SDĚLENÍ KOMISE —

Pokyny k zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení

(2021/C 267/01)

PRÁVNÍ UPOZORNĚNÍ: Účelem tohoto sdělení je poskytnout praktické pokyny k zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení. Sdělení není právně závazné. Ačkoli toto sdělení příležitostně parafrázuje ustanovení právních předpisů EU, jeho účelem není rozšiřovat nebo omezovat rozsah práv a povinností stanovených v dotyčných právních předpisech. Vzhledem k tomu, že toto sdělení lze chápat jako interpretaci právních předpisů EU, je nutno zdůraznit, že pravomoc poskytovat právně závazný výklad práva EU má pouze Soudní dvůr Evropské unie. Přestože informace uvedené v této příručce byly pečlivě zkontrolovány, Evropská komise nepřijímá žádnou odpovědnost, pokud jde o konkrétní případy v ní uvedené.

OBSAH

SHRNUTÍ

5

1

SEZNÁMENÍ SE ZADÁVÁNÍM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK NA INOVATIVNÍ ŘEŠENÍ

6

1.1

Co je zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení?

6

1.2

Proč zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení?

7

1.2.1

Posílení hospodářského oživení, ekologické a digitální transformace a odolnosti EU

7

1.2.2

Poskytování vysoce kvalitní veřejné služby s optimálními náklady

8

1.2.3

Řešení nově vznikající potřeby

8

1.2.4

Modernizace veřejných služeb

9

1.2.5

Pomoc začínajícím podnikům a inovativním malým a středním podnikům v zahájení činnosti a růstu

10

1.2.6

Posun trhů směrem k inovacím

10

1.3

Proč pokyny k zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení?

11

2

VYTVOŘENÍ POLITICKÉHO RÁMCE PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK NA INOVATIVNÍ ŘEŠENÍ

11

2.1

Jasné politické zadání

11

2.2

Inovace jako prostředek k dosahování různých politických cílů

14

2.3

Nastavení úrovně ambicí

15

2.4

Přetavení ambicí do podoby činností a závazků

16

2.5

Zvyšování kapacity

17

2.5.1

Výcvik a poskytování pomoci lidem

17

2.5.2

Zvažování možnosti využít kooperativní zadávání veřejných zakázek

18

2.6

Překonání neochoty podstupovat riziko prostřednictvím vytváření pobídek k inovacím

22

3

PŘILÁKÁNÍ INOVÁTORŮ

24

3.1

Zpřístupnění zadávacích řízení veřejných zakázek také menším inovátorům

24

3.1.1

Zapojení trhu

24

3.1.2

Snižování administrativní zátěže

26

3.1.3

Přizpůsobení kritérií pro výběr

26

3.1.4

Dělení zakázek na části

28

3.1.5

Využívání standardů, otevřených dat, otevřených rozhraní a softwaru s otevřeným zdrojovým kódem

29

3.1.6

Návrh platebních schémat přívětivých vůči MSP

30

3.2

Rozvoj ekosystémového přístupu k inovacím

30

3.3

Využívání služeb zprostředkovatelů inovací

31

4

PŘILÁKÁNÍ INOVACÍ

33

4.1

Nástroje podporující inovace pro všechny typy zadávacích řízení

33

4.1.1

Posouzení potřeb

33

4.1.2

Předběžná tržní konzultace

35

4.1.3

Používání nepovinných polí ve standardních formulářích

38

4.1.4

Technické specifikace

38

4.1.4.1

Popisné požadavky

38

4.1.4.2

Funkční požadavky

39

4.1.5

Varianty

40

4.1.6

Kritéria pro zadání zakázky

41

4.1.6.1

Cena

41

4.1.6.2

Náklady

41

4.1.6.3

Kvalita

42

4.1.7

Správa práv duševního vlastnictví

43

4.1.8

Plnění zakázek

46

4.2

Konkrétní zadávací řízení příznivá pro inovace

47

4.2.1

Přizpůsobení inovativního řešení připraveného k použití – jednací řízení

47

4.2.1.1

Jednací řízení

48

4.2.1.2

Soutěžní dialog

48

4.2.2

Soutěže o návrh

48

4.2.3

Podnícení inovací zadáním veřejné zakázky na výzkum a vývoj

49

4.2.3.1

Zadávání veřejných zakázek na služby v oblasti výzkumu a vývoje a udělování práv duševního vlastnictví a vlastnických práv

49

4.2.3.2

Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi

50

4.2.3.3

Zadávání veřejných zakázek na dodávky v oblasti výzkumu a vývoje

51

4.2.3.4

Inovační partnerství

52

5

STÁTNÍ PODPORA

56

PŘÍLOHA I:

PRÁVA DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ

58

Část I –

Obecné aspekty týkající se práv duševního vlastnictví

58

Část II –

Druh dodávaného výstupu a práv duševního vlastnictví

60

PŘÍLOHA II:

ŠABLONY VÝZEV DODAVATELE

65

PŘÍLOHA III:

VZOR DOTAZNÍKU PRO SETKÁNÍ S DODAVATELI

67

SHRNUTÍ

Zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení může pomocí lepších veřejných investic posílit hospodářské oživení EU po krizi COVID-19. Jedná se o významný nástroj na podporu transformace našeho hospodářství na ekologickou a digitální ekonomiku. Tyto pokyny, které byly přijaty v souvislosti se sdělením „Obnovená evropská agenda pro výzkum a inovace – příležitost Evropy utvářet svoji budoucnost“ a s podkladovými materiály pro neformální večeři vedoucích představitelů dne 16. května 2018 v Sofii, byly aktualizovány v návaznosti na přijetí evropské strategie pro malé a střední podniky a průmyslové strategie (1) a Nástroje pro oživení a odolnost (2). Jejich cílem je podpořit zadavatele veřejných zakázek, aby mohli lépe přispívat k hospodářskému oživení, k souběžné ekologické a digitální transformaci a k odolnosti EU.

Tyto pokyny stručně představují základní aspekty zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení: proč je to důležité, komu na tom záleží a jak lze tento proces provádět.

Tento dokument zohledňuje odpovědi obdržené v předchozí veřejné konzultaci. Úroveň podrobnosti byla záměrně zvolena tak, aby dokument oslovil nejširší odbornou veřejnost (zadavatele veřejných zakázek, tvůrce politik a dodavatele) a zaujal i ty, kteří o tom nikdy neuvažovali, nebo ty, kteří nikdy neměli pocit, že by se jich to týkalo. Dokonce i nejpokročilejší čtenáři naleznou užitečné odkazy na nedávné iniciativy a příklady.

Směrnice týkající se zadávání veřejných zakázek z roku 2014 přizpůsobily rámec pro zadávání veřejných zakázek potřebám zadavatelů veřejných zakázek a hospodářských subjektů, které vyplývají z technologického vývoje, ekonomických trendů a zvýšeného zájmu společnosti o udržitelné veřejné výdaje.

Zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení nabízí nevyužité příležitosti pro začínající podniky a vývoj inovativních řešení, jak uvedla Komise ve své nedávno přijaté strategii zaměřené na malé a střední podniky a v akčním plánu pro práva duševního vlastnictví (3).

Pravidla zadávání veřejných zakázek se již netýkají pouze toho, „jak nakupovat“, nýbrž poskytují také prostor pro pobídky ohledně toho, „co nakupovat“, aniž by je však přímo předpisovala. Cíl vynakládat peníze daňových poplatníků správně nabývá nových rozměrů, které jdou nad rámec pouhého uspokojování primárních potřeb veřejných subjektů. Při každé veřejné zakázce má veřejnost oprávněný zájem se dozvědět, zda pořízené řešení není pouze formálně vyhovující, ale zda rovněž přináší co nejvyšší přidanou hodnotu, pokud jde o kvalitu, rentabilitu, environmentální a společenské dopady, a zda přináší příležitosti pro trh dodavatelů.

Zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení se týká všech výše uvedených aspektů. Otevírá dveře vyšší kvalitě a efektivnějším řešením, která si cení environmentálních a společenských přínosů, vyšší rentabilitě a novým podnikatelským příležitostem pro podniky. Tyto pokyny by kromě toho měly být vykládány ve spojení s pokyny Komise z roku 2019 k účasti uchazečů a zboží ze třetích zemí na trhu EU s veřejnými zakázkami, které se rovněž zabývají strategickým zadáváním veřejných zakázek a zadáváním veřejných zakázek na inovativní řešení (4) a poskytují zadavatelům veřejných zakázek praktické rady, jak nakládat s účastníky ze třetích zemí v jejich výběrových řízeních na veřejné zakázky.

Tyto pokyny jsou tudíž koncipovány takto:

Kapitola 1 objasňuje koncepci zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, její zastřešující rozměr a přidanou hodnotu.

Kapitola 2 nastiňuje politický rámec, který je nezbytný ke strategickému využívání zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení.

Kapitola 3 ukazuje, jakým způsobem při zadávání veřejných zakázek otevřít dveře inovátorům, a to i začínajícím podnikům a inovativním malým a středním podnikům.

Kapitola 4 popisuje, jak prostřednictvím postupů zadávání veřejných zakázek modernizovat veřejné služby pomocí inovativních řešení a vytvářet hospodářský růst a pracovní místa, zejména pokud jde o správu práv duševního vlastnictví.

Kapitola 5 odkazuje na určitá kritéria, která by zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení mělo splňovat, aby se zabránilo poskytnutí státní podpory dodavateli.

Přílohy poskytují zadavatelům praktické informace o právech duševního vlastnictví a nástroje, které jim pomáhají organizovat setkání s dodavateli.

Tyto pokyny by mohly být zdrojem inspirace pro všechny subjekty zapojené do zadávání veřejných zakázek:

—	úředníky odpovědné za zadávání veřejných zakázek,

—	konečné uživatele pořízených řešení,

—	osoby s rozhodovací pravomocí a tvůrce politik, jejichž podíl na vytváření příznivých podmínek je rozhodující,

—	dodavatele, kteří se v rámci zadávání veřejných zakázek mohou naučit lépe konkurovat svými inovativními řešeními.

1.   SEZNÁMENÍ SE ZADÁVÁNÍM VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK NA INOVATIVNÍ ŘEŠENÍ

1.1    Co je zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení?

Výraz „inovace“ může mít mnoho významů (5). Tyto pokyny poskytují obsáhlý pohled na tuto problematiku. Výrazem „zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení“ se rozumí jakékoli zadávání zakázek, které se vyznačuje jedním nebo oběma z těchto aspektů:

—	zakoupení inovačního procesu – služeb výzkumu a vývoje – s (částečnými) výsledky,

—	zakoupení výsledků inovací.

Zadavatel veřejných zakázek nejprve popíše svou potřebu a vyzve podniky a výzkumné pracovníky, aby vyvinuli inovativní výrobky, služby nebo postupy, které ještě na trhu neexistují, aby tuto potřebu uspokojili.

Ve druhém případě zadavatel veřejných zakázek místo toho, aby nakupoval již hotové výrobky, služby či postupy, jedná jako raný osvojitel a kupuje výrobek, službu nebo postup, který je na trhu nový a má výrazně novátorské vlastnosti (6).

Takové inovace, které přinášejí lepší funkčnost a přidanou hodnotu různým zúčastněným stranám, někdy zapadají do tradičního prostředí (přírůstkové inovace), ale často narušují starý systém tím, že vytvářejí odlišné subjekty, toky, hodnoty (radikální inovace) nebo dokonce vyžadují komplexnější transformaci, jelikož řeší neuspokojené potřeby a vyžadují strukturální nebo organizační reformy (transformační inovace). Tyto pokyny upozorňují na přínosy různých forem inovací a vysvětlují, jak k nim přistupovat při zadávání veřejných zakázek.

1.2    Proč zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení?

1.2.1   Posílení hospodářského oživení, ekologické a digitální transformace a odolnosti EU

Veřejné investice a inovace jsou dva zásadní způsoby, jak řešit problémy v oblasti oživení, ekologické a digitální transformace a vytvoření odolnější ekonomiky v EU. Nový Nástroj pro oživení a odolnost (7) bude po krizi COVID-19 hybnou silou veřejných investic a velká část těchto investic bude přicházet prostřednictvím zadávání veřejných zakázek. Referenční srovnávání EU ukazuje, že Evropa využívá pouze polovinu potenciální síly zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení na podporu hospodářského oživení a že existuje výrazný nedostatek investic, zejména do zadávání veřejných zakázek na digitální řešení a výzkum a vývoj, jež jsou klíčové pro posílení strategické autonomie a konkurenceschopnosti EU (8). Zadavatelé veřejných zakázek budou muset posílit zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení a pomoci podnikům vyvíjet inovativní řešení v klíčových průmyslových ekosystémech, zejména tam, kde jsou tito zadavatelé stěžejními investory. Zadavatelé veřejných zakázek budou rovněž muset podpořit odolnost evropského hospodářství diverzifikací zdrojů dodávek základních komodit, jako jsou složky léčivých přípravků, jak odhalila pandemie COVID-19, a propagací nových řešení.

Využívání zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení vesmírných aplikací EU veřejnými orgány na celostátní, regionální a místní úrovni může významně přispět k provádění zelené dohody a k digitalizaci interakce mezi podniky/občany a orgány veřejné správy. Má rovněž značný potenciál pro přeshraniční spolupráci. Existuje mnoho oblastí využití vesmírných údajů a služeb poskytovaných v rámci kosmického programu EU, v nichž je nejúčinnějším přístupem ke stimulování digitální a ekologické transformace technologií zadávání zakázek na inovativní řešení, neboť tržní síly samy o sobě výsledky nezajistí.

PŘÍKLAD VESMÍRNÉ SLUŽBY Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Veřejné orgány jsou důležitým uživatelem vesmírných technologií, zejména v oblastech, jako jsou: — veřejná bezpečnost (pohotovostní služby a odstraňování následků katastrof, pátrání a záchrana, hašení požárů, správa hranic), — ochrana kritických infrastruktur, — veřejná doprava (řízení veřejné dopravy, autonomní kyvadlová doprava, inteligentní města), — námořní, letecká a železniční doprava provozovaná orgány veřejné správy nebo pod jejich dohledem. Co se udělalo jinak? Zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení může proto být slibným nástrojem na podporu využívání vyspělých vesmírných technologií a služeb, které veřejným orgánům poskytují pobídky k zapojení inovativních společností jako „prvních zákazníků“. V říjnu 2019 zahájila Evropská komise pilotní výzvu H2020-SPACE-EGNSS-2020 nazvanou „Veřejné zakázky v předobchodní fázi na aplikace EGNSS (EGNOS a Galileo) pro veřejné orgány“, jejímž cílem je vyvinout inovativní řešení využívající technologii GNSS EU k řešení otázek veřejného zájmu, pro které je na trhu nedostatek nabídky (typické selhání trhu v důsledku vnímání vysokých technologických/tržních rizik a nákupního monopolu / omezené poptávky). Jaký byl výsledek? Vybraný projekt BROADGNSS využije jedinečných a pokročilých prvků signálů EGNOS a Galileo v navazujících aplikacích veřejné bezpečnosti s cílem zlepšit služby organizací pro veřejnou bezpečnost a odstraňování následků katastrof pro evropské občany. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/info/funding-tenders/opportunities/portal/screen/opportunities/topic-details/space-egnss-5-2020

1.2.2   Poskytování vysoce kvalitní veřejné služby s optimálními náklady

Inovativní řešení se zřídka pořizuje jen kvůli jeho inovativní povaze. Většinou se inovativní řešení stává zajímavým pro zadavatele veřejných zakázek, když umožňuje podobné nebo dokonce lepší výsledky při optimalizovaných nákladech.

PŘÍKLAD INOVACE PŘINÁŠÍ OBČANŮM EKOLOGIČTĚJŠÍ A LEVNĚJŠÍ ENERGII: Kombinovaná výroba tepla a elektřiny ve Vilniusu Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Dovoz plynu vedl k vysokým nákladům občanů Vilniusu na vytápění/ohřev. Vysoká závislost města na spotřebě plynu navíc negativně ovlivnila životní prostředí vysokými emisemi CO2. Co se udělalo jinak? Město se v roce 2018 rozhodlo investovat do inovativního domácího zařízení pro výrobu zelené energie a snížení své závislosti na dovozu plynu a stopy CO2. Celý projekt zadávání veřejné zakázky byl dokončen do jednoho roku. Zařízení pro kombinovanou výrobu tepla a elektřiny se skládá ze zařízení na spalování odpadu a dvou biopalivových systémů. Největší část investic byla možná díky pomoci ze strukturálních fondů EU a půjčky od Evropské investiční banky (EIB). Jaký byl výsledek? Téměř 40 % občanů nyní může uspokojit svou poptávku po energii se sníženými emisemi CO2. Až bude systém v polovině roku 2020 fungovat na plnou kapacitu, ceny pro občany se podle odhadů sníží o 20 %. Emise CO2 lze výrazně snížit, a to přibližně o 436 000 tun ročně. Inovace přispívají k oběhovému hospodářství díky bezproblémové přeměně odpadu na energii. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://renewablesnow.com/news/lietuvos-energija-breaks-ground-on-vilnius-chp-scheme-601749/ https://www.euroheat.org/news/vilnius-chp-project-gets-green-light-ec/ https://ec.europa.eu/regional_policy/en/projects/major/lithuania/new-power-plant-boosts-renewable-energy-use-in-vilnius-lithuania https://www.eib.org/attachments/registers/74370788.pdf

1.2.3   Řešení nově vznikající potřeby

V některých případech je zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení nezbytné jako reakce na neuspokojené potřeby nebo nová očekávání, na něž stávající řešení na trhu dostatečně nereagují.

PŘÍKLAD INOVACE REAGUJÍ NA SPOLEČENSKOU ZMĚNU: Motivování studentů, aby využívali technologie k učení Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Mnoho dětí dnes více zajímají počítačové hry než matematika nebo přírodní vědy. Roste množství studentů, kteří nedokončí základní, střední nebo vysokou školu, protože klesá nadšení pro studium těchto „obtížných“ předmětů. To má nepříznivý dopad na šance příští generace Evropanů najít dobré zaměstnání v ekonomice, která je čím dál více založena na znalostech. Co se udělalo jinak? Školy ve švédském Halmstadu, španělském Viladecans, německém Magdeburgu a finském Konnevesi se rozhodly veřejné zakázky zadávat společně, aby tento problém vyřešily. Zadaly sedmi inovativním dodavatelům výzkumný a vývojový projekt a poté testovaly a porovnávaly řešení, s nimiž tito dodavatelé přišli. Ze sedmi dodavatelů se čtyři dostali do fáze prototypování a dva pokračovali ještě dále a vyvinuli inovativní nástroje, jež tyto školy zařadily do výuky. Dětem na základních a středních školách nabízejí osobnější způsob učení, který se podobá hraní počítačových her, a to díky tomu, že průběžně analyzují vzorce chování za pomoci umělé inteligence. Jaký byl výsledek? Účast více než 600 studentů a 45 učitelů v uvedených čtyřech zemích prokázala, že tato nová řešení zvyšují o 55–75 % motivaci a úspěšnost studentů při učení matematiky, nauky o technice, fyziky a chemie a stejnou měrou zvyšují i pravděpodobnost, že se těmto oblastem budou studenti věnovat ve svém povolání. Tato řešení byla mezitím prodána různým školám. Například škola Kuulammen koulu ve Finsku potvrdila, že inovativní řešení také zkracují o 30–40 % dobu, kterou musí učitelé věnovat plánování a hodnocení, a rovněž vytvářejí úspory nákladů škol na učební pomůcky. (1 licence stojí 10krát méně než učebnice pro celou školu). Společnost, která dodala řešení ve Finsku, mezitím přilákala rovněž investice rizikového kapitálu a rozšířila své podnikání i na další segmenty trhu (pro školení zaměstnanců ve společnostech). Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: www.imaile.eu (projekt spolufinancovaný ze 7. rámcového programu EU)

1.2.4   Modernizace veřejných služeb

Zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení může zajistit, aby způsob poskytování veřejných služeb odpovídal očekáváním stále technofilnějších, ekologičtějších a sociálně uvědomělejších občanů, a může vést ke zlepšení úrovně veřejných služeb z hlediska jejich uživatelů.

