EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 27.9.2023

COM(2023) 570 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023

{SWD(2023) 570 final} - {SWD(2023) 571 final} - {SWD(2023) 572 final} - {SWD(2023) 573 final} - {SWD(2023) 574 final}

Obsah

1. Úvod: provádění digitální dekády    

2. Klíčové faktory digitální transformace Evropy v roce 2022    

3. Digitální transformace pro suverénní a konkurenceschopnou Evropu    

3.1 Hlavní oblast: digitální infrastruktury    

3.1.1 Cíl: gigabitové a bezdrátové vysokorychlostní sítě pro všechny    

3.2.1 Cíl: polovodiče    

3.3.1 Cíl: uzly na okraji sítě    

3.4.1 Cíl: kvantové výpočetní techniky    

3.2 Hlavní oblast: digitalizace podniků    

3.2.1 Cíl: využívání digitálních technologií    

3.2.2 Cíl: digitální intenzita malých a středních podniků    

3.2.3 Cíl: jednorožci    

3.3 Cíl digitální dekády: kybernetická bezpečnost    

3.4 Cíl digitální dekády: odolnost    

4. Digitální transformace, která posílí postavení evropských občanů a evropské společnosti    

4.1 Hlavní oblast: digitální dovednosti    

4.1.1 Cíl: základní digitální dovednosti    

4.2.1 Cíl: specialisté v oboru IKT    

4.2 Hlavní oblast: digitalizace veřejných služeb    

4.2.1 Cíl: klíčové veřejné služby    

4.2.2 Cíl: elektronická identifikace    

4.2.3 Cíl: elektronické zdravotní záznamy    

4.3 Cíl digitální dekády: ochrana základních práv a posílení demokratického života    

4.4 Cíl digitální dekády: podpora prostředí soustředěného na člověka – zaměření na ochranu dětí    

5. Digitální transformace na podporu Zelené dohody pro Evropu    

6. Mezinárodní rozměr    

7. Závěry    

1. Úvod: provádění digitální dekády

První zpráva o stavu digitální dekády hodnotí pokrok EU na cestě k úspěšné digitální transformaci ve prospěch lidí, podniků a životního prostředí, jak je stanoveno v rozhodnutí, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030 1 (dále jen „rozhodnutí o digitální dekádě“). Tato zpráva přináší přehled o vývoji digitální politiky a popisuje, jak EU pokračuje na cestě k dohodnutým cílům a úkolům, a tudíž nastiňuje, v jakém stavu se EU nachází na počátku provádění politického programu digitální dekády.

Celková analýza pokroku, jakého EU dosáhla v porovnání s cíli a úkoly digitální dekády, je uvedena níže na obrázku č. 1, přičemž podrobnější přehled o dané situaci poskytují zprávy o jednotlivých zemích v příloze této zprávy.

Obrázek č. 1: Zhodnocení pokroku na cestě ke splnění cílů digitální dekády do roku 2030 2

Obrázek č. 1 upozorňuje na potřebu urychlit a prohloubit společné úsilí, a to i prostřednictvím politických opatření a investic 3 do digitálních technologií, dovedností a infrastruktur, které jsou rozhodujícími geopolitickými, společenskými, hospodářskými a environmentálními faktory. Na tomto základě obsahuje tato zpráva konkrétní doporučení členským státům s ohledem na přijetí jejich národních strategických plánů a pro jejich budoucí úpravy. V příloze této zprávy jsou doporučení pro jednotlivé země založena na výkonu a potenciálu každého členského státu přispět ke společnému úsilí o dosažení cílů a úkolů digitální dekády.

Součástí této zprávy je rovněž kontrola dodržování Evropského prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu, které převádí vizi EU o digitální transformaci do zásad a závazků 4 . Tímto prohlášením Evropská unie postavila do středu pozornosti občany, neboť jím podpořila solidaritu a začlenění prostřednictvím konektivity; potvrdila význam svobody volby a spravedlivého digitálního prostředí; podpořila zapojení se do digitálního veřejného prostoru; a zvýšila bezpečnost a udržitelnost. Prohlášení poskytuje jasnou referenční úroveň, pokud jde o druh digitální transformace, které chce EU dosáhnout, a je zejména vodítkem pro tvůrce politik a podniky při řešení otázky nových technologií.

Politický program digitální dekády se opírá o úzkou spolupráci s členskými státy, aby byl zajištěn společný pokrok a zapojení všech zúčastněných stran na evropské, vnitrostátní, regionální a místní úrovni. Doplňuje evropský semestr pro koordinaci hospodářské a sociální politiky a také provádění Nástroje pro oživení a odolnost, který zahrnuje silný digitální rozměr: v současné době je na digitální transformaci věnováno 26 % celkového přídělu v rámci plánů pro oživení a odolnost (130 miliard EUR z 502 miliard EUR) 5 .

2. Klíčové faktory digitální transformace Evropy v roce 2022

V roce 2022 došlo k dalšímu zrychlení v oblasti vývoje hlavních trendů ovlivňujících digitální transformaci EU, jimiž jsou: rychlejší tempo technologického vývoje, například v oblasti generativní umělé inteligence, změna klimatu a s ní spojené společenské a hospodářské problémy, rostoucí poptávka po vysokorychlostním připojení 7 , sílící vnitřní a vnější rizika pro demokracii a hodnoty EU a multipolarizace globální scény na pozadí sílícího technologického závodu 8 . Potenciální dopad technologické změny je významný a bude vyžadovat, aby EU jednala při své transformaci pružně a rychle.

V roce 2022 zesílil význam geopolitiky, a to v kontextu ruské útočné války proti Ukrajině i zvýšeného rizika ekonomické roztříštěnosti v některých oblastech vzhledem k protichůdným strategickým zájmům a hodnotám. Geopolitika výrazně ovlivňuje každodenní činnosti občanů a podniků, a to v důsledku zvyšování životních nákladů, stálého a významného nárůstu počtu kybernetických útoků v Evropě a narušení dodavatelských řetězců výrobků a služeb 9 .

Digitální technologie jsou v souvislosti s tímto geopolitickým napětím a sílícím technologickým závodem postaveny do centra pozornosti, neboť rychlost a velikost expanze hrají při získávání a udržování vůdčí pozice v budoucí globální ekonomice významnou úlohu 10 . Systémové digitální inovace mají potenciál vytvářet dominový efekt napříč hospodářskými odvětvími. To přinese další výhodu zavedeným podnikatelským subjektům s vedoucím postavením v celosvětovém digitálním ekosystému, což bude mít významný dopad na konkurenceschopnost, růst a suverenitu EU.

Obrázek č. 2: Skladba činností podle jednotlivých digitálních oblastí ve vybraných částech světa (2009–2022)

Zdroj: Calza et al., „Analytical insights into the global digital ecosystem (DGTES)“ (Analytické poznatky o globálním digitálním ekosystému), 2023 11 .

Celosvětový trh s informačními a komunikačními technologiemi, který je jedním z největších průmyslových odvětví, dosáhne podle prognóz v roce 2023 velikosti 6 bilionů EUR. Postavení EU v celosvětovém ekosystému, znázorněné na obrázku č. 2, by se však mohlo podstatně zlepšit. A co je ještě důležitější, podíl EU na celosvětových tržbách na trhu informačních a komunikačních technologií v posledním desetiletí drasticky poklesl, a to z 21,8 % v roce 2013 na 11,3 % v roce 2022, zatímco podíl USA vzrostl z 26,8 % na 36 % 12 . V současné době je EU závislá na zahraničních státech, pokud jde o digitální produkty, služby, infrastrukturu a duševní vlastnictví, a to z více než 80 %. Například USA a EU jsou v oblasti polovodičů závislé na výrobě v Asii, a to ze 75 až 90 % 13 14 .

V této souvislosti EU v uplynulém roce zintenzivnila opatření, aby znovu potvrdila své vůdčí postavení v oblasti technologií a usnadnila digitální transformaci při současném posílení své odolnosti 15 . Evropská unie, která se opírá o největší integrovaný tržní prostor na světě 16 , posílila opatření k řešení strategických závislostí, zejména v oblasti kritických surovin, polovodičů, softwaru pro IT (cloud a edge software) a technologií a kapacit v oblasti kybernetické bezpečnosti 17 . Za tímto účelem byly provedeny reformy i investice, což přispělo k dosažení cílů digitální dekády. Například evropský akt o čipech od svého představení v únoru loňského roku poskytuje trhu správné signály a byly již oznámeny plánované veřejné a soukromé investice ve výši 100 miliard EUR 18 . Evropská unie rovněž investovala do vysoce výkonných počítačů a v současné době vlastní dva z pěti nejlepších na světě 19 . A konečně, cílené úsilí v oblasti výzkumu a inovací, například v rámci programu Horizont Evropa a Evropského obranného fondu, má rovněž zásadní význam pro posílení pozice EU v oblasti výzkumu a investic ve srovnání s jejími světovými konkurenty , čímž dále přispívá k dlouhodobé konkurenceschopnosti a odolnosti EU a ke snížení strategické závislosti 20 .

Detailněji řečeno, očekává se, že k cílům digitální dekády přímo přispěje částka 165 miliard EUR z prostředků EU, přičemž EU již podporuje digitální dekádu prostřednictvím několika programů, zejména Nástroje pro oživení a odolnost 21 . Jak je však uvedeno v obrázku č. 1 výše („Zhodnocení pokroku na cestě ke splnění cílů do roku 2030“), úspěšné dosažení digitální transformace EU není zdaleka jisté a bude vyžadovat další politická opatření, akce a investice, což zdůrazňuje význam spojení sil, zejména prostřednictvím projektů pro více zemí. V důsledku složité geopolitické situace a celosvětového technologického závodu se výše uvedené stává ještě důležitějším.

Důležitým prvkem digitální dekády bude urychlení realizace nových společných průmyslových digitálních projektů. Vytváření a realizace projektů pro více zemí, které seskupují zdroje EU, zdroje členských států a soukromé zdroje, bude rychlejší a pružnější díky konsorciím evropské digitální infrastruktury (EDIC), novému prováděcímu mechanismu zavedenému rozhodnutím o digitální dekádě. Dokladem toho je značný počet projektů, které již členské státy navrhly k provádění prostřednictvím konsorcií evropské digitální infrastruktury 22 .

Komise zároveň aktualizovala svůj soubor nástrojů v oblasti státní podpory, a zejména schválila změny obecného nařízení o blokových výjimkách 23 , které mají potenciál usnadnit, zjednodušit a urychlit veřejnou podporu digitální transformace v EU a usnadnit investice do digitálních technologií a konektivity. Patří sem nové možnosti testování center pro digitální inovace a experimentálních zařízení, ambiciózní projekty konektivity pro zavádění pevných širokopásmových sítí, mobilních sítí, jako jsou sítě 5G, a také sítí páteřního propojení, které mají přinést vysoce kvalitní infrastrukturu do oblastí s nedostatečným širokopásmovým pokrytím, zejména venkovských a odlehlých oblastí. Revidované obecné nařízení o blokových výjimkách rovněž posiluje podporu určenou pro konkrétní projekty společného zájmu, které jsou financovány v rámci nástroje CEF2 nebo kterým byla v rámci tohoto nástroje udělena pečeť excelence, což se týká zejména přeshraničních koridorů 5G a některých páteřních sítí a podmořských kabelů. Revidované nařízení o blokových výjimkách rovněž vyjímá z oznamovací povinnosti některá opatření podpory ve formě poukázek pro spotřebitele, které usnadňují práci na dálku, online vzdělávání či služby v oblasti odborné přípravy, nebo pro malé a střední podniky, pokud jsou splněny určité podmínky.

3. Digitální transformace pro suverénní a konkurenceschopnou Evropu

Digitální dekáda EU je formována na základě ambice posílit digitální suverenitu, odolnost a konkurenceschopnost EU. V té souvislosti jsou pilířem digitální transformace EU digitální infrastruktury, zejména konektivita, a základním předpokladem pro vytváření silných evropských digitálních systémů a zvyšování digitální kapacity a know-how EU je digitalizace podniků. Pro pokrok v těchto klíčových bodech 25 je důležité podporovat vzestup evropských digitálních hráčů na světových trzích, kteří budou navrhovat obchodní modely budoucnosti a utvářet digitální technologie a aplikace, jež budou zakotveny v evropských hodnotách a budou přispívat k zájmům EU.

Následující oddíly sledují pokrok ve vztahu k těmto dvěma hlavním oblastem. Analýza je doplněna sledováním pokroku také ve vztahu k cílům digitální dekády týkajícím se kybernetické bezpečnosti a odolnosti, se zohledněním jejich významu a relevance s ohledem na současný kontext.

3.1 Hlavní oblast: digitální infrastruktury

Rozhodnutí o digitální dekádě stanoví čtyři cíle týkající se digitálních infrastruktur. Za prvé, gigabitové pokrytí by mělo být dostupné pro všechny a výkonnými sítěmi 5G by měly být pokryty všechny obydlené oblasti. Za druhé, EU by měla vyrábět alespoň 20 % špičkových polovodičů na světě. Za třetí by EU měla nasadit alespoň 10 000 klimaticky neutrálních vysoce zabezpečených uzlů na okraji sítě. Za čtvrté, EU by se měla do roku 2025 vybavit prvním počítačem s kvantovým urychlením.

3.1.1 Cíl: gigabitové a bezdrátové vysokorychlostní sítě pro všechny

Pevná a mobilní konektivita jsou nezbytným předpokladem a základním prostředkem digitální transformace a digitálního začlenění, jak je uvedeno v Prohlášení o digitálních právech a zásadách. EU se blíží k rozhodujícímu okamžiku, kdy začnou díky technologickému vývoji a synergiím mezi pozemní, vesmírnou a námořní infrastrukturou rychle vznikat nové služby v oblasti připojení. V sázce je mnoho, neboť se odhaduje, že aktivity umožněné sítěmi 5G a 6G přinesou do roku 2030 celosvětový růst v objemu 3 bilionů EUR 26 . Uskutečnění tohoto cíle bude vyžadovat značné úsilí v rámci kombinace politik spojujících regulační pobídky, spolupráci v rámci projektů pro více zemí a financování.

Na počátku digitální dekády má EU stále daleko k dosažení cílů digitální dekády v oblasti konektivity. Optické sítě, které jsou pro poskytování gigabitového připojení klíčové, pokrývají pouze 56 % domácností. Podíl obyvatel pokrytých sítěmi 5G sice dosahuje 81 % 27 , avšak zavádění samostatných sítí 5G zaostává. Sítě 5G stále zaostávají v oblasti kvality, pokud jde o očekávání koncových uživatelů a potřeby průmyslu, stejně jako v řešení rozdílů mezi venkovskými a městskými oblastmi 28 . EU zaostává v oblasti pokrytí za USA, kde je sítěmi 5G pokryto 96 % obyvatel 29 .

V porovnání s jejími klíčovými obchodními partnery se v EU rovněž snížily investice. Pouze v souvislosti se zákonem o investicích do infrastruktury a zaměstnanosti a americkým záchranným plánem dosáhly veřejné investice v USA v nedávné době výše 90 miliard USD 30 . Pro srovnání, v EU byly sice na podporu pokroku při dosahování cílů v oblasti konektivity do roku 2030 uvolněny bezprecedentní finanční prostředky, ty však v rámci programů EU na programové období 2021–2027 činí jen něco málo přes 23 miliard EUR v podobě dostupných grantů, včetně přibližně 16 miliard EUR v rámci Nástroje pro oživení a odolnost 31 . V letech 2014 až 2021 již navíc Komise schválila nebo jí byla sdělena státní podpora na širokopásmové připojení ve výši 53,71 miliardy EUR. Pokud jde o celkové investice do fixního kapitálu v oblasti optických vláken a sítí 5G na obyvatele, přepočtené na HDP, v EU bylo investováno pouze 104 EUR oproti 260 EUR v Japonsku, 150 EUR v USA a 110 EUR v Číně 32 . Podobný obrázek přináší i studie JRC o mezinárodním srovnávání digitálních investic, podle níž soukromé investice (tvorba hrubého fixního kapitálu) do telekomunikačních zařízení v odvětví informačních a komunikačních technologií v USA dosáhnou v letech 2014 až 2020 výše 590 miliard EUR, což představuje dvojnásobek částky investované v odvětví informačních a komunikačních technologií v EU (277 miliard EUR) a 1,8násobek částky investované v EU po korekci HDP 33 .

Tuto situaci je třeba analyzovat také s ohledem na rozdílný rozsah, kterého dosahují subjekty působící v EU ve srovnání se subjekty působícími v USA. Několik evropských operátorů sice působí ve více členských státech, ale žádný z nich se nevyrovná rozsahu, kterého dosahují operátoři na americkém trhu, kde pevné nebo mobilní sítě na celém území poskytuje pět operátorů.

Investice do připojení, včetně venkovských a odlehlých oblastí, jsou klíčem k zajištění rovného přístupu k digitálním příležitostem a činnostem, které vyžadují stále vyšší rychlost, zejména v souladu s Prohlášením o digitálních právech a zásadách. V současné době stále nemá k dispozici žádnou pevnou síť s velmi vysokou kapacitou více než polovina venkovských domácností (55 %), a to i přes pokrok v oblasti zavádění optických vláken do domácností; sítí 5G není pokryto 65,3 % obydlených venkovských oblastí a 9 % venkovských domácností dosud není pokryto žádnou pevnou sítí 34 . V návaznosti na Evropský pilíř sociálních práv 35  musí tyto investice zajistit konektivitu také pro zranitelné osoby a osoby, u nichž hrozí vyšší riziko vyloučení nebo které mají nižší ekonomickou sílu, jako jsou starší osoby a osoby se zdravotním postižením.

Přetrvávající rozdíl mezi celkovým pokrytím a pokrytím na venkově naznačuje, že k zajištění plného gigabitového pokrytí na celém jednotném trhu a pokrytí obydlených oblastí sítěmi 5G, a tím ke snížení regionálních rozdílů, je zapotřebí více investic. Dosažení cílů digitální dekády v oblasti gigabitového připojení a sítí 5G si může vyžádat celkové investice ve výši až 148 miliard EUR, pokud budou pevné a mobilní sítě zaváděny nezávisle na sobě a pokud bude zavedeno „plné pokrytí sítí 5G“, které evropským občanům a podnikům poskytne veškeré možnosti, jež mohou mobilní sítě 5G nabídnout. K zajištění plného pokrytí dopravních cest, včetně silnic, železnic a vodních cest, mohou být zapotřebí další investice ve výši 26 až 79 miliard EUR, a celková výše potřebných investic tedy přesáhne částku 200 miliard EUR 36 . Intenzivnější průmyslové využití konektivity pro scénáře internetu 4.0 a rostoucí požadavky na bezpečnost s blížícím se rokem 2030 pravděpodobně investiční potřeby ještě zvýší. Veřejné financování může být nezbytné doplnit soukromými investicemi, aby se adekvátně řešila selhání trhu v souladu s platnými pravidly státní podpory 37 . Tyto veřejné investice musí zajistit, aby se konektivita stala realitou také pro zranitelné osoby a osoby, u nichž hrozí vyšší riziko vyloučení nebo které mají nižší ekonomickou sílu, jako jsou starší osoby a osoby se zdravotním postižením.

Vesmírná konektivita se stále větší měrou stává rozhodující pro suverenitu a vedoucí postavení EU v oblasti technologií. Satelitní širokopásmové připojení může dostat širokopásmové služby s rychlostí stahování až 100 Mb/s do venkovských a velmi odlehlých oblastí, kde nejsou k dispozici žádné pevné ani mobilní sítě s velmi vysokou kapacitou, ačkoli pro usnadnění zavádění v těchto oblastech zůstává rozhodující cenová dostupnost. Mohou rovněž poskytovat odolné tísňové služby v případě katastrof nebo krizových situací. Zahájením programu IRIS2(Infrastruktura pro odolnost, propojení a bezpečnost) v roce 2022 EU potvrzuje svou ochotu stát se významným hráčem v oblasti vesmírné politiky. S počátečním rozpočtem EU ve výši 2,4 miliardy EUR se program IRIS² stává prostředkem k posílení naší autonomie, konektivity a odolnosti. Satelitní konstelace IRIS² poskytne evropským vládám bezpečnou síť, která bude díky šifrování pomocí kvantového klíče stabilnější vůči kybernetickým útokům.

EU musí rovněž zvýšit úsilí o zlepšení bezpečnosti své kritické komunikační infrastruktury. Zajištění odolnosti a bezpečnosti sítí 5G má vzhledem k důležitosti infrastruktury pro připojení pro digitální ekonomiku a závislosti mnoha kritických služeb na sítích 5G v zemích mimo EU zásadní význam. Klíčové bude i plné uplatnění souboru nástrojů 5G a případné uplatnění omezení pro vysoce rizikové dodavatele v případě klíčových aktiv v EU 38 . Nedávné události rovněž poukázaly na zranitelnost klíčové infrastruktury EU, včetně podmořských sítí. 99 % celosvětové digitální komunikace prochází globální kabelovou sítí a každý den jsou prostřednictvím těchto kabelů odeslány finanční transakce v hodnotě zhruba 10 bilionů USD 39 . Evropská unie musí urychlit své úsilí o zajištění digitální suverenity, bezpečnosti dodávek a hospodářské soutěže na tomto trhu.

Významné tržní a technologické změny v oblasti konektivity tedy celkově znamenají, že jsou zapotřebí velké dodatečné investice a cílená regulační opatření, aby se podpořilo zavádění sítí, zajistily rovné podmínky a plně využil potenciál jednotného trhu. V této souvislosti Komise zahájila průzkumnou konzultaci se zúčastněnými stranami o budoucnosti odvětví konektivity a jeho infrastruktury, která probíhala od 23. února do 19. května 2023. Cílem konzultace bylo shromáždit názory na měnící se technologické a tržní prostředí a na to, jak může ovlivnit odvětví elektronických komunikací, i na druhy infrastruktury, které EU potřebuje, aby mohla v nadcházejících letech stát v čele digitální transformace.

3.2.1 Cíl: polovodiče

Polovodiče mají zásadní význam pro všechny digitální technologie a jejich dodavatelské řetězce jsou ze své podstaty globální. Zranitelnost dodavatelského řetězce polovodičů prohloubila vysoká koncentrace výroby polovodičů v asijských zemích. Rostoucí soupeření o vedoucí postavení v oblasti polovodičů vedlo všechny vysoce industrializované ekonomiky ke značným investicím do rozvoje domácích kapacit 40 . Protože však nové výrobní závody a rozsáhlé programy výzkumu a vývoje vyžadují miliardové investice, žádný region ani žádný hráč sám o sobě nedisponuje komplexními kapacitami pro navrhování a výrobu polovodičů 41 .

Posílení pozice EU v odvětví polovodičů a vybudování odolného výrobního řetězce polovodičů je velkou výzvou, která vyžaduje rozsáhlé investice 42 . EU má klíčové přednosti v oblasti výzkumu a vývoje a výrobních zařízení. Kromě pokročilé výroby však EU musí řešit i současné nedostatky v oblasti navrhování čipů a balení a montáže, které představují významnou část přidané hodnoty v dodavatelském řetězci. Všichni evropští aktéři budou muset vyvinout značné úsilí, aby dosáhli velmi ambiciózního cíle digitální dekády. Pro dosažení tohoto cíle bude možná ve skutečnosti zapotřebí do roku 2030 čtyřnásobně zvýšit hodnotu příjmů EU v oblasti polovodičů, neboť poptávka po čipech rychle poroste a očekává se, že do roku 2030 překročí 1 bilion USD, a její hodnota v tomto desetiletí se tak v podstatě zdvojnásobí.

V této souvislosti je cílem evropského aktu o čipech stavět na silných stránkách Evropy a řešit přetrvávající nedostatky a zároveň stanovit opatření pro přípravu na budoucí narušení dodavatelského řetězce, jejich předvídání a reakci na ně. To je doprovázeno cíleným a dobře navrženým rámcem státní podpory 43 , který již zajistil rychlou mobilizaci finančních prostředků na podporu cílů aktu o čipech 44 . Evropský akt o čipech podpoří velký potenciál EU pro vývoj a výrobu čipů v důležitých oblastech, jako je automobilový průmysl, průmyslová automatizace, internet věcí, letectví, obrana, datová centra, telekomunikace a zdravotní péče.

Zásadní krok v tomto ohledu představuje rovněž významný projekt společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií (IPCEI ME/CT), který Komise schválila v červnu 2023. Do tohoto významného projektu společného evropského zájmu je zapojeno 19 členských států, 56 podniků a více než 40 přidružených účastníků a mobilizuje soukromé a veřejné investice ve výši 21 miliard EUR pro 68 projektů pro více zemí v oblasti výzkumu, inovací a prvního průmyslového využití. Tento projekt přispěje k technologickému pokroku v mnoha odvětvích, včetně komunikací (5G a 6G), autonomního řízení, umělé inteligence a kvantové výpočetní techniky 45 .

3.3.1 Cíl: uzly na okraji sítě

Vývoj uzlů na okraji sítě bude představovat změnu paradigmatu pro ukládání a zpracování dat, u něhož dojde k přechodu na mnohem decentralizovanější model, (tj. blíže k uživatelům, v jejich mobilních zařízeních, počítačích, autech nebo místních zařízeních ve městech), čímž se sníží objem dat, která je třeba přenášet po síti, při současném zlepšení celkové výkonnosti cloud computingu. Celosvětové výdaje na edge computing neustále rostou: v roce 2023 dosáhly výše 190 miliard EUR, což představuje nárůst o 13,1 % oproti roku 2022, a očekává se, že v roce 2026 dosáhnou téměř 289 miliard EUR 46 . Do roku 2025 bude cloud computing doplněn edge computingem v téměř každém podniku 47 .

Rozvoj uzlů na okraji sítě v EU se nachází ve velmi rané fázi, přičemž v roce 2022 budou v Evropě komerčně zavedeny pouze tři systémy edge computingu, a současně byla oznámena partnerství a pilotní projekty v 18 členských státech 48 , což je velmi vzdáleno cíli zavést 10 000 bezpečných udržitelných uzlů na okraje sítě do roku 2030. Úspěšné dosažení tohoto cíle bude vyžadovat kolektivní zaměření na vytvoření celého ekosystému, který je založen na kombinaci dovedností, infrastruktury, bezpečnosti, inovací a spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

Pro začátek EU zavedla komplexní soubor opatření, a to zejména s podporou významného projektu společného evropského zájmu pro cloudovou infrastrukturu a služby nové generace (IPCEI-CIS), aby se zajistil rychlý a vyvážený rozvoj s cílem předejít vytvoření propasti. Vytvoření propasti by znamenalo nerovnoměrné rozdělení hospodářských příležitostí pro podniky a omezilo by přeshraniční využívání aplikací kritických z hlediska latence, jako je autonomní řízení, což by mělo důsledky pro konkurenceschopnost EU.

3.4.1 Cíl: kvantové výpočetní techniky

Kvantové technologie mají pro EU strategický význam vzhledem k zásadní roli, kterou hrají v budoucích digitálních ekosystémech, a jejich dalekosáhlému hospodářskému a sociálnímu dopadu, včetně jejich využití v oblasti bezpečnosti, obrany a vesmíru. Kvantový vývoj se nevyhnutelně potýká se stejně náročnými geoekonomickými a bezpečnostními problémy jako polovodiče.

Ve veřejných investicích do kvantových technologií se Evropa s celkovým objemem téměř 7 miliard EUR řadí hned za Čínu 49 . Cílem iniciativ členských států je rozvinout evropskou excelenci v oblasti výzkumu do podoby plnohodnotných kvantových ekosystémů. Od roku 2021 zahájilo nejméně osm členských států národní programy v oblasti kvantové výpočetní techniky, a to buď ve formě konsorcií (např. Maďarsko a Portugalsko), nebo prostřednictvím režimů přímých investic do výzkumu a vývoje zaměřených na kvantové technologie (např. Rakousko), přičemž v zemích, jako je Německo (2 miliardy EUR v roce 2021) 50 , Francie (1,8 miliardy EUR v roce 2021) 51 a Nizozemsko (615 milionů EUR v roce 2021) 52 , byly často mobilizovány značné finanční prostředky.

Je však zapotřebí vyvinout více koordinovaného úsilí, zejména o vytvoření životaschopného ekosystému výzkumných organizací a začínajících podniků. Navzdory tomu, že v roce 2018 došlo k zahájení stěžejního programu Quantum Flagship 53 , lze skutečně pozorovat značný rozdíl mezi EU a řadou dalších významných světových regionů, pokud jde o investice soukromého sektoru do kvantových technologií (např. USA), a to v souvislosti s tím, že v Evropě sídlí přibližně 25 % účastníků odvětví kvantových technologií z celého světa, ale je zde soustředěno méně než 5 % celosvětového financování.

3.2 Hlavní oblast: digitalizace podniků

Digitalizace podniků je v současné době jedním z nejzásadnějších faktorů úspěchu a růstu ekonomiky ve vysoce nestálém prostředí. V souvislosti s nestabilním hospodářským prostředím a nejistotou v dodavatelských řetězcích má digitalizace klíčový význam pro rozvíjení obchodních modelů podniků, dosahování vyšší efektivity a posilování jejich odolnosti i pro objevování nových příležitostí a vytváření nových zdrojů příjmů, zejména pro malé a střední podniky (MSP). Z hlediska konkurenceschopnosti digitalizace výrazně přispívá k růstu a zvýšení produktivity, zlepšuje schopnost diverzifikace a pomáhá snižovat administrativní zátěž a související náklady.

Rozhodnutí o digitální dekádě stanoví tři cíle týkající se digitální transformace podniků. Za prvé, aby přinejmenším 75 % podniků v EU využívalo cloudové služby, data velkého objemu a/nebo umělou inteligenci. Za druhé, aby více než 90 % malých a středních podniků v EU dosáhlo alespoň základní úrovně digitální intenzity. Zatřetí, aby EU usnadňovala růst inovativních a rozvíjejících se podniků a zlepšovala jejich přístup k financování, což povede přinejmenším ke zdvojnásobení počtu tzv. jednorožců.

3.2.1 Cíl: využívání digitálních technologií

Zavádění digitálních technologií evropskými podniky stále výrazně zaostává za cíli digitální dekády, zejména těmi, které se týkají využívání umělé inteligence a dat velkého objemu. Při současném vývoji a bez dalších investic a pobídek nebudou cíle do roku 2030 splněny: z předpokládané základní trajektorie vyplývá, že cloud bude využívat pouze 66 % podniků, data velkého objemu 34 % podniků a umělou inteligenci 20 % podniků, což zdaleka nedosahuje cíle 75 % stanoveného pro rok 2030 54 . Další velký problém představuje odvětví poskytovatelů datových služeb, kterému stále více dominují mimoevropští aktéři. Podíl evropských poskytovatelů cloudových služeb na trhu se navzdory výraznému růstu trhu snížil z 26 % v roce 2017 na 16 % v roce 2020 55 .

S cílem zajistit dostupnost údajů se Komise zaměřila na kombinování účelných právních předpisů a správy s investicemi do norem, nástrojů, infrastruktur, inovačních kapacit a dovedností. Akt o správě dat vytváří příznivé regulační prostředí prostřednictvím opatření, která podporují dobrovolné sdílení údajů tím, že zvyšují důvěru ve výměnu údajů, zlepšují dostupnost údajů a překonávají technické překážky opakovaného použití údajů. Akt o datech doplňuje tato pravidla tím, že vyjasňuje právní přístup k údajům a jejich využívání, což povede ke vzniku skutečného evropského trhu s daty, přičemž se odhaduje, že jeho roční efektivnost a produktivita dosáhne do roku 2028 až 196,7 miliardy EUR 56 . Vytvoření datových prostorů ve strategických hospodářských odvětvích, jako je zdravotnictví, zemědělství, energetika, doprava a životní prostředí, navíc díky podpoře z programu Digitální Evropa umožní přístup k většímu množství dat v bezpečném a důvěryhodném prostředí a podnítí inovace. V neposlední řadě by mělo zajistit potřebnou právní jistotu, která podpoří zavádění umělé inteligence podniky v Evropě, přijetí aktu o umělé inteligenci 57 .

Některé členské státy zahájily iniciativy na podporu zavádění digitálních technologií v podnicích 58 , ale pro společné dosažení cíle digitální dekády je třeba udělat ještě více.

3.2.2 Cíl: digitální intenzita malých a středních podniků

Pokrok směrem k digitalizaci malých a středních podniků je stále nedostatečný a v různých částech EU značně nerovnoměrný 59 . Pokračuje rovněž nižším tempem než v USA 60 . Jak ukázal nejnovější průzkum Evropské investiční banky (EIB), v USA je dvakrát více malých a středních podniků s mezinárodním portfoliem tzv. „patentů 4IR“ (internet věcí, cloud, 5G, umělá inteligence) než v EU 61 . Pro podporu digitalizace má zásadní význam ambicióznější a koordinovanější politický rámec tím, že řeší nedostatky v infrastruktuře, zlepšuje digitální dovednost, rozvíjí inovační prostředí (zejména prostřednictvím evropských center pro digitální inovace) a účinně reguluje.

