EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 23.1.2023

COM(2023) 34 final

ZPRÁVA KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU A RADĚ

o provádění nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2003





o indexu nákladů práce (INP)

I.ÚVOD

Index nákladů práce (INP) měří čtvrtletní změny celkových hodinových nákladů práce, které nesou zaměstnavatelé, a umožňuje tak monitorovat vývoj tlaku nákladů plynoucího z výrobního faktoru „práce“. Index nákladů práce patří ke skupině hlavních evropských ekonomických ukazatelů / euroukazatelů 1 , které poskytují informace o hospodářském vývoji v eurozóně.

Index nákladů práce je používán zejména Evropským systémem centrálních bank k hodnocení možných inflačních tlaků způsobených vývojem na trhu práce. Je rovněž důležitý pro sociální partnery při vyjednávání o mzdách a pro samotnou Evropskou komisi při sledování krátkodobého vývoje nákladů práce. V neposlední řadě se údaje INP používají k indexaci cen u některých velkých obchodních zakázek, které trvají několik let.

Eurostat na svých internetových stránkách zveřejňuje čtvrtletní zprávu o INP 2 , která obsahuje rozsáhlý soubor údajů, rozčleněný podle ekonomických činností a složek nákladů práce (mzdové a nemzdové náklady). Internetové stránky uvádějí rovněž mezičtvrtletní i meziroční tempa růstu.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 450/2003 ze dne 27. února 2003 o indexu nákladů práce 3 (dále jen „nařízení o INP“) vytváří společný rámec pro tvorbu srovnatelných indexů členskými státy a jejich předávání Komisi.

Podle článku 13 nařízení (ES) č. 450/2003 musí Komise každé dva roky předložit zprávu Evropskému parlamentu a Radě. Tato zpráva má posoudit kvalitu statistických údajů poskytnutých členskými státy i kvalitu souhrnných ukazatelů EU a určit oblasti možného zlepšení.

Jedná se o devátou zprávu Komise o INP pro Evropský parlament a Radu 4 . Zaměřuje se na údaje INP získané od předchozího vydání, a to za referenční čtvrtletí od druhého čtvrtletí roku 2020 (2020Q2) do prvního čtvrtletí roku 2022 (2022Q1). Odráží zjištění Eurostatu při shromažďování a ověřování údajů INP pro tato referenční čtvrtletí a vychází z podkladů, které členské státy poskytly ve svých výročních zprávách o kvalitě.

Toto vydání nezahrnuje údaje INP ze Spojeného království, protože tato země dne 1. února 2020 opustila EU a od 1. čtvrtletí roku 2020 přestala předávat údaje INP.

V příloze I nařízení (ES) č. 1216/2003 5 je kvalita INP definována těmito parametry: relevance, přesnost, přesnost dodání údajů (dochvilnost), dostupnost a jasnost, srovnatelnost, soudržnost a úplnost. Vzhledem k tomu, že přístupnost a srozumitelnost byly v předchozí zprávě o INP považovány za uspokojivé, je v této zprávě kladen důraz na relevanci, úplnost, dochvilnost, přesnost, srovnatelnost a soudržnost.

V tomto vydání také informujeme o hlavním dopadu krize COVID-19 na shromažďování údajů INP.

II.OBECNÝ POKROK DOSAŽENÝ OD POSLEDNÍ ZPRÁVY

Pokud jde o právní předpisy, nedošlo od poslední zprávy k žádným změnám. V následujících odstavcích jsou podrobně popsána zlepšení provedená při vypracovávání zprávy.

2.1 Standardy pro shromažďování údajů

Nejnovější verze struktur údajů v rámci standardu pro výměnu statistických údajů a metadat (SDMX) 6 a mezinárodně dohodnutých seznamů kódů (dostupná online prostřednictvím specializovaného registru 7 ) se nadále úspěšně používá k přijímání údajů členských států a vytváření INP, ale také k předávání údajů INP Evropské centrální bance.

Pro (bleskové a konečné) údaje od 3. čtvrtletí 2021 začaly členské státy používat aktualizovanou verzi (2.3) definice struktur údajů SDMX, která zahrnuje nejnovější změny dohodnuté na mezinárodní úrovni.