PŘÍKLAD INOVACE SNIŽUJÍ MÍRU, V JAKÉ SUBJEKTY VEŘEJNÉHO SEKTORU VYUŽÍVAJÍ AUTOMOBILY: Platforma portugalského ministerstva zdravotnictví pro sdílenou správu vozového parku Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Portugalské ministerstvo zdravotnictví chtělo optimalizovat správu jízdních tras a snížit dopady na životní prostředí a celkové náklady na vozový park, který využívají všechny útvary spadající pod ministerstvo a také všechny instituce v rámci portugalského zdravotnictví. Co se udělalo jinak? Místo toho, aby jednoduše nakoupilo nové automobily, ministerstvo zdravotnictví přehodnotilo způsob, jakým by bylo možné vozový park využívat. Počítalo s elektronickou platformou, kde by byly centralizovány všechny informace týkající se využívání vozového parku. Externí dodavatel vybraný prostřednictvím zadávacího řízení, ve kterém byly požadované výsledky vyjádřeny ve formě funkčních požadavků, dodal v roce 2017 platformu ministerstva zdravotnictví pro sdílenou správu vozového parku (GPFMS). Jaký byl výsledek? Tato platforma umožní uživatelům sdílet všechny dostupné zdroje (vozidla a trasy). Výsledkem bude snížený počet vozidel, nižší související náklady (např. na pojištění, pohonné hmoty a údržbu apod.) a menší dopad na životní prostředí. Platforma také bude generovat zprávy o využívání zdrojů v reálném čase, přičemž poskytne ukazatele, které povedou k účinnému, transparentnímu a uvážlivému plánování, řízení, využívání a kontrole vozového parku. Řešení je v souladu s cíli digitální a ekologické transformace Komise. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://spms.min-saude.pt/2016/05/spms-desenvolve-gestao-partilhada-frota-do-ministerio-da-saude

PŘÍKLAD INOVACE REAGUJÍ NA ENVIRONMENTÁLNÍ OTÁZKY: Ochrana vodního zdroje Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Zbytková voda z výroby mincí v Rakousku obsahovala chemikálie v množstvích převyšujících zákonné limity. Co se udělalo jinak? Rakouský spolkový úřad pro zadávání veřejných zakázek zahájil třístupňové zadávací řízení s cílem nalézt inovativní řešení pro rakouskou mincovnu (subjekt odpovědný za výrobu mincí). Potenciální dodavatelé byli vyzváni, aby poskytli informace o svých zkušenostech a výsledcích v oblasti inovací. Přesné cíle pro úpravu vody byly zahrnuty do smluvních podmínek. Jaký byl výsledek? Zvolený snadno instalovatelný mechanismus vakuového odpařování filtruje širokou škálu částic včetně kovů, galvanických a fotografických sloučenin, tiskových barev, farmak a složek potravin, takže je vhodný k použití v mnoha různých průmyslových odvětvích. Navíc se u rakouské mincovny snížila o 97 % potřeba čisté vody, čímž se ušetří 4 miliony litrů vody ročně. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/environment/gpp/pdf/news_alert/Issue58_Case_Study117_BBG_Austria.pdf

1.2.5   Pomoc začínajícím podnikům a inovativním malým a středním podnikům v zahájení činnosti a růstu

Na úrovni EU činí kupní síla zadavatelů veřejných zakázek přibližně 14 % HDP (9). V mnoha částech Evropy to představuje značný podíl místních ekonomik. Znamená to, že zadavatelé veřejných zakázek mohou podporovat inovace mezi zavedenými subjekty na trhu, ale také poskytovat životně důležité příležitosti malým a středním podnikům a novým inovativním podnikům, které sice možná mají k dispozici řešení dosud neuspokojených potřeb, ale čelí obtížím při jejich uvádění na trh.

Tím, že působí jako hlavní zákazník, mohou zadavatelé veřejných zakázek poskytovat inovativním podnikům příležitost, aby si vyzkoušely svá nová řešení v reálných podmínkách. Navíc díky tomu, že se stávají jejich zákazníkem, a tím zvyšují jejich obrat, by mohli motivovat další investory, ať už veřejné, či soukromé, aby investovali do jejich činností. Širokým využíváním digitálních platforem pak mohou zadavatelé veřejných zakázek poskytnout více příležitostí hospodářským subjektům (malým a středním podnikům, začínajícím podnikům), aby vyvinuli nebo navrhli inovativní řešení, a usnadnit přeshraniční přístup na trhy s veřejnými zakázkami (10).

1.2.6   Posun trhů směrem k inovacím

Pokud není nějaký výrobek na trhu snadno dostupný nebo pokud jsou v nabídce jen nekvalitní výrobky, může kupní síla zadavatelů veřejných zakázek podnítit trh k tomu, aby se zaměřil na inovace.

PŘÍKLAD INOVACE REAGUJÍ NA OTÁZKY, KTERÝM VEŘEJNOST VĚNUJE POZORNOST: Lepší péče o pacienty v nemocnicích Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Švédské město Örebro chtělo nakupovat katetry bez škodlivých látek na bázi PVC. Ačkoli nebyly na trhu běžně k dostání, rozhodlo se město i přesto zveřejnit výzvu k podávání nabídek. Tehdy byl jen jeden dodavatel schopen na tuto výzvu zareagovat. Co se udělalo jinak? Navzdory problémům se městu podařilo požadované katetry pořídit. Jaký byl výsledek? Osm let poté již všichni dodavatelé nabízeli daný výrobek bez obsahu PVC.

1.3    Proč pokyny k zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení?

Hlavním cílem zadavatelů veřejných zakázek je zajistit co nejstabilnější a nejspolehlivější výsledek zadání veřejné zakázky. Obvykle se snaží riziko snížit tím, že:

i)	vyhledávají zavedené hospodářské subjekty s bezchybnou pověstí, bez daňových deliktů a se značným obratem, a

ii)	vyžadují standardní řešení, která se již osvědčila jako spolehlivá.

V této souvislosti může být obtížné prosadit inovativní výrobky a služby, s nimiž je spojena vyšší míra rizika, a to i přesto, že rozhodnutí o koupi inovace přináší zadavateli veřejných zakázek jasné výhody. Tyto výhody – ať už jde o úspory, vyřešení nových potřeb, nebo lepší odpovědi na stávající potřeby – je třeba jasně určit, podrobně a transparentně popsat, stanovit jako cíle a objektivně je měřit. S riziky týkajícími se právních a rozpočtových aspektů a dobré pověsti je nutno předem počítat a zmírňovat je. Účelem těchto pokynů je poskytnout počáteční impuls a nápady pro tvůrce politik v oblasti zadávání veřejných zakázek, aby tuto výzvu přijali.

Společně s různými partnery již Evropská komise vydala řadu dokumentů s pokyny k tomuto tématu a tyto dokumenty zůstávají i nadále platným zdrojem informací (11). Na základě dosavadních zkušeností a v reakci na opakované výzvy zúčastněných stran se tyto pokyny zabývají podrobnějšími praktickými otázkami, zaměřují se na některé dosud neprobádané aspekty nástrojů navrhovaných v modernizovaných předpisech EU a poskytují širší pohled na ně, a to i v souvislosti s podporou začínajících podniků a inovativních malých a středních podniků v rámci celé EU.

Cílem těchto pokynů tedy je:

—	poskytnout argumenty, proč využívat zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení,

—	navrhnout opatření, která poskytují nezbytnou podporu inovativním projektům,

—	pomoci překonávat nejasnosti na základě vysvětlení právního rámce EU pro zadávání veřejných zakázek uplatňovaného na inovativní postupy, jakož i prostřednictvím příkladů z reálného života.

Příklady uvedené v těchto pokynech prokazují, že myšlenky prosazované v tomto dokumentu by měly být proveditelné ve všech členských státech, jelikož základní pravidla zadávání veřejných zakázek pocházejí ze stejných směrnic o zadávání veřejných zakázek.

2.   VYTVOŘENÍ POLITICKÉHO RÁMCE PRO ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK NA INOVATIVNÍ ŘEŠENÍ

Zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení je příležitostí pro zadavatele veřejných zakázek, občany a podniky. K tomu, aby se tato příležitost stala skutečností, je nezbytný komplexní politický rámec, který poskytuje vizi, strategii a vhodné prostředky. Následující odstavce popisují hlavní složky politického rámce pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení.

2.1    Jasné politické zadání

Jasná politická vize poskytnutá na politické úrovni institucím a odborníkům zapojeným do strategického zadávání veřejných zakázek je velmi důležitá, protože jim poskytuje nezbytný mandát k jednání. Když je doprovázena jasnou komunikační kampaní a podpořena dlouhodobým rozpočtovým závazkem, má politická vize větší šance na úspěch.

PŘÍKLAD ŠVÉDSKÁ CELOSTÁTNÍ RADA PRO INOVACE Švédská celostátní rada pro inovace sdružuje ministry vlády s portfolii týkajícími se inovací a příslušnými odborníky. V jejím čele stojí předseda vlády. Toto fórum umožňuje diskuzi o inovacích na nejvyšší úrovni, která pomáhá konsolidovat přístup vlády. Pomohlo například vyjasnit používání funkčních kritérií při zadávání veřejných zakázek. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://www.government.se/government-policy/national-innovation-council

Strategický potenciál zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení je obrovský, zejména pokud jde o podporu technologického rozvoje ve veřejném sektoru a jeho prostřednictvím. Odvětví, která závisejí na prodeji veřejnému sektoru, mohou být motivována k inovacím a využívání nových technologií na základě poptávky ze strany veřejnosti. Společenská odvětví, jako je zdravotní péče, úprava vody, dálkové vytápění, silnice a železnice, jsou téměř výhradně závislá na projevech poptávky ze strany veřejnosti. V těchto případech je zadávání veřejných zakázek jednoznačně nástrojem pro vyjádření této poptávky a pro povzbuzení technologického pokroku.

PŘÍKLAD INOVACE POMÁHAJÍ PLNIT ENVIRONMENTÁLNÍ CÍLE NA ÚROVNI OBCÍ: Environmentální cíle Kodaně se daří plnit díky inovativním technologiím Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Jelikož si Kodaň stanovila ambiciózní cíl stát se do roku 2025 uhlíkově neutrálním městem, v současné době mění způsob řízení energetiky. Jedním z klíčových požadavků pro dosažení tohoto cíle je podstatně snížit spotřebu energie u pouličního osvětlení. Za tímto účelem je nutno vyměnit téměř 20 tisíc pouličních svítilen. Cíle města Kodaň v oblasti osvětlení byly následující: — vysokotlaké sodíkové výbojky na kodaňských ulicích v bytové zástavbě, na větších ulicích a dálnicích nahradit efektivními, speciálně navrženými svítilnami na bázi LED, — dosáhnout značných úspor energie a snížení emisí CO2, což městu pomůže dosáhnout jeho cíle stát se do roku 2025 uhlíkově neutrálním, — zlepšit kvalitu pouličního osvětlení, aby se zvýšila bezpečnost a pohodlí, — propojit řízení pouličního osvětlení s údaji o hustotě provozu, aby se úrovně osvětlení přizpůsobily míře využití jednotlivých silnic v budoucnu, — vytvořit centrální systém řízení pro efektivní řízení a regulaci pouličního osvětlení. Co se udělalo jinak? Zadavatel veřejné zakázky se rozhodl pro postup na základě soutěžního dialogu. Hodnoticí kritéria byla vyvážená: cena 25 %, splnění úkolu a organizace práce 25 %, řešení osvětlení 20 %, energetické a environmentální vlastnosti 30 %. Od zahájení řízení uplynulo do podpisu smlouvy 16 měsíců. Jaký byl výsledek? Díky přechodu na svítilny na bázi LED se snížila spotřeba energie o 57 %, čímž se snížila uhlíková stopa i náklady na údržbu (1,6 milionu EUR ročně při investici ve výši 26 milionů EUR). Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://spice-project.eu http://spice-project.eu/wp-content/uploads/sites/14/2017/08/Copenhagen_Street_Light.pdf

Je důležité si uvědomit, že kromě mnoha přínosů představuje zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení také rizika a náklady. Vyžaduje kulturní posun nejen u samotných zadavatelů veřejných zakázek, ale také v celém ekosystému: mezi hospodářskými subjekty, politickými orgány, auditory, a dokonce i v akademické obci. V této souvislosti je nezbytné jasné politické prohlášení, aby se zmírnila neochota podstupovat riziko a snížily se možné dodatečné náklady vyplývající z blokování inovací.

PŘÍKLAD ZAPOJENÍ VOLENÝCH ÚŘEDNÍCH OSOB: Komise pro zadávání veřejných zakázek města Paříž Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Město Paříž chtělo posílit svůj strategický přístup k zadávání veřejných zakázek, uplatňovat jej efektivněji a více zapojit (volené) členy své městské rady. Co se udělalo jinak? V roce 2016 zřídila městská rada Paříže komisi pro zadávání veřejných zakázek (Commission d'anticipation des achats). Tvoří ji deset členů zastupujících všechny politické skupiny v pařížské městské radě. Tato komise projednává plánované projekty zadávané formou veřejných zakázek a způsob, jakým se má v jednotlivých zadávacích řízeních uplatňovat stanovený strategický přístup. Takto mohou volení zástupci dostávat informace, vyměňovat si názory a předkládat návrhy a připomínky ještě v počáteční fázi, s dostatečným předstihem před zahájením jednotlivých řízení. Jaký byl výsledek? Díky většímu zapojení všech politických skupin v počáteční fázi získal strategický přístup k zadávání veřejných zakázek větší legitimitu. Také je neustále zdokonalován na základě podrobné výměny názorů, k níž na zasedáních komise dochází. Jednotlivá zadávací řízení více zohledňují strategická hlediska. Tento inkluzivní přístup a větší zapojení politiků rovněž vedly ke zkrácení doby trvání zadávacích řízení (která jsou nyní o jeden až tři měsíce kratší než před zřízením komise).

Silný politický mandát je efektivně vyjádřen prostřednictvím cílů, tzn. definováním procentuálního podílu veřejných zakázek, který musí být věnován inovacím. Ačkoli tento přístup nemusí fungovat ve všech prostředích a má svá úskalí, zejména pokud jde o vymezení a měření cílů a stanovení odpovědnosti, může vytvářet silné institucionální pobídky k překonávání administrativní setrvačnosti a nechuti podstupovat rizika.

CÍLE VE SVĚTĚ A V EVROPĚ Orgány po celém světě si stanovily cíl vyčlenit určitý procentuální podíl svých rozpočtů na zadávání veřejných zakázek do výzkumu, vývoje a inovací. Například USA se snaží vynakládat na veřejné zakázky v oblasti výzkumu a vývoje nejméně 500 milionů dolarů (přibližně 2,5 % HDP), zatímco Jižní Korea má za cíl vynaložit 5 % svých zdrojů na veřejné zakázky na vývoj a 20 % na zavádění inovativních řešení. V Evropě existují cíle na úrovni jednotlivých zemí a regionů. Obvykle se 2–5 % veřejných zakázek věnuje aktualizaci inovací. Některé místní orgány si stanovily vyšší cíle. Například město Gent si ze svého rozpočtu pro zadávání veřejných zakázek na informační a komunikační technologie vyhradilo 10 % na výzkum, vývoj a inovace. Manifest Scale-up Europe doporučuje minimální cíle ve výši 3 % pro zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a 20 % pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení. Cíl města Gentu: https://www.digipolis.be/sites/default/files/20140929_DO_charter%20pdf.pdf Celostátní a regionální cíle v rámci EU: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/innovation-procurement-initiatives-around-europe Manifest Scale Up Europe: http://scaleupeuropemanifesto.eu Stanovisko výboru ERAC: http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-1209-2015-INIT/en/pdf Studie obsahující srovnání národních politických rámců a výdajů na zadávání veřejných zakázek (která poskytuje přehled cílů používaných v celé Evropě) je k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/study-benchmarking-strategic-use-public-procurement-stimulating-innovation-digital-economy

VSTŘÍCNOST NÁRODNÍCH POLITICKÝCH RÁMCŮ K INOVACÍM – STUDIE

Výsledky referenčního srovnání ukazují, do jaké míry již Evropa pokročila v zavádění národních politických rámců pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení. Celkový rámec inovační politiky v celé Evropě při svém fungování využívá jen o něco málo přes čtvrtinu svého potenciálu.

Celosvětově lze pozorovat, že zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení není v mnoha zemích strategickou prioritou. Pobídky a struktury pro budování kapacit rovněž nejsou dostačující k tomu, aby podpořily zadavatele veřejných zakázek při zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení.

Bylo však zjištěno, že členské státy, které obecně stojí v čele inovací, zavedly rovněž politický rámec pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení. Posílení investic do rozvoje strategičtějšího politického rámce pro zadávání veřejných zakázek na inovace v Evropě by proto mohlo přispět ke zvýšení konkurenceschopnosti evropského hospodářství.

Graf č. 1

Celoevropské referenční srovnání národních politických rámců pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení

Zdroj:

Studie obsahující srovnání národních politických rámců a výdajů na zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, na níž se odkazuje v rámečku výše.

2.2    Inovace jako prostředek k dosahování různých politických cílů

Inovace jsou jak klíčovou hnací silou udržitelného růstu, oživení a odolnosti, k níž může významně přispět kupní síla subjektů veřejného sektoru, tak důležitým prostředkem ke zvýšení rentability veřejných služeb, za něž zodpovídá vláda.

Navíc musí být jasná politická vize ohledně vazeb mezi zadáváním veřejných zakázek na inovativní řešení a dalšími politickými cíli, jako jsou například posílení odolnosti hospodářství, zmenšení environmentální stopy, zlepšení energetické účinnosti, řešení změny klimatu, udržitelná zdravotní péče pro stárnoucí obyvatelstvo, usnadnění přístupu začínajících podniků a malých a středních podniků na trh, snížení nákladů životního cyklu, modernizace poskytování veřejných služeb apod.

PŘÍKLAD INOVACE POMÁHAJÍ PŘI REALIZACI POLITIKY V OBLASTI ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ A ZDRAVÍ: Neotřelý přístup k ochlazování vzduchu v polské nemocnici Proč bylo zvažováno inovativní řešení? V důsledku změny klimatu se v Polsku častěji vyskytují vlny veder. Nemocnice ve městě Sucha Beskidzka byla jednou z mnoha polských nemocnic, ve kterých dělal odpovědným činitelům čím dál větší starosti dopad vysokých teplot na pokojích a v ordinacích v interiéru na personál a pohodu pacientů i na zdravotnické vybavení. Ministerstvo zdravotnictví zareagovalo tím, že požadovalo od všech poskytovatelů zdravotní péče, aby na pokojích pro pacienty, které jsou vystaveny nadměrnému slunečnímu záření, instalovali stínicí techniku. Avšak klimatizování pokojů pro pacienty v letních měsících kladlo na rozpočet nemocnice Sucha Beskidzka vysoké nároky. Co se udělalo jinak? Místo nákupu dalšího vybavení stejného typu se nemocnice v rámci technického dialogu obrátila na subjekty na trhu s žádostí o dostupná řešení. Poté za použití funkčních kritérií (snížení teploty o 2 °C) místo předepisování konkrétního řešení v otevřeném zadávacím řízení pořídila zdravější a udržitelnější řešení: fasáda budovy byla osazena solárními panely, které poskytují stín, aniž by bylo v místnostech méně světla. Pro výsledek zadávacího řízení, který přinesl prospěch pacientům, personálu i vedení nemocnice, bylo rozhodující použití modelu zohledňujícího náklady celého životního cyklu. Jaký byl výsledek? Teplota uvnitř nemocnice klesla o 10 %, i když venkovní teploty vzrostly o 20 %. Solární panely rovněž pokrývají 5 % spotřeby elektrické energie v nemocnici, což vynahrazuje počáteční investici. Tento příklad potvrzuje významnou úlohu, kterou mohou hrát zadávání veřejných zakázek a inovace při řešení problémů spojených s oživením a ekologickou transformací. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://www.ecoquip.eu/procurement-projects/cost-effective-and-low-carbon-solutions-to-maintain-the-thermal-comfort-of-patients.html http://eafip.eu/wp-content/uploads/2016/11/2_M.Kautsch.pdf

2.3    Nastavení úrovně ambicí

Mottem pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení je „začít skromně a rychle růst“. Realita může být náročná a možná nejlépe ji lze popsat jako proces postupného učení. Jinými slovy, všechny změny (od kulturních až po procesní), které jsou nezbytné pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, není nutno provádět současně. Postup navrhování úspěšného projektu zahrnujícího inovace lze dokonce uspořádat zdola nahoru, přičemž se pozornost nejprve zaměří na jednoduché, praktické problémy.

