EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 2.3.2022

COM(2022) 83 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, EVROPSKÉ RADĚ, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ

Na cestě k zelené, digitální a odolné ekonomice:




Evropský model růstu

1.Úvod

V kontextu extrémních nejistot spojených s globálním a bezpečnostním výhledem prochází evropské hospodářství bezprecedentní transformací směrem ke spravedlivé, ekologické a digitální budoucnosti. Od jara 2021došlo k silnému hospodářskému oživení z pandemie COVID-19. Úrovně produkce se díky mimořádným podpůrným opatřením přijatým na úrovni EU a na vnitrostátní úrovni plně zotavily. Pandemie a politická reakce EU urychlily souběžnou transformaci hospodářství EU a zdůraznily potřebu posílit odolnost hospodářství EU. Ruská invaze na Ukrajinu vedle toho ohrožuje evropskou a globální bezpečnost a stabilitu a EU musí čelit některým bezprostředním výzvám.

Rychle se zhoršující geopolitický kontext zdůrazňuje potřebu úzce spolupracovat s našimi mezinárodními partnery a posílit naši dlouhodobou agendu udržitelného růstu. Unie by nyní více než kdy jindy měla využít svých mezinárodních partnerství za účelem spojení sil při řešení společných výzev a podpoře míru a stability, jakož i mezinárodního řádu založeného na pravidlech a účinného multilateralismu. Koordinovaná reakce Unie a jejích mezinárodních partnerů na invazi na Ukrajinu ukazuje, jak může Unie pracovat na dosažení těchto cílů. Zároveň se objevily nové zdroje rizik a nejistoty, jež musíme řešit. Zatímco většina společností a dodavatelských řetězců prokázala během pandemie vysoký stupeň odolnosti a přizpůsobivosti, oživení a nedávný vývoj spojený s invazí na Ukrajinu odhalily řadu slabých míst, včetně odvětví energetiky, která je třeba řešit, abychom v dlouhodobém horizontu ochránili evropský způsob života, zachovali růst a zvýšili odolnost. Události posledních několika týdnů a rychle se zhoršující geopolitický kontext by neměly odvést naši pozornost. Naopak potvrzují, že probíhající hospodářskou transformaci je třeba urychlit.

Panuje široká shoda ohledně priorit evropského modelu hospodářského růstu, včetně ekologické a digitální transformace, a ohledně potřeby posílit hospodářskou a sociální odolnost Unie. Tyto priority společně přispívají k cíli konkurenceschopné udržitelnosti. Dosažení našich cílů vyžaduje strukturální změny hospodářství EU, a to rovněž na vnitrostátní a regionální úrovni. Přechod k udržitelnému, odolnému hospodářskému modelu podporujícímu začlenění, který umožní větší šíření a využívání digitálních a zelených technologií a dovedností, pomůže řešit klíčové výzvy, jimž Evropa čelí, zlepšit postavení Evropy jakožto světového lídra a posílit naši otevřenou strategickou autonomii. To je vzhledem ke stávající situaci mimořádně důležité. Zároveň musíme zajistit spravedlnost našeho hospodářského modelu a chránit ty, kteří jsou transformací nejvíce postiženi, včetně osob, které nemají potřebné prostředky nebo dovednosti, aby mohli plně využívat přínosů transformace. Transformace evropského hospodářství bude úspěšná pouze tehdy, bude-li spravedlivá a inkluzivní a umožní-li všem využívat příležitosti, které souběžná transformace přináší.

Transformace našeho hospodářství závisí na dvou stejně důležitých pilířích: investicích a reformách. Provádění ambiciózních a vzájemně se posilujících investic a reforem bude mít pro uskutečnění transformace zásadní význam. Na jedné straně jsou investice klíčové pro trvalý a udržitelný růst a jsou předpokladem pro urychlenou ekologickou a digitální transformaci. Na druhé straně by naše hospodářské struktury a regulační rámec měly podporovat hospodářskou transformaci a přispívat k investicím. Reformy jsou nezbytné na všech úrovních s cílem odstranit konkrétní překážky pro investice, zlepšit fungování trhu výrobků a trhu práce, změnit výrobní a spotřební modely a posílit sociálně-ekonomickou odolnost.

K dosažení těchto cílů bude třeba soudržným způsobem mobilizovat všechny stávající nástroje. Naše ambice dosáhnout do roku 2050 klimatické neutrality a využít příležitostí digitálního desetiletí při současném posílení hospodářské, územní a sociální odolnosti vyžadují okamžitá opatření. Celá odvětví a regiony projdou významnou transformací, která povede k přerozdělení pracovní síly a ke změně požadavků na dovednosti. Změní se i spotřební modely. Rozsah investičních potřeb bude vyžadovat zapojení veřejného i soukromého sektoru, přičemž většina investic bude muset pocházet ze soukromého sektoru.

NextGenerationEU, včetně Nástroje pro oživení a odolnost, a rozpočet EU poskytují tolik potřebný impuls pro oživení. Rychlé zavedení nových nástrojů EU, včetně evropského nástroje pro dočasnou podporu na zmírnění rizik nezaměstnanosti v mimořádné situaci (SURE) a investiční iniciativy pro reakci na koronavirus (CRII), zmírnilo dopady krize. Nástroj pro oživení a odolnost přispívá k oživení tím, že podporuje reformy a investice v členských státech prostřednictvím grantů a úvěrů. Zatímco Nástroj pro oživení a odolnost je dočasným nástrojem, jeho dopady budou díky jeho zaměření na udržitelné reformy a investice podporující růst dlouhodobé. Soukromé a veřejné investice na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU budou muset být dlouhodobě zachovány. Vzhledem k tomu, že velký podíl investic na financování souběžné transformace a posílení odolnosti bude pocházet ze soukromého sektoru, měly by být veřejné investice dobře zacíleny a přilákat soukromé investice. Neustále se uvažuje o tom, jak těchto cílů nejlépe dosáhnout a zároveň zajistit prorůstové snížení vysoké úrovně veřejného dluhu.

Náš rámec a pravidla by měly podporovat cíle EU a vytvářet vhodné pobídky pro domácnosti a podniky. V této souvislosti bude důležité pokročit v reformním programu na úrovni EU a rychle přijmout a provést návrhy Komise v rámci balíčku „Fit for 55“, jakož i návrhy, na nichž je založena digitální agenda EU. Ty jsou klíčové pro dosažení cílů Pařížské dohody a cílů udržitelného rozvoje.

Jednotný trh je nejcennějším hospodářským aktivem Evropy a jejím hlavním zdrojem odolnosti. Nabízí jistotu, velké pole působnosti, slouží evropským podnikům jako globální odrazový můstek a spotřebitelům též zajišťuje širokou dostupnost kvalitních výrobků. Pandemie ukázala, že pokud jednotný trh nefunguje, zaplatí to všichni: spotřebitelé, průmysl a služby, velké společnosti, ale také mnoho malých a středních podniků v dodavatelském řetězci. Proto Komise nadále pracuje na plném využití potenciálu jednotného trhu, odstranění stávajících překážek a zvýšení jeho odolnosti tím, že zvažuje, jak se lépe připravit na případné budoucí krize, a to rovněž s ohledem na zajištění volného pohybu zboží. Musíme zajistit odolné dodavatelské řetězce, včetně zajištění logistiky a bezpečnosti dodávek pro některá klíčová odvětví hospodářství, a to prostřednictvím diverzifikace dodávek a investic do inovací a nových kapacit. Je rovněž důležité řešit nedostatek pracovních sil a dovedností a kybernetické hrozby. V zájmu účinnější mobilizace soukromých investic budou zapotřebí rozhodná opatření k dokončení bankovní unie a dosažení rychlého pokroku v oblasti unie kapitálových trhů, včetně opatření v oblasti udržitelného financování. Kromě toho je nezbytné uvést do praxe Evropskou agendu dovedností. K širším cílům, včetně zdanění, obchodní politiky a rámce pro správu ekonomických záležitostí, přispějí i další politiky.

