EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 19.9.2023

COM(2023) 545 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění Nástroje pro oživení a odolnost: posun vpřed

Obsah

Zkratky    

1.    Shrnutí    

2.    Aktuální stav provádění Nástroje pro oživení a odolnost    

2.1. Aktuální stav provádění plánů pro oživení a odolnost    

2.2 Větší transparentnost při posuzování žádostí o platbu    

2.3. Zrušení milníků a cílů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost    

2.4. Revize plánů pro oživení a odolnost    

2.5. Aktuální stav financování Nástroje pro oživení a odolnost    

2.6. Kontroly a audit při provádění Nástroje pro oživení a odolnost    

2.7. Informační činnost týkající se provádění plánů pro oživení a odolnost a transparentnosti    

3.    Příspěvek nástroje k cílům Nástroje pro oživení a odolnost    

3.1. Příspěvek nástroje k zelené transformaci (pilíř 1)    

3.2. Příspěvek nástroje k digitální transformaci (pilíř 2)    

3.3. Příspěvek nástroje k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění (pilíř 3)    

3.4. Příspěvek nástroje k sociální a územní soudržnosti (pilíř 4)    

3.5. Příspěvek nástroje ke zdravotnictví a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti, s cílem mimo jiné zvyšovat připravenost a schopnost reakce na krize (pilíř 5)    

3.6. Příspěvek nástroje k politikám pro příští generaci, děti a mládež, jako je vzdělávání a dovednosti (pilíř 6)    

3.7. Příspěvek nástroje k sociální politice, včetně rovnosti žen a mužů a dětí a mládeže    

3.8. Příspěvek k přeshraničním projektům a projektům pro více zemí    

3.9. Příspěvek k provádění doporučení pro jednotlivé země    

4.    REPowerEU    

4.1. Opatření obsažená v kapitolách REPowerEU    

4.2. Financování plánu REPowerEU    

5.    Závěr    

Obrázky:

Obrázek 1: Pokrok při plnění milníků a cílů, které měly být splněny v minulosti, v prvním čtvrtletí roku 2020 až prvním čtvrtletí roku 2023    12

Obrázek 2: Pokrok při plnění milníků a cílů, které mají být splněny v budoucnu, v druhém čtvrtletí roku 2023 až druhém čtvrtletí roku 2024    12

Obrázek 3: Pokrok při plnění milníků a cílů souvisejících s reformami a investicemi    12

Obrázek 4: Pokrok při plnění milníků a cílů v jednotlivých pilířích Nástroje pro oživení a odolnost    13

Obrázek 5: Typ opožděných milníků a cílů    14

Obrázek 6: Stav pokroku při plnění společných ukazatelů    16

Obrázek 7: Vývoj úspor v roční spotřebě primární energie v MWh za rok    17

Obrázek 8: Vývoj počtu podpořených podniků    17

Obrázek 9: Vývoj počtu účastníků v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy    18

Obrázek 10: Postup pozastavení platby    20

Obrázek 11: Rozdělení finančních prostředků mezi největší konečné příjemce podle členských států    34

Obrázek 12: Příspěvek obdržených částek a souvisejících opatření, na něž 100 největších konečných příjemců dostává podporu, k šesti pilířům politiky    35

Obrázek 13: Podíl finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost přispívajících ke každému pilíři politiky    39

Obrázek 14: Rozdělení výdajů na podporu zelené transformace podle politických oblastí    40

Obrázek 15: Příspěvek k cílům v oblasti klimatu jako podíl prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost    41

Obrázek 16: Počet opatření v pilíři 1 s milníky a cíli, které byly uspokojivě splněny od poslední výroční zprávy o Nástroji pro oživení a odolnost, podle politických oblastí    42

Obrázek 17: Rozdělení výdajů na podporu digitální transformace podle politických oblastí    45

Obrázek 18: Příspěvek k digitálním cílům jako podíl prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost    46

Obrázek 19: Počet opatření v pilíři 2 s milníky a cíli, které byly uspokojivě splněny od poslední výroční zprávy o Nástroji pro oživení a odolnost, podle politických oblastí    47

Obrázek 20: Rozdělení výdajů na podporu inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění podle politických oblastí    50

Obrázek 21: Počet opatření v pilíři 3 s milníky a cíli, které byly uspokojivě splněny od poslední výroční zprávy o Nástroji pro oživení a odolnost, podle politických oblastí    51

Obrázek 22: Rozdělení výdajů na podporu sociální a územní soudržnosti podle politických oblastí    55

Obrázek 23: Počet opatření v pilíři 4 s milníky a cíli, které byly uspokojivě splněny od poslední výroční zprávy o Nástroji pro oživení a odolnost, podle politických oblastí    56

Obrázek 24: Rozdělení výdajů na podporu zdravotnictví a odolnosti podle politických oblastí    61

Obrázek 25: Počet opatření v pilíři 5 s milníky a cíli, které byly uspokojivě splněny od poslední výroční zprávy o Nástroji pro oživení a odolnost, podle politických oblastí    62

Obrázek 26: Rozdělení výdajů na podporu politik pro příští generaci podle politických oblastí    67

Obrázek 27: Počet opatření v pilíři 6 s milníky a cíli, které byly uspokojivě splněny od poslední výroční zprávy o Nástroji pro oživení a odolnost, podle politických oblastí    68

Obrázek 28: Podíl sociálních výdajů Nástroje pro oživení a odolnost podle hlavních sociálních kategorií    71

Obrázek 29: Podíl (v %) opatření zaměřených na rovnost žen a mužů v přijatých plánech pro oživení a odolnost    72

Obrázek 30: Současná úroveň provádění doporučení pro jednotlivé země na období 2019–2020    80

Obrázek 31: Provádění doporučení pro jednotlivé země na období 2019–2022: roční hodnocení v jednotlivých po sobě následujících letech oproti provedení k dnešnímu dni    80

Tabulky:

Tabulka 1: Zpracování žádostí o platbu    9

Tabulka 2: Aktuální stav provádění žádostí o platbu z Nástroje pro oživení a odolnost    10

Tabulka 3: Počet a medián doby trvání milníků a cílů se lhůtou plnění posunutou na pozdější nebo dřívější datum pro reformy a investice    14

Tabulka 4: Přehled předložených upravených plánů pro oživení a odolnost a kapitol REPowerEU    22

Tabulka 5: Právní základ používaný členskými státy při úpravě jejich plánů pro oživení a odolnost    22

Tabulka 6: Změna nevratné finanční podpory podle článku 18 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost    23

Tabulka 7: Půjčky, o které požádaly členské státy do 31. srpna 2023    24

Tabulka 8: Projekty pro více zemí související s opatřeními v rámci pilíře týkajícího se zelené transformace    77

Tabulka 9: Digitální projekty pro více zemí    78

Tabulka 10: Přehled obsahu přijatých kapitol REPowerEU    83

Tabulka 11: Dodatečná nenávratná podpora dostupná pro jednotlivé členské státy    87

Tabulka 12: Převod přídělu v rámci rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu    88

Zkratky

1.Shrnutí 

Dva a půl roku od svého zřízení je Nástroj pro oživení a odolnost i nadále ústředním prvkem evropského úsilí o zvýšení odolnosti ekonomik členských států. Od zveřejnění poslední výroční zprávy (v březnu 2022) se výrazně změnily hospodářské a geopolitické souvislosti. Nevyprovokovaná ruská agrese vůči Ukrajině měla v roce 2022 za následek prudký nárůst cen energií, jenž prokázal zranitelnost spojenou se závislostí na ruských fosilních palivech a vedl ke zvýšení inflace na úroveň, která po desetiletí neměla obdoby, a ke „krizi životních nákladů“ mnoha domácností.

Nástroj pro oživení a odolnost se proto těmto novým výzvám musel přizpůsobit, aby se s nimi dokázal vypořádat, a musel zužitkovat poznatky získané během dvou let provádění tohoto inovativního nástroje založeného na výkonnosti. Nyní, kdy se blížíme k polovině krátké doby trvání nástroje, tato zpráva hodnotí pokrok dosažený při provádění a vývoji nástroje od přijetí nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost 1 v únoru 2021, přes změnu nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost v únoru 2023, kterou byly do plánů pro oživení a odolnost přidány kapitoly REPowerEU 2 , až po vyplacení posledních plateb do 1. září 2023.

Z této zprávy vyplývá, že bylo dosaženo významného pokroku, pokud jde o i) průběžné provádění Nástroje pro oživení a odolnost, ii) zvýšení transparentnosti při jeho provádění a iii) ochranu finančních zájmů EU tím, že byla posílena kontrola a audit.

Provádění Nástroje pro oživení a odolnost je v plném proudu a probíhá v rámci striktních omezení, která vyplývají z jeho doby trvání. K 1. září 2023 obdržela Komise 31 žádostí o platbu od devatenácti členských států a vyplatila celkem 153,4 miliardy EUR. Rada kladně posoudila původní plány všech členských států. Kromě toho již kladně posoudila čtyři revidované plány obsahující kapitoly REPowerEU a Komise v současné době posuzuje šestnáct revidovaných plánů. Tato zpráva podrobně popisuje řadu příkladů konkrétních reforem a investic financovaných Nástrojem pro oživení a odolnost, které přispívají k šesti pilířům politiky definovaným v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, včetně zelené a digitální transformace.

Komise zároveň pomáhá členským státům řešit případné problémy při provádění. Některé členské státy se potýkají s problémy při správě finančních prostředků, částečně kvůli omezené správní kapacitě nebo překážkám v oblasti investic. Jiné členské státy se potýkají s obtížemi při provádění původně navržených plánů pro oživení a odolnost z důvodu změny hospodářských okolností, jako je vysoká inflace nebo překážky v zásobování. Komise podporuje všechny členské státy v urychlení provádění a revize jejich plánů, mimo jiné prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu 3 .

V roce 2023 Komise vyvinula značné úsilí o zajištění větší jednoznačnosti a transparentnosti při provádění nástroje. Dne 21. února 2023 Komise zveřejnila metodiky pro i) posuzování uspokojivého splnění milníků a cílů a pro ii) výpočet pozastavených částek v případě nesplnění milníku nebo cíle. Společně s touto zprávou zveřejňuje Komise rámec pro řešení možných situací, kdy byly milníky a cíle, které Komise původně posoudila jako uspokojivě splněné, následně členským státem zrušeny.

Na základě změn nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost mají členské státy povinnost zveřejňovat informace o 100 konečných příjemcích, kteří z Nástroje pro oživení a odolnost obdrželi nejvyšší částky. Komise neprodleně poskytla nezbytné pokyny a požádala členské státy, aby tyto údaje co nejdříve zveřejnily a dvakrát ročně je aktualizovaly, a zveřejněné informace konsolidovala ve srovnávacím přehledu oživení a odolnosti. Tyto informace budou rovněž použity k vyplnění mapy projektů financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost, která byla poprvé zveřejněna dne 9. března 2023 a od té doby je pravidelně aktualizována. Všechny tyto prvky dohromady významně zvyšují odpovědnost rozhodnutí Komise týkajících se provádění Nástroje pro oživení a odolnost.

V roce 2023 Komise rovněž s ohledem na doporučení Evropského parlamentu, Rady a Evropského účetního dvora ještě více posílila spolehlivost svého kontrolního rámce, aby tak poskytla dodatečnou jistotu, že finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost jsou řádně využívány a finanční zájmy Unie jsou účinně chráněny. K 1. září 2023 provedla Komise čtrnáct auditů ex post týkajících se milníků a cílů založených na posouzení rizik, jejichž cílem bylo získat dodatečnou jistotu, že informace poskytnuté členským státem o jejich uspokojivém splnění jsou pravdivé (sedm v roce 2022 a sedm v roce 2023). Poté, co Komise při posuzování plánů pro oživení a odolnost ověřila přiměřenost kontrolních systémů členských států k ochraně finančních zájmů Unie, provedla rovněž 27 auditů systémů členských států (šestnáct v roce 2022 a zatím jedenáct v roce 2023) a do konce roku 2023 provede alespoň jeden audit všech členských států. Od roku 2023 je kladen zvláštní důraz na povinnosti členských států dodržovat pravidla pro zadávání veřejných zakázek a státní podporu podle čl. 22 odst. 2 písm. a) nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. Prohlášení o věrohodnosti týkající se Nástroje pro oživení a odolnost, které vyplývá z tohoto kontrolního rámce, bylo od roku 2022 plně sladěno s prohlášeními vydávanými ostatními GŘ.

Nástroj pro oživení a odolnost, jenž brzy vstoupí do druhé poloviny své doby trvání, prokázal svou schopnost podněcovat strukturální reformy, zesilovat dopad investic a zachovat si dostatečnou míru flexibility, díky které se může přizpůsobovat měnícím se okolnostem. Tyto úspěchy pramení z klíčového prvku nástroje, který je založen na výkonnosti a který spojuje vyplácení finančních prostředků s postupným prováděním reforem a investic prostřednictvím dohodnutých milníků a cílů. Těchto úspěchů by nebylo možné dosáhnout bez převzetí odpovědnosti členskými státy a bez jejich odhodlání plnit své plány pro oživení a odolnost a bez přispění orgánů, jako je Evropský parlament a Evropský účetní dvůr, a sociálních a místních zúčastněných stran.

Provádění nástroje však ještě zdaleka není u konce a čeká nás náročné prováděcí období. Probíhající revize národních plánů těží z bohatých poznatků, které byly doposud získány, a přispěje k urychlení provádění nástroje. Větší transparentnost při provádění, dodatečné zdroje z plánu REPowerEU a zaměření na uvolnění správní kapacity členských států vytvářejí podmínky pro rychlejší provádění v roce 2024 a v dalších letech do konce roku 2026.

2.Aktuální stav provádění Nástroje pro oživení a odolnost

Tato zpráva podrobně popisuje aktuální stav provádění Nástroje pro oživení a odolnost (oddíl 2), příspěvek nástroje k plnění cílů Nástroje pro oživení a odolnost (oddíl 3) a aktuální stav ohledně kapitol REPowerEU (oddíl 4). V příloze jsou uvedeny informační listy jednotlivých zemí, které popisují pokrok dosažený v rámci jednotlivých plánů pro oživení a odolnost.

Informace poskytnuté v této zprávě vycházejí z obsahu přijatých plánů, jak je posoudila Komise, z údajů vykázaných členskými státy do konce dubna 2023 v rámci jejich povinnosti podávat pololetní zprávy, z údajů ze srovnávacího přehledu oživení a odolnosti 4 k 1. září 2023 a z vývoje při provádění nástroje do 1. září 2023 5 , pokud není stanoveno jinak.

2.1. Aktuální stav provádění plánů pro oživení a odolnost

Přijetí plánů pro oživení a odolnost

Od zveřejnění poslední výroční zprávy dne 1. března 2022 přijala Rada zbývajících pět prováděcích rozhodnutí Rady o plánech pro oživení a odolnost pro Bulharsko a Švédsko dne 4. května 2022, Polsko dne 17. června 2022, Nizozemsko dne 4. října 2022 a Maďarsko dne 16. prosince 2022. Komise každý plán urychleně posoudila konzistentním a transparentním způsobem podle jedenácti kritérií stanovených v čl. 19 odst. 3 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. Během procesu posuzování byla Komise v úzkém kontaktu s členskými státy za účelem provedení komplexního hodnocení. Komise podporovala členské státy v tom, aby předložily ambiciózní plány s jasnými a realistickými milníky a cíli pro sledování jejich pokroku během provádění. Po schválení a přijetí všech plánů pro oživení a odolnost se nyní veškerá pozornost zaměřuje na provádění plánů a průběžné revize.

Provozní ujednání

Komise doposud podepsala provozní ujednání s 24 členskými státy. V souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost tyto dvoustranné dohody podrobněji upřesňují způsoby sledování, spolupráce a aspekty související s prováděním. Provozní ujednání navíc podrobnějším způsobem stanoví mechanismus ověřování u každého milníku a cíle a v případě potřeby obsahují další monitorovací opatření ke sledování provádění plánu. Za účelem zvýšení transparentnosti Komise zveřejňuje provozní ujednání na svých internetových stránkách 6 .

Uzavření a podepsání provozních ujednání představují klíčové kroky při provádění plánů pro oživení a odolnost. Ačkoli podepsaná provozní ujednání nejsou nutná pro získání předběžného financování, jsou podmínkou pro to, aby dotyčný členský stát mohl podat první žádost o platbu. V závislosti na vnitrostátním rámci členského státu může proces uzavírání provozních ujednání trvat déle než v jiných případech. K 1. září 2023 dokončovaly svá provozní ujednání nebo se je chystaly podepsat pouze tři členské státy stále (DE, NL, HU) 7 .

Žádosti o platbu

K 1. září 2023 obdržela Komise 31 žádostí o platbu od devatenácti členských států a vyplatila celkem 153,4 miliardy EUR. Tato částka zahrnuje předběžné financování z Nástroje pro oživení a odolnost ve výši 56,6 miliardy EUR poskytnuté 21 členským státům do 31. prosince 2021. Z celkové částky vyplacené členským státům se 106,3 miliardy EUR týká nevratné podpory a 47,1 miliardy EUR půjček. Tabulka 1 a tabulka 2 poskytují přehled o žádostech o platbu podaných členskými státy a o odpovídajících finančních prostředcích vyplacených Komisí, a to po kladném posouzení milníků a cílů, jichž se příslušná žádost o platbu týká.

Tabulka 1: Zpracování žádostí o platbu 8

Poznámka: Údaje jsou uvedeny v chronologickém pořadí podle data podání žádosti o platbu a bez předběžného financování.

Zdroj: Evropská komise

Tabulka 2: Aktuální stav provádění žádostí o platbu z Nástroje pro oživení a odolnost

Poznámka: * Irsko předběžné financování nepožadovalo. ▲ Předpokladem předběžného financování bylo přijetí prováděcího rozhodnutí Rady do 31. prosince 2021.

Zdroj: Evropská komise

Ačkoli je provádění plánů pro oživení a odolnost obecně na dobré cestě, některé členské státy se potýkají s problémy při správě finančních prostředků, částečně kvůli omezené správní kapacitě nebo překážkám v oblasti investic ve spojitosti s pevně stanovenými lhůtami nástroje. Dopad na harmonogram vyplácení finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost měly rovněž revize plánů pro oživení a odolnost a doplnění kapitol REPowerEU, neboť v první polovině roku 2023 došlo ke zpomalení podávání žádostí o platbu, jelikož se členské státy zaměřily na revizi plánů a doplnění kapitol REPowerEU. Další informace o pokroku při plnění milníků a cílů na základě pololetních zpráv jsou podrobně uvedeny v následujícím oddíle.

Komise znovu zdůrazňuje, že hlavní prioritou zůstává i nadále rychlé provedení plánů pro oživení a odolnost, jak je uvedeno v doporučeních pro jednotlivé země na rok 2023, a je připravena podpořit členské státy při plnění jejich dohodnutých závazků v oblasti reforem a investic. Úspěšná revize plánů v roce 2023 poskytuje členským státům příležitost k tomu, aby řešily problémy související se správní kapacitou, zvýšily absorpční kapacity finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost a dohnaly harmonogram jejich vyplácení. Její součástí je zavedení dalších reforem a investic do upravených plánů pro oživení a odolnost, jejichž cílem je řešit konkrétní regulační překážky a překážky v oblasti investic zjištěné při dosavadním provádění. Zahrnuje také opatření ke zlepšení organizace, kapacity a prostředků vnitrostátních správních orgánů, které se přímo podílejí na plnění plánů. Tato opatření se mohou opírat o technickou pomoc Komise poskytovanou prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu. Obecná podpora týkající se horizontálních aspektů plnění plánů pro oživení a odolnost, včetně podpory revize plánů, byla poskytnuta nebo je v současné době poskytována 23 členským státům, přičemž všech 27 členských států využívá tematickou podporu spojenou s prováděním opatření v rámci Nástroje pro oživení a odolnost 9 .

Pokrok při plnění milníků a cílů

V souladu s článkem 27 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost musí členské státy v rámci evropského semestru dvakrát ročně podávat zprávu o pokroku dosaženém při plnění svých plánů pro oživení a odolnost. Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2106 tuto povinnost upřesňuje a stanoví lhůty pro podávání pololetních zpráv nejpozději do 30. dubna a 15. října. Členské státy podávají zprávy o pokroku při plnění svých milníků a cílů, které měly být splněny v minulosti a které mají být splněny během nadcházejících dvanácti měsíců. Přestože údaje vykazují samy členské státy a Komise je neověřuje, poskytují komplexní přehled o plnění všech plánů a umožňují sledovat pokrok při plnění plánů pro oživení a odolnost.

Členské státy ve svých zprávách nadále uvádějí, že při plnění plánů pro oživení a odolnost dosáhly značného pokroku, přičemž jako nedokončenou nebo zpožděnou označují jen malou část milníků a cílů. Z příslušného kola podávání pololetních zpráv vyplývá, že převážná většina milníků a cílů, které měly být splněny do dubna 2023, je buď splněna 10 , nebo vykázána jako dokončená 11 (obrázek 1). Povzbudivý je také pokrok při plnění výhledových milníků a cílů, přičemž značný počet milníků a cílů je vykázán jako směřující k dosažení 12 nebo již dokončený (obrázek 2).