Výchozím bodem by mohlo být určení řady témat (např. životní prostředí / změna klimatu, zdraví atd.), na něž by se měl inovativní přístup zaměřit. Zpočátku je možno se zaměřit na odvětví a projekty, v nichž lze inovace snadněji zavádět a kde mohou nejvíce prospět. Skromný začátek přispěje ke zvýšení důvěryhodnosti a nakonec přitáhne i větší projekty.

Předpisy EU poskytují zadavatelům veřejných zakázek sadu nástrojů, které dobře vyhovují různým možným úrovním ambicí. O těchto nástrojích pojednává kapitola 4.

PŘÍKLAD ŘEŠENÍ PRO VŠECHNY ÚROVNĚ AMBICÍ: Modelová environmentální kritéria švédského úřadu pro zadávání veřejných zakázek Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Ve Švédsku vnitrostátní politiky v oblasti životního prostředí, energetiky a dopravy podporují zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení jako strategickou prioritu. Praktické provádění těchto politických ambicí však vyžaduje konkrétní pokyny, vzorová kritéria a vzorové dokumenty. Ale ne vždy je jednotné řešení vhodné pro všechny. Co se udělalo jinak? Švédský úřad pro zadávání veřejných zakázek roztřídil environmentální kritéria související se zadáváním veřejných zakázek na inovativní řešení do tří úrovní: základní, pokročilá a průkopnická řešení (například automobily s vodíkovým pohonem jsou momentálně zařazeny v kategorii průkopnických řešení). Kritéria a úrovně se dojednávají v rámci řady setkání všech zúčastněných stran: zadavatelů veřejných zakázek na místní, regionální a celostátní úrovni, výrobců, prodejců automobilů, společností provozujících taxislužbu a kurýrní služby apod. Pravidelně se aktualizují v závislosti na technologickém pokroku v každé oblasti. Po dosažení shody ohledně určitého kritéria úřad vypracuje příslušný právní text, který lze používat u soudu a který si může každý zadavatel veřejných zakázek zkopírovat a vložit do své specifikace pro nabídky při zadávání veřejných zakázek. Kritéria jsou dobrovolná a lze je používat bezplatně. Jaký byl výsledek? Tento přístup vedl k uplatnění a tržnímu rozšíření inovativních řešení v energeticky náročných odvětvích, jako jsou bílé zboží, veřejná doprava nebo vytápění, což přispělo ke snížení závislosti Švédska na jaderné energii o 15 %. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://www.upphandlingsmyndigheten.se/en/sustainable-public-procurement/sustainable-procurement-criteria Konkrétní případová studie je k dispozici na adrese: http://www.ecomotion.us/results/pdfs/108es.pdf

2.4    Přetavení ambicí do podoby činností a závazků

Aby bylo zajištěno, že se ambice promítnou do praxe, je důležité vypracovat strategický politický rámec společně s akčním plánem pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení. Politický rámec obvykle objasňuje cíle a priority politiky, včetně definic, ukazatelů, rolí a oblastí odpovědnosti. Akční plán zavazuje k řadě jasně definovaných činností a stanoví aktéry, nástroje, zdroje, rozpočty, očekávané výsledky a harmonogram provádění. Při vytváření akčního plánu je klíčovým aspektem součinnost zúčastněných subjektů, aby bylo zajištěno zapojení všech zúčastněných stran.

Jak dokládá výše uvedená srovnávací studie, čtyři členské státy (Rakousko, Belgie, Finsko a Nizozemsko) přijaly zvláštní akční plán pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení a pět dalších členských států (Dánsko, Estonsko, Řecko, Francie a Švédsko) začlenilo konkrétní cíle a konkrétní opatření týkající se zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení do širších vnitrostátních strategií nebo programů, často se zvláštním rozpočtem a s jasným závazkem klíčových aktérů.

PŘÍKLAD PŘETVOŘENÍ VIZE V KONKRÉTNÍ KROKY: Rakouská spolková strategie pro výzkum, technologii a inovace Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Od roku 2011 je prioritou rakouské spolkové strategie pro výzkum, technologii a inovace „zadávání veřejných zakázek podporující inovace“. Co se udělalo jinak? Byl přijat akční plán, který má strategii uvést do praxe a posílit součinnost s jinými politickými oblastmi. Spolkový úřad pro zadávání veřejných zakázek působí jako ústřední rakouské centrum kompetencí pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, které rakouským zadavatelům veřejných zakázek nabízí výcvik, dokumentaci, pomoc a drobné granty pro účely přípravy zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení. Malé a střední podniky mohou získat finanční záruku, což usnadňuje jejich přístup k zadávacím řízením. V roce 2014 byl v Rakousku zaveden monitorovací systém pro měření ročních výdajů v oblasti zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://www.ioeb.at https://era.gv.at/object/document/2177

Zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení neprobíhá odděleně od provádění jiných politik. Může lépe vzkvétat, když jej podporují další odvětvové a horizontální politiky, které umožňují inovace. Konkrétní opatření týkající se zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení lze předpokládat v politických rámcích a akčních plánech pro určitá odvětví (jako jsou například bezpečnost, zdraví, změna klimatu apod.) a pro jiné horizontální politiky umožňující provádění (např. v oblasti výzkumu a inovací, daní apod.).

2.5    Zvyšování kapacity

Zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení vyžaduje uskutečnění řady konkrétních činností, při kterých nelze improvizovat. Bez ohledu na úroveň ambicí budou tyto činnosti vyžadovat určitý čas, peníze a odborné znalosti. Specializovaný výcvik (2.5.1), kooperativní zadávání veřejných zakázek (2.5.2) a podpora obecně podnikatelské kultury mohou pomoci vybudovat potřebné kapacity pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení při zvládnutelných nákladech.

Dvanáct členských států vytvořilo svá národní centra kompetencí pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, která slouží jako jednotná kontaktní místa pro zvyšování povědomí, koordinaci činností v oblasti budování kapacit a pomoc zadavatelům veřejných zakázek při realizaci zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení (12).

CENTRA KOMPETENCÍ Evropská komise financuje činnosti zaměřené na propojení mezi národními centry kompetencí prostřednictvím evropské sítě národních center kompetencí pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení – projekt Procure2Innovate. https://procure2innovate.eu https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/eu-funded-projects

Profesní sdružení a obchodní sdružení mohou poskytovat podobnou podporu, pokud jde o příručky, pokyny, šablony, návrhy hodnoticích kritérií nebo metodiky měření. Vzhledem k jejich podrobným znalostem trhu umožní předávání jejich odborných znalostí zadavatelům veřejných zakázek definovat potřeby a navrhovat technické specifikace nejmodernějším způsobem (13).

2.5.1   Výcvik a poskytování pomoci lidem

Jednou z klíčových podmínek úspěšnosti je profesionalita (14). Jedny z nejúspěšnějších příkladů zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, jako jsou ty, které lze nalézt v Barceloně, v Lombardii nebo v Rakousku či ve Švédsku, se vyznačují kombinací silného politického mandátu, který staví inovace do ústřední pozice v rámci místních hospodářských politik, s vysoce motivovaným a profesionálním personálem.

Aby se úspěšně zapojil do zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, měl by zadavatel veřejných zakázek využívat znalosti a dovednosti v těchto oblastech:

—	znalosti: — trh a zapojování zúčastněných stran, — příslušné výrobky nebo služby,

—	základní dovednosti: — příslušný právní rámec, — vyjednávání, — správa smluv,

—	dovednosti týkající se inovací: — hodnocení rizik, — správa práv duševního vlastnictví, — politika podporující podnikání.

Tuto kapacitu lze vybudovat prostřednictvím interního výcviku, cíleného náboru, využívání externích odborníků a konzultantů nebo sdílení odborných znalostí s jinými zadavateli veřejných zakázek. Dokonce i při nižších úrovních ambicí pomůže dobrá znalost trhu a schopnost využívat základní nástroje, jež nabízejí předpisy EU, jako jsou například kritéria ekonomicky nejvýhodnějších nabídek nebo funkční požadavky.

Tento proces učení se netýká jen samotných zadavatelů veřejných zakázek. Společnosti, zejména začínající podniky a inovativní malé a střední podniky, se také musí postupně zapojit do podnikatelských procesů zaměřených na inovace s veřejným sektorem a seznámit se s konkrétními správními postupy.

PŘÍKLAD PROFESIONALIZACE ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK: Školení členů městské rady v Barceloně Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení vyžaduje dovednosti a znalosti. Co se udělalo jinak? Barcelonská městská rada ve spolupráci s Evropským institutem veřejné správy (EIPA) pořádá pro pracovníky městské správy, státní zaměstnance, poradce, podniky a právní poradce výcvikový program věnovaný problematice zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení. Tento program nazvaný Zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení a zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi ve městech nabízí praktické informace o tom, jak se stát špičkovým městem v oblasti podpory inovací ze strany poptávky. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://seminars.eipa.eu/en/activities09/show/&tid=6141 http://formacio.eapc.gencat.cat/infoactivitats/AppJava/DetalleActividad.do?codi=10251&ambit=1&edicio=1&any=2017

PŘÍKLAD MEZINÁRODNÍ SDÍLENÍ ZKUŠENOSTÍ Evropská komise spolufinancovala vytvoření online platformy pro sdílení zkušeností v oblasti zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení. Platformu provozuje sdružení ICLEI (Orgány místní správy za udržitelnost). Prostřednictvím fóra pro zadávání veřejných zakázek a dokumentačního střediska pomáhá zadavatelům veřejných zakázek, tvůrcům politik, výzkumným pracovníkům a dalším zúčastněným stranám co nejvíce využívat možnosti zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: www.innovation-procurement.org

2.5.2   Zvažování možnosti využít kooperativní zadávání veřejných zakázek

Výraz „kooperativní zadávání veřejných zakázek“ zahrnuje různé způsoby spolupráce mezi zadavateli veřejných zakázek.

Nejstrukturovanějším prostředkem spolupráce za účelem běžného využívání kooperativního zadávání veřejných zakázek je zřizování nebo pověřování specializovaných subjektů, jako jsou centrální zadavatelé, sdružení měst, konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) (15), společné podniky (16) nebo evropská seskupení pro územní spolupráci (ESÚS) (17). Centrální zadavatelé jsou instituce, které řídí proces zadávání veřejných zakázek pro jiné zadavatele veřejných zakázek. Ústřední vládní instituce se mohou rozhodnout zřídit centrální zadavatele na celostátní úrovni, zatímco místní orgány mohou učinit totéž na své úrovni. Centrální zadavatele mohou rovněž zřizovat zadavatelé veřejných zakázek v rámci určitého odvětví.

CENTRÁLNÍ ZADAVATELÉ Centrální zadavatelé se stávají klíčovým prvkem organizace zadávání veřejných zakázek v členských státech EU. Po celé Evropě bylo zřízeno mnoho centrálních zadavatelů, kteří působí na různých úrovních (centrální (18), regionální (19) a odvětvové (20)). Existuje přibližně 50 centrálních zadavatelů, kteří uzavírají každoročně více než 15 smluv, a dokonce až 200 centrálních zadavatelů, kteří uzavírají pět až 15 smluv ročně. Další informace jsou k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/growth/content/public-buyers-save-money-cooperative-procurement-0_en

Kooperativní zadávání veřejných zakázek obecně a využívání stálých struktur k tomuto účelu konkrétně má několik vlastností, které usnadňují zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení:

—	usnadňují zapojování profesionálů, kteří mají odborné znalosti nezbytné při formulování specializovaných a komplexních potřeb, a také usnadňují strukturované zapojování trhu a koncipování postupů, které povedou k inovacím,

—	přinášejí úspory z rozsahu, které jsou nezbytným předpokladem vytváření prvotních trhů pro inovativní výrobky a služby,

—	umožňují, aby inovativní řešení měla větší dopad, jelikož každé řešení může být zavedeno do praxe jinými zadavateli veřejných zakázek.

Je však důležité uvést, že kooperativní zadávání veřejných zakázek jako takové musí zajistit, aby v důsledku přílišné standardizace nedošlo k uzavření trhu veřejných zakázek pro individualizované nebo uzpůsobené výrobky.

Kooperativní zadávání veřejných zakázek může mít také méně strukturované formy, jako jsou sítě a sdružení zadavatelů veřejných zakázek, kteří na ad hoc základě spojují své síly za účelem společné realizace zadávacího řízení na inovativní řešení a organizačně zajišťují výměnu osvědčených postupů a vzájemné učení.

PŘÍKLAD SPOJENÍ SIL V OBLASTI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK NA VYSOCE VÝKONNOU VÝPOČETNÍ TECHNIKU: Od ad hoc skupiny zadavatelů k subjektu specializovanému na zadávání veřejných zakázek Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Vysoce výkonná výpočetní technika (HPC) se v rámci veřejného sektoru využívá v řadě oblastí včetně kybernetické bezpečnosti, energetiky, změny klimatu a zdraví, jelikož umožňuje vyvíjet, testovat a zavádět obzvláště složité aplikace. Co se udělalo jinak? V roce 2017 vytvořila přední superpočítačová centra z Francie, Itálie, Španělska a Německa ad hoc skupinu zadavatelů veřejných zakázek za účelem realizace společného zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení. Tito zadavatelé veřejných zakázek zkoordinovali své plány poskytování energeticky účinnějších zdrojů HPC v celé Evropě. Jaký je očekávaný výsledek? Celkový plánovaný rozpočet pro toto první společné zadání veřejné zakázky na inovativní řešení HPC činí 73 milionů EUR. První nasazení vedla k výraznému zlepšení infrastruktury HPC. Dobrá spolupráce připravila cestu k dalším společným investicím v Evropě v hodnotě 1 miliardy EUR prostřednictvím společného podniku EUROHPC – specializovaného subjektu, který byl zřízen mezi EU a členskými státy za účelem koordinovaného provádění veřejných zakázek v oblasti HPC v celé Evropě, což bylo podepsáno v lednu 2018. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/european-procurement-cooperation-delivers-more-powerful-and-energy-efficient-supercomputers https://www.ppi4hpc.eu https://eurohpc-ju.europa.eu/

PŘÍKLAD INICIATIVA „VELCÍ ZADAVATELÉ“: Zadávání veřejných zakázek na inovativní zboží a služby v konkrétních oblastech Uspokojování potřeb velkých zadavatelů Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Hlavním cílem této pilotní iniciativy bylo zvýšit využívání zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení v Evropě prostřednictvím partnerství se zadavateli veřejných zakázek. Pilotní iniciativu provozovalo sdružení ICLEI společně se sítí EUROCITIES jménem GŘ Evropské komise pro vnitřní trh, průmysl, podnikání a malé a střední podniky (GŘ GROW), neboť spravovaly sekretariát projektu. V rámci pilotního projektu určili velcí zadavatelé (především velká města, ale také podniky veřejné služby nebo centrální zadavatelé) tři podskupiny za oblasti, na které je třeba se zaměřit: staveniště s nulovými emisemi, těžká nákladní elektrická vozidla a „oběhový“ stavební materiál. Co se udělalo jinak? Například účastníci podskupiny pro těžká nákladní elektrická vozidla (Amsterdam, Budapešť, Helsinky, Lisabon, Malmö, Oslo, Paříž, Porto, Rotterdam, Belgian Post a Stavanger): i) spojili síly, aby společně připravili svoji spolupráci s dodavateli, a ii) sdíleli informace pro přípravu nabídkového řízení (plánování, zadávací dokumentace, kritéria pro zadání zakázky, výsledky pilotních iniciativ týkajících se vozidel bez emisí atd.). Jaký je očekávaný výsledek? Cílem je vypracovat společné prohlášení o poptávce a dohodnout se na řadě otázek a technických/právních kritérií pro výzvu k účasti v řízeních o zadávání veřejných zakázek. Tato výzva se bude týkat vývoje těžkých nákladních elektrických vozidel (pro odvoz odpadu, čištění ulic, těžké dodávky), která v současné době nejsou na trhu k dispozici. Očekává se, že spolupráce mezi velkými zadavateli pomůže stimulovat trh s inovativními výrobky. Podobný přístup se uplatňuje i v ostatních podskupinách. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://www.bigbuyers.eu/

Kromě toho výhody plynoucí z kooperativního zadávání veřejných zakázek mohou využívat i jednotliví zadavatelé veřejných zakázek s dostatečnou kupní silou, jako jsou velká města nebo velké podniky veřejných služeb. Tito zadavatelé veřejných zakázek jsou přirozenými kandidáty, pokud jde o zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, jelikož jsou schopni inovativní zboží a služby nejprve objevit a otestovat, než je začnou hromadně nakupovat jako běžný produkt.

PŘÍKLAD EHPPA (EVROPSKÁ ALIANCE PRO VEŘEJNÉ ZAKÁZKY V OBLASTI ZDRAVÍ) Co je to EHPPA? EHPPA je aliance neziskových organizací pro zadávání veřejných zakázek. Jejím cílem je shromáždit odborné znalosti, zlepšit výkonnost a poskytnout svým členům strategické postavení na evropském trhu s veřejnými zakázkami v oblasti zdraví. Aliance EHPPA založená v roce 2012 je sdružení registrované podle francouzského práva se sídlem v Paříži. Co učinilo sdružení EHPPA, aby urychlilo nákup inovací? Ve dnech 28. a 29. září 2017 uspořádaly společnost CCI France International a EHPPA v Paříži první „Dny EHPPA“ jako evropské fórum pro zadávání veřejných zakázek na inovace v oblasti zdraví. Cílem této akce bylo umožnit zadavatelům veřejných zakázek ve zdravotnictví (např. centrální zadavatelé, nemocnice atd.) kontakt s inovativními francouzskými a evropskými dodavateli a rovněž získat informace o různých nákupních postupech jednotlivých evropských zemí. Kdo se zúčastnil? Akce se zúčastnili začínající podniky, malé a střední podniky, střední tržní společnosti a francouzští a evropští dodavatelé nabízející inovativní řešení ve všech segmentech odvětví zdravotnictví. Tyto segmenty zahrnovaly: farmacii, patologii, biomedicínské inženýrství, léčbu pacientů, zdravotnické vybavení, biotechnologie, elektronické zdravotnictví a digitální podporu, ubytování, infrastrukturu a technické služby, energetiku a udržitelný rozvoj a telekomunikační a služby v oblasti informačních technologií. Zpráva o akci Dny EHPPA 2017: http://www.ehppa.com/Ressources/FCK/files/EHPPA%20Days%202017%20-%20Web%20REPORT.pdf Podobné iniciativy: https://beneluxa.org/ https://www.euractiv.com/section/health-consumers/news/southern-eu-states-present-unified-front-in-drug-talks/

PŘÍKLAD SPOJENÍ SIL ZA ÚČELEM STRUKTUROVANÉ AKCE ZAMĚŘENÉ NA INOVACE: Norský národní program rozvoje dodavatelů Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Řada veřejných zakázek na inovativní řešení zadaných jednotlivými zadavateli veřejných zakázek přinese dobrá řešení, ale skončí už po pilotní fázi nebo fázi prototypování, jelikož jediný zadavatel nepředstavuje dostatečně velkou poptávku. Co se udělalo jinak? Norský národní program rozvoje dodavatelů se systematicky snaží zajišťovat, aby zadavatelé veřejných zakázek s podobnými zájmy (např. dosáhnout konkrétního politického cíle v oblasti klimatu nebo zdraví) a s podobnými potřebami od samého počátku spojili své síly a společně se obrátili na trh s požadavkem, aby poskytl řešení, které jim umožní dosáhnout společného cíle. Společné projekty nabízejí potenciálním dodavatelům předvídatelnost, jednoznačnost a – což je nejdůležitější – dostatečný objem potřebný pro uvedení na trh a sériovou výrobu. Jaký byl výsledek? V rámci jednoho společného projektu pracoval uvedený program s největšími zadavateli veřejných zakázek v zemi, kteří iniciují a dozorují stavební projekty včetně výstavby nových škol, mateřských škol, univerzit, nemocnic a vládních budov. Jejich společným úkolem bylo přijít s udržitelnějšími stavebními postupy, a přispět tak k závazkům Norska v rámci Pařížské dohody o změně klimatu. Díky podpoře poskytnuté programem rozvoje dodavatelů se společně obrátili na trh s požadavkem na zajištění stavenišť s nulovými emisemi, pokud jde o strojní zařízení. Zveřejnili svůj společný rozpočet na stavební projekty v příštích pěti letech, aby případným dodavatelům prokázali potenciální velikost trhu. V současné době probíhá vývoj technologií, který by bez dostatečného objemu trhu nebyl možný. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://innovativeanskaffelser.no/about

2.6    Překonání neochoty podstupovat riziko prostřednictvím vytváření pobídek k inovacím

Je důležité připustit, že zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení s sebou nese riziko, například že se nepodaří požadovaný výrobek nebo službu poskytnout, že dojde k nesouladu mezi očekávanými výsledky a dodaným řešením apod. Zadavatelé veřejných zakázek jsou při svých zadávacích řízeních často skeptičtí, co se týče dodatečného rizika, neboť spravují veřejné peníze. Navíc vzhledem k tomu, že nepodléhají tržnímu tlaku jako hospodářské subjekty, je obtížnější odůvodnit riziko vyplývající z pořízení inovativních řešení. Proto je nutno těmto obavám při koncipování projektů v oblasti zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení věnovat dostatečnou pozornost. Překonání neochoty podstupovat riziko je otázkou změny motivace zadavatelů veřejných zakázek za použití finančních i nefinančních pobídek.

