Zpravodajka:

Antje Sabine GERSTEIN

Žádost o vypracování stanoviska	Evropská komise, 20. 1. 2023
Právní základ	Článek 304 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Jednotný trh, výroba a spotřeba
Přijato v sekci	29. 6. 2023
Přijato na plenárním zasedání	12. 7. 2023
Plenární zasedání č.	580
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	196/1/4

1.   Závěry a doporučení

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) podporuje přístup Evropské komise, který spočívá v tom, že se za výchozí bod přezkumu nařízení o označování textilních výrobků považuje především možnost zavedení nových digitálních technologií označování, nových technologií v oblasti vláken a jejich klasifikace a nových recyklačních technologií, a tím se uznává nový, rozsáhlý regulační rámec EU pro textilie obecně.

1.2

Spotřebitelé mají různá očekávání, pokud jde o míru podrobnosti, kterou poskytují štítky textilních výrobků. Při přezkumu nařízení o označování textilních výrobků musí být tato různá míra očekávání uspokojena tím, že budou především poskytovány základní a snadno srozumitelné informace. Zároveň musí být umožněn další přístup k podrobnějším informacím.

1.3

Vzhledem k tomu, že textilní odvětví je jedním z nejvíce globalizovaných odvětví, považuje EHSV za nanejvýš důležité, aby Evropská komise usilovala o sladění požadavků na označování v celé EU a na celém světě, pokud jde o údaje o původu, pokyny pro péči, velikost a materiálové složení.

1.4

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby měla na paměti specifické potřeby malých a středních podniků v tomto odvětví. Aby se zabránilo dalšímu přesouvání podniků a zohlednila se skutečnost, že v tomto odvětví v celé EU pracuje 1,3 milionu zaměstnanců, musí nová ustanovení nařízení o označování textilních výrobků poskytovat dostatečnou flexibilitu pro řešení potřeb a kapacit malých a středních podniků, tak aby bylo možné nejenom zachovat, ale také dále budovat a rozvíjet pracovní místa a dovednosti v tomto hospodářském odvětví.

2.   Obecné připomínky

2.1

Ve Strategii EU pro udržitelné a oběhové textilní výrobky byl oznámen přezkum nařízení o označování textilních výrobků (nařízení (EU) č. 1007/2011 (1)), které vyžaduje, aby byly textilní výrobky prodávané na trhu EU opatřeny označením jasně identifikujícím materiálové složení a uvádějícím veškeré netextilní části živočišného původu. V rámci tohoto přezkumu byla ve strategii zmíněna možnost zavést povinné uvádění dalších typů informací, jako jsou parametry udržitelnosti a oběhovosti, rozměry výrobků a v relevantních případech země, ve které probíhají výrobní postupy („made in“ – „vyrobeno v“).

2.2

EHSV v tomto stanovisku zkoumá možnosti rozšíření oblasti působnosti stávajícího nařízení přezkoumáním některých prvků, které jsou již uvedeny v článku 24 nařízení, a doplněním dalších parametrů týkajících se udržitelnosti a oběhovosti v souladu se stávajícími legislativními návrhy, jako je legislativní návrh týkající se požadavků na ekodesign udržitelných výrobků. Ve stanovisku bude zohledněno hledisko průmyslu, včetně nákladů a lepší výměny informací v rámci hodnotového řetězce, a hledisko spotřebitelů s cílem zajistit správné, přesné a jasné informace.

2.3

EHSV podporuje přístup Evropské komise, který spočívá v tom, že se za výchozí bod přezkumu považuje především možnost zavedení nových digitálních technologií označování, nových technologií v oblasti vláken a jejich klasifikace a nových recyklačních technologií, a tím se uznává celkový nový rozsáhlý regulační rámec EU pro textilie, včetně iniciativy Evropské komise týkající se environmentálních tvrzení (2).

2.4

V této souvislosti EHSV zdůrazňuje, že řada aspektů týkajících se textilního odvětví je již podchycena ve velmi komplexních horizontálních regulačních návrzích, které jsou většinou již ve fázi legislativního procesu. Sociální odpovědností podniků a otázkami souvisejícími s prací se zabývá směrnice o náležité péči podniků v oblasti udržitelnosti a nařízení o nucené práci. Ve směrnici o posílení postavení spotřebitelů a směrnici o environmentálních tvrzeních bude již brzy upraveno sdělování tvrzení o udržitelnosti, a v revidované rámcové směrnici o odpadech budou stanoveny základní pojmy související s nakládáním s produkty na konci jejich životnosti.