3.2.3 Cíl: jednorožci

Zdá se, že EU v poslední době úspěšně pokročila v plnění tohoto cíle, přičemž analytici 62 poukazují také na silný nárůst počtu jednorožců se sídlem v EU v posledním desetiletí. Pokud bude tento trend pokračovat 63 , EU pravděpodobně do dvou let dosáhne cíle digitální dekády týkajícího se počtu jednorožců.

Přesto je třeba vyvinout další úsilí o dosažení vedoucího postavení na světové scéně, a tím usnadnit růst inovativních podniků v Unii a zlepšit jejich přístup k financování. Na začátku roku 2023 sídlilo v EU pouze 249 jednorožců 64 , ve srovnání s 1 444 jednorožci v USA a 330 v Číně. Je také zapotřebí vyvinout další značné úsilí na podporu ekosystému rychle se rozvíjejících podniků. V současné době totiž není v první světové desítce zastoupen žádný ekosystém začínajících podniků z EU 65 . Nejlepší ekosystém v EU, kterým je Berlín, se ve světovém měřítku umístil na 13. místě, za ním následuje Amsterdam (14. místo) a Paříž (18. místo). Ještě závažnější je situace v oblastech deep tech, včetně umělé inteligence, kde rizikový kapitál v EU stále výrazně zaostává za rizikovým kapitálem v USA 66 .

3.3 Cíl digitální dekády: kybernetická bezpečnost

Globální prostředí kybernetických hrozeb je nadále nestálé a počet kybernetických hrozeb vzrostl za rok o 150 % 69 , přičemž se zejména jednalo o útoky distribuovaným odmítnutím služby (distributed denial of service, DDoS), a odhaduje se, že každý měsíc dochází k 280 incidentům v souvislosti s ransomwarem 70 . V roce 2021 zaznamenalo 22,2 % podniků v EU incident související s bezpečností IKT, který vedl k nedostupnosti, zničení nebo poškození dat nebo k vyzrazení důvěrných údajů 71 . Zvýšená závislost a rozvoj nových technologií, jako jsou kvantové počítače a umělá inteligence, zvyšují složitost prostředí hrozeb a přinášejí nová rizika, na která je třeba dále rozvíjet připravenost.

Kybernetická bezpečnost sice není zahrnuta do cílů pro rok 2030, ale zlepšování odolnosti vůči kybernetickým útokům, přispívání ke zvýšení povědomí o rizicích a znalostí o procesech kybernetické bezpečnosti a zvyšování úsilí veřejných a soukromých organizací o dosažení alespoň základní úrovně kybernetické bezpečnosti jsou jedním z obecných cílů stanovených v rozhodnutí o digitální dekádě 72 . Rozhodnutí o digitální dekádě navíc poukazuje na vypracování možného specifického cíle v rámci přezkumu, který je plánován na rok 2026 73 .

Signatáři Prohlášení o digitálních právech a zásadách se dále zavázali přijmout další opatření na podporu sledovatelných a bezpečných produktů na jednotném digitálním trhu a na ochranu lidí, podniků a veřejných institucí před riziky kybernetické bezpečnosti a počítačové kriminality, a to i prostřednictvím požadavků na kybernetickou bezpečnost propojených produktů uváděných na jednotný trh 74 .

Od roku 2020 EU výrazně posílila své politické prostředí pro prevenci, odhalování a odvracení kybernetických útoků na EU a reakci na ně, zejména prostřednictvím směrnice NIS2 75 a otevřením Evropského kompetenčního centra pro kybernetickou bezpečnost v Bukurešti, jehož cílem je dále zvýšit kapacity EU v oblasti kybernetické bezpečnosti a spolupráci mezi členskými státy v této oblasti. Díky letošnímu přijetí balíčku v oblasti elektronických důkazů mají nyní orgány členských států k dispozici účinné nástroje, pomocí nichž budou zveřejňovány digitální důkazy o kybernetických útocích trestné povahy, přičemž druhý dodatkový protokol z roku 2022 k Budapešťské úmluvě o počítačové kriminalitě, který Komise vyjednala jménem Unie, posiluje naši spolupráci se třetími zeměmi v těchto záležitostech. Jako příklad odvětvových opatření lze uvést strategii v oblasti digitálních financí 76 , a zejména nařízení o digitální provozní odolnosti 77 , které stanoví opatření, jež mají zajistit, aby finanční instituce měly odpovídající ochranu proti kybernetickým rizikům.

Je však třeba učinit více, aby v kontextu výrazného nárůstu vysoce účinných a sofistikovaných útoků na dodavatelský řetězec, kdy pochybné subjekty využívají zranitelností v produktech dodavatelů, aby zaujaly silné postavení uvnitř organizací, došlo ke zlepšení informovanosti o situaci, připravenosti na krize a reakce na ně a také ke zvýšení bezpečnosti dodavatelského řetězce. Navrhovaný akt o kybernetické odolnosti 78 , který má zavést požadavky na kybernetickou bezpečnost hardwaru a softwaru dostupného na evropském trhu, by se měl stát významným prvkem, který změní naše úsilí v boji proti tomuto typu útoků. Navrhovaný akt o kybernetické solidaritě 79 posílí odhalování kybernetických hrozeb, připravenost a reakci na ně. V neposlední řadě je naléhavě nutné řešit nedostatek odborníků na kybernetickou bezpečnost v EU, přičemž podle odhadů jich chybí 260 000 až 500 000. Aby bylo možné tomuto problému čelit, je nutné na tomto základě vybudovat Akademii dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti 80 .

3.4 Cíl digitální dekády: odolnost

Pandemie COVID-19, ruská agresivní válka proti Ukrajině a obecně současná geopolitická rizika zdůrazňují skutečnost, že je důležité zajistit, aby digitální transformace EU byla bezpečná a odolná. Posílení kolektivní odolnosti členských států je jedním z obecných cílů stanovených v rozhodnutí o digitální dekádě 82 .

To zahrnuje v první řadě identifikaci a lepší sledování hodnotových a dodavatelských řetězců, které jsou pro EU strategické, aby bylo možné rychle řešit vysoce rizikové závislosti. Opatření k identifikaci a řešení strategických závislostí jsou přijímána několika způsoby. Za prvé, Komise zvýšila úsilí o identifikaci strategických závislostí v citlivých průmyslových ekosystémech 83 . Pokračuje v tom například prostřednictvím Observatoře pro kritické technologie i aktualizovaných a zpřesněných analýz strategických závislostí 84 . Za druhé, byla přijata řada politických opatření k řešení zjištěných závislostí, a to prostřednictvím upravených regulačních rámců (např. evropský akt o čipech) a dalších politických nástrojů (např. v rámci aktualizované průmyslové strategie a akčního plánu v oblasti synergií mezi civilním, obranným a kosmickým průmyslem). Řešit tyto problémy a zajistit bezpečné a udržitelné dodávky kritických surovin, aby byly uspokojeny potřeby EU a aby zůstala zachována odolnost, má nedávný návrh aktu o kritických surovinách 85 . Zatřetí, významné projekty společného evropského zájmu a průmyslové aliance 86 hrají i nadále důležitou roli při řešení známých strategických závislostí a zvyšování odolnosti hodnotového a dodavatelského řetězce, který je základem digitálních technologií.

Zranitelnost digitálního prostředí jako celku však stále není uceleně sledována podle vzoru makroobezřetnostních zátěžových testů uplatňovaných ve finančním sektoru. Digitální dekáda je sice prvním krokem k takovému ucelenému sledování, rozsáhlé zátěžové testy by však vyžadovaly novou analytickou infrastrukturu a rozšířené soubory dat pro simulaci možných narušení.

4. Digitální transformace, která posílí postavení evropských občanů a evropské společnosti

Základem vize EU ohledně digitální dekády je učinit občany středobodem digitální transformace našich společností a ekonomik. EU a její členské státy se dohodly, že zajistí, aby digitální technologie zvyšovaly blahobyt a kvalitu života všech Evropanů, respektovaly jejich práva a svobody a podporovaly demokracii a rovnost. To se odráží v Evropském prohlášení o digitálních právech a zásadách, které členské státy zohledňují při spolupráci na dosažení a měření pokroku v plnění obecných cílů. Odráží se to rovněž v obecných cílech a úkolech rozhodnutí o digitální dekádě, které se soustředí na dvě další hlavní oblasti: digitální dovednosti a digitalizaci veřejných služeb.

Následující oddíly sledují pokrok ve vztahu k těmto dvěma hlavním oblastem. Analýza je doplněna sledováním pokroku také ve vztahu k cílům digitální dekády, které se týkají ochrany základních práv a posílení demokratického života a ochrany dětí, a to vzhledem k jejich zvláštnímu významu v kontextu současných klíčových výzev.

4.1 Hlavní oblast: digitální dovednosti

Rozhodnutí o digitální dekádě stanoví konkrétní cíle pro rok 2030, které mají zajistit, aby lidé a společnost obecně získali odpovídající digitální dovednosti, které jim umožní plně využívat současné a budoucí příležitosti v informačním prostoru a přispívat k nim. Cíle předpokládají, že přinejmenším 80 % osob ve věku 16 až 74 let bude mít alespoň základní digitální dovednosti a že v EU bude zaměstnáno alespoň 20 milionů specialistů v oboru IKT, současně s cílem dosáhnout genderové vyváženosti.

4.1.1 Cíl: základní digitální dovednosti

Zvyšování digitálních dovedností obyvatelstva je jednou z největších výzev EU, která se prolíná všemi cíli a úkoly. V této souvislosti Prohlášení o digitálních právech a zásadách uvádí, že každý by měl mít možnost získat všechny základní i pokročilé digitální dovednosti, které potřebuje. Přesto 46 % Evropanů, zejména z řad starších osob, nemá v současné době základní digitální dovednosti, což brání využívání digitálních technologií pro každodenní úkoly a přístupu ke službám nabízeným online 89 . Přestože se rozdíl v digitálních dovednostech mezi muži a ženami v posledních letech snížil 90 , je stále značný u osob, které jsou starší, mají nižší formální vzdělání nebo žijí ve venkovské oblasti či v nejvzdálenějším regionu. Významné rozdíly přetrvávají i mezi jednotlivými členskými státy. Na základě údajů zjištěných v minulosti by v roce 2030 mělo mít alespoň základní digitální dovednosti pouze 59 % obyvatel, pokud nebudou přijata žádná další opatření 91 .

V zájmu řešení těchto problémů EU výrazně posílila svou činnost prostřednictvím strukturovaného dialogu o digitálním vzdělávání a dovednostech 92 , aby podpořila členské státy při uplatňování integrovaného, soudržného a ambicióznějšího přístupu celého veřejného sektoru. To vedlo k přijetí dvou návrhů doporučení Rady v dubnu 2023, jejichž cílem je podpořit členské státy a odvětví vzdělávání a odborné přípravy v poskytování vysoce kvalitního, inkluzivního a dostupného digitálního vzdělávání a odborné přípravy s cílem rozvíjet digitální dovednosti evropských občanů 93 . Kromě toho Komise mobilizuje několik programů financování na podporu digitálních dovedností, a to v celkové výši 26,9 miliardy EUR, zejména z programu Digitální Evropa, programu Erasmus+, Evropského sociálního fondu plus a přibližně 18 % výdajů na digitální oblast v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (tj. 23 miliard EUR) 94 . A konečně, vzhledem k naléhavé potřebě rozvíjet dovednosti, včetně digitálních dovedností na všech úrovních, předsedkyně von der Leyenová během projevu o stavu Unie v roce 2022 oznámila 95 , že rok 2023 bude vyhlášen Evropským rokem dovedností 96 .

Nicméně dosažení cíle Digitální dekády 2030 v oblasti základních dovedností vyžaduje značné investice a cílené politické intervence.

4.2.1 Cíl: specialisté v oboru IKT

Zajištění dostatečného počtu specialistů v oboru IKT má pro úspěšnou digitální transformaci stěžejní význam 97 . S rostoucí závislostí na digitálních technologiích musí pracovní síla držet krok s rozvojem v oblasti požadavků na dovednosti a cílem znovu získat vůdčí postavení. V době, kdy roste počet specialistů v oboru IKT zaměstnaných v EU, roste i počet podniků působících v odvětví informačních a komunikačních technologií, přičemž většina podniků, které hledají specialisty v oboru IKT, stále zmiňuje značné potíže při náboru těchto zaměstnanců 98 . Nedostatek dostupných pracovníků s potřebnými dovednostmi brání v investicích 85 % podniků v EU 99 , přičemž častěji mají problémy s obsazováním volných míst v oblasti IKT malé a střední podniky 100 .

EU musí zintenzivnit své úsilí v celosvětovém boji o talenty, zejména v oblasti vědy, technologií, inženýrství a matematiky (STEM). Navzdory četným iniciativám a programům financování EU, které hrají významnou roli při rozvoji, získávání a udržování dovedností, se při zachování běžného scénáře počet specialistů v oboru IKT v EU do roku 2030 přiblíží 12 milionům 101 . Členské státy by proto měly společně více než zdvojnásobit průměrný nárůst počtu specialistů v oboru IKT, aby snížily rozdíl oproti cíli digitální dekády. Inovace závisí na úspěšné výchově, získávání a udržení talentovaných osobností a široké škály dovedností. Vysoce kvalitní vzdělávání od raných fází a atraktivní pracovní podmínky jsou klíčem k přilákání a zajištění přílivu vysoce kvalifikovaných a talentovaných osob, které mohou přispět k digitální transformaci a zajistit EU konkurenční výhodu ve strategických hodnotových řetězcích 102 .

Využití přínosu žen má pro řešení nedostatku odborných dovedností v oblasti informačních a komunikačních technologií a pro budování digitální Evropy podporující začlenění zásadní význam. Výrazné a přetrvávající rozdíly mezi muži a ženami v odvětví IKT ohrožují způsob, jakým jsou navrhována a zaváděna digitální řešení, což má prokazatelně negativní důsledky pro sociální rovnost a blahobyt obecně. V roce 2021 představovali muži 81 % zaměstnaných specialistů v oboru IKT 103 . Aby se zvýšil počet žen v oboru IKT, musí všechny členské státy EU přijmout opatření na podporu jejich přístupu do této oblasti již od útlého věku.

4.2 Hlavní oblast: digitalizace veřejných služeb

Přístup k digitálním veřejným službám, elektronická identifikace a elektronické zdravotní záznamy představují kritické prvky digitální transformace, která se soustřeďuje na člověka. Rozhodnutí o digitální dekádě stanoví konkrétní cíle, které mají zajistit, aby veřejné služby a zdravotnické a pečovatelské služby byly dostupné a přístupné online všem osobám, zejména lidem ve znevýhodněných situacích, včetně starších osob a osob se zdravotním postižením, a také osobám ve venkovských a odlehlých oblastech. Konkrétněji digitální cíle stanoví, aby 100 % klíčových veřejných služeb bylo dostupných online a aby v relevantních případech bylo pro občany a podniky Unie možné komunikovat online s orgány veřejné správy, aby mělo 100 % občanů Unie online přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům a 100 % občanů Unie mělo přístup k bezpečné elektronické identifikaci. Při činnostech směřujících k digitální transformaci veřejných služeb a jejich dostupnosti online musí členské státy zajistit, aby služby, které nabízejí, byly přístupné všem osobám bez jakékoli diskriminace a byly v souladu se základními právy EU.

4.2.1 Cíl: klíčové veřejné služby

Situace v oblasti přístupu podniků a občanů k veřejným službám online se mírně zlepšila, mohla by se však dále zlepšovat. Mnohé členské státy mají poměrně dobré předpoklady k dosažení cíle online dostupnosti veřejných služeb pro podniky ve výši 100 % 104  a obecně je 88 % služeb ústřední státní správy poskytováno zcela online, zatímco u služeb regionální správy je to 76 % a u služeb místní samosprávy 62 % 105 . Přetrvávají však značné problémy v dosahování obecných cílů, jako je odolnost, suverenita a digitální prostředí, které je soustředěno na člověka.

Členské státy investují do reformy svého veřejného sektoru a jeho digitální transformace: kombinované plánované investice do digitalizace veřejných služeb a řešení elektronické veřejné správy prostřednictvím národních plánů pro oživení a odolnost dosahují výše 48 miliard EUR 106 . Z této částky lze 33,6 miliardy EUR přímo spojit s cíli v oblasti digitálních veřejných služeb. Zavedení jednotné digitální brány 107 a zásady „pouze jednou“ bude mít zásadní význam pro další podnícení digitalizace veřejných služeb, což přinese zvýšení konkurenceschopnosti EU a dosažení rovných podmínek v rámci jednotného trhu.

Ačkoli zavádění digitálních veřejných služeb úspěšně pokračuje, investice do zadávání veřejných zakázek na inovativní digitální řešení (např. založená na umělé inteligenci nebo datech velkého objemu) nejsou dostatečné, a aby bylo dosaženo zavádění inovativních digitálních řešení ve veřejných službách plnou rychlostí, muselo by dojít k jejich výraznému zvýšení, a to ze 118 miliard EUR na 295 miliard EUR 108 . Je třeba výrazně zvýšit investice nejen do veřejných služeb a zdravotnictví, ale do všech oblastí činnosti veřejného sektoru, jako je doprava, bezpečnost, vzdělávání a kultura, stavebnictví, energetika, vodní hospodářství a životní prostředí.

Kromě toho je třeba přijmout cílená opatření ke zlepšení online dostupnosti přeshraničních veřejných služeb a jejich celkové výkonnosti 109 . Klíčovým faktorem, který to umožňuje, je interoperabilita. Komise navrhla akt o Interoperabilní Evropě 110 s cílem posílit přeshraniční interoperabilitu a spolupráci ve veřejném sektoru v celé EU. Přeshraniční interoperabilita může vést k ročním úsporám nákladů ve výši 5,5 až 6,3 milionu EUR pro občany a 5,7 až 19,2 miliardy EUR pro podniky při jejich jednání s veřejnou správou 111 .

Členské státy musí zajistit, aby digitální veřejné služby, které nabízejí, byly přístupné všem, včetně starších osob a osob se zdravotním postižením a občanů z jiných členských států, bez jakékoli diskriminace, a aby byly v souladu se základními právy, hodnotami a zásadami EU, jako je zásada „pouze jednou“ a soustředění na uživatele. Prohlášení o digitálních právech a zásadách uvádí, že každý by měl mít online přístup ke klíčovým veřejným službám v EU. EU a členské státy se konkrétně zavázaly usnadnit a podpořit bezproblémový, bezpečný a interoperabilní přístup k digitálním veřejným službám v celé EU, které jsou navrženy tak, aby účinně uspokojovaly potřeby lidí, mimo jiné a zejména u digitálních služeb v oblasti zdravotnictví a péče, zejména přístup k elektronickým zdravotním záznamům.

4.2.2 Cíl: elektronická identifikace

Tohoto cíle digitální dekády by mohlo být dosaženo včasným zavedením evropské digitální peněženky členskými státy 112 . Díky evropské digitální peněžence budou mít lidé a podniky v Evropě k dispozici pohodlnou, bezpečnou a interoperabilní službu pro identifikaci. Občané a podniky by tak měli mít při všech svých online transakcích s orgány veřejného sektoru i soukromými poskytovateli digitálních služeb méně papírování a menší administrativní zátěž.

V návaznosti na výzvu k předkládání návrhů z roku 2022 byly v dubnu 2023 zahájeny čtyři pilotní projekty spolufinancované v rámci programu Digitální Evropa, jejichž cílem je otestovat peněženku v řadě každodenních situací a její začlenění do vnitrostátního systému elektronické identifikace ve 26 členských státech a na Islandu, v Norsku a na Ukrajině. Členské státy již ve svých národních plánech pro oživení a odolnost naplánovaly projekty pro zavedení evropské peněženky digitální identity.

S cílem zajistit, aby naše měna euro byla vhodná pro budoucnost, navrhla Evropská komise v červnu 2023 právní rámec, který by upravoval základní prvky digitálního eura 113 , což by Evropské centrální bance umožnilo zavést široce použitelné a dostupné digitální euro. Digitální euro přinese podnikům a občanům další způsob platby, který mohou v široké míře uplatnit k placení ostatním občanům a v obchodech nebo na internetových stránkách pro elektronické obchodování, a to i bez připojení k internetu a s vysokým standardem ochrany údajů. Cílem je, aby digitální euro bylo plně interoperabilní s evropskou peněženkou digitální identity.

4.2.3 Cíl: elektronické zdravotní záznamy

Digitalizace zdravotnictví má potenciál změnit prostředí zdravotní péče, zlepšit přístup k péči, zvýšit zapojení pacientů a v konečném důsledku vést k lepšímu zdravotnímu stavu jednotlivců i komunit, zejména ve venkovských a odlehlých oblastech. Zlepšení přístupu ke zdravotním údajům je také prvním krokem k tomu, aby bylo možné kontrolovat tok zdravotních údajů a bezpečně je sdílet: například vyžádat si druhé stanovisko nebo podstoupit léčbu u jiného poskytovatele zdravotní péče.

Celkově EU dosahuje dobrých výsledků, pokud jde o ukazatel přístupu k elektronickým zdravotním záznamům, a je na dobré cestě k dosažení cíle EU, kterým je, aby 100 % občanů EU mělo přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům 114 . Úspěšným příkladem těchto výsledků je digitální certifikát EU COVID 115 , jakožto klíčový digitální nástroj přispívající k dosažení cílů v oblasti zdraví, přeshraničního cestování a usnadnění života lidí, který byl uveden do provozu v rekordním čase začátkem léta 2021. Jen v EU již bylo vydáno více než 2,3 miliardy digitálních certifikátů týkajících se onemocnění COVID. K tomuto významnému úspěchu přispělo několik faktorů: i) silná politická vůle všech orgánů EU a členských států; ii) vynikající spolupráce a koordinace mezi členskými státy; iii) finanční prostředky pro členské státy. V červnu 2023 převzala digitální certifikaci EU týkající se onemocnění COVID Světová zdravotnická organizace, aby vytvořila celosvětový systém, který pomůže usnadnit globální mobilitu a ochránit lidi na celém světě před současnými i budoucími zdravotními hrozbami, včetně pandemií 116 .

Stále však přetrvávají otázky, které je třeba řešit, a to rozšíření počtu připojených poskytovatelů zdravotní péče, rozsahu přístupných údajů a používání autentizace podle nařízení eIDAS pro služby přístupu ke zdravotním údajům. S cílem zlepšit dostupnost zdravotních údajů předložila Komise legislativní návrh týkající se evropského prostoru pro zdravotní data 117 . Cílem návrhu je zejména zlepšit přístup občanů k jejich vlastním elektronickým zdravotním údajům, podpořit výměnu zdravotních údajů mezi poskytovateli zdravotní péče a podpořit opakované použití zdravotních údajů k podpoře výzkumu, tvorby politik a pro další související účely.

4.3 Cíl digitální dekády: ochrana základních práv a posílení demokratického života

Digitální technologie a služby mohou ovlivnit způsob, jakým společně žijeme a plníme své role jakožto občané. Vytvářejí nové způsoby výkonu a užívání základních práv a svobod a účasti na demokratickém životě, ale také nové způsoby, jak je lze porušit. To platí zejména pro umělou inteligenci a algoritmické systémy, které by mohly představovat vážná rizika pro lidskou důstojnost, rovnost, svobodu a bezpečnost a zásah do soukromí, včetně možnosti zneužití osobních údajů 118 . Technologie jsou využívány autoritářskými režimy 119 , což přináší nové výzvy pro demokracie a právní stát 120 a rostoucí polarizaci a nenávistné projevy na internetu, a to jak v EU, tak v celosvětovém měřítku.

Prosazování inkluzivního, transparentního a otevřeného digitálního prostředí orientovaného na člověka a založeného na základních právech, v němž bezpečné a interoperabilní digitální technologie a služby dodržují a posilují zásady, práva a hodnoty Unie a jsou v Unii přístupné všem a všude, je jedním z obecných cílů stanovených v rozhodnutí o digitální dekádě 121 . Prohlášení o digitálních právech a zásadách dále obsahuje zásady a závazky týkající se přístupu k důvěryhodnému, rozmanitému a vícejazyčnému digitálnímu prostředí s cílem přispět k pluralitní veřejné diskusi a účinné a nediskriminační účasti na demokracii. Zdůrazňuje zejména úlohu velmi velkých online platforem při zmírňování rizik vyplývajících z fungování a využívání jejich služeb, a to i v souvislosti s dezinformacemi. EU a členské státy se rovněž zavázaly podporovat rozvoj a co nejlepší využívání digitálních technologií s cílem podnítit občanskou angažovanost a demokratickou účast lidí.

V této souvislosti EU díky průkopnické regulaci určuje celosvětový standard při vytváření online prostředí a digitálních technologií, které budou v tomto a následujících desetiletích více soustředěny na člověka.

Aktem o digitálních službách zavedla EU nový komplexní regulační rámec, který nemá obdoby a který se zabývá společenskými dopady digitálních služeb v EU a nediskriminačním způsobem zajišťuje nejvyšší ochranu základních práv občanů EU online. Dne 25. dubna 2023 Komise určila sedmnáct velmi velkých online platforem (VLOP) a dvě velmi velké online vyhledávače (VLOSE) 122 . Ke dni vydání tohoto sdělení vstoupily v platnost přísné povinnosti týkající se těchto platforem. Tyto platformy byly povinny v rámci ročního cyklu přijmout opatření k posouzení a zmírnění rizik, aby se zabývaly riziky, která jejich služby představují pro naši demokratickou společnost a práva lidí, včetně dopadu na základní práva, dezinformací a negativních účinků na fyzickou a duševní pohodu a na nezletilé, prodeje nelegálních výrobků a vysoké úrovně ochrany spotřebitele. Ve své roli orgánu dozoru a prosazování Komise zkoumá opatření přijatá velmi velkými online platformami a velmi velkými online vyhledávači, včetně jejich algoritmů pro moderování obsahu, jejich reklamních postupů a koncipování jejich doporučovacích systémů 123 124 . Prohlášení o digitálních právech a zásadách je jasným referenčním bodem pro tvůrce politik a také pro podniky a odborníky při provádění jejich posuzování. 

Díky aktu o umělé inteligenci je EU průkopníkem v oblasti regulace, která má zmírnit hrozby, jež umělá inteligence a algoritmické systémy představují, a zajistit, aby vysoce rizikové systémy umělé inteligence byly navrhovány, zaváděny a používány s plným ohledem na základní práva a demokratické hodnoty a při jejich plném respektování. Komise navrhuje klasifikovat některé systémy na základě jejich zamýšleného účelu a potenciálního dopadu jako vysoce rizikové. Tyto systémy by musely splňovat specifické požadavky, například vycházet z vhodných souborů dat, aby se zabránilo nezákonné diskriminaci, a umožnit lidský dohled nad výsledky. V této souvislosti budou hrát klíčovou roli normy v oblasti umělé inteligence, jejichž vývoj v současnosti probíhá 125 , neboť definují technická řešení pro splnění základních požadavků na důvěryhodnost umělé inteligence uvedených v právním textu. Kromě toho návrh aktu o umělé inteligenci usiluje o zajištění odpovídající úrovně transparentnosti a informovanosti s povinností označovat tzv. deep fakes a informovat fyzické osoby při jejich interakci se systémem umělé inteligence, což jsou dva klíčové prvky s ohledem na nové hrozby a příležitosti spojené s generativní umělou inteligencí. S ohledem na zrychlující se technologický vývoj a masové zavádění technologií umělé inteligence zahájila Komise také diskuse o Paktu o umělé inteligenci. Tato iniciativa usiluje o dobrovolný závazek průmyslu předjímat akt o umělé inteligenci a začít provádět jeho hlavní požadavky ještě před uplynutím zákonné lhůty.

Pro vytvoření digitálního prostředí soustředěného na člověka, které posiluje demokratický život, má zásadní význam boj proti šíření nepravdivých informací a dezinformací na internetu. Vzhledem k tomu, že generativní technologie umělé inteligence poskytují pochybným aktérům nové nástroje v nebývalém rozsahu, nabývá řešení této hrozby na naléhavosti 126 . Kromě nástrojů, které nabízí akt o digitálních službách, obsahuje Kodex zásad boje proti šíření dezinformací 127 , který podepsala široká škála signatářů včetně několika významných online platforem, důležité závazky k omezení šíření dezinformací na internetu a tento kodex se má stát kodexem chování podle aktu o digitálních službách 128 .

Klíčem k posílení celkové odolnosti našich demokratických společností v digitálním věku je posílit postavení nezávislých mediálních subjektů, aby mohly poskytovat spolehlivé informace na internetu, a podporovat lidi v tom, aby tyto informace vyhledávali. Návrh Komise na Evropský akt o svobodě sdělovacích prostředků, který je v současné době projednáván, usiluje o zlepšení fungování jednotného trhu mediálních služeb, které se stávají více digitálními a ze své podstaty přeshraničními. Po jeho přijetí povede tento akt ke zvýšení investic a hospodářské soutěže, v důsledku čehož spotřebitelé získají přístup k rozmanitější nabídce kvalitního mediálního obsahu, a současně to přispěje k pluralitní veřejné diskusi v souladu s Prohlášením o digitálních právech a zásadách.

Ve sdělení o virtuálních světech 129 Komise navrhuje opatření na podporu rozvoje a využívání virtuálních světů v EU, která jsou strukturována podle cílů rozhodnutí o digitální dekádě. Komise usiluje o to, aby Web 4.0 a virtuální světy odrážely hodnoty a zásady EU a základní práva, aby v nich lidé mohli být v bezpečí, měli důvěru a mohli se rozvíjet, aby byla respektována jejich práva jako uživatelů, spotřebitelů, pracovníků či tvůrců a aby evropské podniky mohly vyvíjet špičkové aplikace, rozšiřovat se a růst.

4.4 Cíl digitální dekády: podpora prostředí soustředěného na člověka – zaměření na ochranu dětí

Digitální transformace Evropy soustředěná na člověka musí chránit nejzranitelnější členy společnosti před škodami na internetu. Internet urychlil vznik a rozvoj nových hrozeb a trendů a číselné údaje jsou alarmující: údaje shromážděné na linkách důvěry centra pro bezpečnější internet financovaných EU ukazují, že v letech 2021 až 2022 výrazně vzrostl počet lidí, kteří hledali pomoc nebo radu v oblasti sexuálního vydírání (o 60 %), pověsti na internetu (o 32 %) a trestné činnosti na internetu (o 30 %). V roce 2022 představovaly 60 % všech osob volajících na linky důvěry děti ve věku 12 až 18 let a téměř 7,5 % volajících byly děti ve věku 5 až 11 let, což svědčí o tom, že děti se pohybují na internetu a střetávají se s problémy ve stále mladším věku.

Bezpečnější digitální prostředí a vhodnější obsah pro děti a mládež jsou klíčovou prioritou digitální dekády. Prohlášení o digitálních právech a zásadách stanoví, že děti a mladí lidé by měli být chráněni před trestnými činy spáchanými prostřednictvím digitálních technologií nebo jimi umožněnými. Prohlášení v tomto ohledu obsahuje několik závazků, od poskytování vzdělávání pro orientaci v digitálním prostředí přes ochranu dětí a mladých lidí před škodlivým a nezákonným obsahem i profilováním pro reklamní účely až po zapojení samotných dětí do tvorby digitálních politik, které se jich týkají.

Závazek EU k digitální transformaci, která je přínosná pro děti, je posílen v aktu o digitálních službách, který obsahuje zvláštní ustanovení na ochranu nezletilých. Práce center pro bezpečnější internet a opatření přijatá v rámci strategie pro lepší internet pro děti 130 podpoří provádění příslušných ustanovení aktu o digitálních službách. Ověřování věku na internetu je pro Komisi prioritou: Komise bude za tímto účelem podporovat používání digitální peněženky EU, která přispěje k dosažení cíle v oblasti přístupu k digitálnímu průkazu totožnosti.

Boj proti sexuálnímu zneužívání a vykořisťování dětí je i nadále jednou z hlavních priorit EU. V květnu 2022 přijala Komise návrh nařízení o předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boji proti němu 131 , který stanoví jasné povinnosti poskytovatelů online služeb, pokud jde o předcházení riziku pohlavního zneužívání a vykořisťování dětí v rámci jejich služeb a odhalování, oznamování a odstraňování těchto trestných činů, pokud k nim dojde.

5. Digitální transformace na podporu Zelené dohody pro Evropu

Odvětví informačních a komunikačních technologií je významným zdrojem emisí a odpadů. V současné době se podílí na celosvětové spotřebě elektřiny přibližně 7 až 9 %, přičemž se předpokládá, že do roku 2030 tento podíl vzroste na 13 % 132 , na 2 až 4 % celkových emisí skleníkových plynů a na rostoucím množství elektronického odpadu 133 . Rychlý vývoj v oblasti digitálních technologií a možný prudký nárůst digitálně podporovaných služeb tuto situaci pravděpodobně ještě posílí.