Mezi nefinanční pobídky ke změně chování patří odměňování osvědčených postupů (například prostřednictvím národních cen za zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení), stanovení zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení jakožto jednoho z každoročních profesních cílů úředníků nebo manažerů působících v oblasti zadávání veřejných zakázek (např. prostřednictvím stanovení klíčových ukazatelů výkonnosti), poskytování lepších možností propagace pro zadavatele veřejných zakázek, kteří úspěšně zadávají veřejné zakázky na inovativní řešení umožňující rychleji modernizovat veřejné služby. Další možností je zaměřit se na dopad, který může zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení mít na jejich volební obvody.

OCEŇOVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK NA INOVATIVNÍ ŘEŠENÍ Každý rok německé centrum kompetencí pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení (KOINNO) odměňuje příkladné veřejné zakázky na inovativní řešení zadávané německými zadavateli veřejných zakázek cenou „Inovace zvýhodňují“, která se uděluje pod záštitou německého spolkového ministerstva hospodářství a energetiky. Podobně Procura+, což je evropská síť pro udržitelné veřejné zakázky, uděluje výroční ceny za udržitelné veřejné zakázky a zakázky na inovativní řešení. Na svých webových stránkách stručně popisuje všechny oceněné projekty a vysvětluje nejdůležitější rysy inovativního přístupu. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://www.koinno-bmwi.de/koinno/innovationspreis http://www.procuraplus.org/awards

Financování je často klíčovým rozhodovacím faktorem pro zahájení zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, zejména pokud je úroveň ambicí z hlediska inovací vysoká. Aby bylo možno odůvodnit rozhodnutí směrovat rozpočty na veřejné zakázky do inovací, je nezbytné, aby zadavatelé veřejných zakázek dobře vypracovali daný obchodní případ, který jasně prokazuje, že očekávané přínosy inovativních řešení (např. zlepšení kvality nebo účinnosti, snížení nákladů během celého životního cyklu apod.) převyšují nezbytné investiční náklady. Je tudíž důležité, aby při formulování obchodního případu, na jehož základě se má učinit dané investiční rozhodnutí, zadavatel veřejné zakázky předložil důkazy o potenciálních přínosech nových technologií. Certifikace inovativních řešení pomáhá ujistit zadavatele veřejných zakázek, že nové technologie dokážou skutečně splnit to, co slibují.

Navíc existuje řada zdrojů financování, které zadavatelům veřejných zakázek poskytují finanční pobídky, aby se zapojili do zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení. Specifické financování může pokrýt řadu dodatečných nákladů spojených se zadáváním veřejných zakázek na inovativní řešení, například náklady na přípravu a řízení procesu zadávání veřejných zakázek, náklady na předběžnou tržní konzultaci, na vyjednávání, výzkum a vývoj (např. prototypování, testování a certifikaci), na využití zvláštních technických nebo právních odborných znalostí, přizpůsobení správních postupů apod. Může také kompenzovat nehmotné náklady potřebné ke změně kultury a návyků.

CELOSTÁTNÍ A REGIONÁLNÍ REŽIMY PODPORY ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK NA INOVATIVNÍ ŘEŠENÍ Čtrnáct členských států EU zavedlo vnitrostátní nebo regionální režimy podpory zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení. Ty obvykle poskytují zadavatelům veřejných zakázek určité finanční prostředky na přípravu a/nebo realizaci zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, které kompenzují některá z rizik, jež s sebou inovativní řešení nesou. Například finský program na podporu zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení již podpořil více než 70 veřejných zakázek na inovativní řešení. Italský region Lombardie začlenil zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení jako jeden z politických cílů do svých regionálních právních předpisů a přidělil finanční prostředky na pořádání pravidelných výzev ke sběru údajů o potřebách zadavatelů veřejných zakázek v regionu, pokud jde o inovace, na základě kterých se pak zahajují nová zadávací řízení. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/innovation-procurement-initiatives-around-europe http://www.regione.lombardia.it/wps/portal/istituzionale/HP/DettaglioRedazionale/servizi-e-informazioni/imprese/ricerca-e-innovazione-per-le-imprese/appalti-pre-commerciali

REŽIMY FINANCOVÁNÍ Z PROSTŘEDKŮ EU Evropská unie podporuje zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení prostřednictvím různých programů financování. Hlavní program EU pro výzkum a inovace Horizont 2020 pravidelně financuje výzvy k podávání návrhů na koordinační a podpůrné akce (které financují činnosti v oblasti koordinace a vytváření sítí, jejichž účelem je příprava budoucích veřejných zakázek na inovativní řešení), výzvy k podávání návrhů na akce v oblasti zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi (které spolufinancují také náklady na pořizování inovativních řešení v oblasti výzkumu, vývoje a testování) a výzvy k podávání návrhů v oblasti zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení (které spolufinancují také náklady na pořizování a zavádění inovativních řešení do praxe). Přehled všech dosud financovaných zadání veřejných zakázek na inovativní řešení lze nalézt na adrese: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/eu-funded-projects Více informací o podpoře zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení v rámci programu Horizont 2020: http://ec.europa.eu/research/participants/docs/h2020-funding-guide/cross-cutting-issues/innovation-procurement_en.htm https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/innovation-procurement Program EU na podporu malých a středních podniků – COSME (https://ec.europa.eu/easme/en/cosme) financuje inovativní projekty s účastí MSP. Členské státy EU a jejich regiony mohou také spolufinancovat zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, včetně veřejných zakázek v předobchodní fázi, z evropských strukturálních a investičních fondů (ESIF) v rámci svých strategií pro inteligentní specializaci. Viz specializovaná příručka, která vysvětluje, jak lze v rámci ESIF využívat zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení také v součinnosti s financováním z programu Horizont 2020: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docgener/guides/synergy/synergies_en.pdf. Příklady projektů v oblasti zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení financovaných z fondů ESIF jsou k dispozici na adrese: http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/good_practices/GP_fiche_30.pdf.

PŘÍKLAD LITEVSKÝ PROGRAM PODPORY ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK NA INOVATIVNÍ ŘEŠENÍ FINANCOVANÝ Z FONDŮ ESIF Na základě pravidelných výzev vládního programu na podporu veřejných zakázek v předobchodní fázi bylo od roku 2016 v Litvě již zahájeno 21 takovýchto zakázek a 13 jich bude zahájeno v roce 2020. Tento program podpory je spolufinancován z fondů ESIF. Pravidelné výzvy vyzývají litevské zadavatele veřejných zakázek, aby předkládali nové nápady na nové projekty zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://www.interregeurope.eu/ecoris3/news/news-article/1607/the-start-of-pre-commercial-procurement-in-lithuania

Rovněž by mohly být zkoumány mechanismy řízení rizik, jako jsou úvěrové, pojišťovací nebo záruční systémy. Pojišťovací nebo záruční mechanismy určené k vyrovnání rizik spojených s inovacemi pro zadavatele veřejných zakázek již byly skutečně vyzkoušeny, zejména s cílem pokrýt potenciální škody v případě selhání realizace řešení. Tento systém přispívá ke snížení rizika, které nese zadavatel, což by mělo za následek vytvoření atmosféry důvěry mezi zúčastněnými stranami.

VYUŽITÍ FINANČNÍCH NÁSTROJŮ KE SNÍŽENÍ RIZIKA Evropská investiční banka (EIB) a Evropský investiční fond (EIF) poskytují za podpory pracovního programu „Přístup k rizikovému financování“ v rámci programu Horizont 2020 dva druhy finančních nástrojů ke snížení rizika zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení jak pro zadavatele veřejných zakázek, tak pro podniky (zejména pro začínající podniky a malé a střední podniky). V rámci iniciativy „ InnovFin – velké projekty / věda “ poskytuje EIB úvěry jednotlivým zadavatelům veřejných zakázek nebo jejich skupinám na zahájení zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení. To zadavatelům umožňuje překonat finanční obtíže spojené se vstupními investicemi do něčeho inovativního, které se vrátí až později. Doba splácení úvěru může být samozřejmě stanovena tak, aby zadavatel veřejných zakázek musel začít úvěr splácet až poté, co inovace začne zadavateli poskytovat skutečná zlepšení kvality a snížení nákladů. Úvěr může rovněž zmírnit obtíže spojené se synchronizací finančních prostředků při zahájení kooperativního zadávání veřejných zakázek, neboť dokáže umožnit všem členům skupiny, aby zahájili společné zadávání zakázek okamžitě, přičemž každý z nich může splácet svou část s odlišnými individuálními lhůtami. Vzhledem k iniciativě „ InnovFin pro inovátory “ mohou EIB a EIF pomoci společnostem, které se podílejí na zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi a zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, získat snazší přístup k úvěrům, zárukám, protizárukám, hybridnímu a mezaninovému financování a financování vlastním kapitálem, aby se během zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení rozrůstalo jejich podnikání vzhledem k širšímu uvedení řešení na trh. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: InnovFin – velké projekty / věda: https://www.eib.org/en/products/blending/innovfin/products/science.htm InnovFin pro inovátory: https://www.eib.org/en/products/blending/innovfin/index.htm

3.   PŘILÁKÁNÍ INOVÁTORŮ

Přilákat inovátory, zejména začínající podniky působící v oblasti vyspělých technologií a inovativní malé a střední podniky, je jedním z hlavních problémů při zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení. V některých odvětvích jsou tyto společnosti silně závislé na tom, aby zadavatelé veřejných zakázek akceptovali jejich inovativní řešení (21), a na druhé straně mohou zadavatelé veřejných zakázek potřebovat jejich inovační potenciál, aby mohli poskytovat nejmodernější veřejné služby. Začínající podniky a malé a střední podniky zároveň často nemají dostatečně přesvědčivé kapacity a dosavadní výsledky, jež obvykle zadavatelé veřejných zakázek vyžadují.

Zadavatelé veřejných zakázek mohou volit jeden ze dvou postupů: přizpůsobit zadávací řízení těmto inovátorům (3.1) a využívat služby zprostředkovatelů inovací (3.2).

3.1    Zpřístupnění zadávacích řízení veřejných zakázek také menším inovátorům

Podle zásad Smlouvy o EU musí veškeré veřejné zakázky na inovativní řešení nad nebo pod prahovými hodnotami pro zadávání veřejných zakázek být otevřeny hospodářským subjektům všech velikostí. Zájem malých inovativních podniků však přitahují spíše veřejné zakázky na inovativní řešení než běžné zakázky na již hotové výrobky. Pravidla EU pro zadávání veřejných zakázek přijatá v roce 2014 umožnila zadavatelům veřejných zakázek vyhlašovat zadávací řízení, která jsou přizpůsobena nejen velkým společnostem, ale také menším inovativním dodavatelům.

3.1.1   Zapojení trhu

První krok k přijetí nabídky inovátora je snadný: navázat kontakty s inovátory. Tento až neuvěřitelně jednoduchý přístup řeší dva problémy: nedostatečné povědomí společností o veřejných zakázkách a nedostatek důvěry. Přímá komunikace s hospodářským subjektem může oba tyto problémy vyřešit. Stejně jako v případě prodejní prezentace může přímá komunikace dokonce přesvědčit jinak skeptickou společnost, aby obchodovala se zadavateli veřejných zakázek.

Komunikačními prostředky by mohly být e-mail nebo telefonát předem určeným společnostem. Komunikace by mohla probíhat rovněž prostřednictvím vytváření sítí a předávání informací na veletrzích. Komunikace může být minimalistická a málo náročná (např. zaslání internetového odkazu na vyhlášení zakázky některým společnostem nebo průmyslovým sdružením), nebo rozpracovaná (např. prezentace zadávací dokumentace na veletrhu, webináři nebo v kampani na sociálních médiích). V zemích s nízkou mírou důvěry v zadávání veřejných zakázek hrají tyto kontakty důležitou úlohu, neboť dávají procesu lidskou tvář a zvyšují důvěru společností v to, že zakázka bude zadána na základě spravedlivé hospodářské soutěže.

Nicméně aby se zabránilo diskriminaci a nerovnému zacházení, podléhají zadavatelé veřejných zakázek rovněž omezením prostředků, jejichž prostřednictvím sdílejí informace s dodavateli. Aby byla zajištěna otevřená a účinná hospodářská soutěž, nesmí být žádnému potenciálnímu dodavateli udělen výhradní nebo přednostní přístup k dokumentům nebo informacím. Zadavatelé veřejných zakázek musí rovněž dostatečně zdokumentovat veškerou ústní komunikaci, kterou s podnikem vedou (22).

PŘÍKLAD PROAKTIVNÍ PŘÍSTUP K ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK: Telemedicína, která zachraňuje životy na jednotkách intenzivní péče v evropských nemocnicích Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Nemocnice v Nizozemsku, Španělsku, Belgii a Finsku usilovaly o vývoj vysoce interoperabilní telemedicínské platformy pro dálkovou detekci a dálkovou péči o pacienty na jednotkách intenzivní péče, u nichž je zvýšené riziko úmrtí v důsledku sepse. Co se udělalo jinak? Nemocnice začaly propagovat nadcházející zadávací řízení co nejdříve, a to zveřejněním předběžného oznámení v databázi veřejných zakázek TED (Tenders Electronic Daily) a shromažďováním informací od potenciálních uchazečů prostřednictvím předběžné tržní konzultace, která byla provedena jako řada fyzických schůzek doplněných online dotazníkem. Tento přístup poskytl zadavatelům veřejných zakázek široký přehled o současném stavu. Konzultace potvrdila, že rozpočet, s nímž se pro zadání veřejné zakázky počítá, je přiměřený, a ukázala, jakými dalšími informacemi je nutno se zabývat. Propagace zadávání veřejných zakázek byla zahájena prostřednictvím internetových stránek THALEA (23) a příspěvků na další internetové stránky, fóra a do informačních zpravodajů z oblasti zdraví, informačních technologií a inovací. Zadavatelé rovněž propagovali předběžné oznámení a oznámení o zahájení zadávacího řízení na veletrzích v odvětví zdravotnictví a informačních technologií. Cílená sdělení informovala průmyslová sdružení, obchodní komoru, národní kontaktní místa programu Horizont 2020 pro odvětví zdravotnictví a IT a společnosti, o nichž je známo, že v této oblasti působí. Propagace byla posílena prostřednictvím sociálních médií s cílem oslovit zejména malé a střední podniky, např. pomocí iniciativy Start-up Europe, nástroje EU pro malé a střední podniky, jednotného digitálního trhu EU a účtů EU na Twitteru věnovaných zdraví. Jaký byl výsledek? Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi přilákalo nabídky nejen od velkých společností, ale také od menších inovátorů, včetně začínajících podniků. Výsledkem zadání veřejné zakázky je, že dva začínající podniky a jeden velký účastník úspěšně dodali nové algoritmy a zdokonalená řešení odhalování rizik. Poskytují včasnější diagnózu a významně zlepšují účinnost jednotky intenzivní péče. Výsledkem bylo 25 % snížení úmrtnosti v důsledku sepse. Zároveň se o 20–50 % zkrátila doba trvání hospitalizace. Nemocnice rozšířily skupinu zadavatelů pro následné zadávání veřejných zakázek, aby tento typ inovativních řešení v širší míře zavedly v celé Evropě. Pro toto zadávání veřejných zakázek zahájily novou otevřenou tržní konzultaci s cílem propagovat nadcházející novou výzvu k podávání nabídek pro inovátory a průběžně aktualizovat nejnovější vývoj v oblasti nejmodernějších technologií. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://www.thalea-pcp.eu/market-consultation http://www.thalea-pcp.eu/thalea-2-ppi-overview http://ted.europa.eu/TED/notice/udl?uri=TED:NOTICE:69348-2018:TEXT:EN:HTML

3.1.2   Snižování administrativní zátěže

Byrokratická zátěž často odrazuje malé a střední podniky a začínající podniky od účasti na zadávacích řízeních veřejných zakázek. V závislosti na členském státě a zadavateli veřejných zakázek musejí za účelem ověření, zda splňují kritéria pro vyloučení nebo pro výběr, předkládat spolu se svou nabídkou také správní osvědčení dokládající jejich právní postavení a ekonomickou a finanční způsobilost.

Aktualizovaná pravidla EU tyto požadavky zjednodušila. Nyní mohou uchazeči předložit vlastní prohlášení, v němž uvedou, zda splňují všechny správní předpoklady. Osvědčení potvrzující jejich vlastní prohlášení navíc předkládají pouze v případě, že je jejich nabídka vyhodnocena jako nejlepší. Obchodně je smysluplnější vypracovávat osvědčení těsně před podpisem smlouvy než na začátku zadávacího řízení.

Díky elektronické verzi tohoto vlastního prohlášení – jednotnému evropskému osvědčení pro veřejné zakázky (European Single Procurement Document, ESPD) (24) – je postup ještě jednodušší. ESPD umožňuje používat údaje opakovaně, takže uchazeči mohou podávat nabídky rychleji. Jedná se o významné zjednodušení jak pro zadavatele veřejných zakázek, tak pro uchazeče.

Služby ESPD fungují ve většině členských států (25). ESPD je předem připravený seznam možných prvků vlastního prohlášení, které mohou být požadovány pro účast v zadávacích řízeních veřejných zakázek. Při každém řízení si zadavatelé veřejných zakázek zvolí příslušné požadavky, na které musí uchazeč reagovat.

Měl by se zavést integrovanější systém elektronického zadávání zakázek a elektronické veřejné správy (26) a také elektronická propojení mezi systémem ESPD a státními elektronickými rejstříky generujícími příslušná osvědčení, aby se uvedla do praxe zásada „pouze jednou“. Podle této zásady mohou zadavatelé veřejných zakázek získat přístup k nezbytným dokladům přímo. Uchazeč tak nemusí předkládat informace, které členské státy ve svých systémech již mají. S využitím služby eCertis (27), která mapuje doklady ze všech evropských zemí, je to možné i v přeshraničním kontextu.

SLUŽBY JEDNOTNÉHO EVROPSKÉHO OSVĚDČENÍ PRO VEŘEJNÉ ZAKÁZKY (ESPD): Finsko prokazuje svůj potenciál ke zjednodušení Služby ESPD jsou v současnosti poskytovány v celé Evropě. Některé nabízejí základní funkce, například doložení, že jsou splněna kritéria pro vyloučení (zaplacené daně a sociální dávky apod.). Existuje však rostoucí počet služeb spojujících systém ESPD s vnitrostátními databázemi a dalšími službami s přidanou hodnotou. Může mezi ně patřit ukládání firemních profilů, které má snížit administrativní zátěž pro orgány a dodavatele. Během zavádění služby ESPD byla ve Finsku centrální služba elektronického zadávání zakázek propojena s osmi vnitrostátními databázemi. Orgány mají nyní přímý přístup k informacím poskytovaným dodavateli, které budou uloženy v profilu společnosti, aby se daly snadno opětovně použít. Navíc může hlavní dodavatel vyzvat členy konsorcia a subdodavatele, aby vyplnili ESPD přímo z platformy pro elektronické zadávání zakázek. Díky tomu je účast malých a středních podniků na rozsáhlejších projektech zadávaných formou veřejných zakázek mnohem snadnější. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/tools/espd www.hanki-palvelu.fi

3.1.3   Přizpůsobení kritérií pro výběr

Zadavatelé veřejných zakázek budou často vyžadovat, aby hospodářské subjekty prokázaly finanční a/nebo ekonomickou způsobilost k plnění zakázky. To je obvykle součástí přístupu založeného na náležité péči s cílem zmírnit jakékoli riziko, že dodavatel vstoupí do likvidace během doby trvání smlouvy a ovlivní dodávky pro veřejnou službu. Zadavatelé veřejných zakázek obvykle za tímto účelem vyhledávají informace o ročních účetních závěrkách a výši obratu.