2.5

Spotřebitelé mají různá očekávání, pokud jde o míru podrobnosti, kterou poskytují štítky textilních výrobků. Při přezkumu nařízení o označování textilních výrobků musí být tato různá míra očekávání uspokojena tím, že budou především poskytovány základní a snadno srozumitelné informace. Zároveň musí být umožněn další přístup k podrobnějším informacím, například prostřednictvím dobrovolného poskytování normalizovaných informací o výrobním procesu.

2.6

EHSV poukazuje na to, že přezkum nařízení o označování textilních výrobků je iniciativou REFIT, jejímž jasným cílem je zjednodušit právní předpisy EU, učinit je vhodnými pro daný účel a snížit náklady pro podniky a spotřebitele. Co se týče podniků, musí to zahrnovat snížení nákladů na dodržování předpisů a jasnost a jednotnost právních předpisů. Pokud jde o spotřebitele, jsou zapotřebí přesné, ucelené a srovnatelné informace o textilních výrobcích. EHSV vyzdvihuje význam maximální harmonizace s cílem pomoci tomuto odvětví úspěšně přejít na komplexní oběhovost.

2.7

EHSV požaduje urychlené přijetí opatření týkajících se systému klasifikace vláken, neboť současný systém není dostatečně flexibilně reagovat na vývoj v oblasti inovativních vláken, která mají často menší dopad na životní prostředí než tradiční vlákna. Pro mnoho výrobců nových vláken je tato situace frustrující, protože nemohou svá vlákna přesně označovat. Tato nová vlákna navíc ještě nemohou být uvedena na štítcích textilních výrobků, a jejich identifikace proto zůstává obrovskou výzvou pro subjekty provádějící recyklaci, což v současné době brání oběhovosti v tomto odvětví. EHSV poukazuje na to, že tato mezera v právních předpisech rovněž negativně ovlivňuje vnímání ze strany spotřebitelů, neboť některé výrobky mohou být ve skutečnosti mnohem udržitelnější, než je uváděno na současných štítcích.

2.8

EHSV se domnívá, že je nanejvýš důležité, aby Evropská komise usilovala o sladění požadavků na označování v celé EU a na celém světě, pokud jde o údaje o původu, pokyny pro péči, velikost a materiálové složení. Textilní odvětví je jedním z nejvíce globalizovaných odvětví. Oděvy se bez ohledu na místo, kde vznikly, distribuují do nejrůznějších oblastí po celém světě (EU, USA atd.), v nichž platí různá pravidla pro označování (3). V případě potřeby musí být zohledněny globální požadavky na označování a globální harmonizované normy.

2.9

Požadavek maximální harmonizace souvisí s jasným politickým požadavkem EHSV, aby se zabránilo dalšímu narušování vnitřního trhu, neboť se zdá, že se v jednotlivých členských státech objevuje stále více rozdílných požadavků na označování. EHSV proto považuje za nezbytné a správně načasované, aby Evropská komise navrhla přezkum nařízení o označování textilních výrobků v roce 2023, kdy uplyne 30 let od vzniku jednotného trhu.

2.10

EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby měla na paměti specifické potřeby malých a středních podniků v tomto odvětví. Aby se zabránilo dalšímu přesouvání podniků a zohlednila se skutečnost, že v tomto odvětví v celé EU pracuje 1,3 milionu zaměstnanců (4), musí nová ustanovení nařízení o označování textilních výrobků poskytovat dostatečnou flexibilitu pro řešení potřeb a kapacit malých a středních podniků, tak aby bylo možné nejenom zachovat, ale také dále budovat a rozvíjet pracovní místa a dovednosti v tomto hospodářském odvětví. Pro malé a střední podniky, které jsou páteří průmyslové textilní výroby v EU, například není proveditelná všeobecná kontrola shody prováděná certifikačním orgánem. Přiměřeným přístupem by bylo zavedení postupů „autocertifikace“, jako jsou interní řízení výroby stanovená v příloze II rozhodnutí č. 768/2008/ES (5), jejichž prostřednictvím malé a střední podniky informují spotřebitele a poskytují jim záruky.

3.   Konkrétní připomínky

3.1   Klasifikace vláken

3.1.1

V posledních letech textilní průmysl vyvinul řadu nových vláken s prokazatelně nižší environmentální stopou ve srovnání s tradičnějšími vlákny. Ačkoli se k výrobě těchto materiálů mohou používat podobné suroviny, jejich výrobní technologie a vlastnosti se často výrazně liší od výrobních technologií a vlastností běžných vláken. Nová vlákna nejsou v současné době uznána stávajícími obecnými klasifikacemi vláken v příloze I. V důsledku toho jsou inovativní druhy vláken klasifikovány pod různými názvy nebo jako „jiná“ vlákna. S ohledem na ekologickou transformaci a přechod na oběhové hospodářství by přepracované nařízení o označování textilních výrobků mělo umožnit, aby byla vlákna s charakteristickými vlastnostmi jako taková uznána v příloze I. Očekávaný přezkum nařízení o označování textilních výrobků by měl být lépe přizpůsoben tak, aby odrážel dynamický pokrok v oblasti inovativních vláken.