Digitální transformace je zároveň důležitým spojencem v našem úsilí o snížení ekologické stopy 134 . Rozhodnutí o digitální dekádě si klade za cíl zajistit, aby se digitální infrastruktura a technologie, včetně jejich dodavatelských řetězců, staly udržitelnějšími, odolnějšími a účinnějšími z hlediska energie a zdrojů s cílem minimalizovat jejich negativní dopad na životní prostředí a společnost 135 . Rozhodnutí obsahuje několik odkazů na udržitelnost cílů v oblasti infrastruktur, zejména uzlů na okraji sítě a polovodičů. Prohlášení o digitálních právech a zásadách prosazuje digitální produkty a služby s minimálním negativním dopadem na životní prostředí a na společnost a podporuje digitální technologie, které pomáhají v boji proti změně klimatu. Kromě toho prohlášení stanoví, že přístup ke správným a srozumitelným informacím o dopadu digitálních produktů a služeb na životní prostředí a jejich spotřebě energie by měl být k dispozici všem. A konečně, Rada ve svých závěrech „Digitalizace ve prospěch životního prostředí“ z prosince 2020 uznala, že digitalizace je vynikající pákou k urychlení přechodu na klimaticky neutrální, oběhové a odolnější hospodářství.

Jak ukazuje zpráva o strategických prognózách pro rok 2022, digitální řešení, pokud jsou zavedena za správných podmínek, prokázala významné snížení emisí skleníkových plynů, zvýšení účinnosti zdrojů a zlepšení sledování životního prostředí 136 . Odhaduje se, že celkový potenciál snížení emisí pomocí digitálních řešení založených na stávajících technologiích dosahuje 15–20 % celkových emisí skleníkových plynů do roku 2030, pokud budou správně využívány a řízeny 137 .

EU aktivně pracuje na dosažení maximálních synergií ekologické a digitální transformace:

–Ve strategii Evropa připravená na digitální věk 138 stanovila Komise ambiciózní cíle, jako je například klimatická neutralita datových center v EU do roku 2030. Mezi opatření ke zlepšení oběhového hospodářství digitálních zařízení a snížení množství elektronického odpadu patří směrnice o právu na opravu 139 a nedávno vydaná kritéria pro ekodesign mobilních telefonů a tabletů 140 . V rámci Evropské iniciativy pro procesory 141 probíhá rovněž úsilí o vývoj nízkopříkonových čipů. Jako klíčový prvek při zajišťování pracovní síly s digitálními dovednostmi potřebnými k tomu, aby mohla přispět k souběžné transformaci, jsou označeny také iniciativy v oblasti digitálních dovedností (viz oddíl 4.1).

–V akčním plánu EU pro digitalizaci energetického systému 142 Komise označuje odvětví informačních a komunikačních technologií za hnací sílu investic do obnovitelných zdrojů energie a energetické účinnosti v celém hodnotovém řetězci. Prohlášení o záměru 143 směřující k vytvoření digitálního dvojčete evropské elektrické sítě, podepsané v prosinci 2022, pomůže řídit a koordinovat investice do digitalizace elektrizační infrastruktury.

–Prostřednictvím strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu 144 Komise zamýšlí učinit mobilitu a dopravní systémy ekologičtějšími a účinnějšími. EU chce využít digitalizaci a automatizaci nejen ke zlepšení naší globální konkurenceschopnosti prostřednictvím účinných a odolných logistických řetězců, ale také ke zvýšení udržitelnosti odvětví dopravy.

–Prostřednictvím akčního programu EU pro životní prostředí 145 chce Komise urychlit ekologický přechod na odolné a konkurenceschopné oběhové hospodářství, které je klimaticky neutrální, udržitelné, netoxické a účinné z hlediska zdrojů a které je založené na obnovitelných zdrojích, a to spravedlivým a inkluzivním způsobem. Využití potenciálu digitálních a datových technologií je označeno za podmínku umožňující dosažení prioritních cílů a podporu politiky životního prostředí při současném zvýšení úsilí o minimalizaci dopadu digitalizace na životní prostředí.

–V zájmu zajištění synergií mezi ekologickými a digitálními investicemi a politikami Komise ve svém sdělení „Pokyny pro členské státy k aktualizaci národních plánů v oblasti energetiky a klimatu na období 2021–2030“ 146 vybízí členské státy k využívání stávajících nástrojů a k prozkoumání plného potenciálu souběžné ekologické a digitální transformace se současným zabráněním zdvojování úsilí.

Přesto jsou zapotřebí další opatření a klíčové jsou investice, které by podpořily přechod na digitální technologie účinněji využívající zdroje. Akt v přenesené pravomoci v rámci nařízení EU o taxonomii 147 o zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně stanovil jasná kritéria, která pomohou nasměrovat investice do ekologičtějších datových center a osvědčených ekologických digitálních řešení jako udržitelnou ekonomickou aktivitu. Dočasný rámec státní podpory pro krizi a přechodné období 148 zároveň pomůže využít digitální technologie pro ekologičtější a udržitelnější ekonomiku, zejména digitální složku výroby čistých technologií, zatímco změny obecného nařízení o blokových výjimkách mají potenciál usnadnit, zjednodušit a urychlit podporu ekologické a digitální transformace v EU a usnadnit investice do digitálních technologií a konektivity 149 . Příležitostí k podpoře digitalizace energetického systému je také revize plánů pro oživení a odolnost vzhledem ke kapitole REPowerEU, kde lze mimo jiné zvážit potenciál digitálních řešení pro transformaci energetiky.

Kromě toho je zapotřebí vědecky podložená metodika hodnocení „čistého dopadu“ zvýšené digitalizace na životní prostředí, která by zohledňovala jak přínosy, tak možné zpětné účinky. To zahrnuje také shromažďování důkazů o čistých dopadech digitalizace na životní prostředí v celé EU, aby se zajistil její pozitivní přínos k cílům Zelené dohody pro Evropu. Komise zahájila specializované iniciativy v oblasti výzkumu a inovací, mimo jiné v rámci programu Horizont Evropa, na podporu této ambice a zintenzivní práci na vývoji společných ukazatelů pro měření ekologické stopy služeb elektronických komunikací.

6. Mezinárodní rozměr

Cílem aktivit v rámci mezinárodní spolupráce je aktivně prosazovat náš model, který je založen na hodnotách soustředěných na člověka, a prosazovat zájmy EU v celosvětovém měřítku. V Prohlášení o digitálních právech a zásadách se EU a členské státy zavázaly, že budou u mezinárodních partnerů prosazovat svou vizi digitální transformace. To se stalo podnětem k vypracování Prohlášení o budoucnosti internetu 151 a Deklaraci OECD o důvěryhodné, udržitelné a inkluzivní digitální budoucnosti 152 a je i podkladem pro práce, které povedou k dohodě o iniciativě Global Compact Organizace spojených národů 153 . V návaznosti na přijetí závěrů Rady o digitální diplomacii EU 154 v červenci 2022 EU vytvořila pevný základ pro svou vnější angažovanost v digitálních otázkách. Následné závěry Rady o digitální diplomacii EU 155 z června 2023 navrhují soubor prioritních opatření, kterých je zapotřebí pro silnější, strategičtější, soudržnější a účinnější politiku a činnost EU v oblasti celosvětových digitálních záležitostí. Byla posílena koordinace týmu Evropa, včetně úlohy delegací EU při sdělování a prosazování legislativního a politického vývoje EU v rámci vlád a zúčastněných stran v partnerských zemích.

Cílem digitální diplomacie EU je zajistit celosvětovou úlohu EU v digitálním světě. Na dvoustranné úrovni se mezinárodní dosah opírá o využívání digitálních partnerství, která staví na našich silných vazbách s podobně smýšlejícími partnery, jako je Japonsko, Korejská republika a Singapur, ve všech čtyřech hlavních oblastech. Mezinárodní spolupráce probíhá také prostřednictvím rad pro obchod a technologie (TTC EU–USA, TTC EU–Indie), regionálních aliancí (Latinská Amerika, Afrika) a digitálních dialogů s Latinskou Amerikou a Asií. EU rovněž výrazně zvýšila svou podporu určenou pro digitální transformaci Ukrajiny a zaměřila se na mimořádná i dlouhodobá opatření, zejména na roaming. Na mnohostranné úrovni, zejména na úrovni G20 a G7, v souladu s konceptem „důvěryhodné konektivity“ 156 , EU prosazuje přístup, který uznává úlohu digitální regulace přispívat k důvěře v digitální ekonomiku a usnadňovat datové toky.

Strategie Global Gateway 157 posiluje propojení mezi Evropou a jejími partnery v oblasti mezilidských vztahů prostřednictvím cílených investic do digitální infrastruktury, jejichž cílem je překonat globální digitální propast a posílit bezpečná a důvěryhodná digitální spojení. Komise pracuje na posílení evropské páteřní infrastruktury a propojení území EU s podobně smýšlejícími třetími zeměmi pomocí celosvětové bezpečné sítě podmořských kabelů, aby podpořila digitální odolnost EU a snížila závislost podporou diverzifikace mezinárodních tras.

Zahraniční investice a obchod mají zásadní význam pro náš hospodářský růst, konkurenceschopnost, zaměstnanost a inovace. Dnes je však více než kdy jindy třeba, aby otevřenost EU byla vyvážena vhodnými nástroji, a to v zájmu ochrany jejího klíčového strategického aktiva a zajištění koordinace v rámci celé Unie. Strategie hospodářské bezpečnosti EU 158 umožní maximalizovat přínosy hospodářské otevřenosti a zároveň minimalizovat rizika vzájemných hospodářských závislostí, posílit odolnost dodavatelských řetězců EU a pomoci řešit únik technologií nebo případné vyostřování hospodářských závislostí, včetně ekonomického nátlaku. EU rovněž zavedla asertivní ekonomická opatření, jako je rámec EU pro prověřování přímých zahraničních investic 159 , který členským státům a Komisi umožňuje sledovat a ovlivňovat dopady přímých zahraničních investic na kritickou infrastrukturu, kritické technologie a zboží dvojího užití, dodávky kritických vstupů, přístup k citlivým informacím a svobodu a pluralitu médií. Nařízení EU o zahraničních dotacích, které vstoupilo v platnost v červenci 2023, navíc umožňuje Komisi zkoumat a napravovat subvencování získané ze zemí mimo EU, které narušuje vnitřní trh EU. EU se v současnosti může rovněž spolehnout na posílený soubor nástrojů pro kontrolu vývozu, aby mohla účinně reagovat na vyvíjející se bezpečnostní rizika a nové technologie. Nové nařízení o kontrole vývozu zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití, který zahrnuje seznam digitálních technologií 160 .

7. Závěry

Úspěch digitální dekády bude rozhodující pro budoucí prosperitu EU. Naplnění programu Digitální dekáda EU by mohlo uvolnit ekonomickou hodnotu ve výši více než 2,8 bilionu EUR 161 , což odpovídá 21 % současné ekonomiky EU.

Současný stav předkládaný v této zprávě ukazuje, že úspěch digitální transformace EU bude vyžadovat výrazné zrychlení a prohloubení opatření EU a členských států v oblasti provádění reforem, zlepšování podnikatelského prostředí, vytváření pobídek a zvýšení investic do digitálních technologií, dovedností a infrastruktury. Pro dosažení pokroku na cestě k úspěšné digitální transformaci bude rozhodující uplatnění průřezového přístupu digitální dekády a využití synergií mezi hlavními oblastmi, oblastmi cílů a záměry. 

Současný stav, který je prezentován v této zprávě, rovněž vyzývá k větší koordinované společné akci v oblasti digitální transformace EU. Členské státy se vyzývají, aby dále pokročily v provádění projektů pro více zemí a konsorcií evropské digitální infrastruktury s ohledem na jejich potenciální přínos k překlenutí rozdílů mezi současným stavem a cíli pro rok 2030.

Sledování pokroku při plnění společných cílů a úkolů prostřednictvím mechanismu řízení digitální dekády je nezbytné pro lepší pochopení vzájemné závislosti mezi regulačními politikami a politikami financování a pro nalezení společných silných stránek a synergií za účelem dosažení strategických cílů EU. Je proto velmi důležité, aby národní plány, které mají členské státy přijmout do začátku října 2023, a jejich pozdější úpravy odrážely tento integrovaný přístup a zohledňovaly doporučené politiky, opatření a kroky obsažené v této zprávě.

Komise nyní zahájí diskusi s členskými státy, Evropským parlamentem a zúčastněnými stranami o tom, jak společně postupovat s využitím mechanismu řízení digitální dekády. Souběžně s tím bude spolupracovat se zúčastněnými stranami a partnery mimo EU.

(1)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2481 ze dne 14. prosince 2022, kterým se zavádí politický program Digitální dekáda 2030 (Úř. věst. L 323, 19.12.2022, s. 4–26).

(2)

 Zdroj: analýza Komise SWD(2023) 571 „Hlavní oblasti digitální dekády: digitální dovednosti, digitální infrastruktury, digitalizace podniků a digitalizace veřejných služeb“. Viz C(2023) 7500 „Sdělení Komise, kterým se stanoví plánované trajektorie na úrovni Unie pro digitální cíle“.

(3)

Odkazy v tomto sdělení, jeho příloze a doprovodných pracovních dokumentech útvarů Komise, které podporují opatření, jež mohou představovat státní podporu, nemají vliv na posouzení státní podpory.

(4)

Evropské prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu (Úř. věst. C 23, 23.1.2023, s. 1–7). Prohlášení vychází z primárních právních předpisů EU, zejména ze Smlouvy o Evropské unii, Smlouvy o fungování Evropské unie, Listiny základních práv Evropské unie, ale i ze sekundárního práva a judikatury Soudního dvora Evropské unie.

(5)

Každý plán pro oživení a odolnost musí vyčleňovat na digitální transformaci alespoň 20 % svých celkových prostředků. Za tímto účelem musely plány přesně vymezovat a zdůvodňovat digitální přínos každého opatření s použitím metodiky stanovené v příloze VII nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost.

(6)

Zvláštní průzkum Eurobarometru č. 532 „Digitální dekáda“, březen 2023, dále jen „Eurobarometr 2023“.

(7)

Podle údajů Eurostatu za rok 2023 (on-line datový kód: ISOC_CI_IFP_FU) v roce 2022 mělo 84 % osob v EU přístup k internetu každý den a dalších 5 % jej používalo alespoň jednou týdně.

(8)

Zpráva o strategickém výhledu z roku 2021 (COM(2021) 750 final) a z roku 2022 (COM(2022) 289 final).

(9)

McKinsey, Taking the pulse of shifting supply chains (Průzkum změn v dodavatelských řetězcích), 2022.

(10)

  SWD(2023) 570 „Provádění cílů digitální dekády a digitálních práv a zásad“.

(11)

Calza, E., Dalla Benetta, A., Kostić, U., Mitton, I., Moraschini, M., Vazquez-Prada Baillet, M., Cardona, M., Papazoglou, M., Righi, R., Torrecillas Jodar, J., Lopez Cobo, M., Cira, P. a De Prato, G., Analytical insights into the global digital ecosystem (DGTES), EUR 31538 CS, Úřad pro publikace Evropské unie, Lucemburk, 2023, ISBN 978-92-68-04045-4, doi:10.2760/811932, JRC132991. Viz https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC132991

(12)

Podíl jednotlivých zemí na světovém trhu IKT v roce 2022 | Statista.

(13)

Centrum pro regulaci v Evropě (CERRE), Digital Industrial Policy for Europe (Digitální průmyslová politika pro Evropu), prosinec 2022.

(14)

V souvislosti s balíčkem opatření v oblasti průmyslové politiky z roku 2021 Komise navrhla metodiku pro mapování strategických závislých produktů EU v citlivých ekosystémech. V rámci digitálních ekosystémů poukazuje nejnovější analýza na závislosti mimo jiné v oblasti přenosných počítačů, mobilních telefonů a přijímačů rozhlasového vysílání, které jsou rovněž vystaveny riziku selhání v jediném místě. Podrobnější informace viz SWD(2021) 352 a dokumenty Evropské komise týkající se ekonomických aspektů jednotného trhu (Single Market Economics Papers) (pracovní dokument 14 z roku 2023): „An enhanced methodology to monitor the EU’s strategic dependencies and vulnerabilities“ (Zdokonalená metodika pro sledování strategických závislostí a zranitelnosti EU).

(15)

Viz Prohlášení vedoucích představitelů, zasedání hlav států a předsedů vlád, Versailles 10.–11. března 2022.

(16)

Sdělení Komise „30. výroční jednotného trhu“, COM(2023) 162 final; měřeno v paritě kupní síly, Světový ekonomický výhled MMF.

(17)

Strategické závislosti a kapacity EU: druhá fáze hloubkových přezkumů (SWD(2022) 41 final).

(18)

  Komise vítá politickou dohodu ohledně evropského aktu o čipech (europa.eu) .

(19)

  SWD(2023) 570 „Provádění cílů digitální dekády a digitálních práv a zásad“.

(20)

  Srovnávací přehled v oblasti výzkumu a vývoje za rok 2022 ukazuje, že investice amerických soukromých společností jsou třikrát až desetkrát vyšší než investice evropských společností. Například na USA a Čínu připadá dohromady více než 80 % z každoročních kapitálových investic do technologie umělé inteligence a technologie blockchainu ve výši 25 miliard EUR, zatímco na EU 27 připadá pouze 7 % této celosvětové částky, a investuje tedy přibližně 1,75 miliardy EUR. 

(21)

Očekává se, že přibližně 70 % příspěvku bude pocházet z Nástroje pro oživení a odolnost. Ucelený přehled viz SWD(2023) 570 „Provádění cílů digitální dekády a Prohlášení o digitálních právech a zásadách“, kapitola 5 „Provádění digitální dekády s využitím investic EU“.

(22)

SWD(2023) 573 „Provádění projektů pro více zemí“, oddíl 1.1. Nový mechanismus provádění projektů pro více zemí.

(23)

Nařízení Komise (EU) č. 651/2014 ze dne 17. června 2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1–78) a jeho aktualizace, naposledy provedené nařízením Komise (EU) 2023/1315 ze dne 23. června 2023 (Úř. věst. L 167, 30.6.2023, s. 1–90).

(24)

Doporučení Rady (EU) 2021/2122 ze dne 26. listopadu 2021 o Paktu pro výzkum a inovace v Evropě (Úř. věst. L 431, 2.12.2021, s. 1–9).

(25)

Rozhodnutí o digitální dekádě stanoví digitální cíle rozdělené do čtyř hlavních oblastí, které byly poprvé určeny v dokumentu sdělení Digitální kompas (COM(2021) 118 final) jako klíčové oblasti digitální transformace Unie: digitální dovednosti, digitální infrastruktury, digitalizace podniků a digitalizace veřejných služeb.

(26)

McKinsey Global Institute, Connected world: An evolution in connectivity beyond the 5G revolution (Propojený svět: vývoj konektivity po revoluci v oblasti 5G), 2020.

(27)

Viz https://5gobservatory.eu/observatory-overview/interactive-5g-scoreboard/

(28)

Současný klíčový ukazatel výkonnosti týkající se cíle v oblasti 5G nezohledňuje kvalitu služeb poskytovaných ve špičce. Hlavním úkolem je zajistit, aby stávající sítě odpovídaly budoucím potřebám, zejména aby podporovaly klíčová průmyslová odvětví a kritické aplikace, z nichž budou těžit spotřebitelé a podniky ve všech odvětvích. K měření připravenosti členských států na vyřešení této výzvy je třeba dalšího průzkumu s cílem posílit a rozšířit rámec měření pro síť 5G. Viz C(2023) 7500 „Sdělení Komise, kterým se stanoví předpokládané trajektorie na úrovni Unie pro digitální cíle“.

(29)

ETNO, State of Digital Communications 2023 (Stav digitálních komunikací v roce 2023). „Pokrytí sítěmi 5G se blíží 96 % v USA, 95 % v Jižní Koreji, 90 % v Japonsku a 86 % v Číně.“

(30)

Viz odpověď USA na tomto odkazu .

(31)

SWD(2023) 570 „Provádění cílů digitální dekády a Prohlášení o digitálních právech a zásadách“, příloha 5 „Provádění digitální dekády s využitím investic EU“. Odhadovaná částka ve výši více než 23 miliard EUR ve formě grantů zahrnuje kromě financování z Nástroje pro oživení a odolnost také více než 4 miliardy EUR z prostředků přidělených na politiku soudržnosti, přibližně 1 miliardu EUR z programu Horizont 2020 / Horizont Evropa a přibližně 1 miliardu EUR v rámci financování z Nástroje pro propojení Evropy. Další finanční prostředky byly poskytnuty ve formě finančních nástrojů (konkrétně prostřednictvím programu InvestEU a Fondu pro širokopásmové připojení v rámci propojení Evropy).

(32)

ETNO, State of Digital Communications 2023 (Stav digitálních komunikací v roce 2023), s. 31.

(33)

  Mezinárodní srovnávací hodnocení investic do tematických oblastí digitální dekády, JRC, 2023 . 

(34)

  SWD (2023) 571 „Hlavní oblasti digitální dekády: digitální dovednosti, digitální infrastruktury, digitalizace podniků a digitalizace veřejných služeb“.

(35)

Zásada č. 20 týkající se přístupu k základním službám uvádí, že každý by měl mít přístup k digitálním komunikacím a že osobám v nouzi musí být k dispozici pomoc pro přístup k těmto službám.

(36)

Viz WIK Consult , cit.

(37)

Viz zejména revidované pokyny ke státní podpoře pro širokopásmové sítě (Úř. věst. C 36, 31.1.2023, s. 1–42) a možnosti poskytované obecným nařízením o blokových výjimkách, které jsou uvedené v oddíle 2.

(38)

Druhá zpráva o pokroku členských států při provádění souboru nástrojů EU pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G, červen 2023, a sdělení Komise o provádění souboru nástrojů pro kybernetickou bezpečnost sítí 5G, C(2023) 4049 final, 15. června 2023.

(39)

Evropský parlament, Generální ředitelství pro vnější politiky Unie, Bueger, C., Liebetrau, T., Franken, J., Security threats to undersea communications cables and infrastructure: consequences for the EU: in-depth analysis (Bezpečnostní hrozby pro podmořské komunikační kabely a infrastrukturu: důsledky pro EU: hloubková analýza), Úřad pro publikace Evropské unie, 2022, doi:10.2861/35332.

(40)

Evropská komise, Společné výzkumné středisko, Carrara, S., Bobba, S., Blagoeva, D., et al., Supply chain analysis and material demand forecast in strategic technologies and sectors in the EU: a foresight study (Analýza dodavatelského řetězce a prognóza poptávky po materiálech v případě strategických technologií a odvětví v EU: prognostická studie), Úřad pro publikace Evropské unie, 2023, doi:10.2760/386650.

(41)

McKinsey, Semiconductor design and manufacturing: Achieving leading-edge capabilities (Navrhování a výroba polovodičů: dosažení špičkových kapacit), srpen 2020.

(42)

  SWD (2023) 570 „Provádění cílů digitální dekády a digitálních práv a zásad“.

(43)

 COM(2022) 45 final, sdělení „Akt o čipech pro Evropu“.

(44)

Viz rozhodnutí ze dne 4. října 2022 ve věci SA.103083, RRF – STMICROELECTRONICS S.R.L. (ST) – NOVÝ ZÁVOD NA VÝROBU POLOVODIČOVÝCH SUBSTRÁTŮ V KATÁNII, a rozhodnutí ze dne 27. dubna 2023 ve věci SA.102430, FR – Project Liberty – Nový závod na výrobu polovodičů společností STMicroelectronics a GlobalFoundries.

(45)

Viz rozhodnutí ze dne 8. června 2023 ve věcech SA.101202 (Rakousko), SA.101141 (Česko), SA.101143 (Finsko), SA.101193 (Francie), SA.101129 (Německo), SA.101210 (Řecko), SA.101151 (Irsko), SA.101186 (Itálie), SA.101201 (Malta), SA.101171 (Nizozemsko), SA.101175 (Polsko), SA.101192 (Rumunsko), SA.101200 (Slovensko) a SA.101150 (Španělsko).

(46)

Viz studie IDC zaměřená na celosvětové výdaje na edge computing (IDC Worldwide Edge Spending Guide).

(47)

Viz https://www.gartner.com/en/doc/750789-infographic-understanding-edge-computing

(48)

ETNO, The State of Digital Communications 2023, únor 2023.

(49)

McKinsey, Quantum computing funding remains strong, but talent gap raises concerns (Financování kvantových počítačů zůstává silné, ale nedostatek talentů vyvolává obavy), 15. června 2022.

(50)

Viz Quantum technologies – from basic research to market (quantentechnologien.de) .

(51)

Viz Investir dans la France de 2030 | Strategie quantique: lancement d'une plateforme nationale de calcul quantique (gouvernement.fr).

(52)

Viz Quantum technologies and value chains: Why and how Europe must act now (epc.eu) .

(53)

Viz Quantum Technology | The future is Quantum (qt.eu) .

(54)

  C(2023) 7500 „Sdělení Komise, kterým se stanoví předpokládané trajektorie na úrovni Unie pro digitální cíle“.

(55)

Sinergy Research Group, European Cloud Providers Double in Size but Lose Market Share (Evropští poskytovatelé cloudu zdvojnásobují velikost, ale ztrácí tržní podíl), 21. září 2021.

(56)

  Support study to the impact assessment for the proposal for a Data Act . 

(57)

Tyto akty doplňují obecné nařízení o ochraně osobních údajů, které stanoví pravidla týkající se volného pohybu osobních údajů.

(58)

Španělsko například zahájilo iniciativu Digital Kit, která má podpořit rozšiřitelné mechanismy spolupráce veřejného a soukromého sektoru s vysokým dopadem, aby se urychlila digitalizace malých a středních podniků, a program Agents of Change, který malým a středním podnikům poskytuje granty na zaměstnávání odborníků v oblasti digitální transformace.

(59)

  SWD(2023) 570 „Provádění cílů digitální dekády a digitálních práv a zásad“.

(60)

Evropská investiční banka, EIB Investment Survey 2019–2022 (Investiční průzkum EIB 2019–2022).

(61)

Evropská investiční banka, EIB Investment Survey 2023 (Investiční průzkum EIB 2023).

(62)

  Dealroom.co .

(63)

Viz C(2023) 7500 „Sdělení Komise, kterým se stanoví předpokládané trajektorie na úrovni Unie pro digitální cíle“, pokud jde o volatilitu trendu v posledních několika letech.

(64)

Uvedené počty jednorožců v EU se týkají společností založených v EU, které nadále sídlí v EU.

(65)

Startup Genome, společností The Global Startup Ecosystem Report 2023 (Zpráva o světovém ekosystému začínajících podniků 2023).

(66)

DealRoom, The European Deep Tech Report 2023 edition (Zpráva o evropském odvětví deep tech technologií 2023). Rizikový kapitál vynaložený začínajícími podniky, které mají sídlo v EU, v letech 2020 až 2022 dosahuje hodnoty 30 miliard EUR, v porovnání se 166 miliardami EUR v USA.

(67)

  Spuštění nového fondu fondů na podporu evropských technologických šampionů . 

(68)

  24 členských států EU se na Digitální den zavázalo, že přijmou opatření na podporu růstu začínajících podniků v EU . 

(69)

Thales, A year of cyber conflict in Ukraine (Rok kybernetického konfliktu na Ukrajině), únor 2023.

(70)

ENISA, Threat landscape for ransomware attacks (Prostředí hrozeb v případě útoků v souvislosti s ransomwarem), červenec 2022.

(71)

Viz Eurostat, „ICT security measures used by EU enterprises in 2022“, z něhož vyplývá, že velké podniky vykazovaly výrazně vyšší hodnoty incidentů než malé a střední podniky.

(72)

Viz čl. 3 odst. 1 písm. k) rozhodnutí o digitální dekádě.

(73)

Viz 20. bod odůvodnění.

(74)

  SWD(2023) 570 „Provádění cílů digitální dekády a digitálních práv a zásad“.

(75)

  Směrnice (EU) 2022/2555 o opatřeních k zajištění vysoké společné úrovně kybernetické bezpečnosti v Unii.

(76)

  Strategie v oblasti digitálních financí .

(77)

  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/2554 ze dne 14. prosince 2022 o digitální provozní odolnosti finančního sektoru .

(78)

COM(2022) 454 final, návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o horizontálních požadavcích na kybernetickou bezpečnost výrobků s digitálními prvky a o změně nařízení (EU) 2019/1020 . 

(79)

  COM(2023) 209 final, návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření k posílení solidarity a kapacit v Unii pro odhalování kybernetických bezpečnostních hrozeb a incidentů a připravenost a reakci na ně .

(80)

COM(2023) 207 final, Řešení nedostatku talentů v oblasti kybernetické bezpečnosti za účelem posílení konkurenceschopnosti, růstu a odolnosti EU

(„Akademie dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti“).

(81)

Evropská síť styčných organizací pro řešení kybernetických krizí (EU-CyCLONe) je síť pro spolupráci vnitrostátních orgánů členských států odpovědných za řešení kybernetických krizí.

(82)

Viz čl. 3 odst. 1 písm. k) rozhodnutí o digitální dekádě.

(83)

Viz například SWD(2021) 352 a SWD(2022) 41.

(84)

Viz například Single Market Economics Papers (Working Paper 14, 2023): „An enhanced methodology to monitor the EU’s strategic dependencies and vulnerabilities“ (Zdokonalená metodika pro sledování strategických závislostí a zranitelnosti EU).

(85)

COM(2023) 160 final, Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví rámec pro zajištění bezpečných a udržitelných dodávek kritických surovin a mění nařízení (EU) č. 168/2013, (EU) 2018/858, (EU) 2018/1724 a (EU) 2019/1020.

(86)

Jako například Evropská aliance pro baterie , Evropská aliance pro průmyslová data, edge a cloud a Průmyslová aliance pro procesory a polovodičové technologie .

(87)

COM(2023) 335 final, Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje Platforma strategických technologií pro Evropu („STEP“) a mění směrnice 2003/87/ES, nařízení (EU) 2021/1058, (EU) 2021/1056, (EU) 2021/1057, (EU) č. 1303/2013, (EU) č. 223/2014, (EU) 2021/1060, (EU) 2021/523, (EU) 2021/695, (EU) 2021/697 a (EU) 2021/241.

(88)

JOIN(2023) 20 final, Strategie hospodářské bezpečnosti.

(89)

Například získávání informací od orgánů veřejné správy, používání internetového bankovnictví, nakupování online nebo jiné vybrané činnosti související s používáním internetu nebo softwaru. Více informací o ukazatelích digitálních dovedností zveřejněných Eurostatem viz: https://ec.europa.eu/eurostat/web/digital-economy-and-society/data/database

(90)

  SWD(2023) 571 „Hlavní oblasti digitální dekády: digitální dovednosti, digitální infrastruktury, digitalizace podniků a digitalizace veřejných služeb“.

(91)

Viz C(2023) 7500 „Sdělení Komise, kterým se stanoví předpokládané trajektorie na úrovni Unie pro digitální cíle“.

(92)

K dispozici na adrese: https://education.ec.europa.eu/focus-topics/digital-education/action-plan/action-1

(93)

COM(2023) 205 final/2, Návrh doporučení Rady o klíčových faktorech umožňujících úspěšné digitální vzdělávání a odbornou přípravu, a COM(2023) 206 final, Návrh doporučení Rady o zlepšení poskytování digitálních dovedností ve vzdělávání a odborné přípravě.

(94)

V souladu s přílohou VII nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost.

(95)

  Projev o stavu Unie (europa.eu) . 

(96)

  Evropský rok dovedností (europa.eu) .

(97)

  SWD(2023) 571 „Hlavní oblasti digitální dekády: digitální dovednosti, digitální infrastruktury, digitalizace podniků a digitalizace veřejných služeb“.

(98)

Viz také Khan, J. (2021), European academic brain drain: A meta‐synthesis (Odliv mozků z evropské akademické sféry: meta-syntéza). European Journal of Education, 56(2), 265–278.

(99)

Evropská investiční banka, Investment Report 2022/2023: Resilience and renewal in Europe (Zpráva o investicích 2022/2023: Odolnost a obnova v Evropě), 2023.

(100)

  Průzkum Eurostatu o nedostatku kvalifikovaných pracovníků | Platforma pro digitální dovednosti a pracovní místa (europa.eu) .

(101)

Viz C(2023) 7500 „Sdělení Komise, kterým se stanoví předpokládané trajektorie na úrovni Unie pro digitální cíle“.

(102)

COM(2022) 332 final, Nový evropský program inovací.

(103)

Viz Zaměstnávání specialistů v oboru IKT – vysvětlení statistik (europa.eu) .

(104)

Pokud jde o podniky, významným krokem ke snížení zátěže byla  směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1151 ze dne 20. června 2019, kterou se mění směrnice (EU) 2017/1132 , pokud jde o využívání digitálních nástrojů a postupů v právu obchodních společností (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 80–104). Zajišťuje, aby společnosti a jejich pobočky v jiných členských státech mohly být registrovány a mohly podávat své údaje obchodnímu rejstříku zcela online. Druhý krok, kterým je návrh na modernizaci digitálního práva obchodních společností (COM(2023) 177 final) , pomůže společnostem podnikat v EU tím, že zvýší dostupnost informací o společnostech a odstraní administrativní překážky, pokud společnosti využívají své informace v přeshraničních situacích.