Někdy byly k prokázání této způsobilosti na hospodářských subjektech vyžadovány významné finanční požadavky. Například požadovaná minimální úroveň obratu je často několikrát vyšší než hodnota dotčené zakázky. Takový požadavek nemusí nutně zajistit řádné plnění smlouvy. Vylučuje také všechny potenciální uchazeče s nižším obratem, kteří by mohli mít potřebnou způsobilost a – což je ještě důležitější – také lepší řešení.

Podle nových pravidel již zadavatelé veřejných zakázek nemohou nadále vyžadovat obrat vyšší než dvojnásobek odhadované hodnoty zakázky, pokud to není řádně odůvodněno zvláštními okolnostmi (28). Toto pravidlo usnadňuje účast začínajících podniků a inovativních malých a středních podniků, u nichž je pravděpodobnější, že byly založeny teprve nedávno a mají poměrně malý obrat.

PŘÍKLAD VYTVÁŘENÍ PŘÍLEŽITOSTÍ PRO MALÉ A STŘEDNÍ PODNIKY: Drony a osobní ochranné prostředky pro hašení lesních požárů v Bulharsku a Srbsku Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Města Kula v Bulharsku a Boljevac v Srbsku chtěla zakoupit specializovaná vozidla, sledovací drony a osobní ochranné prostředky pro boj s lesními požáry. Jelikož v této oblasti mohou inovativní malé a střední podniky poskytovat kvalitní řešení, zadavatelé veřejných zakázek se chtěli ujistit, že pro ně bude zadávací řízení přístupné. Co se udělalo jinak? Obě města zveřejnila podobné výzvy k podávání nabídek. Požadovaný minimální obrat v rámci kritérií finanční způsobilosti se rovnal hodnotě nabídky (nepřesahoval ji). Průměrný roční obrat uchazeče za poslední tři uzavřená účetní období musel být vyšší než hodnota nabídky. Jelikož zadavatelé také rozdělili zakázku na části, kdy celková hodnota zakázky byla rozdělena na různé části – vozidla, drony a ochranné prostředky –, požadavek týkající se finanční způsobilosti byl splnitelný i pro malé a střední podniky. Jaký byl výsledek? Tento přístup umožnil malým a středním podnikům získat zakázky na inovativní vybavení. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://obshtina-kula.com/bg/?p=1915 http://ted.europa.eu/udl?uri=TED:NOTICE:222939-2017:TEXT:EN:HTML&src=0 (pro Kulu) http://ted.europa.eu/udl?uri=TED:NOTICE:433112-2017:TEXT:EN:HTML&src=0&ticket=ST-28215527-OcEvhL2HhcgUNWcpu88X7fxW924VOOHEzNzxKwtt9AEmKozNQ9Ffi8e7wyLKl0NjYuXOTNYeuacOZtTzn5lzVzXG-PHslUMVSXYC6iO06UxAkYy-4J10I8LIWSzTszVd8YtfzXCoSHCMGZ8cHeoDwhWfIqLC http://ted.europa.eu/udl?uri=TED:NOTICE:99979-2018:TEXT:EN:HTML&src=0 (pro Boljevac) (spolufinancováno z přeshraničního programu Bulharsko–Srbsko v rámci Interreg-IPA)

K prokázání své technické způsobilosti k provedení dané veřejné zakázky se od hospodářských subjektů často požaduje, aby poskytli seznam v minulosti provedených prací, uskutečněných dodávek nebo poskytnutých služeb. Tento seznam musí často doprovázet osvědčení o uspokojivém provedení nebo jiné údaje. Tento požadavek představuje problém pro začínající podniky, které byly právě založeny a dosud neměly čas vybudovat si reference. Daný přístup by je proto mohl vyloučit z účasti na některých zadávacích řízeních na veřejné zakázky, i když začínající podnik může mít potřebné dovednosti k plnění zakázky – možná i inovativnějším technickým řešením.

Zadavatelé veřejných zakázek mohou od hospodářských subjektů jako způsob prokázání (29) požadovat jiné doklady. V závislosti na zakázce může hospodářský subjekt poskytnout vzdělání a odbornou kvalifikaci poskytovatele služeb nebo zhotovitele či vedoucích pracovníků podniku nebo uvést systémy řízení a sledování dodavatelského řetězce, které bude hospodářský subjekt moci použít při plnění zakázky. Způsoby prokázání, které nevyžadují, aby uchazeč vykonával podnikatelskou činnost po mnoho let, umožňují soutěžit o zakázku také začínajícím podnikům.

3.1.4   Dělení zakázek na části

Dělení veřejných zakázek na jednotlivé části je dalším způsobem, jak přilákat inovátory. Velikost každé části může být přiměřená provozní kapacitě začínajících podniků a inovativních malých a středních podniků. Dělení zakázek na části je také způsob, jak snížit závislost na jediném dodavateli, a to i tehdy, když převážnou většinu potenciálních dodavatelů tvoří velcí dodavatelé. V těchto případech může zadavatel veřejné zakázky stanovit požadavky na interoperabilitu a/nebo otevřené standardy za účelem propojení různých bloků systému, které dodavatelé dodávají v rámci různých částí zakázky. V tomto ohledu by smlouva uzavřená s dodavatelem měla stanovit pravidla pro budoucí využívání jakéhokoli nového práva duševního vlastnictví vyplývajícího z daného projektu.

Podle nových pravidel EU se očekává, že zadavatelé veřejných zakázek budou u všech veřejných zakázek zvažovat možnost jejich rozdělení na části (30). V praxi musejí najít správnou rovnováhu mezi dvěma přístupy: na jedné straně je to dělení zakázek na části, aby se usnadnila účast menších inovativních dodavatelů a podpořil se přechod k otevřenějším, interoperabilním řešením, a na druhé straně je to minimalizace vlastní administrativní zátěže tím, že uzavírají smlouvy s jediným dodavatelem, který se postará o všechny úkoly.

PŘÍKLAD PŘÍLEŽITOSTI PRO MSP V RÁMCI VĚTŠÍCH PROJEKTŮ: Střediska řízení provozu pro Anglii a Nizozemsko, jež obstojí i v budoucnosti Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Nizozemské a anglické orgány správy silnic a dálnic, Rijkswaterstaat a Highways England, chtěly přejít k otevřené modulární softwarové platformě pro svá střediska řízení provozu nové generace. Cílem bylo odstranit závislost na jediném dodavateli a umožnit menším inovativním podnikům, aby poskytly nové inovativní služby. Co se udělalo jinak? K dosažení svého cíle zahájili zadavatelé veřejných zakázek dvě paralelně probíhající společná zadávací řízení: 1) zadávací řízení veřejné zakázky za účelem nahrazení jejich zakázkové softwarové platformy novou platformou s otevřenými rozhraními; 2) zadávací řízení veřejné zakázky v předobchodní fázi za účelem vývoje nových inovativních modulů pro řízení provozu, které budou provozovány jako nadstavba nové otevřené platformy. Aby byla zajištěna dostatečná konkurence mezi dodavateli a interoperabilita mezi různými moduly, zadavatelé veřejných zakázek rozdělili veřejnou zakázku v předobchodní fázi na části podle jednotlivých modulů. Jaký byl výsledek? Zadání první zakázky vytvořilo zdravou konkurenci mezi stávajícími většími dodavateli, kteří se snažili upravit základní softwarovou platformu do podoby otevřeného řešení. V rámci druhého zadávacího řízení v oblasti výzkumu a vývoje vstoupilo na tento trh více malých a středních podniků, včetně malých a středních podniků, které dosud v oblasti řízení provozu nepůsobily. Výsledkem byly vynikající nové moduly pro: i) řízení pokročilých distribuovaných sítí, které snižují dopravní zácpy a emise CO2; ii) předvídání a prevenci dopravních nehod, které snižují bezpečnost silničního provozu a iii) kooperativní inteligentní dopravní systémy, které usnadňují zavádění inteligentních automobilů a dalších technologických inovací. Navíc tento přístup založený na uvedené otevřené modulární architektuře dosáhl při referenčním srovnávání s jinými řešeními 20 % úspory nákladů. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://charmprogramme.com

3.1.5   Využívání standardů, otevřených dat, otevřených rozhraní a softwaru s otevřeným zdrojovým kódem

Standardy, otevřená data, otevřená rozhraní a software s otevřeným zdrojovým kódem jsou dalším způsobem, jak otevřít trhy. Mohou vytvářet prostor pro účast menších inovátorů na velkých projektech nebo mohou umožnit menším inovátorům získat samostatné zakázky a rozvíjet své podnikání. Smlouvy by však měly stanovit pravidla přístupu k již existujícím právům duševního vlastnictví nezbytným k dokončení inovačního procesu a přístupu k novým právům duševního vlastnictví vytvořeným inovačním procesem.

PŘÍKLAD ZADÁNÍ ZAKÁZKY NA OTEVŘENÝ INOVAČNÍ PROCES: Inteligentní energetická síť pro „město světla“ Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Město Eindhoven v Nizozemsku chtělo zlepšit kvalitu života ve městě a posílit jeho pověst „města světla“. Co se udělalo jinak? Místo pořízení konkrétního produktu nebo řešení zadalo město zakázku na otevřený inovační proces. Tento nový přístup byl založen na plánu projektujícím ambice města do roku 2030. Hybnou silou byla průběžná spolupráce mezi poskytovatelem služeb, občany, výzkumnými institucemi a městem. V podstatě se uživatelé zapojili do „živé laboratoře“, aby vystihli změny, které zadavatel zakázky nemohl na počátku předvídat, a reagovali na ně. Zadávací řízení bylo tvořeno tržní konzultací, soutěžním dialogem (ve třech po sobě jdoucích kolech se třemi předem vybranými konsorcii), fází podání nabídek a fází pro ověření vítězné nabídky před uzavřením smlouvy. Mezi kritéria pro výběr patřila také „inovační síla“, včetně názorů, strategie a zkušeností s uplatňováním otevřených inovací. Výběrové řízení bylo založeno na metodice „nejlepší kvality“. Jaký byl výsledek? Vybraný dodavatel vyvinul propojený, inteligentně navržený „otevřený“ systém osvětlovacích soustav ve veřejném prostoru. Slouží (nebo může sloužit) k provádění více služeb od různých dalších inovativních dodavatelů, včetně začínajících podniků a inovativních malých a středních podniků, za účelem neustálých inovací. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://www.jouwlichtop040.nl

PŘÍKLAD UMOŽNĚNÍ RŮSTU ZAČÍNAJÍCÍCH PODNIKŮ: Ochrana kulturního dědictví v inovativních digitálních archivech s otevřeným zdrojovým kódem Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Celostátní kulturní instituce, audiovizuální archivy, veřejné knihovny a místní instituce zajišťující správu a ochranu kulturního dědictví ze Švédska, Belgie, Irska, Nizozemska, Německa, Španělska, Estonska a Řecka chtěly všechny vyřešit stejný úkol: zlepšit kvalitu digitálních archivů, ve kterých je uložen kulturní obsah pro dlouhodobé uchování do budoucna, aby se zabránilo zhoršování kvality uložených dat v průběhu času. Co se udělalo jinak? Společně oslovily několik společností v rámci zadávacího řízení v oblasti výzkumu a vývoje za účelem vytvoření nových standardizovaných nástrojů s otevřeným zdrojovým kódem, které archivářům pomohou zajistit, aby všechny archivy splňovaly požadavky, díky kterým budou vhodné pro dlouhodobé uchování dat. Jaký byl výsledek? Smluvními dodavateli byly malé inovativní společnosti, převážně začínající podniky. Ze šesti společností, které se zúčastnily zadávacího řízení, tři úspěšně vyvinuly inovativní nástroje, které i) snižují náklady a ii) zároveň zlepšují přesnost a celkovou kvalitu digitalizace a dlouhodobého uchování kulturního obsahu. Instituce zajišťující správu a ochranu kulturního dědictví v jiných částech světa včetně USA používají některá z nejmodernějších řešení vyvinutých úspěšnými začínajícími podniky. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://www.preforma-project.eu

3.1.6   Návrh platebních schémat přívětivých vůči MSP

Začínající podniky a inovativní malé a střední podniky potřebují včasné a pravidelné platby, protože nemají finanční rezervy jako větší společnosti. Zadavatelé veřejných zakázek mohou uvažovat o různých platebních schématech podle toho, zda je malý nebo střední podnik přímým dodavatelem, nebo subdodavatelem.

V případě přímého dodavatele by rozhodujícím faktorem umožňujícím účast MSP na dané zakázce mohly být zálohové platby.

V případě subdodavatele mohou členské státy požadovat, aby zadavatelé veřejných zakázek platili přímo subdodavatelům. Díky takovému kratšímu platebnímu řetězci obdrží subdodavatelé, např. začínající podniky a inovativní malé a střední podniky, platby dříve. Také se vyhnou riziku pozdní platby z důvodu případných nedostatků na straně hlavního dodavatele.

Pokud nejsou přímé platby nejvhodnější možností, lze subdodavatele podpořit jinými způsoby, například motivováním hlavních dodavatelů, aby zkrátili své platební lhůty.

POSÍLENÍ POZICE ZAČÍNAJÍCÍCH PODNIKŮ VČASNÝMI PLATBAMI Poskytování zálohových plateb Pracovníci městského úřadu Paříže si všimli, že obvyklá platební schémata s nízkými průběžnými platbami a velkým doplatkem po dokončení zakázky představovaly překážku účasti MSP v zadávacích řízeních. Aby umožnilo začínajícím podnikům a inovativním malým a středním podnikům účast na veřejných výběrových řízeních, zvýšilo město Paříž v roce 2017 zálohové platby z 5 % na 20 %,. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://www.paris.fr/professionnels/l-entreprise-au-quotidien/achats-et-marches-publics-3526#la-politique-fournisseur_1 Odrazování od opožděných plateb Podle španělského kodexu zadávání veřejných zakázek mohou zadavatelé veřejných zakázek mezi kritéria pro posouzení finanční způsobilosti zařadit průměrnou dobu od obdržení faktury od subdodavatelů do jejího uhrazení. Město Madrid začlenilo v roce 2016 do smlouvy o sběru odpadů pokutu za neplacení subdodavatelům, která mohla dosáhnout až 50 % dlužné částky. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://www.boe.es/legislacion/codigos/codigo.php?id=031_Codigo_de_Contratos_del_Sector_Publico&modo=1

3.2    Rozvoj ekosystémového přístupu k inovacím

Co je ekosystém inovací?

Ekosystém inovací sestává z obchodních účastníků, začínajících podniků, akademické obce, technických a podpůrných služeb a jednotlivců, kteří jsou hnací silou inovací. Každý z nich hraje významnou úlohu při vytváření hodnoty v širším ekosystému tím, že prostřednictvím přístupu k finančním investicím přemění nové myšlenky v realitu. Ekosystém inovací vytváří aktivní tok informací a prostředků, aby se myšlenky proměnily ve skutečnost. Prostřednictvím těchto ekosystémů vyvíjejí inovátoři a podnikatelé řešení problémů reálného světa a zavádějí je rychleji, než by tomu bylo bez ekosystému. Tento proces vytváří odborné znalosti v nových oblastech, pomáhá diverzifikovat hospodářství a podnikům umožňuje setkat se se zákazníky tam, kde se nacházejí.

Co je ekosystémový přístup k inovacím?

Cílem ekosystémového přístupu je určit klíčové inovátory (začínající podniky, inovátory a akademické pracovníky), spolupracovat s nimi a zapojit je do rozvoje inovačních schopností.

Co to znamená pro zadavatele veřejných zakázek?

Ekosystém inovací dává zadavateli veřejných zakázek lepší představu o několika otázkách: Odkud bude vycházet příští generace myšlenek a koncepcí? Jak zajímavý je inovační vývoj? Jaké fáze vývoje inovací je důležité se zúčastnit? Jakou hodnotu by inovativní řešení mohlo vytvořit ve srovnání se stávajícími řešeními? Které nově se objevující subjekty v ekosystému je v kontextu informací o dodavatelském trhu nutno sledovat?

Zadavatel veřejných zakázek by měl navázat vazby s ekosystémy inovací: klastry, inkubátory, inovačními agenturami nebo živými laboratořemi (na místní, regionální, celostátní nebo dokonce evropské úrovni) a učit se s nimi spolupracovat. Dalším osvědčeným postupem, jak se seznámit se subjekty v konkrétním ekosystému, může být využívání hackathonu (31).

Prostřednictvím těchto činností bude zadavatel veřejných zakázek schopen lépe rozpoznat inovátory a zahájit cennou spolupráci na společné tvorbě, posoudit připravenost nového výrobku a určit náklady na používání inovativních technologií.

PŘÍKLAD SEMINÁŘ POŘÁDANÝ FRANCOUZSKÝM MINISTERSTVEM DOPRAVY SE ZADAVATELI VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK A SUBJEKTY Z EKOSYSTÉMU INOVACÍ V ODVĚTVÍ MOBILITY (LEDEN 2020) Francouzské ministerstvo dopravy uspořádalo vzdělávací seminář v živé laboratoři, na němž se setkalo několik místních orgánů různých velikostí (od měst s více než 30 000 po města s více než 2 miliony obyvatel), velkých společností spravujících infrastrukturu mobility (např. veřejnou dopravu), začínajících podniků a technických odborníků v oblasti dopravy. Uspořádání tohoto semináře v živé laboratoři umožnilo zadavatelům, aby se propojili se subjekty v oblasti inovace v odvětví mobility. Účelem této akce bylo zorganizovat spolupráci mezi všemi účastníky s cílem nejprve revidovat technické specifikace pro nákup aplikace pro sdílení vozidel a poté sestavit inovativní technické specifikace, které inovativním společnostem umožní podat nabídku. Tento seminář byl poučný jak pro společnosti, které byly schopny lépe porozumět právnímu rámci zadávání veřejných zakázek, tak pro zadavatele veřejných zakázek, kteří mohli zvážit, jak učinit projekt otevřenějším pro inovace. Zadavatelé například vypracovali přehled s cílem určit očekávané výsledky inovativního řešení. Zadavatelé rovněž navrhli, že by specifikace mohly zahrnovat krátký souhrn ve videu s klíčovými body žádosti. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://www.francemobilites.fr/ https://www.liberte.paris/

3.3    Využívání služeb zprostředkovatelů inovací

Vazby mezi začínajícími podniky nabízejícími inovativní řešení a inovativními malými a středními podniky na straně jedné a zadavateli veřejných zakázek na straně druhé jsou často slabé a nevznikají spontánně. Zprostředkovatelé inovací je mohou pomoci vybudovat nebo posílit.

Zprostředkovatelem inovací může být jakákoli instituce, která má potřebnou kapacitu a jejímž účelem je uvést vznikající inovace do souladu s určitou potřebou na straně poptávky. Zprostředkovatel může být součástí celkového životního cyklu inovací a hnací silou zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení. Může se aktivně podílet na předávání nápadů od potenciálních dodavatelů inovací na sítě potenciálních zadavatelů veřejných zakázek na inovativní řešení, ať už jde o města, nemocnice, orgány civilní ochrany, nebo jakéhokoli jiného relevantního zadavatele veřejných zakázek. A může naopak informovat příslušné odvětví o potřebách zadavatelů veřejných zakázek. Zprostředkovatelé inovací mohou také usnadňovat vypracování inovativních nápadů pro konkrétní zadávací řízení veřejných zakázek.

Mezi jejich úkoly mohou patřit takové činnosti jako:

—	poskytování poradenství zadavatelům veřejných zakázek ohledně toho, jak mají definovat své potřeby, které by mohly být potenciálně uspokojeny prostřednictvím zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení,

—

sdružování zadavatelů veřejných zakázek, kteří se zajímají o zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, do sítí, jejichž účelem je sdílet znalosti, vyměňovat si osvědčené postupy a komunikovat s trhem (např. tržní konzultace nebo společný závazek budoucího zadání zakázky na inovativní řešení),

—	vyhledávání slibných inovativních řešení, která jsou vhodná pro uspokojení potřeb zadavatelů veřejných zakázek. Taková řešení mají obvykle potenciál uvedení na trh a rozšíření spíše přelomových nežli přírůstkových inovací.

V závislosti na jejich obchodním modelu mohou také usnadnit přístup k financování a pomáhat při správě práv duševního vlastnictví.