Zvyšuje se rovnováha mezi počtem reforem a investic, které byly vykázány jako splněné nebo dokončené. V předchozích kolech podávání zpráv byl pokrok při provádění reforem – zejména při přijímání právních předpisů a přípravě příslušných politik – výraznější, protože reformy byly často zařazeny do plánů pro oživení a odolnost členských států s předstihem, aby byl vytvořen rámec pro následné investiční projekty, které budou mít větší dopad. Dokončení cílů souvisejících s investicemi, jako je například výstavba infrastruktury, navíc vyžaduje určitý čas, přičemž tyto cíle jsou v prvních harmonogramech žádostí o platbu obvykle uváděny méně často, ačkoli jejich skutečné plnění již mohlo být zahájeno. Pokrok v oblasti investic je však nyní viditelnější, neboť v následujících dvanácti měsících má být dokončeno více milníků a cílů souvisejících s investicemi než s reformami (obrázek 3). Odráží to očekávaný vývoj Nástroje pro oživení a odolnost, neboť se postupně přechází od plnění milníků a cílů zaměřených více na reformy k plnění milníků a cílů zaměřených více na investice.

Zdroj: Evropská komise.

Obrázek 3: Pokrok při plnění milníků a cílů souvisejících s reformami a investicemi

Zdroj: Evropská komise.

Podle údajů z pololetních zpráv se zdá, že milníky a cíle jsou srovnatelně plněny ve všech šesti pilířích politiky Nástroje pro oživení a odolnost 13 . Největší pokrok byl zaznamenán u opatření přispívajících k pilíři 3 „inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“, pilíři 5 „zdravotnictví a hospodářská, sociální a institucionální odolnost“ a pilíři 4 „sociální a územní soudržnost“ (obrázek 4). Tyto pilíře – spolu s pilířem 1 „zelená transformace“ – jsou podporovány nejvyšším počtem opatření, a není tedy překvapením, že je u nich zaznamenán největší pokrok. 

Obrázek 4: Pokrok při plnění milníků a cílů v jednotlivých pilířích Nástroje pro oživení a odolnost 

Zdroj: Evropská komise.

Ačkoli je počet milníků a cílů, které byly vykázány jako opožděné, celkově nízký, na základě pololetních zpráv se zdá, že v oblastech 14 přípravy politik, nových veřejných služeb a procesů, jakož i modernizace infrastruktury dochází k většímu zpoždění v provádění (obrázek 5). Vzhledem k tomu, že tyto tři oblasti zahrnují v tomto vykazovaném období velký počet milníků a cílů, nemusí být opoždění ve srovnání s ostatními oblastmi významné nebo nepřiměřené.

Členské státy odůvodňovaly opoždění potížemi s dodržováním lhůt stanovených pro podpisy smluv a neočekávanými časovými prodlevami u stavebních prací. Členské státy v obecné rovině opoždění důsledně ani podrobně neodůvodňovaly a celkově je nepovažovaly za podstatné.

Zatímco orientační lhůty některých milníků a cílů byly posunuty na pozdější datum, jiné byly posunuty na datum dřívější. Podle údajů z nejaktuálnějšího kola podávání pololetních zpráv se opoždění lhůty plnění, které členské státy vykázaly, většinou týká milníků a cílů, jež měly být původně splněny v roce 2022 (tabulka 3), přičemž medián doby trvání vykázaných opoždění činí 181 dní. Milníky a cíle, které měly být původně podle plánu splněny v roce 2023, se v současné době jeví jako mírně opožděné. Za zmínku také stojí skutečnost, že u několika milníků a cílů byla lhůta plnění posunuta na dřívější datum 15 .

Obrázek 5: Typ opožděných milníků a cílů

Poznámka: Klasifikaci milníků a cílů na výše uvedeném obrázku vypracovala Evropská komise, nicméně členské státy ji v rámci pololetních zpráv nevykazují.

Zdroj: Evropská komise.

Tabulka 3: Počet a medián doby trvání milníků a cílů se lhůtou plnění posunutou na pozdější nebo dřívější datum pro reformy a investice

Poznámka: Tato tabulka vychází z údajů poskytnutých v rámci pololetních zpráv, v nichž členské státy vykazují pokrok při plnění výhledových milníků a cílů do druhého čtvrtletí roku 2024. Nejsou proto k dispozici žádné údaje o možných opožděních milníků a cílů, které mají být splněny v letech 2025 a 2026. Milníky a cíle se považují za splněné s předstihem, pokud jsou splněny ve čtvrtletí předcházejícím čtvrtletí, ve kterém měly být původně splněny.

Zdroj: Evropská komise.

Výkonnost nástroje na základě společných ukazatelů

Společné ukazatele ukazují pokrok při provádění plánů pro oživení a odolnost ve vztahu k plnění společných cílů a celkovou výkonnost Nástroje pro oživení a odolnost. Zatímco v rámci Nástroje pro oživení a odolnost představuje plnění milníků a cílů klíčovou metriku pro provádění každého plánu pro oživení a odolnost, společné ukazatele představují soubor čtrnácti ukazatelů, které byly stanoveny nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2106 16 dne 28. září 2021, aby poskytovaly informace o celkové výkonnosti a pokroku nástroje při plnění jeho cílů 17 .

Členské státy podávají pololetní zprávy o pokroku dosaženém při plnění společných ukazatelů. Podle nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2106 podávají členské státy zprávy do 28. února (za vykazované období červenec až prosinec předchozího roku) a do 31. srpna (za vykazované období leden až červen téhož roku). Komise zveřejňuje údaje o společných ukazatelích na internetových stránkách srovnávacího přehledu oživení a odolnosti 18 po provedení několika kontrol údajů, aby byla zajištěna srovnatelnost údajů 19 . V souladu s požadavky nařízení Komise v přenesené pravomoci jsou údaje zveřejňované na úrovni jednotlivých členských států uváděny v relativním vyjádření.

Z údajů, které prozatím členské státy vykázaly, vyplývá, že Nástroj pro oživení a odolnost již dosáhl významného pokroku v oblasti společných ukazatelů a ve všech pilířích politiky. K dnešnímu dni byly přezkoumány údaje ze tří kol podávání zpráv a tyto údaje byly zveřejněny ve srovnávacím přehledu oživení a odolnosti, který informuje o pokroku dosaženém v období od února 2020 do prosince 2022. Vzhledem k tomu, že společné ukazatele jsou navrženy tak, aby zachycovaly aktuálně dosažený pokrok, nejsou dřívější fáze provádění opatření uvedených v plánech pro oživení a odolnost v údajích často zohledněny. Obrázek 6 ukazuje aktuální stav pokroku při plnění společných ukazatelů a informuje o významných úspěších při plnění cílů nástroje a klíčových priorit EU.

Například do prosince 2022 již bylo díky podpoře z Nástroje pro oživení a odolnost dosaženo úspory roční spotřeby energie ve výši přibližně 22 milionů megawatthodin (dále jen „MWh“) (obrázek 7). Snížení spotřeby energie a zvýšení energetické účinnosti patří mezi hlavní priority EU a jsou předpokladem přechodu na čistou energii, přičemž snížení roční spotřeby primární energie dosažené s podporou z Nástroje pro oživení a odolnost zachycuje společný ukazatel (1). Úspora energie, které bylo dosud dosaženo, odpovídá přibližně instalovanému výkonu elektrické energie v Belgii. Příkladem je snížení spotřeby energie v budovách, školách, nemocnicích nebo podnicích.

Do prosince 2022 pomohl Nástroj pro oživení a odolnost 1,43 milionu podniků, a to buď prostřednictvím peněžní, nebo věcné podpory (obrázek 8). Krize COVID-19 měla silný dopad na celou ekonomiku EU a mimořádný dopad měla na malé a střední podniky. Pokud jde o podporu poskytovanou k oživení ekonomik EU a na pomoc podnikům, ukazuje počet podniků podpořených opatřeními Nástroje pro oživení a odolnost společný ukazatel (9).

Obrázek 6: Stav pokroku při plnění společných ukazatelů 20

Zdroj: Srovnávací přehled oživení a odolnosti.

Obrázek 7: Vývoj úspor v roční spotřebě primární energie v MWh za rok

Zdroj: Srovnávací přehled oživení a odolnosti.

Obrázek 8: Vývoj počtu podpořených podniků

Zdroj: Srovnávací přehled oživení a odolnosti.

V druhé polovině roku 2022 byla s podporou z Nástroje pro oživení a odolnost poskytnuta odborná příprava více než čtyřem milionům lidí (Obrázek 9). Krize COVID-19 rovněž silně narušila systémy vzdělávání a odborné přípravy v EU, přičemž společný ukazatel (10) odráží příspěvek Nástroje pro oživení a odolnost ke vzdělávání a odborné přípravě a rozvoji dovedností tím, že zobrazuje počet účastníků v procesu vzdělávání a odborné přípravy díky podpoře obdržené prostřednictvím opatření Nástroje pro oživení a odolnost. Reformy a investice v oblasti vzdělávání a odborné přípravy mají zásadní význam pro přípravu občanů na současné výzvy, zejména na zelenou a digitální transformaci, a pro zajištění toho, aby měli možnost rozvíjet potřebné dovednosti. Zvláštní důraz je kladen na odbornou přípravu zaměřenou na zlepšení digitálních dovedností, které mají na trhu práce i ve společnosti stále větší význam.

Obrázek 9: Vývoj počtu účastníků v procesu vzdělávání nebo odborné přípravy

Zdroj: Srovnávací přehled oživení a odolnosti.

2.2 Větší transparentnost při posuzování žádostí o platbu

Podle článku 24 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost mohou být finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost vyplaceny pouze za předpokladu, že jsou uspokojivě splněny příslušné milníky a cíle, na které se žádost o platbu vztahuje. Posouzení milníků a cílů Komisí je základním prvkem Nástroje pro oživení a odolnost a vyžaduje podrobnou analýzu s cílem určit, zda členské státy své závazky splnily uspokojivým způsobem.

Svým sdělením ke dvěma letům fungování Nástroje pro oživení a odolnost zveřejněném dne 21. února 2023 21 Komise zvýšila předvídatelnost a transparentnost, neboť představila prováděcí nástroje používané při posuzování žádostí o platbu. Sdělení a jeho přílohy obsahují podrobný popis rámce používaného pro posuzování milníků a cílů i metodiky pozastavení plateb.

Rámec pro posuzování milníků a cílů podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost

Komise v únoru 2023 zveřejnila rámec pro posuzování uspokojivého splnění milníků a cílů, jímž chtěla pomoci vnitrostátním orgánům, zúčastněným stranám a širší veřejnosti porozumět tomu, jak se před každým vyplacením finančních prostředků posuzuje provádění opatření podporovaných z Nástroje pro oživení a odolnost.

Uspokojivé splnění milníků a cílů se posuzuje na základě prováděcích rozhodnutí Rady, kterými se schvalují plány pro oživení a odolnost. Komise se při stanovení požadavků, které musí členské státy splnit, opírá o popis každého milníku a cíle s ohledem na jeho kontext a účel. Poté na základě řádného zdůvodnění poskytnutého členskými státy určí, zda byl konkrétní milník nebo cíl uspokojivě splněn. V omezeném počtu případů a v souladu s uplatňováním zásady de minimis lze připustit minimální odchylky související s částkami, formálními požadavky, časovým rozvrhem nebo obsahem. Úplná metodika představující rámec, z něhož Komise při posuzování žádosti o platbu vychází, je uvedena v příloze I sdělení zveřejněného dne 21. února 2023 22 .

Postup pozastavení platby

V únoru 2023 Komise rovněž zveřejnila metodiku pro určení částky, která má být pozastavena, pokud milník nebo cíl není uspokojivě splněn, přičemž bude plně respektovat zásady rovného zacházení a proporcionality. Nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost zohledňuje výjimečné okolnosti, za kterých se členské státy mohou při provádění opatření potýkat se zpožděními, jež mohou ovlivnit včasné splnění některých milníků a cílů. Tyto situace by neměly bránit tomu, aby byly vyplaceny finanční prostředky za uspokojivě splněné milníky a cíle 23 . Nařízení proto stanoví mechanismus, který členským státům poskytuje dodatečnou lhůtu (až šest měsíců) ke splnění příslušného milníku nebo cíle. V takové situaci nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost stanoví, že Komise může částečně nebo zcela pozastavit platby, čímž rovněž zajistí dodržování zásady řádného finančního řízení.

Pozastavení plateb členským státům umožňuje podat žádost o platbu, i když ještě nejsou splněny všechny milníky a cíle. Postup pozastavení (obrázek 10) poskytuje členským státům čas na splnění příslušných milníků a cílů, které jsou považovány za nesplněné, do šesti měsíců od přijetí rozhodnutí o pozastavení. Pokud členský stát nakonec příslušný milník nebo cíl není schopen během této šestiměsíční lhůty splnit, jeho finanční příspěvek nebo podpora v podobě půjčky se v souladu s čl. 24 odst. 6 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost trvale sníží. Úplná metodika výpočtu částky, která má být pozastavena, je uvedena v příloze II sdělení zveřejněného dne 21. února 2023.

V roce 2023 Komise řešila první případy neuspokojivého splnění 24 . Komise v každém případě v dopise dotčenému členskému státu uvedla důvod, proč byly milníky nebo cíle považovány za nesplněné, a související částku, která má být pozastavena v souladu s postupy stanovenými v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. Dotčený členský stát má pravomoc sdílet tyto informace s Hospodářským a finančním výborem (EFC). Do dnešního dne dotčené členské státy předložily svůj dopis výboru EFC.

Obrázek 10: Postup pozastavení platby

Zdroj: Evropská komise

2.3. Zrušení milníků a cílů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost

V souladu s čl. 24 odst. 3 druhou větou nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost: „uspokojivé splnění milníků a cílů předpokládá, že opatření týkající se dříve uspokojivě splněných milníků a cílů nebyla dotčeným členským státem zrušena“.

Komise společně s touto zprávou zveřejňuje rámec pro uplatňování tohoto ustanovení (viz příloha II). Rámec zohledňuje doporučení Evropského účetního dvora 25 a do postupu, který je třeba dodržet v případě zrušení opatření, vnáší jednoznačnost a transparentnost, čímž se zajistí kontinuita provádění Nástroje pro oživení a odolnost a ochrana finančních zájmů EU. Jakmile Komise získá více zkušeností s uplatňováním této metodiky, může ji přezkoumat a změnit. 

2.4. Revize plánů pro oživení a odolnost

Plán REPowerEU uznává, že Nástroj pro oživení a odolnost může hrát důležitou roli při zajišťování bezpečné, cenově dostupné a čisté energie, přičemž v únoru 2023 vstoupilo v platnost pozměněné nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, jímž Komise reagovala na nedávný energetický a geopolitický vývoj. Nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost bylo pozměněno s cílem podpořit nové nebo rozšířené reformy a investice zaměřené na diverzifikaci dodávek energie (zejména fosilních paliv), zvýšení úspor energie, urychlení přechodu na čistou energii a v konečném důsledku zvýšení odolnosti, bezpečnosti a udržitelnosti energetického systému Unie. Aby mohly členské státy čerpat dodatečné finanční prostředky, vyzývá je pozměněné nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost k tomu, aby revidovaly své plány pro oživení a odolnost a zahrnuly do nich nové nebo „rozšířené“ reformy a investice související s energetikou prostřednictvím zvláštní „kapitoly REPowerEU“. Pozměněné nařízení rovněž zavádí soubor cílů týkajících se plánu REPowerEU, kterých by tato zahrnutá opatření měla dosáhnout (viz článek 21c pozměněného nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost).

Rychlé provádění plánů pro oživení a odolnost je i nadále hlavní prioritou a revize plánů pro oživení a odolnost a předkládání kapitol REPowerEU by neměly členským státům bránit v dodržování lhůt stanovených v prováděcím rozhodnutí Rady. Členské státy by měly i nadále vynakládat veškeré možné úsilí na to, aby podávaly žádosti o platbu včas a aby zajistily pokrok v oblasti reforem a investic, což umožní včasné vyplácení finančních prostředků.

Od února 2023, kdy vstoupilo pozměněné nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost v platnost, předložilo dvacet členských států své upravené plány pro oživení a odolnost spolu s kapitolami REPowerEU, které jim usnadní přechod na obnovitelné zdroje energie, zajistí zvýšení energetické účinnosti a snížení závislosti Evropy na ruských fosilních palivech.

Aktuální stav úprav plánů pro oživení a odolnost a předkládání kapitol REPowerEU

Členské státy mohou Komisi zaslat odůvodněnou žádost o předložení návrhu na změnu nebo nahrazení svých stávajících plánů pro oživení a odolnost na základě čtyř důvodů pro revizi 26 . Za prvé, členské státy by měly navrhnout nové nebo „rozšířené“ reformy a investice týkající se energetiky prostřednictvím zvláštní „kapitoly REPowerEU“. Za druhé, členské státy mohou podle čl. 18 odst. 2 navrhnout úpravu svých opatření směrem nahoru nebo dolů, aby zohlednily aktualizovaný maximální finanční příspěvek zveřejněný dne 30. června 2022. Za třetí, členské státy mají podle článku 21 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost možnost požádat o změnu svého plánu, nelze-li jeden či několik milníků a cílů zahrnutých do jejich již přijatého plánu pro oživení a odolnost v důsledku objektivních okolností splnit. Nakonec mohly členské státy do 31. srpna 2023 požádat o podporu v rámci složky Nástroje pro oživení a odolnost týkající se půjček, odpovídajícím způsobem revidovat své plány a předložit je k posouzení Komisi. Další informace o složce týkající se půjček jsou uvedeny v následujícím oddíle.

Do 1. září 2023 obdržela Komise 25 upravených plánů pro oživení a odolnost a 20 kapitol REPowerEU (tabulka 4). Rada přijala osm upravených plánů pro oživení a odolnost (Německo, Estonsko, Irsko, Francie, Lucembursko, Malta, Slovensko a Finsko), z nichž čtyři obsahovaly kapitoly REPowerEU (Estonsko, Francie, Malta a Slovensko). V době vypracovávání této výroční zprávy Komise posuzovala úpravy navržené šestnácti členskými státy. Tabulka 5 uvádí právní základy, které členské státy používají ke změně svých plánů pro oživení a odolnost v souladu s nařízením o Nástroji pro oživení a odolnost.

Tabulka 4: Přehled předložených upravených plánů pro oživení a odolnost a kapitol REPowerEU 27

Zdroj: Evropská komise

Tabulka 5: Právní základ používaný členskými státy při úpravě jejich plánů pro oživení a odolnost

Zdroj: Evropská komise

Revidovaná nevratná podpora v rámci Nástroje pro oživení a odolnost

Podle čl. 18 odst. 2 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost mohou členské státy aktualizovat své plány pro oživení a odolnost s cílem zohlednit aktualizovanou výši maximálního finančního příspěvku zveřejněného dne 30. června 2022. Členské státy, které mají snížený maximální finanční příspěvek, mohou své plány odpovídajícím způsobem upravit. Členské státy, které mají zvýšený maximální finanční příspěvek, mohou tyto dodatečné zdroje použít k financování investic a reforem zahrnutých do svých revidovaných plánů nebo kapitoly REPowerEU. Tabulka 6 níže uvádí přehled změn nevratné finanční podpory členských států podle článku 18.

Tabulka 6: Změna nevratné finanční podpory podle článku 18 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost

Zdroj: Evropská komise

Půjčky v rámci Nástroje pro oživení a odolnost

K financování nových investic a reforem zahrnutých do kapitoly REPowerEU mohou členské státy rovněž využít velmi výhodných podmínek financování prostřednictvím půjček v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, o které musely požádat do 31. srpna 2023. Tabulka 7 níže uvádí přehled žádostí (včetně výše půjček) podaných ve stanovené lhůtě členskými státy. Tyto informace byly rovněž sděleny Evropskému parlamentu a Radě dne 1. září 2023.

Tabulka 7: Půjčky, o které požádaly členské státy do 31. srpna 2023

Poznámka: *Žádosti o půjčky předložené do 31. srpna 2023 musí ještě posoudit Komise v souladu s článkem 19 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a revidované plány musí schválit Rada. Tato tabulka proto uvádí pouze předběžný údaj o tom, jaká by mohla být celková výše půjček poskytnutých v rámci Nástroje pro oživení a odolnost.

Zdroj: Evropská komise

V rámci plánu REPowerEU budou moci členské státy v letech 2023 a 2024 získat předběžné financování ve dvou tranších v letech. Jejich získání bude možné po předložení kapitoly REPowerEU za předpokladu, že Rada přijme příslušná prováděcí rozhodnutí Rady do 31. prosince 2023. U opatření zahrnutých do kapitol REPowerEU budou členské státy moci požádat o předběžné financování až do výše 20 % dodatečných zdrojů financování v rámci plánu REPowerEU z povolenek systému obchodování s emisemi (dále jen „ETS“) a převodů z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu, zvýšeného přídělu v rámci Nástroje pro oživení a odolnost aktualizovaného do června 2022 a v rámci zbývající složky týkající se půjček Nástroje pro oživení a odolnost.

2.5. Aktuální stav financování Nástroje pro oživení a odolnost

Aktuální stav financování nástroje NextGenerationEU

V rámci nástroje NextGenerationEU může Komise v období od poloviny roku 2021 do roku 2026 získat prostřednictvím emise dluhopisů EU až 806,9 miliardy EUR. EU se tak v tomto období stane jedním z největších emitentů dluhopisů denominovaných v eurech. Navzdory výkyvům na trhu v uplynulém roce byla Komise schopna včas splnit všechny své závazky týkající se vyplácení finančních prostředků v rámci nástroje NextGenerationEU a nadále plnit své cíle spočívající v účinném a účelném získávání finančních prostředků na trzích.