(105)

  Srovnání v oblasti elektronické veřejné správy 2023, Capgemini, Sogeti, IDC a Politecnico di Milano pro Evropskou komisi .

(106)

  SWD (2023) 571 „Hlavní oblasti digitální dekády: digitální dovednosti, digitální infrastruktury, digitalizace podniků a digitalizace veřejných služeb“.

(107)

Další informace viz Jednotná digitální brána (europa.eu) .

(108)

Viz výsledek Referenčního srovnání investic do zadávání veřejných zakázek v oblasti inovací a politických rámců v Evropě provedeného Komisí, březen 2023 .

(109)

  Srovnání v oblasti elektronické veřejné správy 2023, Capgemini, Sogeti, IDC a Politecnico di Milano pro Evropskou komisi .

(110)

  COM(2022) 720 final, Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví opatření pro vysokou úroveň interoperability veřejného sektoru v celé Unii (akt o Interoperabilní Evropě) . 

(111)

SWD(2022) 721, Zpráva o posouzení dopadů, která doprovází návrh aktu o Interoperabilní Evropě , s. 54..

(112)

V návaznosti na revizi nařízení o elektronické identifikaci a službách vytvářejících důvěru pro elektronické transakce (eIDAS) budou členské státy do dvanácti měsíců od vstupu nařízení v platnost povinny vydat peněženky digitální identity.

(113)

  Balíček týkající se jednotné měny: nové návrhy na podporu používání hotovosti a na vytvoření rámce pro digitální euro . 

(114)

Vývoj ukazatelů digitální dekády v oblasti elektronického zdravotnictví, studie společností Empirica GmbH a PredictBy provedená pro Evropskou komisi .

(115)

  Digitální certifikát EU COVID . 

(116)

Viz prohlášení: Evropská komise a WHO zahajují přelomovou iniciativu v oblasti digitálního zdraví s cílem posílit celosvětovou zdravotní bezpečnost . 

(117)

COM(2022) 197 final, Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o evropském prostoru pro zdravotní data, 3. května 2022.

(118)

Viz AccessNow (2023): What you need to know about generative AI and human rights (Co byste měli vědět o generativní umělé inteligenci a lidských právech); Marina Escobar-Planas, Emilia Gómez a Carlos Martínez Honarejos, Guidelines to Develop Trustworthy Conversational Agents for Children, Ethicomp, 2022; a https://www.ohchr.org/en/stories/2022/01/web-was-created-everyone-regardless-their-gender.

(119)

  Democracy Report 2022 Autocratisation Changing Nature? Institut V-DEM  

(120)

  Zpráva o právním státu z roku 2023 . 

(121)

Viz čl. 3 odst. 1 písm. a) rozhodnutí o digitální dekádě.

(122)

Seznam určených velmi velkých online platforem a velmi velkých online vyhledávačů je k dispozici na tomto odkazu .

(123)

Učiní tak s pomocí odborníků z nově zřízené organizace Evropského centra pro algoritmickou transparentnost .

(124)

Řešit konkrétní druhy nezákonného nebo škodlivého obsahu a zároveň zaručit ochranu základních práv se snaží několik dalších odvětvových iniciativ na úrovni EU. Například směrnice o audiovizuálních mediálních službách , kodex chování proti nezákonným nenávistným projevům online , doporučení týkající se zajištění bezpečnosti novinářů , nařízení o potírání šíření teroristického obsahu online , návrh nařízení o politické reklamě a nařízení o obecné bezpečnosti výrobků .

(125)

Viz Archiv publikací SVS, Analýza předběžného pracovního plánu standardizace UI na podporu aktu o UI .

(126)

Analýza Evropského střediska pro sledování digitálních médií (nezávislá síť ověřovatelů faktů, odborníků na mediální gramotnost a akademických výzkumníků, kteří spolupracují na zjišťování, analýze a odhalování dezinformačních kampaní a výzkumu v oblasti zmírňujících opatření) ukazuje, že zatímco v březnu 2023 byl podíl dezinformací generovaných umělou inteligencí stále poměrně nízký, v EU se tyto dezinformace šířily ve velkém rozsahu; viz EDMO, měsíční přehled č. 22.

(127)

  Posílený kodex zásad boje proti dezinformacím z roku 2022 .

(128)

Viz Pokyny Komise k posílení kodexu zásad boje proti dezinformacím .

(129)

COM(2023) 442 final, „Iniciativa EU v oblasti webu 4.0 a virtuálních světů“: náskok na cestě k další technologické transformaci“.

(130)

Viz Strategie pro lepší internet pro děti.

(131)

  Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se stanoví pravidla pro předcházení pohlavnímu zneužívání dětí a boj proti němu . 

(132)

 Viz Strategická výhledová zpráva 2022 ,  Akční plán pro digitalizaci energetických systémů  a  zpráva o sledování elektronického odpadu (eWaste Monitor) .

(133)

Elektronický odpad (elektroodpad) je jakékoli elektronické zařízení nebo vybavení, které je zastaralé, energeticky náročné nebo dosáhlo konce své životnosti, jako jsou staré počítače, mobilní telefony, tablety, inteligentní televizory, telekomunikační zařízení a další elektronická zařízení; viz GEM 2020 – Zpráva o sledování elektronického odpadu (ewastemonitor.info) .

(134)

Viz zpráva Giec- Synthesis z šesté hodnoticí zprávy IPCC (AR6), 2023.

(135)

Viz čl. 3 odst. 1 písm. h) rozhodnutí o digitální dekádě.

(136)

Zpráva o strategickém výhledu „Souběžná zelená a digitální transformace v novém geopolitickém kontextu“, COM(2022) 289 final.

(137)

Zpráva IPCCC 2022 (B.4.3) k dispozici na tomto odkazu .

(138)

 COM(2020) 67 final, Formování digitální budoucnosti Evropy.

(139)

  Právo na opravu: Komise zavádí nová práva na snadnou a atraktivní opravu pro spotřebitele . 

(140)

  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=OJ:L:2023:214:FULL

Nařízení Komise (EU) 2023/1670 ze dne 16. června 2023, kterým se stanoví požadavky na ekodesign chytrých telefonů, jiných mobilních telefonů než chytrých telefonů, bezdrátových telefonů a počítačů typu slate.

(141)

 Další informace naleznete na adrese https:// www.european-processor-initiative.eu.

(142)

 COM (2022) 552 final.

(143)

Viz prohlášení na tomto odkazu .

(144)

  Strategie pro udržitelnou a inteligentní mobilitu . 

(145)

Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 ze dne 6. dubna 2022 o všeobecném akčním programu Unie pro životní prostředí na období do roku 2030 (Úř. věst. L 114, 12.4.2022, s. 22–36).

(146)

C(2022) 9264 final.

(147)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/852 ze dne 18. června 2020 o vytvoření rámce pro usnadnění udržitelných investic a o změně nařízení (EU) 2019/2088 (Úř. věst. L 198, 22.6.2020, s. 13-43).

(148)

 Další informace naleznete na adrese https://competition-policy.ec.europa.eu/state-aid/temporary-crisis-and-transition-framework_en

(149)

Viz oddíl 2 výše.

(150)

K dispozici na tomto odkazu .

(151)

K dispozici na tomto odkazu .

(152)

K dispozici na tomto odkazu .

(153)

K dispozici na tomto odkazu .

(154)

K dispozici na tomto odkazu .

(155)

K dispozici na tomto odkazu .

(156)

  Projev prezidentky von der Leyenové na digitálním summitu v Tallinnu, 10. října 2022.

(157)

JOIN(2021) 30 final, Společné sdělení Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru, Výboru regionů a Evropské investiční bance Global Gateway.

(158)

JOIN (2023) 20 final, Strategie hospodářské bezpečnosti.

(159)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/452 ze dne 19. března 2019, kterým se stanoví rámec pro prověřování přímých zahraničních investic směřujících do Unie (Úř. věst. L 79 I, 21.3.2019, s. 1–14), které je v současné době předmětem hodnocení s cílem zajistit, aby i nadále splňovalo svůj účel.

(160)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/821 ze dne 20. května 2021, kterým se zavádí režim Unie pro kontrolu vývozu, zprostředkování, technické pomoci, tranzitu a přepravy zboží dvojího užití (Úř. věst. L 206I, 11.6.2021, s. 1–461).

(161)

PublicFirst, Unlocking Europe’s Digital Potential (Uvolnění digitálního potenciálu Evropy), 2022. Viz také oddíl 5.3 „Investice potřebné k dosažení cílů digitální dekády“ v dokumentu SWD(2023) 570 „Provádění cílů digitální dekády a digitálních práv a zásad“.

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 27.9.2023

COM(2023) 570 final

PŘÍLOHA

sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023

{SWD(2023) 570 final} - {SWD(2023) 571 final} - {SWD(2023) 572 final} - {SWD(2023) 573 final} - {SWD(2023) 574 final}

Obsah

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Rakousko    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Belgie    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Bulharsko    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Kypr    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Chorvatsko    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Česko    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Dánsko    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Estonsko    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Finsko    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Francie    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Německo    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Řecko    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Maďarsko    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Irsko    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Itálie    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Lotyšsko    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Litva    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Lucembursko    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Malta    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Nizozemsko    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Polsko    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Portugalsko    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Rumunsko    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Slovensko    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Slovinsko    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Španělsko    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Švédsko    

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Rakousko

Očekává se, že Rakousko pozitivně přispěje ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Rakousko dosahuje dobrých výsledků v hlavních oblastech týkajících se digitálních dovedností, integrace digitálních technologií a digitálních veřejných služeb. V oblasti digitálních infrastruktur je však třeba vyvinout další úsilí. Výchozím bodem pro celkovou rakouskou strategii digitalizace (Digitální akční plán Rakouska), která je v souladu s politickým programem digitální dekády, je rakouská vize „Digitální Rakousko v období 2040–2050“.

Rakousko spolupracuje s ostatními členskými státy na prozkoumání možnosti zřídit konsorcium evropské digitální infrastruktury (EDIC) za účelem založení Evropské akademie dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Přestože Rakousko, které má 63 % obyvatel, jež mají alespoň základní digitální dovednosti, výrazně převyšuje průměr EU, který v případě tohoto ukazatele činí 54 %, existuje velký prostor pro zlepšení směrem k cíli pro rok 2030, kterým je dosažení základní úrovně digitálních dovedností alespoň u 80 % obyvatel. K řešení výrazného nedostatku kvalifikovaných pracovníků („Fachkräftemangel“), s nímž se Rakousko potýká, by rovněž přispělo prohlubování dovedností pracovní síly v oblasti digitálních dovedností. Digitální gramotnost je nezbytná k tomu, aby se lidé mohli zapojit do moderního života a aby nikdo nezůstal opomenut.

Rakousku chybí specialisté v oboru informačních a komunikačních technologií (IKT). Podle nejnovější zprávy nazvané „Zpráva o stavu infrastruktury v Rakousku“ (Austrian Infrastructure Report) si dva ze tří manažerů stěžují na nedostatek specialistů v oblasti IT ve svém podniku. Dostupné údaje tento názor potvrzují. I když podíl rakouských specialistů v oboru IKT v poměru k pracovní síle (5 %) převyšuje průměr EU (4,6 %), je vzhledem ke složení rakouského hospodářství nízký. Podíl žen mezi specialisty v oboru IKT (19,3 %) je rovněž o něco vyšší než průměr EU (18,9 %).

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Pokud jde o cíle digitální dekády týkající se konektivity, celkový obraz je v Rakousku různorodý: země se rychle blíží pokrytí všech obydlených oblastí sítěmi 5G (92 % v roce 2022), ale stále ještě zdaleka nedosahuje pevného gigabitového připojení pro všechny (55 % v roce 2022).

Rakousko se aktivně zapojuje v oblasti mikroelektroniky a kvantové výpočetní techniky, čímž přispívá k dosažení souvisejících cílů. Rakousko se zejména podílí na významném projektu společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií, v němž je zapojeno šest přímých účastníků, kteří se zaměřují na energetickou účinnost, automobilový průmysl a obaly.

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Pouze dvě třetiny malých a středních podniků (MSP) dosahují alespoň základní úrovně digitální intenzity, a Rakousko má tedy stále daleko ke splnění cíle digitální dekády ve výši 90 %. Rakousko je v tomto klíčovém ukazateli výkonnosti mírně pod průměrem EU. V Rakousku existuje nevyužitý potenciál ke zlepšení produktivity v konkrétních odvětvích zvýšením digitální intenzity. Rakousko současně podporuje malé a střední podniky prostřednictvím center pro digitální inovace a financování na vnitrostátní a evropské úrovni. Rakousko vykazuje smíšené výsledky v oblasti zavádění umělé inteligence, cloudových služeb a dat velkého objemu. Využívání dat velkého objemu a cloudových služeb v rakouských podnicích bylo v letech 2020 a 2021 pod průměrem EU, ačkoli v oblasti umělé inteligence země v roce 2021 dosáhla lepší výkonnosti než průměr EU. Rakousko tyto nové technologie aktivně podporuje, ale zdá se, že to zatím nevedlo k měřitelnému pokroku.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Pokud jde o online dostupnost digitálních veřejných služeb pro občany a podniky, Rakousko dosahuje dobrých výsledků v oblasti vnitrostátních služeb, které odpovídají průměru EU. Rakousko vytvořilo zvláštní strategii v oblasti elektronické veřejné správy a přijalo řadu dalších opatření. Celkově lze říci, že Rakousko dosahuje dobrých výsledků v oblasti poskytování řešení v oblasti elektronické identifikace svým občanům. Rakousko je rovněž na prvním místě v oblasti elektronického zdravotnictví, dosahuje výrazně lepších výsledků, než je průměr EU, a je na dobré cestě k dosažení cíle digitální dekády v oblasti elektronického zdravotnictví.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Belgie

Belgie by měla pozitivně přispět ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Země zlepšila své výsledky zejména v oblasti digitalizace veřejných služeb, ale zaostává v oblasti digitální infrastruktury, ačkoli bylo dosaženo pokroku v zavádění a celkovém pokrytí sítěmi 5G. Belgie si vede dobře, pokud jde o digitalizaci podniků, a dosahuje dobrých výsledků v oblasti zavádění digitálních nástrojů podniky. Různé digitální strategie v zemi, koordinované na federální úrovni prostřednictvím pracovní skupiny pro digitální dekádu, jsou v souladu s politickým programem digitální dekády.

Belgie spolupracuje s ostatními členskými státy na prozkoumání možnosti zřídit konsorcium evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro genom, aby se umožnil účinný a bezpečný přeshraniční přístup k úložištím osobních genomických dat. Belgie je jedním z členských států, které společně podaly formální žádost o zřízení Evropského blockchainového partnerství a konsorcia evropské digitální infrastruktury pro evropskou blockchainovou infrastrukturu, která podpoří přeshraniční veřejné služby v celé EU.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Téměř polovina obyvatel Belgie nemá základní digitální dovednosti. Úroveň základních digitálních dovedností v Belgii odpovídá průměru EU (54 %), ale je výrazně nižší než cíl digitální dekády (80 %). 

Podíl specialistů v oboru IKT v poměru k belgické pracovní síle činí 5,6 %, což je nad průměrem EU, který činí 4,6 %, a to navzdory nižšímu než průměrnému počtu absolventů oborů IKT (2,8 % oproti 4,2 %). Podíl žen mezi specialisty v oboru IKT (18,7 %) je však mírně nižší než průměr EU, který činí 18,9 %.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Belgie zvýšila počet domácností pokrytých pevnými sítěmi s velmi vysokou kapacitou na 78 %, což je nad průměrem EU, který činí 73 %. I přes zlepšení oproti předchozím letům stále výrazně zaostává v pokrytí systémem „optické vlákno do prostor uživatele“ (17 % oproti 56 %). Pokud jde o celkové pokrytí sítěmi 5G a cíl dosáhnout 100% pokrytí do roku 2030, Belgie učinila značný pokrok a u pokrytí obydlených oblastí dosáhla zlepšení ze 4 % v roce 2021 na 30 % v roce 2022. To je však stále výrazně pod evropským průměrem, který činí 81 %. To je do značné míry způsobeno opožděným dokončením aukce spektra 5G (pro pásma 700 MHz a 3,6 GHz), která vedla rovněž ke vstupu nového účastníka na trh.

Belgie rovněž nadále posiluje svou vůdčí úlohu v Evropě v oblasti polovodičů prostřednictvím výzkumu a vývoje tím, že ve spolupráci s IMEC, předním výzkumným ústavem v oblasti polovodičů, financuje výzkum v této oblasti. Belgie se podílí na významném projektu společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií, v němž jsou zapojeni přidružení účastníci (kteří jsou příjemci podpory nižší, než je prahová hodnota, na niž se vztahuje obecné nařízení o blokových výjimkách). Belgie se rovněž účastní programu Digitální Evropa s cílem zahájit projekt Belgian-QCI, první síť pro distribuci kvantových klíčů v Belgii. 

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Belgie dosahuje obzvláště dobrých výsledků v oblasti digitalizace podniků. Úspěšně si vede v počtu malých a středních podniků s alespoň základní mírou digitalizace (77 % oproti 69 % na úrovni EU). Belgie dosáhla nadprůměrných výsledků v oblasti zavádění cloud computingu, umělé inteligence a dat velkého objemu a má dobré předpoklady k tomu, aby dále přispívala k plnění cílů digitální dekády. Belgie je nad průměrem EU zejména v oblasti dat velkého objemu a cloudu, které v roce 2020 a 2021 využívalo již 23 %, resp. 47 % podniků, ve srovnání s 14 %, resp. 34 % představujícími průměr EU.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB 

Belgie poměrně dobře pokračuje v oblasti digitálních veřejných služeb. Nadále se zlepšuje v oblasti digitalizace klíčových veřejných služeb online. Belgie dosahuje nadprůměrných výsledků v oblasti digitálních veřejných služeb pro občany (81 bodů oproti 77 bodům) a v oblasti digitálních veřejných služeb pro podniky (88 bodů oproti 84 bodům). V oblasti elektronických zdravotních záznamů je Belgie rovněž výrazně nad průměrem EU (85 bodů oproti 72 bodům). Velká část obyvatelstva využívá alespoň jeden ze tří dostupných systémů elektronické identifikace, přičemž dva z nich byly oznámeny podle nařízení eIDAS.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Bulharsko

Bulharsko má prostor k tomu, aby zlepšilo svou výkonnost v oblasti digitální transformace a přispívalo ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Ačkoli Bulharsko i nadále dosahuje dobrých výsledků v oblasti konektivity, a to jak v případě sítě s velmi vysokou kapacitou (VHCN), tak systému „optické vlákno do prostor uživatele“ (FTTP), je třeba věnovat další pozornost nerovnoměrnému rozložení digitální infrastruktury ve venkovských oblastech. Využívání digitálních veřejných služeb je navíc stále nízké a je zapotřebí přijmout cílená opatření, zejména za účelem minimalizování administrativní zátěže kladené na podniky. Je třeba vyvinout značné úsilí v oblasti podpory digitálních dovedností.

Bulharsko spolupracuje s ostatními členskými státy na prozkoumání možnosti zřídit konsorcium evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro genom, aby se umožnil účinný a bezpečný přeshraniční přístup k úložištím osobních genomických dat. 

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Alespoň základní digitální dovednosti má přibližně pouhá třetina bulharského obyvatelstva ve věku 16 až 74 let. Pouze 8 % obyvatel Bulharska má lepší než základní digitální dovednosti.

Očekává se, že Bulharsko pozitivně přispěje k dosažení cíle digitální dekády týkajícího se specialistů v oboru IKT. Bulharsko má sice nízký podíl specialistů v oboru IKT (3,8 % oproti průměru EU 4,6 %), ale je zemí EU s nejvyšším podílem žen, které pracují jako specialisté v oboru IKT (28,9 % oproti průměru EU 18,9 %). Podíl absolventů oborů IKT v zemi činí 4,9 %, což je nad průměrem EU, který činí 4,2 %.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Bulharsko dosáhlo velmi dobrého pokroku v oblasti pevného širokopásmového připojení. V porovnání s loňským rokem se výrazně zlepšilo i připojení technologií „optické vlákno do prostor uživatele“ (z 81 % na 86 %), které již bylo vyšší než průměr EU (56 %). Využití gigabitového připojení však zůstává na velmi nízké úrovni (0,8 %). Zavádění mobilních sítí 5G se začalo rozšiřovat a pokrytí se v roce 2022 zvýšilo na 67 %. Pokud jde o rádiová spektra pro prvotní pásma 5G umožňující vyšší výkon, v prosinci 2022 bylo dokončeno přidělování spektra pro pásma 700 MHz a 800 MHz, která doplňují licence pro pásma 3,6 GHz a 26 GHz, jež byly předešle vydány provozovatelům mobilních sítí. Bulharsko se rovněž podílí na projektech pro více zemí, zejména na přeshraničním koridoru 5G pro bezproblémový roaming mezi Řeckem a Bulharskem (5G Seamless Roaming for the Greece-Bulgaria Cross-Border Corridor, 5G SEAGUL).

Pokud jde o další digitální infrastrukturu, Bulharsko již vytvořilo expertní skupinu pro polovodiče za účelem výměny osvědčených postupů a sdílení odborných znalostí k přípravě a provádění veřejné politiky v oblasti mikroelektroniky. Bulharsko se aktivně účastní projektu vytvoření národního plánu pro oblast kvantové komunikační infrastruktury (QCI) v rámci EuroQCI.

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Digitální transformace podniků v Bulharsku výrazně zaostává za ostatními zeměmi EU, a proto musí Bulharsko vyvinout značné úsilí, aby přispělo k dosažení cíle digitální dekády. Podíl podniků využívajících služby cloud computingu je v rámci zemí EU jeden z nejnižších, v poslední době se ale zvýšilo využívání umělé inteligence a dat velkého objemu. Program „Konkurenceschopnost a inovace v podnicích v období 2021–2027“ stanovil strategické cíle, jimiž je poskytovat podnikům finanční prostředky na inovace a podporovat inovace, konkurenceschopnost a digitální a ekologickou transformaci. Program je strukturován podle tří priorit: i) inovace a růst; ii) oběhové hospodářství a iii) digitální konektivita. V roce 2022 Bulharsko zavedlo strategická opatření na podporu digitalizace malých a středních podniků, a to v rámci vnitrostátního programu hospodářské transformace.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Výsledky Bulharska u většiny cílů v oblasti digitalizace veřejných služeb nedosahují průměru EU. Pokrok dosažený v oblasti digitálních veřejných služeb pro občany i podniky je i nadále malý. Podíl uživatelů elektronické veřejné správy je pod průměrem EU. Přístup k elektronickým zdravotním záznamům je však vyšší než průměr EU (77 oproti 72). V lednu 2023 byla dokončena aktualizace jednotného portálu pro přístup k elektronickým administrativním službám. Hlavní funkce nového portálu zajistí soulad veřejných služeb s rámcem interoperability Evropské komise. Byla uzavřena smlouva o vytvoření vnitrostátního systému elektronické identifikace v souladu s nařízením eIDAS, který nahradí starý systém. Bulharsko se rovněž účastní přeshraničního projektu financovaného z programu Nástroj pro propojení Evropy, jehož cílem je vytvořit obecnou přeshraniční službu elektronické zdravotní péče.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Kypr

Kypr má nevyužitý digitální potenciál, který může dále přispět ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Země podnikla řadu kroků ke zlepšení své digitální výkonnosti a nedávno zřídila nový útvar pro výzkum a inovace a digitální politiku , který má ústřední koordinační úlohu při provádění digitální strategie pro Kypr v období 2020–2025, která je na obecné úrovni v souladu s politickým programem digitální dekády. Pokrok není u jednotlivých aspektů digitální dekády rovnoměrně rozložen. Kypr dosahuje dobrých výsledků v oblasti digitálních dovedností, ale je třeba vyvinout větší úsilí v oblasti digitalizace veřejného sektoru, zejména pro občany, a v oblasti konektivity. 

Kypr spolupracuje s ostatními členskými státy na prozkoumání možnosti zřídit konsorcium evropské digitální infrastruktury (EDIC) za účelem založení Evropské akademie dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Pouze 50 % obyvatel Kypru má alespoň základní digitální dovednosti, což je 4 procentní body pod průměrem EU. Nicméně v roce 2022 probíhalo několik iniciativ na podporu rozvoje digitálních dovedností a posílení digitální zdatnosti a kapacity lidí v rámci národního akčního plánu pro digitální dovednosti na období 2021–2025 . Cílem Kypru je s podporou Nástroje pro oživení a odolnost zlepšit digitální dovednosti u všech skupin obyvatelstva, včetně prohlubování dovedností a změny kvalifikace pracovníků.

Kypr projevuje odhodlání přispívat ke společnému úsilí o dosažení cíle digitální dekády týkajícího se specialistů v oboru IKT. Naopak v roce 2022 Kypr dosáhl průměru EU v počtu zaměstnaných specialistů v oboru IKT (4,6 %). Podíl žen mezi specialisty v oboru IKT (21,6 %) je navíc vyšší než průměr EU (18,9 %).

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

V oblasti konektivity se začaly projevovat první výsledky plánů komplexního zavádění pevných a mobilních sítí a plánů na podporu zavádění optických vláken. Pokrytí pevnými sítěmi s velmi vysokou kapacitou (VHCN) se výrazně zvyšuje, přičemž v roce 2022 dosáhne na Kypru 60 % (ze 41 % v roce 2021). Tím se rozdíl oproti průměru EU snížil na pouhých 13 procentních bodů. Sítě 5G v současnosti pokrývají 100 % obydlených oblastí na Kypru, což je výrazně nad průměrem EU, který činí 81 %. Pásmo 26 GHz však dosud přiděleno nebylo.

V oblasti špičkových polovodičů patří Kypr mezi členské státy, které podepsaly společné prohlášení o nové generaci procesorů a polovodičových technologií. Podíl země na hodnotě výroby polovodičů je však omezený. Kypr je aktivní v oblasti kvantové výpočetní techniky a podílí se na činnosti Evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC JU).

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Podíl malých a středních podniků na Kypru s alespoň základní úrovní digitální intenzity je se 70 % nad průměrem EU, který činí 69 %. V oblasti využívání pokročilých digitálních technologií je situace smíšená. 42 % podniků v roce 2021 využívalo cloudové služby. To je o 8 procentních bodů více než průměr EU, který činí 34 %, ale stále je to méně než cíl EU, kterým je 75 % pro rok 2030. V roce 2020 využilo analýzu dat velkého objemu pouze 6 % podniků, což je pod průměrem EU, který činí 14 %, a v roce 2021 využila umělou inteligenci pouze 3 % podniků, což je rovněž pod průměrem EU, který činí 8 %. Ministerstvo energetiky, obchodu a průmyslu spustilo v roce 2022 několik programů financování, které mají usnadnit digitální transformaci podniků. V rámci jednoho z těchto programů, nazvaného „Digitální modernizace podniků“, byla vyhlášena první výzva k předkládání návrhů, jejímž cílem je podpořit investice do digitálního podnikání a posílit integraci digitálních technologií v podnicích. Kypr a Nadace pro výzkum a inovace (RIF) rovněž zahájily iniciativu pro předávání znalostí a inovace.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Kypr důsledně přijímá potřebná opatření ke zlepšení poskytování digitálních veřejných služeb. Digitální veřejné služby pro občany pokročily, ale jejich výkonnost je stále o 13 bodů nižší než průměrný výsledek EU ve výši 77 bodů. V oblasti digitálních veřejných služeb pro podniky je však Kypr o jeden bod nad průměrem EU, který činí 84 bodů. V roce 2022 Kypr vytvořil projekt Digital Services Factory (DSF), který je hlavní strategickou iniciativou na podporu digitální transformace vlády. Země rovněž vyvinula systém elektronické identifikace, který zrychlí vývoj a distribuci elektronických průkazů totožnosti všem občanům Kypru. Kypr získal v oblasti přístupu k elektronickým zdravotním záznamům 70 bodů, což je jen mírně pod průměrem EU, který činí 72 bodů. V roce 2023 vydalo ministerstvo zdravotnictví vyhlášku, která ukládá všem poskytovatelům povinnost elektronicky registrovat zdravotní údaje.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Chorvatsko

Chorvatsko má nevyužitý digitální potenciál, který může dále přispět ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Digitální transformace chorvatského hospodářství a společnosti výrazně pokročila a podle očekávání Chorvatsko k dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda nejvíce přispěje v oblasti pokrytí optickými vlákny a digitalizace podniků. V oblasti digitálních dovedností je stále zapotřebí většího úsilí, i když došlo ke zlepšení. Pokrok v oblasti veřejných služeb online a zavádění gigabitových služeb je poněkud omezený. Chorvatsko zavedlo nové digitální iniciativy, jako je strategie Digitální Chorvatsko do roku 2032, národní strategie rozvoje do roku 2030 a vnitrostátní plán pro oživení a odolnost, které jsou v souladu s politickým programem digitální dekády.

Chorvatsko spolupracuje s ostatními členskými státy na zkoumání možnosti zřídit konsorcium evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro: i) genom, aby se umožnil účinný a bezpečný přeshraniční přístup k úložištím osobních genomických dat; ii) inovativní masivní vzájemně propojené transformační služby veřejné správy s cílem vyvinout novou generaci pokročilých přeshraničních služeb a iii) vytvoření Aliance pro jazykové technologie s cílem vyvinout společnou infrastrukturu v oblasti zpracování přirozeného jazyka a rozsáhlé vícejazyčné modely. Chorvatsko je jedním z členských států, které společně podaly formální žádost o zřízení Evropského blockchainového partnerství a konsorcia evropské digitální infrastruktury pro evropskou blockchainovou infrastrukturu, která podpoří přeshraniční veřejné služby v celé EU.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Chorvatsko sice dělá pokroky v oblasti digitálních dovedností, neboť přibližně 63 % lidí má alespoň základní digitální dovednosti, což je nad průměrem EU (54 %), ale je třeba vyvinout větší úsilí, zejména pokud jde o zvýšení počtu specialistů v oboru IKT. Podíl specialistů v oboru IKT na celkové zaměstnanosti je nižší než průměr EU (3,7 % oproti 4,6 %). Podíl žen mezi specialisty v oboru IKT (14,5 %) je navíc jeden z nejnižších v EU a je mnohem nižší než průměr EU, který činí 18,9 %. Tato situace se musí vzhledem k cíli digitální dekády zlepšit.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Od roku 2018 dosáhlo Chorvatsko určitého pokroku v zavádění digitální infrastruktury pevných linek, zejména díky významnému rozšíření optické sítě, a to z 39 % na 54 % v současném sledovaném období. Zlepšení v oblasti využívání širokopásmových služeb je omezené. Využívání služeb mobilní sítě v Chorvatsku je nadále nízké, a to i přes výrazné zlepšení pokrytí sítěmi 5G, které se zvýšilo z 34 % na 82 %. Chorvatsko dosáhlo pokroku, pokud jde o udělování licencí na vnitrostátní a regionální úrovni na tři průkopnická pásma 5G a pokrytí sítí 5G u pásma spektra 3,4–3,8 GHz dosáhlo 37 % (průměr EU – 41 %). Pokud jde o další digitální infrastrukturu, Chorvatsko intenzivně spolupracuje s ostatními členskými státy EU v rámci evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, kvantovou komunikační infrastrukturu.

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Výsledky Chorvatska v roce 2022 mírně převyšovaly průměr EU v oblasti digitalizace podniků, a to i v souvislosti se zaváděním pokročilých technologií, ale stále zde existuje nevyužitý potenciál ke zlepšení úrovně digitální intenzity malých a středních podniků. Chorvatsko, v němž sídlí dva tzv. jednorožci, podporuje výzkumné a inovační iniciativy v oblasti digitalizace, a přispívá tak k dosažení cíle EU, kterým je růst počtu rychle se rozvíjejících podniků a zdvojnásobení počtu jednorožců z EU. Chorvatsko rovněž financuje opatření na podporu center pro digitální inovace, jako je CROBOHUBplusplus  (Podpora chorvatského průmyslu a společnosti), AI4HEALTH.Cro  (Umělá inteligence pro malé poskytovatele zdravotní a lékařské péče) a JURK EDIH  (Digitální transformace středního Chorvatska a severu Jaderského moře).

