EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 18.11.2022

COM(2022) 710 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

o posílené politice v oblasti interoperability veřejného sektoru


Propojení veřejných služeb, podpora veřejných politik a poskytování veřejných výhod

Směrem k „Interoperabilní Evropě“

{SWD(2022) 710 final}

Obsah

1.    Nástin situace    

2.    Podpora interoperabilní digitalizace veřejného sektoru    

2.1    Co je interoperabilita…    

2.2    … a proč je zlepšení interoperability pro EU důležité?    

3.    Přeřazení na vyšší rychlost spolupráce v oblasti interoperability EU    

3.1    Budování společného řízení interoperability    

3.2    Zapojení všech úrovní veřejné správy    

3.3    Podpora inovací a spolupráce v oblasti „GovTech“    

3.4    Monitorování dopadu    

4.    Zajistit interoperabilitu politik EU od návrhu a připravenost na digitalizaci    

4.1    Tvorba politik EU v digitálním věku    

4.2    Zaměření financování interoperability    

4.3    Začlenění interoperability do politik EU v oblasti dat a inovací    

4.4    Rozvoj mezinárodní spolupráce v oblasti interoperability veřejného sektoru    

1.Nástin situace

Interoperabilní digitální veřejné služby jsou nezbytné pro úspěšnou digitalizaci jednotného trhu Evropské unie. Průmysl a společnost mohou hodně získat tím, že zajistí, aby digitální transformace evropského veřejného sektoru byla inkluzivní, spravedlivá a otevřená, udržitelná, zaměřená na hodnoty a interoperabilní. Digitální transformace veřejného sektoru vytváří pro digitalizaci evropského průmyslu a společnosti velmi významné podněcující a odrazující faktory 1 . Význam a potenciál veřejného sektoru pro „evropské pojetí“ digitální transformace zaměřené na hodnoty uznaly vlády EU 2 , místní a regionální komunity 3 a potvrdil jej i Digitální kompas EU, který označuje veřejný sektor za jeden ze čtyř klíčových bodů, jež určují digitální trajektorii EU 4 . Digitální veřejná správa se stala zvláštním bodem zřetele také v rámci národních plánů pro oživení a odolnost, do nichž se plánují investice v celkové výši 47 miliard EUR 5 .

Větší zaměření na interoperabilitu veřejného sektoru podporuje snahy o oživení a odolnost Evropy, protože účinně propojuje orgány veřejné správy a politiky, lidi a podniky s cílem nabízet bezproblémové služby a datové toky. Patří sem přizpůsobení politik EU digitálnímu věku, zajištění účinného provádění politik digitálními prostředky a interoperability ve fázi návrhu politik, a to v úzkém partnerství mezi tvůrci politik a odborníky na IKT. Rovněž sem patří vytvoření účinného okruhu spolupráce v oblasti inovací při navrhování a poskytování digitálních veřejných služeb.

Toto sdělení doprovází návrh „aktu o Interoperabilní Evropě“ 6 , jehož cílem je vytvořit společnou správu interoperability a usnadnit spoluvytváření ekosystému řešení interoperability v celé EU. Rychlým a nákladově efektivním přístupem k navrhování digitálních veřejných služeb je společný vývoj řešení, jakož i sdílení a opětovné využívání osvědčených nástrojů. Posílená spolupráce v oblasti interoperability je nezbytná pro plné využití transformačního potenciálu veřejného sektoru, zamezení roztříštěnosti a zlepšení připojení a sdílení dat. Navrhovaný politický rámec tak přispěje k ochraně evropské digitální suverenity a posílí digitální subsidiaritu. Posílení vládní politiky EU v oblasti interoperability splňuje priority Komise a agendy digitální politiky, díky čemuž bude evropský veřejný sektor připraven na digitální věk 7 .

2.Podpora interoperabilní digitalizace veřejného sektoru

2.1Co je interoperabilita…

Interoperabilita veřejného sektoru je tím, co umožňuje správním orgánům spolupracovat a zajistit fungování veřejných služeb přes hranice, napříč odvětvími a přes hranice organizací. Mají z ní prospěch osoby i podniky, které jsou na těchto propojených službách závislé 8 . Je také přínosem pro samotné komunity a správní orgány, které se při rozhodování spoléhají na důvěryhodná data z různých veřejných nebo soukromých zdrojů a které musí plnit politické cíle, jež jsou často propojeny napříč hranicemi a odvětvími 9 . Interoperabilita hraje roli v rámci organizací a odvětví politiky i mezi nimi, zejména v případě těch, které jsou silně propojeny s veřejným sektorem, například spravedlnost a vnitřní věci, daně a cla, doprava, životní prostředí a zemědělství nebo zdravotnictví, jakož i regulace podniků a průmyslu. Interoperabilita je zavedeným tématem napříč politikami EU v oblasti dat a digitalizace.

Veřejné služby jsou poskytovány a využívány na různých úrovních, především na místní, ale také na regionální, vnitrostátní a evropské úrovni. Zřídkakdy fungují izolovaně, protože pro výměnu dat a poskytování požadovaných služeb koncovým uživatelům je nezbytný přístup k registrům zřízeným na různých úrovních nebo v různých odvětvích. Velká část těchto údajů se nachází mimo souvislosti dané oblasti politiky, konkrétní veřejné správy a stále častěji i mimo hranice. Znamená to, že veřejné služby v Evropě představují nově vznikající „síť sítí“ převážně suverénních subjektů na všech úrovních veřejné správy, z nichž každý má vlastní právní rámec a mandát, ale všechny jsou vzájemně propojeny. Analogicky k zavedeným transevropským dopravním a energetickým sítím 10 vytvářejí veřejné služby vlastní transevropskou síť založenou na interoperabilitě.

Interoperabilita je někdy považována za čistě technickou záležitost. Pro účinné propojení správních orgánů, datových toků a služeb však nestačí zabývat se jen technickými aspekty. Je nezbytné zajistit technické možnosti spojení a sémantické pochopení výměny a zpracování příslušných dat a určit potřebné organizační a právní souvislosti, například ve vztahu k právům na přístup k datům, jejich výměnu nebo opakované použití. K dosažení koordinace a soudržnosti je u interoperability rovněž nutný přístup založený na integrované správě. Tyto základní podmínky – neboli „vrstvy“ – interoperability jsou stanoveny v Evropském rámci interoperability (EIF), koncepčním modelu, který v roce 2004 vypracovali odborníci z digitálního veřejného sektoru z celé Evropy a který byl od té doby dvakrát aktualizován 11 . Během této doby se v souvislosti se stále propojenějším světem ukázala interoperabilita jako zásadní aspekt digitální transformace veřejné správy a služeb.