Cílem tohoto sdělení je přispět k neformálním diskusím vedoucích představitelů o evropském modelu hospodářského růstu. Zdůrazňuje význam plného provádění opatření dohodnutých na úrovni EU, koordinovaného postupu všech příslušných aktérů, včetně EU, členských států a soukromého sektoru, jakož i podpory klíčových investic a reforem nezbytných pro dlouhodobý růst a dobré životní podmínky všech občanů EU. Vzhledem ke globální povaze budoucích výzev budou opatření na úrovni EU a na mezinárodní úrovni zásadní. Rovněž bude důležité, aby nejen členské státy, ale i soukromé subjekty postupovaly stejným směrem.

2.Investice do evropské budoucnosti

Investiční výdaje v EU po finanční krizi utrpěly. Po finanční krizi klesly reálné investice v EU ve srovnání s úrovní z roku 2007 o 15 % a několik let setrvaly výrazně pod historickým trendem. Soukromé investice vyjádřené jako podíl na HDP začaly od roku 2014 postupně oživovat. Od roku 2016 se veřejné investice začaly zotavovat jen pomalu a jen stěží by mohly držet krok s úrovní odpisů. Pokud by se tyto nízké úrovně veřejných investic udržely, vedlo by k postupnému zhoršování stavu veřejného kapitálu.

Graf 1: Hrubé veřejné a soukromé investice v EU (% HDP) – levý graf; a čisté veřejné investice pro Unii a další mezinárodní partnery (% HDP) – pravý graf

Zdroj: Útvary Komise. Investice jsou definovány jako tvorba fixního kapitálu.

Zatímco investice v první polovině roku 2020 v důsledku zhroucení hospodářské činnosti poklesly, díky politické podpoře by se měly zvýšit nad úrovně před pandemií. Díky podpoře měnové a fiskální politiky, společnému závazku zabránit předčasnému návratu k fiskální konsolidaci a podpoře investic z NextGenerationEU a rozpočtu EU mají soukromé i veřejné investice v roce 2022 překročit úrovně před pandemií, což potvrzuje, že jsme na správné cestě. Ke splnění cílů souběžné transformace do roku 2030 jsou však i nadále nezbytné další vysoce kvalitní investice. Krize v posledním desetiletí navíc ukázaly, jak je důležité, aby investice doprovázely reformy.

2.1.Realizace Zelené dohody pro Evropu

Ekologická transformace je příležitostí k tomu, aby se Evropa dostala na novou cestu udržitelného růstu podporujícího začlenění. Je naléhavě nutné jednat, neboť v tomto desetiletí se rozhodne o našem úspěchu či neúspěchu. Ekologická transformace rovněž přispěje ke snížení nákladů na energii a závislosti na dovozu fosilních paliv, čímž se zlepší energetická bezpečnost a bezpečnost zdrojů Unie. Geopolitická situace a nedávný vývoj cen energií zdůraznily potřebu tuto změnu urychlit. Transformace bude rovněž znamenat přeměnu našeho průmyslu a potravinového systému, bude vyžadovat renovace budov, urychlí přechod na udržitelnou a inteligentní mobilitu a vytvoří nová pracovní místa a podnikatelské příležitosti v oběhovém hospodářství.

Transformace rovněž přinese výzvy. Má-li ekologická transformace uspět, musí klást na první místo lidi a pečovat o ty, kteří budou nejvíce postiženi. Za tímto účelem Komise učinila spravedlnost ústředním prvkem svých politik v rámci Zelené dohody pro Evropu, včetně balíčku „Fit for 55“. Navíc návrh doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu stanoví konkrétní pokyny s cílem pomoci členským státům vypracovat a provádět balíčky politik, které komplexně řeší aspekty zaměstnanosti a sociální aspekty spojené s transformací 1 .

Zelená dohoda pro Evropu 2 stanoví plán, jak učinit hospodářství Unie udržitelné spravedlivým a inkluzivním způsobem a přitom řešit výzvy související s klimatem a životním prostředím. V souladu s Pařížskou dohodou se Unie zavázala snížit do roku 2030 emise skleníkových plynů alespoň o 55 % ve srovnání s úrovněmi v roce 1990 3 . Ve snaze mobilizovat všechny politiky a sladit stávající pravidla s cíli Zelené dohody pro Evropu navrhla Komise balíček „Fit for 55“ na úrovni EU, jehož cílem je revize všech příslušných politických nástrojů 4 . Komise rovněž určila 5 řadu dalších opatření, která jsou zapotřebí ke splnění environmentálních cílů Zelené dohody pro Evropu, včetně ochrany biologické rozmanitosti a ekosystémů, boje proti znečištění a oddělení hospodářského růstu od využívání zdrojů.

Má-li být dosaženo cílů Zelené dohody pro Evropu, musí EU ve srovnání s přechozími deseti lety v nadcházejícím desetiletí (2021–2030) zvýšit roční investice o přibližně 520 miliard EUR 6 . Tyto investice mají pro společnost velký přínos a nečinnost by vedla k mnohem vyšším nákladům. Z těchto dodatečných investic připadá 390 EUR miliard ročně na dekarbonizaci hospodářství a zejména odvětví energetiky, včetně investic souvisejících s energií v odvětví budov a dopravy 7 . Dodatečné investice potřebné k dosažení dalších environmentálních cílů ekologické transformace (jdoucí nad rámec klimatu a energetiky) se odhadují na přibližně 130 miliard EUR ročně. Budeme rovněž muset investovat do přizpůsobení se změně klimatu a klíčových technologií, které umožní ekologickou transformaci a budoucí růst EU, jako jsou baterie, solární panely a vodík, jakož i do zvyšování kvalifikace a rekvalifikace pracovní síly a do odborné přípravy. Toto investiční úsilí rovněž pomůže plně využít potenciál regionů EU a jejich různé konkurenční výhody.

Tento nárůst o více než 50 % investičních potřeb v oblasti energetiky ve srovnání s historickým trendem je dán především potřebou dekarbonizovat hospodářství a podpoří naše úsilí o zajištění bezpečnosti dodávek. Níže uvedená tabulka uvádí přehled odvětví, v nichž budou tyto investice související s energetikou zapotřebí. Na straně dodávek energie budou zapotřebí investice do nové infrastruktury, včetně energie z obnovitelných zdrojů, skladování energie, modernizace stávajících elektrických sítí, propojení plynárenských a elektrických sítí a rozvoje nových paliv, jako jsou syntetická paliva. Na straně poptávky po energii budou zapotřebí investice do odvětví průmyslu, bydlení, terciárního sektoru a odvětví dopravy.

Tabulka1: Dodatečné roční potřeby investic v rámci politiky v oblasti klimatu a energetiky (v miliardách EUR)

Zdroj: Útvary Komise, na základě údajů z tabulky 7 pracovního dokumentu SWD(2021) 621 final. Dodatečné roční investice vypočítané jako rozdíl mezi průměrnými celkovými ročními investicemi v období 2011–2020 a průměrnými celkovými ročními investicemi na období 2021–2030 (scénář MIX). Čísla byla zaokrouhlena.