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Chorvatsko nadále zaostává v oblasti digitálních veřejných služeb, zejména pokud jde o služby pro podniky (67 oproti průměru EU ve výši 84) a celkovou modernizaci veřejných služeb prostřednictvím inovativních digitálních řešení. Chorvatsko nicméně vykazuje dobré výsledky, pokud jde o přístup k elektronickým zdravotním záznamům, přičemž získalo 86 bodů oproti 72 bodům dosaženým na úrovni EU. Chorvatsko do konce roku 2022 uskutečnilo projekt „Popularizace EHR (elektronických zdravotních záznamů)“, což umožnilo interoperabilitu s Centrálním zdravotnickým informačním systémem (CEZIH). Chorvatsko má jeden elektronický průkaz totožnosti oznámený podle nařízení eIDAS.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Česko

Česko má nevyužitý digitální potenciál, který může dále přispět ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Česko se podílí na mnoha projektech zahrnujících více zemí a má ambice stát se klíčovým hráčem v oblasti nejmodernějších technologií, jako jsou kvantové technologie a mikročipy. Je zde rovněž kladen velký důraz na zlepšování základních a pokročilých digitálních dovedností a Češi díky novým veřejným službám online získávají stále větší dovednosti a více se zapojují do společnosti. V oblasti digitalizace podniků a konektivity však Česko zaostává. České podniky se stále potýkají s potížemi při zaměstnávání specialistů v oboru IKT a nedaří se jim plně využívat výhod plynoucích z digitalizace. Omezené pokrytí pevnými sítěmi s velmi vysokou kapacitou brání dalšímu pokroku, zejména ve venkovských oblastech. Strategie Digitální Česko prochází postupnou revizí za účelem jejího sladění s programem digitální dekády.

Česko spolupracuje s ostatními členskými státy na zkoumání možnosti zřídit konsorcium evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro: i) genom, aby se umožnil účinný a bezpečný přeshraniční přístup k úložištím osobních genomických dat; a ii) projekt „Propojená lokální digitální dvojčata, Směrem k CitiVerse“, který využívá převratné a imerzivní technologie pro budoucí projekty související s městem.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

V Česku má základní digitální dovednosti 60 % obyvatel, což je více než průměr EU (54 %). Česku však chybí specialisté v oboru IKT. Podíl specialistů v oboru IKT na celkové zaměstnanosti v Česku činí pouze 4,5 %, což je mírně pod průměrem EU. Podíl žen mezi specialisty v oboru IKT (10,9 %) je navíc nejnižší v EU, zatímco průměr EU činí 18,9 %. Podniky stále trpí nedostatkem těchto specializovaných pracovníků. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy zavedlo nový program na podporu digitálního vzdělávání na všech českých školách, aby pomohlo urychlit osvojování digitálních dovedností a zvýšit počet osob, které se chtějí věnovat kariéře v oboru IKT.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Celkově je pokrok Česka v oblasti pevného připojení omezený (53 % pokrytí oproti 52 % v roce 2021) a pokrytí zůstává výrazně pod průměrem EU, který činí 73 %. Velká část českých obyvatel nemá přístup k optickému připojení (63 % oproti průměru EU ve výši 44 %). Na druhou stranu, pokud jde o mobilní sítě, Česku se nepodařilo dosáhnout pokrytí sítěmi 5G vyššího než průměr EU. Česko se podílí na několika celoevropských iniciativách v oblasti klíčových technologií, včetně významného projektu společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií, v němž jsou zapojeni čtyři účastníci, kteří se zaměřují na open-source jádra, špičkovou umělou inteligenci a automobilový průmysl. Podporuje rovněž výzkum a inovace a hostuje první evropské vysoce výkonné počítače v rámci iniciativy evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku a je součástí sítě Evropské kvantové komunikační infrastruktury.

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Česko je stále daleko od cíle digitální dekády, kterým je, aby alespoň 75 % podniků využívalo cloud computing, data velkého objemu nebo umělou inteligenci. V roce 2022 činil podíl malých a středních podniků s alespoň základní úrovní digitální intenzity 68 %, což je mírně pod průměrem EU, který činí 69 %. S výjimkou využívání cloud computingu byly hodnoty příslušných ukazatelů doposud rovněž pod průměrem EU. V roce 2020 využívalo technologie dat velkého objemu pouze 9 % českých podniků (v EU 14 %), zatímco v roce 2021 využívalo cloudové služby 40 % podniků a technologie umělé inteligence 5 % podniků. Existuje zde však celá řada veřejných iniciativ, které napomáhají rostoucímu počtu českých začínajících podniků. Státní agentura chce v příštích pěti letech podpořit až 250 inovativních začínajících podniků částkou 36,2 milionu EUR (850 milionů CZK). V Česku jsou již čtyři jednorožci.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Podstatná část českých uživatelů internetu má přístup k veřejným službám online (86 % oproti průměru EU 74 %). Bodová hodnocení transparentnosti, přívětivosti z hlediska používání mobilních zařízení a uživatelské podpory jsou však nižší než průměr EU. Česká vláda úspěšně navrhla a zavedla systém elektronické identifikace, který občanům umožňuje přístup k veřejným službám online pomocí jejich elektronických průkazů totožnosti, aniž by museli osobně navštěvovat úřady. V roce 2023 bude mít více než 60 % obyvatel Česka alespoň jeden ze třinácti prostředků elektronické identifikace pro přístup ke službám elektronické veřejné správy (to je nárůst o jeden milion oproti roku 2022). Digitální transformace veřejných služeb je jednou z hlavních priorit nové vlády, která se snaží dosáhnout cílů digitální dekády. Byla vytvořena nová agentura, která má pomoci provést digitalizaci veřejných služeb do roku 2025. Pokud jde o elektronické zdravotnictví, Česko dosáhlo 47 bodů v případě přístupu k elektronickým zdravotním záznamům, což je výrazně pod průměrem EU, který činí 72 bodů.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Dánsko

Očekává se, že Dánsko velmi výrazně přispěje ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Dánsko vyvíjí další úsilí o zlepšení přístupu k veřejně přístupným datům a poskytování většího množství veřejných digitálních služeb všem svým občanům a podnikům. Dánsko nedávno zřídilo ministerstvo odpovědné za digitalizaci a vláda navrhla celou řadu nových iniciativ v digitální strategii, která byla představena v květnu 2022.

Dánsko spolupracuje s ostatními členskými státy na prozkoumání možnosti zřídit konsorcium evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro genom, aby se umožnil účinný a bezpečný přeshraniční přístup k úložištím osobních genomických dat. 

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI 

Dánsko se v oblasti základních digitálních dovedností řadí výrazně nad průměr EU. Celkem 69 % lidí ve věku 16 až 74 let má alespoň základní digitální dovednosti (EU: 54 %). Dánsko je však nadále 11 procentních bodů pod úrovní cíle digitální dekády pro rok 2030, kterým je 80 %.

Výsledky Dánska jsou navíc jen o něco lepší než průměr EU, pokud jde o počet zaměstnaných specialistů v oboru IKT (5,7 % oproti průměru EU 4,6 %), přičemž tento podíl se od roku 2019 jen mírně zvyšuje. Podíl žen mezi specialisty v oboru IKT (22 %) je vyšší než průměr EU (18,9 %). Má-li Dánsko přispět k dosažení cíle EU v této oblasti, mělo by do roku 2030 zaměstnávat dalších 200 000 specialistů v oboru IKT nad rámec současných přibližně 160 000 specialistů. Pokračování úspěšné digitální transformace Dánska závisí na vyšší dostupnosti specialistů v oboru IKT na trhu práce.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Dánsko má i nadále silnou pozici k tomu, aby dosáhlo cílů v oblasti konektivity, kdy pokrytí sítí s velmi vysokou kapacitou v současné době dosahuje 96 % a v obydlených oblastech je sítí 5G pokryto 98 %. Stále je však co zlepšovat, zejména pokud jde o využívání velmi rychlého širokopásmového připojení dánskými obyvateli a podniky. Pokrytí odlehlých oblastí je výrazně vyšší, než je průměr EU, ale někteří lidé a některé podniky dosud nejsou rychlým připojením pokryti.

Dánsko je zapojeno do několika iniciativ v oblasti klíčových technologií. Účastní se konsorcia, které stojí za iniciativou LUMI-Q v oblasti kvantových počítačů, a bylo vybráno jako místo, kde se bude nacházet nové centrum NATO pro kvantové technologie. V Dánsku navíc v současné době využívá edge computing stále více obcí (13 % obcí jej využívá při svých činnostech, 6 % obcí tuto technologii testuje a 16 % obcí o jejím využití uvažuje), a to ke shromažďování údajů o silniční dopravě.

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Dánsko zaujímá v EU jedno z předních míst v oblasti digitalizace podniků, ale má potenciál ke zlepšení, pokud jde o cíle stanovené pro zavádění pokročilých informačních a komunikačních technologií v podnicích, přestože jeho údaje převyšují průměr EU. V roce 2021 bylo využívání umělé inteligence (24 %) třikrát vyšší než průměr EU. Využívání cloudových technologií (62 % v roce 2021) a dat velkého objemu (27 % v roce 2020) bylo téměř dvakrát vyšší než průměr EU. Dánsko dosahuje velmi dobrých výsledků, pokud jde o základní úroveň digitální intenzity: v roce 2022 dosáhlo přinejmenším této úrovně 89 % malých a středních podniků, zatímco průměr EU činil 69 %. Dánsko těží ze živoucího ekosystému začínajících podniků, který čítá 17 potenciálních jednorožců s hodnotou v rozmezí od 100 milionů do 1 miliardy EUR a osm jednorožců. V oblasti začínajících podniků projekt Digital Hub Denmark aktivně propojuje potenciální zahraniční investory s dánskými technologickými začínajícími podniky.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Dánsko se důsledně zaměřuje na rozvoj účinnějších a spolehlivějších digitálních veřejných služeb a je na dobré cestě k dosažení cíle digitální dekády, kterým je dostupnost ve výši 100 %. Zejména se nadále zaměřuje na rozvoj lepších veřejných služeb, k čemuž přispívá mimo jiné větší využívání volně přístupných údajů a pokročilých inovativních digitálních technologií (jako je umělá inteligence, data velkého objemu, robotika, virtuální realita, pokročilý cloud a vysoce výkonná výpočetní technika).

Dánsko dosahuje ve všech ukazatelích výsledků vyšších než průměr EU. Podíl uživatelů elektronické veřejné správy se výrazně zvýšil a od roku 2022 činí 99 %, což je více než průměr EU, který představuje 74 %. Stejně tak digitální veřejné služby pro občany získaly 84 bodů a digitální veřejné služby pro podniky 89 bodů, což je v obou případech nad průměrem EU. Dánsko vyvinulo dobře fungující digitální elektronickou identifikaci, kterou využívá velká část obyvatel. Přístup ke zdravotním údajům byl ohodnocen 96 body, čímž se blíží dosažení cíle digitální dekády, kterým je 100 bodů do roku 2030.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Estonsko

 Očekává se, že Estonsko pozitivně přispěje ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Estonsko zaujímá přední místo v oblasti digitalizace veřejných služeb. Je však zapotřebí dalšího úsilí, aby bylo zajištěno zlepšení digitální infrastruktury v zemi, zejména infrastruktury pro připojení, která je klíčovým faktorem pro všechny složky digitální dekády.

Estonsko spolupracuje s ostatními členskými státy na prozkoumání možnosti zřídit konsorcium evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro: i) projekt „Propojená lokální digitální dvojčata, Směrem k CitiVerse“, který využívá převratné a imerzivní technologie pro budoucí projekty související s městem; ii) genom, aby se umožnil účinný a bezpečný přeshraniční přístup k úložištím osobních genomických dat, a iii) infrastrukturu autorských práv s cílem uvolnit potenciál tvůrčích odvětví v EU.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Estonsko je v oblasti základních digitálních dovedností těsně nad průměrem EU. V roce 2021 mělo alespoň základní digitální dovednosti 56 % osob ve věku 16 až 74 let, zatímco v EU to bylo v průměru 54 %.

Estonsko významně přispívá ke společnému úsilí o dosažení cíle digitální dekády týkajícího se specialistů v oboru IKT. Estonsko, které vykazuje podíl specialistů v oboru IKT na celkové zaměstnanosti ve výši 6,6 %, je výrazně nad průměrem EU, který představuje 4,6 %. Podíl žen mezi specialisty v oboru IKT (24,5 %) je navíc jeden z nejvyšších v EU, přičemž průměr EU představuje 18,9 %. Vzhledem k vysokému podílu absolventů oboru IKT v Estonsku (10,1 % v roce 2021) se tento počet může v příštích několika letech dále zvýšit. Podíl podniků, které poskytují školení v oboru IKT, je stále pod průměrem EU. Estonsko však v posledních pěti letech dosáhlo významného pokroku a snížilo rozdíl mezi procentním podílem podniků poskytujících školení v oblasti IKT v Estonsku a průměrem EU. To ukazuje, že Estonsko je na správné cestě.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Pokud jde o konektivitu, je zřejmé, že Estonsko musí přijmout opatření, aby přispělo ke společnému úsilí o dosažení cílů digitální dekády v oblasti konektivity. Důvodem je především nízké pokrytí sítěmi 5G a nízká míra využívání pevného širokopásmového připojení o rychlosti vyšší než 100 Mb/s. Pokrytí pevnou sítí s velmi vysokou kapacitou (VHCN) a systémem „optické vlákno do prostor uživatele“ (FTTP) nadále stabilně roste a dosahuje 79 %, což je výrazně nad průměrem EU (73 % v případě VHCN a 56 % v případě FTTP). Estonsko pokračuje v investicích do budování sítí VHCN ve venkovských oblastech, které jsou podporovány z prostředků EU.

Estonsko přispívá ke společnému úsilí v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky především prostřednictvím projektu Estonská vědecká výpočetní infrastruktura (ETAIS). Je rovněž součástí iniciativy Evropská kvantová komunikační infrastruktura, jejímž cílem je vybudovat celoevropskou kvantovou infrastrukturu, a partnerem projektu NordIQuEst (projekt severských zemí a Estonska zaměřený na hledání možností týkajících se e-infrastruktury pro kvantovou výpočetní techniku), který významně přispívá k úsilí EU o dosažení cílů digitální dekády.

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Estonsko vykazuje smíšený obrázek, pokud jde o využívání digitálních technologií ze strany podniků. V roce 2021 byl podíl podniků využívajících cloud computing s 51 % výrazně nad průměrem EU, který činil 34 %, zatímco podíl podniků využívajících umělou inteligenci a data velkého objemu byl v roce 2021, resp. 2020, nižší než průměr EU. V roce 2022 dosáhl podíl malých a středních podniků s alespoň základní úrovní digitální intenzity 67 %, což je rovněž mírně pod průměrem EU.

Estonský podnikatelský ekosystém zahrnuje velký počet inovativních a rostoucích začínajících a rychle se rozvíjejících podniků, které jsou hnací silou růstu a modernizace země. V Estonsku v současné době sídlí dva jednorožci. Byli identifikováni dva potenciální jednorožci s aktuální tržní hodnotou mezi 100 miliony a 1 miliardou EUR.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Estonsko obzvláště významně přispělo ke společnému úsilí EU o dosažení cílů Digitální dekády 2030 v oblasti digitalizace veřejných služeb. Estonsko má celosvětově přední pozici v této oblasti a nadále značnou měrou investuje do toho, aby byly jeho digitální veřejné služby pro občany a podniky uživatelsky ještě přívětivější a přístupnější. Estonsko má šest prostředků elektronické identifikace, které jsou oznámeny v rámci estonského systému elektronické identifikace. Estonsko může sloužit jako vzor pro ostatní členské státy a o své zkušenosti a osvědčené postupy se s ostatními zeměmi podělilo v rámci Estonské akademie pro elektronickou správu, programu mezinárodní rozvojové spolupráce na bázi nadace. Další pokrok v oblasti digitálních veřejných služeb zůstává jednou z priorit estonské národní Digitální agendy 2030.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Finsko

Finsko má již řadu let vedoucí pozici v oblasti digitální transformace a očekává se, že velmi výrazně přispěje ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Zavedlo komplexní digitální politiky a rychle přijalo technologii 5G, má dobře rozvinuté služby elektronické veřejné správy a vysoce kvalifikovanou pracovní sílu, doplněnou o správnou koordinaci a tvorbu programů. K dosažení cíle v oblasti gigabitového připojení jsou zapotřebí další opatření. Finsko předložilo v roce 2022 svůj vlastní Digitální kompas, který je v dostatečném souladu s politickým programem digitální dekády, a Finsko se jím bude řídit při své digitální transformaci.

Finsko spolupracuje s ostatními členskými státy na prozkoumání možnosti zřídit konsorcium evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro: i) genom, aby se umožnil účinný a bezpečný přeshraniční přístup k úložištím osobních genomických dat; ii) infrastrukturu autorských práv, která uvolní potenciál tvůrčích odvětví v EU; iii) údaje o mobilitě a logistice, které umožní přístup k údajům v těchto oblastech, jejich sdílení a opakované použití, a iv) inovativní rozsáhlou vzájemně propojenou službu transformace pro veřejnou správu, která má vyvinout novou generaci pokročilých přeshraničních služeb.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Finsko má obyvatelstvo s vysokou úrovní digitálních dovedností, což významně přispívá k dosažení cíle digitální dekády. V roce 2021 byl podíl obyvatel ve věku 16 až 74 let s alespoň základními digitálními dovednostmi (79 %) velmi blízko cíli Digitální dekády EU, který činí 80 %, a výrazně nad průměrem EU, který činí 54 %. Podíl specialistů v oboru IKT na celkové zaměstnanosti (7,6 % v roce 2022) je v porovnání s cílem politického programu EU Digitální dekáda i s průměrem EU v roce 2022 (4,6 %) velmi vysoký. Podíl žen mezi specialisty v oboru IKT (23,8 %) je navíc výrazně vyšší než průměr EU (18,9 %). Pokud jde o vzdělávání, podíl absolventů oborů IKT činí 7,6 % a 40 % podniků poskytuje svým zaměstnancům školení v oblasti IKT. Program Nová gramotnost 2020–2023 a středisko LUMA (organizace podporující spolupráci mezi školami, univerzitami a podniky) v posledních letech podporovaly rozvoj kompetencí v oblasti IKT, mediální gramotnosti a programování, a to i u dětí.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Finsko vyvinulo vynikající digitální infrastrukturu. Dosahuje dobrých výsledků v celkovém pokrytí sítí 5G, kdy je pokryto 95 % obydlených oblastí a pokrytí vysoce kvalitním pásmem 3,4–3,8 GHz dosahuje 84 %. Využívání pevného širokopásmového připojení je však mírně pod průměrem EU, přičemž 49 % domácností má pevné širokopásmové připojení o rychlosti 100 Mb/s a pouze 3,1 % domácností má pevné širokopásmové připojení o rychlosti 1 Gb/s (to je výrazně méně než průměr EU, který činí 13,8 %). Pokrytí pevnou sítí s velmi vysokou kapacitou dosahuje ve Finsku 71 %, což je mírně pod průměrem EU, který činí 73 %. V rámci země jsou patrné rozdíly, neboť ve venkovských oblastech se často vyskytují bílá místa, což je dáno nízkou hustotou obyvatelstva.

Finsko je členem společného podniku EuroHPC, který vyvíjí Lumi, jeden ze tří pre-exakapacitních superpočítačů. Finsko má rovněž přední postavení v oblasti evropské kvantové výpočetní techniky a polovodičů: společnost IQM Quantum Computers investovala do výstavby prvního evropského zařízení na výrobu polovodičů určených pro kvantovou technologii, které se nachází v Espoo, a došlo k připojení kvantového počítače HELMI k superpočítači Lumi; Finsko se podílí na významném projektu společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií, v němž jsou zapojeni tři přímí účastníci, kteří se zaměřují na telekomunikace a na křemíkové destičky sloužící jako substráty.

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Již v roce 2022 činil podíl malých a středních podniků ve Finsku, které dosáhly alespoň základní úrovně digitální intenzity, 89,5 %, což je mírně pod cílem digitální dekády (90 %) a výrazně nad průměrem EU (69 %).

Pokročilé technologie jsou i nadále středem zájmu finských podniků, přičemž 66 % podniků v roce 2021 využívalo cloudová řešení, 16 % začlenilo do svých činností technologie umělé inteligence a 22 % využívalo již v roce 2020 data velkého objemu.

V roce 2022 Finsko pokračovalo ve financování programů zaměřujících se na podporu podniků, zejména malých a středních podniků. Finsko věnovalo zvláštní pozornost rozvoji ekosystému začínajících a rychle se rozvíjejících podniků. Dalším charakteristickým rysem způsobu, jakým Finsko začlenilo digitální technologie do hospodářství, byla spolupráce mezi univerzitami, specializovanými vládními agenturami a podniky. Vynikajícím příkladem je program 6G Bridge, který vyvíjí novou generaci připojení, aby finský průmysl stál na začátku hodnotového řetězce pro vytváření technologií 6G pro inteligentní města, inteligentní energetiku, inteligentní přístavy a inteligentní továrny s různými aktéry v ekosystému.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Finsko vyniká v elektronické interakci mezi státními orgány a veřejností: 97 % finských uživatelů internetu využívá služby elektronické veřejné správy. Velmi dobře si vede také v počtu služeb poskytovaných online. V roce 2022 Finsko úspěšně pokračovalo v provádění programů, které byly zahájeny v předchozích letech. Finsko pokračovalo v modernizaci služeb elektronické veřejné správy, které přešly pod správu Agentury pro digitální a populační datové služby. Probíhají změny právních předpisů, které umožňují automatické správní rozhodování pomocí umělé inteligence. V oblasti elektronického zdravotnictví dosáhlo Finsko 90 bodů, což je více než průměr EU (72 bodů), a je na dobré cestě splnit cíl digitální dekády (100 bodů). Jedním z důvodů, proč tomu tak je, je portál My Kanta, kde mají lidé přístup ke svým elektronickým dokumentům online. Finsko v současné době dokončuje zavádění nového systému digitální identity, který bude rovněž sloužit jako certifikovaný nástroj pro identifikaci ve smyslu nařízení eIDAS. Vnitrostátní portál veřejně přístupných dat i nadále poskytuje údaje v otevřených formátech pro podniky a veřejnost. Finsko neustále zvyšuje svou připravenost v oblasti kybernetické bezpečnosti a na období 2022–2026 vyčlenilo nový fond ve výši 230 milionů EUR.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Francie

Francie má nevyužitý digitální potenciál, který může dále přispět ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Vzhledem k velikosti francouzského hospodářství a počtu obyvatel se očekává, že současná i budoucí opatření k tomuto úsilí významně přispějí. Francie má několik digitálních strategií, které jsou obecně sladěny s cílem politického programu digitální dekády. Francie si vede dobře, pokud jde o konektivitu a začínající podniky, a vykazuje pozitivní trendy v oblasti digitálních veřejných služeb a lidského kapitálu. Digitální transformace hospodářství je však nevyvážená. Zatímco špičkové inovativní podniky používají a dodávají pokročilé digitální technologie, malé a střední podniky (MSP) základní technologie příliš nevyužívají.

Francie spolupracuje s ostatními členskými státy na zkoumání možnosti zřídit konsorcium evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro vytvoření Aliance pro jazykové technologie s cílem vyvinout společnou infrastrukturu v oblasti zpracování přirozeného jazyka a rozsáhlé vícejazyčné modely.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Alespoň základní digitální dovednosti mají o něco více než tři z pěti obyvatel Francie. Je však třeba věnovat zvláštní pozornost vědecké, digitální a mediální gramotnosti, a to ve všech předmětech a na všech úrovních formálního vzdělávání. Podíl specialistů v oboru IKT na celkové zaměstnanosti je stabilní a činí 4,3 %, což je mírně pod průměrem EU (4,6 %). Podíl žen mezi specialisty v oboru IKT dosahuje 19 % a je velmi blízko průměru EU, který činí 18,9 %. Navzdory ambiciózním pozitivním opatřením (Pix, Dovednosti a Pracovní místa budoucnosti) však výsledky Francie rostly pomaleji než průměr EU a vyhlídky země jsou oslabeny nízkým podílem studentů zapsaných ke studiu oborů IKT a nízkým počtem absolventů. K tomu, aby EU dosáhla cíle digitální dekády v oblasti základních digitálních dovedností a specialistů v oboru IKT, je proto nutné významné úsilí o zlepšení digitálních dovedností.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Francie dosahuje dobrých výsledků v oblasti digitální infrastruktury. Francie by měla dosáhnout plného zavedení optických vláken již v roce 2025. V roce 2022 bylo zaznamenáno obzvláště dobré celkové pokrytí pevnými optickými přípojkami, kterého bylo dosaženo u 73 % domácností, přičemž se snižují rozdíly mezi venkovem a městy. Nepřestávat v úsilí o zavádění optických vláken je však třeba v nejvzdálenějších regionech Francie a ve venkovských oblastech. Díky plánu „New Deal“ zahrnuje pokrytí mobilními sítěmi 4G všechny obydlené oblasti a úspěšně pokračuje zavádění sítí 5G pro hlasové a internetové aplikace, které pokrývá 88 % obydlených oblastí. Probíhá testování nových aplikací 5G v pilotních projektech. Na environmentální aspekt digitálních odvětví se zaměřuje několik právních předpisů.

Ve stále větší míře je řešena kybernetická bezpečnost, stále je však zapotřebí posílit podporu malých a středních podniků. Strategie pro polovodiče, včetně veřejného financování, podporuje průmyslovou suverenitu Francie a EU: to je v souladu s evropským aktem o čipech. Země se podílí na významném projektu společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií, v němž je zapojeno patnáct přímých účastníků, kteří se zaměřují na širokou škálu oblastí včetně substrátů, napájení, senzoriky, obalů, automobilového průmyslu, fotoniky, telekomunikací, letectví a obrany. Francie se chce stát klíčovým hráčem v oblasti kvantové výpočetní techniky a plánuje zavést eurokvantovou komunikační infrastrukturu. Podílí se také na evropském programu pro vysoce výkonnou výpočetní techniku (EuroHPC).

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Digitalizace podniků je oblastí, v níž musí Francie výrazněji přispívat. V roce 2022 využívalo digitální technologie 64 % malých a středních podniků, zatímco průměr EU činil 69 %. Využívání digitálních technologií malými a středními podniky ve Francii dosud daleko zaostává za cílem digitální dekády, který činí 90 %, a tempo pokroku je stále nedostatečné k tomu, aby napomohlo jeho dosažení. Francouzské podniky mají dále nevyužitý potenciál, pokud jde o zavádění pokročilých digitálních technologií, ačkoli iniciativa France Num již několik let poskytuje malým a středním podnikům při využívání digitálních technologií vzdělávání a podporu. Francie se rovněž zapojuje do cloudové infrastruktury a služeb nové generace.

Pokud jde o zakládání začínajících a rychle se rozvíjejících technologických firem, Francii se podařilo vytvořit velmi příznivý ekosystém, který je považován za druhý nejlepší v Evropě. Za jednorožce je ve Francii považováno 36 podniků (což je výrazný nárůst oproti 22 podnikům z předchozího roku) a 82 podniků dosáhlo tržní hodnoty v rozmezí od 100 milionů do 1 miliardy EUR. Přitažlivost pro podnikatele v mezinárodním měřítku je vysoká a podnikatelé jsou schopni získat přístup k financování. Byla vybrána evropská centra pro digitální inovace, přičemž většina z nich by měla být uvedena do provozu do začátku roku 2023.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Přístup k veřejným službám pro občany i podniky je ve Francii mírně pod průměrem EU. Probíhá však řada projektů, které pracují na řešení tohoto problému. Francie zavedla středisko pro sledování digitálních postupů obyvatel a zahájila úsilí o systematičtější využívání cloudu. Pro několik služeb je zavedena elektronická identifikace a zvažuje se využití evropského řešení, které by bylo potřeba urychlit. Meziresortní ředitelství pro digitální technologie (DINUM) poskytuje platformu pro veřejně přístupné údaje (data.gouv.fr) a sleduje konkrétní opatření na patnácti ministerstvech. Je třeba přijmout další opatření na podporu uživatelů, kteří mají potíže s přístupem k digitálním veřejným službám, zejména ke zdravotním záznamům. 

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Německo

Německo má nevyužitý digitální potenciál, který může dále přispět ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Vzhledem k velikosti německého hospodářství a počtu obyvatel budou současné i budoucí iniciativy k těmto cílům významně přispívat. Digitální transformace Německa pokračuje stabilním tempem. K dosažení cíle Německa, jímž je zaujmout přední postavení v této oblasti, je však zapotřebí dalšího úsilí. Přestože pokrytí gigabitovým připojením, zejména optickými vlákny, je stále nedostačující, došlo k pozitivnímu vývoji v oblasti zavádění gigabitového připojení a pokrytí 5G. V oblasti digitálních veřejných služeb a dovedností přetrvávají značné nedostatky. Digitální strategie spolkové vlády stanoví zastřešující rámec do roku 2025 a je v souladu s politickým programem digitální dekády.

Německo spolupracuje s ostatními členskými státy na prozkoumání možnosti zřídit konsorcia evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro: i) údaje o mobilitě a logistice, které umožní přístup k údajům v těchto oblastech, jejich sdílení a opakované použití, a ii) projekt „Propojená lokální digitální dvojčata, Směrem k CitiVerse“, který využívá převratné a imerzivní technologie pro budoucí projekty související s městem.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

V oblasti základních digitálních dovedností Německo zmenšilo rozdíl oproti průměru EU, ale s výsledkem 49 % zůstává i nadále pod průměrem EU, který činí 54 %. Výrazná změna tempa v připravenosti Německa na základní digitální dovednosti je pro EU zásadní, aby mohla dosáhnout cíle digitální dekády v oblasti základních dovedností. Iniciativy na podporu rozvoje digitálních dovedností jsou i nadále posilovány v rámci Digitální strategie a zahrnují opatření týkající se „Digitálního paktu pro školy“, akčního plánu STEM 2.0 a národní strategie v oblasti dovedností. Digitalizace vzdělávání je navíc jednou ze šesti prioritních oblastí německého plánu pro oživení a odolnost.

Podíl specialistů v oboru IKT na celkové zaměstnanosti je vyšší než průměr EU (5,0 % oproti 4,6 %). Podíl žen mezi specialisty v oboru IKT (19 %) je velmi blízko průměru EU, který činí 18,9 %. Vyhlídky na budoucí růst v tomto ohledu však ohrožuje vysoká míra předčasného ukončení studia předmětů z oboru IKT. Očekává se, že Německo významně přispěje ke společnému úsilí EU o dosažení cíle v oblasti specialistů v oboru IKT.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

V Německu přetrvávají nadále velmi závažné nedostatky, pokud jde o pokrytí systémem „optické vlákno do prostor zákazníka“, které dosahuje 19 %, a je ještě velice vzdáleno průměru EU, kterým je 56 %, a splnění cíle digitální dekády, kterým je celoplošné pokrytí gigabitovými sítěmi do roku 2030. Zavádění optických vláken spolková vláda podporuje značnými finančními prostředky a jednoznačným závazkem k jejich celostátnímu zavedení, jak je uvedeno v její Digitální strategii a Gigabitové strategii.

Činnosti Německa v oblasti kvantových a polovodičových technologií jsou významným příspěvkem k cílům EU. Německo je velmi aktivní v rozvíjení infrastruktury pro pokročilé technologie a účastní se několika projektů pro více zemí, např. evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, evropské kvantové komunikační infrastruktury a evropské infrastruktury blockchainových služeb. Německo s významnými investicemi v řádu několika miliard EUR stojí v čele významného projektu společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií, v němž je zapojeno 32 přímých účastníků, jejichž činnosti pokrývají širokou škálu oblastí od surovin po obaly a mezi něž patří vybavení, automobilový průmysl, energetika, fotonika a senzorika. Významné investice byly realizovány i v oblasti polovodičů.

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Pokud jde o digitalizaci podniků, v roce 2022 mělo 77 % německých malých a středních podniků alespoň základní úroveň digitální intenzity, což je výrazně nad průměrem EU, který činí 69 %. Jeho výsledky převyšovaly průměr také v oblasti analýzy dat velkého objemu a zavádění umělé inteligence, ačkoli v roce 2021 dosáhlo zavádění cloudových technologií 32 %, což bylo mírně pod průměrem EU, který činil 34 %. Přesto se očekává, že Německo významně přispěje k dosažení cílů digitální dekády. Je tomu tak díky neustálé podpoře, která je německým malým a středním podnikům poskytována prostřednictvím iniciativy „Digitalizace malých a středních podniků“ (Mittelstand-Digital), která se skládá ze sítě center pro digitální inovace Mittelstand-Digital, režimu podpory investic Digital Now a iniciativy Kybernetická bezpečnost pro malé a střední podniky. Podle zprávy European Deep Tech Report 2023 (Evropská zpráva o stavu deep tech technologií v roce 2023) je Berlín považován za nejlepší ekosystém začínajících podniků v EU. Kromě toho existuje několik opatření na podporu pokročilých technologií, včetně finanční iniciativy KI4KMU (AI4SME) a programu financování středisek služeb umělé inteligence. Německo se rovněž podílí na významném projektu společného evropského zájmu v oblasti cloudové infrastruktury a služeb nové generace (IPCEI-CIS).

