Zveřejnění oznámení o schválení standardní změny specifikace výrobku týkající se názvu v odvětví vína, jak je uvedeno v čl. 17 odst. 2 a 3 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33

(2022/C 203/05)

Toto oznámení se zveřejňuje v souladu s čl. 17 odst. 5 nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2019/33 (1).

OZNÁMENÍ O SCHVÁLENÍ STANDARDNÍ ZMĚNY, KTERÉ MÁ VLIV NA JEDNOTNÝ DOKUMENT

„Achterhoek – Winterswijk“

PDO-NL-02402-AM01

Datum oznámení: 22.2.2022

POPIS A DŮVODY SCHVÁLENÉ ZMĚNY

1.   Do seznamu odrůd byly přidány dvě odrůdy: Chardonnay (B) a Cabaret Noir (N)

Producenti používají odrůdy Chardonnay (B) (Vitis vinifera) a Cabaret Noir (N) (kříženec Vitis vinifera a dalších druhů rodu Vitis) při výrobě, neboť je to možné v rámci nedávno obnovené společné organizace zemědělských trhů. Tyto dvě odrůdy se nyní přidávají do seznamu moštových odrůd.

Pro zohlednění skutečné praxe a vzhledem k tomu, že nedávno obnovená společná organizace zemědělských trhů umožňuje používání moštových odrůd, které jsou výsledkem křížení Vitis vinifera a jiných druhů rodu Vitis, přidávají se do seznamu moštových odrůd odrůdy Chardonnay (B) a Cabaret Noir (N).

Odrůdy Cabaret Noir (N) a Chardonnay (B) se rovněž přidávají k popisu v rámci různých příslušných kategorií/druhů vína:

Odrůda Cabaret Noir (N) se přidává u těchto vín:

Kategorie vína 1: VÍNO: červené víno suché, s ovocnými tóny nebo sladké

Kategorie vína 1: VÍNO: červené víno zrající v sudech

Kategorie vína 1: VÍNO: růžové víno, velmi ovocné

Kategorie vína 3: LIKÉROVÉ VÍNO, červené

Kategorie vína 9: PERLIVÉ VÍNO DOSYCENÉ OXIDEM UHLIČITÝM, růžové

Odrůda Chardonnay (B) se přidává u těchto vín:

Kategorie vína 1: VÍNO: bílé víno suché, s ovocnými tóny nebo sladké

Kategorie vína 1: VÍNO: bílé víno zrající v sudech

Kategorie vína 1: VÍNO: růžové víno, velmi ovocné

Kategorie vína 5: JAKOSTNÍ ŠUMIVÉ VÍNO, bílé

Kategorie vína 9: PERLIVÉ VÍNO DOSYCENÉ OXIDEM UHLIČITÝM, růžové

Kategorie vína 15: VÍNO ZE ZASCHLÝCH HROZNŮ, bílé

Kategorie vína 16: VÍNO Z PŘEZRÁLÝCH HROZNŮ, bílé

2.   Změna pro uvedení do souladu se současnou praxí

Popis

U Kategorie vína 5 se doplňuje následující věta: Jakostní šumivé víno, bílé, velmi ovocné, jako doplněk procesu výroby vína:

Výroba blanc de noir z červených hroznů.

Důvod

Ve světle současné praxe při výrobě jakostního šumivého vína, bílého, velmi ovocného, se proces výroby blanc de noir z červených hroznů doplňuje o použití odrůdy Pinotin (N).

Původní znění:

Kategorie vína 5: Kvalitní šumivé víno, bílé, velmi ovocné

Kvašení za studena při teplotě nižší než 18 °C (výjimka: zvýšení teploty na začátku kvašení u vín s obtížným kvašením)

Druhotné kvašení v lahvi za použití tradiční metody

Nové znění:

Kategorie vína 5: Kvalitní šumivé víno, bílé, velmi ovocné

Výroba blanc de noir z červených hroznů.

Kvašení za studena při teplotě nižší než 18 °C (výjimka: zvýšení teploty na začátku kvašení u vín s obtížným kvašením)

Druhotné kvašení v lahvi za použití tradiční metody

3.   Změna pro uvedení do souladu se současnou praxí

Popis

V oddíle 3.1 (Podrobnosti týkající se ověřování) specifikace produktu se podrobnosti týkající se ověřování přizpůsobují stávající praxi.

Pro organoleptické zkoušky byla uzavřena dohoda s německým úřadem pro vinařství o provádění zkoušek prostřednictvím zavedeného testování jakostního vína.

Důvod

Každé víno s CHOP musí při organoleptických zkouškách dosáhnout minimálního výsledku stanoveného pro toto víno. Vzhledem k tomu, že nejprve byl jako dozorový úřad odpovědný za sledování těchto zkoušek určen pouze nizozemský úřad pro bezpečnost potravin a spotřebních výrobků (Nederlandse Voedsel- en Warenautoriteit, NVWA), byla nyní přijata opatření pro testování, které má provádět německý úřad pro vinařství, jenž má všechny postupy pro kontrolované testování jakostních vín. Odpovědnost za dohled nad víny s CHOP má stále jako dříve nizozemský úřad pro bezpečnost potravin a spotřebních výrobků.