Evropský rámec interoperability je nyní obecně uznávaným politickým rámcem pro interoperabilitu v EU i mimo ni 12 . Vzhledem ke svému specifickému poslání sloužit společnému veřejnému zájmu musí být tento základ interoperability transparentní, inkluzivní, spravedlivý a bezpečný i pevně založený na hodnotách EU. Interoperabilita je tím, co umožňuje subjektům veřejného sektoru propojit se, spolupracovat a vyměňovat si data při zachování suverenity a subsidiarity 13 .

2.2… a proč je zlepšení interoperability pro EU důležité?

Zlepšení výkonnosti veřejného sektoru díky plnému zavedení interoperability na všech úrovních správy by mohlo vést k odhadovanému zvýšení HDP EU o 0,4 %. Jednotlivci by mohli ušetřit až 24 milionů hodin ročně, což představuje 543 milionů EUR. Podniky by mohly ušetřit 30 miliard hodin neboli 568 miliard EUR ročně 14 . Odhadované roční úspory nákladů díky přeshraniční interoperabilitě se pohybují v rozmezí od 5,5 do 6,3 milionu EUR pro občany a od 5,7 do 19,2 miliardy EUR pro podniky.

Případové studie také ukazují, že interoperabilita má pozitivní vliv na další veřejné hodnoty, nejen na zvýšení efektivity 15 . Například proaktivní veřejné služby nebo vícejazyčná sémantická podpora zlepšují přístup k veřejným službám a jejich inkluzivitu, čímž zvyšují důvěru veřejnosti 16 .

Interoperabilita je v době krize zásadní, jak se ukázalo v případě onemocnění COVID-19. Interoperabilita byla nezbytná nejen pro vytvoření digitálních certifikátů COVID-19, které jsou přístupné v celé EU, ale také pro sdílení informací v reálném čase o volných lůžkách intenzivní péče v nemocnicích 17 . Interoperabilita pomáhá státu, aby byl pružnější a zajišťoval přístup k informacím v reálném čase napříč odvětvími a správními úrovněmi; pomáhá posoudit výkonnost politik a motivuje k neustálým inovacím, společnému úsilí a překonávání rozdílů v jednotlivých oblastech politiky.

Současný politický rámec nezávazné spolupráce v oblasti interoperability však není pro maximální využití těchto odhadovaných přínosů vhodný. Přestože odborníci na digitální veřejnou správu a data vytvořili – s pozoruhodným nasazením – rozsáhlé společné acquis 18 EU v oblasti interoperability postupů spolupráce, koncepcí, opakovaně použitelných řešení, otevřených specifikací a nástrojů, které podporují národní reformní snahy 19 a zavedené politiky EU 20 , nedávná hodnocení odhalila zásadní omezení tohoto zcela dobrovolného přístupu ke spolupráci.

Digitální aspekty, včetně přístupu k datům a jejich sdílení, se v procesu tvorby politiky příliš často řeší pozdě. Hlediska interoperability nejsou s veřejnými službami „pevně propojeny“. Znamená to vysoká rizika a náklady na zavádění, promeškané příležitosti a v nejhorším případě narušení širokého okruhu politik závislých na digitalizaci 21 . Veřejná správa může být interoperabilní pouze tehdy, pokud jsou již ve fázi návrhu politiky učiněna správná posouzení a rozhodnutí. Pokud by EU nejednala s cílem zlepšit interoperabilitu, mohla by promeškat příležitost výrazně snížit administrativní zátěž. Snížila by se tím odolnost veřejné správy, omezila její schopnost inovovat a v nejhorším případě by jí bylo znemožněno jednat v době krize 22 . Přeshraniční spolupráce orgánů veřejné správy se musí stát stejně přirozenou a plynulou, jako když vlaky překračují hranice nebo energie proudí mezi vnitrostátními sítěmi. Reakce na onemocnění COVID-19 pouze zdůraznila význam stabilní digitální interakce veřejného sektoru napříč hranicemi a sektory.

V této souvislosti a vzhledem k tomu, jak digitální transformace nabírá na obrátkách, ministři EU odpovědní za transformaci veřejného sektoru a vedoucí pracovníci v oblasti IT členských států stále hlasitěji hovoří o potřebě posílit evropskou spolupráci v oblasti interoperability. Vyzývají ke stabilní organizační struktuře, k zobecnění uplatňování Evropského rámce interoperability, k určení obecně přijímaných a otevřených specifikací a řešení připravených k opakovanému použití. Vyzývají také k přístupu „interoperabilita od návrhu“ a k lepší koordinaci experimentů a inovací ve veřejném sektoru, včetně spolupráce se soukromým sektorem („GovTech“ 23 ). Návrh Komise na posílení politiky EU v oblasti interoperability veřejného sektoru na tyto potřeby reaguje.

3.Přeřazení na vyšší rychlost spolupráce v oblasti interoperability EU

3.1Budování společného řízení interoperability

Navrhovaný akt o Interoperabilní Evropě se zaměřuje na vytvoření strukturovaného, transparentního a inkluzivního rámce spolupráce, který zajistí přizpůsobivost a schopnost inovací, jež veřejný sektor potřebuje v dynamických technických, společenských a politických souvislostech. Interoperability nelze dosáhnout shora dolů jediným subjektem ani zdola nahoru jednotlivými aktéry: vyžaduje účinnou spolupráci mezi těmi, kdo tvoří a provádějí politiky na všech úrovních státní správy a napříč odvětvími. Vyžaduje také otevřený, ale stabilní a integrovaný správní rámec. Takový, který zajistí subsidiaritu zavedením účinného spoluvlastnictví. Takový, který je udržitelný i do budoucna, protože něco, co je navrženo tak, aby bylo interoperabilní, zastará méně rychle. Takový, který proměňuje transformační potenciál veřejného sektoru ve skutečnost a chrání veřejné hodnoty. Navrhovaný akt o Interoperabilní Evropě se snaží tento rámec spolupráce vytvořit. Stanoví zřízení Sboru pro Interoperabilní Evropu, který bude řídit společné úsilí o interoperabilitu a sdružovat ústřední orgány členských států pro digitální transformaci a orgány EU. Rovněž stanoví otevřené Sdružení pro Interoperabilní Evropu složené z odborníků, odborníků z praxe a zúčastněných stran s cílem zajistit transparentnost a propojení s postupy na základní úrovni.