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Digitalizace veřejných služeb je již několik let výzvou. Ačkoli je Německo na dobré cestě ke splnění cílů digitální dekády v oblasti dostupnosti digitálních veřejných služeb, hlavní problémy v této oblasti zůstávají nevyřešeny. V oblasti digitálních veřejných služeb pro občany dosáhla země 78 bodů (mírně nad průměrem EU, kterým je 77 bodů). Pokud jde o digitální veřejné služby pro podniky, Německo dosáhlo výsledku 81 bodů (což je méně než průměr EU, který činí 84 bodů). Přestože bylo vynaloženo značné úsilí, například v souvislosti s prováděním zákona o přístupu k internetu (Onlinezugangsgesetz (OZG)), Německo v tomto ohledu i nadále zaostává. Mezi hlavní problémy patří malý počet digitalizovaných veřejných služeb, nedostatečná dostupnost služeb na celostátní úrovni a problémy spojené s pilotním projektem týkajícím se případů použití elektronické identifikace.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Řecko

Řecko má prostor k tomu, aby zlepšilo svou výkonnost v oblasti digitální transformace a přispívalo ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Řecko pojalo digitální transformaci jako strategickou příležitost k vybudování konkurenceschopnější a odolnější ekonomiky a společnosti na základě jeho Bible digitální transformace na období 2020–2025, která je v souladu s politickým programem digitální dekády. Ačkoli Řecko v posledních letech dosáhlo rychlého a hmatatelného pokroku v oblasti digitalizace veřejných služeb, musí řešit významné nedostatky týkající se jiných aspektů, jako je nízké pokrytí sítěmi s velmi vysokou kapacitou a nízký počet zaměstnaných specialistů v oboru IKT.

Řecko spolupracuje s ostatními členskými státy na prozkoumání možnosti zřídit konsorcia evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro: i) založení Evropské akademie dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti; ii) vytvoření Aliance pro jazykové technologie s cílem vyvinout společnou infrastrukturu v oblasti zpracování přirozeného jazyka a rozsáhlé vícejazyčné modely, a iii) inovativní rozsáhlou vzájemně propojenou službu transformace pro veřejnou správu, která má vyvinout novou generaci pokročilých přeshraničních veřejných služeb.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Více než polovina řeckých obyvatel má alespoň základní digitální dovednosti (52 %), což se blíží průměru EU (54 %). Podíl specialistů v oboru IKT na celkové zaměstnanosti v Řecku činí 2,5 %, což je jeden z nejnižších podílů v EU. Podíl žen mezi specialisty v oboru IKT na úrovni 20,3 % však převyšuje průměr EU, který činí 18,9 %. Současné vyhlídky oslabuje několik faktorů, jako je odliv digitálních talentů, nedostatečná specializace vyhledávaná podniky, která by měla být pravidelně prověřována, a nedostatečný počet absolventů oborů IKT. V této souvislosti se očekává, že Řecko bude těžit z nedávno zavedené „výkonné sítě pro digitální transformaci“, jejímž cílem je účinněji koordinovat rozvoj, provádění a hodnocení digitálních politik. Řecko se navíc aktivně zavázalo přispět k cílům a záměrům EU v oblasti digitálních dovedností do roku 2030 tím, že předsedá neformální pracovní skupině, která zkoumá možnost předložení návrhu na zřízení konsorcia evropské digitální infrastruktury pro založení Evropské akademie dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Řecko stále nemá komplexní strategii pro směrování investic a iniciativ přizpůsobených cíli Digitální dekády 2030, jímž je gigabitové připojení pro všechny. Země zaostává za průměrem EU v oblasti pokrytí pevnou sítí s velmi vysokou kapacitou (28 % oproti 73 %). Řecký národní plán pro širokopásmové připojení na období 2021–2027 , přijatý na konci roku 2022, si klade za cíl zavést infrastrukturu o rychlosti 100 Mb/s, kterou lze snadno rozšířit na 1 Gb/s, což zaostává za cílem digitální dekády, kterým je do roku 2030 dosáhnout gigabitové rychlosti pro všechny. V oblasti mobilního připojení si Řecko vede mnohem lépe a jako přední hráč ve zpřístupňování prvotních pásem sítě 5G dosáhlo v roce 2022 celkového pokrytí sítí 5G na úrovni 86 % (to je více než průměr EU, který činí 81 %).

Co se týče dalších digitálních infrastruktur, Řecko se aktivně podílí na rozvoji projektů mezi více zeměmi, např. v rámci iniciativy Evropská kvantová komunikační infrastruktura (EuroQCI) s projektem HellasQCI. Účastní se také významného projektu společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a komunikace, v němž je zapojeno šest přímých účastníků, kteří se zaměřují na navrhování, umělou inteligenci, letectví/obranu a obaly.

DIGITALIZACE PODNIKŮ

V roce 2022 přijalo Řecko několik opatření s cílem vytvořit podnikům příznivé podmínky pro urychlení jejich digitální transformace, je však nutné zvýšit úroveň digitální intenzity v malých a středních podnicích a zintenzivnit využívání pokročilých digitálních technologií řeckými podniky, aby Řecko přispívalo ke společnému úsilí o dosažení cílů digitální dekády. Úroveň digitální intenzity malých a středních podniků v Řecku dosahuje 41 % a stále daleko zaostává za průměrem EU, který činí 69 %. Pokud jde o zavádění pokročilých digitálních technologií, podniky v Řecku je zavádějí pomalejším tempem: v roce 2020 využívalo data velkého objemu 13 % podniků (průměr EU: 14 %), přičemž 15 % podniků využívalo cloudové služby (průměr EU: 34 %) a pouze 3 % podniků využívala umělou inteligenci (průměr EU: 8 %). Odvětví digitálních technologií je však jedním z nejdynamičtějších odvětví řeckého hospodářství a jeho tempo růstu patří k nejvyšším v zemi (6,1 % v letech 2017–2021, vyjádřeno složenou roční mírou růstu (CAGR)), což by mohlo zvýšit příspěvek Řecka k digitální dekádě.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Řecko pokračuje v provádění své ambiciózní strategie digitalizace veřejných služeb a dosahuje významného pokroku při plnění cílů digitální dekády. Přestože jsou jeho výsledky stále pod průměrem EU, v roce 2022 získalo v oblasti digitálních veřejných služeb pro občany 65 bodů (+13 bodů) a v oblasti digitálních veřejných služeb pro podniky 74 bodů (+26 bodů). V roce 2022 dále zahájil činnost řecký certifikační orgán pro veřejnou správu ( APED ), jehož cílem je zabezpečit elektronickou identifikaci, posílit důvěryhodnost služeb a zlepšit postupy ověřování v souladu s nařízením eIDAS. Řecko dosáhlo v oblasti přístupu k elektronickým zdravotním záznamům 61 bodů, což je výrazně pod průměrem EU, který činí 72 bodů, neboť rozsah přístupných údajů je omezený a ověřování se neprovádí pomocí elektronické identifikace, která byla oznámena nebo je v souladu s nařízením eIDAS. Přesto bylo v roce 2022 zahájeno několik projektů v oblasti digitálního zdravotnictví, jako je mobilní aplikace Myhealth , která přispěje k dosažení cíle digitální dekády, jímž je, aby mělo přístup ke svým elektronickým zdravotním záznamům 100 % občanů.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Maďarsko

Maďarsko má nevyužitý digitální potenciál, který může dále přispět ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Maďarsko pokročilo v digitální transformaci svého hospodářství a společnosti. V roce 2022 bylo dosaženo největšího pokroku v oblasti pevných sítí s velmi vysokou kapacitou a pokrytí sítí 5G. Aby se však zajistilo plné využití nových možností a příležitostí, které lepší digitální infrastruktura přináší, je třeba dále pokročit ve zlepšování digitálních dovedností obyvatelstva. To by mohlo rovněž napomoci další digitalizaci veřejného a soukromého sektoru. Dne 30. listopadu 2022 přijala maďarská vláda novou Národní strategii pro digitalizaci na období 2022–2030, která je v souladu s politickým programem digitální dekády.

Maďarsko spolupracuje s ostatními členskými státy na zkoumání možnosti zřídit konsorcium evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro vytvoření Aliance pro jazykové technologie s cílem vyvinout společnou infrastrukturu v oblasti zpracování přirozeného jazyka a rozsáhlé vícejazyčné modely.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

V oblasti digitálních dovedností dosahuje Maďarsko výsledků horších než průměr EU. Pouze přibližně polovina obyvatel ve věku 16 až 74 let má alespoň základní digitální dovednosti, což je výrazně méně než cíl EU dosáhnout do roku 2030 hodnoty 80 %. Maďarský plán pro oživení a odolnost zahrnuje několik opatření zaměřených na digitální dovednosti, většinou v podobě zřízení nebo zlepšení nástrojů a zařízení potřebných k rozvoji digitálních kompetencí. Tato opatření by mohlo doplnit další posilování digitálních kompetencí učitelů.

Podíl specialistů v oboru IKT na celkové zaměstnanosti se v posledních letech mírně zvýšil, v roce 2022 ale zůstal relativně nízký a dosáhl úrovně 4,1 %, což je pod průměrem EU, který činí 4,6 %. Podíl žen mezi specialisty v oboru IKT dosahuje 13,6 % a je jedním z nejnižších v EU, přičemž průměr EU činí 18,9 %. Provádění nové Národní strategie pro digitalizaci na období 2022–2030 bude mít zásadní význam pro dosažení cílů digitální dekády, podle nichž má mít do roku 2030 více než 80 % osob základní digitální dovednosti a celkově má být zaměstnáno 20 milionů specialistů v oboru IKT, ačkoli národní strategie nemusí být dostatečně ambiciózní.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Širokopásmové připojení převyšuje průměr EU a v oblasti 5G Maďarsko dosáhlo významného pokroku při plnění cílů digitální konektivity pro rok 2030. V roce 2022 se pokrytí sítí 5G v Maďarsku zvýšilo na 58 %, což je o 40 procentních bodů více než v předchozím roce. To je však stále výrazně méně než průměr EU, který činí 81 %. Pokrytí pevnou sítí s velmi vysokou kapacitou (VHCN) se zvýšilo ze 72 % v roce 2021 na 80 % v roce 2022, čímž překonalo průměr EU, který činí 72 %. Země dosáhla značného pokroku v zavádění gigabitových služeb (29,8 %), přičemž 70 % domácností využívá služby s rychlostí vyšší než 100 Mb/s.

Maďarsko má ambiciózní plány na zavedení kvantového výpočetního modulu do budoucího systému vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC) a na vytvoření „národní kvantové laboratoře“. Na vývoji kvantových technologií spolupracuje několik týmů univerzit a výzkumných institucí.

Maďarsko se účastní vývoje a užívání evropské infrastruktury blockchainových služeb. Ačkoli se výroba polovodičů omezuje na činnosti týkající se back-endu, probíhá vývoj v oblasti navrhování nových obvodů. Maďarsko se podílí na významném projektu společného evropského zájmu v oblasti ekosystému mikroelektroniky a komunikačních technologií, v němž jsou zapojeni přidružení účastníci (s podporou nižší, než je prahová hodnota, na niž se vztahuje obecné nařízení o blokových výjimkách).

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Digitalizace podniků zůstává v Maďarsku velkou výzvou. Většina podniků, zejména malých a středních, zatím nevyužívá možnosti, které digitální technologie nabízejí. To má negativní dopad na konkurenceschopnost hospodářství. V roce 2022 mělo v Maďarsku alespoň základní úroveň digitální intenzity pouze 52 % malých a středních podniků (což je výrazně pod průměrem EU, který činil 69 %). Využívání pokročilých digitálních technologií, jako jsou data velkého objemu a umělá inteligence, bylo v roce 2021 ve srovnání s průměrem EU na méně než poloviční úrovni (3 % v Maďarsku oproti 8 % v EU). V roce 2021 dosahovalo využívání služeb cloud computingu úrovně 21 %, což je o 13 procentních bodů méně než průměr EU (34 %). Maďarsko se podílí na významném projektu společného evropského zájmu v oblasti cloudové infrastruktury a služeb nové generace.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Maďarsko pokračuje v pokroku v oblasti digitalizace veřejných služeb, ale stále je v tomto ohledu pod průměrem EU. Výsledky Maďarska v oblasti poskytování digitálních veřejných služeb podnikům (76 bodů) i občanům (68 bodů) jsou pod průměrem EU a zaostávají i za cílem EU pro rok 2030, kterým je 100 bodů. Maďarsko se nadále potýká s výzvou, jíž je urychlit zavádění několika pokročilých digitálních řešení do svého veřejného sektoru, mimo jiné zejména zadávání inovačních veřejných zakázek v oblasti transformativních digitálních technologií. V případě elektronické identifikace se očekává, že v roce 2023 se stane dostupnou přeshraniční elektronická identifikace prostřednictvím systému eIDAS. Používání vnitrostátních elektronických průkazů totožnosti zůstává omezené, neboť většina uživatelů dává přednost „důvěryhodnému profilu klientské brány“. Maďarský plán pro oživení a odolnost zahrnuje několik opatření zaměřených na digitalizaci ve zdravotnictví, kde Maďarsko dosáhlo 80 bodů, což je více než průměr EU.

Operační program Digitální obnova (DROP), podporovaný politikou soudržnosti, stanovuje strategické cíle týkající se veřejně přístupných dat a využívání cloudových technologií ve veřejné správě.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Irsko

Očekává se, že Irsko pozitivně přispěje ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Země prokazuje trvalý závazek k digitální transformaci zaměřené na člověka a na životní prostředí. Ukazatele svědčí o vysoké úrovni digitálních dovedností. Irsko má také potenciál dále zlepšit své výsledky v oblasti digitální infrastruktury a digitalizace podniků. K dosažení tohoto cíle by mělo přispět provádění zastřešující národní digitální strategie , která byla zveřejněna v únoru 2022 a která je plně v souladu s politickým programem digitální dekády.

Irsko spolupracuje s ostatními členskými státy na zkoumání možnosti zřídit konsorcium evropské digitální infrastruktury pro vytvoření Aliance pro jazykové technologie s cílem vyvinout společnou infrastrukturu v oblasti zpracování přirozeného jazyka a rozsáhlé vícejazyčné modely.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Pokračující úsilí Irska v oblasti digitálních dovedností, a to jak základních, tak na vysoké úrovni, bylo úspěšné. 70 % dospělých v Irsku má alespoň základní digitální dovednosti, což je výrazně nad průměrem EU (54 %) a nepříliš daleko od cíle EU pro rok 2030 (alespoň 80 %). Irsko pokračuje v provádění desetileté strategie Gramotnost dospělých pro život (září 2021) a Digitální strategie pro školy do roku 2027 (duben 2022), přičemž v národním rozvojovém plánu jsou vyčleněny finanční prostředky ve výši 200 milionů EUR. Irsko vypracovává akční plán v oblasti digitálních dovedností, který má být dokončen v roce 2023, a přístup k jednotnějšímu systému terciárního vzdělávání. Kromě toho se Irsko snaží zajistit vhodné předvídání v oblasti digitálních dovedností, včetně dovedností na vysoké úrovni v oblasti informačních a komunikačních technologií.

Podíl specialistů v oboru IKT na celkové zaměstnanosti dosahuje v Irsku 6,2 %, což je více než průměr EU, který činí 4,6 %. Podíl absolventů studijních programů v oblasti IKT činí 8 %, což je téměř dvojnásobek průměru EU, který představuje 4,2 %. Podíl žen mezi specialisty v oboru IKT je sice nad průměrem EU, ženy však představují pouze pětinu všech specialistů v oboru IKT.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Pokrytí pevnou sítí s velmi vysokou kapacitou (VHCN) v Irsku se v posledních třech letech neustále zvyšuje a vzrostlo z 67 % v roce 2020 na 84 % v roce 2022, čímž se značně přiblížilo cíli EU pro rok 2030, kterým je 100 %. Země však zaostává, pokud jde o zavádění širokopásmového připojení o rychlosti alespoň 100 Mb/s a alespoň 1 Gb/s. Pokud jde o celkové pokrytí sítí 5G, Irsko dosahuje 84 % a je nad průměrem EU, který činí 81 %, a úspěšně pokračuje na cestě k dosažení cíle EU do roku 2030, kterým je 100% pokrytí. Pokud jde o pokrytí sítí 5G v pásmu 3,4–3,8 GHz, které dosahuje 56 %, Irsko vykazuje lepší výsledky, než je průměr EU. V prosinci 2022 byla zveřejněna nová strategie pro digitální konektivitu . Irsko dosahuje dobrých výsledků v oblasti provádění Národního plánu pro širokopásmové připojení (NBP) a připojení základních škol k širokopásmovým sítím. V roce 2023 Irsko částečně dokončilo provedení evropského kodexu pro elektronické komunikace.

Irsko se podílí na významném projektu společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií, v němž je zapojen jeden přímý účastník, který působí v oblasti výroby. Irsko je rovněž domovem více než 100 výrobců polovodičů, kteří ročně vyvážejí výrobky v hodnotě 13,5 miliardy EUR. Země podporuje iniciativy v této oblasti částkou 500 milionů EUR z Fondu pro inovace v oblasti převratných technologií . Irsko do konce roku 2023 zakoupí z Nástroje pro oživení a odolnost osmnáct uzlů na okraji sítě.

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Úsilí Irska v oblasti digitalizace podniků již přineslo své ovoce, neboť v roce 2002 vykazovalo alespoň základní úroveň digitální intenzity 85 % malých a středních podniků. Tento výsledek je výrazně vyšší než průměr EU, který činí 69 %, a je rovněž velmi blízko cíli EU pro rok 2030, kterým je více než 90 %. Zavádění digitálních technologií podniky v Irsku bylo zatím na průměrné úrovni a výrazně zaostávalo za cílem digitální dekády (data velkého objemu (23 % v roce 2020), cloud (47 % v roce 2021), a zejména umělá inteligence (8 % v roce 2021)). Irsko nicméně podniká zásadní kroky k tomu, aby dále pokročilo v zavádění digitálních technologií ve všech podnicích v celé zemi, např. zřízením poradního fóra pro digitální technologie v podnicích , jmenováním svého prvního ambasadora pro umělou inteligenci, který povede „národní dialog“ o úloze umělé inteligence v životě lidí, a zřízením Fondu pro digitální transformaci ve výši 85 milionů EUR na podporu podniků při jejich digitální transformaci.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Veřejné služby poskytované podnikům a široké veřejnosti jsou v Irsku vysoce digitalizované a získaly 100 (v případě podniků) a 81 (v případě široké veřejnosti) bodů. Irsko však zatím neposkytuje občanům přístup k elektronickým zdravotním záznamům. To brání pokroku při dosahování cíle politického programu EU Digitální dekáda, kterým je, aby mělo ke svým elektronickým zdravotním záznamům přístup 100 % občanů EU. Irsko má závazek dále pokračovat v digitalizaci veřejných služeb. V současné době provádí projekt Propojení veřejné správy 2030 : Strategie pro digitální a informační a komunikační technologie pro veřejné služby (březen 2022), včetně vytvoření online portálu pro významné životní události. V roce 2023 bude zveřejněn plán pro digitální začlenění, který stanoví opatření k lepší podpoře těch, kteří nemají přístup ke službám online. Pokud jde o službu digitální identity pro přístup k digitálním veřejným službám, existuje více než 1,88 milionu ověřených účtů MyGovID . To představuje přibližně 49 % dospělých obyvatel, přičemž v posledních dvou letech došlo k velmi výraznému nárůstu počtu uživatelů. Probíhá vývoj nového rámce digitální zdravotní péče na období 2023–2027.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Itálie

Itálie má nevyužitý digitální potenciál, který může dále přispět ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Vzhledem k velikosti italského hospodářství a počtu obyvatel bude současné i budoucí úsilí významným přínosem. Itálie v posledních letech dosáhla významného pokroku v oblasti infrastruktury, ale v oblasti dovedností a některých aspektů digitalizace veřejných služeb zaostává za průměrem EU. Strategie přijaté v oblasti cloudu, technologie blockchainu, umělé inteligence a v poslední době také v oblasti kybernetické bezpečnosti spolu s reformami a investicemi v rámci plánu pro oživení a odolnost vytvářejí pevný rámec pro dosažení udržitelné a inkluzivní digitální transformace.

Itálie spolupracuje s ostatními členskými státy na prozkoumání možnosti zřídit konsorcium evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro založení Evropské akademie dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti. Itálie je jedním z členských států, které společně podaly formální žádost o zřízení Evropského blockchainového partnerství a konsorcia evropské digitální infrastruktury pro evropskou blockchainovou infrastrukturu, která podpoří přeshraniční veřejné služby v celé EU.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Pokrok Itálie v oblasti digitálních dovedností je i nadále pomalý a k dosažení cíle digitální dekády přispívá jen okrajově. Pouze 46 % obyvatel má základní digitální dovednosti. To snižuje jejich schopnost využívat digitální příležitosti a uplatňovat digitální občanství a má to negativní dopad na inkluzivnost Itálie. Itálie přijala zvláštní vnitrostátní strategii a do plánu pro oživení a odolnost začlenila reformy a investice, jejichž cílem je zvýšit úroveň digitálních dovedností. Přestože je význam rozvoje nových dovedností a aktualizace pracovních profilů považován za prioritu, počet podniků, které skutečně nabízejí svým zaměstnancům vzdělávání, je stále nedostatečný.

Počet absolventů oborů IKT v Itálii nadále výrazně zaostává za ambicemi politického programu EU Digitální dekáda, neboť země není schopna uspokojit poptávku podniků po kvalifikovaných odbornících. Přestože se nabídka odborné přípravy vyvíjí a byla rozšířena o nové flexibilní nabídky vzdělávání zaměřené na STEM, podíl absolventů oborů IKT zůstává na úrovni 1,5 %, která není postačující a je výrazně pod průměrem EU, který činí 4,2 %. Kromě toho podíl žen mezi specialisty v oboru IKT činí 16 %, což je výrazně pod průměrem EU, který dosahuje 18,9 %.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Itálie dosáhla pozoruhodného pokroku při dosahování cílů digitální dekády v oblasti digitálních infrastruktur a její plán pro oživení a odolnost představuje významný impuls pro důležité investice. Pokud jde o cíl digitální dekády týkající se pevné sítě s velmi vysokou kapacitou (VHCN), Itálie stále zaostává za průměrem EU (54 % domácností oproti 73 % v EU), a to i navzdory skokovému nárůstu o 10 procentních bodů mezi lety 2021 a 2022. Itálie v roce 2021 dosáhla celostátního pokrytí sítí 5G a od roku 2023 bylo přiděleno 93 % harmonizovaného spektra. Dosáhla rovněž podílu domácností pokrytých sítí 5G v pásmu 3,4–3,8 GHz ve výši 80 %.

Itálie nadále posiluje svou pozici v odvětví polovodičových technologií a cloud computingu. Investice v rámci plánu pro oživení a odolnost zahrnují podporu účasti na významném projektu společného evropského zájmu „Mikroelektronika a komunikační technologie“, v němž je zapojeno deset přímých účastníků, kteří působí v celé řadě oblastí. Itálie zaujímá přední místo v oblasti vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC) a kvantové výpočetní techniky. LEONARDO, špičkový superpočítačový systém vyvinutý a sestavený v Evropě, je v současnosti čtvrtým nejvýkonnějším superpočítačem na světě. LEONARDO bude dále zdokonalován, aby se stal jedním z prvních evropských kvantových počítačů. V březnu 2023 Itálie uvedla do provozu TeRABIT, infrastrukturu založenou na vyhrazených optických vláknech poslední generace, která umožňuje výměnu dat terabitovou rychlostí (1 000 miliard bitů za sekundu). Několik operátorů začíná zavádět více decentralizovanou infrastrukturu edge cloudu, zejména za účelem překonání možných problémů s přetížením a optimalizace videoslužby.

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Většina malých a středních podniků v Itálii má alespoň základní úroveň digitální intenzity, což odpovídá průměru EU (70 % oproti průměru EU v roce 2022 ve výši 69 %). Obzvláště výrazný pokrok byl zaznamenán v oblasti využívání elektronických faktur, kde výsledek ve výši 95 % (v roce 2020) překonává průměr EU, a také v případě procentního podílu obratu malých a středních podniků plynoucího z elektronického obchodu, který dosáhl 14 % (v roce 2022). V souvislosti s modernizací pokročilých digitálních technologií by však bylo možné vyvinout větší úsilí: zatímco v roce 2021 využívalo cloud 52 % podniků, což je výrazně nad průměrem EU, který činí 34 %, u dat velkého objemu a umělé inteligence je situace jiná: v roce 2020 využívalo data velkého objemu pouze 9 % podniků a v roce 2021 využívalo umělou inteligenci 6 % podniků. Itálie je aktivním účastníkem sítě evropských center pro digitální inovace (EDIH), která má třináct evropských center pro digitální inovace, jež byla vybrána k tomu, aby byla spolufinancována programem EU Digitální Evropa a italskou vládou. Navzdory těmto opatřením zůstává možnost, aby se začínající podniky v Itálii dále rozvíjely, v porovnání s ostatními členskými státy i nadále omezená. Kromě toho se Itálie účastní významného projektu společného evropského zájmu v oblasti cloudové infrastruktury a služeb nové generace.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Itálie dosahuje v oblasti poskytování digitálních veřejných služeb pro občany (68 bodů oproti 77 bodům) a v oblasti poskytování digitálních veřejných služeb pro podniky (75 bodů oproti 84 bodům) nižších výsledků, než je průměr EU. Navzdory zpožděním, která se v posledních letech nahromadila, bylo vyvinuto zvýšené úsilí, pokud jde o: i) dostupnost, účinnost a bezpečnost digitální infrastruktury; ii) interoperabilitu údajů a informací mezi orgány veřejné správy; iii) zavedení zásady „pouze jednou“; iv) rostoucí využívání digitální identity a v) dokončení systému pro elektronické zdravotní záznamy. Nedávná opatření přijatá kvůli tomu, aby bylo zajištěno větší zaměření veřejných služeb na uživatele a aby byla zlepšena dostupnost digitálních veřejných služeb, pravděpodobně dále podnítí veřejnost k tomu, aby využívala digitální veřejné služby.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Lotyšsko

Lotyšsko má nevyužitý digitální potenciál, který může dále přispět ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Lotyšsko sice dosahuje velmi dobrých výsledků v oblasti pevného připojení a digitálních veřejných služeb, ale v oblasti 5G a zavádění gigabitových služeb dosáhlo jen omezeného pokroku a zaostává v oblasti digitalizace podnikání. Klíčem k uvolnění potenciálu pro hospodářství je proto trvalé úsilí. Lotyšsko stále potřebuje zvýšit úroveň digitálních dovedností svých obyvatel. Vnitrostátní digitální strategii Lotyšska aktualizoval prováděcí plán na období 2023–2027, který je v souladu s politickým programem digitální dekády a je koordinován vnitrostátními a místními orgány, akademickou obcí a nevládními organizacemi.

Lotyšsko spolupracuje s ostatními členskými státy na prozkoumání možnosti zřídit konsorcia evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro: i) založení Aliance pro jazykové technologie s cílem vyvinout společnou infrastrukturu v oblasti zpracování přirozeného jazyka a rozsáhlé vícejazyčné modely, a ii) „Infrastrukturu autorských práv“, která uvolní potenciál tvůrčích odvětví v EU.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Výsledky Lotyšska stále mírně zaostávají za průměrem EU, pokud jde o alespoň základní úroveň digitálních dovedností (51 % oproti 54 %), a jsou výrazně pod cílem digitální dekády, kterým je pro rok 2030 hodnota 80 %.

Lotyšsko je rovněž vzdáleno od cíle týkajícího se specialistů v oboru IKT, kde dosahuje hodnoty 4,4 %, což je pod průměrem EU, který činí 4,6 %. Kromě toho pouhých 15 % podniků poskytuje svým zaměstnancům školení v oblasti informačních a komunikačních technologií, zatímco průměr EU je 22 %. Lotyšsko však dosahuje výsledků vyšších než průměr EU v případě absolventů oborů IKT (5 % oproti 4,2 %), používání internetu (90 % oproti 89 %) a rovnoměrnějšího zastoupení pohlaví u lotyšských specialistů v oboru IKT (22,8 % oproti 18,9 %).

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Většina lotyšských domácností má přístup ke gigabitovým sítím. Lotyšsko je výrazně nad průměrem EU, pokud jde o pokrytí pevnými sítěmi s velmi vysokou kapacitou (92 % oproti 73 %) a pokrytí systémem „optické vlákno do prostor uživatele“ (91 % oproti 56 %), a má tak dobré předpoklady k dosažení cíle digitální dekády, kterým je gigabitové připojení pro 100 % domácností.

V polovině roku 2022 bylo sítí 5G v Lotyšsku pokryto 42 % lotyšských obydlených oblastí, což je výrazně pod průměrem EU, který činí 81 %. Lotyšsko zdvojnásobuje své úsilí o snížení byrokracie a zpřístupnění vyhrazeného spektra za účelem většího pokrytí sítí 5G. Lotyšsko čerpá částku 12,5 milionu EUR z Nástroje pro oživení a odolnost a částku 4,35 milionu EUR z Evropského fondu pro regionální rozvoj a ze soukromého spolufinancování s cílem do konce roku 2025 zpřístupnit optické sítě na dálnici Via Baltica. Lotyšsko se dále stává průkopníkem v oblasti vývoje průmyslových a inovativních použití technologií 5G.

Na vnitrostátní úrovni vzniká experimentální a pokročilá kvantová komunikační infrastruktura (QCI), která je financována z programu Digitální Evropa a slouží k testování konkrétních národních iniciativ v oblasti kvantové komunikační infrastruktury, přičemž část prostředků je věnována na případy použití v odvětví obrany a další část je veřejně dostupná pro účely testování komerčních služeb v oblasti zdravotnictví, financí a 5G. V listopadu 2022 došlo k podpisu memoranda o porozumění mezi dvanácti partnery s cílem rozvíjet v Lotyšsku kapacity v oblasti polovodičů v celém hodnotovém řetězci. Lotyšsko se podílí na významném projektu společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií, v němž jsou zapojeni přidružení účastníci (kteří jsou příjemci podpory nižší, než je prahová hodnota, na niž se vztahuje obecné nařízení o blokových výjimkách).

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Lotyšsko dosáhlo určitého pokroku u několika ukazatelů týkajících se digitalizace podnikání, celkově se však stále pohybuje pod průměrem EU. Podíl malých a středních podniků s alespoň základní úrovní digitální intenzity dosahuje v Lotyšsku 52 % a je hluboko pod průměrem EU, který v roce 2022 představoval 69 %. Podíl podniků využívajících cloudové služby v Lotyšsku (22 % v roce 2021) je ve srovnání s průměrem EU (34 %) nízký. V roce 2021 využívala umělou inteligenci pouze 4 % podniků, což je méně než průměr EU (8 %). Rozvoj udržitelného digitálního hospodářství je jednou z hlavních priorit při vytváření lotyšské politiky. Lotyšský plán pro oživení a odolnost prosazuje digitální transformaci podniků a celková podpora se odhaduje na 138 milionů EUR. Je plánováno několik opatření, jako například digitalizace podnikových procesů, finanční nástroje na podporu digitální transformace hospodářských subjektů a dvě evropská centra pro digitální inovace s více než deseti regionálními kontaktními místy v největších lotyšských městech, která jsou zřízena jako jednotná kontaktní místa. Lotyšsko v rámci své strategie pro inteligentní specializaci pracuje na vytvoření plnohodnotného modelu řízení systému inovací, a to i prostřednictvím zvláštní řídicí skupiny pro IKT. Lotyšsko je partnerem významného projektu společného evropského zájmu v oblasti cloudové infrastruktury a služeb nové generace.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Lotyšsko dosahuje dobrých výsledků v oblasti dostupnosti digitálních veřejných služeb, přičemž v případě digitálních veřejných služeb pro občany dosáhlo 87 bodů (průměr EU: 77 bodů) a v případě digitálních veřejných služeb pro podniky 86 bodů (průměr EU: 84 bodů). Ve srovnání s průměrem EU, který činí 72 bodů, dosahuje Lotyšsko lepšího výsledku (79 bodů) v oblasti online přístupu k elektronickým zdravotnickým záznamům. V oblasti elektronické identifikace Lotyšsko oznámilo Komisi systém podle nařízení eIDAS. Lotyšsko je jedním z prvních členských států, které vyvinuly mobilní řešení pro elektronickou identifikaci, a představilo aplikaci „eParaksts mobile“, která uživatelům umožňuje elektronicky podepisovat dokumenty, uzavírat smlouvy a využívat služby ze strany úřadů. Lotyšsko je zapojeno do několika projektů spolupráce v oblasti elektronické identifikace, mezi něž patří i projekt severských a pobaltských států „Nortic-Baltic eID“ (NOBID), jehož cílem je sjednotit různá řešení v oblasti elektronické identifikace v osmi severských a pobaltských státech a zajistit přeshraniční přístup k digitálním službám v regionu. V Lotyšsku je v současnosti dokončována „Strategie digitálního zdravotnictví do roku 2029“, která zajistí strategický rozvoj a řízení digitálního zdravotnictví vybudováním otevřeného a interoperabilního ekosystému zdravotních údajů. Vnitrostátní systém elektronických zdravotních záznamů v roce 2022 kromě jiného umožnil lotyšským občanům, aby ve svých elektronických zdravotních záznamech uváděli své preference, pokud jde o dárcovství orgánů nebo oprávnění jiných osob rozhodovat o léčbě.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Litva

Očekává se, že Litva pozitivně přispěje ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Litva využívá výhod plynoucích z kontinuity provádění plánů a strategií, které jsou v souladu s politickým programem digitální dekády. Významného pokroku Litva dosáhla v oblasti digitálních dovedností, je však třeba vyvinout další úsilí, aby přispívala k dosažení cílů digitální dekády a konektivity, přičemž vykazuje dlouhodobě dobré výsledky v oblasti digitalizace veřejných služeb.