2.2 Ověřování údajů

Údaje byly systematicky ověřovány pomocí nového nástroje, který kontroluje, zda použité kódy a datové struktury splňují dohodnuté standardy pro předávání údajů (SDMX). To zjednodušuje produkční proces a snižuje riziko chyb vzniklých nedostatky v kódování. Není-li předávaný soubor v souladu s platnými standardy SDMX, je automaticky zamítnut. Členské státy obdrží e-mailem oznámení o úspěchu/selhání a mohou získat přístup ke zprávě o ověření prostřednictvím webové služby.

Od poslední zprávy Eurostat upravil produkční proces tak, aby bylo možné zpracovávat všechny typy formátů SDMX, ať už kompaktní, nebo obecné.

Kromě toho Eurostat provádí kontroly věrohodnosti každého čtvrtletního předaného souboru porovnáváním údajů v čase a napříč ekonomickými činnostmi NACE Revize 2 (NACE Rev. 2). V případě významných mezičtvrtletních změn požádá Eurostat členské státy, aby údaje potvrdily nebo zaslaly opravený soubor údajů. Pokud jsou zjištěny rozsáhlé revize nebo náhlé změny v určité sekci NACE, jsou systematicky sledovány v příslušných zemích.

2.3 Úrovně hodinových nákladů práce

Od první zprávy zveřejněné v dubnu 2016 pokračuje Eurostat v úspěšném zveřejňování ročních odhadů hodinových nákladů práce podle sekcí NACE Rev. 2. Tyto odhady vycházejí z úrovní získaných ze čtyřletého zjišťování nákladů práce, které jsou extrapolovány pomocí indexů nákladů práce. Vypracovávají se tři měsíce po skončení referenčního období a zahrnují všechny sekce NACE s výjimkou sekce „L“ NACE Rev. 2 (činnosti v oblasti nemovitostí).

2.4 Zprávy o kvalitě

Zprávy o kvalitě předložené členskými státy byly včas zpracovány pomocí nové verze správce metadat Evropského statistického systému a byly zpřístupněny všem jeho uživatelům 8 .

2.5 Očištění od sezónních a kalendářních vlivů

Eurostat analyzoval řady očištěné od sezónních a kalendářních vlivů předané členskými státy a v říjnu 2021 předložil své pracovní skupině pro statistiku trhu práce srovnání mezi jednotlivými zeměmi.

Eurostat rovněž vylepšil přílohu o očištění od sezónních vlivů, která je připojena k vnitrostátním zprávám o kvalitě. V této příloze jsou podrobně popsány zejména použité modely očištění od sezónních vlivů, zjištěné odlehlé hodnoty, rozsah očištění a kolísání výsledků.

Eurostat zveřejňuje údaje o očištění od sezónních vlivů pro souhrnné ukazatele EU v databázi a v článku o INP na internetových stránkách „Statistics Explained“ spolu s údaji neočištěnými od sezónních vlivů. Výsledky očištění od sezónních vlivů pro celkové náklady jsou nyní odvozeny z údajů očištěných od sezónních vlivů pro mzdové a nemzdové složky, což zajišťuje konzistentnost.

III.KVALITA ÚDAJŮ

3.1Relevance a úplnost

Relevance

Poptávka uživatelů se nadále zaměřovala nejen na informace o čtvrtletních procentních změnách nákladů práce, měřených INP, ale narůstal také zájem o informace o nákladech práce v absolutním vyjádření (v eurech za hodinu). Každý rok v dubnu Eurostat zveřejňoval odhady hodinových nákladů práce v eurech a v národních měnách (úrovně nákladů práce) v rozčlenění podle NACE Rev. 2. Zahrnuta byla roční míra růstu hodinových úrovní nákladů práce a podíl nemzdových nákladů na celkových nákladech práce 9 . Získaná zpětná vazba ohledně zveřejnění těchto odhadů je pozitivní a Eurostat bude nadále vytvářet roční náklady práce v rozčlenění podle NACE Rev. 2.

Úplnost

V této části se přezkoumává, zda předané údaje a metadata INP splňují právní požadavky z hlediska úplnosti. Komentáře se týkají indexů, vah a zpráv o kvalitě.

a) Indexy

Obecně platí, že dostupnost a úplnost INP byla během celého referenčního období uspokojivá. Eurostat obdržel údaje očištěné od kalendářních vlivů i údaje očištěné od kalendářních a sezónních vlivů ze všech členských států za všechna čtvrtletí kromě dvou případů (Řecko za 4. čtvrtletí 2020 a 2. čtvrtletí 2021). Členské státy dodaly také údaje neočištěné od sezónních vlivů, kromě Dánska a Švédska, kterým byly uděleny výjimky 10 .