Původní znění:

Minimálně jedna kontrola (jedna společnost) CHOP „Achterhoek – Winterswijk“ za rok, která se co nejvíce kombinuje s pravidelnými inspekčními prohlídkami vína (nebo jinými pravidelnými kontrolami prováděnými nizozemským úřadem pro bezpečnost potravin a spotřebních výrobků).

Správní kontrola dodržování ustanovení specifikace produktu (a dalších právních požadavků).

Testování je u CHOP „Achterhoek – Winterswijk“ povinné. Společnosti musí mít vzorky každého vína testovaného certifikovanou laboratoří (v Nizozemsku nebo mimo něj – seznam omezeného počtu laboratoří musí být poskytnut nizozemskému úřadu pro bezpečnost potravin a spotřebních výrobků, který ho musí schválit). Nizozemský úřad pro bezpečnost potravin a spotřebních výrobků to sleduje (prostřednictvím správních kontrol) a náhodně odebírá kontrolní vzorky za účelem analýzy ve své laboratoři.

Každé víno s CHOP musí mít organoleptické zkoušky. Společnosti podílející se na výrobě CHOP samy organizují organoleptické zkoušky v různých obdobích, které si určí, s využitím seznamu (20–30) kvalifikovaných osob (poskytovaných společnostmi) a metod, které musí schválit nizozemský úřad pro bezpečnost potravin a spotřebních výrobků. Společnosti sdělí nizozemskému úřadu pro bezpečnost potravin a spotřebních výrobků data organoleptických zkoušek. Nizozemský úřad pro bezpečnost potravin a spotřebních výrobků se účastní vzorku testů a sleduje jejich průběh.

Nové znění:

Aby byla zajištěna jakost vín z oblasti původu „Achterhoek – Winterswijk“, musí všechna vína s označením „Achterhoek – Winterswijk“ splňovat tyto specifikace produktu:

1.	Analytické vlastnosti (oddíl 2.4.2.1)

Každá vinice musí odebrat vzorek každého vína a nechat ho analyzovat v laboratoři certifikované pro EU (v Nizozemsku nebo mimo něj);

2.	Organoleptické zkoušky

Všechna vína musí být podrobena organoleptickým zkouškám, při nichž musí splňovat minimální požadavky, aby mohla být označena jako víno s CHOP.

Vlastník souboru CHOP používá pro organoleptické zkoušky metodu platnou pro nizozemská vína s CHOP (viz internetová stránka nizozemské agentury pro podnikání), stanoví minimální výsledek pro víno s CHOP a informuje nizozemský úřad pro bezpečnost potravin a spotřebních výrobků (eus@nvwa.nl);

3.	Ostatní podmínky uvedené ve specifikaci, jako jsou enologické postupy, maximální výnos atd.

Ověření nizozemským úřadem pro bezpečnost potravin a spotřebních výrobků

Za účelem zajištění a ověření této kvality působí nizozemský úřad pro bezpečnost potravin a spotřebních výrobků jako dozorový úřad. To znamená, že jsou sledovány následující postupy:

1.

Vinice s CHOP spravují soubor obsahující výsledky analytických a organoleptických zkoušek vín, pro která bylo zažádáno o CHOP nebo kterým bylo CHOP uděleno, včetně vlastností dotyčných vín (moštové odrůdy, vinice atd.). Nizozemský úřad pro bezpečnost potravin a spotřebních výrobků může tento soubor použít k ověření vín.

2.

Kontroly CHOP „Achterhoek – Winterswijk“ provádí nizozemský úřad pro bezpečnost potravin a spotřebních výrobků. Tyto kontroly prováděné nizozemským úřadem pro bezpečnost potravin a spotřebních výrobků jsou pokud možno kombinovány s pravidelnými inspekčními návštěvami souvisejícími s vínem (nebo jinými pravidelnými kontrolami ze strany nizozemského úřadu pro bezpečnost potravin a spotřebních výrobků). Během těchto návštěv se provádějí kontroly s cílem určit, zda vína splňují: a. analytické vlastnosti. Analytické hodnoty vín musí odpovídat specifikaci produktu. Nizozemský úřad pro bezpečnost potravin a spotřebních výrobků odebírá namátkově kontrolní vzorky za účelem analýzy ve své laboratoři; b. ostatní ustanovení specifikace produktu, jako jsou příslušné enologické postupy (oddíl 2.4.2.2) a jiné podmínky; c. minimální požadavek na výsledek organoleptických zkoušek.