V červnu 2022 Komise oznámila svůj plán financování na období od června do konce prosince 2022. V souladu s tímto plánem financování získala Komise pro nástroj NextGenerationEU dalších 50 miliard EUR v rámci dlouhodobého financování, které bylo doplněno emisemi krátkodobých pokladničních poukázek EU. Vydané dluhopisy byly kombinací konvenčních a zelených dluhopisů, plně v souladu s rámcem zelených dluhopisů nástroje NextGenerationEU. Díky těmto transakcím dosáhla celková nesplacená výše dluhopisů nástroje NextGenerationEU 171 miliard EUR, z čehož 36,5 miliardy EUR bylo získáno vydáním zelených dluhopisů. Celková částka nesplacených pokladničních poukázek EU ke konci prosince činila 17 miliard EUR 28 . 

V prosinci 2022 Komise oznámila svůj plán financování na období od ledna do konce června 2023, který zahrnoval operace dlouhodobého financování ve výši až 80 miliard EUR. Nakonec bylo vydáno 78 miliard EUR v dluhopisech EU s průměrnou splatností přibližně čtrnáct let. V prvním pololetí roku 2023 Komise rovněž vydala tříměsíční a šestiměsíční pokladniční poukázky EU prostřednictvím dražeb konaných jednou za dva měsíce s cílem pokrýt potřeby krátkodobého financování, přičemž na konci června 2023 zůstalo nesplaceno 17,9 miliardy EUR v pokladničních poukázkách. Ve dvanácti dražbách bylo vydáno 24 pokladničních poukázek EU, přičemž průměrná výše každé z nich činila přibližně 1 miliardu EUR.

Díky těmto úspěšným emisím byla EU schopna pokračovat v plynulém financování plánů pro oživení a odolnost členských států prostřednictvím včasného vyplácení výnosů. Komise vyplatila veškeré finanční prostředky členským státům v rámci Nástroje pro oživení a odolnost neprodleně poté, co nabyly splatnosti, v průměru do šesti pracovních dnů od povolení vyplacení finančních prostředků. Nebyla zaznamenána žádná zpoždění.

Rámec pro zelené dluhopisy

V roce 2020 Komise oznámila, že 30 % dluhopisů nástroje NextGenerationEU (NGEU) bude vydáno jako zelené dluhopisy. Komise tím splnila svůj závazek k udržitelnému financování, uvedla na trh nové vysoce hodnocené a likvidní zelené aktivum, umožnila přístup k zeleným investicím širokému okruhu investorů a posílila úlohu Evropské unie a eura na trzích udržitelného financování.

Výnosy ze zelených dluhopisů nástroje NextGenerationEU financují podíl výdajů Nástroje pro oživení a odolnost, které souvisejí s klimatem. Každý členský stát musí vyčlenit alespoň 37 % celkové hodnoty svého národního plánu pro oživení a odolnost na investice a reformy, které souvisejí s klimatem. Členské státy tento cíl překonaly a odhadované výdaje v oblasti klimatu nyní činí přibližně 40 %.

Komise vydala svůj první zelený dluhopis nástroje NextGenerationEU v říjnu 2021. Prostřednictvím tohoto dluhopisu s patnáctiletou dobou splatnosti získala Komise 12 miliard EUR, jedná se tedy celosvětově o dosud největší transakci se zelenými dluhopisy.

Výdaje na zelené dluhopisy nástroje NextGenerationEU se doposud týkaly především energetické účinnosti (47,6 % přidělených výdajů) a čisté dopravy a infrastruktury (42 %). Z devíti kategorií výdajů, na které lze výnosy ze zelených dluhopisů nástroje NextGenerationEU přidělit, je třetí největší kategorií výdajů (5,6 % výdajů) přizpůsobování se změně klimatu.

2.6. Kontroly a audit při provádění Nástroje pro oživení a odolnost

Nástroj pro oživení a odolnost je založen na výkonnosti. Platby Komise členským státům jsou založeny na uspokojivém plnění předem stanovených milníků a cílů vymezených v plánech pro oživení a odolnost. Pro každý plán pro oživení a odolnost stanoví prováděcí rozhodnutí Rady související soubor milníků a cílů a příslušnou částku pro každou splátku. Zákonnost a správnost plateb v rámci Nástroje pro oživení a odolnost je tedy založena výhradně na uspokojivém splnění milníků a cílů. Členské státy jsou příjemci prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost, které po vyplacení plynou do vnitrostátního rozpočtu.

Kontrolní rámec Nástroje pro oživení a odolnost je přizpůsoben jedinečné povaze Nástroje pro oživení a odolnost jakožto výdajového programu EU a je založen na dvou hlavních pilířích: na jedné straně zákonnost a správnost transakcí, za které odpovídá především Komise, a na druhé straně ochrana finančních zájmů Unie, za kterou odpovídají především členské státy, nicméně zvláštní kontroly v této oblasti provádí rovněž Komise.

Komise ještě více posílila spolehlivost kontrolního rámce Nástroje pro oživení a odolnost a své auditní činnosti. Výsledky auditu ani připomínky nezjistily žádná zásadní nebo vysoká rizika, která jsou uvedena v prohlášení o věrohodnosti předloženém generálním ředitelem GŘ ECFIN ve výroční zprávě o činnosti 29 , která se týká Nástroje pro oživení a odolnost.

Kontroly legality a správnosti závazků a plateb

Kontrolní rámec Komise zahrnuje dvě úrovně: kontroly ex ante před provedením platby a následné audity ex post.

Pokud členský stát předloží žádost o platbu, Komise pomocí kontroly ex ante posoudí uspokojivé splnění každého milníku a cíle, jež členský stát uvedl jako dokončené. Aby se ověřilo, zda byly milníky a cíle uspokojivě splněny, posuzují důkazy předložené členským státem specializované týmy pro jednotlivé země složené ze zástupců všech útvarů Komise. Komise může požádat o další informace a může rozhodnout o provedení dalších kontrol s cílem získat nezbytné doplňující ujištění o dosažení milníků a cílů před provedením platby. Nejsou-li některé milníky a cíle uspokojivě splněny, může být platba částečně pozastavena.

V roce 2022 Komise posoudila třináct žádostí o platbu, které se týkaly 366 milníků a cílů, a dospěla k závěru, že všechny milníky a cíle byly uspokojivě splněny. Proto nebylo v roce 2022 nutné platby pozastavit ani snížit.

Komise rovněž provádí audity ex post týkající se milníků a cílů založené na posouzení rizik, jejichž cílem je získat dodatečnou jistotu, že informace poskytnuté členským státem jsou pravdivé. V souladu se svou auditní strategií provedla Komise za rok 2022 sedm auditů ex post u milníků a cílů týkajících se prvních žádostí o platbu předložených Francií, Chorvatskem, Itálií, Portugalskem a Rumunskem, jakož i druhé žádosti o platbu předložené Chorvatskem a Španělskem. Na základě posouzení rizik se audit týkal všech patnácti milníků a cílů označených jako „vysoce rizikové“ a dvanácti milníků a cílů označených jako „středně rizikové“. V roce 2023 je prováděno dalších sedm auditů žádostí o platbu předložených Rakouskem, Českem, Dánskem, Řeckem, Lucemburskem, Slovenskem a Španělskem. Na základě dosud vydaných závěrečných auditních zpráv dospěla Komise k závěru, že milníky a cíle, které byly předmětem auditu, byly uspokojivě splněny. Pokud by Komise ex post usoudila, že milník nebo cíl nebyl uspokojivě splněn, zahájila by finanční opravy s cílem získat zpět neoprávněně vyplacenou část platby.

Kontroly k zajištění odpovídající ochrany finančních zájmů Unie způsobem stanoveným v článku 22 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost

Každý členský stát musí zavést a udržovat účinné a efektivní kontrolní systémy a přijmout vhodná opatření na ochranu finančních zájmů Unie. Každý členský stát musel ve svém národním plánu pro oživení a odolnost podrobně popsat svůj vnitrostátní kontrolní systém a Komise tyto systémy ohodnotila buď jako „odpovídající“ (A), nebo jako „nedostatečné“ (C). Pokud by byla opatření navržená členským státem vyhodnocena jako nedostatečná, nebylo by možné plán schválit. Při posuzování pěti plánů pro oživení a odolnost schválených v roce 2022 po přijetí předchozí výroční zprávy dospěla Komise k závěru, že tyto plány mají odpovídající kontrolní systém, jako tomu bylo u ostatních 22 plánů pro oživení a odolnost. Stejně jako v předchozích posouzeních i v roce 2022 Komise u každého z pěti kladně posouzených plánů pro oživení a odolnost zjistila určité nedostatky a vyzvala dotčené členské státy k přijetí dodatečných nápravných opatření tak, že do svých příslušných plánů pro oživení a odolnost doplní konkrétní milníky týkající se auditu a kontroly. Odpovídající milníky a cíle jsou uvedeny v příloze prováděcího rozhodnutí Rady a musí být splněny před provedením jakékoli řádné platby. Po obdržení příslušné žádosti o platbu Komise posoudí, zda byly tyto konkrétní milníky týkající se auditu a kontroly uspokojivě splněny, a analyzuje předložená prohlášení řídícího subjektu a shrnutí auditu.

Kromě toho Komise v souladu se svou auditní strategií provádí audity systémů, které vycházejí z informací, jež má Komise k dispozici, a ze souhrnů auditů a prohlášení řídícího subjektu předložených členskými státy spolu s jejich žádostmi o platbu. V rámci auditů systémů Komise kontroluje postupy zavedené v členských státech pro prevenci, odhalování a nápravu podvodů, korupce a střetu zájmů, jakož i dvojího financování. To zahrnuje i kontroly založené na rizicích prováděné u systémů pro shromažďování a uchovávání údajů o příjemcích, zhotovitelích, dodavatelích nebo poskytovatelích, subdodavatelích a skutečných majitelích. Komise je oprávněna získat zpět finanční prostředky nebo uložit finanční opravy, pokud členské státy zjistily a nenapravily případy podvodu, korupce nebo střetu zájmů nebo pokud se členské státy dopustí závažného porušení povinností obsažených v dohodách o financování a o půjčce.

Komise v roce 2022 provedla šestnáct auditů systémů 30 a v roce 2023 provedla prozatím dalších jedenáct auditů 31 , přičemž v příslušných případech vydala doporučení s přísnými lhůtami pro provedení, a do konce roku 2023 provede alespoň jeden audit ve všech členských státech. Komise v rámci svých auditů také kontroluje, zda systémy členských států obecně stanoví a kontrolují soulad s pravidly EU a členských států, včetně konkrétních prvků zadávání veřejných zakázek a pravidel v oblasti státní podpory. V návaznosti na doporučení Evropského účetního dvora Komise ještě více zintenzivnila svou auditní činnost, aby zahrnovala například cílenější audity systémů v případě zjištění nedostatků nebo rizik.

Kromě toho Komise provádí také audity činnosti vnitrostátních auditních orgánů v členských státech. Cílem těchto auditů týkajících se dodržování předpisů je posoudit spolehlivost činností prováděných na vnitrostátní úrovni, a to jak v oblasti auditů milníků a cílů, tak auditů prováděných ve vnitrostátních kontrolních systémech, aby byl zajištěn soulad s předpisy EU a vnitrostátními předpisy a ochrana finančních zájmů EU.

2.7. Informační činnost týkající se provádění plánů pro oživení a odolnost a transparentnosti

Interinstitucionální dialog a výměny

Komise od začátku provádění Nástroje pro oživení a odolnost úzce spolupracuje s Evropským parlamentem a Radou. Komise i nadále neprodleně sdílí s Evropským parlamentem i Radou za stejných podmínek všechny plány pro oživení a odolnost a upravené plány předložené členskými státy, jakož i všechna předběžná posouzení žádostí o platby. Tím je zajištěn transparentní tok informací a v celé fázi provádění je zajištěna úzká spolupráce mezi orgány.

S Evropským parlamentem Komise pořádá pravidelná setkání, na kterých se projednávají horizontální témata týkající se Nástroje pro oživení a odolnost. Od zřízení Nástroje pro oživení a odolnost byla Komise pozvána na jedenáct dialogů o oživení a odolnosti na vysoké úrovni, kterých se zúčastnila. Komise dále udržuje pravidelný kontakt s poslanci Evropského parlamentu v rámci stálé pracovní skupiny společných výborů ECON-BUDG, přičemž se celkem zúčastnila 32 zasedání. Kromě toho je Komise pravidelně zvána na zasedání různých dalších výborů s cílem vyměnit si stanoviska k záležitostem týkajícím se Nástroje pro oživení a odolnost, což se týká i výborů REGI, CONT a ENVI. Komise zveřejňuje všechny prezentace přednesené v rámci stálé pracovní skupiny na zvláštní internetové stránce 32 .

Komise rovněž zřídila neformální skupinu odborníků, která si s členskými státy vyměňuje stanoviska k provádění Nástroje pro oživení a odolnost, a pravidelně organizuje výměny stanovisek a osvědčených postupů. Tato skupina je důležitým fórem pro diskusi odborníků z členských států i Komise o průřezových aspektech Nástroje pro oživení a odolnost. Témata projednávaná v této skupině jsou velmi různorodá, od finančních záležitostí přes správu a řízení až po audit a kontrolu, jakož i otázky týkající se konkrétních politických oblastí. Devatenácté zasedání v březnu 2023 bylo například věnováno pomoci členským státům se zahrnutím a začleněním aspektů rovnosti do kapitoly REPowerEU a do revidovaných plánů pro oživení a odolnost. Na dvacátém zasedání v květnu 2023 byly rovněž řešeny otázky správní kapacity a tyto otázky budou podrobněji projednávány na dalším zasedání plánovaném na podzim 2023. Skupina odborníků usnadňuje a podporuje výměnu osvědčených postupů týkajících se mnoha prvků provádění Nástroje pro oživení a odolnost. Komise zveřejňuje všechny příslušné dokumenty, jako jsou programy jednání, zápisy, zprávy, stanoviska, doporučení a další, na zvláštní internetové stránce 33 .

Komise dosud uspořádala 21 zasedání neformální skupiny odborníků pro Nástroj pro oživení a odolnost. V prosinci 2022 uspořádala Komise první celodenní fyzické zasedání se všemi odborníky z členských států. Na tomto šestnáctém zasedání skupiny členské státy představily své osvědčené postupy ve třech oblastech: 1) úloha koordinačního orgánu a řízení provádění Nástroje pro oživení a odolnost; 2) zapojení zúčastněných stran do přípravy a provádění plánů pro oživení a odolnost a 3) aspekty komunikace a viditelnosti týkající se Nástroje pro oživení a odolnost. Další fyzické zasedání skupiny odborníků se očekává na podzim 2023.

Požadavky na komunikaci a viditelnost

Stejně jako u jiných fondů Unie jsou členské státy povinny zajistit, aby příjemci finančních prostředků Unie v rámci Nástroje pro oživení a odolnost uvedli původ a zajistili zviditelnění těchto finančních prostředků. V tomto ohledu stanoví čl. 34 odst. 2 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, jenž je proveden článkem 10 dohod o financování mezi Komisí a členskými státy, řadu požadavků na komunikaci a viditelnost. Tyto požadavky zahrnují vypracování komunikační strategie, případně vyobrazení loga EU a uvedení vhodného prohlášení o financování a vytvoření a udržování jednotného internetového portálu. Navzdory povinnostem, které členské státy mají v oblasti komunikace a viditelnosti, z výsledků průzkumu Eurobarometr z roku 2022 34 vyplývá, že občané EU sice dobře vědí o tom, že byly pro jejich země vypracovány plány pro oživení a odolnost (a o existenci rozdílů mezi členskými státy), ale nemají dostatečné povědomí o tom, že tyto plány jsou financovány (plně nebo částečně) Evropskou unií. Členské státy by proto měly zintenzívnit své úsilí. Komise i nadále vede s členskými státy jednání, jejichž cílem je zajistit plnění jejich povinností. Na dodržování požadavků v oblasti komunikace se rovněž systematicky zaměřují audity ex post týkající se milníků a cílů, které provádí Komise. Komise poskytuje členským státům pokyny prostřednictvím dvoustranných výměn a sítě INFORM EU, která sdružuje pracovníky pro komunikaci z členských států a Komise pro všechny fondy EU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost. V této souvislosti Komise rovněž nadále poskytuje podporu členským státům při provádění komunikačních strategií obsažených v plánech pro oživení a odolnost. Osm členských států se v současné době účastní projektu podporovaného z Nástroje pro technickou podporu pro více zemí, který je zaměřen na budování kapacit pro účinnou komunikaci o přínosech plánů pro oživení a odolnost.

Interaktivní mapa projektů podpořených z Nástroje pro oživení a odolnost

Urychlené provádění Nástroje pro oživení a odolnost a efektivní plnění jeho cílů vyžaduje stále vyšší úroveň transparentnosti, pokud jde o jeho fungování a konkrétní využívání přidělených finančních prostředků členskými státy. Za tímto účelem Komise pravidelně zveřejňuje informace na internetových stránkách zřízených pro Nástroj pro oživení a odolnost 35 (včetně informací o jednotlivých plánech pro oživení a odolnost na stránkách věnovaných jednotlivým zemím 36 ) a zřídila srovnávací přehled oživení a odolnosti 37 , který poskytuje informace v reálném čase o vyplacených finančních prostředcích a pokroku dosaženém členskými státy, jakož i další údaje, ukazatele a tematické analýzy.

Pro zajištění větší viditelnosti a transparentnosti Nástroje pro oživení a odolnost spustila Komise interaktivní mapu projektů 38  podporovaných z Nástroje pro oživení a odolnost v jednotlivých členských státech. Tato mapa poskytuje přehled vybraných reforem a investic, ukazuje jejich zeměpisnou polohu a nabízí informace o jejich aktuálním stavu. Obsahuje také odkazy na online zdroje, které poskytují podrobnější informace, jako jsou vnitrostátní internetové stránky Nástroje pro oživení a odolnost a případně i internetové stránky konkrétních projektů financovaných z Nástroje pro oživení a odolnost. Mapa byla oficiálně spuštěna 31. března 2023. Bude pravidelně aktualizována a budou do ní doplňovány další informace o provádění. První aktualizace se uskutečnila 24. května 2023, přičemž celkový počet projektů, které byly k tomuto datu ze všech členských států představeny, přesáhl 430.

Mapa projektů podpořených z Nástroje pro oživení a odolnost

Koneční příjemci v rámci Nástroje pro oživení a odolnost

Nařízení o plánu REPowerEU zvýšilo transparentnost, pokud jde o využívání finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost, tím, že členským státům uložilo novou povinnost zveřejňovat údaje o konečných příjemcích. Z pohledu Nástroje pro oživení a odolnost je konečný příjemce chápán jako poslední subjekt, který obdrží finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost a není dodavatelem ani subdodavatelem, například občané, regionální nebo místní orgány nebo malé a střední podniky, a jako takový může být právnickou nebo fyzickou osobou. Nový článek 25a pozměněného nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost vyžaduje, aby členské státy vytvořily veřejně přístupný a snadno použitelný portál, ve kterém zveřejní údaje o 100 konečných příjemcích, kteří dostávají nejvyšší částku finančních prostředků na provádění opatření v rámci Nástroje pro oživení a odolnost, a aby tyto údaje dvakrát ročně aktualizovaly 39 . Komise je pověřena centralizací a zveřejněním těchto údajů spolu s odkazy na vnitrostátní portály členských států ve srovnávacím přehledu oživení a odolnosti.

Aby usnadnila zveřejňování údajů o 100 největších konečných příjemcích a zajistila srovnatelnost, konzistentnost a rovné zacházení, poskytla Komise členským státům za tímto účelem pokyny, a to i v rámci dvacátého a jednadvacátého zasedání neformální skupiny odborníků pro provádění Nástroje pro oživení a odolnost. Členské státy by měly podávat zprávy o všech opatřeních zahrnutých do plánů pro oživení a odolnost, u nichž již došlo k vyplacení finančních prostředků konečnému příjemci, bez ohledu na to, zda členský stát již podal žádost o platbu a obdržel finanční prostředky v rámci nástroje, neboť členské státy dostávají řádné platby ex post, jakmile Komise posoudí, že příslušné milníky a cíle byly uspokojivě splněny. Aby byla zajištěna konzistentnost a soudržnost při poskytování údajů ve srovnávacím přehledu oživení a odolnosti, požádala Komise členské státy o to, aby poskytovaly strukturované údaje prostřednictvím jejího informačního nástroje pro Nástroje pro oživení a odolnost s názvem FENIX a k tomuto účelu vytvořené šablony.

K dnešnímu dni poskytlo údaje o 100 konečných příjemcích, kteří obdrželi nejvyšší částku finančních prostředků na provádění opatření uvedených ve svých plánech pro oživení a odolnost, patnáct členských států, a tyto údaje byly rovněž zveřejněny ve srovnávacím přehledu oživení a odolnosti 40 . Ve svých pokynech k plánům pro oživení a odolnost v souvislosti s plánem REPowerEU zveřejněných v únoru 2023 Komise navrhla, aby první informace byly poskytnuty souběžně s pololetními zprávami v dubnu 2023. Mnoho členských států se těmito pokyny řídilo a na svých vnitrostátních portálech údaje o 100 největších konečných příjemcích již zveřejnilo. Z šestnácti členských států, které údaje poskytly, jich většina (dvanáct členských států, konkrétně Česko, Chorvatsko, Německo, Maďarsko, Itálie, Kypr, Litva, Lotyšsko, Portugalsko, Rakousko, Slovensko, Slovinsko, Švédsko) zveřejnila údaje na svých vnitrostátních portálech a předložila strukturované údaje Komisi, zatímco tři členské státy (Estonsko, Finsko a Polsko) zveřejnily údaje na svém vnitrostátním portálu. Vzhledem k tomu, že povinnost zveřejňovat a aktualizovat údaje dvakrát ročně počínaje dnem 1. března 2023, kdy vstoupilo v platnost nařízení o plánu REPowerEU, mají všechny členské státy, očekává se, že své údaje o 100 největších konečných příjemcích v rámci svých plánů pro oživení a odolnost v roce 2023 zveřejní i zbývající členské státy.