Co se týče ostatních zemí Evropského hospodářského prostoru (EHP) 11 , Island a Norsko předaly údaje INP za všechna čtvrtletí referenčního období. Island v současné době poskytuje pouze údaje očištěné od kalendářních vlivů a řady očištěné od kalendářních a sezónních vlivů, zatímco Norsko předává pouze údaje očištěné od kalendářních vlivů.

I přes lepší pokrytí údajů očištěných od sezónních vlivů jsou hlavní údaje stále založeny na meziročních (Q/Q-4) změnách v údajích očištěných od kalendářních vlivů, které ukazují nižší volatilitu. Všechny údaje, včetně odhadů údajů očištěných od sezónních vlivů, jsou však k dispozici na příslušné stránce 12 v databázi Eurostatu. Všechny země pokryly všechny sekce NACE s přihlédnutím k výše uvedeným odchylkám.

b) Váhy

Podle nařízení o INP mají členské státy a ostatní země EHP každoročně předávat roční náklady práce pro mzdové/nemzdové složky každé sekce NACE („váhy“). Aktualizace těchto údajů je důležitá, protože ovlivňují výpočet souhrnných ukazatelů NACE Eurostatem a odvození celkových hodnot ze mzdových a nemzdových složek.

Do 30. června 2022 předaly všechny členské státy a ostatní země EHP váhy pro referenční rok 2020. K dispozici byly také váhy pro referenční rok 2021 s výjimkou Česka, Chorvatska, Irska a Nizozemska.

c) Zprávy o kvalitě

Všechny členské státy s výjimkou Chorvatska předložily vnitrostátní zprávy o kvalitě za referenční rok 2020. Tyto zprávy byly ověřeny a zveřejněny na příslušné internetové stránce Eurostatu 13 .

3.2Dochvilnost

Podle nařízení o INP musí členské státy a ostatní země EHP dodat indexy nákladů práce do 70 dnů po referenčním čtvrtletí.

Od předchozí zprávy nedodrželo lhůty pro předání údajů 9 zemí:

-Nizozemsko (údaje za 1. čtvrtletí 2021 byly obdrženy 1 kalendářní den po stanovené lhůtě);

-Irsko (údaje za 1. čtvrtletí 2021 a 1. čtvrtletí 2022 byly obdrženy 4 kalendářní dny po stanovené lhůtě);

-Dánsko (údaje za 2. čtvrtletí 2021 a 1. čtvrtletí 2022 byly obdrženy 1 kalendářní den po stanovené lhůtě);

-Maďarsko (údaje za 2. čtvrtletí 2021 byly obdrženy 1 kalendářní den po stanovené lhůtě);

-Francie (údaje za 2. a 3. čtvrtletí 2021 byly obdrženy 1 kalendářní den po stanovené lhůtě, zatímco údaje za 4. čtvrtletí 2021 byly obdrženy 3 kalendářní dny po stanovené lhůtě);

-Finsko (údaje za 3. čtvrtletí 2021 byly obdrženy 1 kalendářní den po stanovené lhůtě);

-Lotyšsko (údaje za 2. čtvrtletí 2021 byly obdrženy 2 kalendářní dny po stanovené lhůtě);

-Chorvatsko (údaje za 2. čtvrtletí 2021 byly obdrženy 2 kalendářní dny po stanovené lhůtě) a

-Řecko (údaje za 3. čtvrtletí 2021 byly obdrženy 4 kalendářní dny po stanovené lhůtě a údaje za 4. čtvrtletí 2021 byly obdrženy 3 kalendářní dny po stanovené lhůtě).

Co se týče ostatních zemí EHP, Norsko i Island předaly své údaje INP včas.

3.3Přesnost

Index nákladů práce tvoří řada různých proměnných (např. náklady práce a odpracované hodiny), které lze čerpat z několika zdrojů. To znamená, že k revizím může dojít kdykoli a mohou ovlivnit poslední čtvrtletí, několik čtvrtletí nebo i celé roky. Pokud se úpravy týkají referenčního roku, je nutné revidovat celé řady. Revize základního ukazatele pro EU (meziročního tempa růstu) nikdy nepřekročily 0,2 procentního bodu (viz obrázek 1). Revize byly způsobeny krizí COVID-19 a vládními podpůrnými opatřeními, která se většinou vykazují v nemzdových složkách INP.