Litva spolupracuje s ostatními členskými státy na prozkoumání možnosti zřídit konsorcia evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro: i) založeníAliance pro jazykové technologie s cílem vyvinout společnou infrastrukturu v oblasti zpracování přirozeného jazyka a rozsáhlé vícejazyčné modely, a ii) inovativní rozsáhlou vzájemně propojenou službu transformace pro veřejnou správu, která má vyvinout novou generaci pokročilých přeshraničních veřejných služeb.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Více než polovina obyvatel Litvy ve věku 16 až 74 let nemá alespoň základní digitální dovednosti. Významného pokroku bylo dosaženo v oblasti zvyšování podílu specialistů v oboru IKT na celkové zaměstnanosti (4,4 % oproti 3,8 % v předchozím roce a průměru EU 4,6 %). Navíc je mezi litevskými specialisty v oboru IKT dosahováno větší genderové vyváženosti, než je průměr EU (22,9 % oproti 18,9 %). Vnitrostátní politiky zavádějí digitální dovednosti do školních osnov a studijních programů. V této oblasti probíhá také několik projektů, které jsou podporovány z fondů EU, například projekt EdTech , který je plánován na období 2022–2024 a jehož rozpočet činí 30 milionů EUR.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURY

V oblasti pevného i mobilního připojení je patrný pozitivní výhled. Roste zavádění pevných sítí s velmi vysokou kapacitou (VHCN) a těmito sítěmi je pokryto 78 % domácností, což je více než průměr EU, který činí 73 %. Zavádění systému „optické vlákno do prostor uživatele“ (FTTP) stále roste a je výrazně nad průměrem EU (78 % oproti 56 %). Na druhou stranu je na velmi nízké úrovni využíváno připojení o rychlosti 1 Gb/s (1,7 % domácností oproti průměru EU 13,8 %). V roce 2022 došlo k výraznému nárůstu pokrytí obydlených oblastí sítí 5G, a to z 33 % v roce 2021 na 90 %, což je více než průměr EU, který činí 81 %. Nejvýznamnějším vývojem v roce 2022 byly dvě aukce vyhrazených pásem spektra 5G, které byly úspěšně dokončeny. Očekává se, že s tím spojené povinnosti týkající se pokrytí umožní dále pokročit na cestě směrem k cíli EU, jímž je zajistit pokrytí sítí 5G ve všech obydlených oblastech. S cílem maximalizovat tento účinek byla zavedena další opatření, která mají stimulovat zavádění sítí VHCN i 5G, a tím přispět k dosažení cílů v oblasti konektivity do roku 2030.

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Litva dosahuje v oblasti digitalizace podniků výsledků, které jsou blízko průměru EU, přičemž ukazatele týkající se prodejů v oblasti online obchodování stále přesahují průměr EU. Podíl malých a středních podniků s alespoň základní úrovní digitální intenzity však dosahuje 64 %, což je méně než průměr EU, který činí 69 %. V roce 2021 konkrétně dosahovala v oblasti zavádění pokročilých technologií, jako jsou cloudová řešení, výsledku 28 %, přičemž průměr EU činil 34 %. Pokud jde o zavádění umělé inteligence, Litva dosáhla výsledku 5 %, zatímco průměr v EU činil 8 %. Litva zavedla několik podpůrných opatření pro malé a střední podniky, jež umožňují financování (E-komercijos modelis) a zlepšují právní prostředí pro začínající digitální podniky.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Litva pokračovala ve zlepšování svých digitálních veřejných služeb pro občany (84 bodů) a podniky (94 bodů) a dosáhla v obou těchto případech mnohem lepšího výsledku, než je průměr EU. Litva již zavedla průkaz totožnosti pro elektronickou identifikaci i elektronický podpis. Litevská vláda využívá „elektronickou službu pro občany“, která lidem usnadňuje elektronický kontakt se státními orgány a umožňuje sledování průběhu petic, žádostí nebo veřejných konzultací. V oblasti legislativy umožňuje služba e-Seimas registrovat veřejné legislativní podněty a rovněž vyjadřovat připomínky k legislativním aktům, které zpracovává parlament. Litva si vede velmi dobře v oblasti poskytování zdravotnických záznamů online, kde dosáhla výsledku 92 bodů, což je výrazně více než průměr EU. V elektronickém informačním systému zdravotnických služeb a infrastruktury pro spolupráci (ESPBI IS) je v současné době zapojeno téměř 100 % litevských poskytovatelů zdravotní péče i lékáren. Tento systém jsou při poskytování zdravotnických služeb povinny používat všechny vnitrostátní zdravotnické orgány v Litvě. Litva v současné době zavádí nový projekt pro elektronickou veřejnou správu „Data Lake“, který je financován z Nástroje pro oživení a odolnost a který propojuje státní registry a umožňuje státním orgánům snadný přístup.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Lucembursko

Očekává se, že Lucembursko velmi výrazně přispěje ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Úspěšně postupuje v digitální transformaci, která má pozitivní účinky na okolní regiony, zejména pokud jde o inovace v datových centrech a digitální správě, ale i kvalifikovanější pracovní sílu. V roce 2022 Lucembursko zvýšilo počet zaměstnaných specialistů v oboru IKT a počet absolventů oboru IKT a dosáhlo pokroku v oblasti zavádění pevného širokopásmového připojení, pokrytí mobilními sítěmi 5G a nabídky digitálních veřejných služeb pro občany. Lucembursko rovněž doplnilo svůj ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky (HPC) založený na superpočítači Meluxina o nový vysokoškolský magisterský program. Stále však přetrvávají nedostatky v oblasti využívání gigabitového připojení a pokrytí pevnou gigabitovou sítí. Je třeba vyvinout další úsilí, pokud jde o dovednosti stávající pracovní síly a digitalizaci podniků, zejména malých a středních podniků. Lucembursko má sice přehled o digitálních strategiích jednotlivých ministerstev, chybí mu však konsolidovaný strategický dokument pro digitalizaci do roku 2030.

Lucembursko spolupracuje s ostatními členskými státy na zkoumání možnosti zřídit konsorcium evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro genom, aby se umožnil účinný a bezpečný přeshraniční přístup k úložištím osobních genomických dat. 

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Lucembursko dosahuje dobrých výsledků s ohledem na cíl digitální dekády v oblasti digitálních dovedností, kdy 64 % jeho obyvatel ve věku 16 až 74 let má alespoň základní digitální dovednosti. Lucembursko v současné době provádí několik opatření, jejichž cílem je zvýšit úroveň základních a pokročilých digitálních dovedností.

Lucembursko rovněž výrazně převyšuje průměr EU, pokud jde o podíl specialistů v oboru IKT na celkové zaměstnanosti (7,7 % oproti 4,6 %). Podíl žen mezi specialisty v oboru IKT dosahuje 20,7 %, což je rovněž více než průměr EU, který činí 18,9 %. Ministerstvo školství, dětí a mládeže navíc zřídilo centrum pro digitální učení (Digital Learning Hub, DLH), jehož cílem je snížit rozdíly v digitálních dovednostech. Toto centrum nabízí krátkodobé školicí kurzy v různých oblastech IKT a cílí na odborníky v oblasti IT, začátečníky, uchazeče o zaměstnání a mladé lidi, pokud jde o prohlubování dovedností a rekvalifikaci. Kromě jiných iniciativ došlo k vytvoření vysokoškolských studijních programů pro vzdělávání odborníků v oblasti IT, při současném pečlivém sledování potřeb trhu práce. 

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

V oblasti digitální infrastruktury Lucembursko patří mezi státy s nejlepšími výsledky v EU. Pokud jde o konektivitu, v roce 2021 byla zveřejněna strategie pro ultra vysokorychlostní širokopásmové připojení, která zahrnuje období do roku 2025 a v současné době se provádí. Pokrytí sítěmi s velmi vysokou kapacitou neustále narůstá a z 91,7 % v roce 2020 se zvýšilo na 93,3 % v roce 2022. Významnou úlohu při plnění cíle digitální dekády bude mít další zavádění optických vláken, neboť u kabelových sítí došlo k přechodu na standard DOCSIS 3.1. Pro usnadnění zavádění těchto sítí by byla velmi přínosná další opatření. Celkové pokrytí sítí 5G se zvýšilo na 93 %, což je výrazně více než průměr EU, který činí 81 %. Lucembursko má silný ekosystém vysoce výkonné výpočetní techniky.

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Lucembursko, jehož 66 % malých a středních podniků má alespoň základní úroveň digitální intenzity, je mírně pod průměrem EU, který činí 69 %. Nižší než průměr EU byl v roce 2021 zejména podíl podniků využívajících cloudové služby. Pozornost by měla být věnována také podpoře vývoje a zavádění dalších pokročilých technologií, jako je umělá inteligence a data velkého objemu. Současná politická opatření se zaměřují na prohlubování dovedností pracovní síly a na podporu růstu inovativních začínajících podniků. Pokud jde o cloud computing, Lucembursko se podílí na významném projektu společného evropského zájmu v oblasti cloudové infrastruktury a služeb nové generace (IPCEI-CIS), jehož cílem je, aby EU měla k dispozici novou generaci pokročilých, rozložených, bezpečných, udržitelných a inovativních kapacit pro přenos mezi cloudem a okrajem sítě („cloud-edge“).

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Lucembursko dosahuje výjimečně dobrých výsledků v oblasti zpřístupňování digitálních veřejných služeb občanům (95 bodů) a podnikům (97 bodů), což je velmi blízko cíli digitální dekády v hodnotě 100. Ústřední koordinační role ministerstva pro digitalizaci vedla k dalšímu zlepšení digitální veřejné správy. Přibývají komfortní funkce, jako jsou videokonference s veřejnou správou, možnost používat mobilní aplikace a elektronické peněženky. Lucembursko zavedlo vnitrostátní systém elektronické identifikace v souladu s nařízením eIDAS a připravuje vnitrostátní elektronickou peněženku. Lucembursko však dosahuje mimořádně nízkých výsledků, pokud jde o úroveň online přístupu občanů k elektronickým zdravotním záznamům, která získala 67 bodů ze 100 možných.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Malta

Očekává se, že Malta velmi výrazně přispěje ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Malta dosáhla významného pokroku, zejména v oblasti konektivity a digitálních veřejných služeb, je však třeba vyvinout další úsilí v oblasti digitálních dovedností a digitalizace podniků. Pro zajištění toho, aby lidé a podniky na Maltě mohli v nejvyšší možné míře využívat dostupný gigabitový internet a digitální veřejné služby, je nezbytné podporovat obyvatele v prohlubování jejich digitálních dovedností. Nová digitální strategie, Strategie Malta Diġitali na období 2022–2027 , je v souladu s politickým programem digitální dekády.

Malta se v současné době zapojuje pouze jako pozorovatel do práce, jejímž cílem je zřídit konsorcium evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro inovativní masivní vzájemně propojené transformační služby veřejné správy s cílem vyvinout novou generaci pokročilých přeshraničních služeb.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Více než třetina obyvatel Malty nemá alespoň základní digitální dovednosti. Podíl obyvatel ve věku 16 až 74 let, kteří mají alespoň základní úroveň digitálních dovedností, dosahuje na Maltě 61 %, což je více než průměr EU (54 %). Přetrvávající rozdíly, zejména mezi méně vzdělanými a staršími lidmi, však brání tomu, aby Malta ještě více přispěla k dosažení cíle digitální dekády (80 %) i cílů týkajících se překonání rozdílů v digitální oblasti. Procentní podíl specialistů v oboru IKT na maltské pracovní síle je 4,8 %, což je mírně nad průměrem EU (4,6 %), ale nepostačuje to k uspokojení poptávky na trhu práce. Podíl žen mezi specialisty v oboru IKT je naopak mírně nižší než průměr EU (18,2 % oproti 18,9 %). Maltská Strategie pro elektronické dovednosti na období 2022–2025 poskytuje rámec pro koordinaci a rozšíření iniciativ v oblasti digitálních dovedností s cílem řešit přetrvávající nedostatky a mezery, pokud jde o dovednosti.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Malta dosáhla cílů digitální dekády v oblasti konektivity; existuje však prostor pro zlepšení pokrytí v základních pásmech spektra v případě pokročilých aplikací, které vyžadují široké pásmo spektra. Pokrytí 5G v průkopnickém pásmu 3,4–3,8 GHz dosahuje 20 %, a je tak výrazně nižší než průměr EU, který činí 41 %. Spektrum v pásmech 700 MHz a 26 GHz zůstává nepřiděleno. Malta dosáhla významného pokroku v oblasti optických vláken, kterými je v současnosti pokryta více než polovina země (56 %), využívání pevných velmi vysokých rychlostí se však v roce 2022 i nadále pomalu zlepšovalo.

Pokud jde o další digitální infrastruktury, Malta se podílí na významném projektu společného evropského zájmu (IPCEI) v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií, v němž je zapojen jeden přímý účastník působící v oblasti pokročilých obalů, a je rovněž aktivní v evropské síti veřejných organizací financujících výzkumné a inovační projekty související s kvantovou technologií. Malta se dále v roce 2022 zapojila do sítě evropských center pro digitální inovace. Očekává se, že na Maltě bude umístěn vysoce výkonný počítač pro účely testovacího použití maltskými malými a středními podniky a začínajícími podniky.

K tomu, aby Malta podpořila svou ekologickou transformaci, může využít své silné stránky v oblasti digitální infrastruktury a technologií.

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Maltské podniky se mohou pochlubit vysokou úrovní digitalizace a s cílenou podporou a lepším přístupem ke kvalifikované pracovní síle mohou v co největší míře dále využívat digitální technologie, aby se staly více účinnými a inovativními z hlediska využívání zdrojů. Velká většina (78 % v roce 2022) maltských malých a středních podniků má alespoň základní úroveň digitální intenzity a maltské podniky celkově dosahují v oblasti využívání cloudových řešení i nadále výsledků, které výrazně přesahují průměr (48 % oproti 34 % v roce 2021), a v menším rozsahu i v oblasti umělé inteligence (10 % oproti 8 % v roce 2021). Potíže s přilákáním a udržením kvalifikovaných pracovníků však zabraňují podnikům v tom, aby více investovaly do digitálních technologií a dále přispívaly k dosažení cílů digitální dekády. Malta je domovem tří jednorožců a vláda oznámila další podporu pro začínající podniky se zaměřením na maximální využití stávajících silných stránek v námořním odvětví a odvětví online sázení. Země se nachází v procesu připojení k Evropské alianci startupových národů (ESNA), aby dále zlepšila podmínky pro začínající podniky. Po zahájení \xEF\xB7\x9F Národní strategie kybernetické bezpečnosti na období 2023–2026 Malta na začátku roku 2023 zavedla projekt Mind the Gap , který má místním podnikům pomoci vyhodnotit a zvýšit úroveň jejich kybernetické bezpečnosti.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Malta dosáhla 100 bodů (v případě občanů) a 97 (v případě podniků), a blíží se tedy cíli digitální dekády. Díky včasnému zaměření a pokračujícím investicím podporovaným z finančních prostředků v rámci Nástroje pro oživení a odolnost jsou klíčové veřejné služby pro občany a podniky z velké části dostupné online prostřednictvím portálu servizz.gov . Maltský systém elektronické identifikace, oznámený Komisi podle nařízení eIDAS, lze použít pro přihlášení k 91 % online veřejných služeb. Malta rovněž pracuje na rozšíření přístupu občanů k elektronickým zdravotním záznamům a snaží se zlepšit svůj současný výsledek, kdy dosáhla 78 bodů ze 100 (oproti 72 bodům za celou EU), zpřístupněním většího množství elektronických zdravotních dat, včetně údajů ze soukromých zdravotnických zařízení. Naproti tomu Malta dosahuje velmi nízkého bodového hodnocení v oblasti usnadnění přístupu k veřejně přístupným datům a jejich využívání, což je oblast, v níž by mohla více přispět k dosažení hlavních cílů a zásad digitální dekády, pokud jde o využívání informací státní správy k podpoře inovací a odpovědnosti. Očekává se, že nová maltská strategie pro data veřejné správy na období 2023–2027 poskytne rámec na podporu politik a postupů v oblasti veřejně přístupných dat v zemi.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Nizozemsko

Nizozemsko je historicky průkopníkem v oblasti digitální transformace v Evropě a očekává se, že velmi výrazně přispěje ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. S odkazem na politický program digitální dekády vznikají nebo jsou dále rozvíjeny jeho vnitrostátní pracovní programy zaměřené na digitální transformaci. Je však třeba přijmout další opatření, pokud jde o využívání umělé inteligence podniky a dostupnost specialistů a absolventů v oboru IKT na nizozemském trhu práce.

Nizozemsko spolupracuje s ostatními členskými státy na prozkoumání možnosti zřídit konsorcia evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro: i) založení Aliance pro jazykové technologie s cílem vyvinout společnou infrastrukturu v oblasti zpracování přirozeného jazyka a rozsáhlé vícejazyčné modely a ii) údaje o mobilitě a logistice, které umožní přístup k údajům v těchto oblastech, jejich sdílení a opakované použití.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Nizozemsko má obyvatelstvo s vysokou úrovní digitálních dovedností, a proto se očekává, že by mělo významně přispět k dosažení cíle digitální dekády. V Nizozemsku má alespoň základní digitální dovednosti 79 % osob ve věku 16 až 74 let, což je výsledek, který se blíží cíli digitální dekády v oblasti základních digitálních dovedností ve výši 80 % a značně převyšuje průměr EU, který činí 54 %.

V Nizozemsku je 7,2 % osob zaměstnaných jako specialisté v oboru IKT, zatímco v EU dosahuje tento procentní podíl hodnoty 4,6 %. Procentní podíl absolventů oborů IKT je však v Nizozemsku nižší než průměr EU (3,7 % oproti 4,2 %). Byl představen nový akční plán, který má řešit nedostatky na trhu práce, což je nezbytné pro úspěšnou digitální a ekologickou transformaci v Nizozemsku. Kromě toho jsou přijímána opatření ke zlepšení digitálních dovedností jak na úrovni základního vzdělávání, tak za účelem pokračující digitalizace ve vysokoškolském vzdělávání. A konečně, pokud jde o podíl žen mezi specialisty v oboru IKT, který činil 19,4 % (což je mírně nad průměrem EU), Nizozemsko zdaleka nedosáhlo genderové rovnováhy v profesích specialistů v oboru IKT.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Nizozemsko tradičně vykazuje dobré výsledky v oblasti digitální infrastruktury, ačkoli nedávný vývoj vykazuje známky stagnace. Bez ohledu na to dosahuje pokrytí pevnou sítí s velmi vysokou kapacitou 98 %, ve srovnání s průměrem EU, který činí 73 %. Gigabitové připojení se však zatím vůbec nevyužívá. Nizozemsko se může pochlubit pokrytím 5G ve výši 100 %, nepřidělilo ale včas pásmo 3,6 GHz.

Opatření přijatá Nizozemskem v oblasti polovodičů a kvantové výpočetní techniky jsou významným příspěvkem k úsilí EU. Nizozemský průmysl polovodičových zařízení zaujímá v celosvětovém měřítku klíčové postavení. Tato pozice je dále posilována částkou ve výši téměř 1 miliardy EUR financovanou z veřejných zdrojů, která je určena pro společnosti NXTGEN HIGHTECH a PhotonDelta, ale i účastí na významném projektu společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií, v němž je zapojeno pět přímých účastníků, kteří působí v oblasti zařízení, přístrojů, automobilového průmyslu, telekomunikací a fotoniky. Prostřednictvím významného projektu společného evropského zájmu v oblasti cloudové infrastruktury a služeb nové generace (IPCEI-CIS) byla realizována spoluinvestice nizozemské vlády do uzlů na okraji sítě. Společnost Quantum Delta NL získala 615 milionů EUR na provádění nizozemského programu pro kvantové technologie. Nizozemsko navíc hraje významnou úlohu v oblasti kvantových technologií prostřednictvím různých evropských projektů zaměřených na kvantové technologie.

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Výhod digitalizace využívá již celá řada nizozemských podniků. Malé a střední podniky v Nizozemsku vykazují lepší výsledky, než je průměr EU, pokud jde o alespoň základní úroveň digitální intenzity, a jejich podíl dosáhl 80 %. Pokud jde o pokročilé digitální technologie, ukazatele týkající se dat velkého objemu (2020), cloudu a umělé inteligence (2021) dosáhly vyšších hodnot než průměr EU, a to jmenovitě 27 %, 60 % a 13 %, Nizozemsko má však potenciál dále přispět k dosažení cíle politického programu EU Digitální dekáda. Bylo zřízeno šest evropských center pro digitální inovace (EDIH), která zahájila svou činnost na začátku roku 2023. Vysoký počet jednorožců pocházejících z Nizozemska (24) i dalších 39 podniků, které lze považovat za potenciální budoucí jednorožce, svědčí o existenci prosperujícího ekosystému začínajících podniků. Nizozemsko je rovněž signatářem Standardu pro evropské startupové národy. Podle zprávy European Deep Tech Report 2023 (Evropská zpráva o stavu deep tech technologií v roce 2023) je Amsterdam-Delta považován za jeden z nejlepších ekosystémů začínajících podniků v EU.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Pokud jde o digitalizaci veřejných služeb, Nizozemsko dosahuje vysokých výsledků ve všech oblastech. Poskytování veřejných služeb pro občany získalo 85 bodů (oproti průměru EU ve výši 77 bodů) a občané mohou v případě životních událostí využívat celou řadu digitálních veřejných služeb; veřejné služby pro podniky získaly 89 bodů (oproti průměru EU ve výši 84 bodů), přičemž podniky mají k dispozici velké množství digitálních veřejných služeb k výkonu běžných obchodních operací. Všichni občané a všechny podniky v Nizozemsku mají možnost využívat vnitrostátní elektronickou identifikaci. Úroveň přístupu k elektronickým zdravotním záznamům získala 69 bodů a v podstatě odpovídá průměru EU (72 bodů). Přístup k těmto záznamům je však stále omezený a roztříštěný. Je podporován decentralizovaný vývoj nástrojů ze strany soukromého sektoru, které mají shromažďovat elektronické zdravotní záznamy na centralizovaných portálech. Vítaným krokem k další digitalizaci veřejných služeb v Nizozemsku jsou nové rámcové zákony, které stanoví pravidla pro digitální interakci s orgány veřejné správy a digitální výměnu a dostupnost zdravotnických záznamů. Jeho úspěch a přidaná hodnota pro občany však budou záviset na podrobných pravidlech, která budou následovat, a na jejich řádném a včasném provádění zúčastněnými stranami, a to jak z veřejného, tak ze soukromého sektoru.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Polsko

Polsko má prostor k tomu, aby zlepšilo své výsledky v oblasti digitální transformace a přispělo ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. V oblasti digitalizace veřejných služeb bylo dosaženo pokroku, přičemž došlo k výrazným zlepšením stěžejní aplikace pro elektronickou veřejnou správu a elektronické zdravotnictví. Polsko rovněž dosáhlo pokroku v oblasti dovedností, mělo by ale dále usilovat o dosažení cílů digitální dekády. Je také třeba zvýšit úsilí v oblasti digitálních infrastruktur, neboť nejsou stále k dispozici základní pásma spektra 5G a není zaveden regulační rámec EU. Operátoři zároveň pokračovali v investicích do pevného připojení. Koordinaci digitálních politik dne 1. května 2023 převzalo nově vytvořené ministerstvo pro digitální záležitosti.

Polsko spolupracuje s ostatními členskými státy na prozkoumání možnosti zřídit konsorcia evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro: i) založení Aliance pro jazykové technologie s cílem vyvinout společnou infrastrukturu v oblasti zpracování přirozeného jazyka a rozsáhlé vícejazyčné modely a (ii) inovativní rozsáhlou vzájemně propojenou službu transformace pro veřejnou správu, která má vyvinout novou generaci pokročilých přeshraničních služeb. Polsko je jedním z členských států, které společně podaly formální žádost o zřízení Evropského blockchainového partnerství a konsorcia evropské digitální struktury pro evropskou blockchainovou infrastrukturu, která podpoří přeshraniční veřejné služby v celé EU.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Podle nejaktuálnějších údajů týkajících se základních digitálních dovedností je výsledek Polska pod průměrem EU a vykazuje značný rozdíl oproti cíli politického programu EU Digitální dekáda, který činí 80 %. V roce 2021 mělo 43 % lidí ve věku 16 až 74 let alespoň základní digitální dovednosti (EU: 54 %) a 21 % mělo vyšší než základní digitální dovednosti (EU: 26 %). Školská soustava nicméně i nadále pokračovala v začleňování informačních a komunikačních technologií do učebních osnov a poskytovala školám a dalším subjektům finanční prostředky. Významnou roli v poskytování podpory mimo formální systém, včetně činností financovaných z veřejných prostředků, hrály aktivity nevládních organizací, jako je Zdalna Szkoła+ (Škola na dálku), Lekcja:Enter nebo Digital Festival , které podporovaly vzdělávání na dálku a další digitální činnosti. Nedávné přijetí programu rozvoje digitálních kompetencí pravděpodobně zlepší koordinaci vládních politik v této oblasti a mohla by být posílena opatření zaměřená na digitalizaci škol. Podíl specialistů v oboru IKT na celkové zaměstnanosti v Polsku dosahuje 3,6 %, což je méně než průměr EU, který činí 4,6 %. Podíl žen mezi specialisty v oboru IKT (16,7 %) navíc výrazně zaostává za průměrem EU ve výši 18,9 %.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Procentní podíl domácností pokrytých pevnými sítěmi s velmi vysokou kapacitou se neustále zvyšuje: v roce 2022 dosáhl 71 %, ve srovnání s 65 % v roce 2020, a blíží se průměru EU ve výši 73 %, zůstává však stále pod úrovní cíle EU, kterým je, aby bylo gigabitové připojení dostupné všude. Méně příznivá situace je v oblasti mobilního připojení, kde bylo v roce 2022 pokryto sítí 5G 63 % domácností, což je méně než průměr EU, který činí 81 %. 5G je poskytováno na základě jiných frekvenčních pásem, než jsou prioritní pásma 5G, která umožňují rozšířené služby, neboť došlo ke zpoždění aukcí, přičemž aukce pásma 3,6 GHz byla zahájena až v červnu 2023. Co se týče regulace, evropský kodex pro elektronické komunikace, který měl být přijat v prosinci 2020, nebyl dosud proveden do vnitrostátního práva. Pokud jde o kvantovou výpočetní techniku, Polsko je součástí nadnárodního konsorcia LUMI-Q, které pracuje na vytvoření celoevropského prostředí pro kvantovou výpočetní techniku, a bylo zřízeno centrum pro kvantové technologie (Quantum Hub), jehož cílem je vývoj a zavádění technologií v oblasti kvantové výpočetní techniky. Polsko je členem společného podniku EuroHPC pro vysoce výkonnou výpočetní techniku a Evropského blockchainového partnerství. V roce 2022 zřídilo uzel Evropské infrastruktury blockchainových služeb a od té doby vyvíjí různé části systému. Polsko se podílí na významném projektu společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií, v němž je zapojen jeden přímý účastník působící v oblasti fotoniky, a byly oznámeny soukromé investice do velkého výrobního závodu na výrobu čipů.

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Výsledky Polska i nadále zaostávají za průměrem EU, přičemž je třeba ještě dosáhnout značného pokroku, pokud jde o zavádění pokročilých technologií. V oblasti pokročilých technologií využívalo v roce 2021 cloudová řešení 19 % podniků, ale pouze 3 % využívala umělou inteligenci, a v roce 2020 využívalo analýzu dat velkého objemu 9 % podniků. Alespoň základní úroveň digitální intenzity má 61 % polských malých a středních podniků, což je pod průměrem EU, který činí 69 %. I přesto v roce 2022 integrace digitálních technologií do činností podniků stabilně pokračovala. Tuto snahu podpořily z veřejných prostředků, zejména z fondů EU, různé vládní orgány.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Polsko stále nedosahuje dobrých výsledků v oblasti dostupnosti digitálních služeb online, přičemž v případě digitálních veřejných služeb pro občany získalo 60 bodů (průměr EU: 77 bodů) a v případě digitálních veřejných služeb pro podniky 73 bodů (průměr EU: 84 bodů). Pokud jde o služby elektronické veřejné správy, 63 % uživatelů internetu využívalo služby elektronické veřejné správy, což se blížilo průměru EU, který v roce 2022 činil 74 %. Aplikace mObywatel je dále vylepšována (zahrnuje občanský průkaz, řidičský průkaz nebo průkaz důchodce) a stává se stále populárnější – v prosinci 2022 ji využívalo 9,1 milionu uživatelů. Pokud jde o přístup k elektronickým zdravotním záznamům, Polsko dosáhlo 86 bodů, což je výrazně lepší výsledek než průměr EU (72 bodů v roce 2022). Portál pro pacienty poskytuje vylepšené služby, které těží z úspěšného zavedení elektronických receptů. Mobilní verze portálu se neustále modernizuje. Veřejná správa má k dispozici IT nástroj pro vyhledávání, porovnávání a nákup cloudových služeb, který byl doplněn o služby cloudu spravovaného vládními institucemi.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Portugalsko

Očekává se, že Portugalsko pozitivně přispěje ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Bylo dosaženo pokroku v oblasti zlepšování infrastruktury pro připojení k pevným a mobilním sítím, i když stále přetrvávají závažné problémy. Mnoha lidem chybí základní digitální dovednosti a úroveň účasti na vzdělávacích programech v oboru IKT je nízká. Aby Portugalsko zlepšilo své schopnosti v oblasti digitalizace a zavádění technologií, musí přijmout komplexní politiky a rychle je provést.

Portugalsko spolupracuje s ostatními členskými státy na prozkoumání možnosti zřídit konsorcia evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro: i) založení Evropské akademie dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti; a ii) vytvoření Aliance pro jazykové technologie s cílem vyvinout společnou infrastrukturu v oblasti zpracování přirozeného jazyka a rozsáhlé vícejazyčné modely. Portugalsko je jedním z členských států, které společně podaly formální žádost o zřízení Evropského blockchainového partnerství a konsorcia evropské digitální infrastruktury pro evropskou blockchainovou infrastrukturu, která podpoří přeshraniční veřejné služby v celé EU.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Portugalsko dosahuje pokroku v oblasti základních digitálních dovedností, je však nutné tento pokrok zrychlit, aby mohlo významně přispívat k dosažení cíle digitální dekády. V současné době má alespoň základní digitální dovednosti 55 % obyvatel ve věku 16 až 74 let, přičemž pouze 29 % má vyšší než základní úroveň digitálních dovedností.

Portugalsko musí rovněž prohloubit své úsilí o zvýšení počtu studentů oborů IKT (procentní podíl specialistů v oboru IKT na celkové zaměstnanosti dosahuje 4,5 % a podíl absolventů vysokých škol z oborů IKT činí 2,5 %, což je těsně pod průměrem EU). Podíl žen mezi specialisty v oboru IKT však dosahuje 20,4 %, což je více než průměr EU, který činí 18,9 %.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Portugalsko dosahuje obzvláště dobrých výsledků v oblasti pokrytí pevnými sítěmi s velmi vysokou kapacitou (VHCN) a systémem „optické vlákno do prostor uživatele“ (93 %, resp. 91 % ve srovnání s průměrem EU 73 %, resp. 56 %) a v oblasti zavádění pevného širokopásmového připojení o rychlosti alespoň 100 Mb/s (77 %). Využívání rychlosti alespoň 1 Gb/s (4,5 %) a využívání mobilního širokopásmového připojení (82 %) však zaostává za průměrem EU. Celkově je pokrytí 5G (70 %) pod průměrem EU (81 %). Portugalsko zavádí opatření, která mají přispět k rozšíření sítí 5G, jejichž zavádění zaostává, zejména kvůli opožděným aukcím pásem 700 MHz a 3,6 GHz a nejistotě ohledně načasování aukce pásma 26 GHz.

Portugalsko se podílí na významném projektu společného evropského zájmu (IPCEI) v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií, v němž jsou zapojeni přidružení účastníci (kteří jsou příjemci podpory nižší, než je prahová hodnota, na niž se vztahuje obecné nařízení o blokových výjimkách). 