Jak je uvedeno výše, k dosažení cílů Zelené dohody pro Evropu v oblasti životního prostředí budou rovněž zapotřebí další investice ve výši 130 miliard EUR ročně. Tyto cíle se týkají zejména ochrany a obnovy biologické rozmanitosti a ekosystémů, přechodu na oběhové hospodářství, udržitelného využívání a ochrany vodních a mořských zdrojů a prevence a omezování znečištění. Níže uvedená tabulka uvádí rozpis dodatečných investic potřebných pro každý z těchto cílů, včetně výzkumných a vývojových činností.

Tabulka2: Dodatečné roční investiční potřeby pro environmentální cíle (v miliardách EUR)

Zdroj: Útvary Komise, na základě údajů z tabulky 1 pracovního dokumentu SWD(2020) 98 final. Čísla byla zaokrouhlena.

Požadovaná celková úroveň investic zůstane vysoká i v období po roce 2030. Je proto důležité, aby byl zaveden řádný politický rámec, který bude stimulovat a umožňovat investice, aby byla zachována úroveň investic potřebných pro ekologickou transformaci do roku 2050.

Dopady změny klimatu na naše hospodářství, včetně přímých fyzických dopadů a jejich důsledků v Evropě i mimo ni, se zintenzivní a musíme být lépe připraveni. To může zahrnovat například narušení pravidelného obchodu a cestování, ale také sociální a geopolitický vývoj, který může být vyvolán klimatickou krizí nebo ekologickou transformací a který by mohl mít dopad na naše hospodářství. Strategie pro přizpůsobení se změně klimatu 8 nastiňuje opatření k posílení odolnosti Evropy v tomto ohledu, od infrastruktury odolné vůči změně klimatu až po omezení dopadů změny klimatu na lidské zdraví.

Digitální transformace přispěje k ekologickým cílům se synergiemi v mnoha oblastech inteligentního oběhového hospodářství. Zavádění inovativních digitálních řešení může pomoci dosáhnout cílů udržitelnosti v různých odvětvích hospodářství (např. inteligentní budovy, inteligentní a udržitelné systémy mobility, digitální pasy výrobku, přesné zemědělství). Kromě toho mohou digitální technologie rovněž podporovat inovativní datová řešení, která mohou přispět k cílům Zelené dohody pro Evropu (např. datový prostor v rámci Zelené dohody pro Evropu, iniciativa Cíl Země). Zároveň by digitální odvětví mělo podporovat zavádění technologií s nižší environmentální stopou a vyšší energetickou a materiálovou účinností, například podporou technologické excelence prostřednictvím energeticky účinných polovodičů.

2.2.Využití příležitostí evropské digitální dekády

Pandemie COVID-19 urychlila digitální transformaci našich společností a dále zdůraznila význam digitálních technologií pro budoucí hospodářský růst Evropy. Digitalizace mění způsob, jakým lidé studují, pracují a navazují mezi sebou kontakt. Zároveň umožňuje podnikatelům zakládat a rozvíjet své podnikání bez ohledu na to, kde žijí, a to tím, že otevírá trhy a investice v celé Evropě i na celém světě a vytváří nová pracovní místa. Musíme zajistit, aby se této transformace mohli aktivně účastnit všichni a měli z ní prospěch. Spravedlivá digitální transformace má potenciál zvýšit inovace a produktivitu hospodářství EU a nabídnout lidem a podnikům nové příležitosti.

Digitální kompas 9 navržený Komisí stanoví digitální ambice Unie pro rok 2030. Zahrnují čtyři rozsáhlé oblasti: rozvoj digitálního vzdělávání, dovedností a kompetencí, bezpečné a udržitelné digitální infrastruktury a infrastruktury konektivity, digitální transformaci podniků a digitalizaci veřejných služeb a vzdělávacích systémů. Abychom těchto cílů dosáhli, budeme muset zvýšit investice do klíčových digitálních technologií, včetně kybernetické bezpečnosti, cloud computingu, umělé inteligence, datových prostorů, technologie blockchain a kvantových technologií a polovodičů, jakož i do příslušných dovedností. Nedávný návrh Cesta k digitální dekádě 10 potvrzuje digitální cíle pro rok 2030 a stanoví způsob, jak jich dosáhnout.

Aby bylo možné dosáhnout digitální transformace Unie, odhad z roku 2020 předpokládal, že dodatečné investice budou muset činit přibližně 125 miliard EUR ročně 11 . Zahrnuty jsou investice do digitální infrastruktury, digitálních dovedností a pokročilých technologií, ale nejsou zohledněny jiné rozměry, jako jsou např. digitální veřejné služby. Tabulka 3 níže uvádí rozčlenění těchto investičních potřeb do roku 2030 podle oblastí na základě analýzy k danému časovému okamžiku.

Tabulka3: Dodatečné roční investiční potřeby pro digitální transformaci (v miliardách EUR)

Zdroj: Útvary Komise, na základě údajů z tabulky 2 pracovního dokumentu SWD(2020) 98 final.  12 Čísla byla zaokrouhlena.  

Zatímco většina investic do digitální transformace bude pocházet ze soukromého sektoru, bude rovněž zapotřebí veřejné intervence s cílem přilákat soukromé investice a pomoci napravit selhání trhu. Cílem programu politických reforem na úrovni EU je vytvořit jednotný digitální trh, který chrání základní práva uživatelů, nabízí rovné podmínky pro podniky a usnadňuje zavádění a využívání digitálních technologií podnikatelským sektorem, a zejména malými a středními podniky. To je například cílem strategie kybernetické bezpečnosti EU 13 , evropské digitální identity 14 , Akčního plánu pro evropskou demokracii 15 , nařízení o vztazích mezi platformami a podniky 16 a nařízení o zeměpisném blokování 17 . Komise navíc přijala horizontální a odvětvové strategie na podporu vytvoření jednotného trhu s daty. Cílem nedávno zahájeného strukturálního dialogu o digitálním vzdělávání a dovednostech je zvýšit závazky členských států a zlepšit investice, reformy a výsledky v této oblasti, jakož i poskytnout informace pro budoucí opatření EU.

Evropa se chce stát průkopníkem při stanovování globálních norem, kdy člověk je středobodem digitální transformace. Digitální technologie a služby, které lidé využívají, musí být v souladu s platným právním rámcem a respektovat práva a hodnoty, které jsou Unii vlastní. Unie se stala průkopníkem v regulaci digitálního prostoru, například prostřednictvím aktu o digitálních službách a aktu o digitálních trzích 18 a v poslední době v oblasti umělé inteligence 19 prostřednictvím návrhu směrnice o zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem 20 a prohlášení o digitálních právech a zásadách 21 . Tím, že Evropa přijímá vůdčí roli, prosazuje rovněž své hodnoty na celém světě. Ve stejném duchu hraje EU ústřední úlohu při jednáních vedených v rámci Světové obchodní organizace s cílem stanovit mnohostranný mezinárodní rámec pro digitální obchod. 

2.3.Posílení odolnosti a připravenosti na krize

Jednotný trh je naším hlavním zdrojem odolnosti, i když nedávné události prokázaly, že není imunní vůči otřesům. I když hospodářství během pandemie prokázalo značnou odolnost, oživení vedlo k tomu, že se některé společnosti obtížně držely krok s prudce rostoucí poptávkou, neboť nejdříve musely obnovit své dodavatelské řetězce a hledat vstupní materiály, jakož i dostupné a kvalifikované pracovníky. Výsledné cenové tlaky spolu s vysokými cenami energie vedly k vyšší než očekávané inflaci, která zatěžuje kupní sílu domácností.