Obrázek 1: Změny roční míry růstu mezi prvním a posledním vydáním INP

(EU-27, NACE Rev. 2 sekce B až S souhrnně, celkové náklady práce, v procentních bodech, [1. čtvrtletí 2020 až 1. čtvrtletí 2022])

Zdroj:

-Pro konečné údaje: soubor údajů Eurostatu lc_lci_r2_q [proměnná: „náklady práce pro INP (náhrady zaměstnancům plus daně minus dotace)“].

-Pro první odhady: produkční databáze Eurostatu.

Údaje byly převzaty dne 24.6.2022.

3.4 Soudržnost a srovnatelnost

Soudržnost s údaji z národních účtů

Jednou z oblastí, kterým se stále věnuje pozornost, je soudržnost údajů INP s ostatními statistickými údaji o nákladech práce, zejména s údaji z čtvrtletních národních účtů.

Ve výroční zprávě o kvalitě mají členské státy porovnat míru růstu INP s mírou růstu hodinových náhrad zaměstnancům podle národních účtů (definice ESA 2010 14 ). Neočekává se, že se soubory údajů budou dokonale shodovat: i když se používají téměř identické definice nákladů práce, mohou se lišit statistické postupy a úpravy. Navíc je obzvlášť složité shromažďovat údaje o odpracovaných hodinách jak pro index nákladů práce, tak pro národní účty. Navzdory těmto rozdílům v metodice je poučné analyzovat míru nesrovnalostí mezi oběma zdroji. Jestliže jsou míry nesrovnalostí nad příslušnou relativní prahovou hodnotou, může to naznačovat, že některý ze souborů trpí problémy s kvalitou.

Co se týče hodnocení kvality, Eurostat nadále sledoval souhrnné ukazatele sekcí B až S NACE Rev. 2 každého členského státu. Pro toto srovnání byly použity údaje INP neočištěné od sezónních vlivů, s výjimkou Dánska a Švédska, pro které byly dostupné údaje očištěné od kalendářních vlivů. Střední roční tempo růstu INP bylo porovnáno s průměrným ročním tempem hodinových náhrad zaměstnancům za 8 čtvrtletí a kolísání o více než dva procentní body se považovala za podnět pro další analýzu (viz obrázek 2).

Obrázek 2: Srovnání mediánů ročních měr růstu indexu nákladů práce (INP) a hodinových náhrad zaměstnancům

(Sekce B až S NACE Rev. 2 souhrnně, celkové náklady práce, referenční období: 2020Q2–2022Q1*)

* V případě Dánska a Švédska nebyly údaje neočištěné od sezónních vlivů v době vypracování návrhu k dispozici; místo toho byly použity údaje očištěné od kalendářních vlivů.

Zdroj:

-pro národní účty: soubory údajů Eurostatu namq_10_a10[proměnná: „náhrady zaměstnancům“] a namq_10_a10_e[proměnná: „domácí pojetí zaměstnanců, v tisících odpracovaných hodin“].

-pro INP: soubor údajů Eurostatu lc_lci_r2_q[proměnná: „náklady práce pro INP (náhrady zaměstnancům plus daně minus dotace)“].

Údaje byly převzaty dne 24.6.2022.

Mezi země s rozdílem větším než 2 procentní body patřily: Malta (5 procentních bodů), Česko (4,4 procentního bodu), Chorvatsko (3,1 procentního bodu), Irsko (2,8 procentního bodu), Polsko (2,7 procentního bodu) a také Lotyšsko a Dánsko (obě země 2,4 procentního bodu) (viz obrázek 2, kde jsou země seřazeny podle rostoucího řádu rozdílu v absolutní hodnotě).

Výsledky výše uvedené analýzy budou s členskými státy prodiskutovány, zejména s ohledem na údaje o počtu odpracovaných hodin.

Vedle středních hodnot porovnával Eurostat jako ukazatel volatility směrodatnou odchylku ročních měr růstu řad INP a národních účtů. V porovnání s minulou zprávou se volatilita obou řad výrazně zvýšila v důsledku velkých výkyvů v počtu odpracovaných hodin. To se týkalo zejména ekonomických činností, které byly krizí COVID-19 nejvíce zasaženy, a to sekce I („Ubytování, stravování a pohostinství“) a R („Kulturní, zábavní a rekreační činnosti“) NACE Rev. 2.