Interoperabilita je vzhledem k rychlému tempu vývoje technologií a neustále se vyvíjejícím politickým potřebám pohyblivým cílem. Vyžaduje specializované, k inovacím vstřícné a otevřené právní uspořádání, které zabrání regulačnímu a technologickému ustrnutí. Jiné možnosti, například zakotvení dnes používaných technologií v právních předpisech, by mohly ohrozit budoucí inovace a omezit schopnost správních orgánů přizpůsobit se měnícím se potřebám a novým technologiím. Tvorba politiky interoperability a regulace musí být samy o sobě inovativní a připravené na digitalizaci 24 . Navrhovaný akt o Interoperabilní Evropě usiluje o to, aby tento integrovaný inovační rámec pro veřejný sektor vytvořil.

Evropský rámec interoperability je referenčním nástrojem pro zavádění interoperability ve veřejném sektoru. Aby byla zajištěna jeho relevantnost, je třeba jej pravidelně revidovat a aktualizovat. Je také třeba dále rozvíjet prováděcí doporučení a podporu 25 , například podporovat připravované odvětvové datové prostory EU 26 v úzké koordinaci s Evropským sborem pro datové inovace a požadavky připravovaného aktu o datech 27 . Navrhovaný akt o Interoperabilní Evropě počítá s touto pravidelnou aktualizací v souladu s regulací, která podporuje inovace a je připravena na digitalizaci.

3.2Zapojení všech úrovní veřejné správy

Posílené řízení interoperability EU, na němž se podílejí členské státy a EU, nabízí tolik potřebný lepší politický a podpůrný rámec pro cíle reformy veřejného sektoru EU 28 . Toto úsilí musí být kolektivní a zahrnovat všechny úrovně státní správy, aby bylo možné udržovat a aktualizovat bohaté acquis interoperability v podobě koncepcí, pokynů, specifikací a opakovaně použitelných prostředků.

Dostatečné zapojení a zastoupení regionálních a místních komunit je nezbytným předpokladem nejen proto, že představují „první a poslední fázi“ poskytování veřejných služeb, ale také proto, aby bylo možné využít značnou inovační kapacitu měst a regionů 29 . Zde hrají důležitou roli inovace a spolupráce veřejného a soukromého sektoru v oblasti služeb. Hnutí jako „Žijeme v EU“, jakož i rozšířená projektová spolupráce, například „Otevřená a agilní inteligentní města“ 30 , ukazují, že existuje silná poptávka po spolupráci v oblasti interoperability a připravenost zapojit se z regionální a místní úrovně. Rozmanitost a odbornost místně vyvíjených řešení interoperability je důležitým přínosem a měla by systematicky přispívat do okruhu uznávaných a běžně dostupných zdrojů interoperability. Proto by budoucí správa interoperability měla zahrnovat zástupce místních a regionálních orgánů a společenských skupin z venkova a měst, a proto jsou odborníci ze všech úrovní veřejné správy aktivně vyzýváni, aby se podíleli na práci budoucího Sdružení pro Interoperabilní Evropu.

S ohledem na místní a regionální podmínky vypracovala Komise v úzké spolupráci se soukromými a veřejnými subjekty „Evropský rámec interoperability pro inteligentní města a obce“ (EIF4SCC), který je plně v souladu s Evropským rámcem interoperability. Po rozsáhlé veřejné diskusi a konzultaci je tato specializace Evropského rámce interoperability představena v pracovním dokumentu útvarů Komise, který je přiložen k tomuto sdělení 31 . Komise vyzývá odborníky a odborníky z praxe z jiných oblastí politiky, aby následovali tento příklad a přizpůsobili Evropský rámec interoperability konkrétním a/nebo odvětvovým případům použití. Budoucí řízení interoperability bude mít za úkol posoudit sladění specializovaných rámců interoperability s Evropským rámcem interoperability. V minulosti byla například vyvinuta specializace Evropského rámce interoperability pro účely digitálního zdraví 32 . Tradičně hraje interoperabilita důležitou roli také v politice životního prostředí 33 , spravedlnosti a vnitřních věcí 34 či v dopravě 35 .

3.3Podpora inovací a spolupráce v oblasti „GovTech“

Trvalou výzvou pro veřejný sektor je nedopustit zaostávání v integraci technologií. Ačkoli jsou orgány veřejné moci často kritizovány za nechuť podstupovat technologická rizika, musí v rámci své jedinečné role sloužit společné věci a prokázat zvláštní povinnost péče, pokud jde o zavádění technologií a jejich zákonné, spravedlivé a důvěryhodné používání. Nové technologie totiž mají potenciál učinit veřejné služby dostupnějšími, inkluzivnějšími a efektivnějšími, než tomu bylo kdykoli dříve. Zajištění neustálých digitálních inovací ve veřejném sektoru je stejně náročné i důležité.

V celé Evropě již probíhá několik stovek činností, které zkoušejí a pilotně zavádějí digitální technologie ve veřejném sektoru; je nezbytné seznámit se s přínosy a riziky těchto technologií. Komise zřizuje Observatoř inovativních veřejných služeb 36 , jejímž úkolem je analyzovat trendy a určit osvědčené i nefunkční postupy, informovat o zavádění nových technologií a zajistit interoperabilitu od návrhu. Tato observatoř bude hodnotit, jak technologie, například umělá inteligence, mění procesy a správní struktury ve veřejném sektoru. Toto hodnocení pomůže EU i vnitrostátním a místním orgánům při přijímání informovaných rozhodnutí o zavádění nových technologií.