3.1.2

Široká škála nových druhů vláken s charakteristickými vlastnostmi se již blíží uvedení na trh nebo bude v budoucnu na trhu dostupná. Současný proces aktualizace přílohy I je však netransparentní a pro žadatele nejistý. EHSV proto doporučuje, aby orgány EU posoudily a přezkoumaly, jak zajistit, aby byl proces aktualizace transparentnější a technicky správný.

3.2   Toleranční mez materiálového složení

3.2.1

Vzhledem k přechodu na oběhové hospodářství se v textilním průmyslu při výrobě oděvů stále více využívají recyklovaná vlákna a materiály. Stávající nařízení není zcela vhodné pro přesné označování materiálového složení vláken s recyklovaným obsahem, což brání přechodu na oběhové hospodářství. Ustanovení čl. 20 odst. 3 připouští nejvýše 3 % odchylku mezi obsahem vláken uvedeným na štítku a složením vláken zjištěným na základě úředních zkoušek. Kvůli současnému stavu technického vývoje v oblasti technologie třídění a recyklace textilu však dochází k odchylkám ve složení vláken, které někdy překračují míru tolerance ve výši 3 %. Je tomu tak proto, že zejména v případě mechanické recyklace nelze plně zajistit, aby vstupní surovina pro recyklaci neobsahovala příměsi jiných textilních materiálů. Proto je nutné prozkoumat možnost zavést v revidovaném nařízení o označování textilních výrobků vyšší toleranční mez v oblasti složení. Na základě informací od odborníků EHSV doporučuje, aby aktualizovaná úroveň činila 3–5 %. Zvýšená míra tolerance by měla zohledňovat pouze stávající omezení technologií recyklace, neměla by ospravedlňovat nedostatky při výrobě. Mírné zvýšení míry tolerance je vítaným krokem k odstranění překážek bránících zavádění recyklovaných materiálů do výroby oděvů.

3.3   Harmonizace s globálními normami a postupy

3.3.1   Harmonizace zkušebních norem

3.3.1.1

Textilní průmysl je velmi globalizovaný a často se řídí mezinárodními normami. Přezkum nařízení o označování textilních výrobků je příležitostí ke sladění metod zkoušení materiálového složení s globálními normami. V současné době jsou podle článku 19 pro zkoušení materiálového složení povoleny pouze normy EU (EN). Ve většině případů jsou normy EN velmi podobné mezinárodním normám ISO, existují však drobné rozdíly v parametrech metod, a ty vedou k rozporům mezi výsledky zkoušek ISO a EN. Vzhledem ke globálním hodnotovým řetězcům textilního průmyslu jsou v tomto odvětví široce uplatňovány a upřednostňovány normy ISO. V důsledku toho podniky častěji kontrolují výrobky určené pro evropský trh, což výrazně zvyšuje náklady. EHSV proto doporučuje, aby byly v revidovaném nařízení o označování textilních výrobků uznány normy ISO za oficiální zkušební normy. EHSV dále upozorňuje na skutečnost, že v současné době dochází k velkému pokroku v inovacích v oblasti nových metod zjišťování materiálového složení. Evropská komise by při přezkumu nařízení o označování textilních výrobků měla tento pokrok zohlednit.

3.3.2   Harmonizace s mezinárodními normami a obchodními pravidly

3.3.2.1

EHSV podporuje návrh přeměnit nařízení o označování textilních výrobků v rámec harmonizovaných norem pro řadu požadavků (klasifikace nových vláken, zkoušení materiálového složení, určování velikosti, pokyny pro péči). Tyto normy by měly mít, pokud možno, celosvětový dosah. To by vedlo k větší harmonizaci požadavků na označování jak v rámci jednotného trhu, tak v celosvětovém měřítku.

3.3.2.2

Vzhledem ke globálnímu zaměření textilního odvětví je při přezkumu nařízení o označování textilních výrobků zásadní vzít v úvahu mezinárodní sladění a spolupráci. Evropská komise by měla zajistit soudržnost se Světovou celní organizací a probíhajícím přezkumem kódů HS, ale také se závazky v oblasti uplatňování mezinárodních norem, které byly přijaty v rámci Dohody WTO o technických překážkách obchodu.