Srovnatelnost

Srovnatelnost mezi zeměmi je zajištěna podrobnými definicemi a metodikou stanovenými v právních předpisech týkajících se INP. Členské státy splňují požadavky EU z hlediska zdrojů údajů dostupných na vnitrostátní úrovni. Většina z nich používá buď průzkumy, nebo kombinaci průzkumů a administrativních údajů, zatímco dva členské státy spoléhají výhradně na administrativní zdroje.

Aby bylo možné zveřejňovat v průběhu doby srovnatelné údaje INP, je důležité odstraňovat kalendářní a sezónní vlivy. Hlavní ukazatele jsou očišťovány od kalendářních vlivů a sezónní vlivy jsou kompenzovány srovnáním stejných čtvrtletní za dva po sobě jdoucí roky.

Podle článku 1 nařízení (ES) č. 1216/2003 musí být údaje INP poskytovány neočištěné od sezónních vlivů, očištěné od kalendářních vlivů a očištěné od kalendářních i sezónních vlivů.

Nařízení (ES) č. 450/2003 neuvádí výslovně, zda má být očištění od kalendářních a sezónních vlivů provedeno přímým nebo nepřímým způsobem. V případě nepřímé metody se očištění provádí u základních řad, ze kterých se pak sestavují vyšší souhrnné úrovně, zatímco při přímé metodě je každá jednotlivá řada, včetně vyšších souhrnných úrovní, očištěna samostatně.

V případě INP doporučuje Eurostat používat nepřímý způsob, aby se předešlo nesrovnalostem mezi celkovými náklady práce a jednotlivými složkami.

Eurostat systematicky kontroluje nesrovnalosti mezi ročními tempy růstu celkových hodnot a složek a všechny nesrovnalosti, které přesahují 0,1 procentního bodu (po zaokrouhlení), hlásí příslušným zemím. Celkový INP se pak přepočítá na základě mzdové a nemzdové složky (nepřímý způsob). Tento harmonizovaný přístup také zajišťuje srovnatelnost napříč zeměmi.

IV.DOPAD KRIZE COVID-19

4.1 Průzkum v členských státech

V březnu 2020 zahájil Eurostat průzkum, který zemím umožnil informovat o hlavních problémech, s nimiž se potýkaly při shromažďování údajů INP od začátku pandemie. Nejčastějším problémem uváděným v průzkumu EU i v souborech metadat za 1. a 2. čtvrtletí 2020 byla nižší míra odpovědí ze strany dotazovaných podniků z důvodu dočasného uzavření podniků a nových pracovních režimů (zkrácené pracovní úvazky, práce na dálku atd.).

4.2 Metodické pokyny a podávání zpráv

Aby bylo zajištěno harmonizované zaznamenávání opatření COVID-19 ve statistice nákladů práce, zejména ve čtvrtletních INP, zveřejnil Eurostat v dubnu 2020 pokyny k zaznamenávání vládních programů souvisejících s krizí COVID-19 ve statistice nákladů práce 15 .

Podpůrná opatření zavedená vládami EU se lišila rozsahem, intenzitou a časovým rozsahem v závislosti na tom, jak pandemie COVID-19 ovlivnila hospodářství jednotlivých států. Aby Eurostat pomohl uživatelům analyzovat vývoj INP během pandemie, shromáždil informace o hlavních programech s dopadem na statistiku nákladů práce. To bylo provedeno v plné spolupráci s národními statistickými úřady a výsledky byly přidány do metadat o INP v databázi pro šíření informací Eurostatu 16 .

4.3 Dopad na údaje INP

Navzdory překážkám způsobeným pandemií COVID-19 se členským státům podařilo dodat údaje za první čtvrtletí roku 2020 včas. Ve druhém čtvrtletí roku 2020 zaznamenala většina zemí výrazný meziroční nárůst mzdové složky INP. To bylo způsobeno snížením počtu odpracovaných hodin při celkovém zachování mezd. Naopak nemzdová složka se snížila, což odráží vyšší dotace (zaznamenané se záporným znaménkem) vyplácené vládami jako kompenzace firmám za omezení snižování mezd. Ne vždy tomu tak však bylo, protože některé vlády EU se rozhodly vyplácet dotace přímo zaměstnancům, a v takovém případě nebyly ve mzdových statistikách zaznamenány.

V.ZÁVĚRY

Celkově zůstala kvalita indexů nákladů práce členských států a souhrnných ukazatelů EU dobrá, a to i přes dopad krize COVID-19. Zejména souhrnné ukazatele EU zaznamenaly nízkou míru revizí, stejně jako tomu bylo před krizí. Eurostat rovněž vydal podrobné pokyny k zachování srovnatelnosti mezi jednotlivými zeměmi v průběhu celého referenčního období.