Evropa je plná prosperujících regionálních ekosystémů sestávajících z inovativních malých technologických společností a začínajících podniků 37 , které jsou mimo jiné podporovány sítí center pro digitální inovace 38 a Evropskou radou pro inovace 39 . Otevřeně dostupné, opakovaně použitelné a uznávané zdroje interoperability jsou pro malé inovativní podniky a iniciativy občanské společnosti důležitou pobídkou k tomu, aby spolupracovaly s veřejným sektorem.

Spolupráce veřejného a soukromého sektoru v oblasti „GovTech“ nebo „CivicTech“ 40 stimuluje inovace ve veřejném sektoru, podporuje technologickou suverenitu Evropy a otevírá cestu k veřejným zakázkám. Získání přístupu k veřejným zakázkám je pro menší společnosti hlavním zájmem, aby se mohly rozšířit a získat uznání a stabilní provozní příjmy 41 . Podpora GovTech je specializovanou částí programu Digitální Evropa i navrhovaného aktu o Interoperabilní Evropě, která je plně v souladu s rámcem EU pro podporu inovací. Průmysl bude mít prostřednictvím Evropského hospodářského a sociálního výboru vazbu na budoucí Sbor pro Interoperabilní Evropu a bude vyzván, aby se připojil k budoucímu Sdružení pro Interoperabilní Evropu.

3.4Monitorování dopadu

Posouzení dopadu budoucí politiky interoperability odhalilo obtíže při shromažďování dat a odhadování nákladů a přínosů interoperability jako činnosti, která sama o sobě není konečným cílem, ale důležitým podpůrným nástrojem digitalizace veřejného sektoru. Je však užitečné vyspělost interoperability měřit, aby bylo možné řídit investice a poměřovat pokrok. Pro digitální veřejnou správu existuje množství nástrojů pro podávání zpráv a monitorování, a to v závislosti na konkrétním uživatelském, odvětvovém nebo zeměpisném zaměření 42 . Tyto nástroje nejsou vždy sladěny nebo dostatečně propojeny a výsledky jsou zřídkakdy předkládány ve snadno použitelném strojově čitelném formátu. Mohou také představovat značnou zátěž pro správní orgány, jak upozornila expertní skupina Komise pro interoperabilitu veřejných služeb 43 .

Z těchto důvodů je důležité vyvinout transparentní a opakovaně použitelné nástroje pro podávání zpráv a monitorování, které jsou připraveny pro digitální prostředí s cílem pomoci dosáhnout cílů digitální dekády. Stávající formáty monitorování by měly být začleněny do logiky „pouze jednou“, přičemž by se měly znovu použít údaje a průzkumy tam, kde je to možné, s výsledky otevřeně dostupnými ve strojově čitelných formátech. To je samo o sobě aspektem tvorby politik připravených na digitalizaci, s nástroji a koncepcemi, které jsou opakovaně použitelné, integrované a přenositelné ve prospěch odborníků z praxe a tvůrců politik.

4.Zajistit interoperabilitu politik EU od návrhu a připravenost na digitalizaci

4.1Tvorba politik EU v digitálním věku

Digitální aspekty obecně, a zejména interoperabilita, byly tradičně ponechávány na technických odbornících a řešeny až následně, pozdě, nebo dokonce až po ukončení procesu tvorby politik. To s sebou nese vysoká rizika a náklady na provádění politik v důsledku nechtěných překážek a omezení. K překonání tohoto problému je nutné zaujmout systémový přístup k tvorbě politik založený na interoperabilitě od návrhu.

Cyklus tvorby a provádění politik je ve stále vyšší míře založen na datech a digitalizaci, a to od prognózování a hodnocení dopadů 44 přes shromažďování a monitorování dat 45 až po služby a nástroje 46 . Politiky EU obsahují stále více digitálních aspektů 47 . Vzhledem k úzkému propojení politických cílů, souborů dat a digitálních řešení může být tvorba a provádění politik EU účinné a efektivní pouze tehdy, pokud je podpořeno partnerstvím mezi tvůrci politik a odborníky na IKT. Toto partnerství musí začít co nejdříve v procesu tvorby a vývoje politik.

Vlastní digitální strategie Komise 48 a agenda zlepšování právní úpravy 49 pevně začleňují digitální myšlení do politického cyklu EU a při tvorbě politik podporují zásadu „digitalizace jako standard“. Digitální aspekty a aspekty interoperability je třeba zohlednit ve všech fázích: navrhování politik, konzultace se zúčastněnými stranami, posuzování dopadů, provádění politik, jejich monitorování a hodnocení.

Cílem „digitálních kontrol“ jako specializované, i když vyvíjející se součásti souboru nástrojů Komise pro zlepšování právní úpravy 50 , je pomoci tvůrcům politik včas zjistit a řešit příslušné digitální aspekty politiky. Kontroly musí jít ruku v ruce se strukturálním odborným poradenstvím, např. v oblasti systémové architektury, datových a cloudových technologií, ochrany soukromí a kybernetické bezpečnosti. Opakované použití dat z důvěryhodných zdrojů, opakované použití stávajících řešení a využití inovativních technologií zjednoduší provádění a zvýší účinnost zdrojů a zároveň připraví půdu pro využití datové analytiky, bezpečných a spolehlivých datových toků, umělé inteligence a nových technologií. Tento postup již prokázal svůj potenciál pro zjednodušení a snížení administrativní zátěže 51 .

U legislativních návrhů bude kladen větší důraz na interoperabilitu, systematické posuzování shody s Evropským rámcem interoperability (a případně s některou z jeho specializací) a určení rozsahu opakovaného použití interoperabilních systémů, koncepcí a součástí. Komisi a členským státům to umožní strukturovat postupy sběru a monitorování dat a zabránit vzniku duplicitních a vzájemně konfliktních systémů, obchodních proprietárních uzamčení a neudržitelných postupů v oblasti IKT. Strukturovaná spolupráce orgánů veřejné správy napříč zeměmi EU navržená v rámci aktu o interoperabilní Evropě povede k získání poradenství v oblasti politik EU s velkým dopadem na digitální infrastrukturu členských států a umožní včasné provádění politik EU.