4.   Změna pro uvedení do souladu s praxí

Popis

Z oddílu 1.5.2 jednotného dokumentu se vypouští maximální výnos odrůdy Johanniter (B) pro zaschlé hrozny (20 hektolitrů na hektar) a pro přezrálé hrozny (40 hektolitrů na hektar).

Důvod

Hrozny odrůdy Johanniter (B) se nepoužívají pro víno ze zaschlých hroznů a/nebo víno z přezrálých hroznů.

Znění týkající se maximálního výnosu odrůdy Johanniter (B) u zaschlých a přezrálých hroznů v oddílu 1.5.2 jednotného dokumentu se proto vypouští.

JEDNOTNÝ DOKUMENT

1.   Název (názvy)

Achterhoek – Winterswijk

2.   Druh zeměpisného označení

CHOP – chráněné označení původu

3.   Kategorie výrobků z révy vinné

1.

Víno

3.	Likérové víno

5.	Jakostní šumivé víno

9.	Perlivé víno dosycené oxidem uhličitým

15.	Víno ze zaschlých hroznů

16.	Víno z přezrálých hroznů

4.   Popis vína (vín)

1.   Kategorie vína 1: VÍNO: červené víno suché, s ovocnými tóny nebo sladké

STRUČNÝ POPIS

Moštové odrůdy: Regent (N), Pinotin (N), Acolon (N), Cabertin (N), Cabernet Cortis (N), Monarch (N), Cabaret Noir (N) nebo cuvée těchto odrůd. Organoleptické vlastnosti: Barva: tmavě červená, v závislosti na kombinaci odrůd. Aroma: připomínající tmavě červené plody, např. lesní ovoce, ostružiny a třešně. Konkrétní aroma závisí na kombinaci odrůd. Chuť: přístupné víno s jemným ovocným aroma, obsahuje třísloviny. Analytické vlastnosti: Obsah cukru se u suchého ovocného vína pohybuje mezi 0,5 až 6 gramy na litr. Obsah cukru se u sladkého červeného vína pohybuje mezi 15 až 30 gramy na litr. Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	10,5
Minimální celková kyselost	63,84 miliekvivalentu na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

2.   Kategorie vína 1: VÍNO: červené víno zrající v sudech

STRUČNÝ POPIS

Moštové odrůdy: Regent (N), Pinotin (N), Acolon (N), Cabertin (N), Cabernet Cortis (N), Monarch (N), Cabaret Noir (N) nebo cuvée těchto odrůd. Organoleptické vlastnosti: Barva: intenzivně červená, v závislosti na kombinaci odrůd. Aroma: připomínající tmavě červené plody, např. lesní ovoce, ostružiny a třešně. Konkrétní aroma závisí na kombinaci odrůd. Chuť: v důsledku bohaté struktury tříslovin má víno plnou chuť s tóny vanilky. Analytické vlastnosti: obsah cukru se u tohoto vína pohybuje mezi 0,5 až 6 gramy na litr. Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	11,5
Minimální celková kyselost	63,84 miliekvivalentu na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

3.   Kategorie vína 1: VÍNO: bílé víno suché, s ovocnými tóny nebo sladké

STRUČNÝ POPIS

Moštové odrůdy: Johanniter (B), Souvignier Gris (Rs), Solaris (B), Merzling (B), Chardonnay (B) nebo cuvée těchto odrůd. Organoleptické vlastnosti: Barva: od slámově žluté po zlatavě žlutou, v závislosti na kombinaci odrůd. Aroma: pro vína obsahující odrůdy Solaris a Merzling: tropické ovoce; Vína Johanniter a Souvignier Gris mají aroma zralého ovoce, jako jsou žlutá jablka, zatímco Chardonnay (B) má aroma ovoce (cukrový meloun Honeydew, meruňka a zralý ananas) a vanilky, pokud zrálo v dřevěných sudech. Chuť: ovocná a svěží, přičemž vína obsahující odrůdu Johanniter nesou v důsledku své kyselosti tóny Ryzlinku, zatímco vína obsahující odrůdu Souvignier Gris mají plnější chuť. Vína s obsahem odrůdy Solaris se vyznačují osvěžující kyselostí a vína s obsahem odrůdy Merzling kombinují sladkou chuť s nakyslými ovocnými tóny. Vína z odrůdy Chardonnay (B) mají plnou chuť. Analytické vlastnosti: obsah cukru u suchého vína: mezi 1 až 8 gramy na litr; obsah cukru u sladkého vína: mezi 15 až 30 gramy na litr. Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	10,5
Minimální celková kyselost	77,14 miliekvivalentu na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