Komise vyzývá členské státy, které dosud nepředložily údaje o 100 největších konečných příjemcích, aby tak neprodleně učinily, a splnily tak právní požadavky nařízení a zajistily nezbytnou transparentnost příjemců finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost.

Analýza údajů o největších konečných příjemcích v jednotlivých členských státech může pro provádění Nástroje pro oživení a odolnost poskytnout cenné informace a poznatky. Tyto údaje umožňují zvýšit transparentnost, pokud jde o toky finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost a dopad Nástroje pro oživení a odolnost v praxi, a dále doplňují údaje o provádění plánů pro oživení a odolnost, které jsou již k dispozici, například o splněných milnících a cílech a o vyplacených finančních prostředcích v jednotlivých pilířích.

Výše plateb 100 poskytnutých největším konečným příjemcům se v členských státech, ve kterých jsou údaje k dispozici, výrazně liší. Lze to vysvětlit rozdílným přidělováním finančních prostředků členskými státy a různorodou povahou plánů pro oživení a odolnost jednotlivých členských států. Nejvyšší částka, kterou obdržel konečný příjemce uvedený na seznamu, přesahuje 20 miliard EUR, zatímco nejnižší částka činí 2 450 EUR. Průměrná hodnota všech obdržených částek je téměř 49 milionů EUR a střední hodnota je výrazně nižší, přibližně 3 miliony EUR. Pokud jde o rozdělení finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost mezi 100 největších konečných příjemců a příslušné nejvyšší a nejnižší obdržené částky, lze v každém členského státě pozorovat podobné rozdíly (viz obrázek 11).

Obrázek 11: Rozdělení finančních prostředků mezi největší konečné příjemce podle členských států 41 42

Zdroj: Vlastní výpočet Evropské komise na základě údajů o konečných příjemcích poskytnutých členskými státy.

Většina z deseti největších konečných příjemců jsou veřejné subjekty a opatření, na která obdržely finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost, jsou poměrně rovnoměrně rozdělena mezi jednotlivé pilíře politiky Nástroje pro oživení a odolnost. Podle odhadů Komise jsou v průměru téměř dvě třetiny z deseti největších konečných příjemců veřejné subjekty a přibližně 27 % jsou soukromé subjekty (charakter zbývajících konečných příjemců je smíšený) 43 . Celkově představuje podíl finančních prostředků, které obdrželo deset největších konečných příjemců v každém členském státě (v šestnácti členských státech, od nichž jsou údaje k dispozici), 12,7 % všech finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost, které těchto šestnáct členských států obdrželo. Podíl finančních prostředků, které obdržely soukromé subjekty v rámci deseti největších příjemců, představuje přibližně 1,9 % všech finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost obdržených těmito šestnácti členskými státy. Kromě těchto příjemců existuje v plánech pro oživení a odolnost mnoho dalších investic a programů, které jsou konkrétněji zaměřeny na malé a střední podniky. Jednoznačné informace o tom, které politické cíle a která široká odvětví finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost podpořily, může rovněž poskytnout analýza souvisejících opatření, na něž koneční příjemci obdrželi finanční prostředky. Z dostupných údajů 44 pro 100 největších konečných příjemců vyplývá, že související opatření jsou mezi šest pilířů politiky rozdělena poměrně rovnoměrně (viz obrázek 12), což podporuje tvrzení, že Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje členským státům podporu, která představuje komplexní a vyváženou reakci na hospodářskou a sociální situaci. Z údajů, které jsou doposud k dispozici, rovněž vyplývá, že největší koneční příjemci v rámci Nástroje pro oživení a odolnost se většinou podíleli na provádění opatření přispívajících k digitální transformaci, v těsném závěsu jsou pak investice do inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění, do sociální a územní soudržnosti a zelené investice, což prokazuje význam, který členské státy přikládají urychlení hospodářského a sociálního oživení po krizi COVID-19 a přípravě ekonomik, společností a veřejné správy EU na zelenou a digitální transformaci, a to společně s fondy politiky soudržnosti 45 .

Obrázek 12: Příspěvek obdržených částek a souvisejících opatření, na něž 100 největších konečných příjemců dostává podporu, k šesti pilířům politiky 46

Zdroj: Vlastní výpočet Evropské komise na základě údajů o konečných příjemcích poskytnutých členskými státy.

Nejvyšší platby jsou spojeny s projekty v oblasti infrastruktury, digitalizace a mobility, přičemž koneční příjemci nejčastěji obdrželi finanční podporu na opatření v oblasti vzdělávání a další investice do lidského kapitálu. Nejvyšší částky finančních prostředků, které koneční příjemci obdrželi v členských státech, od nichž jsou údaje k dispozici, se týkají investic do územní infrastruktury a služeb, elektronické veřejné správy a digitálních veřejných služeb a udržitelné mobility, tedy do politických oblastí, v nichž jsou investice obvykle rozsáhlé a nákladnější. Pokud se místo obdržených částek zohlední počet souvisejících opatření, vyjde najevo, že 100 největších konečných příjemců nejčastěji obdrželo finanční prostředky z Nástroje pro oživení a odolnost na provádění opatření v oblasti všeobecného, odborného a vysokoškolského vzdělávání, elektronické veřejné správy a digitálních veřejných služeb, lidského kapitálu v oblasti digitalizace a energetické účinnosti. Odráží to důraz, který mnoho členských států ve svých plánech klade na opatření v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a na prohlubování dovedností a změnu kvalifikace zaměstnanců, nezaměstnaných osob a širšího obyvatelstva pro digitální transformaci, jakož i na další rozvoj zelené a digitální transformace.

Do budoucna bude Komise nadále dostupné údaje přezkoumávat, díky čemuž bude moci vyvodit závěry ohledně provádění nástroje. Údaje od 100 největších příjemců budou rovněž doplněny do výše uvedené interaktivní mapy projektů podpořených z finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost.

Každoroční akce týkající se Nástroje pro oživení a odolnost

Každoroční akce jsou významnou příležitostí k informování o provádění Nástroje pro oživení a odolnost na vnitrostátní úrovni. Požadavek, aby Komise a členské státy prováděly společné komunikační činnosti ohledně financování z Nástroje pro oživení a odolnost, je zakotven v článku 34 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a v článku 10 dohod o financování. Na těchto akcích se setkávají klíčové orgány, zúčastněné strany (včetně sociálních partnerů a zástupců občanské společnosti) a příjemci podpory z Nástroje pro oživení a odolnost, aby mimo jiné diskutovali o pokroku při provádění různých projektů navržených členskými státy v jejich národních plánech pro oživení a odolnost. K účasti na těchto akcích jsou přizvány také kontaktní kanceláře Evropského parlamentu v členských státech, vnitrostátní zástupci Evropského hospodářského a sociálního výboru (EHSV) a Výboru regionů (VR).

Do 1. září 2023 se uskutečnilo 22 každoročních akcí v 22 členských státech. Spolupráce v oblasti komunikace o Nástroji pro oživení a odolnost mezi úředníky odpovědnými za evropský semestr v rámci zastoupení Komise a vnitrostátními správními orgány funguje dobře. Společné úsilí při pořádání každoročních akcí s vysokými představiteli členských států a Komise zlepšuje viditelnost Nástroje pro oživení a odolnost. Tyto akce poskytují vynikající příležitosti pro zapojení sdělovacích prostředků, čímž se rozšiřuje okruh veřejnosti nad rámec běžných zúčastněných stran a je zajištěn širší dosah. Většina akcí byla také přenášena živě a záznamy z nich, stejně jako další komunikační materiály, jsou k dispozici na stránkách jednotlivých zemí na internetových stránkách věnovaných Nástroji pro oživení a odolnost a srovnávacímu přehledu oživení a odolnosti. Další akce, jež se zaměří na pokrok při provádění plánů pro oživení a odolnost, včetně nově přijatých kapitol REPowerEU, se plánují na konci roku 2023 a v následujícím roce.

Konzultace se zúčastněnými stranami

Členské státy zaujaly v rámci přípravy a provádění svých příslušných plánů pro oživení a odolnost různé přístupy ke konzultacím se zúčastněnými stranami. Nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost vyžaduje, aby členské státy v rámci svých plánů pro oživení a odolnost poskytly shrnutí provedených konzultací se zúčastněnými stranami, včetně sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a místních a regionálních orgánů. Revidované nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost vyžaduje, aby členské státy poskytly další shrnutí výsledků konzultačního procesu se zúčastněnými stranami, včetně místních a regionálních orgánů, o opatřeních zahrnutých do kapitoly REPowerEU. Shrnutí by mělo obsahovat i popis toho, jak byla při navrhování opatření provádějících plán REPowerEU zohledněna obdržená zpětná vazba, a údaj o tom, jakým způsobem bude v průběhu provádění k této zpětné vazbě nadále přihlíženo. Zúčastněné strany poskytly Komisi celkově různorodou zpětnou vazbu ke konzultačním procesům na vnitrostátní úrovni, a to od pravidelných a podrobných konzultací až po ty omezenější. Zapojení místních a regionálních orgánů do četných politických opatření obsažených v programech bylo často nerovnoměrné. To je částečně zapříčiněno rozdílným tempem provádění reforem a investic a složitou a různorodou povahou opatření obsažených v plánech pro oživení a odolnost v některých členských státech. Začlenění kapitoly REPowerEU je proto jedinečnou příležitostí, jak připravit půdu pro větší zapojení všech příslušných zúčastněných stran, včetně sociálních partnerů, organizací občanské společnosti a místních a regionálních orgánů.

Ve fázi provádění Komise vyzývala a nadále vyzývá všechny členské státy, aby se do spolupráce se sociálními partnery, místními a regionálními orgány a dalšími zúčastněnými stranami, zejména se zástupci organizací občanské společnosti, aktivně a účinně zapojily prostřednictvím pravidelných výměn. Provádění plánů pro oživení a odolnost je příležitostí zapojit se také do širších činností v oblasti koordinace hospodářské politiky, politiky zaměstnanosti, sociální politiky a politiky udržitelnosti a přispěje ke společné identifikaci výzev a nalezení řešení. Účinné zapojení je skutečně zásadní, neboť příspěvky od zúčastněných stran a jejich zapojení pomohou zajistit, aby byly plánované reformy a investice provedeny řádně, úspěšně a včas. Příslušné zúčastněné strany navíc slouží jako horizontální platforma pro výměnu názorů na provádění a zajišťují úzkou spolupráci. V lednu 2023 zveřejnila Komise sdělení o posílení sociálního dialogu v EU 47 , jakož i návrh doporučení Rady o úloze sociálního dialogu, který byl přijat Radou dne 12. června 2023. Doporučení vyzývá členské státy k tomu, aby zajistily systematické, smysluplné a včasné zapojení sociálních partnerů do tvorby a provádění politik zaměstnanosti a sociálních politik a, v příslušných případech, hospodářských a jiných veřejných politik, a to i v rámci evropského semestru.

Informační činnost ve vztahu ke sdělovacím prostředkům

Komise již od zřízení Nástroje pro oživení a odolnost intenzivně informuje o jeho provádění sdělovací prostředky. Poskytuje informace vnitrostátním zpravodajům a odborným novinářům, aby tak zajistila široké pokrytí hlavních otázek týkajících se Nástroje pro oživení a odolnost a jeho praktického provádění a hluboké porozumění ze strany široké veřejnosti, přičemž vydala více než 200 tiskových zpráv a tiskových materiálů a s podporou zastoupení Komise uspořádala řadu tiskových konferencí a technických brífinků jak v Bruselu, tak v členských státech. Komise rovněž podrobně a včas odpovídala na dotazy vnitrostátních i mezinárodních novinářů, a to v písemné i ústní formě, a řešila tak jejich neutuchající velký zájem o tento nástroj.

Další komunikační činnosti týkající se Nástroje pro oživení a odolnost prováděné zastoupeními Evropské komise v členských státech

Informování o přínosech národních plánů pro oživení a odolnost je také hlavním komunikačním úkolem všech zastoupení Evropské komise v členských státech. Kromě „každoročních akcí“ se v úzké spolupráci s úředníky odpovědnými za evropský semestr a dalšími týmy v rámci zastoupení realizuje řada dalších informačních činností. V mnoha případech jsou do komunikačních činností zapojeny také zúčastněné strany, vnitrostátní a regionální orgány a další externí partneři. O dopadu národních plánů pro oživení a odolnost na ekonomiku a kvalitu života občanů se také široce diskutuje při veřejných diskusích a mediálních akcích.

3.Příspěvek nástroje k cílům Nástroje pro oživení a odolnost

Podle článku 3 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost by reformy a investice zahrnuté do plánů pro oživení a odolnost měly přispívat k šesti pilířům politiky 48 , které vymezují oblast působnosti nástroje, přičemž se přihlíží ke konkrétní situaci a výzvám členských států. Nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost rovněž požaduje, aby každý členský stát věnoval alespoň 37 % celkových prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost na opatření přispívající k cílům v oblasti klimatu a alespoň 20 % celkových přidělených prostředků na digitální cíle, a to na základě odhadu nákladů na tato opatření ex ante.

Komise vypracovala metodiku pro podávání zpráv o příspěvku každého plánu k šesti pilířům nástroje, kdy je každé (dílčí) opatření označeno v rámci jedné primární a jedné sekundární politické oblasti (podle seznamu politických oblastí sestaveného Komisí), jež jsou spojeny s jedním ze šesti pilířů, což odráží skutečnost, že reforma nebo investice mohou souviset s několika pilíři. Podávání zpráv o jednotlivých pilířích je v možném rozsahu v souladu s dalšími postupy označování (klima, digitální oblast, sociální výdaje). Podíl finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost přispívajících ke každému pilíři politiky je znázorněn na Obrázku 13.

Obrázek 13: Podíl finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost přispívajících ke každému pilíři politiky

Poznámka: Každé opatření přispívá ke dvěma ze šesti pilířů politiky, celkový příspěvek ke všem pilířům uvedeným v tomto grafu proto představuje 200 % finančních prostředků z Nástroje pro oživení a odolnost přidělených jednotlivým členským státům. Procentní podíly znázorňující příspěvek k pilířům zelené a digitální transformace se liší od procentních podílů znázorňujících příspěvek k cílům v oblasti klimatu a digitalizace, které se vypočítávají podle jiné metodiky (podrobně popsané v přílohách VI a VII nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost). Modře zbarvené (spodní) části představují opatření, která byla označena a přidělena pilíři jako primární politická oblast, zatímco červeně zbarvené (horní) části představují opatření označená jako sekundární politická oblast.

Zdroj: Srovnávací přehled oživení a odolnosti

3.1. Příspěvek nástroje k zelené transformaci (pilíř 1)

Nástroj pro oživení a odolnost pomůže dosáhnout cílů EU týkajících se snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % a dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Opatření podporovaná Nástrojem pro oživení a odolnost přispívají k naplňování cílů EU v oblasti klimatu tím, že podporují udržitelnou mobilitu, zvyšují energetickou účinnost a podporují hojnější využívání obnovitelných zdrojů energie. Zajistí také pokrok v oblasti přizpůsobování se změně klimatu a dalších environmentálních cílů, jako je snižování znečištění ovzduší, podpora oběhového hospodářství nebo obnova a ochrana biologické rozmanitosti. Celkem 254 miliard EUR 49 – neboli 50 % celkových finančních prostředků členských států, které byly dosud přiděleny – bylo vyčleněno na opatření přispívající k pilíři týkajícímu se zelené transformace, která lze rozdělit do jedenácti politických oblastí (viz obrázek 14) 50 .

Obrázek 14: Rozdělení výdajů na podporu zelené transformace podle politických oblastí

Poznámka: Tento graf znázorňuje rozdělení odhadovaného příspěvku k pilíři politiky podle seznamu politických oblastí sestaveného Evropskou komisí. Procentní podíl se vztahuje k celkovému podílu plánu, který byl označen v rámci tohoto pilíře politiky.

Zdroj: Srovnávací přehled oživení a odolnosti.

Reformy a investice, které podporují cíle v oblasti klimatu stanovené v plánech pro oživení a odolnost členských států, překročily cíl 37 % celkových přidělených finančních prostředků stanovený v nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost (obrázek 15). Celkové odhadované výdaje na oblast klimatu v přijatých plánech činí 204 miliard EUR, což je přibližně 40 % z celkových prostředků přidělených na plány na základě výpočtu podle metodiky pro klimatické označování 51 . 

Obrázek 15: Příspěvek k cílům v oblasti klimatu jako podíl prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost

Poznámka: Plány pro oživení a odolnost musely specifikovat a zdůvodnit, do jaké míry každé opatření plně (100 %) nebo částečně (40 %) přispívá k cílům v oblasti klimatu, případně že a proč na ně nemá žádný dopad (0 %). Příspěvky k cílům v oblasti klimatu byly vypočteny na základě příloh VI a VII nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. Kombinace koeficientů s odhady nákladů každého opatření umožňuje vypočítat, nakolik plány přispívají k cílům v oblasti klimatu.

Zdroj: Srovnávací přehled oživení a odolnosti.

Ze 705 dosud uspokojivě splněných milníků a cílů 52 jich 261 přispívá k pilíři 1, z toho 246 milníků a cílů je uspokojivě splněno od 1. března 2022, tj. od poslední výroční zprávy o Nástroji pro oživení a odolnost. Od 1. března 2022 bylo při zohlednění primárních a sekundárních politických oblastí dosaženo největšího pokroku v politických oblastech energetické účinnosti (63 milníků a cílů splněných u 52 opatření od 1. března 2022), udržitelné mobility (60 milníků a cílů u 47 opatření) a obnovitelné energie a sítí (40 milníků a cílů u 30 opatření) (obrázek 16). Většina milníků a cílů je prvním krokem při provádění opatření přispívajících k zelené transformaci. Několik příkladů opatření provedených od 1. března 2022 v pilíři týkajícím se zelené transformace je uvedeno v rámečku níže.

Obrázek 16: Počet opatření v pilíři 1 s milníky a cíli, které byly uspokojivě splněny od poslední výroční zprávy o Nástroji pro oživení a odolnost, podle politických oblastí

Zdroj: Evropská komise

Udržitelná mobilita

Opatření na podporu udržitelné mobility představují přibližně třetinu výdajů na ochranu klimatu financovaných z tohoto nástroje, a představují tak nejvíce podporovaný pilíř týkající se zelené transformace (31 % přidělených finančních prostředků, tj. 79,4 miliardy EUR). Tato opatření zahrnují mimo jiné investice do vozidel s nulovými nebo nízkými emisemi, investice do rozvoje městské veřejné dopravy a investice do infrastruktury pro dobíjení. Většinu finančních prostředků ve výši 42 miliard EUR tvoří investice do modernizace železniční infrastruktury, včetně nákupu moderních kolejových vozidel. Některé plány pro oživení a odolnost zahrnují také ambiciózní reformy zaměřené na zavedení daňových režimů nebo změnu regulačního prostředí, jejichž cílem je umožnit zavádění mobility s nulovými emisemi. Reformy se týkají celkového regulačního rámce a zahrnují strategie na podporu udržitelné městské mobility a hromadné dopravy. Plány zahrnují také reformy zavádějící hospodářskou soutěž v oblasti přístavních služeb a reformu námořního odvětví a vnitrozemských vodních cest.

Energetická účinnost

Na energetickou účinnost připadá 29 % celkových výdajů v rámci pilíře týkajícího se zelené transformace (celkové náklady ve výši 72,8 miliardy EUR). Členské státy do svých plánů zahrnuly rozsáhlé investice do energetické renovace soukromých a veřejných budov a investice do výstavby nových budov s vysokou energetickou účinností. Většina investic se týká energetické účinnosti obytných budov (ve výši 31 miliard EUR), která se obvykle zaměřuje na snížení spotřeby primární energie o 30 % či více. Kromě budov napomohou investice do jiných odvětví dekarbonizaci výrobních procesů v malých a středních podnicích, větších podnicích a systémech dálkového vytápění, například podporou integrace čistších a účinnějších technologií pro výrobní procesy a centralizované výroby tepla (ve výši 7 miliard EUR). Za tímto účelem některé plány pro oživení a odolnost zahrnují také reformy k odstranění překážek bránících energetické účinnosti, jako jsou změny regulačního rámce nebo harmonizace podpůrných mechanismů prostřednictvím jednotných kontaktních míst.