Tvorba politik připravených na digitalizaci a interoperabilitu od návrhu podpoří vznik skutečně transevropských digitálních služeb pro občany, podniky a veřejnou politiku, které jsou důležité pro jednotný digitální trh. Zvýší přeshraniční důvěryhodnost, což dokazují například digitální certifikáty EU COVID-19, bezpečná digitální identita 52 , systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) 53 a rostoucí počet přeshraničních služeb, jež umožňuje jednotná digitální brána 54 .

Komise se sice zavázala k tvorbě politik připravených na digitalizaci a zajistí uplatňování tohoto přístupu v politických iniciativách a legislativních návrzích, ale to je jen začátek. Aby byly právní předpisy EU plně připraveny na digitalizaci a interoperabilitu od návrhu, je důležité hledat a v konečném důsledku zajistit vzájemné pochopení mezi spolunormotvůrci při plném respektování rolí jednotlivých orgánů. Společná správa interoperability v EU podle navrhovaného aktu o interoperabilní Evropě je zásadním nástrojem, který tomuto vzájemnému porozumění napomáhá.

4.2Zaměření financování interoperability

Programy EU poskytují účelové financování výzkumu, vývoje a uchovávání zdrojů interoperability veřejného sektoru EU, například nástrojů pro posuzování interoperability, sémantických slovníků, oblasti GovTech nebo opakovaně použitelných stavebních bloků pro výměnu dat a elektronickou identitu 55 . Je důležité, aby odborníci členských států z praxe v oblasti informačních technologií a politik – koneční uživatelé těchto zdrojů a subjekty, které tyto politiky provádějí – poskytovali poradenství ohledně priorit financování EU zaměřeného na interoperabilitu. Úkolem budoucího Sboru pro Interoperabilní Evropu bude poskytovat poradenství ohledně všech opatření na podporu provádění politiky nebo inovací, která budou považována za nezbytná, jak předpokládá návrh aktu o Interoperabilní Evropě.

Financování interoperability ze strany EU podporuje také provádění politik EU týkajících se digitální veřejné správy, jako je například jednotná digitální brána, peněženka eID EU nebo místní digitální dvojčata 56 . Prostřednictvím strukturálních fondů 57 , Nástroje pro oživení a odolnost 58 , Nástroje pro propojení Evropy 59 a Nástroje pro technickou podporu (TSI) 60 podporuje EU investice do modernizace veřejného sektoru v členských státech. Síť veřejné správy EU připravuje ambiciózní agendu modernizace 61 . Návrh digitální dekády a nástroj TSI počítají s projekty pro více zemí s podporou digitální transformace, včetně konsorcia evropské digitální infrastruktury (EDIC) 62 . Tyto části podpory modernizace a reformy by měly zajistit koordinaci v rané fázi a zohlednit potřeby interoperability, například prostřednictvím pravidelné výměny informací a poradenství od odborníků z praxe v souvislosti s budoucím Sdružením pro interoperabilní Evropu.

4.3Začlenění interoperability do politik EU v oblasti dat a inovací

Politika interoperability je nezbytným doplňkem nově vznikajícího politického prostředí EU v oblasti dat a digitalizace. Navazuje na právní předpisy o dostupnosti a výměně dat a doplňuje je z hlediska veřejného sektoru 63 . Podporuje centrální společné nástroje, například „data.europa.eu“, oficiální portál pro evropská data 64 . Může poskytnout sémantické znalosti potřebné pro vytváření datových prostorů a politiky EU v oblasti cloud computingu. V souladu s tím a za účelem toho, aby posílená politika interoperability EU byla plně účinná, je třeba zajistit úzkou součinnost s příslušnými provozními a regulačními strukturami digitální politiky, zejména s Evropským sborem pro datové inovace 65 . Digitální kompas 2030, referenční rámec digitální politiky EU, uznává digitální veřejnou správu jako jeden ze svých hlavních směrů činnosti, přičemž posílená politika EU v oblasti interoperability má podpořit souběžný proces digitální dekády 66 .

Standardně jsou prostředky interoperability EU k dispozici jako otevřené specifikace nebo software s otevřeným zdrojovým kódem 67 . Musí být otevřené, aby je mohly na všech úrovních snadno opakovaně používat orgány veřejné správy, které vytvářejí interoperabilní systémy a služby, a partneři ze soukromého sektoru a průmyslu, kteří s těmito orgány spolupracují. Ačkoli otevřený zdrojový kód není jediným přístupem k vytváření interoperability, projekty financované EU pro veřejné služby by měly mít otevřený zdrojový kód jako standard. Proto návrh aktu o Interoperabilní Evropě stanoví přístup k opakovaně použitelným řešením, včetně kódu, je-li to vhodné a možné. Komise sama zpřístupňuje kód jako otevřený zdrojový kód a k projektům s otevřeným zdrojovým kódem přispívá 68 . Speciální veřejná licence Evropské unie (EUPL) je k dispozici ve všech úředních jazycích EU s asistentem pro udělování licencí, který poskytuje online právní podporu 69 . Vzhledem k tomu, že napříč správními orgány členských států jsou zřizovány kanceláře pro programy v otevřeném zdrojovém kódu nebo jejich obdoba, Sbor pro Interoperabilní Evropu a Sdružení pro Interoperabilní Evropu budou podporovat výměnu osvědčených postupů a pomáhat při zjišťování opakovaně použitelných řešení a potřeb v oblasti vývoje 70 .

Pro vývoj evropského acquis v oblasti interoperability a pro zajištění otevřené, inkluzivní a na hodnotách založené digitální transformace je obzvláště důležitá úzká interakce s normalizačními fóry a činnostmi 71 . Vzhledem k tomu, že EU provádí svůj obnovený rámec politiky normalizace 72 , souvisejícími otázkami interoperability veřejného sektoru se bude systematicky zabývat budoucí Sbor pro Interoperabilní Evropu. Tato činnost zahrnuje přispění k „naléhavým oblastem“ normalizace ve veřejném sektoru a podporu úlohy EU při vytváření norem pro veřejné služby.

Nedávno zveřejněná agenda inovací 73 Komise zdůrazňuje přínosnou roli veřejného sektoru, a to nejen jako regulátora, ale také jako zadavatele veřejných zakázek a partnera pro experimentování při posilování inovačních možností EU. Agenda zdůrazňuje potenciál interoperability a podporuje zkoumání experimentování ze strany veřejného sektoru v kontrolovaných prostředích („pískovištích“) a spolupráci v oblasti GovTech.