Zprostředkovatelé inovací by neměli působit jako prodejci, kteří nabízejí zadavatelům veřejných zakázek nevyžádané návrhy, a nejsou ani subjektem, který by nahrazoval zadavatele veřejných zakázek. Zadavatelé veřejných zakázek zůstávají zodpovědní za to, že celý postup – od navázání styku s trhem před zadáním zakázky až po samotnou realizaci zadávacího řízení (32) – bude otevřený, transparentní a nediskriminační.

PŘÍKLAD ZPROSTŘEDKOVÁNÍ INOVACÍ V EVROPĚ: TekesMatch ve Finsku Nedávná finská inovace TekesMatch je software pro „hledání sémantické shody“, který během několika minut vyhledá vzájemně si vyhovující investory a inovátory. Nežli byl tento inovativní nástroj zaveden do praxe, trvalo provedení tohoto úkolu tři týdny. TekesMatch byl vynalezen za pomoci soutěže o návrh a tzv. hackathonu. Usnadnění investic pomocí tohoto typu softwaru otevírá obrovské možnosti pro růst začínajících podniků. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://www.aalto.fi/en/current/news/2017-03-06/ https://www.twobirds.com/en/news/press-releases/2017/finland/tekesmatch Rakouská platforma pro vyhledávání vhodných zadavatelů a dodavatelů Úkolem centra kompetencí pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení v Rakousku (IÖB-Servicestelle) je „vybudovat most mezi zadavateli veřejných zakázek a dodavateli“. V zájmu usnadnění tohoto úkolu centrum IÖB-Servicestelle úspěšně spustilo digitální platformu, kterou stále častěji využívají zadavatelé veřejných zakázek v rámci svých běžných činností v oblasti průzkumu trhu. Platforma nabízí informace, včetně kontaktních údajů, o široké škále různých inovativních výrobků a služeb, které hodnotí nezávislí odborníci a jež jsou připraveny k použití ve veřejném sektoru. Platforma poskytuje zadavatelům veřejných zakázek rovněž možnost zveřejňovat své nejnovější úkoly, aby mohli na trhu konzultovat nové myšlenky a koncepce. V roce 2018 bylo na platformě uvedeno více než 100 inovativních řešení v kategoriích produktů, jako jsou IT, energetika, mobilita, správa zařízení nebo zdravotnictví, jež dodavatelům umožňovala kontaktovat zadavatele veřejných zakázek. Od té doby zveřejnilo více než tucet zadavatelů veřejných zakázek výzvy, jimž čelí v oblastech, jako je automatizace, marketing a styk s veřejností, senzorové technologie a správa zařízení. Tito zadavatelé veřejných zakázek obdrželi prostřednictvím platformy více než 230 různých nápadů z trhu. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: www.innovationspartnerschaft.at Evropský pilotní projekt služeb zprostředkovatelů inovací (33) Cílem projektu je vytvořit model pro zprostředkovatele pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení, který propojí zadavatele veřejných zakázek, dodavatele inovací (se zvláštním zaměřením na malé a střední podniky a začínající podniky), investory a výzkumné pracovníky za účelem usnadnit zadávání zakázek na inovativní zboží a služby. V roce 2018 byla zveřejněna výzva k předkládání návrhů s cílem prozkoumat vytvoření zprostředkovatele pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení. Bylo vytvořeno konsorcium sedmi různých subjektů (dvě inovační agentury, síť, specializované poradenství v oblasti zadávání veřejných zakázek a zadavatel veřejné zakázky). Výsledkem je testování pěti sítí IPB v pěti různých členských státech (Španělsko, Dánsko, Irsko, Německo a Rakousko). To by mělo pomoci určit, který typ organizace a metody mají nejlepší předpoklady k tomu, aby se zapojily do programu zprostředkování inovací. Tento dvouletý projekt skončil v srpnu 2020. Výsledkem jsou vývoj a provádění obchodního modelu zprostředkovatele inovací, ale také vytváření obchodních příležitostí pro malé a střední podniky se zadavateli veřejných zakázek v dotyčných členských státech. Bude zahájeno celkem osm projektů inovativních nákupů, zejména v oblasti udržitelných inovací. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://innovation-procurement.org/innobrokers/

4.   PŘILÁKÁNÍ INOVACÍ

Jakmile jsou dveře otevřené všem potenciálním inovátorům, mohou se zadavatelé veřejných zakázek zaměřit na přilákání inovativních řešení v rámci každého zadávacího řízení veřejné zakázky.

Mnoho nástrojů lze začlenit do jakéhokoli zadávacího řízení, a to i do široce využívaných otevřených a užších řízení (4.1). Alternativní postupy zadávání veřejných zakázek mohou být rovněž konkrétně zaměřeny na inovace, například vyjednávací řízení s výzvou k účasti v soutěži, soutěžní dialog, soutěž o návrh, inovační partnerství nebo přístup založený na zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi (4.2).

Volba konkrétního postupu a technických specifikací je na zadavatelích veřejných zakázek. Úspěšná inovace tak bude v konečném důsledku záviset na jejich rozhodnutích. Informace a náměty uvedené v následujících částech tohoto dokumentu nejsou univerzálním návodem, který se hodí pro všechny. Jedná se spíše o flexibilní soubor nástrojů, který inspiruje nové přístupy umožněné na základě pravidel EU.

4.1    Nástroje podporující inovace pro všechny typy zadávacích řízení

Tato část popisuje možnosti, které jsou dostupné při všech projektech zadávaných formou veřejných zakázek. Poměrně malá investice do přípravy a organizace zadávacího řízení způsobem, který je příznivý pro inovace, postačí k tomu, aby začaly být patrné přínosy jak pro zadavatele veřejných zakázek, tak pro trh dodavatelů.

4.1.1   Posouzení potřeb

Před vypracováním technických specifikací by zadavatelé veřejných zakázek měli provést rozsáhlé posouzení potřeb, aby řádně vymezili problém, který je nutno vyřešit. Tento krok se může zdát zbytečný, jelikož účel postupu zadání veřejné zakázky je obvykle zřejmý. Ve skutečnosti je to klíčový okamžik, kdy může dojít k uplatnění inovací. Místo prosté náhrady zastaralého zařízení větším množstvím stejného zařízení nebo místo obnovení smluv o poskytování služeb provede zadavatel veřejné zakázky funkční analýzu potřeb organizace a jejích partnerů či uživatelů a určí případné problémy nebo oblasti pro zlepšení. Tato analýza odhalí, zda dosud používaná zařízení a služby jsou (stále) těmi nejvhodnějšími.

PŘÍKLAD NASLOUCHAT UŽIVATELŮM VEŘEJNÝCH SLUŽEB: Chytrý přístav v Tallinnu Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Aby bylo možno zvládat zvyšující se provoz, správa přístavu v estonském Tallinnu chtěla zakoupit nový elektronický systém pro odbavování osobních i nákladních vozidel. Co se udělalo jinak? Aby zjistil své skutečné potřeby, zadavatel této veřejné zakázky uskutečnil čtyřicet rozhovorů s cestujícími, šest rozhovorů s řidiči, čtyři rozhovory se zástupci provozovatelů trajektů, dva rozhovory s poskytovateli služeb rozložení nákladu a čtyři rozhovory se zaměstnanci přístavu. Jaký byl výsledek? Posouzení potřeb uživatelů umožnilo zadavateli veřejné zakázky pořídit inovativní řešení, které řeší celkový cestovní proces u osobních i nákladních automobilů, od předběžné registrace online až po odbavení a plně automatizované řízení provozu, které směruje vozidla na loď. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://www.portoftallinn.com/smart-port

PŘÍKLAD POSOUZENÍ SKUTEČNÝCH POTŘEB MÍSTO NÁKUPU VĚTŠÍHO POČTU STEJNÝCH POLOŽEK: Přechod Malty ke cloud computingu Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Po skončení životnosti úložiště dat obvykle zadavatelé veřejných zakázek vyhlásí novou veřejnou zakázku na dodávku podobného datového serveru. To nemusí být nejlepší způsob řešení současných potřeb, které se mohou lišit od potřeb v minulosti. Co se udělalo jinak? Maltská vláda přechází na infrastrukturu založenou na cloudových technologiích, aby optimalizovala vládní úložiště dat. Zadavatelé veřejných zakázek posuzují své potřeby ukládání dat z hlediska kapacity, bezpečnosti, podmínek přístupu pro různé kategorie uživatelů (např. interní přístup oproti práci na dálku), mobility apod. Mohou zvážit také alternativní řešení, jako je datové centrum sdílené s jinými správními orgány nebo cloudová řešení. Vedle úspor výdajů za hardware a nákladů na údržbu ukládání dat v cloudu zlepšuje také přenositelnost dat, a tím i mobilitu pracovníků. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://procurement.mita.gov.mt/open-calls/t04717-on-premise-private-cloud-enabling-infrastructure-and-software (projekt spolufinancovaný z evropských strukturálních fondů)

Vymezení potřeb je podmíněno dostatečným odstupem od současného řešení, aby bylo možné jej posoudit s maximální nestranností. Je důležité si zachovat otevřenou mysl ohledně možnosti zavedení změn nebo nahrazení stávajících řešení jinými. V některých případech může být nezbytná zásadní organizační změna, zejména jsou-li pracovní postupy automatizované. V praxi může posouzení potřeb vést ke zvážení jiného typu smlouvy, než je stávající smlouva se zavedeným provozovatelem, tj. místo zakázky na dodávky může být pro nové technologie nebo procesy vhodnější smlouva o poskytování služeb nebo smíšená zakázka (na dodávky a služby).

Zadavatelé veřejných zakázek mohou rovněž prozkoumat trh (34) s cílem umožnit nové trendy nebo využít technologických výhod, o nichž dosud neví. Zadavatelé veřejných zakázek by mohli objevit nová inovativní řešení pro poskytování veřejných služeb, zvýšení úrovně služeb nebo doplnění dalších funkcí prostřednictvím využívání nových technologií. Zadavatelé veřejných zakázek tak mohou své potřeby přizpůsobit na základě důkladného pochopení trhu, což jim rovněž umožňuje začlenit inovativní řešení do procesu zadávání veřejných zakázek.

V zájmu zvýšení objektivity může být posouzení potřeb provedeno také na základě smlouvy o veřejných službách specializovanými externími subjekty nebo potenciálními dodavateli, kteří mají potřebné odborné znalosti. Aby nedocházelo k preferenčnímu zacházení, měly by být všechny vyměňované informace zveřejněny nebo sděleny i dalším potenciálním uchazečům (35). Optimalizované náklady a zvýšená efektivita veřejné služby by měly vyvážit náklady na takovou službu.

4.1.2   Předběžná tržní konzultace

Hlavním účelem předběžné tržní konzultace je ověřit současný stav před zahájením zadávacího řízení. Zadávání veřejných zakázek na inovace vyžaduje dobrou přípravu ze strany zadavatele veřejné zakázky. V zájmu lepšího přehledu o příslušném trhu mohou zadavatelé veřejných zakázek komunikovat s potenciálními dodavateli v rámci předběžných tržních konzultací. Mohou konzultace využít ke shromažďování informací, zejména o struktuře cen a schopnostech trhu. Buď již mohou existovat vhodná inovativní řešení, nebo by mohla vyplynout z přizpůsobení nebo kombinace stávajících řešení. Inovativní řešení může být schopen včas vyvinout také trh, a to za předpokladu, že má možnost tak učinit.

Opakující se problém, který byl zjištěn při uplatňování pravidel pro zadávání veřejných zakázek, tj. neexistence nebo malý rozsah předchozího průzkumu trhu vedoucí k nerealistickým nebo zastaralým specifikacím, může pomoci odstranit řádná předběžná tržní konzultace.

Předběžná tržní konzultace může mít různou podobu. V některých případech mohou mít zadavatelé veřejných zakázek dobré znalosti a přehled o trhu a potřebují tedy jen určitá drobná vysvětlení nebo aktualizace, zatímco v jiných případech může být zapotřebí rozsáhlý výzkum, aby získali potřebné znalosti pro zahájení zadávacího řízení. Proto neexistuje univerzální přístup k předběžným tržním konzultacím.

Článek 40 směrnice 2014/24/EU uvádí, že můžete vyhledat poradenství od nezávislých odborníků nebo orgánů či účastníků trhu, pokud to nenarušuje hospodářskou soutěž a nevede k porušení zásady zákazu diskriminace a zásady transparentnosti.

Je zásadní zajistit, aby veškeré informace poskytnuté během tržních konzultací byly zpřístupněny i jiným hospodářským subjektům a aby byla poskytnuta dostatečná lhůta pro podání nabídek. Zadavatelé veřejných zakázek mají povinnost zajistit při zadávacích řízeních rovné zacházení se všemi uchazeči, takže by tržní konzultace neměly vést k nespravedlivému zvýhodnění nebo znevýhodnění uchazeče.

Předběžná tržní konzultace umožní zadavateli veřejných zakázek:

—	najít tvůrčí nápady na trhu,

—	definovat podmínky pro řešení problému,

—	vytvářet pro účastníky trhu příležitosti ke vzájemné spolupráci a spolupráci se zadavateli veřejných zakázek,

—	měřit schopnost jeho organizace převzít riziko inovací.

Je-li proveden správně, umožňuje proces tržních konzultací zadavateli veřejných zakázek získat k navrhovanému projektu zpětnou vazbu z trhu, včetně prozkoumání potenciálních příležitostí, rizik a řešení s ním spojených. To by mělo v konečném důsledku vést k vymezení nejlepších smluvních podmínek.

Má-li být proces tržní konzultace řádně proveden, je třeba učinit několik kroků:

Krok 1: Provést průzkum za účelem vypracování rámcového konzultačního dokumentu, který bude zahrnovat:

—	cíle, které sleduje proces tržních konzultací,

—	očekávané rysy procesu, jako je kategorie zboží/služby, zda je otevřený inovativnímu řešení, potenciál pro společné přeshraniční zadávání veřejných zakázek atd.,

—	informace o současném dostupném trhu, včetně vedoucích představitelů trhu, nových účastníků na trhu, alternativ atd.,

—	informace o tom, jak na tomto trhu působí jiní zadavatelé, a to ve veřejném i soukromém sektoru,

—	různá omezení projektu zadávání veřejných zakázek (časový rozvrh, stávající vybavení, interní procesy a náklady, rozpočtová omezení atd.),

—	kdo jsou klíčové interní zúčastněné strany pro projekt zadávání veřejných zakázek (zadavatelé veřejných zakázek, techničtí odborníci, koneční uživatelé atd.).

Rámcový dokument umožní zadavateli veřejných zakázek určit nejlepší typ předchozí tržní konzultace, která má být provedena, a obecně hlavní témata, která budou projednána při budoucích rozhovorech/setkáních. Zadavatel rozhodne, jaký typ tržní konzultace je užitečný, např. online dotazník, akce typu „seznámení se zadavatelem“ (setkání se skupinovou nebo individuální účastí), online/fyzická setkání, hackathony, výzvy atd.

Krok 2: Příprava tržní konzultace

—

Zadavatel může vyzvat dodavatele k podání informací zveřejněním žádosti o informace na platformách pro elektronické zadávání veřejných zakázek, na internetových stránkách zadavatelů, specializovaných internetových stránkách nebo kontaktováním potenciálních dodavatelů prostřednictvím specializovaných fór. Všechny tyto iniciativy mohou pomoci rozšířit skupinu subjektů, které budou mít možnost seznámit zadavatele se svými inovativními nápady a/nebo řešeními ještě před vypracováním technických specifikací. Předběžné oznámení je užitečným nástrojem, který lze za tímto účelem použít k oficiální propagaci konzultace.

Krok 3: Příprava a vedení rozhovorů/schůzek

—

Příprava na rozhovor/schůzku je zásadním krokem v tomto procesu a jedním z klíčů k jeho úspěchu: zadavatel musí shromáždit co nejvíce informací pro definování potřeby a zřízení projektu. Příprava může mít podobu tabulky pro dotazování, která umožní dohled nad výměnami informací a porovnání odpovědí poskytnutých dodavateli (vzorový dotazník viz příloha III). Tabulku pro dotazování lze zaslat dodavatelům před setkáním.

—	Dodavatelé mohou být vyzváni, aby odpověděli na otázky e-mailem, prostřednictvím online dotazníku, telefonicky nebo na osobní schůzce (viz vzor vyzvání dodavatele v příloze II). Zadavatel zajistí, aby všem dodavatelům byla poskytnuta stejná úroveň informací.

—	U všech osobních schůzek by zadavatel měl zajistit přítomnost alespoň dvou osob a pořizovat podrobné zápisy.

Krok 4: Použití výsledků

—

Je vhodné vést řádné záznamy o tržních konzultacích. Během schůzky by měl zadavatel zaznamenat všechny důležité body, řešení a především informace, které zadavatel poskytne dodavateli. Vypracování zprávy o každé jednotlivé diskusi po setkání zadavateli umožní co nejúčinněji sledovat výměnu informací.

—	Na konci tržní konzultace je důležité vypracovat souhrnnou zprávu, která objasní nejužitečnější informace a pomůže formalizovat konečnou strategii zadávání veřejných zakázek (výběr zadávacího řízení, výběr výběrových kritérií, aspekty provedení požadovaného řešení atd.).

—	V neposlední řadě musí zadavatel při zahájení zadávacího řízení přijmout veškerá nezbytná vhodná opatření, aby zajistil, že hospodářská soutěž nebude narušena účastí hospodářských subjektů, které se účastnily předběžných tržních konzultací.

PŘÍKLAD SPOLUPRÁCE MĚSTO-TRH PRO STAVENIŠTĚ S NULOVÝMI EMISEMI: Inovativní přístup k pořizování nesilničních pojízdných strojů v Kodani Proč bylo zvažováno inovativní řešení? V souladu s ambiciózními cíli města Kodaně v oblasti klimatu se město snažilo minimalizovat emise uhlíku spojené se stavebnictvím. Je obecně známo, že kvůli hluku, prachu a emisím plynů souvisejících s těžkými stroji na místě jsou staveniště v městských centrech rušivá. Co se udělalo jinak? V Kodani se uskutečnily informativní rozhovory, aby se vyzkoušela připravenost trhu na stroje bez fosilních paliv a s nulovými emisemi. Zpětná vazba z trhu utvářela strategické zadávání zakázek a pilotní plány města pro účely přechodu k udržitelnějším stavebním strojům. Kodaň vytvořila se zúčastněnými stranami z celého hodnotového řetězce fórum pro spolupráci v oblasti stavenišť s nulovými emisemi a prostřednictvím minimálních požadavků v zadávacích řízeních pilotně vyzkoušela použití několika malých elektrických strojů. Jaký byl výsledek? Pomocí pilotních projektů a zdokonalením svého přístupu k zadávání veřejných zakázek se Kodaň postupně přibližuje ke staveništím s nulovými emisemi. Město zřídilo dlouhodobá „úvěrová partnerství“ s dodavateli s cílem vyvážit jejich počáteční investice do inovativních strojů. V oblasti zadávání zakázek na staveniště s nulovými emisemi Kodaň rovněž spolupracuje s jinými ambiciózními městy v rámci pracovní skupiny „Iniciativa velkých zadavatelů“, která je financována Evropskou komisí.