Obnovitelná energie a sítě

Celkové odhadované výdaje na čistou energii – obnovitelnou energii a sítě – představují 14 % celkových výdajů v rámci pilíře týkajícího se zelené transformace (celkové náklady ve výši 35,3 miliardy EUR). Řada plánů pro oživení a odolnost zahrnuje opatření zaměřená na čistou energii, jako jsou investice do výroby energie z obnovitelných zdrojů, a to jak do již vyspělých technologií obnovitelných zdrojů energie, tak do inovativních řešení. Přibližně dvě třetiny celkových investic v této oblasti budou vynaloženy na technologie obnovitelných zdrojů energie (24 miliard EUR), přičemž zbývající částka bude přidělena na investice do energetických sítí a infrastruktury (11 miliard EUR). Zvýšení podílu obnovitelných zdrojů energie vyžaduje také ambiciózní program reforem. Reformy zahrnuté do plánů se proto zaměřují na vytvoření stabilního regulačního prostředí a vhodné synergie mezi veřejnými a soukromými investicemi, zjednodušení administrativních postupů a přijetí nových nebo prodloužení stávajících režimů podpory.

3.2. Příspěvek nástroje k digitální transformaci (pilíř 2)

Nástroj pro oživení a odolnost významně přispívá k digitální transformaci v Unii. Plány pokrývají řadu opatření, včetně zavádění digitálních infrastruktur nové generace a pokročilých technologií, rozvoje digitálních dovedností obyvatelstva a pracovníků a podpory digitalizace podniků i veřejných služeb. Do pilíře týkajícího se digitální transformace bude použito jako příspěvek celkem 144 miliard EUR, které budou rozděleny mezi jednotlivé oblasti digitální politiky, jak ukazuje obrázek 17 53 .

Obrázek 17: Rozdělení výdajů na podporu digitální transformace podle politických oblastí

Poznámka: Tento graf znázorňuje rozdělení odhadovaného příspěvku k pilíři politiky podle seznamu politických oblastí sestaveného Evropskou komisí. Procentní podíl se vztahuje k celkovému podílu plánu, který byl označen v rámci tohoto pilíře politiky.

Zdroj: Srovnávací přehled oživení a odolnosti.

Reformy a investice, které podporují digitální cíle stanovené v plánech pro oživení a odolnost členských států, překročily cíl 20 % celkových přidělených finančních prostředků stanovený v Nástroji pro oživení a odolnost (obrázek 18). K dnešnímu dni činí celkové odhadované výdaje na digitální oblast v plánech 130 miliard EUR, což je přibližně 26 % z celkových přidělených prostředků na základě výpočtu podle metodiky pro digitální označování 54 .

Ze 705 dosud uspokojivě splněných milníků a cílů přispívá k tomuto pilíři 184 milníků a cílů, přičemž 178 z nich bylo uspokojivě splněno od 1. března 2022. Největšího pokroku bylo dosaženo v politických oblastech elektronické veřejné správy, digitálních veřejných služeb a místních digitálních ekosystémů (85 milníků a cílů splněných u 72 opatření od 1. března 2022), lidského kapitálu v oblasti digitalizace (40 milníků a cílů u 30 opatření) a digitalizace podniků (29 milníků a cílů u 20 opatření) (obrázek 19). Níže v tabulce je uvedeno několik příkladů kladně posouzených žádostí o platbu. Zaměřují se na klíčové oblasti související s digitální politikou, ale důležité jsou i další oblasti, jako je například konektivita.

Obrázek 18: Příspěvek k digitálním cílům jako podíl prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost

Poznámka: Plány pro oživení a odolnost musely specifikovat a zdůvodnit, do jaké míry každé opatření plně (100 %) nebo částečně (40 %) přispívá k digitálním cílům, nebo na ně nemá žádný dopad (0 %). Příspěvky k digitálním cílům byly vypočteny na základě příloh VI a VII nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. Kombinace koeficientů s odhady nákladů každého opatření umožňuje vypočítat, nakolik plány přispívají k digitálním cílům.

Zdroj: Srovnávací přehled oživení a odolnosti.

Obrázek 19: Počet opatření v pilíři 2 s milníky a cíli, které byly uspokojivě splněny od poslední výroční zprávy o Nástroji pro oživení a odolnost, podle politických oblastí

Zdroj: Evropská komise

Elektronická veřejná správa a digitální veřejné služby

Opatření na podporu digitalizace veřejných služeb a elektronické veřejné správy představují více než třetinu digitálních výdajů financovaných z nástroje, přičemž se jedná o nejvíce podporovanou oblast digitální politiky (37 % pilíře digitální transformace, tj. 53 miliard EUR). Cílem těchto opatření je modernizovat a zlepšit postupy veřejné správy tak, aby byly uživatelsky přívětivější, více zaměřené na občany a interoperabilní, a zlepšit přístup jednotlivců a podniků k digitálním veřejným službám a jejich využívání. Mnoho plánů pro oživení a odolnost zahrnuje reformy zaměřené na zavedení nebo zlepšení řešení v oblasti elektronické veřejné správy, jako je zavedení elektronické identifikace, zajištění interoperability digitálních veřejných platforem, jakož i zlepšení sběru a správy údajů. Řada plánů pro oživení a odolnost obsahuje také investice zaměřené na začlenění pokročilých technologií (jako je vládní cloud) do vládních procesů, jakož i na posílení kapacity veřejného sektoru v oblasti kybernetické bezpečnosti. V řadě plánů pro oživení a odolnost jsou rovněž obsažena opatření zaměřená na digitalizaci vnitrostátních systémů zdravotní péče a soudnictví. 

Digitalizace veřejných služeb se týká řady politických oblastí a zajišťuje synergie s pěti dalšími pilíři podporovanými nástrojem. Například při podpoře zeleného pilíře odrážejí některé investice klíčovou úlohu digitalizace při zvyšování udržitelnosti a odolnosti dopravních systémů EU, kupříkladu prostřednictvím technologií inteligentních dopravních systémů, nástrojů řízení městské mobility, multimodálních systémů prodeje jízdenek a multimodálních informačních systémů pro cestující a rozšíření pokrytí evropského systému řízení železniční dopravy.

Digitalizace podniků

Všechny plány pro oživení a odolnost obsahují opatření na podporu digitalizace podniků v celkové výši 27 miliard EUR neboli 19 % pilíře týkajícího se digitální transformace. Opatření v této oblasti zahrnují klíčové reformy, z nichž nejdůležitější jsou reformy, jež mají zjednodušit administrativní postupy pro podniky a vytvořit základ digitálního podnikatelského prostředí, včetně opatření v oblasti zakládání a registrace digitálních podniků, důvěry a kybernetické bezpečnosti. Očekává se, že tato opatření zvýší úroveň důvěry, pokud jde o přijímání digitálních technologií, což bude mít pozitivní dopad jak na jejich zavádění, tak na intenzitu jejich využívání. Očekává se rovněž, že reformy související s digitalizací fakturace budou mít pozitivní dopad na digitalizaci podniků a že zvýší transparentnost. Řada plánů obsahuje také investice na podporu začleňování pokročilých digitálních technologií do výrobních procesů podniků (např. automatizace, umělá inteligence).

Lidský kapitál

Plány pro oživení a odolnost zahrnují také širokou škálu opatření na podporu rozvoje digitálních dovedností s celkovými odhadovanými náklady ve výši 29 miliard EUR, což představuje 20 % pilíře týkajícího se digitální transformace. Většina plánů obsahuje opatření ke zvýšení úrovně digitálních dovedností u obecné populace a pracovních sil. Součástí některých plánů jsou také opatření na podporu pokročilých digitálních dovedností a pro vzdělávání odborníků v oblasti informačních a komunikačních technologií s vývojem modulů odborné přípravy v oblasti pokročilých digitálních technologií pro vysokoškolské vzdělávání a odbornou přípravu. Pandemie COVID-19 vyzdvihla potřebu digitalizace vzdělávání a řada plánů pro oživení a odolnost zahrnuje příslušná opatření.

3.3. Příspěvek nástroje k inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění (pilíř 3)

K inteligentnímu a udržitelnému růstu podporujícímu začlenění (tj. pilíři 3) přispívá 27 plánů pro oživení a odolnost s více než 1 500 opatřeními o přibližné hodnotě 214,6 miliardy EUR. Tato opatření se týkají různých oblastí: od reforem na podporu podnikatelského prostředí nebo konkurenceschopnosti až po podporu malých a středních podniků, výzkumu, vývoje a inovací nebo odvětví kultury (obrázek 20).

Obrázek 20: Rozdělení výdajů na podporu inteligentního a udržitelného růstu podporujícího začlenění podle politických oblastí

Poznámka: Tento graf znázorňuje rozdělení odhadovaného příspěvku k pilíři politiky podle seznamu politických oblastí sestaveného Evropskou komisí. Procentní podíl se vztahuje k celkovému podílu plánu, který byl označen v rámci tohoto pilíře politiky.

Zdroj: Srovnávací přehled oživení a odolnosti

K dnešnímu dni bylo splněno 350 milníků a cílů přispívajících k pilíři 3, přičemž od 1. března 2022 bylo splněno 321 milníků a cílů. Pokroku bylo dosaženo zejména v politických oblastech týkajících se regulačních změn pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění (85 milníků a cílů splněných u 67 opatření od 1. března 2022), výzkumu, vývoje a inovací (49 milníků a cílů u 42 opatření) a podnikatelského prostředí / podnikání (52 milníků a cílů u 37 opatření) (obrázek 21).

Obrázek 21: Počet opatření v pilíři 3 s milníky a cíli, které byly uspokojivě splněny od poslední výroční zprávy o Nástroji pro oživení a odolnost, podle politických oblastí

Zdroj: Evropská komise

VÝZKUM, VÝVOJ A INOVACE v rámci pilíře 3

Ve 25 plánech pro oživení a odolnost jsou zahrnuta opatření související s politickou oblastí „výzkum, vývoj a inovace“ v rámci pilíře 3 v celkové výši 38,1 miliardy EUR. Výše investic do výzkumu a inovací v rámci pilíře 3 obvykle představuje 4 % až 18 % nevratné finanční podpory z Nástroje pro oživení a odolnost s několika odlehlými hodnotami pod nebo nad tímto rozpětím a v průměru činí přibližně 8 %.

Opatření v oblasti výzkumu a inovací v rámci pilíře 3 mají širokou škálu cílů. Cílem reforem v oblasti výzkumu a inovací v rámci pilíře 3 je snížit roztříštěnost systémů vědeckého výzkumu, snížit administrativní zátěž spojenou s přístupem k veřejnému financování činností v oblasti výzkumu a inovací, podpořit přenos znalostí a technologií, odstranit překážky spolupráce mezi akademickou obcí a podniky a zlepšit koordinaci mezi různými úrovněmi správy v oblasti výzkumu a inovací a vzdělávání. Velký počet plánů pro oživení a odolnost obsahuje tematické investice do výzkumu a inovací v rámci pilíře 3, které umožní mobilizovat kapacity v oblasti výzkumu a inovací za účelem urychlení zelené a digitální transformace a posílit odolnost v souladu s agendami na úrovni EU (přibližně 27 % a 23 % odhadovaných nákladů na opatření související s výzkumem, vývojem a inovacemi bylo označeno jako opatření přispívající k environmentálním resp. digitálním cílům).

K dnešnímu dni bylo splněno 53 milníků a cílů týkajících se politické oblasti „výzkum, vývoj a inovace“ (z celkového počtu 705 splněných milníků a cílů), z toho 49 bylo uspokojivě splněno od 1. března 2022.

Je důležité zdůraznit, že k výzkumu a vývoji přispívají také některá opatření v rámci pilířů 1 a 2 55 . Investice do výzkumu, vývoje a inovací jako celek (tj. včetně příslušných opatření označených v rámci pilíře 1, pilíře 2 a pilíře 3) se odhadují na celkovou částku 48 miliard EUR, což představuje v průměru přibližně 10 % nevratné finanční podpory členského státu z Nástroje pro oživení a odolnost.

Podpora podniků (včetně malých a středních podniků, přístupu k financování a finančních nástrojů)

Většina plánů pro oživení a odolnost obsahuje opatření, která malým a středním podnikům poskytují přímou podporu v celkové výši 45 miliard EUR, což představuje přibližně 22 % celkových odhadovaných výdajů na pilíř 3. Podporu malým a středním podnikům poskytuje celkem 159 opatření s 332 milníky a cíli.

Rozsah opatření pro malé a střední podniky obsažených v plánech pro oživení a odolnost se vztahuje na širokou škálu oblastí, od zlepšení podnikatelského prostředí a přístupu k veřejným zakázkám až po digitalizaci malých a středních podniků a zlepšení jejich environmentální udržitelnosti. Řada opatření usiluje rovněž o zlepšení růstu a odolnosti malých a středních podniků prostřednictvím lepšího přístupu k financování, změny kvalifikace a prohlubování dovedností jejich zaměstnanců nebo posilování jejich kapacit v oblasti výzkumu a vývoje.

K dnešnímu dni bylo splněno 51 milníků a cílů týkajících se opatření na podporu malých a středních podniků (z celkového počtu 705 splněných milníků a cílů), z toho 49 bylo uspokojivě splněno od 1. března 2022.

3.4. Příspěvek nástroje k sociální a územní soudržnosti (pilíř 4)

Členské státy zahrnuly značný počet opatření na podporu sociální a územní soudržnosti, zejména přispěly k provádění evropského pilíře sociálních práv, jenž obsahuje kapitoly věnované rovným příležitostem a přístupu na trh práce, spravedlivým pracovním podmínkám a sociální ochraně a začleňování. Přesněji řečeno, 27 plánů pro oživení a odolnost, které Rada dosud přijala, podpoří pilíř 4 částkou v přibližné výši 220,6 miliardy EUR. Rozdělení výdajů v rámci tohoto pilíře znázorňuje obrázek 22.

Ze 705 dosud splněných milníků a cílů jich 253 přispívá k pilíři 4, z toho 237 bylo splněno od poslední výroční zprávy v březnu 2022. Největšího pokroku bylo dosaženo v politických oblastech územní infrastruktury a služeb (106 milníků a cílů splněných u 84 opatření od 1. března 2022), sociální ochrany (58 milníků a cílů u 52 opatření) a vzdělávání dospělých (41 milníků a cílů u 27 opatření) (obrázek 23). Je třeba zdůraznit, že 149 splněných milníků a cílů v rámci pilíře 4 od zřízení Nástroje pro oživení a odolnost podporuje sociální cíle v širším smyslu 56 , což prokazuje silné odhodlání členských států plnit sociální rozměr již od počátečních fází provádění plánů pro oživení a odolnost. Tato opatření rovněž přispějí k dosažení hlavních cílů EU pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby.

Obrázek 22: Rozdělení výdajů na podporu sociální a územní soudržnosti podle politických oblastí

Poznámka: Tento graf znázorňuje rozdělení odhadovaného příspěvku k pilíři politiky podle seznamu politických oblastí sestaveného Evropskou komisí. Procentní podíl se vztahuje k celkovému podílu plánu, který byl označen v rámci tohoto pilíře politiky. Metodika pro vykazování sociálních výdajů, jak je stanovena v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105, je plně v souladu s metodikou pro vykazování výdajů v rámci šesti pilířů a je do ní začleněna. V rámci tohoto pilíře se pro metodiku pro vykazování sociálních výdajů používají politické oblasti označené hvězdičkou (*).

Zdroj: Srovnávací přehled oživení a odolnosti.

Obrázek 23: Počet opatření v pilíři 4 s milníky a cíli, které byly uspokojivě splněny od poslední výroční zprávy o Nástroji pro oživení a odolnost, podle politických oblastí

Poznámka: Metodika pro vykazování sociálních výdajů, jak je stanovena v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105, je plně v souladu s metodikou pro vykazování výdajů v rámci šesti pilířů a je do ní začleněna. V rámci tohoto pilíře se pro metodiku pro vykazování sociálních výdajů používají politické oblasti označené hvězdičkou (*).

Zdroj: Evropská komise

Sociální ochrana, začleňování, sociální bydlení a sociální infrastruktura

Všechny plány pro oživení a odolnost zahrnují reformy nebo investice, které přispívají k posílení systémů sociální ochrany členských států. Více než 300 opatření řeší širokou škálu problémů, zejména těch, které jsou zdůrazněny v příslušných doporučeních pro jednotlivé země. Na opatření na podporu sociální ochrany a sociálního bydlení připadají přibližně 28,8 miliardy EUR. Opatření se zaměřují zejména na účinnost, kvalitu a odolnost systémů sociální ochrany. Většina investic do sociální ochrany v rámci Nástroje pro oživení a odolnost se týká modernizace, rozšíření nebo zlepšení sítě sociálních služeb a zařízení poskytovaných veřejnými a soukromými sociálními institucemi. Zahrnují rovněž konkrétní opatření, která se zabývají například začleňováním osob se zdravotním postižením, zvyšováním přiměřenosti a udržitelnosti sociálních dávek a zlepšováním životních podmínek starších osob, které potřebují péči. Řada členských států zařazuje také významné investice do zvýšení nabídky sociálního bydlení a sociální infrastruktury pro znevýhodněné skupiny, zejména pomocí půjček. Některé členské státy zahrnuly do svých plánů pro oživení a odolnost také kroky k reformě minimálního příjmu a důchodových systémů s cílem zvýšit jejich přiměřenost a udržitelnost.

K dnešnímu dni bylo splněno 72 milníků a cílů týkajících se politických oblastí sociální ochrany a sociálního bydlení (z celkového počtu 705 milníků a cílů), z toho 67 bylo splněno od 1. března 2022.

Podpora zaměstnanosti, modernizace institucí trhu práce a vzdělávání a odborná příprava dospělých pro jiné cílové skupiny než mládež

Většina členských států zahrnula do svých plánů pro oživení a odolnost komplexní škálu reforem a investic na podporu vytváření pracovních míst a modernizace svých trhů práce. Na opatření podporující politické oblasti „zaměstnanost jiných osob než mladých lidí“ a „modernizace institucí trhu práce“ připadá celkem přibližně 11,2 miliardy EUR. Tato opatření přímo reagují na doporučení pro jednotlivé země týkající se podpory zaměstnanosti a posílení trhu práce. Politika zaměstnanosti a aktivní politika trhu práce se výrazně projevuje téměř ve všech plánech pro oživení a odolnost. Tyto plány zahrnují investice a reformy zaměřené na zvýšení účasti žen, mladých lidí a znevýhodněných skupin na trhu práce, podporu vytváření pracovních míst a přechod do nových odvětví a profesí. Cílem těchto opatření je rovněž stimulovat zaměstnanost a zvýšit výkonnost a odolnost a zlepšit fungování trhů práce.

Všechny národní plány pro oživení a odolnost zahrnují opatření týkající se dovedností a vzdělávání dospělých, která jsou často spojena s aktivní politikou na trhu práce. Patří mezi ně například vnitrostátní strategie v oblasti dovedností, reformy zaměřené na zlepšení informovanosti o dovednostech a jejich řízení, včetně uznávání a validace dovedností, a také cílené investice do prohlubování dovedností a změny kvalifikace zaměstnanců, nezaměstnaných osob a širšího obyvatelstva. Reformy a investice související se vzděláváním dospělých, včetně dalšího odborného vzdělávání a přípravy a uznávání a validace dovedností, obsažené v národních plánech pro oživení a odolnost činí přibližně 17,7 miliardy EUR.

Dosud bylo splněno 83 milníků a cílů souvisejících s politickými oblastmi „zaměstnanost jiných osob než mladých lidí“, „modernizace institucí trhu práce“ a „vzdělávání dospělých“, z toho 73 bylo splněno od poslední výroční zprávy Nástroje pro oživení a odolnost v březnu 2022. Splněné milníky a cíle se týkají například zavedení systému poukázek pro programy prohlubování dovedností a změny kvalifikace, cílených programů rozvoje dovedností pro nezaměstnané osoby, aktualizace vzdělávacích programů a přijetí vnitrostátních strategií a akčních plánů v oblasti dovedností.

Územní infrastruktura a služby, rozvoj venkovských a odlehlých oblastí (včetně ostrovů)

Značný počet reforem a investic je zaměřen na zlepšení územní infrastruktury a služeb na místní úrovni a na odstranění rozdílů mezi městskými, venkovskými a odlehlými oblastmi. Podporují místní ekonomiku, zvyšují regionální a celostátní konkurenceschopnost a mají přímý pozitivní dopad na kvalitu každodenního života. Mnoho reforem a investic se týká podpory a zlepšení udržitelné mobility a dopravy, především modernizace železnic a přístavů, a dalších projektů v oblasti udržitelné mobility, jako je rozvoj služeb veřejné dopravy a výstavba cyklostezek. Plány pro oživení a odolnost zahrnují také několik opatření pro lepší využívání přírodních zdrojů a ochranu životního prostředí na místní úrovni. Tato opatření zahrnují reformy a investice ke zlepšení nakládání s odpady a odpadními vodami, a to i na ostrovech, k rozšíření systémů čištění vody a zavlažovacích sítí, ke zvýšení udržitelnosti zemědělského odvětví a na podporu vytváření konsorcií ve funkčních venkovských oblastech. Opatření jsou zaměřena také na další typy územní infrastruktury a služeb, jako je zavádění širokopásmové infrastruktury a sociálních služeb a infrastruktury v odlehlých oblastech. Reformy a investice navíc pomáhají zlepšit výkonnost veřejné správy na místní úrovni tím, že posilují kapacitu obcí poskytovat kvalitní služby.