Většina dodavatelských řetězců se ukázala jako silná a přizpůsobila se bezprecedentnímu otřesu ekonomiky. Několik průmyslových ekosystémů však bylo silně zasaženo nedostatky v dodávkách a narušením dodávek, což mělo významný dopad na celkové hospodářství. Aktualizovaná průmyslová strategie 22 pomohla určit oblasti, v nichž máme strategické závislosti 23 , které je třeba řešit. Druhá zpráva o strategických závislostech a kapacitách EU 24 prohlubuje hodnocení týkající se surovin 25 strategického významu a chemických látek. Posuzuje rovněž další oblasti, konkrétně kybernetickou bezpečnost, IT software a fotovoltaické panely. Potvrzuje pokrok, jehož bylo dosaženo při řešení strategických závislostí identifikovaných v prvním přezkumu, a to díky mezinárodním partnerstvím, průmyslovým aliancím, důležitým veřejným a soukromým investicím a vhodným regulačním návrhům.

Diverzifikace a otevřenost jsou klíčovými prvky odolného evropského hospodářství. Současná geopolitická nestabilita a zrychlující se změna klimatu ukazují, že členské státy a regiony, které jsou silně závislé na omezeném počtu hospodářských činností nebo poskytovatelů, jsou více vystaveny otřesům a mají omezenější schopnost reagovat 26 . V zájmu podpory diverzifikace a konkurenceschopnosti musí EU zůstat otevřená obchodu, posílit mnohostranný obchodní systém a aktivně využívat nástroje obchodní politiky, které má k dispozici, včetně dohod o volném obchodu a opatření k zajištění nenarušeného obchodu. Důvěryhodnost a zájmy EU závisí na její schopnosti vyjednávat a uzavírat dohody a účinně je provádět a prosazovat. Podniky musí přitom diverzifikovat své dodavatelské řetězce, aby mohly řídit rizika, pokud jde o ceny surovin, kvalitu a dodávky. Politika hospodářské soutěže a její prosazování hrají v tomto ohledu zásadní úlohu.

Přechod k ekologičtějšímu, digitálnějšímu a odolnějšímu hospodářství a odpovídajícím obchodním modelům je v Evropě na dobré cestě. Objevují se významné investiční plány, které mohou podpořit vedoucí postavení evropského průmyslu v oblasti technologií budoucnosti. Výroční zpráva o jednotném trhu za rok 2022 27 shrnuje stav objemu investic pro některé produkty a technologie, které hrají klíčovou podpůrnou úlohu pro většinu průmyslových ekosystémů a konkurenceschopnost průmyslu budoucnosti. Zahrnuje objem investic do surovin, solární fotovoltaiky, baterií, čistého vodíku, ekologické oceli, cementu, chemických látek, cloudových služeb a projektů v oblasti kybernetické bezpečnosti. 

Průmyslové aliance mohou hrát důležitou úlohu při mobilizaci aktérů a investic ve strategických oblastech, při určování regulačních překážek a umožňujících faktorů, jakož i při rozvoj a při vytváření vhodného seznamu projektů. Ukázalo se, že stávající průmyslová partnerství, jak zobrazuje graf níže, mají zásadní význam pro posílení evropských kapacit (např. baterií). Přinášejí hmatatelné výsledky díky sladění reformních a investičních priorit evropského, vnitrostátního a soukromého sektoru.

Graf 2: Přehled průmyslových aliancí Zdroj: Útvary Komise, SWD(2022) 40 final, graf 11.

Významné projekty společného evropského zájmu mohou pomoci stimulovat veřejné a soukromé investice podporou výzkumu, inovací a prvního průmyslového využití v celé Unii. Kromě stávajících významných projektů společného evropského zájmu týkajících se baterií a prvních těchto projektů týkajících se mikroelektroniky připravují členské státy možné nové významné projekty společného evropského zájmu v oblasti cloudu, vodíku a další projekty týkající se mikroelektroniky, konektivity, jakož i zdraví.

V oblasti polovodičů obsahuje nedávno navržený evropský akt o čipech 28 komplexní soubor opatření k posílení bezpečnosti dodávek, odolnosti a vedoucího postavení EU v oblasti technologií. K dosažení těchto cílů společně s členskými státy a mezinárodními partnery EU usiluje o mobilizaci veřejných a soukromých investic ve výši více než 43 miliard EUR a stanoví opatření pro prevenci a předvídání potenciálních budoucích narušení dodavatelských řetězců, jakož i přípravu a rychlou reakci na ně.

V zájmu dalšího posílení technologického náskoku Evropy a podpory její průmyslové základny bude EU a její členské státy muset rovněž značně zvýšit investice do evropského obranného a kosmického průmyslu, včetně kybernetické obrany. Invaze na Ukrajinu zdůrazňuje, že má-li si Unie zachovat schopnost jednat a převzít odpovědnost za svou vlastní bezpečnost, musí posílit svou odolnost a rozvíjet strategické kapacity, například v oblasti energetiky, obrany a kybernetiky. Pokud jde o kybernetickou odolnost, EU musí zlepšit svou kolektivní připravenost, koordinovat společné situační uvědomování o situaci a posílit svou kapacitu operativní pomoci, mimo jiné prostřednictvím navrhované Společné kybernetické jednotky a vybudovat evropskou infrastrukturu bezpečnostních operačních středisek. Nedávno přijaté balíčky v oblasti vesmíru a obrany 29 mají za cíl stanovit konkrétní opatření na podporu ambicí Unie v oblasti vesmírné a obranné politiky. Tyto iniciativy budou rovněž podporovat součinnost mezi civilním a obranným průmyslem s cílem maximalizovat produkty odštěpení technologií (spin-off) a vzájemné obohacování.

Byly mobilizovány další cílené investice s cílem posílit naše schopnosti v oblasti řízení rizik a reakce na mimořádné události. Za tímto účelem byl vytvořen Úřad pro připravenost a reakci na mimořádné situace v oblasti zdraví (HERA). Pomůže předvídat potenciální zdravotní krize, a to shromažďováním informací a budováním nezbytných kapacit pro reakci. Pokud nastane mimořádná situace, úřad HERA pomůže zajistit výrobu a distribuci léčivých přípravků, očkovacích látek a zdravotnického vybavení. Kromě toho Unie prostřednictvím programu EU pro zdraví rovněž investuje do opatření, která doplňují opatření členských států v oblasti prevence chorob, podpory zdraví, přeshraniční spolupráce v oblasti zdraví, odolnosti systémů zdravotní péče a účinného využívání zdrojů. Unie rovněž investuje do rozvoje strategické rezervy kapacit reakce rescEU v rámci mechanismu civilní ochrany Unie s cílem zlepšit naši připravenost na budoucí rozsáhlé krize, včetně zdravotních scénářů a scénářů katastrof s přeshraničním účinkem, vyvolaných katastrofami způsobenými změnou klimatu a novými a nově vznikajícími hrozbami.

Nejnovější vývoj potvrdil význam integrovaného a dobře fungujícího jednotného trhu pro výrobky, pracovníky, služby a kapitál, který má zásadní význam pro naši odolnost. Odhaduje se, že další zlepšení jednotného trhu s průmyslovými výrobky by mohla přinést roční nárůst HDP mezi 183 a 269 miliardami EUR, zatímco další integrace trhů se službami by mohla vést k nárůstu HDP o 297 miliard EUR ročně. Tento nárůst by sám o sobě mohl zvýšit hospodářské přínosy jednotného trhu z 8–9 % HDP na přibližně 12 % HDP 30 . Za tímto účelem Komise aktivně podporuje odstranění stávajících a neodůvodněných překážek, zejména prostřednictvím koordinované práce a dialogu s členskými státy v rámci pracovní skupiny pro prosazování jednotného trhu 31 . Komise se rovněž snaží zabránit vzniku nových překážek, například prostřednictvím stávajících oznamovacích mechanismů, a v případě potřeby přijme donucovací opatření.

