva a v rámci strukturovaných diskusí o obchodu a environmentální udržitelnosti.
Třístranná spolupráce s USA a Japonskem se zaměřila na odvětvové posouzení politik a postupů narušujících trh, včetně subvencí, které nejsou dostatečně řešeny pravidly WTO. Partneři se podělili o konkrétní příklady a vyměnili si informace o možných nástrojích pro řešení zjištěných praktik.
7.Malé a střední podniky
Evropská komise nabízí malým a středním podnikům komplexní podporu a poradenství, aby jim pomohla překonat jejich omezené zdroje při pochopení a využívání nástrojů na ochranu obchodu. Podpora a poradenství jsou určeny malým a středním podnikům bez ohledu na to, zda jsou výrobci, vývozci nebo dovozci v EU.
V roce 2024 Komise pokračovala v osvětovém programu se záměrem zvýšit povědomí o těchto nástrojích. S cílem oslovit co největší počet zájemců a na základě stávajících sítí Komise v průběhu roku 2024 prezentovala informace o ochraně obchodu na čtyřech akcích Access2Market a na jedné akci v rámci Dne přístupu na trh pořádané v Belgii. Útvary pro ochranu obchodu navíc prezentovaly informace na speciálním kurzu řízení vývozu, který v květnu 2024 pořádala v Bruselu organizace Trade Promotion Europe.
V roce 2024 se malé a střední podniky nadále účastnily řízení na ochranu obchodu. Některá nová šetření zahájená v tomto roce se týkala malých a středních podniků jako výrobců v EU, včetně antidumpingových šetření dovozu výrobků z Číny, jako jsou svíčky, překližované desky z tvrdého dřeva, vícevrstvé dřevěné podlahoviny, šrouby bez hlavy a kukuřice cukrová. Kromě toho Komise v lednu 2024 uložila konečné antidumpingové clo na hlavičkové ploché profily z Číny a Turecka, čímž poskytla ochranu dvěma jediným výrobcům v EU, kteří jsou malými a středními podniky zaměstnávajícími 130 až 160 osob, a podpořila tak tyto malé podniky.
8.Informační a komunikační činnost / dvoustranné kontakty
Komise se plně zavázala ke zlepšení transparentnosti a spolupráce v otázkách ochrany obchodu a v této souvislosti útvary pro ochranu obchodu v roce 2024 organizovaly různé činnosti v oblasti sdílení informací a také se jich účastnily.
V lednu 2024 se konalo online zasedání pracovní skupiny EU–Korea pro spolupráci v oblasti obchodních nápravných opatření, na němž se sešli odborníci, aby diskutovali o spolupráci v oblasti obchodních nápravných opatření. Komise rovněž uspořádala v červnu 2024 dialog o nástrojích na ochranu obchodu s tureckým útvarem pro ochranu obchodu, který poskytl platformu pro výměnu informací a nápadů.
V říjnu 2024 uspořádalo Generální ředitelství Komise pro obchod (GŘ TRADE) odborný seminář pro úředníky ze třetích zemí zaměřený na šetření na ochranu obchodu. Seminář, který se setkal s velkým ohlasem, přilákal účastníky z pěti zemí: Madagaskaru, Malajsie, Turecka, Filipín a Dominikánské republiky. Akce umožnila výměnu postupů a praktik v oblasti ochrany obchodu mezi orgány třetích zemí a podpořila spolupráci a sdílení znalostí.
Komise se rovněž zúčastnila mezinárodního webináře o šetřeních obchodních nápravných opatření, který v listopadu 2024 uspořádalo japonské ministerstvo hospodářství, obchodu a průmyslu. Webinář poskytl platformu pro výměnu názorů a informací o vyšetřovacích postupech a zúčastnili se jej také úředníci Světové obchodní organizace (WTO).