4.4Rozvoj mezinárodní spolupráce v oblasti interoperability veřejného sektoru

Politika interoperability EU je tradičně otevřená spolupráci s mezinárodními partnery, zejména v sousedství EU, a s mezinárodními organizacemi. Interoperabilita je ze své podstaty bez hranic a zdroje interoperability EU jsou otevřeně k dispozici pro opakované použití po celém světě. Zejména jde o Evropský rámec interoperability, na který se odkazuje v mezinárodním měřítku 74 . Pro další rozvoj mezinárodní spolupráce v oblasti digitální veřejné správy založené na hodnotách je důležité udržovat a rozvíjet stávající spolupráci v oblasti interoperability s mezinárodními organizacemi, například OECD, OSN a Světovou bankou, a s podobně smýšlejícími globálními partnery 75 .

Zvláštní důležitost má prohloubení stávající spolupráce se sousedními zeměmi EU; Černá Hora, Severní Makedonie a Ukrajina jsou dlouhodobými partnery při rozvoji spolupráce v oblasti interoperability EU, přičemž velký zájem o připojení se k tomuto společnému úsilí projevily i další země. Digitální transformace správy má pro partnery v souvislosti s rozšířením a sousedstvím vysokou prioritu, přičemž Komise podporuje v souladu se standardy EU dosažení vysokého stupně interoperability. Prohlubování spolupráce podporuje předvstupní integraci i integraci v rámci hospodářského partnerství, a proto by mělo být strukturální součástí nástrojů politiky sousedství EU 76 . Rozvoj mezinárodní spolupráce není jednosměrný. Umožní EU učit se od svých partnerů i s nimi a zároveň těžit z jejich často velmi pokročilých řešení, odborných znalostí a zkušeností.

(1)

     V roce 2020 představuje veřejný sektor 53,1 % HDP, https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php?title=Government_finance_statistics#Government_revenue_and_expenditure

(2)

     Například prohlášení ministrů přijatá v Tallinu v roce 2017 ( https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/news/ministerial-declaration-egovernment-tallinn-declaration ), Berlíně v roce 2020 ( https://ec.europa.eu/isa2/sites/isa/files/cdr_20201207_eu2020_berlin_declaration_on_digital_society_and_value-based_digital_government_.pdf ), Lisabonu v roce 2021 ( https://www.lisbondeclaration.eu/ ) a Štrasburku v roce 2022 ( https://www.eupan.eu/2022/04/presidence-francaise-2022-french-presidency-2022/ ).

(3)

     Příkladem je spolupráce v rámci projektu „Život v EU“, https://living-in.eu/

(4)

     Evropské pojetí digitální dekády, COM(2021) 118 final, https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/europe-fit-digital-age/europes-digital-decade-digital-targets-2030_cs

(5)

     Z https://ec.europa.eu/info/files/recovery-and-resilience-facility-annual-report_cs , strana 23

(6)

     Návrh NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY, kterým se stanoví opatření pro vysokou úroveň interoperability veřejného sektoru v celé Unii (akt o interoperabilní Evropě), COM(2022) 720 final.

(7)

      https://ec.europa.eu/info/strategy/priorities-2019-2024/europe-fit-digital-age/shaping-europe-digital-future_cs

(8)

     Například https://nordicsmartgovernment.org/ , iniciativa pěti severských zemí, jejímž cílem je vytvořit přeshraniční a meziodvětvové interoperabilní veřejné služby.

(9)

     Příkladem těchto mnohostranných politik je případ inteligentních měst, kde je třeba společně zohlednit otázky energetiky, životního prostředí, dopravy, odpadních vod a digitálních technologií, https://ec.europa.eu/info/eu-regional-and-urban-development/topics/cities-and-urban-development/city-initiatives/smart-cities_en

(10)

     Články 170 až 172 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU) stanoví pravomoc EU zřizovat a rozvíjet transevropské sítě a podporovat propojení a interoperabilitu vnitrostátních sítí. Stále častěji sem patří spojení „hardwaru“ a „softwaru“ a propojení „suverénních“ systémů ve společné síti energetických, dopravních a digitálních sítí.

(11)

      https://joinup.ec.europa.eu/collection/nifo-national-interoperability-framework-observatory/european-interoperability-framework

(12)

      https://joinup.ec.europa.eu/collection/nifo-national-interoperability-framework-observatory/national-interoperability-initiatives  

(13)

     Jak bylo zdůrazněno ve výše uvedeném Berlínském prohlášení.

(14)

     Studie Společného výzkumného střediska Komise, https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC127330

(15)

     Příkladem je projekt DIGI4FED: https://www.uantwerpen.be/en/research-groups/govtrust/research/projects/digi4fed/

(16)

     Například automatický sociální energetický tarif v Portugalsku, který získal cenu Organizace spojených národů ( https://eportugal.gov.pt/en/noticias/tarifa-social-de-energia-automatica-premiada-pela-onu ), nebo nástroje eTranslation používané pro portál Konference o budoucnosti Evropy, které jsou k dispozici orgánům veřejné správy ( https://ec.europa.eu/info/resources-partners/machine-translation-public-administrations-etranslation_en ).

(17)

     Viz https://www.sciencedirect.com/science/article/pii/S2468042722000033

(18)

     Včetně prostředků vyvinutých ve spolupráci se zeměmi EU a s finanční podporou z bývalých programů ISA² a CEF-Telecom, viz https://joinup.ec.europa.eu/

(19)

     Například španělské národní právo a praxe v oblasti interoperability, viz https://www.boe.es/buscar/act.php?id=BOE-A-2010-1331 a https://www.boe.es/biblioteca_juridica/index.php?tipo=C

(20)

     Některé důležité politiky EU začaly jako projekty interoperability a/nebo byly těmito projekty podpořeny, např. nařízení eIDAS ( https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/eidas-regulation ) nebo infrastruktura EU pro blockchainové služby ( https://ec.europa.eu/cefdigital/wiki/display/CEFDIGITAL/ebsi )

(21)

     Řešení aspektů digitalizace a interoperability již ve fázi návrhu politiky přináší konkrétní výhody, jak je uvedeno v pokynech pro posuzování dopadů IKT, které Komise vypracovala v roce 2018 ( https://ec.europa.eu/isa2/sites/isa/files/ict_impact_assessment_guidelines.pdf ), a upřesněno v doporučeních od členů expertní skupiny Komise pro interoperabilitu veřejných služeb ( https://joinup.ec.europa.eu/collection/interoperable-europe/news/official-expert-recommendations-new-interoperability-policy )

(22)

     Například nedostatečná konzistentnost dat snížila schopnost EU kooperativním způsobem reagovat na počátku krize COVID-19, jak zjistili Renda, A. a Castro, R. (2020) v článku „Towards stronger EU governance of health threats after the COVID-19 pandemic“ (Cesta k silnější správě zdravotních hrozeb ze strany EU po pandemii COVID-19), European Journal of Risk Regulation, 11(2), s. 273.