4.   Kategorie vína 1: VÍNO: bílé víno zrající v sudech

STRUČNÝ POPIS

Moštové odrůdy: Solaris (B), Chardonnay (B). Organoleptické vlastnosti: Barva: zlatavě žlutá. Aroma: buket tvoří tóny domácího a exotického ovoce, např. manga nebo zralého ananasu. Chuť: svěže nakyslá. Sudy poskytují vínu dřevěné tóny a krémovou chuť. Analytické vlastnosti: obsah cukru se u tohoto vína pohybuje mezi 15 až 30 gramy na litr. Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	10,5
Minimální celková kyselost	77,14 miliekvivalentu na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

5.   Kategorie vína 1: VÍNO: růžové víno, velmi ovocné

STRUČNÝ POPIS

Moštové odrůdy: Regent (N), Pinotin (N), Acolon (N), Cabertin (N), Cabernet Cortis (N), Monarch (N), Cabaret Noir (N) nebo cuvée těchto odrůd, případně i s odrůdami Solaris (B) / Johanniter (B) / Chardonnay (B). Organoleptické vlastnosti: Barva: lososová. Aroma: sladké tóny červeného ovoce. Chuť: ovocná, mírně nasládlá a plná chuť. Analytické vlastnosti: obsah cukru se u tohoto vína pohybuje mezi 3 až 10 gramy na litr. Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	10
Minimální celková kyselost	63,84 miliekvivalentu na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

6.   Kategorie vína 3: LIKÉROVÉ VÍNO, červené

STRUČNÝ POPIS

Moštové odrůdy: Regent (N), Pinotin (N), Acolon (N), Cabertin (N), Cabaret Noir (N) nebo cuvée těchto odrůd. Organoleptické vlastnosti: Barva: červená. Aroma: sladké s tóny ostružin, lehce kořeněné. Chuť: vyvážená sladká a zároveň ovocně nakyslá chuť s kořeněnými tóny. Analytické vlastnosti: obsah cukru se u tohoto vína pohybuje mezi 50 až 100 gramy na litr. Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	18
Minimální celková kyselost	63,84 miliekvivalentu na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

7.   Kategorie vína 5: JAKOSTNÍ ŠUMIVÉ VÍNO, bílé

STRUČNÝ POPIS

Moštové odrůdy: Johanniter (B), Souvignier Gris (Rs), Solaris (B), Chardonnay (B), Pinotin (N) blanc de noir nebo cuvée těchto odrůd. Organoleptické vlastnosti: Barva: bílá. Aroma: jablečné, citrusové plody. Chuť: ovocná a svěží, poměrně plná chuť s jemnými bublinkami. Analytické vlastnosti: obsah cukru se u tohoto vína pohybuje mezi 5 až 16 gramy na litr. Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	10,5
Minimální celková kyselost	79,8 miliekvivalentu na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

8.   Kategorie vína 9: PERLIVÉ VÍNO DOSYCENÉ OXIDEM UHLIČITÝM, růžové

STRUČNÝ POPIS

Moštové odrůdy: Regent (N), Pinotin (N), Acolon (N), Cabertin (N), Cabernet Cortis (N), Monarch (N), Cabaret Noir (N) nebo cuvée těchto odrůd, případně i s odrůdami Solaris (B) / Johanniter (B) / Chardonnay (B). Organoleptické vlastnosti: Barva: lososová. Aroma: lehká vůně červeného ovoce. Chuť: ovocná chuť, vyvolává jemně štiplavý pocit. Analytické vlastnosti: obsah cukru se u tohoto vína pohybuje mezi 5 až 16 gramy na litr. Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	10
Minimální celková kyselost	63,84 miliekvivalentu na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

9.   Kategorie vína 15: VÍNO ZE ZASCHLÝCH HROZNŮ, bílé

STRUČNÝ POPIS

Moštové odrůdy: Solaris (B), Chardonnay (B). Organoleptické vlastnosti: Barva: zlatavě žlutá. Aroma: vůně zralého tropického ovoce a medu. Chuť: bohatá, krémová, sladká a zároveň svěží plná chuť. Analytické vlastnosti: obsah cukru se u tohoto vína pohybuje mezi 120 až 240 gramy na litr. Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	9
Minimální celková kyselost	66,5 miliekvivalentu na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

10.   Kategorie vína 16: VÍNO Z PŘEZRÁLÝCH HROZNŮ, bílé

STRUČNÝ POPIS

Moštové odrůdy: Solaris (B), Chardonnay (B). Organoleptické vlastnosti: Barva: zlatavě žlutá. Aroma: vůně zralého tropického ovoce a medu. Chuť: bohatá, krémová, sladká a zároveň svěží plná chuť. Analytické vlastnosti: obsah cukru se u tohoto vína pohybuje mezi 50 až 120 gramy na litr. Níže uvedené charakteristiky, pro něž nejsou specifikovány žádné hodnoty, jsou v souladu s mezními hodnotami stanovenými v nařízeních EU.