Kromě těchto akcí Komise v průběhu roku spolupracovala s různými sdruženími zúčastněných stran, včetně Business Europe a AEGIS Europe a vyslechla názory zainteresovaných stran. V září 2024 vystoupila Komise v rámci dialogu s občanskou společností s aktuálními informacemi o vývoji v oblasti ochrany obchodu.
II
Antisubvenční šetření bateriových elektrických vozidel z Číny
Antisubvenční šetření EU týkající se bateriových elektrických vozidel (BEV) z Číny, které bylo zahájeno v říjnu 2023, bylo velmi medializovaným a složitým případem, který si získal značnou pozornost v EU i mimo ni.
Šetření zahájila Komise z vlastního podnětu, protože měla dostatek důkazů o tom, že existuje hrozba, že dovoz subvencovaných výrobků způsobí výrobcům BEV v EU hospodářskou újmu. Případ oznámila předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie v roce 2023.
Šetření odhalilo, že celý čínský hodnotový řetězec BEV je značně subvencován, přičemž subvence jsou poskytovány jak předcházejícím odvětvím, jako je těžba a výroba baterií, tak i navazujícím odvětvím, například v podobě spotřebitelské slevy na nákup BEV. Komise zjistila různé napadnutelné subvence, včetně tradičních režimů, jako jsou granty a osvobození od daně, a také režimů specifických pro daný případ, jako je národní subvence (výrobci BEV dostávají určitou částku na každý prodaný elektromobil), poskytování baterií a jejich součástí za nižší než přiměřenou cenu a využívání zelených dluhopisů (specifických pro ekologický průmysl a BEV, díky nimž mohou výrobci získat finanční prostředky za zvýhodněné sazby, neboť banky jsou podporovány v nákupu těchto dluhopisů). Šetřením bylo zjištěno, že u těchto subvencovaných elektromobilů BEV z Číny hrozí, že způsobí hospodářskou újmu konkurenčním výrobcům elektromobilů v EU. Před uložením opatření Komise v rámci testu zájmu Unie posoudila zájmy různých zúčastněných stran, včetně dovozců, uživatelů a spotřebitelů. Prozatímní opatření byla uložena v červenci 2024, přičemž dovoz vozidel BEV byl evidován od března 2024.
EU a Čína mezitím zahájily jednání s cílem nalézt vzájemně přijatelné řešení a prozkoumaly možnost cenových závazků. Navzdory politickému odhodlání najít řešení však nebylo před uplynutím zákonné lhůty pro ukončení šetření dosaženo dohody.
Komise proto uložila konečná cla s účinností od 30. října 2024 v rozmezí od 7,8 % do 35,3 %. Cílem těchto opatření bylo obnovit rovné podmínky a zároveň zachovat otevřenost trhu EU pro dovoz z Číny.
Jednání o cenových závazcích pokračovala i po ukončení šetření, ale doposud nebylo nalezeno žádné oboustranně přijatelné řešení.
Během celého šetření Komise udržovala rozsáhlou komunikaci, aby zajistila transparentnost a předešla nedorozuměním vzhledem ke složitosti a značnému významu problému. Šetření a jeho výsledek ukazují, že EU je odhodlána prosazovat svá obchodní pravidla a chránit svá výrobní odvětví před nespravedlivými subvencemi a zároveň zajistit, aby její trh zůstal otevřený dovozu z Číny.
V srpnu 2024 požádala Čína WTO o konzultace ohledně uložení prozatímních opatření v této věci, v listopadu 2024 pak následovala žádost o konzultace WTO ohledně uložení konečných opatření. Dne 25. dubna 2025 byla zřízena skupina odborníků (DS630). Na začátku roku 2025 podalo několik výrobců elektromobilů (SAIC Motor Corporation, BYD Auto, Zhejiang Geely Automobile, BMW a Tesla (Šanghaj)) a Čínská obchodní komora pro dovoz a vývoz strojírenských a elektronických výrobků (CCCME) soudní žaloby proti antisubvenčním opatřením.