Na opatření na podporu územní infrastruktury a služeb připadá přibližně 151,2 miliardy EUR a na specifická opatření na podporu rozvoje venkovských a odlehlých oblastí přibližně 16,0 miliardy EUR. Dosud bylo splněno 124 milníků a cílů souvisejících s těmito dvěma politickými oblastmi, z toho 121 bylo splněno od poslední výroční zprávy Nástroje pro oživení a odolnost v březnu 2022

3.5. Příspěvek nástroje ke zdravotnictví a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti, s cílem mimo jiné zvyšovat připravenost a schopnost reakce na krize (pilíř 5)

Plány pro oživení a odolnost členských států významně přispívají ke zdravotnictví a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti, s cílem mimo jiné zvyšovat připravenost a schopnost reakce na krize. K pilíři politiky zdravotnictví a hospodářské, sociální a institucionální odolnosti přispívá více než 1 100 opatření a dílčích opatření v přibližné hodnotě 84,1 miliardy EUR, která jsou zahrnuta v 27 plánech pro oživení a odolnost. Tato opatření se týkají různých politických oblastí, od zdravotní a dlouhodobé péče až po účinnost soudních systémů a dohled nad bojem proti praní peněz. Rozdělení výdajů na jednotlivé politické oblasti v rámci pilíře je znázorněno na obrázku 24 57 . 

Ze 705 dosud uspokojivě splněných milníků a cílů jich k pilíři 5 přispívá 296, z toho 274 milníků a cílů bylo uspokojivě splněno od 1. března 2022. Největšího pokroku bylo dosaženo v politických oblastech efektivnosti veřejné správy a vnitrostátních systémů (141 milníků a cílů splněných u 95 opatření od 1. března 2022), zdravotní péče (40 milníků a cílů u 35 opatření) a předcházení podvodům (36 milníků a cílů u 22 opatření) (obrázek 25).

Obrázek 24: Rozdělení výdajů na podporu zdravotnictví a odolnosti podle politických oblastí

Poznámka: Tento graf znázorňuje rozdělení odhadovaného příspěvku k pilíři politiky podle seznamu politických oblastí sestaveného Evropskou komisí. Procentní podíl se vztahuje k celkovému podílu plánu, který byl označen v rámci tohoto pilíře politiky. Metodika pro vykazování sociálních výdajů, jak je stanovena v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105, je plně v souladu s metodikou pro vykazování výdajů v rámci šesti pilířů a je do ní začleněna. V rámci tohoto pilíře se pro metodiku pro vykazování sociálních výdajů používají politické oblasti označené hvězdičkou (*).

Zdroj: Srovnávací přehled oživení a odolnosti.

Zdravotní a dlouhodobá péče

V rámci Nástroje pro oživení a odolnost se realizuje široká škála projektů v oblasti investic a reforem týkajících se zdravotnictví, mimo jiné v oblasti primární péče, ambulantní péče, digitálního zdravotnictví v kombinaci s opatřeními zaměřenými na efektivitu, jež mají za cíl zlepšit správu a řízení, nákladovou efektivitu a dostupnost a kvalitu zdravotnických služeb. Nedávné reformy zdravotnictví řeší výzvy vytvořené pandemií, například zlepšení kapacit v oblasti veřejného zdraví. Pandemie také posunula tuto oblast politiky směrem k prevenci. Několik členských států provádí reformy a investice, které jsou speciálně přizpůsobené péči o duševní zdraví a komplexní revizi vnitrostátních zdravotních strategií. Své zdravotnické systémy s cílem zlepšit přístup ke zdravotní péči na místní úrovni například reorganizují Itálie, Litva a Portugalsko, zatímco Lotyšsko, Lucembursko, Polsko, Malta a Nizozemsko usilují o posílení pracovní síly ve zdravotnictví. Celkově je v 27 národních plánech pro oživení a odolnost na opatření související se zdravotní péčí vyčleněno více než 43,0 miliardy EUR (tj. 8,7 % celkové nevratné finanční podpory a půjček v rámci Nástroje pro oživení a odolnost). Přibližně třetina této částky je určena na investice a reformy, které mají podpořit digitalizaci zdravotnických systémů a přispět k posílení jejich odolnosti.

Obrázek 25: Počet opatření v pilíři 5 s milníky a cíli, které byly uspokojivě splněny od poslední výroční zprávy o Nástroji pro oživení a odolnost, podle politických oblastí

Poznámka: Metodika pro vykazování sociálních výdajů, jak je stanovena v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105, je plně v souladu s metodikou pro vykazování výdajů v rámci šesti pilířů a je do ní začleněna. V rámci tohoto pilíře se pro metodiku pro vykazování sociálních výdajů používají politické oblasti označené hvězdičkou (*).

Zdroj: Evropská komise.

Několik členských států financuje v rámci Nástroje pro oživení a odolnost reformy a investice v oblasti dlouhodobé péče. Přístup k cenově dostupným a vysoce kvalitním službám dlouhodobé péče je důležitý pro uspokojení potřeb stárnoucí populace i osob se zdravotním postižením. Nástroj pro oživení a odolnost je v souladu s pokračujícím vývojem politiky dlouhodobé péče v této oblasti, zejména s Evropskou strategií v oblasti péče, evropským pilířem sociálních práv a doporučením Rady o dlouhodobé péči 58 . Reformy mají za cíl zlepšit pobídky pro domácí a komunitní péči, a to i prostřednictvím deinstitucionalizace poskytování péče. Osmnáct členských států přidělilo celkem 7,3 miliardy EUR na dohromady 52 opatření či dílčích opatření (22 reforem a 30 investic).

K dnešnímu dni bylo od 1. března 2022splněno 50 milníků a cílů týkajících se politických oblastí zdravotní péče a dlouhodobé péče.

Institucionální odolnost

Prováděna jsou rovněž opatření ke zvýšení institucionální odolnosti. Několik členských států přijalo důležité reformy týkající se oblasti právního státu, například reformy za účelem zvýšení kvality legislativního procesu nebo posílení nezávislosti soudnictví. Značného pokroku bylo rovněž dosaženo v oblasti posílení účinnosti soudních systémů, a to prostřednictvím zvláštních opatření od organizačních změn řízení až po reformu struktury soudů. Díky úsilí členských států byl rovněž zintenzivněn boj proti korupci a zlepšen dohled nad bojem proti praní peněz, zejména díky přijetí vnitrostátních politických dokumentů, jako jsou akční plány a strategie.

Byla již provedena řada opatření, jejichž cílem je dosáhnout moderní a agilní veřejné správy, která slouží občanům a podnikům EU. Tato opatření zahrnují jak investice určené na monitorování provádění, audit a kontrolu plánů pro oživení a odolnost, tak reformy zaměřené na zjednodušení veřejné správy a odstranění administrativních překážek. Prováděna jsou opatření v oblasti digitalizace veřejné správy, například v Lucembursku a Chorvatsku. Některé členské státy se zaměřily na kapacity veřejných služeb, konkrétně na transparentnější systémy přijímání zaměstnanců a snížení počtu dočasných pracovních míst ve veřejné správě.

Většina opatření v oblasti připravenosti na krize a reakce na ně, která již byla v rámci Nástroje pro oživení a odolnost provedena, se zaměřuje na přizpůsobení se změně klimatu, zdravotní péči a digitální technologie. Jsou prováděna opatření zaměřená na efektivní, bezpečné a sdílené digitální kritické infrastruktury, včetně systému bezpečné mobilní komunikace pro státní zaměstnance. Značné úsilí bylo vynaloženo v oblasti obhospodařování lesů a prevence lesních požárů a snižování jejich dopadů. V oblasti zdravotní péče se díky souvisejícím opatřením, která jsou v současné době prováděna, zvýšilo využívání telemedicíny, což pomohlo zmírnit narušení poskytování zdravotních služeb způsobené krizí COVID-19.

Fiskální odolnost a zdanění

Důležitá opatření v rámci Nástroje pro oživení a odolnost ke zlepšení řízení veřejných financí, a to jak na straně příjmů, tak na straně výdajů, již provedlo několik členských států. Cílem řady opatření je zlepšit výběr daní a zabránit daňovým únikům mimo jiné podporou digitalizace transakcí, výběru daní a výběru u auditů. Tato opatření by podle očekávání měla podpořit vnitrostátní příjmy, bojovat proti stínové ekonomice a snížit náklady daňových poplatníků na dodržování předpisů. Některé členské státy rovněž zahájily komplexní reformy svých daňových systémů, jejichž cílem je podpořit hospodářský růst a zvýšit spravedlnost. V oblasti veřejných výdajů byla v řadě členských států provedena opatření s cílem zahájit přezkumy výdajů a začlenit je do vnitrostátního rozpočtového procesu, nebo byla provedena opatření s cílem zlepšit jejich koncepci a posílit jejich řízení, pokud již těchto změn bylo dosaženo. Některé členské státy rovněž přijaly opatření zaměřená na zlepšení řízení státních podniků, posílení nástrojů pro rozpočtové prognózy a zlepšení účetního rámce.

3.6. Příspěvek nástroje k politikám pro příští generaci, děti a mládež, jako je vzdělávání a dovednosti (pilíř 6)

Opatření v rámci politik pro příští generaci, děti a mládež se zaměřují především na vzdělávání, odbornou přípravu, předškolní vzdělávání a péči, jakož i na činnost, která podpoří zaměstnanost mladých lidí. Pilíř 6 podporuje částkou v přibližné výši 54,9 miliardy EUR 27 plánů pro oživení a odolnost, které Rada přijala. Přibližně tři čtvrtiny celkových výdajů souvisejících s pilířem 6 jsou určeny na všeobecné, odborné a vysokoškolské vzdělávání. Zbývajících 25 % je téměř rovnoměrně rozděleno mezi předškolní vzdělávání a péči a podporu zaměstnanosti mladých lidí. Rozdělení výdajů v rámci tohoto pilíře znázorňuje obrázek 26.

Ze 705 dosud uspokojivě splněných milníků a cílů jich k pilíři 6 přispívá 64, z toho 61 milníků a cílů bylo uspokojivě splněno od 1. března 2022. Od 1. března 2022 bylo splněno 56 milníků a cílů u 45 opatření v politické oblasti všeobecného, odborného a vysokoškolského vzdělávání (obrázek 27). Milníky a cíle v rámci pilíře 6 jsou spojeny s opatřeními, jež mají za cíl zvýšit kvalitu a inkluzivnost vzdělávacích systémů a zlepšit přístup k nim, posílit aktivní politiky na trhu práce, podpořit digitální transformaci ve vzdělávání, poskytnout odbornou přípravu a podporu učitelům, pokračovat v modernizaci odborného vzdělávání, jakož i podporovat vysokoškolské vzdělávání a spolupráci s veřejnou správou a podniky.

Obrázek 26: Rozdělení výdajů na podporu politik pro příští generaci podle politických oblastí

Poznámka: Tento graf znázorňuje rozdělení odhadovaného příspěvku k pilíři politiky podle seznamu politických oblastí sestaveného Evropskou komisí. Procentní podíl se vztahuje k celkovému podílu plánu, který byl označen v rámci tohoto pilíře politiky. Metodika pro vykazování sociálních výdajů, jak je stanovena v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105, je plně v souladu s metodikou pro vykazování výdajů v rámci šesti pilířů a je do ní začleněna. V rámci tohoto pilíře se pro metodiku pro vykazování sociálních výdajů používají politické oblasti označené hvězdičkou (*).

Zdroj: Srovnávací přehled oživení a odolnosti.

Obrázek 27: Počet opatření v pilíři 6 s milníky a cíli, které byly uspokojivě splněny od poslední výroční zprávy o Nástroji pro oživení a odolnost, podle politických oblastí

Poznámka: Metodika pro vykazování sociálních výdajů, jak je stanovena v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105, je plně v souladu s metodikou pro vykazování výdajů v rámci šesti pilířů a je do ní začleněna. V rámci tohoto pilíře se pro metodiku pro vykazování sociálních výdajů používají politické oblasti označené hvězdičkou (*).

Zdroj: Evropská komise.

Všeobecné, odborné a vysokoškolské vzdělávání: přístupnost, cenová dosažitelnost, kvalita a inkluzivnost, včetně digitalizace a infrastruktury

Investice a reformy v celkové výši přesahující 43,2 miliardy EUR do všeobecného školního vzdělávání podpoří zvýšení kvality a inkluzivnosti. Některé členské státy budou znevýhodněným školám a studentům nabízet individualizovanou podporu, včetně mentorství, a to i s ohledem na překonávání rozdílů ve vzdělávání a prevenci předčasného ukončování školní docházky. Mezi další opatření patří investice do zvýšení počtu vyučovacích hodin a umožnění celodenní školní docházky. Řada opatření se zabývá tématy, jako je provedení reformy učebních osnov, reforma mechanismů náboru učitelů, zlepšení vzdělávání dětí se speciálními potřebami, podpora studentů s nízkou výkonností, zlepšení externího hodnocení škol nebo podpora opatření, jež mají za cíl odstranit segregaci.

Většina zemí má v plánu investovat do digitální infrastruktury a konektivity škol, přičemž se budou často soustředit zejména na znevýhodněné či venkovské školy. Tyto investice zahrnují přeměnu tříd na flexibilní a propojená vzdělávací prostředí a vybavení studentů a učitelů digitálními zařízeními, aby se zmenšila digitální propast. Digitální kompetence žáků se zlepší přizpůsobením školních osnov a rozvojem digitálních zdrojů a digitálního obsahu. Řada členských států zahrnuje do svých plánů odbornou přípravu učitelů v oblasti digitálního vzdělávání.

Některé členské státy využijí Nástroj pro oživení a odolnost k podpoře transformace svého vysokoškolského vzdělávání pomocí široké škály opatření. Opatření zahrnují modernizaci studijních programů, rozšíření počtu studijních míst, zavedení nových studijních oborů, revizi modelů financování vysokoškolského vzdělávání, rozvoj mechanismů zajišťování kvality a řízení, zavedení systémů sledování absolventů a internacionalizaci vysokoškolského vzdělávání. Zlepšení přístupu k vysokoškolskému vzdělávání bude navíc financovat řada členských států, například Belgie, Bulharsko, Finsko Francie, Chorvatsko, Irsko, Polsko, Portugalsko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko.

Předškolní vzdělávání a péče: přístupnost, cenová dosažitelnost, kvalita a inkluzivnost, včetně digitalizace a infrastruktury

Očekává se, že investice a reformy ve výši přesahující 8 miliard EUR do kvalitního předškolního vzdělávání a péče podporujícího začlenění zvýší míru účasti, zejména u znevýhodněných skupin, a tím zajistí méně nerovností a přispějí k provádění evropské záruky pro děti 59 . Více než polovina členských států zahrnula opatření ke zlepšení přístupu k předškolnímu vzdělávání a péči, a to prostřednictvím rozšíření jeho kapacit, inkluzivnosti a/nebo kvality. Poskytování kvalitního a cenově dosažitelného předškolního vzdělávání a péče usnadňuje na jedné straně zajistit rovné příležitosti pro všechny děti bez ohledu na jejich socioekonomické zázemí a na druhé straně integraci pečujících osob, nejčastěji žen, na trhu práce, což snižuje riziko chudoby nebo sociálního vyloučení. Investice do výstavby a renovace infrastruktury jsou často doprovázeny reformami. Země například plánují snížit věk povinného předškolního vzdělávání, zavést právní nárok na místo v mateřské škole, přezkoumat model financování, snížit poplatky za předškolní vzdělávání a péči, zlepšit včasnou diagnostiku a podporu dětí se zdravotním postižením, přezkoumat systém náboru pracovníků v oblasti předškolního vzdělávání a péče a přijmout právní rámec, který usnadní přístup k odborné přípravě a možnostem další profesionalizace pracovníků.

Podpora zaměstnanosti mladých lidí a tvorba pracovních míst pro mladé lidi, včetně pobídek k zaměstnávání a profesnímu přechodu a podpory samostatné výdělečné činnosti

Opatření na podporu zaměstnanosti mladých lidí zahrnují dotace na stáže, investice do přizpůsobení veřejných služeb zaměstnanosti mladým lidem, zlepšení odborného vedení mládeže a individuálního poradenství v oblasti zaměstnanosti a samostatnosti a programy na podporu zaměstnávání mladých lidí ze strany soukromého sektoru v přibližné výši 6,1 miliardy EUR.

3.7. Příspěvek nástroje k sociální politice, včetně rovnosti žen a mužů a dětí a mládeže

Sociální politika

Členské státy zahrnuly do svých plánů pro oživení a odolnost velký počet opatření, která podporují sociální politiku, včetně opatření týkajících se rovnosti žen a mužů a dětí a mládeže, čímž podporují provádění evropského pilíře sociálních práv. Z 2 042 milníků a cílů, které podporují sociální politiku, bylo splněno 213 milníků nebo cílů, z nichž 199 bylo splněno od 1. března 2022 (cílenou analýzu opatření přispívajících k zaměstnanosti a dovednostem, vzdělávání a předškolnímu vzdělávání a péči, zdravotní a dlouhodobé péči a sociální politice lze nalézt v oddílech 3.4, 3.5 a 3.6).

Na sociální výdaje vyčlenily členské státy celkovou částkou v přibližné výši 139,8 miliardy EUR 60 , což představuje přibližně 28 % celkových odhadovaných výdajů. Přibližně třetina této částky je vyhrazena na výdaje na vzdělávání a předškolní vzdělávání a péči, další třetina na zdravotnictví a dlouhodobou péči, zatímco zbytek je rozdělen mezi výdaje na zaměstnanost a dovednosti a na sociální politiky (obrázek 28).

Obrázek 28: Podíl sociálních výdajů Nástroje pro oživení a odolnost podle hlavních sociálních kategorií

Poznámka: Tento graf ukazuje rozdělení odhadovaných sociálních výdajů ve všech schválených plánech pro oživení a odolnost. Sociální kategorie jsou definovány a uplatňovány na základě metodiky přijaté Komisí po konzultaci s Evropským parlamentem a členskými státy v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105.

Zdroj: Srovnávací přehled oživení a odolnosti

Rovnost žen a mužů

Plány pro oživení a odolnost členských států přispívají k rovnosti žen a mužů několika způsoby. V 27 přijatých plánech je obsaženo 134 (dílčích) opatření zaměřených na rovnost žen a mužů a mnoho reforem a investic, které jsou přímo zaměřeny na to, aby obecně přispívaly k zajištění rovných příležitostí. Rozčlenění opatření týkajících se rovnosti žen a mužů podle jednotlivých členských států je znázorněno na obrázku 29 61 62 .

Obrázek 29: Podíl (v %) opatření zaměřených na rovnost žen a mužů v přijatých plánech pro oživení a odolnost 

Zdroj: Srovnávací přehled oživení a odolnosti

Kromě opatření, která výslovně přispívají k rovným příležitostem, zahrnuly členské státy do svých plánů i další reformy a investice, které podporují rovnost. Ty někdy zahrnují výslovné dílčí cíle nebo jiná ustanovení, která zajišťují, že jsou potřeby konkrétních skupin zohledněny v jiných politických oblastech. I když opatření v oblasti trhu práce, bydlení, energetiky, dopravy a digitalizace nemusí být zpočátku považována za politiky přispívající k rovnosti, jejich účinné provádění může k podpoře rovných příležitostí významně přispět. Například reformy a investice v oblasti infrastruktury, veřejné dopravy nebo digitální konektivity nemusely být navrženy za účelem podpory rovných příležitostí, ale mohou mít pozitivní dopad, pokud jde o přístup ke vzdělávání na dálku, základním (zdravotnickým) službám a veřejným službám, nebo umožnit lidem s omezenou mobilitou nebo žijícím v odlehlých oblastech zapojit se do hospodářských činností a společenského života.

Členské státy pokračují v provádění opatření zaměřených na rovnost žen a mužů. Ze 134 (dílčích) opatření zaměřených na rovnost žen a mužů v 27 plánech pro oživení a odolnost obsahuje 25 (dílčích) opatření milníky nebo cíle, které jsou již splněny, včetně dvaceti, které byly splněny od 1. března 2023. Příklady opatření se zaměřením na rovnost žen a mužů se splněnými milníky a cíli jsou uvedeny v rámečku níže.

Děti a mládež

Na děti a mládež se zaměřuje 425 (dílčích) opatření, která jsou rozdělena do několika politických oblastí, především do oblasti vzdělávání a odborné přípravy. Analýza politik pro příští generaci, děti a mládež, například v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, je uvedena v oddíle 3.6. 

Ze všech opatření zaměřených na mládež a děti zahrnutých v 27 plánech pro oživení a odolnost obsahuje milníky nebo cíle, které jsou již splněny, 83 (dílčích) opatření, z nichž 79 (dílčích) opatření obsahuje milníky a cíle, které byly splněny od 1. března 2022. Řada členských států začala provádět reformy a investice podporující děti a mládež. Příklady opatření na podporu dětí a mládeže se splněnými milníky a cíli jsou uvedeny v rámečku níže.

Znevýhodněné skupiny

Několik plánů pro oživení a odolnost členských států zahrnuje také opatření zaměřená na ekonomickou a sociální integraci osob se zdravotním postižením, jakož i na ochranu a integraci dalších znevýhodněných skupin, jako jsou osoby pocházející z přistěhovaleckého prostředí nebo Romové. Kromě několika výše popsaných opatření zaměřených na mládež se zacílením na znevýhodněné skupiny zavádějí členské státy například pobídky pro zaměstnavatele, aby zaměstnávali osoby se zdravotním postižením a podporovali jejich integraci na trhu práce, nebo cíleně usilují o odstranění bariér ve veřejných budovách a o usnadnění účasti osob se zdravotním postižením na vzdělávání a jejich začlenění do společnosti.