Aby Evropa posílila odolnost svého jednotného trhu, musí zvýšit svou schopnost zajistit bezpečnost dodávek v případě nouze. Aby se zajistilo větší sdílení informací, koordinace a solidarita při přijímání opatření souvisejících s krizí ze strany členských států, pracuje Komise na návrhu nástroje pro mimořádné situace na jednotném trhu. Tento nástroj zavede mechanismus pro připravenost na krize a opatření, jehož prostřednictvím může Unie řešit kritický nedostatek výrobků tím, že urychlí dostupnost výrobků (např. stanovení a sdílení norem, zrychlené posuzování shody) a posílí spolupráci v oblasti zadávání veřejných zakázek.

3.Zajištění spravedlivé a inkluzivní hospodářské transformace

Ekologická a digitální transformace hospodářství může uspět pouze tehdy, bude-li spravedlivá a inkluzivní. Dopady digitalizace a dekarbonizace na blahobyt budou pravděpodobně rozloženy nerovnoměrně. Vzhledem k tomu, že domácnosti s nižšími a středními příjmy často vynakládají větší část svého disponibilního příjmu na potraviny a základní služby, jako je bydlení, energie a doprava, budou pravděpodobně postiženy více, neboť náklady na emise jsou internalizovány, což zvyšuje cenu některých hospodářských činností ve srovnání s jinými.

Přerozdělení pracovních sil v rámci jednotlivých odvětví a mezi nimi bude vyžadovat reformy a rozsáhlé investice do změny kvalifikace a prohlubování dovedností. Podobně digitální transformace pravděpodobně vytvoří nové pracovní příležitosti v pokročilých technologiích, zatímco jiná pracovní místa budou s největší pravděpodobností plně nebo částečně automatizována. Nové formy organizace práce vytvářejí pro tvůrce politik jak příležitosti, tak výzvy, zejména pokud jde o zajištění širokého přístupu k sociální ochraně a vysoce kvalitních pracovních podmínek. V zájmu usnadnění restrukturalizace a přizpůsobení by se členské státy měly řídit podrobnými přístupy zaměřenými na jednotlivé dotčené regiony a odvětví. Tento proces se může řídit přístupem pro komplexní a soudržné politické balíčky stanoveným v doporučení Komise o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti (EASE).

K účinnému řešení sociálních výzev a výzev v oblasti soudržnosti, které před námi stojí, bude zapotřebí důrazné politické reakce na všech úrovních. Na úrovni EU poskytují evropský pilíř sociálních práv a související akční plán 32 soudržný rámec pro opatření, včetně tří ambiciózních hlavních cílů EU pro rok 2030 v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby 33 . Členské státy a regionální a místní vlády, včetně sociálních partnerů a občanské společnosti, se budou muset též zapojit do navrhování a provádění účinných podpůrných politik a doprovodných opatření. Rozpočet EU bude i nadále podporovat snižování regionálních a sociálních rozdílů, zejména prostřednictvím politiky soudržnosti. 

Jak je zdůrazněno v Portském prohlášení 34 , naše politická činnost musí být zaměřena na vzdělávání a dovednosti. Stávající systémy se budou muset přizpůsobit, aby podpořily přechod na nově vytvořená pracovní místa. Sdělení o Evropském prostoru vzdělávání 35 formuluje společnou vizi, jak zlepšit přístup ke kvalitnímu vzdělávání a odborné přípravě a vybavit občany EU správnými znalostmi a dovednostmi, aby mohli využívat výhod ekologické a digitální transformace. Kromě toho akční plán digitálního vzdělávání navrhuje soubor iniciativ na podporu rozvoje ekosystému digitálního vzdělávání s lepšími digitálními kompetencemi pro digitální transformaci.

Evropská agenda dovedností, včetně Paktu pro dovednosti, poskytuje komplexní rámec pro budoucí opatření a soubor ambiciózních cílů pro směrování investic do vzdělávání dospělých v celé EU. Zahrnuje zejména návrhy týkající se odborného vzdělávání a přípravy, mikrokreditů a individuálních vzdělávacích účtů. K provádění iniciativ a splnění cílů agendy dovedností bude EU potřebovat další veřejné a soukromé investice do dovedností ve výši přibližně 48 miliard EUR ročně 36 . NextGenerationEU a rozpočet EU poskytují značné zdroje, které přispívají k naplnění těchto potřeb 37 .

Budou zapotřebí doprovodná opatření ke zmírnění distribučních dopadů souběžné transformace. Opatření budou muset být pečlivě navržena tak, aby poskytovala správné pobídky a podporovala přechod ke klimatické neutralitě. Na úrovni EU jsou k dispozici finanční prostředky pro podpůrné politiky z politiky soudržnosti, mechanismu pro spravedlivou transformaci, Nástroje pro oživení a odolnost a v budoucnu z navrhovaného Sociálního fondu pro klimatická opatření spojeného se zavedením obchodování s emisemi v budovách a silniční dopravě. Zajištěním vyváženého územního rozvoje a vytvářením kvalitních pracovních příležitostí pro všechny a zároveň přijetím opatření ke zmírnění negativního dopadu na nejzranitelnější osoby, včetně osob ohrožených energetickou chudobou, a posílením přístupu k sociální ochraně může hospodářská transformace pomoci řešit již existující socioekonomické nerovnosti, zlepšit zdraví a podpořit rovnost. Spravedlivost souběžné transformace bude rovněž vyžadovat opatření na podporu odpovídajících pracovních podmínek, a to i pokud jde o minimální mzdu 38 .

4.Mobilizace koordinovaných opatření na všech úrovních

Aby bylo možné zvládnout tak rozsáhlou transformaci evropského hospodářství, musí podpůrný politický rámec podporovat inovace a doprovázet změny. Řešení výzev ve světě po pandemii bude vyžadovat inovativní produkty a služby, jakož i nové obchodní modely a dobře připravené a přizpůsobivé pracovníky.

Investice potřebné k dokončení souběžné transformace a k posílení odolnosti budou muset pocházet především ze soukromého sektoru. Proto je třeba plně využít obchodních příležitostí, které nabízí jednotný trh, zakládat a rozšiřovat podniky a využít potenciál unie kapitálových trhů ke zlepšení účinnosti přidělování finančních prostředků v rámci Unie. Členské státy hrají klíčovou úlohu, pokud jde o odstraňování překážek spojených s provedením právních předpisů EU do vnitrostátního práva, jejich prováděním a uplatňováním, zdlouhavými a složitými správními postupy, regulační nejistotou, roztříštěností, složitými daňovými systémy a slabým podnikatelským prostředím. Kromě toho průřezové politiky, jako je zdanění, obchod a politika hospodářské soutěže, rovněž podporují příznivé podnikatelské prostředí Unie a pomáhají přilákat investice.

Je zapotřebí silná a účinná unie kapitálových trhů a bankovní unie, aby bylo možné mobilizovat tok soukromých prostředků nezbytných na podporu souběžné transformace 39 . Rozsah investic potřebných pro oživení a souběžnou transformaci může zajistit pouze silný a konkurenceschopný bankovní sektor a dobře fungující, hluboké a integrované kapitálové trhy. Podporují souběžnou transformaci tím, že zviditelňují společnosti, včetně malých a středních podniků, pro investory, podporují přístup na veřejné trhy a podněcují dlouhodobější a kapitálové financování, a to i prostřednictvím Programu InvestEU. Přístup k financování pro společnosti obecně, a zejména pro malé a střední podniky, lze zlepšit dokončením bankovní unie a rozvojem kapitálových trhů s cílem diverzifikovat zdroje financování, jakož i odstraněním překážek pro přeshraniční poskytování finančních služeb. Aby bylo možné využít výhod integrovaných kapitálových trhů, je důležité dokončit unii kapitálových trhů rychlým přijetím a provedením opatření, která Komise předložila v loňském roce, a připravovaných návrhů, které mají být předloženy letos. Komise má zejména v úmyslu předložit návrhy na snížení byrokracie pro podniky, které chtějí získávat finanční prostředky na veřejných trzích EU, a na harmonizaci některých aspektů insolvenčních rámců a postupů.