DIGITALIZACE PODNIKŮ

V roce 2022 mělo 70 % malých a středních podniků v Portugalsku alespoň základní úroveň digitální intenzity, což je o něco více než průměr EU (69 %) v roce 2022. Podíl podniků využívajících cloud (29 % v roce 2021) a data velkého objemu (11 % v roce 2021) zaostává za průměrem EU, který činí 34 % a 14 %. V roce 2021 však umělou inteligenci využívalo 17 % portugalských podniků, což je více než dvojnásobek průměru EU. Portugalsko zavádí opatření na podporu zavádění digitálních technologií v podnicích: včetně zkušebních laboratoří, center pro digitální inovace, katalogu služeb pro digitální transformaci a nástroje pro hodnocení a certifikaci digitální vyspělosti. V plánu pro oživení a odolnost jsou vyčleněny finanční prostředky pro podniky na zřízení zkušebních laboratoří v rámci iniciativy zaměřené na vnitrostátní síť zkušeben pro sítě 5G, umělou inteligenci, data velkého objemu a technologii blockchain. Portugalsko, které je domovem jediného jednorožce, by mohlo zlepšit přístup k financování inovativních podniků, aby dosáhlo cíle digitální dekády, kterým je zdvojnásobení počtu jednorožců. Veřejné programy a financování přispěly k digitalizaci Portugalska, prostředí zdrojů však může být složité a podniky se někdy potýkají s problémy, jak k nim získat za účelem své digitalizace přístup.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Portugalsko učinilo digitalizaci veřejných služeb ústředním bodem modernizace své správy, která umožnila snížit administrativní zátěž a využívat informační a komunikační technologie k poskytování lepších veřejných služeb. Online služby pro občany byly ohodnoceny 78 body a online služby pro podniky získaly 82 bodů, což se blíží průměru EU. Portugalsko se přibližuje cíli digitální dekády, kterým je, aby mělo 100 % občanů EU přístup k prostředkům bezpečné elektronické identifikace uznávaným v celé Unii. To, že se elektronická identifikace stala prioritou, přineslo pozitivní výsledky, jako je zavedení portugalských mechanismů digitální identifikace a jejich přijetí veřejností, podniky a veřejnou správou. Elektronický průkaz totožnosti je sice povinný, jeho používání však může být pro některé osoby, zejména starší, zdravotně postižené nebo žijící v odlehlých oblastech, problematické. Portugalsko dosáhlo 63 bodů, což je méně než průměr EU, v oblasti přístupu k elektronickým zdravotním údajům a jsou nutná zlepšení, aby byl umožněn přístup k elektronickým výsledkům lékařských vyšetření, zprávám a údajům od dalších poskytovatelů zdravotní péče ve veřejném i soukromém sektoru.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Rumunsko

Rumunsko má prostor k tomu, aby zlepšilo svou výkonnost v oblasti digitální transformace a přispívalo ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Rumunsko dosahuje dobrých výsledků v oblasti pevného připojení, zejména systému „optické vlákno do prostor uživatele“ (FTTP), kde stále dělá rychlé pokroky, a v oblasti specialistů v oboru IKT, mezi nimiž zaujímají vysoký podíl ženy, a proto se očekává, že by mělo významně přispět k dosažení cílů digitální dekády. Určitého pokroku bylo dosaženo také v oblasti digitálních veřejných služeb, kde však důležitá plánovaná opatření stále ještě nepřinesla výsledky. U některých ukazatelů digitalizace podniků bylo dosaženo omezeného pokroku. Je třeba vyvinout značné úsilí v oblasti základních digitálních dovedností a pokrytí sítí 5G.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Výsledky Rumunska jsou výrazně pod průměrem EU jak v oblasti základních digitálních dovedností, tak v oblasti specialistů v oboru IKT, přičemž obzvláště velký rozdíl vzniká v případě počtu osob s alespoň základními digitálními dovednostmi (28 % oproti 54 % průměru EU), přičemž cílem EU je, aby tyto dovednosti mělo 80 % obyvatel ve věku 16 až 74 let. Podíl specialistů v oboru IKT na celkové zaměstnanosti činí 2,8 %, zatímco průměr EU je 4,6 %. Podíl absolventů oboru IKT na celkovém počtu všech absolventů je výrazně vyšší než průměr EU (6,9 % oproti 4,2 %). Rumunsko má rovněž jeden z nejvyšších podílů žen na celkovém počtu specialistů v oboru IKT v EU, a to 25,2 %. Pro digitální transformaci Rumunska má prvořadý význam soustavné komplexní úsilí v oblasti základních digitálních dovedností a specialistů v oboru IKT. Rumunsko začalo v rámci svého plánu pro oživení a odolnost provádět několik důležitých opatření, zahrnujících vytvoření nového legislativního rámce pro digitalizaci vzdělávání a spuštění různých grantových programů.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Nejlepších výsledků dosahuje Rumunsko v oblasti konektivity, která je jedním z předpokladů úspěšné digitální transformace. Ke gigabitovým/FTTP sítím již má přístup 96 % rumunských domácností, což je výrazně více než průměr EU (73 % v případě pokrytí sítěmi VHCN a 56 % v případě pokrytí sítěmi FTTP). Pokrytí 5G je však na úrovni 27 %, což je výrazně pod průměrem EU, který činí 80 %. Očekává se, že k pokroku v této oblasti povede několik opatření, která byla zavedena v roce 2022 v rámci rumunského plánu pro oživení a odolnost, zejména nový zákon o bezpečnosti sítí 5G, provádění různých doporučení uvedených v souboru nástrojů EU pro konektivitu a aukce licencí pro 5G s důležitými povinnostmi v oblasti pokrytí, které budou v některých případech trvat až do roku 2033.

Pokud jde o polovodiče, Rumunsko se prostřednictvím plánu pro oživení a odolnost podstatným způsobem podílí na významném projektu společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií, v němž jsou zapojeni tři přímí účastníci, kteří působí v oblasti přístrojů a senzorů pro automobilový průmysl, letectví/obranu a biomedicínské aplikace. Rumunsko je rovněž zapojeno do iniciativy EuroQCI, jejímž cílem je vybudovat celoevropskou kvantovou komunikační infrastrukturu, a rozvíjí další kompetence v oblasti kvantové technologie.

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Digitalizace podniků zůstává v Rumunsku velkou výzvou. Využívání pokročilých technologií, jako jsou služby cloud computingu, umělá inteligence a data velkého objemu, je výrazně nižší než průměr EU. Rozdíl vůči průměru EU je o něco menší u malých a středních podniků s alespoň základní úrovní digitální intenzity, jejichž podíl dosahuje 53 %, zatímco průměr EU v roce 2022 činil 69 %. Očekává se, že k pokroku v této oblasti povede několik probíhajících opatření, včetně režimu podpory v rámci plánu pro oživení a odolnost, který je zaměřen na rozvoj a využívání digitálních technologií malými a středními podniky, a probíhajícího opatření v rámci EFRR zaměřeného na rozvoj inovačních klastrů, a tedy i na odvětví IKT, které je ve větší míře založeno na inovacích.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Rumunsko je výrazně pod průměrem EU, pokud jde o dostupnost digitálních veřejných služeb pro občany (výsledek 48 bodů oproti průměru EU ve výši 77 bodů) a pro podniky (výsledek 45 bodů oproti průměru EU ve výši 84 bodů). Pouze 24 % rumunských uživatelů internetu aktivně využívá služby elektronické veřejné správy, zatímco průměr EU dosahuje 74 %. Je však stále vyvíjeno značné úsilí o digitální transformaci veřejných služeb a očekává se, že díky mnoha projektům financovaným v rámci plánu pro oživení a odolnost bude online zprovozněno více služeb, sníží se roztříštěnost, zlepší se interoperabilita a budou odstraněny byrokratické překážky. V roce 2022 vstoupil v platnost legislativní rámec nezbytný pro vytvoření cloudu spravovaného vládními institucemi, včetně mimořádného nařízení o zřízení cloudu spravovaného vládními institucemi č. 89/2022 a zákona o interoperabilitě č. 242/2022. Rumunsko v současnosti neoznámilo žádný systém elektronické identifikace. Právě však probíhá předběžné oznámení a v plánu pro oživení a odolnost jsou zahrnuta opatření, která mají za cíl do roku 2026 zajistit elektronické občanské průkazy pro osm milionů občanů. Pokud jde o přístup k elektronickým zdravotním záznamům, existuje centralizovaná služba přístupu pro občany, je však třeba usilovat o další rozšíření služeb přístupu pro veškeré obyvatele i pro různé druhy poskytovatelů zdravotní péče. Rumunský plán pro oživení a odolnost zahrnuje významné investice do zavádění digitální infrastruktury pro elektronické zdravotnictví a telemedicínské služby pro pacienty a osoby poskytující péči.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Slovensko

Slovensko má prostor pro zlepšení v oblasti digitální transformace a k tomu, aby přispělo ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda, zejména v oblasti digitálních dovedností a digitálních veřejných služeb, kde bylo dosaženo zjevného pokroku. I přes nedávné pokroky by však Slovensko mělo zvýšit úsilí v oblasti digitalizace podniků a konektivity, zejména při zavádění sítí 5G. Slovensko se podílí na projektu, jehož cílem je vybudovat koridory 5G napříč Evropou. V prosinci 2022 slovenská vláda přijala Akční plán digitální transformace Slovenska na období 2023–2026 a Národní strategii Slovenské republiky pro digitální dovednosti a akční plán na období 2023–2026. Společně se strategickým dokumentem nazvaným „Národní plán informatizace veřejné správy na období 2021–2026“, který byl přijat na konci roku 2021, jsou tyto dokumenty v souladu s politickým programem digitální dekády.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Téměř polovina obyvatel Slovenska nemá základní digitální dovednosti. Slovensko dosahuje v oblasti základních digitálních dovedností o něco lepších výsledků, než je průměr EU, ale s hodnotou 55 % je výrazně pod cílem EU, který dosahuje 80 %. Další zlepšování digitálních dovedností je nezbytné.

Podíl specialistů v oboru IKT na celkové zaměstnanosti na Slovensku činí 4,3 %, což je mírně pod průměrem EU, který je 4,6 %. Podíl specialistů v oboru IKT od roku 2017 neustále roste. Procentní podíl žen mezi těmito specialisty v oboru IKT je pouze 14,9 %, což je jeden z nejnižších podílů v EU. Počet absolventů oboru IKT je vyšší než průměr EU: titul v oboru IKT má na Slovensku 4,4 % absolventů. Národní strategie a akční plán v oblasti digitálních dovedností na období 2023–2026 uznávají, že na Slovensku musí dojít k posilování digitálních kompetencí, aby bylo možné přispět ke společnému úsilí o dosažení cíle digitální dekády týkajícího se „alespoň základních“ digitálních dovedností a specialistů v oboru IKT.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Slovensko dosáhlo dalšího pokroku v oblasti podílu domácností pokrytých sítěmi s velmi vysokou kapacitou (71 % oproti 67 % v předchozím sledovaném období). Navzdory relativně nízkým cenám je využívání velmi vysokorychlostních širokopásmových služeb stále na výrazně nižší úrovni než průměr EU. Slovensko se v rámci svého národního plánu širokopásmových služeb snaží zajistit všem domácnostem přístup k internetovému připojení o rychlosti alespoň 100 Mb/s. Tento plán zahrnuje další možnost modernizace na gigabitovou rychlost. Plán však zatím není plně v souladu s cíli Digitální dekády 2030 v oblasti gigabitového připojení. V rámci programu spolufinancovaného z EFRR, který byl schválen v listopadu 2022, jsou na podporu gigabitového připojení k dispozici finanční prostředky ve výši 112 milionů EUR. Také Slovensko dosáhlo významného pokroku v oblasti pokrytí sítí 5G. Oproti předchozímu roku se toto pokrytí zvýšilo o 41 procentních bodů a v roce 2022 bylo sítěmi 5G pokryto 55 % obydlených oblastí. I přes tento pokrok Slovensko výrazně zaostává za průměrem EU, který činí 81 %. Co se týče pokrytí sítí 5G v pásmu 3,4–3,8 GHz, které je důležité pro pokročilé aplikace vyžadující velkou šířku pásma, je Slovensko s 39 % blízko průměru EU, který činí 41 %.

Slovensko se podílí na významném projektu společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií, v němž je zapojeno pět přímých účastníků působících v oblasti navrhování čipů a senzoriky, zejména pro umělou inteligenci (na bázi edge computingu) a biomedicínské aplikace.

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Navzdory značnému pokroku Slovensko stále vykazuje výrazné nedostatky v digitalizaci podniků, zejména pokud jde o podíl malých a středních podniků s alespoň základní úrovní intenzity (který dosahuje 60 %, a je tedy pod průměrem EU, jenž činí 69 %), a v zavádění cloudových řešení. Přijetí akčního plánu digitální transformace Slovenska na období 2023–2026 posiluje závazek země zlepšit své výsledky v této oblasti a dosáhnout společného cíle digitální dekády, kterým je, aby alespoň 75 % podniků využívalo cloud, umělou inteligenci nebo data velkého objemu.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Celkově Slovensko usiluje o to, aby zlepšovalo své výsledky a hodnocení v oblasti digitálních veřejných služeb, a pomalu se přibližuje průměru EU. Občané a podniky se však stále potýkají s obtížemi při využívání digitálních veřejných služeb, které jsou podle zpráv nedostatečně použitelné a málo transparentní. Slovensko konkrétně v roce 2022 dosáhlo určitého pokroku v oblasti digitalizace veřejných služeb, kdy digitální služby pro občany získaly 67 bodů a digitální služby pro podniky 77 bodů, je však třeba vyvinout další úsilí, aby bylo možné dosáhnout cíle EU v hodnotě 100 bodů. Slovensko oznámilo systém elektronické identifikace, k němuž má přístup 72 % obyvatel. Slovensko je rovněž zapojeno (prostřednictvím veřejných a soukromých subjektů) do jednoho rozsáhlého pilotního projektu, který testuje evropskou digitální peněženku v celé řadě každodenních situací a je financován z programu Digitální Evropa. V oblasti přístupu k elektronickým zdravotním záznamům existuje velký prostor pro zlepšení (současné hodnocení je 45 bodů).

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Slovinsko

Očekává se, že Slovinsko pozitivně přispěje ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. K tomu, aby dosáhlo své úrovně ambicí a aby dále přispívalo k dosažení cílů a úkolů digitální dekády, zejména těch, které se týkají specialistů v oboru IKT a konektivity ve venkovských oblastech, je zapotřebí další úsilí a mělo by být zachováno jeho aktivní zapojení do projektů pro více zemí týkajících se pokročilých technologií. Slovinsko aktivně připravuje rámec pro svou digitální transformaci: zřídilo ministerstvo pro digitální transformaci a přijalo komplexní strategii digitalizace Digitální Slovinsko 2030 , která je v souladu s politickým programem digitální dekády.

Slovinsko s ostatními členskými státy spolupracuje na prozkoumání možnosti zřízení konsorcií evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro: i) založení Aliance pro jazykové technologie s cílem vyvinout společnou infrastrukturu v oblasti zpracování přirozeného jazyka a rozsáhlé vícejazyčné modely a ii) projekt „Propojená lokální digitální dvojčata, Směrem k CitiVerse“, který využívá převratné a imerzivní technologie pro budoucí projekty související s městem. Slovinsko je jedním z členských států, které společně podaly formální žádost o zřízení Evropského blockchainového partnerství a konsorcia evropské digitální infrastruktury pro evropskou blockchainovou infrastrukturu, která podpoří přeshraniční veřejné služby v celé EU.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Podíl obyvatelstva ve věku 16 až 74 let s alespoň základními digitálními dovednosti je ve Slovinsku o něco nižší než průměr EU (50 % oproti 54 %). Podíl specialistů v oboru IKT na celkové zaměstnanosti je na rozdíl od předchozích let nižší než průměr EU (4,5 % oproti 4,6 %) a nadále neodpovídá současným potřebám trhu práce. Podíl žen mezi specialisty v oboru IKT dosahuje 17,6 % a je rovněž pod průměrem EU, který činí 18,9 %. 78 % slovinských podniků uvedlo, že mají potíže s nalezením dostatečně kvalifikovaných specialistů v oboru IKT, což je nejvyšší podíl v EU. Slovinsko v současné době provádí několik opatření ke zvýšení úrovně základních digitálních dovedností (například zákon o podpoře digitálního začlenění) a podílu specialistů v oboru IKT (např. platforma pro předvídání kompetencí a opatření k přilákání zahraničních specialistů v oboru IKT), která jsou však vzhledem k uváděným potřebám považována za nedostatečná.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Slovinsko dosahuje dobrých výsledků v oblasti pokrytí pevnými sítěmi s velmi vysokou kapacitou (VHCN) a optickými vlákny, připojení na venkově a celkové pokrytí sítí 5G však zůstávají i nadále výzvou. Pokrytí pevnými sítěmi VHCN je mírně vyšší než průměr EU (76 % oproti 73 %). Přesto je třeba vyvinout další úsilí, zejména ve venkovských oblastech, kde je pokryto pouze 51 % domácností a kde představuje problém topografie Slovenska. Celkové pokrytí sítí 5G se značně zvýšilo (z 37 % na 64 %), je však stále nižší než průměr EU, který činí 81 %. Klíčovou událostí v oblasti konektivity bylo provedení evropského kodexu pro elektronické komunikace do vnitrostátního práva. Slovinsko je navíc velmi aktivní v rozvíjení infrastruktury pro pokročilé technologie a účastní se několika projektů pro více zemí, např. evropského společného podniku pro vysoce výkonnou výpočetní techniku, evropské kvantové komunikační infrastruktury a evropské infrastruktury blockchainových služeb. Slovinsko se podílí na významném projektu společného evropského zájmu (IPCEI) v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií, v němž jsou zapojeni přidružení účastníci (kteří jsou příjemci podpory nižší, než je prahová hodnota, na niž se vztahuje obecné nařízení o blokových výjimkách).

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Slovinsko dosahuje dobrých výsledků v některých oblastech souvisejících s digitalizací podniků, ale je zde prostor pro zlepšení, zejména s ohledem na ambiciózní cíl stát se v této oblasti do roku 2030 jedním ze tří nejlepších v EU. Pokud jde o pokročilé technologie, Slovinsko dosáhlo dobrých výsledků v oblasti využívání umělé inteligence a cloudových služeb, ale výrazně zaostávalo v analýze dat velkého objemu (7 % oproti průměru EU, který v roce 2020 činil 14 %). Podíl malých a středních podniků s alespoň základní úrovní digitální intenzity je ve Slovinsku mírně nižší než průměr EU (67 % oproti 69 % v roce 2022). V současné době není v zemi žádný jednorožec ani žádná společnost, která by se v budoucnu jednorožcem mohla stát. Co se týče ekosystému začínajících podniků, existuje prostor pro zlepšení v oblasti komercializace výzkumu a vývoje v oboru IKT a v přístupu začínajících / rychle se rozvíjejících podniků k financování, zejména k vlastnímu kapitálu Slovinsko přijímá opatření, která by měla některé z těchto problémů řešit, například prostřednictvím zákona o formách alternativních investičních fondů.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Slovinsko dosahuje poměrně dobrých výsledků v oblasti digitalizace veřejných služeb. V oblasti digitálních veřejných služeb pro občany je jeho výsledek nižší než průměr EU (71 bodů, což je méně než průměr EU ve výši 77 bodů), v oblasti digitálních služeb pro podniky je ale velmi blízko průměru EU (výsledek 83 bodů oproti průměru EU ve výši 84 bodů). V oblasti přístupu občanů k elektronickým zdravotním záznamům dosahuje Slovinsko výsledku lepšího než průměr EU (80 bodů oproti průměru EU ve výši 72 bodů). V březnu 2022 byl zaveden elektronický průkaz totožnosti a v květnu 2023 došlo k jeho oznámení podle nařízení eIDAS. Slovinsko přijalo několik strategií modernizace veřejných služeb, včetně strategie v oblasti digitálních veřejných služeb na období 2021–2030 a strategie elektronického zdravotnictví na období 2022–2027 .

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Španělsko

Očekává se, že Španělsko pozitivně přispěje ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Španělské orgány v posledních letech vyvíjely značné úsilí a položily základy pro ambiciózní digitální transformaci španělského hospodářství. Španělsko dosáhlo významného pokroku ve všech čtyřech aspektech digitální dekády. V roce 2022 byla představena strategie „Digitální Španělsko 2026“, která je v souladu s politickým programem digitální dekády a jejímž cílem je dále podporovat digitální transformaci prostřednictvím souboru reforem a významných veřejných a soukromých investic.

Španělsko spolupracuje s ostatními členskými státy na prozkoumání možnosti zřídit konsorcia evropské digitální infrastruktury (EDIC) pro: i) Alianci pro jazykové technologie s cílem vyvinout společnou infrastrukturu v oblasti zpracování přirozeného jazyka a rozsáhlé vícejazyčné modely; ii) genom, aby se umožnil účinný a bezpečný přeshraniční přístup k úložištím osobních genomických dat, iii) a projekt „Propojená lokální digitální dvojčata, Směrem k CitiVerse“, který využívá převratné a imerzivní technologie pro budoucí projekty související s městem.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Více než třetina obyvatel Španělska nemá základní digitální dovednosti. Španělsko však dosahuje dobrých výsledků, pokud jde o alespoň základní a vyšší než základní digitální dovednosti, neboť tyto dovednosti využívá 64 %, resp. 38 % obyvatel, což je více než průměr EU. Země pokračuje ve zvyšování procentního podílu specialistů v oboru IKT na pracovní síle, kde dosahuje výsledku mírně pod průměrem EU (4,3 % oproti 4,6 %), a procentního podílu absolventů oboru IKT, který přesahuje průměr EU (4,8 % oproti 4,2 %). Podíl žen mezi specialisty v oboru IKT je 18 %, což je těsně pod průměrem EU. To přispívá ke snižování rozdílu vzhledem k neustále rostoucí poptávce. Španělsko zavádí několik opatření ke zvýšení počtu specialistů v oboru IKT, zejména nový zákon o modernizaci systému odborného vzdělávání a přípravy, schválený v březnu 2022, a nové specializační studium v rámci odborného vzdělávání a přípravy zaměřené na umělou inteligenci a data velkého objemu.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

V oblasti digitální infrastruktury Španělsko patří mezi státy s nejlepšími výsledky v EU, a to zejména v případě konektivity. V oblasti pevných sítí s velmi vysokou kapacitou dosahuje výrazně lepších výsledků, než je průměr EU (93 % oproti 73 %), a v oblasti pokrytí systémem „optické vlákno do prostor uživatele“ jeho výsledek značně překračuje průměr EU (91 % oproti 56 %). Celkové pokrytí sítí 5G ve Španělsku jen mírně převyšuje průměr EU (82 % oproti 81 %), což je způsobeno zpožděními prvních aukcí. V současné době má však Španělsko přiděleno 98 % všech průkopnických pásem 5G a v rámci svého plánu pro oživení a odolnost provádí příslušná opatření k dosažení cílů digitální dekády. Španělsko v roce 2022 přijalo nový telekomunikační zákon a podporuje zavádění sítí 5G i širokopásmového připojení. Pokud jde o polovodiče a špičkové technologie, Španělsko v květnu 2022 schválilo strategický projekt pro hospodářské oživení a transformaci v oblasti mikroelektroniky a polovodičů (PERTE Chip), jehož cílem je posílit kapacity tohoto odvětví ve Španělsku v oblasti návrhu a výroby za účelem posílení strategické suverenity země i EU. Španělsko se podílí na významném projektu společného evropského zájmu v oblasti mikroelektroniky a komunikačních technologií, v němž je zapojeno jedenáct přímých účastníků působících v různých oblastech (materiály, navrhování softwaru s otevřeným zdrojovým kódem, vybavení, obaly, konektivita, fotonika). Španělsko v současné době provádí několik opatření, která by mohla napomoci tomu, aby bylo do roku 2025 dosaženo prvního evropského počítače s kvantovým urychlením.

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Podíl malých a středních podniků se základní úrovní digitální intenzity je mírně nižší než průměr EU (68 % oproti 69 %), ačkoli španělské orgány vyvíjejí úsilí o zlepšení digitalizace podniků. Pokud jde o integraci pokročilých technologií, údaje z roku 2022 ukazují, že došlo ke značnému pokroku, neboť 12,3 % podniků používá umělou inteligenci a 14,3 % podniků využívá pro interní analýzu data velkého objemu. Vzhledem k velkému počtu malých a středních podniků a jejich významnému podílu na španělské ekonomice budou mít reformy a investice zaměřené na zlepšení rozšiřitelnosti a digitalizace malých a středních podniků nepřímý multiplikační dopad. Španělsko zahájilo iniciativu „Digital Kit“, která má podpořit rozšiřitelné mechanismy spolupráce veřejného a soukromého sektoru s vysokým dopadem, aby se urychlila digitalizace malých a středních podniků, a program „Agents of Change“, který malým a středním podnikům poskytuje granty na zaměstnávání odborníků v oblasti digitální transformace. V rámci španělské národní strategie pro umělou inteligenci země přijala důležitá opatření týkající se umělé inteligence, která by měla podpořit další rozvoj těchto technologií a zvýšit jejich využívání v podnicích. Španělsko se rovněž podílí na významném projektu společného evropského zájmu v oblasti cloudové infrastruktury a služeb nové generace. Kromě toho bylo zavedeno několik opatření, která mají podporovat příznivé prostředí pro nově vznikající podniky a jednorožce, zejména zákon o začínajících podnicích.

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Španělsko zaujímá v EU přední místo v oblasti elektronické veřejné správy a digitálních veřejných služeb a pokračuje v modernizaci svých služeb a infrastruktury, aby je přizpůsobilo rychlému technologickému vývoji a potřebám občanů a podniků. Španělsko výrazně převyšuje průměr EU v oblasti ukazatelů měřících počet uživatelů internetu, kteří využívají služby elektronické veřejné správy (84 % oproti 74 %), v oblasti digitálních veřejných služeb pro občany (86 bodů) a veřejných služeb pro podniky (91 bodů) a v oblasti přístupu k elektronickým zdravotním záznamům (83 bodů). Španělsko má jeden prostředek elektronické identifikace, jímž je španělský průkaz totožnosti (DNIe), oznámený podle nařízení eIDAS. Španělsko dosáhlo pokroku v oblasti interoperability digitálních veřejných služeb na celostátní, regionální a místní úrovni.

Zpráva o stavu digitální dekády za rok 2023: Švédsko

Očekává se, že Švédsko velmi výrazně přispěje ke společnému úsilí o dosažení cílů politického programu EU Digitální dekáda. Švédsko se stalo digitalizovaným již v raném stádiu a má dlouholeté zkušenosti v oblasti vysoké konektivity a využívání digitálních nástrojů. Švédsko jako digitálně vyspělá země nadále vykazuje velmi dobré výsledky ve všech aspektech digitální dekády. Pokrok v oblasti konektivity se však zpomalil a Švédsko nadále výrazně zaostává v pokrytí sítěmi 5G. Obyvatelstvo má vysokou úroveň digitálních schopností a dovedností, je však problémem uspokojit vysokou poptávku průmyslu po specialistech v oboru IKT. Strategie digitalizace z roku 2017 zdůrazňuje význam pracovní síly s digitálními kompetencemi; strategie však nestanovuje žádné cíle.

DIGITÁLNÍ DOVEDNOSTI

Švédsko má obyvatelstvo s vysokou úrovní digitálních dovedností a očekává se, že významně přispěje k dosažení cíle digitální dekády. V roce 2023 bude mít ve Švédsku 67 % lidí ve věku 16 až 74 let alespoň základní digitální dovednosti, což je více než průměr EU (54 %). O další zlepšení digitálních dovedností švédského obyvatelstva usiluje několik probíhajících iniciativ.

Podíl specialistů v oboru IKT na celkové zaměstnanosti dosahuje 8,6 %, a výrazně tedy převyšuje průměr EU (4,6 %). Podíl žen mezi specialisty v oboru IKT dosahuje 22,9 %, což rovněž převyšuje průměr EU (18,9 %). Průmysl však upozorňuje na to, že poptávka po specialistech v oboru IKT ještě stále není uspokojena. Je důležité, aby Švédsko zvýšilo úsilí o řešení tohoto problému, a to i s ohledem na příspěvek k cíli digitální dekády týkajícímu se specialistů v oboru IKT.

DIGITÁLNÍ INFRASTRUKTURA

Švédsko nadále vykazuje pokrok v oblasti pevného připojení. Začalo však zaostávat za celkovým průměrem EU. Většina domácností má sice přístup k velmi vysokokapacitním sítím (85 % oproti 73 % v EU jako celku), zavádění optických vláken se však po vrcholu, jehož dosáhlo v roce 2016, zpomalilo a bude ještě potřeba řešit nedostatečný přístup ke gigabitovému připojení, zejména ve venkovských oblastech (pokryto je zde 76 % domácností). Využití gigabitového připojení dosahuje hodnoty pouze 6,1 %, což je méně než průměr EU, který činí 13,8 %. Pokud jde o mobilní připojení, po prvotním zpoždění aukce příslušného spektra se zavádění sítí 5G zrychlilo, Švédsko však nadále zaostává za EU v oblasti jejich pokrytí (20 % oproti 81 %) a využívání. Je třeba učinit více, aby došlo k dokončení opožděného přidělení rádiového spektra v některých průkopnických pásmech 5G.

Pokud jde o další digitální infrastruktury, Švédsko se účastní projektů pro více zemí zaměřených na pořízení superpočítačů a kvantových počítačů. V souladu s cíli digitální dekády rovněž existují iniciativy na podporu výroby polovodičů a zavádění uzlů na okraji sítě.

DIGITALIZACE PODNIKŮ

Pokud jde o počet jednorožců (37), Švédsko se řadí mezi přední hráče v EU a očekává se, že významně přispěje ke splnění všech cílů digitální dekády s ohledem na aspekt týkající se digitalizace podniků. V roce 2022 dosáhlo 87 % malých a středních podniků ve Švédsku alespoň základní úrovně digitální intenzity (oproti průměru EU v roce 2022 ve výši 69 %), čímž se přiblížilo cíli pro rok 2030, kterým je podíl 90 %. Švédská agentura pro hospodářský a regionální růst provádí v letech 2021–2024 opatření na podporu mikropodniků a malých podniků ve venkovských oblastech prostřednictvím možností, jež přináší digitalizace.

Přestože je procento švédských podniků, které využívají pokročilé digitální technologie, vyšší než v EU jako celku, je třeba vyvinout větší úsilí, aby se dosáhlo cíle digitální dekády, zejména pokud jde o používání umělé inteligence (10 % v roce 2021) a dat velkého objemu (19 % v roce 2020).

DIGITALIZACE VEŘEJNÝCH SLUŽEB

Švédsko dosahuje nadprůměrných výsledků, pokud jde o online poskytování klíčových veřejných služeb pro občany a podniky (u obojího bylo dosaženo výsledku 88 z možných 100 bodů). Většina orgánů veřejné správy nabízí možnost online interakce. Švédsko oznámilo tři prostředky elektronické identifikace, které jsou zpřístupněny v rámci švédského systému elektronické identifikace (Svensk elegitimation). V červnu 2022 vláda pověřila Agenturu pro digitální státní správu (Digg), aby analyzovala a předložila návrhy na vytvoření a provoz elektronické identifikace veřejné správy. Agentura Digg následně předložila návrh technického řešení nového elektronického průkazu totožnosti. Se souhrnným počtem 70 z možných 100 bodů Švédsko o dva body překračuje průměr EU (72 bodů), pokud jde o online přístup občanů k jejich elektronickým zdravotním záznamům. Švédsko shromažďuje veřejně přístupná data od veřejných subjektů, aby je zpřístupnilo veřejným i soukromým subjektům.

(1)

Na základě přílohy VII nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. Kromě toho proběhlo kvalitativní hodnocení údajů, které umožnilo odhadnout možný příspěvek opatření v rámci Nástroje pro oživení a odolnost k cílům digitální dekády, přičemž zbývající část rovněž podporuje obecné cíle digitální dekády. To platí pro všechny popisy plánu pro oživení a odolnost uvedené v této příloze.

Poskytnuté informace se vztahují k plánu pro oživení a odolnost, jak jej přijala Rada před 1. zářím 2023, aniž jsou dotčeny případné probíhající revize plánu.

(2)

 Viz poznámka pod čarou 1.  

(3)

Viz poznámka pod čarou 1.

(4)

 Viz poznámka pod čarou 1.

(5)

Viz poznámka pod čarou 1.

(6)

 Viz poznámka pod čarou 1. 

(7)

Viz poznámka pod čarou 1.

(8)

Viz poznámka pod čarou 1.  

(9)

Viz poznámka pod čarou 1. 

(10)

Viz poznámka pod čarou 1.

(11)

 Viz poznámka pod čarou 1.  

(12)

 Viz poznámka pod čarou 1. 

(13)

 Viz poznámka pod čarou 1.

(14)

 Viz poznámka pod čarou 1. 

(15)

 Viz poznámka pod čarou 1. 

(16)

 Viz poznámka pod čarou 1.

(17)

Viz poznámka pod čarou 1. 

(18)

 Viz poznámka pod čarou 1.

(19)

  Viz poznámka pod čarou 1. 

(20)

 Viz poznámka pod čarou 1.

(21)

 Viz poznámka pod čarou 1.

(22)

 Viz poznámka pod čarou 1.

(23)

 Viz poznámka pod čarou 1. 

(24)

 Viz poznámka pod čarou 1.

(25)

 Viz poznámka pod čarou 1.  

(26)

 Viz poznámka pod čarou 1. 

(27)

Viz poznámka pod čarou 1.