Od 1. března 2022 několik členských států (např. Chorvatsko, Itálie, Portugalsko, Rakousko, Slovensko a Španělsko) dokončilo nebo zahájilo důležité reformy a/nebo investice podporující začleňování znevýhodněných skupin, jako jsou osoby se zdravotním postižením, osoby pocházející z přistěhovaleckého prostředí nebo osoby příslušné k etnické menšině. Tato opatření se v některých případech výslovně týkají Romů. Některé členské státy navíc provedly reformy a investice s cílem zlepšit a/nebo digitalizovat systém přijímání migrantů a uprchlíků. Příklady opatření na podporu začleňování znevýhodněných skupin se splněnými milníky a cíli jsou uvedeny v rámečku níže.

3.8. Příspěvek k přeshraničním projektům a projektům pro více zemí

Nástroj pro oživení a odolnost podporuje účast členských států na přeshraničních projektech, přičemž plánování reforem a investic probíhá současně koordinovaným způsobem. Ačkoli jednotlivé plány pro oživení a odolnost odrážejí konkrétní situaci každého členského státu, některé společné výzvy vyžadují koordinované reformy a investice. Spolupráce více zemí může umožnit podporu velkých projektů, které by nemohl sám vyvinout jeden členský stát, a umožní sdílení zdrojů, čímž dojde ke zvýšení dopadu a dosažení úspor z rozsahu a synergií.

Během přípravy plánů podněcovala Komise členské státy k účasti na klíčových projektech pro více zemí, což posílí koordinaci kritických investic ve strategických odvětvích a přinese hmatatelné výhody pro jednotný trh. Význam projektů pro více zemí byl ještě posílen změnou nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost, které prostřednictvím dodatečného kritéria posouzení vyžaduje, aby byl kladen velký důraz na všechna opatření zavedená v rámci kapitoly REPowerEU, která přispívají k přeshraničním projektům nebo projektům pro více zemí.

Zelená transformace

Více než polovina plánů pro oživení a odolnost zahrnuje opatření přispívající k projektům pro více zemí nebo k přeshraničním iniciativám souvisejícím s opatřeními v rámci zelené transformace (viz tabulka 8 níže): Celkem je pro zelené projekty pro více zemí nebo přeshraniční projekty relevantních více než 38 opatření.

·Mezi projekty pro více zemí s nejvyšším podílem v plánech pro oživení a odolnost patří opatření v podobě „významných projektů společného evropského zájmu“ týkající se vodíku (zahrnuta v devíti opatřeních šesti členských států). Mezi projekty pro více zemí související se zelenou transformací patří také dvě elektrická propojovací vedení (0,3 miliardy EUR) a propojení železnic mezi Veronou a Brennerem (0,9 miliardy EUR).

·Několik přeshraničních projektů podpoří interoperabilitu železnic v EU s významným přeshraničním rozměrem. Některé z těchto projektů souvisejí se zavedením evropského systému řízení železničního provozu (ERTMS) (pět plánů pro oživení a odolnost, osm projektů, 3,4 miliardy EUR). Systém ERTMS se týká interoperability, digitalizace a bezpečnosti železničních služeb a má zásadní význam pro přesun nákladní dopravy ze silnic na železnici na přeshraničních trasách. Investiční potřeby, pokud jde o železniční signalizaci v celé EU, jsou značné vzhledem k tomu, že náležitě vybaveno je pouze 11 % koridorů transevropské dopravní sítě (TEN-T). Z Nástroje pro oživení a odolnost bude navíc financováno zavádění železničních koridorů TEN-T (např. RailBaltica, středomořský koridor (Španělsko–Francie), skandinávsko-středomořský koridor (italský úsek), severomořsko-středomořský koridor (Belgie–Lucembursko) s částkou přesahující 24,9 miliardy EUR (představující jedenáct plánů pro oživení a odolnost, sedmnáct opatření a více než 40 milníků a cílů). 

Od poslední výroční zprávy Nástroje pro oživení a odolnost v březnu 2022 bylo z celkových deseti uspokojivě splněno pět milníků a cílů týkajících se zelených přeshraničních projektů a/nebo projektů pro více zemí. Kromě toho bylo v důsledku revize plánů pro oživení a odolnost na základě článku 18 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost zrušeno jedno opatření týkající se koridorů TEN-T a na základě článku 21 bylo přidáno jedno další opatření týkající se železničního propojení. Komise navíc schválila kapitoly REPowerEU zahrnující opatření přeshraniční povahy následujících členských států: Estonsko, Francie, Slovensko a Malta (další informace viz oddíl 4.2: Plán REPowerEU:

Tabulka 8: Projekty pro více zemí související s opatřeními v rámci pilíře týkajícího se zelené transformace

Zdroj: Plány všech 27 členských států pro oživení a odolnost

Digitální transformace

Většina plánů pro oživení a odolnost obsahuje také opatření přispívající k projektům pro více zemí nebo k přeshraničním iniciativám souvisejícím s digitální transformací, přičemž tyto projekty zahrnuje 21 z 27 plánů. Celkem k projektům pro více zemí nebo přeshraničním projektům přispívá více než 50 (dílčích) opatření.

Prostřednictvím digitálních projektů pro více zemí přispějí plány pro oživení a odolnost k prioritám EU. Příspěvky k projektu pro více zemí týkajícímu se mikroelektroniky, jehož cílem je posílit konkurenceschopnost EU v oblasti polovodičových technologií, obsahuje dvanáct plánů pro oživení a odolnost. Osm členských států zahrnuje do svých plánů pro oživení a odolnost podporu sítě evropských center pro digitální inovace, která pomůže podpořit digitalizaci v malých a středních podnicích. Součástí několika plánů pro oživení a odolnost je také podpora projektů pro více zemí, které podporují rozvoj a zavádění mimo jiné přeshraničních koridorů 5G, cloudové infrastruktury a služeb, kapacit v oblasti mikroelektroniky, kvantové komunikační infrastruktury a vysoce výkonné výpočetní techniky. Tabulka 9 shrnuje využití digitálních projektů pro více zemí ve 27 plánech pro oživení a odolnost.

Od doby zřízení Nástroje pro oživení a odolnost bylo uspokojivě splněno třináct milníků a cílů týkajících se digitálních přeshraničních projektů a/nebo projektů pro více zemí. (V důsledku revize plánů pro oživení a odolnost byla navíc odstraněna některá opatření na základě článku 18 nebo článku 21 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost).

Tabulka 9: Digitální projekty pro více zemí

Zdroj: Plány všech 27 členských států pro oživení a odolnost

3.9. Příspěvek k provádění doporučení pro jednotlivé země

Pokrok byl zaznamenán v provádění doporučení pro jednotlivé země, přičemž alespoň určitého pokroku bylo dosaženo u 68 % doporučení pro jednotlivé země za období 2019–2020 (obrázek 30). Hodnocení doporučení pro jednotlivé země zveřejněné v rámci jarního balíčku evropského semestru 2023 ukazuje na stálý nárůst provádění jak doporučení pro jednotlivé země strukturální povahy z roku 2019, tak i více na krizi zaměřených doporučení pro jednotlivé země z roku 2020. Z toho jsou jasně patrné pobídky, které od roku 2021 poskytuje Nástroj pro oživení a odolnost, jehož přístup založený na výkonnosti a důraz na reformy by měl i v nadcházejících letech dále posilovat provádění doporučení pro jednotlivé země. Od roku 2019 dosáhly členské státy největšího pokroku v oblasti přístupu k financování a finančních služeb, následovaných fungováním trhu práce, bojem proti praní peněz a podnikatelským prostředím. Méně viditelného pokroku bylo zároveň dosaženo v oblasti jednotného trhu, hospodářské soutěže a státní podpory, bydlení, dlouhodobé péče a důchodových systémů.

Značného pokroku se daří dosahovat rovněž v provádění doporučení přijatých v roce 2022, přičemž v červenci 2022 bylo dosaženo alespoň určitého pokroku u téměř 52 % doporučení určených členským státům (obrázek 31). Největšího pokroku bylo celkově dosaženo v oblasti rozpočtového rámce a fiskálního řízení, dále v oblasti dopravy, podnikatelského prostředí a energetické účinnosti. Naopak menšího pokroku bylo dosaženo při řešení doporučení týkajících se daňové politiky.

4.REPowerEU

Od přijetí nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost v únoru 2021 narušily evropské a světové ekonomiky a energetické trhy bezprecedentní geopolitické události. Členské státy čelí několika novým výzvám v podobě vysokých cen energií, přetížení administrativních kapacit, narušení dodavatelských řetězců nebo socioekonomických důsledků ruské agrese vůči Ukrajině. V reakci na tyto nedávné události Komise vypracovala plán REPowerEU, jehož cílem je zajistit nezávislost EU na ruských fosilních palivech do roku 2030. Plán REPowerEU se zaměřuje na diverzifikaci dovozu plynu a související úpravy energetické infrastruktury, přičemž zároveň urychluje rozšíření elektřiny z obnovitelných zdrojů a umožňuje úspory energie v celém hospodářství.

Plán REPowerEU, navržený v květnu 2022 jako reakce EU na celosvětovou energetickou krizi, uznal úlohu Nástroje pro oživení a odolnost spolu s dalšími nástroji EU, včetně finančních prostředků politiky soudržnosti 63 , pro dosažení bezpečné, cenově dostupné a zelené energie. V rámci plánu REPowerEU bude Nástroj pro oživení a odolnost podporovat členské státy při předkládání dalších reforem a investic, aby byly splněny cíle plánu REPowerEU, včetně rychlého ukončení závislosti EU na ruských fosilních palivech, urychlení přechodu na čistou energii, snížení spotřeby energie, podpory změny kvalifikace pracovní síly, řešení energetické chudoby a podpory hodnotových řetězců v oblasti kritických surovin a technologií souvisejících se zelenou transformací. Tato nová nebo rozšířená opatření, která budou zahrnuta do zvláštních kapitol REPowerEU, doplní již tak ambiciózní zelenou agendu stávajících plánů pro oživení a odolnost. Mohou se opírat o technickou pomoc Komise poskytovanou prostřednictvím Nástroje pro technickou podporu. Podporu související s plánem REPowerEU již dostalo nebo v současné době dostává sedmnáct členských států 64 . Některá z těchto opatření budou mít také digitální rozměr (např. digitalizace energetiky).

Jak je uvedeno v oddíle 2.3, Komise obdržela 25 upravených plánů pro oživení a odolnost a 20 kapitol REPowerEU. Následující oddíl se podrobněji zabývá obsahem kapitol REPowerEU, které byly v době přípravy této zprávy přijaty Radou EU.

4.1. Opatření obsažená v kapitolách REPowerEU

Přijaté kapitoly REPowerEU se přímo týkají cílů pozměněného nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. Přijaté kapitoly obsahují opatření, která se přímo týkají cílů aktu o průmyslu pro nulové čisté emise a evropského aktu o kritických surovinách v rámci průmyslového plánu Zelené dohody pro Evropu. Patří mezi ně opatření ke zlepšení procesů udělování povolení pro obnovitelné zdroje energie, zlepšení zelených dovedností pracovní síly a podpora hodnotových řetězců v oblasti kritických surovin a technologií souvisejících se zelenou transformací. Přehled kapitol programu REPowerEU, které Komise kladně posoudila a Rada schválila, je uveden v tabulce 10.

Tabulka 10: Přehled obsahu přijatých kapitol REPowerEU

Zdroj: Evropská komise.

Kapitola REPowerEU: Estonsko 

Estonská kapitola REPowerEU zahrnuje jednu rozšířenou reformu a dvě nové investice v oblasti obnovitelných zdrojů energie a výroby a využití udržitelného biometanu, jejichž odhadované náklady činí 90 milionů EUR. Investice i reforma mají přeshraniční rozměr a 100 % odhadovaných nákladů je označeno v rámci oblasti klimatu. Reformu a investice v rámci této kapitoly shrnuje následující seznam:

·Reforma využívání obnovitelných zdrojů energie. Toto opatření, které doplňuje stávající reformu estonského plánu pro oživení a odolnost, přispívá k většímu rozšíření projektů v oblasti větrné energie tím, že omezuje legislativní překážky pro předkladatele projektů v oblasti větrné energie. Reforma dále posiluje kapacitu místních orgánů v oblasti správních postupů nezbytných pro rozvoj větrné energie.

·Investice do zlepšení přístupu výroby energie z obnovitelných zdrojů k distribuční síti. Tato investice zvýší kapacitu distribučních sítí o dalších 160 MW a zlepší tak přístup výrobců energie z obnovitelných zdrojů k síti.

·Investice do zvýšení výroby a využívání udržitelného bioplynu a biometanu. Účelem tohoto opatření je zvýšit využívání udržitelného bioplynu a udržitelného biometanu v souladu se směrnicí o obnovitelných zdrojích energie (dále jen „směrnice RED II“) 65 a urychlit integraci obnovitelných zdrojů energie. Investice zahrnuje dílčí investici do vytvoření nezbytných regulačních, organizačních a finančních podmínek pro zvýšení využívání udržitelného bioplynu a udržitelného biometanu a dílčí investici do výstavby výrobních zařízení.

Kapitola REPowerEU: Francie

Francouzská kapitola REPowerEU zahrnuje tři nové reformy, tří nové investice a jednu rozšířenou investici v odhadované výši 2,82 miliardy EUR. Na přeshraniční investice je přiděleno 91,2 % odhadovaných nákladů kapitoly a 91,6 % odhadovaných nákladů je označeno jako náklady v rámci oblasti klimatu. Reformy a investice v rámci této kapitoly shrnuje následující seznam:

·V rámci francouzské kapitoly REPowerEU bude provedena reforma týkající se urychlení výroby energie z obnovitelných zdrojů, jež má za cíl zjednodušit řízení o udělení povolení a urychlit plánování projektů v oblasti obnovitelné energie. Toho bude dosaženo tím, že se odstraní překážky, které v současné době brání zavádění energie z obnovitelných zdrojů.

·Reforma „energetické střídmosti“, jejímž cílem je do roku 2024 dosáhnout 10% snížení spotřeby energie ve všech odvětvích ve srovnání se zimním obdobím 2018–2019. Reforma zahrnuje návrhy opatření na podporu snižování spotřeby energie v různých odvětvích, včetně bydlení, dopravy a průmyslu.

·Reforma týkající se zřízení generálního sekretariátu pro ekologické plánování. Hlavním cílem generálního sekretariátu bude usnadnit koordinaci národních strategií týkajících se zelené transformace. Bude to zahrnovat mobilizaci různých ministerstev a zúčastněných stran, jakož i hodnocení účinnosti prováděných opatření v těchto oblastech.

·Investice do dekarbonizace průmyslu. Cílem opatření je podpořit investice do dekarbonizace průmyslového tepla, energetické účinnosti a investice do změn procesů v průmyslu s cílem snížit spotřebu energie z fosilních zdrojů, a tím snížit emise skleníkových plynů.

·Investice do výroby a využívání obnovitelného vodíku a vodíku, který nepochází z fosilních zdrojů, prostřednictvím financování čtyř významných projektů společného evropského zájmu v oblasti vodíku. Cílem tohoto opatření je posílit průmyslová odvětví s ohledem na ekologické, technologické a ekonomické aspekty a současně minimalizovat emise a zlepšit možnosti ukládání energie pro průmyslová odvětví.

·Investice do energetické renovace veřejných budov a rozšířené opatření týkající se energetické renovace soukromých obydlí. Hlavním cílem je poskytnout finanční podporu na energetickou renovaci veřejných a soukromých budov, což v krátkodobém horizontu povede ke snížení spotřeby energie v odvětví stavebnictví a ke snížení závislosti na fosilních palivech.

Kapitola REPowerEU: Malta

Maltská kapitola REPowerEU zahrnuje jednu reformu a jednu investici v odhadované výši 70 milionů EUR. Na přeshraniční investice je přiděleno 100 % odhadovaných nákladů kapitoly a 100 % odhadovaných nákladů je označeno jako náklady v rámci oblasti klimatu.

·Reforma stávajících systémů udělování povolení. Jejím cílem je urychlit postupy udělování povolení pro projekty v oblasti obnovitelných zdrojů energie a zavést povinnost instalovat střešní solární panely na nové budovy. Nová reforma doplňuje první a druhou složku maltského plánu pro oživení a odolnost, které se zaměřují na zlepšení energetické účinnosti budov a dopravy a částečně na zvýšení výroby energie z obnovitelných zdrojů.

·Investice do elektrické sítě. Hlavním cílem je posílit a rozšířit elektrickou distribuční síť prostřednictvím investic do sítě, distribučních služeb a bateriových úložišť.

Kapitola REPowerEU: Slovensko 

Slovenská kapitola REPowerEU zahrnuje šest nových reforem, šest nových investic a dvě rozšířené investice v odhadované výši 402,7 milionu EUR. Na přeshraniční investice je přiděleno 91,2 % odhadovaných nákladů kapitoly a 64,1 % odhadovaných nákladů je označeno jako náklady v rámci oblasti klimatu. Následující seznam shrnuje reformy a investice v rámci čtyř tematických oblastí kapitoly, které jsou doprovázeny investicí zajišťující cílenou komunikaci a koordinaci při provádění:

·Obnovitelné zdroje energie, sítě a procesy udělování povolení: dílčí opatření v této oblasti se zaměřují na optimalizaci postupů při vydávání environmentálních povolení, zlepšení využívání geotermální energie a podporu využívání tepelných čerpadel. Dále je podporováno posuzování trajektorií udržitelného využívání a dodávek biomasy a rozvoj a podpora výroby biometanu. Stanoví se vhodné oblasti pro větrnou energii a vypracuje se akční plán pro národní strategii v oblasti vodíku a opatření na podporu integrace obnovitelných zdrojů energie do elektrické sítě. Investice směřují do modernizace a digitalizace distribučních systémů elektřiny, včetně zavedení energetického datového centra.

·Energetická účinnost budov: zahrnuje vytvoření jednotné digitální datové platformy pro shromažďování informací o energetické náročnosti všech veřejných a soukromých budov a reformu zaměřenou na zlepšení hospodaření s energií v budovách státní správy. Investice povedou k úsporám energie ve veřejných budovách a domácnostech ohrožených energetickou chudobou a budou zahrnovat pomoc s definováním správného souboru opatření a zpracováním žádosti o grant poskytovanou zranitelným skupinám.

·Udržitelná doprava: tato oblast rozšiřuje stávající opatření slovenského plánu pro oživení a odolnost s cílem dále rozvíjet dopravní infrastrukturu s nulovými emisemi a podporovat ekologickou osobní dopravu.

·Zelené dovednosti: příslušná reforma a investice podporují rozvoj aktualizovaného vzdělávacího programu pro odborné školy a nový vzdělávací program pro pedagogické pracovníky. Opatření dále podporují akreditovaný vzdělávací program pro vzdělávání dospělých se zaměřením na zelené dovednosti a poskytování materiálního a technického vybavení.

4.2. Financování plánu REPowerEU

Zatímco původní plány pro oživení a odolnost byly financovány výhradně z půjček v rámci nástroje NGEU, kapitoly REPowerEU mohou být financovány z různých zdrojů. Po vstupu pozměněného nařízení (EU) 2021/241 o Nástroji pro oživení a odolnost v platnost může každý upravený plán pro oživení a odolnost s kapitolou REPowerEU požádat o dodatečnou finanční podporu ve formě finančních prostředků ze systému obchodování s emisemi (dále jen „ETS“), převodů z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu a strukturálních fondů a/nebo půjček. Po přepočtu finančních prostředků přidělených členským státům podle článku 18 se navíc některým členským státům zvýšila nevratná finanční podpora, která může být rovněž použita k financování jejich kapitol programu REPowerEU. Dodatečná finanční podpora související s kapitolou REPowerEU bude vyplacena společně se zbytkem finančního příspěvku z Nástroje pro oživení a odolnost a případně s podporou v podobě půjčky podle společného harmonogramu vyplácení.

Celkově budou kapitoly REPowerEU financovány částkou 20 miliard EUR z dražeb povolenek systému ETS a částkou 2,1 miliardy EUR z převodů z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu. Kromě toho, jak je uvedeno v oddíle 2.3, mohou být opatření uvedená v kapitolách REPowerEU financována také z dodatečné nevratné podpory Nástroje pro oživení a odolnost podle článku 18 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a dodatečných půjček RRF podle článku 14.

Příjmy z dražeb povolenek systému ETS

V souladu s článkem 21a pozměněného nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost je v rámci Nástroje pro oživení a odolnost k dispozici 20 miliard EUR jako dodatečná nevratná finanční podpora. Tyto vnější účelově vázané příjmy přispívají ke zvýšení odolnosti energetického systému Unie tím, že snižují závislost na fosilních palivech a pomáhají diverzifikovat dodávky energie na úrovni Unie. Mohou být použity výhradně na financování opatření zahrnutých v kapitolách REPowerEU a s jasnou výjimkou reforem a investic, které jsou zaměřeny na zlepšení energetické infrastruktury a zařízení pro uspokojení okamžitých potřeb v oblasti bezpečnosti dodávek plynu a ropy.

Dražbou povolenek v rámci systému obchodování s emisemi (ETS) bude získáno dalších 20 miliard EUR, a to podle následujícího rozdělení:

·60 % (tj. 12 miliard EUR) bude pocházet z dražeb povolenek v rámci Inovačního fondu a

·40 % (tj. 8 miliard EUR) bude pocházet z předčasného prodeje povolenek členských států v rámci systému ETS.