PŘÍKLAD SPOLUPRÁCE MĚSTO-TRH PRO DODÁVKY VÝROBKŮ A SLUŽEB S NULOVÝMI EMISEMI: Změna způsobu dodávání výrobků a služeb v Oslu Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Město Oslo si klade za cíl snížit do roku 2030 emise CO2 o 95 %. Studie prokázaly, že významná část emisí městské dopravy a výfukových plynů pocházela z vozidel, která městské správě dodávají buď výrobky, nebo služby (např. instalatérství, čištění oken, údržba a likvidace odpadů). Co se udělalo jinak? Městská správa realizovala v letech 2018 a 2019 s poskytovateli služeb ve městě program činností zaměřených na zapojení trhu. Tento program zahrnoval individuální rozhovory se stávajícími dodavateli, dotazník pro dodavatele a společný dialog, jejichž cílem bylo pochopit potenciální způsoby, jak v krátkodobém a střednědobém horizontu realizovat možnosti dodávek s nulovými emisemi. Odpověď byla velmi pozitivní, přičemž trh jasně naznačil, že dodavatelé mají zájem o dodávky s nulovými emisemi a jsou schopni na ně přejít, pokud o to zákazníci, jako je městská správa, jasně a soustavně požadují. Na základě obdržených odpovědí byla provedena řada pilotních zadávání zakázek, která ve fázi hodnocení upřednostňovala používání vozidel s nulovými emisemi při poskytování služeb. Výsledky byly dokonce lepší, než se očekávalo. Jaký byl výsledek? Oslo nyní zveřejnilo pokyny pro zadávání veřejných zakázek na dodávky s nulovými emisemi, které budou použity ve všech zakázkách, které město zadává. Pokyny obsahují minimální požadavky na používaná vozidla, jakož i kritéria pro použití vozidel s nulovými emisemi s možností zavést je do poskytování služeb v průběhu zakázky. Tyto pokyny budou pravidelně aktualizovány. V roce 2020 měly v Kodani, Helsinkách a Trondheimu svou premiéru staveniště zcela bez fosilních zdrojů. V současné době určují vhodné pilotní lokality pro umístění svých prvních stavenišť bez fosilních zdrojů a/nebo emisí Amsterdam, Brusel, Budapešť a Vídeň. Tím, že se tato iniciativa rozšíří do všech těchto měst, má potenciál pomoci hospodářským subjektům rozvíjet inovativní řešení v klíčovém průmyslovém ekosystému (stavebnictví), v němž jsou zadavatelé veřejných zakázek klíčovými investory. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://www.buyzet.eu/wp-content/uploads/2019/05/POLIS_BUYZET-Handbook_EN_web.pdf

PŘÍKLAD BUDOVÁNÍ UDRŽITELNÉHO PŘEDŠKOLNÍHO VZDĚLÁVÁNÍ: Spolupráce s trhem s cílem zajistit soulad s ekoznačkou Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Finská obec Hyvinkää chtěla spojit environmentální cíle, které nastínila svou obecní strategií, s důrazem kladeným na zajištění zdravého a bezpečného vzdělávacího prostředí pro děti podle národního zákona o předškolním vzdělávání a péči. V této souvislosti se obec rozhodla usilovat o to, aby byla novému předškolnímu vzdělávacímu zařízení udělena ekoznačka. Co se udělalo jinak? Obec uznala inovativní povahu stanovených požadavků a rozhodla se zapojit trh včas, aby pochopila, jaké jsou možnosti. Na finském vnitrostátním portálu pro zadávání veřejných zakázek byla zveřejněna žádost o informace a po ní následoval podrobnější dotazník a individuální rozhovory s dodavateli, kteří na dotazník odpověděli. Jaký byl výsledek? Zapojení trhu prokázalo schopnost trhu poskytovat předškolní vzdělávací zařízení s ekoznačkou. Poskytlo trhu také dostatek času na přípravu kvalitních nabídek. Požadavky na ekoznačku byly stanoveny v zadávací dokumentaci. Nakonec obec obdržela pět vyhovujících nabídek, které uváděly mnohem nižší ceny, než se předpokládalo. V důsledku toho obec získala ocenění Procura+ „Udržitelná veřejná zakázka roku 2017“. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/environment/gpp/pdf/news_alert/Issue75_Case_Study_150_Hyvinkaa.pdf https://procuraplus.org/dev/awards/awards-2017/

PŘÍKLAD ELEKTRONICKÁ PREZENTACE RADY ERI SPOLEČNĚ SE ZADAVATELI ZAKÁZEK V SOUVISLOSTI S ONEMOCNĚNÍM COVID-19: Nalézání společných řešení (zadávání veřejných zakázek v evropském ekosystému inovací) Evropská rada pro inovace (ERI) uspořádala se zadavateli zakázek první, zcela online akci zaměřenou na prezentaci, která se věnovala řešením spojeným s pandemií COVID-19 a na níž se sešlo více než 50 veřejných a soukromých zadavatelů, pět evropských společností a více než 20 malých a středních podniků podporovaných radou ERI. Veřejní a soukromí zadavatelé zakázek i malé a střední podniky měli příležitost vyjádřit své potřeby a příslušná řešení a odpoledne na ně navázat prostřednictvím zvláštních dvoustranných jednání. Byla uspořádána dvě různá setkání, na nichž malé a střední podniky představily svá řešení v oblasti zdravotnických prostředků a nových inovativních biotechnologických aplikací. Na konci každého setkání měli účastníci možnost vybrat nejlepší nabídku. Tato akce zdůraznila význam vytváření součinností mezi malými a středními podniky a zadavateli veřejných zakázek. https://ec.europa.eu/easme/en/news/eic-epitching-procurers-covid19-finding-common-solutions-together

4.1.3   Používání nepovinných polí ve standardních formulářích

Od 25. října 2023 budou zadavatelé veřejných zakázek muset vyplňovat nové, aktualizované standardní formuláře (36), které jim umožní poskytnout informace o využívání veřejných zakázek na inovativní řešení. Aktualizované standardní formuláře budou obsahovat nepovinné pole, v němž zadavatelé veřejných zakázek mohou uvést, že v zadávacím řízení nakupují inovativní zboží, práce nebo služby. Využitím této možnosti zadavatelé veřejných zakázek přispějí k přesnějšímu shromažďování údajů a analýze využívání zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení v jejich zemi a v celé EU.

Řádné fungování elektronických formulářů je investicí. Vyžaduje dostatek času i zdrojů, bude mít ale značné přínosy v podobě času, který ušetří všichni realizátoři a uživatelé. Na rozdíl od předchozích standardních formulářů by měly elektronické formuláře do velké míry automaticky vyplňovat systémy elektronického zadávání veřejných zakázek, nikoliv uživatelé, což významně sníží administrativní zátěž.

Elektronické formuláře lze přizpůsobit vnitrostátním potřebám. Pro lepší pochopení procesu a možností viz Příručka provádění politiky v oblasti elektronických formulářů (37).

4.1.4   Technické specifikace

Díky vhodným tržním konzultacím získávají zadavatelé veřejných zakázek lepší přehled o stávajících řešeních – jejich parametrech, speciálních vlastnostech a měřitelných ukazatelích. To jim může pomoci koncipovat lepší technické specifikace, díky čemuž se v soutěži uplatní ta nejefektivnější a nejvíce inovativní řešení, včetně těch zcela nových, která budou pro zadavatele veřejných zakázek nejpřínosnější. Konkrétně mohou zadavatelé veřejných zakázek vypracovávat technické specifikace popisným způsobem, nebo z hlediska funkcí. Každá z těchto metod má určité výhody, avšak funkční požadavky jsou pro inovace mnohem příznivější.

4.1.4.1   Popisné požadavky

Existuje poměrně malá pravděpodobnost, že by popisné technické specifikace stimulovaly trh k vytvoření inovativního řešení. Nabízená řešení budou přinejlepším odrážet stávající schopnosti trhu. V případě popisných technických specifikací překračujících rámec toho, co trh momentálně nabízí, zadavatel veřejné zakázky riskuje, že neobdrží žádnou odpověď.

Popisné technické specifikace nemusí být dostatečně široké, aby umožňovaly spravedlivou soutěž mezi řešeními založenými na různých typech technologií, procesů nebo aplikací. Existuje vysoké riziko, že bude upřednostněno jedno konkrétní řešení. To by mohlo ohrozit zadávací řízení veřejné zakázky tím, že by neúspěšní uchazeči požádali o přezkum. Proto je pro zadavatele veřejných zakázek zvlášť důležité, aby se před vypracováním specifikací seznámili se současným stavem techniky prostřednictvím vhodné předběžné tržní konzultace.

Popisnými technickými specifikacemi zadavatel veřejné zakázky předepisuje podrobné řešení a nese plnou odpovědnost za jeho kvalitu a funkčnost. Některé hospodářské subjekty mohou v rámci zadávacího řízení nabídnout řešení, které podstatně překračuje minimální požadavky stanovené popisnými technickými specifikacemi. Je však nepravděpodobné, že k tomu dojde, protože levnější řešení, které je méně inovativní, ale stále splňuje minimální požadavky, může mít větší šanci na úspěch. V soutěži založené na poměru kvality a ceny to ponechává jen malý manévrovací prostor pro inovace.

Popisné technické specifikace je tudíž nejvhodnější používat v případech, kdy zadavatel veřejných zakázek dokonale zná potenciál trhu. Dokonce i v takových případech může ponechání části plnění otevřeného inovačnímu procesu pomoci dosáhnout požadovaného výsledku.

PŘÍKLAD ÚSPĚŠNÉ VYUŽITÍ POPISNÝCH SPECIFIKACÍ: Výstavba Guggenheimova muzea v Bilbau Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Guggenheimovo muzeum v Bilbau patří mezi nejvěhlasnější budovy v Evropě. Podrobné technické specifikace, které architekt Frank Gehry vypracoval, přesně předepisují požadovaný tvar, velikost a materiály, které se mají použít. Nejobtížnější částí stavby byla zakřivená titanová střecha, její tvar a barva, které musí odolávat působení slunce a větru. Co se udělalo jinak? Aby bylo možno tento architektonický počin prakticky realizovat v rámci zadaných specifikací a časových i jiných omezení, využili dodavatelé během výrobního a stavebního procesu určité inovace. Za pomoci pokročilého softwaru koncipovaného původně pro letecký průmysl vypočítali velikost a způsob řezání a ohýbání jednotlivých titanových desek. Jaký byl výsledek? Digitalizace konstrukčních, výrobních a stavebních procesů a použití supertenkých titanových desek znamenalo revoluci ve světě stavebnictví. Společnosti, která jednotlivé díly titanové střechy nařezala a dodala, se díky tomu podařilo dosáhnout celosvětového uznání a úspěchu. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://www.guggenheim-bilbao.eus/en/the-building/the-construction http://www.gastdoz.arch.ethz.ch/pmeyer/Infos/Pollalis/case_Guggenheim.pdf

4.1.4.2   Funkční požadavky

Technické specifikace stanovené z hlediska funkčních požadavků přesouvají odpovědnost za dosažení lepších výsledků na trh. Zadavatel veřejných zakázek stanoví minimální požadavky, aby se vyhnul hrubě nekvalitní nabídce, ale přitom není příliš normativní, pokud jde o způsoby dosažení požadovaného výsledku. Díky otevřenosti a flexibilitě mohou hospodářské subjekty dosáhnout optimálního výkonu.

Formulování správných funkčních požadavků a kritérií jejich hodnocení však zůstává výzvou, kterou může pomoci překonat dobrá znalost potenciálu trhu a nejvhodnějších technologií. Tato znalost je zásadní pro stanovení ambiciózních, ale přitom realistických požadavků a lze ji získat prostřednictvím předběžné tržní konzultace.

Bylo by možné vytvořit platformu, na které by hospodářské subjekty a zadavatelé veřejných zakázek mohli sdílet, komentovat a hodnotit své zkušenosti s funkčními technickými specifikacemi a kritérii pro zadání zakázky (38). Ačkoli databáze nebude poskytovat po právní stránce zcela „neprůstřelné“ informace, mnoho uživatelů projevilo zájem o tento zdroj inspirace.

PŘÍKLAD ZMĚNA ZAMĚŘENÍ ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK Funkční přístup italského celostátního orgánu pro zadávání veřejných zakázek Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Cílem je zvýšit pravděpodobnost úspěchu prostřednictvím specifikací pro nabídky v zadávacích řízeních na základě cíle, kterého se má dosáhnout, místo na základě prostředků k jeho dosažení. Co se udělalo jinak? Italský celostátní ústřední orgán pro zadávání veřejných zakázek CONSIP přistupuje k inovacím z funkčního hlediska. Místo nákupu topných nebo chladicích systémů nakupuje pro své klienty „teplotu“. Specifikace pro nabídky vyžadují, aby dodavatelé zaručili předem stanovenou úroveň komfortu, úspory energie a snížení emisí oxidu uhličitého. Ve specifikacích jsou uvedeny tyto body: teplota, které má být uvnitř budov dosaženo, nainstalování elektronických měřidel pro stálé sledování vnitřní teploty, posouzení optimální úrovně spotřeby u vytápění a energetických služeb a energetický audit každé budovy. Smlouva obsahuje ustanovení týkající se výkonnosti, které určuje minimální požadovanou úsporu energie. Jaký byl výsledek? Množství energie ušetřené na základě rámcové smlouvy je šestnáctkrát vyšší než požadované minimum. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://www.sppregions.eu/fileadmin/user_upload/Resources/POBS_Best_Practice_Report.pdf http://www.consip.it/media/news-e-comunicati/consip-vince-il-premio-european-energy-service-award

4.1.5   Varianty

Zadavatelé mohou povolit nabídky s různými „variantami“: nabídku, která odpovídá technickým specifikacím, může doprovázet jedno nebo více alternativních řešení, která jsou obvykle založena na alternativních technologiích nebo procesech. Dodavatelé mohou spolu s tradičním „bezpečným“ řešením navrhnout také inovativnější řešení. To může přilákat pozornost zadavatelů veřejných zakázek z důvodu potenciálu lepšího než očekávaného výsledku z hlediska nákladů, kvality nebo flexibility. Zadavatelé veřejných zakázek mohou dokonce požadovat pouze předložení variant (splňujících minimální požadavky).

To může usnadnit účast začínajících podniků a inovativních malých a středních podniků, které poskytují pouze jedno inovativní řešení.

Pokud zadavatelé veřejných zakázek povolují nebo předepisují předložení různých variant, musí zadávací dokumentace uvádět minimální požadavky, jež musí varianty splňovat, a to včetně způsobu jejich prezentace. Je důležité upřesnit, zda uchazeč může předložit varianty samostatně, nebo pouze jako doplněk k základní nabídce (která není variantou).

Používání variant je jedním z nejjednodušších a nejbezpečnějších způsobů, jak stimulovat inovace při zadávání veřejných zakázek. Stačí, aby zadavatel veřejné zakázky povolil používání variant. Pokud inovativnější varianty nebudou fungovat, hospodářský subjekt má i nadále značnou šanci zakázku získat na základě své konzervativnější nabídky.

Používání variant je nejefektivnější v kombinaci s funkčními požadavky a kritérii pro zadání zakázky umožňujícími zadavateli porovnávat různá řešení z hlediska jejich funkčnosti, efektivnosti, rentability, všestrannosti nebo trvanlivosti. Bez těchto parametrů je obtížné varianty vzájemně porovnávat.

PŘÍKLAD SNÍŽENÍ MÍRY RIZIKA PROSTŘEDNICTVÍM VARIANT: Postupný přechod některých oblastí Francie k obnovitelným zdrojům energie Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Při hledání nového dodavatele energie chtěly místní orgány v Bourg-en-Bresse umožnit inovace, aniž by jim přitom vznikly dodatečné náklady nebo aniž by podstupovaly velké riziko. Co se udělalo jinak? Specifikace pro nabídky povolovala dodavatelům navrhnout varianty nahrazující tradiční nabídku na základě fosilních paliv. Přesto však mohli dodavatelé tradiční fosilní palivo nabídnout. Jaký byl výsledek? Díky možnosti navrhnout varianty předložil dodavatel nabídku, jejíž součástí byla 3 % bioplynu se zárukami původu a téměř žádnými dodatečnými náklady. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://primes-eu.net/media/12194495/1-case-study-bba-natural-gaz-1_vulc-4.pdf

4.1.6   Kritéria pro zadání zakázky

Jediným kritériem pro zadání zakázky uvedeným ve směrnici je ekonomicky nejvýhodnější nabídka (MEAT). Inteligentní nastavení kritérií pro zadání zakázky na základě ekonomicky nejvýhodnější nabídky, která oceňují jak kvalitu, tak cenu, představuje důležitý potenciál pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení.

Kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky jsou tato:

4.1.6.1   Cena

Zadavatelé veřejných zakázek se mohou rozhodnout použít pouze cenové kritérium, pokud to dovolují jejich vnitrostátní právní předpisy (členské státy mají možnost v rámci provedení ve vnitrostátním právu stanovit jako povinná i další kritéria) (39). V tomto případě se cenou rozumí pouze kupní hodnota dodávek, služeb nebo prací (bez ohledu na způsoby platby). Nezahrnuje žádné další náklady spojené s používáním, údržbou, recyklací nebo likvidací. Je-li jako kritérium pro zadání zakázky použita pouze cena, existuje jen velmi malá pravděpodobnost, že to bude stimulovat inovace, pokud se ovšem kritérium ceny nepoužije v kombinaci s funkčními požadavky a/nebo variantami.

4.1.6.2   Náklady

Zadavatelé veřejných zakázek mohou vzít v úvahu i náklady. Obvykle se jedná o peněžní hodnotu výroby, pořízení, používání, spotřeby, údržby, propojení, recyklace a/nebo likvidace předmětu veřejné zakázky. K jejímu výpočtu by zadavatelé veřejných zakázek měli používat dostupné a objektivní metodiky výpočtu nákladů životního cyklu.

Vhodná metodika výpočtu nákladů přiřadí smysluplné číselné hodnoty k jednotlivým oprávněným zájmům zadavatele veřejných zakázek, např. náklady na spotřebu pohonných hmot a údržbu vozového parku. Hodnota přiřazená každé nákladové složce se bude lišit v závislosti na povaze zadavatele veřejných zakázek a jeho specifických potřebách, např. poštovní vozidla provozovaná v městském prostředí vyžadují jiné ocenění kritérií než vozidla pro dálkový rozvoz, která budou jezdit po dálnicích a na venkově, kde je méně příležitostí pro doplňování paliva a servis.

Použití nákladů jako kritéria pro udělení zakázky může stimulovat inovace. Inovativní vozidlo může nabídnout lepší výsledky, pokud jde o spotřebu pohonných hmot, ekologické zdroje energie nebo intervaly údržby, i když je jeho počáteční kupní cena vyšší než u standardně nabízených vozidel. Tím se optimalizují náklady životního cyklu pro zadavatele veřejných zakázek. Nejenže se mu jeho počáteční výdaje vrátí, ale celkové náklady životního cyklu mohou být u inovativního řešení nižší. Hospodářské subjekty budou moci naproti tomu prodat inovativní výrobky, které by možná jinak nenašly své místo na trhu, a to díky uznání toho, že lépe splňují nákladová kritéria.

PŘÍKLAD ZAJIŠTĚNÍ LEPŠÍCH VÝSLEDKŮ PROSTŘEDNICTVÍM METODIKY STANOVENÍ NÁKLADŮ ŽIVOTNÍHO CYKLU Ekologičtější vozidla pro slovinské veřejné služby Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Agentura pro zadávání veřejných zakázek ve Slovinsku nakupuje vozidla pro 130 subjektů veřejného sektoru. Podle celostátního akčního plánu zadávání zelených veřejných zakázek musí zajistit, aby zakázky, které zadává, byly šetrnější k životnímu prostředí. Co se udělalo jinak? Při nákupu vozidel agentura vypočítává náklady životního cyklu vozidel za použití povinné společné metodiky pro výpočet životních nákladů spojených s emisemi CO2 definované ve směrnici EU o čistých vozidlech. Např.: náklady spojené s emisemi CO2 u osobního automobilu s hodnotou emisí CO2 dosahující 155 g/km se za celou dobu provozní životnosti vypočítají takto: 200 000 km × 0,155 kg/km × 0,04 EUR/kg = 31 000,04 EUR odvozených provozních nákladů na CO2 za dobu životnosti. Tuto hodnotu pak lze přičíst ke kupní ceně a případným dalším provozním nákladům. Zakázky budou přiděleny subjektům nabízejícím taková vozidla, jež mají nejlepší celkovou hodnotu, která je kombinací všech parametrů (ceny, nákladů a hodnoty, kterou musí společnost vynaložit v souvislosti s emisemi CO2). Jaký byl výsledek? Díky tomu, že slovinská agentura pro zadávání veřejných zakázek uplatňuje v rámci kritérií pro zadání zakázky náklady životního cyklu a stanovuje požadavky na maximální úrovně emisí CO2, dostává nabídky vozidel s nižšími emisemi CO2. Výsledkem bylo snížení emisí o 3 až 45 g/km u každého vozidla. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/transport/themes/urban/vehicles/directive_en http://ec.europa.eu/environment/gpp/pdf/news_alert/Issue17_Case_Study40_Slovenia_vehicles.pdf

4.1.6.3   Kvalita

Nejlepší poměr mezi cenou a kvalitou je výraz používaný v modernizovaných předpisech EU pro definování vztahu mezi cenou předmětu veřejné zakázky a jakýmikoli kritérii, která jsou pro zadavatele veřejné zakázky zvlášť důležitá. Mezi kritéria kvality mohou patřit kvalitativní, environmentální, společenské nebo inovativní aspekty výrobků, služeb nebo prací. Zadavatelé veřejných zakázek mají při formulování těchto kritérií značnou volnost a přidělují jim váhu podle svých specifických potřeb.