Obecné analytické vlastnosti
Maximální celkový obsah alkoholu (v % objemových)
Minimální skutečný obsah alkoholu (v % objemových)	12
Minimální celková kyselost	73,15 miliekvivalentu na litr
Maximální obsah těkavých kyselin (v miliekvivalentech na litr)
Maximální celkový obsah oxidu siřičitého (v miligramech na litr)

5.   Enologické postupy

5.1.   Zvláštní enologické postupy

Pravidla produkce vína a

1.	zvláštní enologický postup

Následující pravidla výroby vína platí pro všechny kategorie vína uvedené v seznamu níže.

—	Maximální míra obohacení podléhá pravidlům stanoveným v nařízení EU s případným dodatečným zvýšením o 0,5 %, pokud jej pro dotčený rok povolily příslušné orgány (v tomto případě Ministerstvo pro zemědělství, přírodu a kvalitu potravin).

—	Míra odkyselení podléhá mezním hodnotám stanoveným v nařízení EU.

—	K okyselování je nutné získat každý rok povolení od příslušných orgánů (v tomto případě Ministerstva pro zemědělství, přírodu a kvalitu potravin) na základě žádosti pro dotčený rok, přičemž následně se použijí mezní hodnoty stanovené v nařízení EU.

2.	Kategorie vína 1: VÍNO: červené víno suché, s ovocnými tóny nebo sladké

Zvláštní enologický postup

Kvašení na slupkách po dobu nejméně 4 dnů

3.	Kategorie vína 1: VÍNO: červené víno zrající v sudech

Zvláštní enologický postup

Kvašení na slupkách po dobu nejméně 4 dnů

Zrání v dřevěných sudech po dobu nejméně 8 měsíců

4.	Kategorie vína 1: VÍNO: bílé víno suché, s ovocnými tóny nebo sladké

Zvláštní enologický postup

Kvašení za studena při teplotě nižší než 18 °C (výjimka: zvýšení teploty na začátku kvašení u vín s obtížným kvašením)

5.	Kategorie vína 1: VÍNO: bílé víno zrající v sudech

Zvláštní enologický postup

Kvašení za studena při teplotě nižší než 18 °C (výjimka: zvýšení teploty na začátku kvašení u vín s obtížným kvašením)

Zrání alespoň 50 % objemu v dřevěných sudech po dobu nejméně 3 měsíců

6.	Kategorie vína 1: VÍNO: růžové víno, velmi ovocné

Zvláštní enologický postup

Kvašení za studena při teplotě nižší než 18 °C (výjimka: zvýšení teploty na začátku kvašení u vín s obtížným kvašením)

7.	Kategorie vína 3: LIKÉROVÉ VÍNO, červené

Zvláštní enologický postup

Kvašení na slupkách po dobu nejméně 4 dnů

Zrání v dřevěných sudech po dobu nejméně jednoho roku

Přidání alkoholu z vína

8.	Kategorie vína 5: JAKOSTNÍ ŠUMIVÉ VÍNO, bílé

Zvláštní enologický postup

Výroba blanc de noir z červených hroznů.

Kvašení za studena při teplotě nižší než 18 °C (výjimka: zvýšení teploty na začátku kvašení u vín s obtížným kvašením)

Druhotné kvašení v lahvi za použití tradiční metody

9.	Kategorie vína 9: PERLIVÉ VÍNO DOSYCENÉ OXIDEM UHLIČITÝM, růžové

Zvláštní enologický postup

Kvašení za studena při teplotě nižší než 18 °C (výjimka: zvýšení teploty na začátku kvašení u vín s obtížným kvašením)

Přidání oxidu uhličitého během plnění do lahví (při maximálním tlaku 2,5 baru)

10.	Kategorie vína 15: VÍNO ZE ZASCHLÝCH HROZNŮ, bílé

Zvláštní enologický postup

Pozdní sběr, hrozny se sbírají ručně

Přirozeně zaschlé hrozny se následně suší na slámě po dobu nejméně dvou týdnů

Víno se vyrábí kvašením za studena při teplotě nižší než 18 °C

11.	Kategorie vína 16: VÍNO Z PŘEZRÁLÝCH HROZNŮ, bílé

Zvláštní enologický postup

Pozdní sběr hroznů s obsahem cukru nejméně 120 stupňů Oechsle

Kvašení za studena při teplotě nižší než 18 °C (výjimka: zvýšení teploty na začátku kvašení u vín s obtížným kvašením)

5.2.   Maximální výnosy

1.	Červené, Regent (N)

50 hektolitrů na hektar

2.	Červené, Pinotin (N)

50 hektolitrů na hektar

3.	Červené, Monarch (N)

50 hektolitrů na hektar

4.	Červené, Acolon (N)

50 hektolitrů na hektar

5.	Červené, Cabertin (N)

50 hektolitrů na hektar

6.	Červené, Cabernet Cortis (N)