Rámec pro udržitelné financování zvýší soukromé investice do udržitelných hospodářských činností, podniků a projektů. Nová strategie udržitelného financování 40 uvádí soubor opatření, která mají zajistit, aby finanční systém plně podporoval přechod k udržitelnosti. Do značné míry se opírá o taxonomii EU 41 , která společnostem, investorům a tvůrcům politik poskytuje kritéria, podle nichž mohou posoudit významné příspěvky hospodářských činností k dosahování k cílům v oblasti klimatu a životního prostředí, včetně činností v oblasti transformace. Zahrnuje rovněž opatření na podporu transparentnosti udržitelných investic, posílení postavení retailových investorů a malých a středních podniků a lepší začlenění rizik týkajících se udržitelnosti do finančního systému. Kromě toho Evropská centrální banka na základě přezkumu své strategie schválila ambiciózní plán, jak začlenit otázky změny klimatu do své činnosti. Navíc Komise za účelem financování udržitelných projektů v rámci Nástroje pro oživení a odolnost vydává zelené dluhopisy v rámci NextGenerationEU, čímž dále posiluje trh udržitelného financování. 

Přestože velký podíl investic budou tvořit soukromé finanční prostředky, je možné, že v některých případech bude zapotřebí využít veřejné intervence za účelem vytvoření správných pobídek a odstranění překážek bránících inovacím. Stanovení cen uhlíku prostřednictvím systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) a ekologické zdanění mají zásadní význam pro vysílání správných cenových signálů pro domácnosti a podniky. Regulační opatření mohou rovněž vytvořit rovné podmínky (např. návrh nařízení o bateriích). Normy mohou posílit transparentnost a snížit tržní rizika, zatímco politika duševního vlastnictví chrání inovace a podporuje investice 42 .

Veřejné investice mohou být katalyzátorem soukromých investic. Může to probíhat zejména zlepšením přístupu malých a středních podniků k financování a rizikovému kapitálu, vedením a přilákáním soukromých investic, snižováním rizik inovativních projektů, překonáváním selhání trhu a podporou užších vazeb mezi výzkumnými institucemi a podniky. Například při výrobě mikroprocesorů existují velké překážky vstupu na trh a značné fixní náklady. To může odůvodnit poskytnutí veřejné podpory v kritických oblastech, na něž se vztahují silné záruky. Veřejná podpora však musí být dobře zacílena na projekty s jasnou přidanou hodnotou, aby se zabránilo vytěsnění soukromých investic a zachování zdravých veřejných financí.

Politika EU v oblasti hospodářské soutěže hraje v tomto ohledu klíčovou úlohu, stejně jako při udržování rovných podmínek a podpoře podniků v inovacích a růstu. Zachování hospodářské soutěže přispívá k odolnosti a konkurenceschopnosti našich společností na světových trzích. Během pandemie poskytl dočasný rámec pro státní podporu členským státům potřebnou flexibilitu na podporu hospodářství v těchto náročných obdobích. Cílem nových pokynů pro státní podporu v oblasti životního prostředí a energetiky je podpořit členské státy při dosahování cílů Zelené dohody pro Evropu. Komise navíc provádí bezprecedentní přezkum pravidel hospodářské soutěže, aby zajistila, že jsou vhodná pro daný účel. V této souvislosti aktualizovala pokyny k veřejnému financování významných projektů společného evropského zájmu 43 . V zájmu podpory inovací a schopností nést rizika 44 objasnily revidované pokyny k rizikovému financování pravidla, podle nichž mohou členské státy podporovat přístup začínajících podniků, malých a středních podniků a společností se střední kapitalizací k financování 45 . 

Veřejné investice musí jít ruku v ruce s potřebou zajistit udržitelnost veřejných financí. To je obzvláště důležité s ohledem na potřebu zajistit udržitelnost dluhu prostřednictvím postupné a vysoce kvalitní fiskální korekce a hospodářského růstu. Podpora investic a reforem by měla být nedílnou součástí důvěryhodné střednědobé fiskální strategie, která zajistí fiskální udržitelnost. V této souvislosti bude důležité podporovat soudržnost mezi fiskálními, investičními a reformními politikami v členských státech a na úrovni EU. Tyto otázky jsou projednávány v rámci probíhajícího přezkumu evropské správy ekonomických záležitostí.

Klíčovým cílem obchodní politiky Unie je rovněž podpora oživení a transformace hospodářství EU v souladu se souběžnou transformací. Souběžně s otevřením přístupu na trhy musí obchodní politika chránit společnosti a občany EU před nekalými obchodními praktikami, a to i za pomoci nástrojů na ochranu obchodu a dalších inovativních nástrojů, jako je protinátlakový mechanismus.

Investice EU mají významný signalizační účinek. Rozpočet EU a dočasný nástroj na podporu oživení NextGenerationEU, jehož ústředním prvkem je Nástroj pro oživení a odolnost, jejichž objem prostředků dosahuje 2 018 bilionů EUR, mají výrazný potenciál podpořit dlouhodobý růst 46 . Díky diskusím o národních plánech přispěl Nástroj pro oživení a odolnost ke sladění priorit EU a členských států v oblasti reforem a investic na základě souboru společných cílů. Nástroj NextGenerationEU pomůže zmírnit dopady pandemie a zároveň podpoří transformaci hospodářství a souběžnou transformaci. Půjčky v rámci nástroje NextGenerationEU zároveň posilují mezinárodní úlohu eura a kapitálové trhy EU.

Nástroj pro oživení a odolnost poskytuje pobídky pro reformy a podporu financování klíčových prioritních oblastí ekologické a digitální transformace do roku 2026. Nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost 47 vyžaduje, aby každý členský stát věnoval alespoň 37 % svých celkových prostředků přidělených na plán pro oživení a odolnost na cíle v oblasti klimatu a 20 % na cíle v oblasti digitalizace. Kromě zelených a digitálních investic poskytuje Nástroj pro oživení a odolnost rovněž klíčovou podporu sociálním politikám s cílem prosazovat růst podporující začlenění, sociální a územní soudržnost a podporovat zdraví, jakož i politiky pro příští generaci. Níže uvedený graf znázorňuje přidělení prostředků každému ze šesti pilířů Nástroje pro oživení a odolnost. Závazek členských států k reformám je specifický pro koncepci Nástroje pro oživení a odolnost a reformy představují téměř třetinu všech opatření obsažených v plánech pro oživení a odolnost členských států. Mají zásadní význam pro vytvoření vhodných rámcových podmínek, které umožní investice a povedou k rychlejším a větším dopadům, včetně přeshraničních účinků na růst. V současné době zůstává k dispozici velké množství úvěrů z Nástroje pro oživení a odolnost, což členským státům, které si je přejí využít, nabízí možnost další podpory.

Graf 3: Podíl finančních prostředků Nástroje pro oživení a odolnost přispívajících ke každému pilíři politiky 48

Zdroj: Útvary Komise. Částky se vztahují k 22 plánům pro oživení a odolnost přijatým v roce 2021.