3.4   Digitální označování

3.4.1

EHSV velmi vítá záměr Evropské komise digitalizovat v revidovaném nařízení o označování textilních výrobků označování složení. Kromě toho EHSV v souvislosti s nařízením o ekodesignu udržitelných produktů vítá iniciativy v oblasti digitálního označování a komunikace se spotřebiteli, jako je digitální pas výrobku. Je však zásadní, aby Evropská komise tyto digitální iniciativy sladila, aby vznikl soudržný a účinný politický rámec.

3.4.2

V současné době nejsou fyzické štítky z mnoha důvodů tak účinné, jak by bylo žádoucí. Štítky jsou často po zakoupení výrobku odstřiženy. Text na štítcích se může po častém praní v pračce seprat. Kromě toho je výroba velkých fyzických štítků v několika různých jazycích nákladná a přispívá ke vzniku plastového odpadu. Text je malý a je přeložen do více jazyků, což také spotřebitelům ztěžuje jeho pochopení.

3.4.3

Digitální štítky by podnikům usnadnily práci a zlepšily by poskytování informací spotřebitelům tím, že by jim nabízely srozumitelný text v příslušných jazykových verzích. I nadále je však nutné poskytovat informace méně technicky zdatným spotřebitelům, ale existují různé možnosti, například poskytování informací na vyžádání v místě prodeje. Odolnost označení vyžaduje, aby se jednalo o neodstranitelný „nosič dat“ umístěný na výrobku, který zaručí snadný přístup k digitálním informacím.

3.4.4

I kdyby se Komise rozhodla ponechat některé informace na fyzických štítcích, by měl tento přístup přesto vést k celkovému významnému zmenšení velikosti štítků. EHSV podporuje názor Komise, že fyzické štítky nebo fyzické nosiče digitálních informací by se měly dát obtížněji odstřihnout. Již nyní jsou k dispozici neodírající metody označování. Metody ztížení odstřihnutí štítků by měly zaručit trvanlivost informací (např. informace vytištěné přímo na materiálu se mohou vyprat) a neměly by snižovat funkčnost výrobku (např. úplné přišití štítku na oděv by mohlo snížit jeho funkčnost).

3.4.5

Evropská komise by měla posoudit, jak lze digitální pas výrobku využít v souvislosti s digitálním štítkem podle revidovaného nařízení o označování textilních výrobků. Aby se zajistila jednotnost a usnadnilo provádění, mohl by být digitální štítek podle nařízení o označování textilních výrobků rovněž umístěn na stejném nosiči dat jako digitální pas výrobku.

3.5   Výjimka z označování pro některé druhy výrobků

3.5.1

Příloha V stávajícího nařízení o označování textilních výrobků osvobozuje od povinnosti označování 42 druhů textilních výrobků. Jedná se o malé předměty (např. pásky k hodinkám), u nichž by přidání štítku snížilo funkčnost výrobku. Přístup založený na seznamu však neposkytuje jasné pokyny ohledně toho, jak by hospodářské subjekty měly označovat výrobky, které nejsou uvedeny v příloze V, ale u nichž přidání štítku rovněž snižuje funkčnost. EHSV doporučuje, aby bylo v přezkoumaném nařízení vyjasněno, jak správně označovat výrobky (např. punčochy a ponožky), u nichž povinné označování omezuje funkčnost výrobku. Stávající přístup založený na seznamu by například mohl být nahrazen definicí výrobků, které jsou od povinného označování osvobozeny.

---

(1)  Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1007/2011 ze dne 27. září 2011 o názvech textilních vláken a souvisejícím označování materiálového složení textilních výrobků a o zrušení směrnice Rady 73/44/EHS a směrnic Evropského parlamentu a Rady 96/73/ES a 2008/121/ES (Úř. věst. L 272, 18.10.2011, s. 1).

(2)  COM(2023) 166 final – 2023/0085 (COD).

(3)  Příkladem takových požadavků jsou kanadské předpisy o označování a propagaci textilních výrobků (Textile Labelling and Advertising Regulations, TLAR) a americký zákon o identifikaci výrobků z textilních vláken (Textile Fiber Products Identification Act).

(4)  https://euratex.eu/wp-content/uploads/EURATEX_FactsKey_Figures_2022rev-1.pdf.

(5)  Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 768/2008/ES ze dne 9. července 2008 o společném rámci pro uvádění výrobků na trh a o zrušení rozhodnutí Rady 93/465/EHS (Úř. věst. L 218, 13.8.2008, s. 82).