Zprávy o kvalitě předložené členskými státy byly včas zpracovány pomocí nejnovější verze správce metadat Evropského statistického systému a byly zpřístupněny všem jeho uživatelům. Eurostat přidal obsáhlou přílohu o postupech a výsledcích očišťování od sezónních vlivů v jednotlivých členských státech. Kromě toho členské státy informovaly o hlavních programech, které jejich vlády zavedly za účelem dotování nákladů na pracovní sílu během krize COVID-19. Tato informace byla doplněna do referenčních metadat o kvalitě.

Od roku 2017 zveřejňuje Eurostat roční odhady úrovní hodinových nákladů práce podle sekcí NACE Rev. 2 založené na úrovních ze zjišťování nákladů práce a trendech INP. Související články na internetových stránkách Statistics Explained zaznamenaly vysoký počet zobrazení, což potvrzuje zájem uživatelů.

Komise bude dodržování požadavků a kvalitu údajů i nadále pravidelně monitorovat, a to za použití dodávaných údajů a další vnitrostátní dokumentace, včetně zpráv o kvalitě.

V úzké spolupráci s národními statistickými úřady provedl Eurostat také obecný přezkum právních předpisů EU týkajících se statistiky trhu práce v podnicích. Cílem tohoto přezkumu je vyhodnotit a modernizovat všechny právní předpisy EU v oblasti statistiky trhu práce pro podniky.

Pokud jde o INP, Eurostat hodlá navrhnout následující zlepšení:

-shromažďování bleskového odhadu INP v t+45 dnech od větších zemí EU s cílem zveřejnit celkové údaje za eurozónu a EU přibližně v t+50 dnech;

-shromažďování konečných údajů INP po t+65 dnech namísto t+70 dnů s cílem zveřejnit výsledky po t+72 dnech oproti současným t+77 dnům a

-zavedení přesných cílů pro mzdovou složku INP.

(1)

   Sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě o statistice eurozóny: Cesty ke zlepšení metodiky pro statistiku eurozóny a ukazatele (COM(2002) 661 final).

(2)

   Čtvrtletní tiskové zprávy jsou vydávány ve dnech stanovených v kalendáři zveřejňování; obojí lze nalézt na internetových stránkách Eurostatu ( http: //ec.europa.eu/eurostat/web/main – stránky jsou k dispozici v anglickém, francouzském a německém jazyce).

(3)

   Úř. věst. L 69, 13.3.2003, s. 1.

(4)

     Viz předchozí zpráva ( COM(2020) 819 final ze dne 22.12.2020).

(5)

     Nařízení Komise (ES) č. 1216/2003 ze dne 7. července 2003, kterým se provádí nařízení Evropského parlamentu a Rady    (ES) č. 450/2003 o indexu nákladů práce.

(6)

      http://sdmx.org/ (k dispozici pouze v angličtině).

(7)

      https://webgate.ec.europa.eu/sdmxregistry/ (k dispozici pouze v angličtině).

(8)

  https://ec.europa.eu/eurostat/cache/metadata/EN/lci_esqrs.htm (k dispozici pouze v angličtině).

(9)

     Viz soubor údajů lc_lci_lev v databázi Eurostatu pro šíření údajů ( https://ec.europa.eu/eurostat/data/database , k dispozici v angličtině, francouzštině a němčině).

(10)

     Podle nařízení (ES) č. 1216/2003 nemají Dánsko, Německo, Francie a Švédsko povinnost    dodávat údaje neočištěné od sezónních vlivů. Německo a Francie je přesto poskytují.

(11)

     Nařízení (ES) č. 450/2003 se nevztahuje na Lichtenštejnsko.

(12)

      https://ec.europa.eu/eurostat/data/database

(13)

      https://ec.europa.eu/eurostat/cache/metadata/EN/lci_esqrs.htm (k dispozici pouze v angličtině).

(14)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 549/2013 ze dne 21. května 2013 o Evropském systému národních a regionálních účtů v Evropské unii (Úř. věst. L 174, 26.6.2013, s. 1).

(15)

      https://ec.europa.eu/eurostat/documents/10186/10693286/Labour-costs_Guidance_note.pdf

(16)

      Index nákladů práce (INP) (europa.eu) , bod 15.2.