50 hektolitrů na hektar

7.	Bílé, Souvignier Gris (Rs)

60 hektolitrů na hektar

8.	Bílé, Souvignier Gris (Rs), zaschlé hrozny

20 hektolitrů na hektar

9.	Bílé, Souvignier Gris (Rs), přezrálé hrozny

40 hektolitrů na hektar

10.	Bílé, Johanniter (B)

60 hektolitrů na hektar

11.	Bílé, Solaris (B)

50 hektolitrů na hektar

12.	Bílé, Solaris (B), zaschlé hrozny

20 hektolitrů na hektar

13.	Bílé, Solaris (B), přezrálé hrozny

40 hektolitrů na hektar

14.	Bílé, Merzling (B)

60 hektolitrů na hektar

15.	Červené, Cabaret Noir (N)

50 hektolitrů na hektar

16.	Bílé, Chardonnay (B)

60 hektolitrů na hektar

17.	Bílé, Chardonnay (B), zaschlé hrozny

20 hektolitrů na hektar

18.	Bílé, Chardonnay (B), přezrálé hrozny

40 hektolitrů na hektar

6.   Vymezená zeměpisná oblast

Vymezená zeměpisná oblast se nachází ve východní části regionu Achterhoek, sahá až k hranicím s Německem a je ohraničena územím obce Winterswijk.

V oblasti Achterhoek – Winterswijk zahrnují vinice, na něž se toto chráněné označení původu vztahuje, oblasti s půdami klasifikovanými jako HN21, KX a eZE23. Zahrnují rovněž oblasti s půdami klasifikovanými jako HN23, ZG23 a ZG21 a obsahujícími humus a hlínu, které jsou důležité pro pěstování hroznů. Celkově tvoří půdy uvedených typů většinu vymezené oblasti.

Území obce Winterswijk sestává z celé řady odlehlých oblastí tvořených devíti vesnicemi. Ve směru hodinových ručiček na mapě se jedná o tyto vesnice: Meddo (1 448 obyvatel), Huppel (414 obyvatel), Henxel (268 obyvatel), Ratum (354 obyvatel), Brinkheurne (272 obyvatel), Kotten (798 obyvatel), Woold (861 obyvatel), Miste (675 obyvatel) a Corle (281 obyvatel). Meddo je jediná z vesnic s návsí a občanskou vybaveností.

7.   Moštová odrůda (odrůdy)

Acolon

Cabaret Noir (N) (VB-91-26-4)

Cabernet Cortis

Cabertin (N) (VB-91-26-17)

Chardonnay (B)

Johanniter (B)

Merzling (B)

Monarch

Pinotin (N)

Regent (N)

Solaris

Souvignier Gris

8.   Popis souvislostí

8.1.   Vymezená oblast

Většina vymezené oblasti se nachází na planině na východě Nizozemska a má strukturu půdy (s obsahem hlíny a vápence) odlišnou od oblasti regionu Achterhoek na západ od Winterswijku (kde je půda tvořena naplavenými jíly a povrchovými ložisky písku).

Oblast Winterswijk je známa svou krajinou členěnou živými ploty a lomy, kde se nacházejí zkameněliny. Na dně celé řady vodních toků ve Winterswijku lze nalézt jurské liasové vrstvy. Na základě toho nizozemská vláda v roce 2005 prohlásila tuto oblast národní krajinnou oblastí Winterswijk, jejíž celková plocha pokrývá téměř 22 000 hektarů.

Půda

Winterswijk obklopuje půda východonizozemské planiny, která obsahuje hlínu a také vápenec. Půda v ostatních částech regionu Achterhoek je tvořena naplavenými jíly a povrchovými ložisky písku.

Ve vymezené oblasti se nacházejí různé typy půd, jež se střídají a navzájem mísí.

Půdní typy vykazují tyto charakteristiky:

—	Silná vrstva humusu.

—	Půda obsahuje hlínu, která vínu pomáhá získat plnou chuť a brání jí ve vysychání.

—	Vrstva hlíny (lutum) snižuje míru vysychání révy.

—	Písčitá svrchní vrstva půdy zajišťuje dobrou rovnováhu vody.

—	Spodní vrstva absorbuje minerály ze spodních vrstev půdy (například z obsaženého jílu), což révě zajišťuje kvalitní živiny.

Klima a životní prostředí

Vymezená oblast leží nedaleko stanice Královského nizozemského meteorologického institutu v Hupselu, kde byly (v období 2010–2015) pro vinařskou sezónu trvající od května do září zaznamenány následující hodnoty:

—	Průměrná teplota: 15,58 °C

—	Průměrná minimální teplota: 9,93 °C

—	Průměrná maximální teplota: 20,83 °C

—	Průměrná relativní vlhkost: 78,36 %

—	Průměrné srážky: 78,54 mm za měsíc

—	Průměrný počet hodin slunečního svitu: 192,93 hodin za měsíc

Skutečnost, že se noční teploty pohybují mírně pod celostátním průměrem, přispívá ke svěží a ovocné chuti vín, zatímco poněkud vyšší maximální teploty a větší počet hodin slunečního svitu zajišťují, že jsou hrozny zralejší.