(23)

     Viz „GovTech Practices in the EU“ (Postupy v oblasti GovTech v EU) ( https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC128247 ) nebo „Exploring Digital Government Transformation in the EU - Understanding public sector innovation in a data-driven society“ (Zkoumání digitální transformace veřejné správy v EU – chápání inovací ve veřejném sektoru ve společnosti založené na datech) ( https://publications.jrc.ec.europa.eu/repository/handle/JRC121548 )

(24)

     Politika (nebo právní akt) je připravena na digitalizaci, pokud umožňuje bezproblémové a standardně digitální provádění politiky a podporuje digitální transformaci prostřednictvím co nejlepšího využití technologií a dat ( https://joinup.ec.europa.eu/collection/better-legislation-smoother-implementation/digital-ready-policymaking ). Viz také nástroj Evropské komise pro zlepšování právní úpravy č. 28 o tvorbě politiky připravené na digitalizaci ( https://ec.europa.eu/info/files/chapter-3-identifying-impacts-evaluations-fitness-checks-and-impact-assessments_en ).

(25)

      https://joinup.ec.europa.eu/collection/national-interoperability-framework-observatory/eif-toolbox

(26)

     Komise již přijala první návrh odvětvového datového prostoru, a to navrhované nařízení o evropském prostoru pro zdravotní data, https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_2711

(27)

      https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_1113

(28)

     Evropská síť veřejné správy ( https://www.eupan.eu/ ) nebo expertní skupina Komise pro veřejnou správu a řízení ( https://ec.europa.eu/reform-support/public-administration-and-governance-policy-making/expert-group-public-administration-and-governance_en ).

(29)

     Trh inteligentních měst ( https://smart-cities-marketplace.ec.europa.eu/projects-and-sites ). Mezi příklady místních aktivit patří: Umělá inteligence pro zjišťování zástav srdce ( https://cordis.europa.eu/article/id/421437-artificial-intelligence-detects-cardiac-arrest-in-emergency-calls ); řízení kapacity na veřejných prostranstvích (Fuengirola https://www.themayor.eu/en/a/view/fuengirola-digitized-its-beach-control-and-got-an-award-for-it-8098 ); Umělá inteligence pro místní digitální dvojčata (DUET https://www.digitalurbantwins.com/ , LEAD ( https://www.leadproject.eu/ ), SHPERE ( https://sphere-project.eu/ ).

(30)

      https://oascities.org/minimal-interoperability-mechanisms/

(31)

     SWD(2022)710 final.

(32)

     Viz Evropský rámec interoperability pro elektronické zdravotnictví ( https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/7e8e2f60-6f87-4be8-9125-477e212e3a74 ) a ( https://eufordigital.eu/wp-content/uploads/2021/03/Common-Guidelines-for-eHealth-Harmonisation-and-Interoperability.pdf ). Komise mezitím navrhla zřízení specializovaného evropského prostoru pro zdravotní data ( https://health.ec.europa.eu/ehealth-digital-health-and-care/european-health-data-space_en ).

(33)

     Například https://inspire.ec.europa.eu/inspire-directive/2

(34)

     Například https://e-justice.europa.eu/home?plang=cs&action=home a https://ec.europa.eu/home-affairs/policies/schengen-borders-and-visa_en

(35)

     Například https://transport.ec.europa.eu/transport-themes/intelligent-transport-systems_en

(36)

      https://joinup.ec.europa.eu/collection/innovative-public-services

(37)

     Jako například zde: https://atomico.com/insights/launching-the-7th-annual-state-of-european-tech-report

(38)

      https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/activities/edihs

(39)

      https://eic.ec.europa.eu/index_en a program Horizont Evropa .

(40)

     Oba pojmy se týkají spolupráce veřejného a soukromého sektoru v oblasti technologií pro veřejný sektor. Zatímco pojem GovTech obvykle zahrnuje začínající podniky a malé a střední podniky v oblasti technologie, například pilotní využití umělé inteligence, pojem CivicTech obvykle zahrnuje organizace občanské společnosti, například podporu zapojení občanů na základě technologie.

(41)

     Viz strategie EU pro malé a střední podniky, https://ec.europa.eu/growth/smes/sme-strategy_en

(42)

     Například DESI ( https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/desi ) nebo projekt LORDI (místní a regionální digitální ukazatele: https://living-in.eu/groups/commitments/monitoring-measuring ). Příslušné monitorovací projekty realizují také OECD ( https://goingdigital.oecd.org/indicator/58 ), Organizace spojených národů ( https://publicadministration.un.org/egovkb/en-us/Reports/UN-E-Government-Survey-2020 ) a Světová banka ( https://www.worldbank.org/en/events/2021/09/16/govtech-maturity-index-the-state-of-digital-transformation-in-the-public-sector#:~:text=The%20World%20Bank%20has%20developed,citizen%20engagement%2C%20and%20GovTech%20enablers ).

(43)

     Doporučení 16 na adrese https://ec.europa.eu/transparency/expert-groups-register/core/api/front/expertGroupAddtitionalInfo/43164/download

(44)

     Například https://ec.europa.eu/info/law/law-making-process/planning-and-proposing-law/better-regulation-why-and-how/better-regulation-guidelines-and-toolbox_cs

(45)

     Do popředí se dostalo například podávání informací o udržitelnosti, viz nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/2088 ze dne 27. listopadu 2019 o zveřejňování informací souvisejících s udržitelností v odvětví finančních služeb, které vstoupilo v platnost v roce 2021.