Legenda: Tmavě zbarvené části sloupců představují opatření, která byla označena a přidělena pilíři jako primární politická oblast, zatímco světleji zbarvené části představují opatření označená jako sekundární politická oblast.

Dlouhodobý rozpočet EU na období 2021–2027 a další nástroje poskytují významnou podporu transformaci. Jak je uvedeno v investičním plánu Zelené dohody pro Evropu 49 , cílem Unie je mobilizovat v příštím desetiletí nejméně 1 bilion EUR na podporu udržitelných investic prostřednictvím rozpočtu EU a souvisejících nástrojů. Tato částka zohledňuje veřejné a soukromé financování získané využitím rozpočtové záruky EU v rámci Programu InvestEU. 30 % rozpočtu na období 2021–2027 bude vynaloženo na ekologickou transformaci, například prostřednictvím politiky soudržnosti a společné zemědělské politiky, ale také prostřednictvím zvláštních programů, jako je program LIFE, mechanismus pro spravedlivou transformaci a inovační a modernizační fondy. Program InvestEU podporuje investice do digitálních infrastruktur, technologií a dovedností, zejména prostřednictvím svého okna pro výzkum, inovace a digitalizaci. Kromě toho bude digitální transformace podporována z různých fondů EU, zejména prostřednictvím politiky soudržnosti, programu Horizont Evropa, programu Digitální Evropa a Nástroje pro propojení Evropy.

5.Závěry

Globální výzvy, kterým Evropa čelí, jsou příležitostí k obnovení naší rozhodnosti a našeho odhodlání k hospodářské transformaci a posílení spolupráce s našimi mezinárodními partnery. Transformace hospodářství EU probíhá v kontextu geopolitické nestability a rostoucích globálních výzev, jako je pandemie COVID-19, invaze na Ukrajinu, klimatická krize a prudký nárůst cen energií. Tento vývoj zdůrazňuje potřebu zdvojnásobit inkluzivním způsobem ekologickou a digitální transformaci a zvýšit naši odolnost a připravenost na krize. Jednotný trh jakožto hlavní zdroj odolnosti Unie bude mít zásadní význam pro dosažení těchto cílů a pro absorpci možných otřesů.

Panuje silná shoda ohledně toho, čeho chceme dosáhnout. Dosažení těchto cílů bude vyžadovat investice a reformy ve všech členských státech. Investice, které je třeba podstatně zvýšit, by měly být doprovázeny ambiciózními reformami s cílem dosáhnout zamýšlených výnosů, a to jak z finančního hlediska, tak z hlediska jejich širších společenských cílů. Investice i reformy mají stejnou důležitost a musí být plně sladěny a silně koordinovány na úrovni EU, aby se vzájemně posilovaly, předcházely rozdílům mezi členskými státy a posilovaly jednotný trh.

Veřejné orgány na regionální, vnitrostátní a unijní úrovni by se měly zaměřit na vytvoření podnikatelského prostředí příznivého pro investice, posílení soukromých investic cílenou finanční podporou a podporu veřejných investic při současném zachování zdravých veřejných financí. Vzhledem k tomu, že významná část investic bude pocházet ze soukromého sektoru, je důležité, aby byly vytvořeny podmínky pro účinné nasměrování soukromého financování do hospodářských činností, které přispívají k dekarbonizaci, digitalizaci a odolnosti našich ekonomik. Jestliže jsou veřejné investice a reformy vysoce kvalitní a pokud podporují růst, mohou pozitivně přispět k udržitelnosti dluhu. Úspěšné strategie ke snižování dluhu by se měly zaměřit na fiskální konsolidaci, kvalitu a složení veřejných financí a na podporu růstu. Probíhající přezkum evropského rámce pro správu ekonomických záležitostí je příležitostí ke zlepšení účinnosti fiskálních pravidel EU a k zajištění toho, aby tato pravidla hrála vhodnou úlohu při podněcování investičních a reformních politik členských států v souladu s našimi společnými prioritami při současném zachování zdravých veřejných financí. V této souvislosti bude důležité zajistit soudržnost mezi fiskálním dohledem a koordinací hospodářské politiky a sladit investiční a reformní politiky v členských státech, jakož i vnitrostátní a unijní cíle.

Má-li EU zajistit prosperitu a blahobyt svých občanů, musí dosáhnout spravedlivé a inkluzivní transformace k ekologičtější a digitálnější budoucnosti a současně posílit sociálně-ekonomickou odolnost v nestabilním světě. Koordinovaná a doplňková opatření, mimo jiné mezi vnitrostátními fiskálními politikami a rozpočtem EU, budou mít větší dopad a podpoří investice v oblastech strategického významu se silnou přeshraniční složkou s cílem zajistit evropskou přidanou hodnotu. Ambiciózních cílů, které jsme stanovili, lze dosáhnout pouze trvalým úsilím za účasti všech aktérů na evropské, vnitrostátní a regionální úrovni. K dosažení našich společných cílů je zapotřebí dlouhodobá vize a koordinovaný přístup, což vyžaduje důkladnou reflexi s cílem určit konkrétní priority, které jsou společné EU a jejím členským státům i na celosvětové úrovni. Veřejné orgány na úrovni EU a v členských státech musí soudržně spolupracovat se soukromými subjekty ze všech odvětví s cílem posílit konkurenceschopnou udržitelnost.

(1)

     Návrh doporučení Rady ohledně zajištění spravedlivé transformace na klimatickou neutralitu, COM(2021) 801 final.

(2)

   Sdělení Komise o Zelené dohodě pro Evropu, COM(2019) 640 final. Viz rovněž usnesení Evropského parlamentu ze dne 15. ledna 2020 a závěry Evropské rady ze dne 11. prosince 2020.

(3)

     Kromě toho se Unie zavázala ke klimatické neutralitě do roku 2050. Viz nařízení 2021/1119, kterým se stanoví rámec pro dosažení klimatické neutrality (Úř. věst. L 243, 9.7.2021, s. 1). 

(4)

   Sdělení „Fit for 55“: plnění klimatického cíle EU pro rok 2030, COM(2021) 550 final.

(5)

     Například: Sdělení Strategie EU pro půdu do roku 2030, (COM(2021) 699 final), sdělení Nová Lesní strategie EU do roku 2030, (COM(2021) 572 final), sdělení Strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, (COM(2020) 380 final), Sdělení Nový akční plán pro oběhové hospodářství (COM(2020) 98 final) a sdělení Akční plán EU: „Vstříc nulovému znečištění ovzduší, vod a půdy“, COM(2021) 400 final.

(6)

     Hospodářství EU po pandemii COVID-19: důsledky pro správu ekonomických záležitostí, COM(2021) 662 final, s. 17.

(7)

     Součástí těchto odhadů jsou investice do elektrické sítě, elektráren, průmyslových kotlů a výroby a distribuce nových paliv, investice do izolace budov, energetické renovace a infrastruktury související s dopravou, jako jsou dobíjecí a plnicí stanice. Nezahrnují však investice do železniční, silniční, letištní nebo přístavní infrastruktury ani budoucí potřeby přizpůsobení se změně klimatu, jako jsou investice zaměřené na zvýšení odolnosti stávajících aktiv vůči změně klimatu nebo zvýšené náklady v důsledku častějších extrémních povětrnostních jevů. Viz SWD(2020) 98 final, s.17. Viz odhady investiční mezery v oblasti dopravní infrastruktury viz COM(2020) 789 final a SWD(2020) 331 final.

(8)

     Sdělení o nové strategii EU pro přizpůsobení se změně klimatu, COM(2021) 82 final.

(9)

     Sdělení Digitální kompas 2030: evropské pojetí digitální dekády, COM(2021) 118 final.