8.2.   Příčinná souvislost

Kvalita vína je výsledkem kombinace klimatu, půdy, pěstování a enologických postupů.

Kombinace vrstev půdy zajišťuje vyvážený stav vody. Spodní vrstva půdy poskytuje prostřednictvím podzemní vody živiny z vápence a dalších minerálů, zatímco hlína a humus obsažené ve svrchní vrstvě vytvářejí nezbytné podmínky k tomu, aby hrozny prospívaly.

Půdy s obsahem humusu a hlíny jsou pro pěstování vín ideální. Dobře zadržují vlhkost a živiny, díky čemuž se může rozvinout aroma hroznů a vzniká plné, výrazné víno, dokonce i v poměrně suchých obdobích.

Podnebí (které je spíše kontinentální) napomáhá dosáhnout požadované zralosti, avšak zachovává svěží, ovocnou chuť (v důsledku o něco nižších nočních teplot).

Lidské faktory – jako je výběr odrůd, použitá pěstební metoda (maximální využití slunečního světla, prořezávání trsů), nakládání s úrodou (kontrola obsahu cukru, kyselosti a aromatu) a enologické postupy (kvašení za studena, zrání v dřevěných sudech) – jsou dalším aspektem, který společně s půdou a klimatem umožňuje produkci jakostních vín. Výsledkem jsou rozpoznatelná odrůdová vína a cuvée (s plnou ovocnou chutí), přičemž bílá a růžová vína jsou svěží (s vůní zralého ovoce / citrusů) a červená vína obsahují jemné třísloviny.

Souhrnně vzato kombinace klimatu (čerstvost a dozrávání), půdy (hlína/humus s vápencem kvůli rovnováze vody a živin), pěstování (výběr odrůd, hustota výsadby, nakládání s listy, rozhodnutí ohledně úrody) a enologických postupů (např. kvašení za studena, zrání v sudech) zajišťují:

—	svěží a plnou ovocnou chuť bílých a růžových vín,

—	jemné třísloviny a plnou chuť červených vín.

Tato kombinace platí pro kategorii „Víno“, ale také pro ostatní kategorie vína („Likérové víno“, „Jakostní šumivé víno“, „Perlivé víno dosycené oxidem uhličitým“), které se vyrábějí stejným způsobem a ze stejných hroznů jako vína z kategorie 1 „Víno“ (tj. „základní víno“), vyznačují se však dalšími vlastnostmi specifickými pro danou kategorii, jež získávají za použití dalších postupů během procesu výroby.

Pro „Víno ze zaschlých hroznů“ a „Víno z přezrálých hroznů“ je kombinace klimatu, půdy, pěstování a enologických postupů rovněž důležitá. Tato jakostní dezertní vína se nicméně vyrábějí za pomoci delšího dozrávání hroznů (vyšší obsah cukru) nebo jejich zasychání (vyšší obsah cukru a koncentrovanější aroma).

Podrobnosti o dalších kategoriích vína (mimo „Víno“)

—	Likérové víno

Likérové víno sestává ze „základního vína“ s týmiž organoleptickými vlastnostmi (jež jsou výsledkem kombinace půdy, klimatu a lidských faktorů) jako u kategorie „Víno“, avšak s požadovaným zbytkovým obsahem cukru likérového vína. Kromě toho likérové víno zraje v sudech po dobu nejméně jednoho roku (díky čemuž se u něj rozvinou jemnější třísloviny a dřevěné tóny) a do vína se přidává alkohol z vína, čímž se z něj stává likér. Likérové víno má minimální skutečný obsah alkoholu 18 %.

—	Jakostní šumivé víno

„Základní víno“ pro výrobu jakostního šumivého vína má stejné organoleptické vlastnosti jako kategorie „Víno“ (tutéž svěží a ovocnou chuť, která je výsledkem kombinace půdy, klimatu a lidské činnosti). Vyznačuje se také charakteristikami, jež jsou dány přeměnou základního vína v šumivé víno za pomoci kvašení v lahvích (tradiční metoda), což vínu zajišťuje jeho elegantní pěnivost. Víno se vyrábí za použití přetlaku činícího nejméně 3,5 baru. Cuvée používané k výrobě jakostního šumivého vína má minimální celkový obsah alkoholu 10,5 % obj.

—	Perlivé víno dosycené oxidem uhličitým

„Základní víno“ používané pro výrobu perlivého vína dosyceného oxidem uhličitým má stejné organoleptické vlastnosti jako kategorie „Víno“ (tutéž svěží a ovocnou chuť, která je výsledkem kombinace půdy, klimatu a lidské činnosti). Vyznačuje se také charakteristikami, které jsou výsledkem dosycování CO2 za účelem dosažení požadované perlivosti. Perlivé víno dosycené oxidem uhličitým má minimální skutečný obsah alkoholu 10 % a vyrábí se za použití přetlaku v maximální výši 2,5 baru. Je to svěží a výrazně ovocné letní víno.