(46)

     Například nařízení (EU) 2021/953 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID-19) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32021R0953 V politice námořního pozorování se používají nové nástroje, například námořní služby Copernicus nebo dálkové elektronické sledování. https://www.efca.europa.eu/en/content/new-technologies-maritime-surveillance , https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32021R0953

(47)

     Z 284 legislativních iniciativ, které Komise předložila v období od března 2020 do června 2021, se 47 % týkalo digitálních prvků a 67 % dat ve fázi plánu nebo ve fázi počátečního posouzení dopadů ( https://joinup.ec.europa.eu/collection/better-legislation-smoother-implementation ) ; onemocnění COVID-19 zrychlilo tvorbu politik připravených na digitalizaci ( https://joinup.ec.europa.eu/collection/better-legislation-smoother-implementation/news/digital-ready-policymaking-boosted-covid-19 ).

(48)

      https://ec.europa.eu/info/news/commission-adopts-new-digital-strategy-address-transformation-opportunities-post-pandemic-world-2022-jun-30_en

(49)

     COM(2021) 219 Zlepšování právní úpravy: společně v zájmu lepší tvorby právních předpisů ( https://ec.europa.eu/info/law/law-making-process/planning-and-proposing-law/better-regulation-why-and-how_en ) a SWD(2021) 305 Pokyny pro zlepšování právní úpravy ( https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/better_regulation_joining_forces_to_make_better_laws_en_0.pdf a https://ec.europa.eu/info/sites/default/files/swd2021_305_en.pdf )

(50)

     Kontrolní seznamy „Zvážil/a jsem…“ v nástroji č. 28 pro tvorbu politik připravených na digitalizaci v rámci souboru nástrojů pro zlepšování právní úpravy: https://ec.europa.eu/info/law/law-making-process/planning-and-proposing-law/better-regulation-why-and-how/better-regulation-guidelines-and-toolbox/better-regulation-toolbox-0_en a https://ec.europa.eu/info/law/law-making-process/planning-and-proposing-law/better-regulation-why-and-how/better-regulation-guidelines-and-toolbox_cs

(51)

     Například v Dánsku ( https://en.digst.dk/digital-governance/digital-ready-legislation/guidances-and-tools/ ) nebo v odvětví zdravotní péče, kde zohlednění interoperability podporuje tvorbu politik ( https://ec.europa.eu/health/blood-tissues-cells-and-organs/overview/revision-eu-legislation-blood-tissues-and-cells_en ).

(52)

      https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/policies/eidas-regulation

(53)

     Systém IMI umožňuje orgánům veřejné správy vyměňovat si informace, a podporuje tak volný pohyb služeb a osob na jednotném trhu.

(54)

     Nařízení (EU) 2018/1724, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování přístupu k informacím, postupům a k asistenčním službám a službám pro řešení problémů ( https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.L_.2018.295.01.0001.01.ENG&toc=OJ:L:2018:295:TOC ).

(55)

     Zejména program Digitální Evropa, který integruje dřívější finanční zdroje z bývalých programů ISA² a CEF Telecom ( https://ec.europa.eu/cefdigital/wiki/display/CEFDIGITAL/2018/11/08/Meet+the+new+CEF+Building+Blocks ), a programu Horizont Evropa.

(56)

     Podpořeno z programu Digitální Evropa ( https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/activities/work-programmes-digital) .

(57)

      https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/funding-opportunities/funding-programmes/overview-funding-programmes/european-structural-and-investment-funds_cs

(58)

      https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/recovery-coronavirus/recovery-and-resilience-facility_cs

(59)

      https://hadea.ec.europa.eu/programmes/connecting-europe-facility_en

(60)

      https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/find-funding/eu-funding-programmes/technical-support-instrument/technical-support-instrument-tsi_cs

(61)

     Včetně Štrasburského prohlášení přijatého v roce 2022 a strategie EUPAN 2022–2025, viz https://www.eupan.eu/

(62)

      https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52021PC0574

(63)

     Například směrnice o otevřených datech ( https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A32019L1024 ), akt o správě dat ( https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/IP_21_6428 ) a akt o datech, zejména jeho kapitola VIII ( https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/cs/ip_22_1113 ).

(64)

      https://data.europa.eu/cs

(65)

     Zřízeno aktem o správě dat.

(66)

      https://digital-strategy.ec.europa.eu/en/library/proposal-decision-establishing-2030-policy-programme-path-digital-decade

(67)

     Prostřednictvím portálu Joinup, zejména https://joinup.ec.europa.eu/collection/open-source-observatory-osor  

(68)

     Viz https://ec.europa.eu/info/departments/informatics/open-source-software-strategy_en

(69)

     Asistent pro udělování licencí Joinup na adrese https://joinup.ec.europa.eu/collection/eupl

(70)

     Komise zřídila vlastní kanceláře pro programy v otevřeném zdrojovém kódu ( https://joinup.ec.europa.eu/collection/ec-ospo ).

(71)

     Například platforma více zúčastněných stran pro normalizaci IKT ( https://ec.europa.eu/growth/single-market/european-standards/ict-standardisation_en ).

(72)

     Viz https://ec.europa.eu/docsroom/documents/48598

(73)

      https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52022DC0332

(74)

      https://joinup.ec.europa.eu/collection/nifo-national-interoperability-framework-observatory/eif-monitoring a https://joinup.ec.europa.eu/collection/nifo-national-interoperability-framework-observatory/digital-public-administration-factsheets-2021

(75)

     Například s Uruguayí ( https://ec.europa.eu/isa2/news/european-commission-reinforces-cooperation-uruguay-interoperability_en/ ) a Ukrajinou ( https://eufordigital.eu/countries/ukraine/ ).

(76)

     Pro sledování pokroku v reformě veřejné správy se používá rámec posuzování podporovaný Komisí, který byl vyvinut v rámci programu OECD Podpora zlepšení správy a řízení veřejného sektoru (SIGMA) a který se týká „interoperability“ (zásady veřejné správy: https://sigmaweb.org/publications/Principles-of-Public-Administration-2017-edition-ENG.pdf) .