(10)

     Návrh rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, kterým se zavádí politický program 2030 „Cesta k digitální dekádě“, COM(2021) 574 final.

(11)

     COM(2021) 662 final, s.17.

(12)

     Útvary Komise tato čísla revidují.

(13)

     Společné sdělení o strategii kybernetické bezpečnosti EU pro digitální dekádu, JOIN(2020) 18 final.

(14)

     Návrh nařízení, pokud jde o zřízení rámce pro evropskou digitální identitu, COM(2021) 281 final.

(15)

     Sdělení o evropském akčním plánu pro demokracii, (COM(2020) 790 final).

(16)

     Nařízení 2019/1150 o podpoře spravedlnosti a transparentnosti pro podnikatelské uživatele online zprostředkovatelských služeb (Úř. věst. L 186, 11.7.2019, s. 57).

(17)

     Nařízení 2018/302 o řešení neoprávněného zeměpisného blokování a dalších forem diskriminace založených na státní příslušnosti, místě bydliště či místě usazení zákazníků v rámci vnitřního trhu (Úř. věst. L 60I, 2.3.2018, s.1).

(18)

Návrh nařízení o jednotném trhu digitálních služeb (akt o digitálních službách), COM(2020) 825 final a návrh nařízení o spravedlivých trzích otevřených hospodářské soutěži v digitálním odvětví (akt o digitálních trzích), COM(2020) 842 final.

(19)

     Sdělení o strategii EU v oblasti digitálních financí, COM(2020) 591 final, sdělení o Evropské strategii pro data, (COM(2020) 66 final), sdělení o podpoře evropského přístupu k umělé inteligenci, COM(2021) 205 final.

(20)

     Návrh směrnice zlepšení pracovních podmínek při práci prostřednictvím platforem, COM(2021) 762 final.

(21)

     Sdělení o Evropském prohlášení o digitálních právech a zásadách pro digitální dekádu, COM(2022) 27 final.

(22)

     Sdělení o aktualizaci nové průmyslové strategie 2020, COM(2021) 350 final.

(23)

     Mezi tyto oblasti patří například farmakologicky účinné látky a další přípravky související se zdravím.

(24)

     SWD „Strategické závislosti a kapacity: druhá fáze hloubkových přezkumů“, SWD(2022) 41 final.

(25)

     V rámci akčního plánu pro kritické suroviny Komise zintenzivňuje spolupráci s členskými státy při řešení strategických závislostí na dodávkách surovin v EU prostřednictvím a) diverzifikovaných zdrojů mimo Unii (např. partnerství s Kanadou); b) recyklací a c) udržitelné těžby a zpracování surovin v EU. Komise zkoumá, jakým způsobem přizpůsobit tento přístup na kritické suroviny pro ekologickou a digitální transformaci (např. kritické suroviny potřebné pro baterie, solární panely, polovodiče nebo vodík).

(26)

     Sdělení „Zpráva o strategickém výhledu z roku 2021 Schopnost a svoboda EU jednat“, COM(2021) 750 final.

(27)

Výroční zpráva o jednotném trhu za rok 2022, SWD(2022) 40 final.

(28)

     Návrh nařízení, kterým se zřizuje rámec opatření pro posílení evropského ekosystému polovodičů (akt o čipech), COM(2022) 46 final.

(29)

     Pokud jde o kosmický balíček, viz zejména společné sdělení o přístupu EU k řízení kosmického provozu a příspěvek EU k řešení globální výzvy, JOIN(2022) 4 final a návrh nařízení, kterým se zavádí program Unie pro bezpečné připojení na období 2023–2027, COM(2022) 57 final. Pokud jde o obranný balíček, viz zejména sdělení o příspěvku Komise k evropské obraně, COM(2022) 60 final a sdělení o plánu pro technologie s kritickým významem pro bezpečnost a obranu, COM(2022) 61 final.

(30)

     Sdělení o dlouhodobém akčním plánu pro lepší provádění a prosazování pravidel jednotného trhu, COM(2020) 94 final.

(31)

     Sdělení o identifikaci a řešení překážek pro jednotný trh, COM(2020) 93 final.

(32)

     Sdělení o akčním plánu pro evropský pilíř sociálních práv, (COM(2021) 102 final).

(33)

     Do roku 2030 by mělo být zaměstnáno nejméně 78 % populace ve věku 20 až 64 let; nejméně 60 % dospělých by se mělo každoročně účastnit odborné přípravy; počet osob ohrožených chudobou nebo sociálním vyloučením by měl být do roku 2030 snížen alespoň o 15 milionů.

(34)

     Viz https://www.consilium.europa.eu/cs/press/press-releases/2021/05/08/the-porto-declaration/

(35)

     Sdělení o vytvoření Evropského prostoru vzdělávání do roku 2025 (COM(2020) 625 final).

(36)

     Sdělení nazvané Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost, COM(2020) 274 final, s. 20.

(37)

     Zahrnují financování politiky soudržnosti v rámci ESF+ a EFRR, Erasmus+, Horizont Evropa, specializovaný program Digitální Evropa, InvestEU, Fond pro spravedlivou transformaci, Evropský fond pro přizpůsobení se globalizaci a Modernizační fond.

(38)

     V této souvislosti stanoví návrh směrnice o minimálních mzdách předložený Komisí rámec pro zajištění toho, aby pracovníci v Unii byli chráněni přiměřenými minimálními mzdami, což jim umožní důstojný život bez ohledu na to, kde pracují.

(39)

     Sdělení o unii kapitálových trhů pro občany a podniky, COM(2020) 590 final.

(40)

     Sdělení o strategii financování přechodu k udržitelnému hospodářství, COM(2021) 390 final.

(41)

     Více informací viz https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/banking-and-finance/sustainable-finance/eu-taxonomy-sustainable-activities_en .

(42)

     Sdělení o strategii EU pro normalizaci – Stanovování celosvětových norem na podporu odolného, zeleného a digitálního jednotného trhu EU, COM(2022) 31.

(43)

     Sdělení Komise o kritériích pro analýzu slučitelnosti státní podpory, která má podpořit realizaci významných projektů společného evropského zájmu, s vnitřním trhem („sdělení o VPSEZ“), (Úř. věst. C 528, 30.12.2021, s. 10).

(44)

     Evropská investiční banka rovněž poukázala na potřebu podnítit soukromé investice prostřednictvím nástrojů pro sdílení rizik, aby se zmírnila přetrvávající makroekonomická nejistota. Viz Evropská investiční banka, Investment Report 2021/2022: Recovery as a springboard for change (Investiční zpráva 2021/2022: Oživení jako odrazový můstek ke změně), 2022, s.124.

(45)

     Sdělení Pokyny ke státní podpoře investic v rámci rizikového financování (Úř. věst. C 508, 16.12.2021, s. 1). 

(46)

     Tato částka se skládá z 1 211 bilionů EUR (dlouhodobý rozpočet) a 806,9 miliardy EUR (NextGenerationEU). Většina finančních prostředků z nástroje NextGenerationEU bude vynaložena prostřednictvím Nástroje pro oživení a odolnost (723,8 miliardy EUR), který poskytuje podporu ve formě grantů (338 miliard EUR) a úvěrů (385,8 miliardy EUR). Více informací viz https://ec.europa.eu/info/strategy/eu-budget/long-term-eu-budget/2021-2027/whats-new_cs .

(47)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (Úř. věst. L 57, 18.2.2021, s. 17).

(48)

Šest pilířů politiky je stanoveno v článku 3 nařízení o Nástroji pro oživení a odolnost.

(49)

   Sdělení o investičním plánu pro udržitelnou (COM(2020) 21 final).