—	Víno ze zaschlých hroznů (dezertní víno)

Nezbytným krokem je dozrávání hroznů po delší dobu, načež se po dobu alespoň dvou týdnů nechají zaschnout, což tomuto vínu ze zaschlých hroznů zajišťuje vyšší obsah cukru a koncentrovanější aroma. Procesem kvašení za studena vzniká víno s minimálním skutečným obsahem alkoholu 9,4 %.

Koncentrace aromatu v tomto víně ovocné chuti je dána kombinací půdy, podnebí a lidské činnosti. Tomuto dezertnímu vínu dává jeho plnou chuť především péče, již mu věnují lidé, kteří ho vyrábějí.

—	Víno z přezrálých hroznů (dezertní víno)

Díky nezbytnému dozrávání hroznů po delší dobu má víno z přezrálých hroznů obsah cukru alespoň 110 stupňů Oechsle. Výsledkem tohoto procesu, který zahrnuje kvašení za studena bez obohacování, je víno s minimálním skutečným obsahem alkoholu 12 %, jehož ovocná chuť je výsledkem z kombinace půdy, klimatu a lidské činnosti. Tomuto dezertnímu vínu dává jeho plnou chuť především péče, již mu věnují lidé, kteří ho vyrábějí.

Díky tomuto přístupu uvedená vína každoročně vyhrávají ocenění v celé řadě soutěží konaných jak v Nizozemsku, tak v zahraničí (např. ve Vídni).

8.3.   Lidské faktory (pěstování a výroba vína)

Proces pěstování je charakterizován následujícími postupy, jejichž konkrétní volba umožňuje vyrábět jakostní vína:

—	Výběr odrůd: Vybrané druhy dokážou v místním prostředí dobře dozrát a získat potřebné aroma. Jsou rovněž vybírány pro svou odolnost, aby bylo pěstování udržitelnější.

—

Hustota výsadby: Řádky jsou rozmístěny ve vzdálenosti 2,00–2,20 metru od sebe (kvůli dostatečnému přísunu slunečního světla) s mezerami mezi jednotlivými rostlinami 1,00–1,25 m. Na jednu rostlinu tak připadá přibližně 2,2 m2, čímž se zajistí, aby každá rostlina měla dostatek živin (a hrozny tak mohly dozrávat a mohlo se rozvinout jejich aroma).

—	Pruhy půdy mezi řádky révy jsou vyčištěny od vegetace. Díky tomu lze zachycovat teplo uvolněné během noci, což urychluje dozrávání. Uvedená skutečnost rovněž pomáhá bojovat proti nočním mrazům. Popřípadě lze pruhy ponechat zelené s pokryvem nízké vegetace.

—	Výhonky se během růstu zaštipují, aby se živiny dostaly až k hroznům.

—	Pěstování má svá omezení (maximální výnos je specifikován v popisu vín). Hrozny se v případě potřeby prořezávají.

—

Vedení révy: Bylo rozhodnuto používat Guyotovu metodu (při níž se keře každoročně zajišťují vyvazováním na tažný drát) se vzpřímenou listovou korunou vyrůstající do výšky přibližně 2,20 m (pro pohlcování slunečního světla kvůli fotosyntéze) a odhalenými hrozny po odstranění listů (kvůli rychlejšímu zasychání a slunečnímu světlu).

—	Jedno z klíčových rozhodnutí během pěstování spočívá ve stanovení okamžiku, kdy sklízet hrozny. Toto rozhodnutí je činěno na základě velice pečlivého sledování procesu dozrávání hroznů – jejich obsahu cukru, kyselosti (pH) a aroma –, aby bylo možné vyrobit jakostní víno.

—	Při utváření charakteru vyráběných vín hrají obzvlášť důležitou roli tyto postupy:

—	Vína jsou vyráběna na základě specifikací, jejichž cílem je kvalita úrody (zbytkový obsah cukru, kyselost, minimální obsah alkoholu, zrání v kontaktu se dřevem). Panel odborných hodnotitelů chuti každoročně rozhoduje o složení jednotlivých cuvée a o tom, zda by měla být uložena ke zrání v sudech.

—	Kvašení bílých a růžových vín za studena zajišťuje, že jsou svěží a ovocná.

—	Používání dřevěných sudů ke zrání červených vín jim dává plnou chuť s jemnými tříslovinami, zatímco bílá vína zrají částečně v kontaktu se dřevem pro získání plnější chuti.

9.   další základní podmínky (balení, označování a další požadavky)

—

Odkaz na specifikaci výrobku

https://www.rvo.nl/sites/default/files/2017/06/Productdossier-BOB-Achterhoek-Winterswijk.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 9, 11.1.2019, s. 2.