Dražba povolenek v rámci systému ETS byla zahájena 3. července 2023. Do 1. září 2023 bylo získáno 931 milionů EUR, a to dražbou 5,88 milionu povolenek z Inovačního fondu a 4,98 milionu povolenek z povolenek členských států v rámci systému ETS. Opakovaný úspěch těchto emisí ukazuje, že finanční trhy podporují cíle plánu REPowerEU a jsou ochotny investovat do projektů plánu REPowerEU. Tempo a příjmy z dražeb jsou na dobré cestě k bezproblémovému provedení a financování kapitol plánu REPowerEU.

Dodatečná nevratná finanční podpora se rozděluje mezi členské státy na základě aktualizovaného klíče pro přidělování (tabulka 11). Tento klíč zohledňuje závislost členských států na fosilních palivech a růst cen investičního zboží. To umožňuje lépe reagovat na důsledky ruské vojenské agrese vůči Ukrajině a přidělit více finančních prostředků nejvíce postiženým členským státům.

Tabulka 11: Dodatečná nenávratná podpora dostupná pro jednotlivé členské státy

Zdroj: Evropská komise

Převedené zdroje z fondů politiky soudržnosti a z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu

V rámci stávajících možností podle nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost a nařízení o společných ustanoveních mohou členské státy převést až 5 % svých původně přidělených finančních prostředků z fondů politiky soudržnosti do Nástroje pro oživení a odolnost. K 1. září Komise žádnou takovou žádost o převod neobdržela. Členské státy navíc mohou podle nařízení o plánu REPowerEU použít až 7,5 % svého původního vnitrostátního přídělu v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského sociálního fondu plus a Fondu soudržnosti na podporu cílů plánu REPowerEU v souladu s pravidly pro jednotlivé fondy.

Kromě této možnosti mohou členské státy dobrovolně převést celý svůj prozatímní příděl v rámci rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu nebo jeho část do Nástroje pro oživení a odolnost za účelem financování investic a reforem zahrnutých v kapitole REPowerEU. K 1. březnu 2023 oznámily všechny členské státy Komisi svůj záměr převést finanční prostředky rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu do Nástroje pro oživení a odolnost. Tyto finanční prostředky jsou převedeny do Nástroje pro oživení a odolnost a přiděleny po přijetí prováděcího rozhodnutí Rady, kterým se schvaluje revidovaný plán pro oživení a odolnost s kapitolou REPowerEU. Tabulka 12 uvádí celkové částky převedené z rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu do Nástroje pro oživení a odolnost pro každý členský stát.

Tabulka 12: Převod přídělu v rámci rezervy na vyrovnání se s důsledky brexitu

Zdroj: Evropská komise

5.Závěr

Nástroj pro oživení a odolnost byl zřízen během krize COVID-19, vyvíjí se však v měnícím se geopolitickém kontextu, který má dopad na společnost a hospodářství Unie. Celosvětová nestabilita, narušení dodavatelských řetězců, energetická krize a inflace zatěžují vnitrostátní orgány, a proto je provádění plánů pro oživení a odolnost vzhledem k časovým omezením náročnější. V důsledku toho však zároveň úspěšné a včasné provádění těchto plánů nabývá na důležitosti v rámci omezené doby trvání nástroje.

Revize plánů a doplnění kapitol REPowerEU je příležitostí, jak zohlednit zkušenosti získané během prvních let a jak urychlit provádění Nástroje pro oživení a odolnost. Plán REPowerEU zahájený v květnu 2022 potvrdil, že Nástroj pro oživení a odolnost může hrát při dosahování bezpečné, cenově dostupné a čisté energie důležitou roli. Poskytnutím dodatečných finančních prostředků EU a umožněním revize plánů pro oživení a odolnost a začleněním kapitol REPowerEU pomáhá Nástroj pro oživení a odolnost členským státům s prováděním zásadních reforem a investic potřebných k rychlému posílení jejich energetické odolnosti. Zároveň jsou pro členské státy příležitostí k odstranění slabých míst a překážek v provádění.

Dva a půl roku po zřízení Nástroje pro oživení a odolnost členské státy pokračují v plnění svých závazků v oblasti reforem a investic a Nástroj pro oživení a odolnost je nadále prováděn. Komise vyzývá členské státy, aby pokračovaly v rychlém provádění svých plánů pro oživení a odolnost a předkládání žádostí o platby.

Vzhledem k tomu, že nástroj vstupuje do druhé poloviny své doby trvání, bude se Komise ve spolupráci s členskými státy a všemi klíčovými partnery nadále soustředit na provádění plánů pro oživení a odolnost. Komise bude členským státům pomáhat a podporovat je v jejich úsilí o plné využít příležitostí, které Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje, k rychlému provedení investic a reforem, které řeší klíčové výzvy naší doby, aby se zvýšila odolnost Evropské unie a zajistilo oživení po pandemii COVID-19, které obstojí i v budoucnu.

(1)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(2)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/435 ze dne 27. února 2023, kterým se mění nařízení (EU) 2021/241, pokud jde o kapitoly REPowerEU v plánech pro oživení a odolnost, a nařízení (EU) č. 1303/2013, (EU) 2021/1060 a (EU) 2021/1755 a směrnice 2003/87/ES (Úř. věst. L 63, 28.2.2023, s. 1).

(3)

  https://commission.europa.eu/funding-tenders/find-funding/eu-funding-programmes/technical-support-instrument_en  

(4)

  https://ec.europa.eu/economy_finance/recovery-and-resilience-scoreboard/index.html?lang=en  

(5)

Údaje v oddíle 3 této výroční zprávy odrážejí nejnovější plán pro oživení a odolnost pro Estonsko přijatý dne 16. června 2023 a pro Francii přijatý dne 14. července 2023, nikoli však nejnovější plány pro Maltu a Slovensko přijaté dne 14. července 2023, neboť údaje pro tyto dva členské státy ještě nebyly v plném rozsahu k dispozici.

(6)

  https://commission.europa.eu/business-economy-euro/economic-recovery/recovery-and-resilience-facility/country-pages_cs  

(7)

 V případě Německa podepsala Komise provozní ujednání dne 4. září. V případě Maďarska se podpis očekává ve třetím čtvrtletí roku 2023. V případě Nizozemska dojde k podpisu až po přijetí revize plánu.

(8)

Údaje k 1. září 2023

(9)

  https://reform-support.ec.europa.eu/what-we-do/recovery-and-resilience-plans_en  

(10)

Milníky a cíle, které již Komise v rámci žádosti o platbu posoudila jako uspokojivě splněné, mají stav „splněné“.

(11)

Stav pokroku u všech retrospektivních milníků a cílů (tj. těch, které měly být splněny do čtvrtletí předcházejícího dni podání zprávy) může být buď „dokončené“, nebo „nedokončené“.

(12)

Stav výhledových milníků a cílů (tj. těch, které mají být splněny ve čtvrtletí dne podání zprávy a ve třech následujících čtvrtletích) může být „dokončené“, „směřující k dosažení“ nebo „opožděné“.

(13)

Tento graf ukazuje odhadovaný počet milníků a cílů na základě metodiky označování pilířů pro srovnávací přehled oživení a odolnosti. Na základě této metodiky Komise je každé opatření označeno v rámci jedné primární a jedné sekundární politické oblasti, a to na základě seznamu politických oblastí, které se šesti pilíři souvisejí. Proto se každý milník a cíl vztahují k několika pilířům.

(14)

Klasifikaci milníků a cílů v tomto odstavci vypracovala Evropská komise, nicméně členské státy ji v rámci pololetních zpráv nevykazují.

(15)

Vykázaná lhůta plnění těchto milníků a cílů je posunuta nejméně o jedno čtvrtletí (tj. 91 dní) dříve, než se původně předpokládalo v prováděcím rozhodnutí Rady členského státu.

(16)

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2021/2106 ze dne 28. září 2021, kterým se doplňuje nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost, stanovením společných ukazatelů a podrobných prvků srovnávacího přehledu oživení a odolnosti.

(17)

Zahrnují prvky, které jsou společné pro většinu plánů pro oživení a odolnost, nicméně vzhledem ke své značné různorodosti a omezenému počtu nejsou navrženy tak, aby zachycovaly všechny aspekty plánů.

(18)

Viz https://ec.europa.eu/economy_finance/recovery-and-resilience-scoreboard/index.html  

(19)

Komise nemá žádný právní základ pro audit nebo ověřování kvality údajů předložených členskými státy, ani pro změnu nebo odmítnutí konkrétních zpráv členských států.

(20)

Údaje na níže uvedeném obrázku odpovídají údajům, které poskytly členské státy v rámci kola podávání zpráv v únoru 2023 a které zahrnují období od února 2020 do prosince 2022. Další informace naleznete ve srovnávacím přehledu oživení a odolnosti.

(21)

Viz COM(2023) 99 final .

(22)

Viz COM(2023) 99 final .

(23)

Částečné pozastavení není možné v případě neplnění milníků nebo cílů, které souvisejí s kontrolním systémem členského státu a které jsou nezbytné pro ochranu finančních zájmů Unie. Tento případ vždy vede k pozastavení celé splátky a všech budoucích splátek, dokud nedojde k nápravě tohoto neplnění.

(24)

Více informací o žádosti Litvy o platbu lze nalézt na adrese https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/IP_23_1286 .

(25)

 Zvláštní zpráva 07/2023: Koncepce kontrolního systému Komise pro Nástroj pro oživení a odolnost. 

(26)

Další informace o procesu změn stávajících plánů a způsobech přípravy kapitol REPowerEU naleznete ve sdělení Komise s názvem Pokyny k plánům pro oživení a odolnost v souvislosti s plánem REPowerEU ( 2023/C 80/01 )

(27)

 Údaje k 1. září 2023(včetně).

(28)

 Dluhopisy EU jsou hlavním nástrojem financování Komise v rámci jejího jednotného přístupu k financování. Jejich doba splatnosti je dlouhá tři a více let. Komise vydává dluhopisy EU s referenční dobou splatnosti (3, 5, 7, 10, 15, 20, 25, 30 let), aby mohla realizovat svůj plán financování. V září 2021 začala Komise vydávat pokladniční poukázky EU – cenné papíry s dobou splatnosti kratší než jeden rok. Program týkající se pokladničních poukázek EU poskytuje Komisi jako emitentovi dodatečnou flexibilitu a podporuje likviditu jejích cenných papírů. Pokladniční poukázky EU mají dobu splatnosti dlouhou tři až šest měsíců.

(29)

Výroční zpráva o činnosti za rok 2022 – Hospodářské a finanční záležitosti, k dispozici na adrese https://commission.europa.eu/publications/annual-activity-report-2022-economic-and-financial-affairs_en  

(30)

Zahrnujících Bulharsko, Česko, Dánsko, Estonsko, Finsko, Irsko, Itálii, Kypr, Lotyšsko, Maltu, Polsko, Řecko, Slovensko, Slovinsko a Španělsko.

(31)

Zahrnujících Belgii, Francii, Chorvatsko, Itálii, Lucembursko, Maďarsko, Německo, Portugalsko, Rakousko, Rumunsko a Švédsko.

(32)

  Informace poskytnuté Evropskému parlamentu nebo Radě o plánech pro oživení a odolnost (europa.eu)

(33)

  Rejstřík expertních skupin Komise a dalších podobných subjektů (europa.eu)

(34)

  https://europa.eu/eurobarometer/surveys/detail/2653  

(35)

  https://commission.europa.eu/business-economy-euro/economic-recovery/recovery-and-resilience-facility_cs  

(36)

  Stránky jednotlivých zemí byly dne 19. září 2023 přepracovány tak, aby odrážely úlohu, kterou Nástroj pro oživení a odolnost hraje při provádění plánu REPowerEU, a aby zohledňovaly další změny plánů pro oživení a odolnost členských států.

(37)

  https://ec.europa.eu/economy_finance/recovery-and-resilience-scoreboard/index.html

(38)

  https://commission.europa.eu/business-economy-euro/economic-recovery/recovery-and-resilience-facility_cs#map

(39)

Nařízení rovněž upřesňuje, jaké informace by měly členské státy zveřejňovat, konkrétně úplný název příjemce, identifikační číslo pro účely DPH nebo daňové identifikační číslo (nebo jiný jedinečný identifikační kód) v případě právnické osoby, obdrženou částku a související opatření, na něž příjemce obdržel finanční prostředky.

(40)

  https://ec.europa.eu/economy_finance/recovery-and-resilience-scoreboard/disbursements.html?table=finalRecipientByCountry  

(41)

Krabicový diagram zobrazuje střední hodnotu, dvě krajní hodnoty a dva vousy rozdělení spojité proměnné. Dolní a horní krajní hodnota odpovídají prvnímu a třetímu kvartilu (25. a 75. percentilu). Horní (dolní) vousy sahají od krajní hodnoty k nejvyšší hodnotě, která není dále než (je nejvýše) 1,5 mezikvartilového rozpětí (IQR). Dále jsou znázorněny znaky označující průměry, které ukazují nerovnoměrnost rozdělení.

(42)

Vzhledem k vyššímu finančnímu přídělu v rámci Nástroje pro oživení a odolnost obdrželo 100 konečných příjemců, kteří obdrželi nejvyšší částky v rámci italského plánu pro oživení a odolnost, výrazně vyšší částky než v ostatních členských státech, od nichž jsou údaje k dispozici. Pro větší přehlednost grafu jsou proto koneční příjemci v rámci italského plánu zobrazeni odděleně.

(43)

Podle článku 25a pozměněného nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost nejsou členské státy povinny poskytovat údaje, které by konečné příjemce rozlišovaly na veřejné a soukromé subjekty. Tyto uvedené údaje vycházejí z vlastních odhadů Komise.

(44)

Tyto údaje nezahrnují údaje o konečných příjemcích v Estonsku, Finsku a Polsku, od nichž nebyly údaje strukturované podle pilířů politiky a souvisejících politických oblastí Komisi poskytnuty.

(45)

Politika soudržnosti zahrnuje podobné typy investic a je prováděna v součinnosti s Nástrojem pro oživení a odolnost. Od začátku pandemie bylo v rámci politiky soudržnosti vyplaceno 217,3 miliardy EUR, mimo jiné na podporu zelené a digitální transformace a na zvýšení odolnosti členských států.

(46)

Tyto údaje vycházejí z metodiky pro označování podle pilířů vypracované pro srovnávací přehled oživení a odolnosti, podle níž je každé opatření uvedené v plánech pro oživení a odolnost označeno v rámci primární a sekundární politické oblasti, čímž se zohlední skutečnost, že opatření mohou přispívat k více než jednomu politickému cíli. Jedná se o těchto šest pilířů politiky: zelená transformace; digitální transformace; inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění; sociální a územní soudržnost; zdravotnictví a hospodářská, sociální a institucionální odolnost; politik pro příští generaci.

(47)

Sdělení s názvem Posílení sociálního dialogu v Evropské unii: využití jeho plného potenciálu ke zvládnutí spravedlivých transformací, 25. ledna 2023, COM/2023/40 final a návrh doporučení Rady k posílení sociálního dialogu v Evropské unii, 25. ledna 2023, COM/2023/38 final.

(48)

Jedná se o těchto šest pilířů: i) zelená transformace; ii) digitální transformace; iii) inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění, včetně hospodářské soudržnosti, pracovních míst, produktivity, konkurenceschopnosti, výzkumu, vývoje a inovací a dobře fungujícího vnitřního trhu se silnými malými a středními podniky; iv) sociální a územní soudržnost; v) zdravotnictví a hospodářská, sociální a institucionální odolnost, s cílem mimo jiné zvyšovat připravenost a schopnost reakce na krize, a vi) politiky pro příští generaci, děti a mládež, jako je vzdělávání a rozvoj dovedností.

(49)

V oddíle 3 jsou odkazy na částky v EUR vyčleněné na opatření přispívající k pilířům Nástrojem pro oživení a odolnost založeny na výdajích odhadnutých ex ante.

(50)

Tento obrázek ukazuje odhadované výdaje na základě metodiky pro označování podle pilířů v rámci srovnávacího přehledu oživení a odolnosti a odpovídá opatřením přiděleným na pilíř týkající se zelené transformace jako primární nebo sekundární pilíř.

(51)

Plány pro oživení a odolnost musely upřesnit a odůvodnit, do jaké míry každé opatření přispěje plně (100 %) či částečně (40 %) k cílům v oblasti klimatu, nebo na ně nemá žádný dopad (0 %), a to s použitím přílohy VI nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. Kombinace koeficientů s odhady nákladů každého opatření umožňuje vypočítat, nakolik plány přispívají k cíli v oblasti klimatu. Jelikož se metodiky liší, je příspěvek k pilíři týkajícímu se zelené transformace vyšší než příspěvek k cílům v oblasti klimatu, které jsou definovány v příloze VI nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. Rozdíly jsou zapříčiněny zejména tím, že se má za to, že všechna zahrnutá opatření přispívají k pilíři 100 % svých odhadovaných nákladů, zatímco některá přispívají k cílům v oblasti klimatu, které jsou definovány v příloze VI nařízení, pouze 40 % svých odhadovaných nákladů. Pilíř týkající se zelené transformace navíc zahrnuje také koeficienty pro environmentální cíle, které jsou širší než cíle v oblasti klimatu podle přílohy VI nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost.

(52)

Jeden milník a cíl může přispívat k více než jednomu pilíři.

(53)

Tento obrázek ukazuje odhadované výdaje na základě metodiky pro označování podle pilířů v rámci srovnávacího přehledu oživení a odolnosti a odpovídá opatřením přiděleným na pilíř týkající se digitální transformace jako primární nebo sekundární pilíř.

(54)

Plány pro oživení a odolnost musely upřesnit a odůvodnit, do jaké míry každé opatření přispěje plně (100 %) či částečně (40 %) k digitálním cílům, nebo na ně nemá žádný dopad (0 %), a to s použitím přílohy VII nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost. Kombinace koeficientů s odhady nákladů každého opatření umožňuje vypočítat, nakolik plány přispívají k digitálnímu cíli.

(55)

Pilíř 1 týkající se zelené transformace zahrnuje specifická ekologická opatření v oblasti výzkumu, vývoje a inovací zařazená do politické oblasti „výzkum, vývoj a inovace v oblasti zelených činností“ a pilíř 2 týkající se digitální transformace zahrnuje specifická digitální opatření v oblasti výzkumu, vývoje a inovací zařazená do politické oblasti „opatření v oblasti výzkumu, vývoje a inovací související s digitální oblastí“.

(56)

Tyto milníky a cíle souvisejí s opatřeními, jež přispívají k sociálním kategoriím, které jsou definovány v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105.

(57)

V některých politických oblastech (jako je fiskální politika a fiskální správa nebo reformy právního státu) jsou však relevantními opatřeními většinou reformy bez souvisejících výdajů.

(58)

Doporučení Rady ze dne 8. prosince 2022 o přístupu k cenově dostupné vysoce kvalitní dlouhodobé péči (2022/C 476/01).

(59)

Doporučení Rady (EU) 2021/1004.

(60)

 Vzhledem k významu sociálních výdajů v důsledku pandemie COVID-19 svěřilo nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost Komisi pravomoc přijmout akt v přenesené pravomoci, kterým se stanoví metodika pro podávání zpráv o sociálních výdajích, včetně výdajů na děti a mládež, v rámci Nástroje pro oživení a odolnost (čl. 29 odst. 4 písm. b)). Metodika, kterou Komise přijala, rozděluje všechny výdaje financované z tohoto nástroje, které se týkají reforem a investic, do devíti širokých politických oblastí, které jsou následně seskupeny do čtyř sociálních kategorií: 1) zaměstnanost a dovednosti, 2) vzdělávání a péče o děti, 3) zdravotní a dlouhodobá péče a 4) sociální politiky. Viz nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105 .

(61)

Číselné údaje jsou názorné, slouží ke kvalitativní analýze a nepředstavují srovnávací hodnocení plánů členských států pro oživení a odolnost. Počet a struktura opatření v jednotlivých vnitrostátních plánech se značně liší, stejně jako přístup ke zohlednění závazků v oblasti rovnosti žen a mužů. Podrobnější analýzu lze nalézt v pracovních dokumentech útvarů Komise přijatých pro každý schválený plán, jakož i v tematické analýze týkající se rovnosti ve srovnávacím přehledu Nástroje pro oživení a odolnost .

(62)

V návaznosti na metodiku vykazování sociálních výdajů stanovenou v nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2021/2105 Komise označila opatření, která se zaměřují na rovnost žen a mužů. Je třeba poznamenat, že Komise použila tuto metodiku nejen na opatření sociální povahy, ale také na všechna ostatní opatření zahrnutá do přijatých plánů pro oživení a odolnost, která se zaměřují na rovnost žen a mužů, aby je lépe zachytila ve všech plánech. Toto zaměření nemuselo být hlavním cílem dotčených opatření. Dopad na rovnost žen a mužů mohou mít rovněž opatření, která nebyla takto označena. Údaje uvedené v této zprávě představují počet a podíl celkových opatření s tímto zaměřením, nikoli náklady s nimi spojené.

(63)

Programy politiky soudržnosti přispívají k podpoře přechodu na bezpečnější a udržitelnější energetický systém. Kromě toho iniciativa SAFE (Podpora cenově dostupné energie) umožňuje členským státům využít nevyužité finanční prostředky z fondů soudržnosti na období 2014–2020 na podporu domácností a malých a středních podniků, které se potýkají se zvýšenými náklady na energii.

(64)

  https://reform-support.ec.europa.eu/what-we-do/green-transition/supporting-repowereu-affordable-secure-and-sustainable-energy-europe_en  

(65)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2018/2001 ze dne 11. prosince 2018 o podpoře využívání energie z obnovitelných zdrojů.