PŘÍKLAD TRVAT NA KVALITĚ PŘI VÝBĚROVÝCH ŘÍZENÍCH Ekologicky šetrnější a uživatelsky přívětivější tiskárny pro Evropskou komisi Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Evropská komise se snaží omezit dopad své správní činnosti na přírodní prostředí a zlepšit pracovní prostředí pro svůj personál včetně zaměstnanců se speciálními potřebami. Co se udělalo jinak? V úvahu připadají pouze takové kancelářské tiskárny, které zcela splňují požadavky programu Energy Star 2.0 a směrnice RoHS (o omezení používání některých nebezpečných látek). Musí také umožňovat použití 100 % recyklovaného papíru. K zohlednění environmentálních hledisek a minimalizaci spotřeby energie v celém životním cyklu tiskárny až do konečné likvidace odpadu se používá výpočet nákladů životního cyklu. Nabídky mohou také při hodnocení získat body navíc, pokud mají tiskárny doplňkové funkce nebo vlastnosti, jako jsou snížená hlučnost, opětovné používání kazet nebo ergonomické vlastnosti vhodné pro vozíčkáře. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://ted.europa.eu/TED/notice/udl?uri=TED:NOTICE:287253-2016:TEXT:EN:HTML

Pečlivě zvolené požadavky týkající se nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou mohou objektivně zdůvodnit upřednostnění výrobků, služeb nebo postupů, které jsou díky svým inovativním vlastnostem vhodnější pro étos a potřeby dotyčného zadavatele veřejných zakázek.

PŘÍKLAD UPLATNĚNÍ CELOSTNÍHO POHLEDU PŘI ZADÁNÍ VEŘEJNÉ ZAKÁZKY: Nákup plen pro osoby trpící inkontinencí v Dánsku Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Zadavatel veřejné zakázky se rozhodl při jejím zadání uplatnit celostní pohled, protože bylo zřejmé, že hlavními náklady na péči o osoby trpící inkontinencí nejsou pleny (tedy cena samotného výrobku), nýbrž veškeré další náklady na péči o osoby trpící inkontinencí. Jedná se například o dobu, kterou ošetřovatelkám zabere výměna pleny, a veškeré výdaje, které vznikají, pokud použijí plenu, která je pro pacienta nevhodná. Co se udělalo jinak? Byla použita následující kritéria pro zadání zakázky: — úspornost 40 %, — cena výrobku 30 %, — celkové náklady 70 %, — kvalita 25 %, — náklady na vzdělání/poradenství 20 %, — následné výdaje v rámci celého hospodářství 15 %. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://ted.europa.eu/TED/notice/udl?uri=TED:NOTICE:069650-2015:TEXT:DA:HTML

4.1.7   Správa práv duševního vlastnictví

Evropská komise vyzývá členské státy a zadavatele veřejných zakázek, aby při zadávání veřejných zakázek zaujali k právům duševního vlastnictví strategický přístup.

Zadávání veřejných zakázek na inovativní zboží nebo služby, zejména při pořizování služeb v oblasti výzkumu a vývoje, studií nebo softwaru, může vést ke vzniku nových práv duševního vlastnictví (např. patentů nebo autorských práv, práv k průmyslovým vzorům, ochranných známek). V soutěžních zadávacích řízeních, jejichž konkrétním cílem není nákup inovativních výrobků nebo služeb, může dodavatel navrhnout inovaci také během plnění zakázky. Stanovení jasných doložek o právech duševního vlastnictví v zadávací dokumentaci je proto důležité pro všechny veřejné zakázky (40).

Zadavatelé veřejných zakázek musí zajistit, aby přidělování práv duševního vlastnictví při jejich zadávání veřejných zakázek zohledňovalo platný právní rámec práv duševního vlastnictví v Evropě (41) a na vnitrostátní úrovni (42), jako jsou například ustanovení o minimálních právech zákonných uživatelů na užívání softwaru, databází atd. Aniž je dotčen tento právní rámec v oblasti práv duševního vlastnictví, směrnice EU o zadávání veřejných zakázek a pravidla státní podpory ponechávají otevřenou možnost požadovat v zadávací dokumentaci převod práv duševního vlastnictví ze zúčastněného hospodářského subjektu na zadavatele veřejné zakázky (43). Zadavatelé veřejných zakázek mají k dispozici dvě základní možnosti přidělení práv duševního vlastnictví vyplývajících z projektu, přičemž existuje celá řada variant těchto možností:

—	zadavatel veřejné zakázky požaduje převod nových práv duševního vlastnictví nebo

—	zadavatel veřejné zakázky takový převod nepožaduje a práva duševního vlastnictví zůstávají zhotoviteli.

Vzhledem k tomu, že tato práva jsou cenným aktivem a mohou mít dopad na atraktivitu zadávání veřejných zakázek pro inovátory, je důležité, aby zadavatelé veřejných zakázek předem v zadávací dokumentaci jasně vymezili přidělení práv duševního vlastnictví spojených s veřejnou zakázkou s přihlédnutím k různým dotčeným zájmům, zejména veřejnému zájmu a cílům politiky (44).

Jelikož zadavatel hradí 100 % nákladů, často se domnívá, že má nárok na všechny výsledky. Převod práv duševního vlastnictví, která jsou s těmito výsledky spojena, na zadavatele veřejných zakázek však může brzdit inovace. Dodavatelům může být bráněno v opětovném použití nebo dokonce úpravě/zlepšení inovace v jiném kontextu nebo pro jiného zákazníka, což by mohlo rovněž vést k nižší kvalitě a vyšším nákladům pro zadavatele veřejné zakázky. V mnoha případech mají dodavatelé lepší předpoklady než zadavatelé veřejných zakázek k tomu, aby inovace vyplývající z veřejných zakázek uvedli na trh, zajistili přiměřenou ochranu duševního vlastnictví a bránili práva duševního vlastnictví u soudů. Společnosti si tudíž stěžují, že ve srovnání s ostatními částmi světa zadavatelé veřejných zakázek v Evropě potlačují inovace tím, že si pro sebe bez dobrého důvodu ponechávají práva duševního vlastnictví (45).

SPRÁVA PRÁV DUŠEVNÍHO VLASTNICTVÍ PŘI ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V RŮZNÝCH ZEMÍCH Hlavní evropští obchodní partneři standardně udělují práva duševního vlastnictví spojená s veřejnými zakázkami zúčastněným hospodářským subjektům, pokud to není v rozporu s mimořádnými převažujícími veřejnými zájmy. Ve většině členských států EU právní rámec pro zadávání veřejných zakázek neupravuje přidělováním práv duševního vlastnictví a ponechává na zadavateli veřejných zakázek, aby přidělení práv duševního vlastnictví vymezil ve své zadávací dokumentaci. Vzhledem k tomu, že to pro jednotlivé zadavatele není vždy snadný úkol, přijalo vnitrostátní politiku pro přidělování práv duševního vlastnictví při zadávání veřejných zakázek, která v zásadě ponechává vlastnictví práv duševního vlastnictví dodavatelům, jedenáct evropských zemí: zejména Belgie a Španělsko (prostřednictvím právních předpisů o zadávání veřejných zakázek), Finsko, Francie a Švýcarsko (prostřednictvím obecných podmínek pro veřejné zakázky) a Estonsko, Irsko, Lucembursko, Maďarsko a Slovinsko (prostřednictvím úředních pokynů). Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: Ponechání vlastnictví práv duševního vlastnictví společnostem při zadávání veřejných zakázek – postupy na celém světě: http://ec.europa.eu/newsroom/dae/redirection.cfm?item_id=56812 Podrobnější informace o přidělování práv duševního vlastnictví při zadávání veřejných zakázek v různých zemích v Evropě: viz ukazatel 10 v profilech zemí ve studii SMART 2016/0040.

Zadavatelé veřejných zakázek by proto měli zvážit ponechání práv duševního vlastnictví dodavatelům, pokud nejsou dotčeny převažující veřejné zájmy. Mohlo by tomu tak být v případě, kdy by dodavateli nemělo být dovoleno používat výsledky veřejné zakázky (např. z důvodů bezpečnosti nebo důvěrnosti), kdy dodavatel nemůže použít výsledky veřejné zakázky (např. konkrétní návrh marketingových kampaní nebo loga pro zadavatele veřejných zakázek) nebo kdy zadavatel veřejné zakázky musí zveřejnit všechny výsledky (např. některé politické zprávy/studie, cíle veřejně přístupných údajů). Přijetí přístupu spočívajícího v ponechání práv duševního vlastnictví dodavatelům, kdykoli je to vhodné, může přispět ke zvýšení přitažlivosti zadávání veřejných zakázek pro inovátory.

V případech, kdy jsou práva duševního vlastnictví ponechána dodavatelům, zadavatelé veřejných zakázek i nadále mohou a měli by chránit své přiměřené zájmy, jakož i veřejný zájem. V důsledku toho může být nezbytné, aby zadavatelé veřejných zakázek zachovali následující, což by se mělo odrážet ve smlouvě (46):

—

Dostatečná práva na užívání a přizpůsobení: bezplatná práva na užívání a přizpůsobení inovativních řešení. Aby bylo umožněno užívání a přizpůsobení, musí mít zadavatelé veřejných zakázek přístup k dokumentaci a mohou rovněž potřebovat právo sdílet ji s (omezeným počtem) obdobných subjektů (např. s jinými správními orgány, které se musí propojit s řešením zadavatele).

—

Podmíněné právo udělovat licence: zadavatelé veřejných zakázek by měli mít právo požadovat, aby dodavatelé udělovali za spravedlivých a přiměřených tržních podmínek určitým třetím stranám licence k provozování/upravování řešení pro zadavatele. Odmítne-li tak dodavatel učinit, měl by mít zadavatel veřejné zakázky za účelem ochrany veřejných zájmů právo udělovat tyto licence třetím stranám sám.

—

Příslušná práva na zveřejnění: ačkoli je vhodné ponechat práva duševního vlastnictví zadavateli veřejných zakázek, pokud je třeba zveřejnit všechny výsledky (např. autorská práva k určitým politickým zprávám/studiím), v jiných případech, kdy je vlastnictví práv duševního vlastnictví ponecháno dodavateli, by měla být zajištěna práva na přístup k odvozeným údajům a na jejich zveřejnění (např. určité veřejné údaje, které jsou v zájmu široké veřejnosti nebo které zadavatel veřejné zakázky může chtít zveřejnit dobrovolně, aby umožnil opakované použití třetími stranami, např. k vývoji jiných inovativních řešení).

Závěrem lze říci, že ponechání práv duševního vlastnictví dodavatelům může podnítit průmyslové uvádění inovativních řešení na trh a zároveň plně chránit přiměřené zájmy zadavatelů veřejných zakázek a snížit náklady na veřejné zakázky pro veřejný sektor. Členské státy by proto mohly zvážit ponechání duševního vlastnictví dodavatelům za výše popsaných podmínek a zajistit, aby pobídky pro podniky k inovacím nebyly narušeny a aby nebyl znemožněn přístup na trhy.

Další informace o právech duševního vlastnictví, včetně obecných aspektů a druhu výstupu v rámci veřejné zakázky, naleznete v příloze I. Informace o vzájemném působení práv duševního vlastnictví a státní podpory jsou uvedeny v kapitole 5.

PŘÍKLAD PROJEKT VEŘEJNÉ ZAKÁZKY DUBLINSKÉ MĚSTSKÉ RADY V PŘEDOBCHODNÍ FÁZI: Zvládání povodní prostřednictvím sledování vtoků Proč bylo zvažováno inovativní řešení? V posledních letech dešťové srážky v Dublinu často přetížily stávající odvodňovací systém, což bylo způsobeno extrémnějšími povětrnostními jevy a umocněno zablokováním kanalizace a vtoků. To vedlo k záplavám ulic a nemovitostí v oblasti města Dublinu. Současný systém zvládání povodní spoléhal na místní znalosti a historické informace, rada však viděla potenciální přínos dostupnosti informací v reálném čase, které by pomohly zvládat situace v době jejich vývoje. Tyto informace by rovněž mohly pomoci při dlouhodobějším plánování zvládání povodní v dané oblasti. Analýza trhu ukázala, že ačkoli je k dispozici malý počet možných technologických řešení, nejsou tato řešení nízkonákladová ani rozšiřitelná – což jsou dva hlavní cíle, pokud jde o to, co Dublinská městská rada požadovala. Co se udělalo jinak? Organizace Enterprise Ireland je vládní organizace odpovědná za rozvoj a růst irských podniků na světových trzích. Organizace byla pověřena podporou zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi prostřednictvím svého programu inovačního výzkumu pro malé podniky (47). Dublinská městská rada uspořádala prostřednictvím tohoto programu soutěžní zadávací řízení na inovativní řešení, které nabídlo financování pro řadu společností na cestě k vývoji nízkonákladového, rozšiřitelného a životaschopného výsledku. S cílem pomoci společnostem dále se rozvíjet nad rámec zadávacího řízení jim byla udělena práva duševního vlastnictví, avšak s určitými uživatelskými právy, která si ponechává Dublinská městská rada, a dodatečnou doložkou, že práva se na žádost vrátí dublinské městské radě, pokud je společnosti do tří let nepoužijí ke komerčnímu využívání. Jaký byl výsledek? Během soutěžního zadávacího řízení rada financovala studie proveditelnosti, konstrukci prototypů a testování řešení v reálném prostředí. Dublinská městská rada začala spolupracovat se šesti společnostmi, aby vyzkoušela a otestovala řešení, a po vyřazení některých uchazečů, k němuž došlo prostřednictvím soutěžního procesu, nyní spolupracuje se dvěma společnostmi na návrhu nízkonákladových zařízení s nízkou spotřebou energie, která jsou schopna zasílat varování v nepříznivých podmínkách vpusti. Rada v současné době ověřuje výsledky z padesáti aktivních lokalit a doufá, že na konci tohoto procesu zajistí rozšiřitelné a levné řešení. Jedna ze společností nyní prodává své řešení a jeho varianty dalším městům. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://ted.europa.eu/udl?uri=TED:NOTICE:158589-2017:TEXT:EN:HTML (oznámení o zahájení zadávacího řízení) https://smartcitiesireland.org/projects/gully-monitoring/

PŘÍKLAD ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V PŘEDOBCHODNÍ FÁZI NA TECHNOLOGII BLOCKCHAIN V EU: Nové přeshraniční služby pro občany, podniky a orgány veřejné správy EU Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Evropská komise ve spolupráci s členskými státy EU, Norskem a Lichtenštejnskem společně vytváří evropskou infrastrukturu blockchainových služeb (EBSI). Jsou zapotřebí nové inovace technologií blockchain, aby bylo možné poskytovat vysoce výkonné přeshraniční veřejné služby v celé EU s nejvyššími standardy bezpečnosti a soukromí a zároveň snížit dopad na životní prostředí. Co se udělalo jinak? Evropská komise zahájila zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi na technologie blockchain v EU s cílem vyvinout a vyzkoušet nová inovativní řešení. Vzhledem k tomu, že evropská infrastruktura blockchainových služeb má rovněž za cíl pomoci vytvářet nové obchodní příležitosti a vymezit nové oblasti, v nichž mají evropské společnosti vedoucí úlohu, byly vypracovány zvláštní doložky pro zadávání veřejných zakázek, které posilují možnosti podniků chránit svá práva duševního vlastnictví a uvádět v Evropě na trh svá řešení a které rovněž podporují zájmy v oblasti strategické autonomie, odolnosti a bezpečnosti EU. Jaký byl výsledek? Do praxe byla uvedena výše zmíněná doporučení z těchto pokynů: dodavatelé mohou získat práva duševního vlastnictví a zároveň zajistit pro země ES a EBSI dostatečná práva na užívání a přizpůsobení, podmíněné právo udělovat licence a příslušná práva na zveřejnění. Smluvní partner povzbuzuje dodavatele, aby přispěli ke standardizaci a zveřejňování výsledků. Evropská unie má právo vznést z důvodů strategické autonomie a bezpečnosti EU námitku proti převodu práv duševního vlastnictví na třetí země nebo proti udělování licencí na tato práva. Účast v zadávacím řízení je omezena na hospodářské subjekty usazené v zemích EHP a kontrolované z těchto zemí. Podmínky místa plnění se používají pro zajištění, aby 70 % práce na zakázce a 100 % práce na bezpečnostních komponentách bylo vykonáno v Evropě. EU má právo požadovat převod práv duševního vlastnictví vytvořených dodavatelem během zadávacího řízení na zadavatele v případě, že dodavatelé do čtyř let po zadávacím řízení do značné míry výsledky v Evropě komerčně nevyužijí v souladu se zájmy strategické autonomie a bezpečnosti EU, případně pokud dodavatel nedodržuje požadavky na místo plnění a požadavky kontroly, nebo pokud by převzetí či sloučení dodavatele mělo negativní dopad na přístup k výsledkům nebo k jejich komerčnímu využití v souladu se zájmy strategické autonomie a bezpečnosti EU. Pro zvýšení odolnosti a konkurenceschopnosti v dodavatelském řetězci využívají veřejné zakázky více zdrojů: přidělily rozpočet na nákup výzkumu a vývoje od sedmi dodavatelů souběžně v první fázi návrhu, čtyřem dodavatelů ve fázi prototypování a třem dodavatelů ve fázi vývoje a testování výrobků. Trh projevil velký zájem o přístup zvolený při zadávání veřejných zakázek. Různých fází předběžné tržní konzultace se zúčastnilo více než 500 osob a v online prostoru pro vytváření sítí pro účely zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi na technologii EU blockchain zanechalo své kontaktní údaje 268 účastníků, což svědčí o tom, že mají zájem spolupracovat s dalšími zúčastněnými stranami v rámci platformy pro zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi na technologii EU blockchain. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/european-blockchain-pre-commercial-procurement

4.1.8   Plnění zakázek

Žádný z výše popsaných nástrojů nebude fungovat, pokud smluvní podmínky neodrážejí potřebné – pro inovace příznivé – aspekty. Pokud je veřejná zakázka zadána na základě kritérií kvality nebo funkčnosti, ale nelze ji vymáhat smluvními sankcemi, jako je indexace cen nebo předčasné ukončení platnosti smlouvy, může zadavatel veřejných zakázek promarnit příležitost k dosažení inovativního řešení. To by mohlo rovněž vést k různým formám nápravných opatření.

Ustanovení o plnění zakázky by měla zahrnovat alespoň tyto aspekty:

—	kritéria splnění zakázky, měřitelné ukazatele kvality a funkční cíle (48).

—	ustanovení o ukončení platnosti smlouvy v případě nedostatečného plnění nebo v případě, že trh přinese ještě vhodnější řešení, než je to, které je v současnosti vyvíjeno (se spravedlivými podmínkami pro ukončení účasti dodavatele na zakázce),

—	ustanovení o úpravě smlouvy vzhledem k nestálosti a vysokému potenciálu dalších inovací zjištěnému během plnění zakázky (49).

Ustanovení o plnění zakázky mohou obsahovat také ustanovení o tzv. hodnotovém inženýrství (50). Ta povzbuzují dodavatele nejen k tomu, aby dodávali řešení splňující funkční požadavky, ale také aby během fáze provádění zakázky i nadále zlepšovali kvalitu a snižovali náklady u dodaných řešení. Tato ustanovení mohou stanovit výplatu prémií dodavatelům za zlepšení kvality dodaných řešení, přičemž dodatečné úspory nákladů, kterých se dosáhne pro zadavatele veřejné zakázky během plnění smlouvy, lze sdílet s dodavateli. Další informace o hodnotovém inženýrství naleznete v modulu 3 sady nástrojů evropské pomoci pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení (http://eafip.eu/toolkit).

PŘÍKLAD TRVAT NA KVALITĚ BĚHEM PLNĚNÍ ZAKÁZKY: Trvalé zlepšování kvality vody v provincii Limburg Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Vodárenská společnost v provincii Limburg chtěla získat levnější a spolehlivější informační systém pro řízení rozvodu vody v celé své síti. Co se udělalo jinak? Jelikož je software neustále se vyvíjející oblastí, a to i po podpisu smlouvy, zadavatel veřejné zakázky začlenil do smlouvy ustanovení o hodnotovém inženýrství, aby dodavatele povzbudil ke zvyšování kvality a snižování nákladů u dodaných řešení během plnění smlouvy. Jaký byl výsledek? Výsledkem tohoto přístupu byl systém s vyšší kvalitou a nižšími náklady: počet serverů byl snížen z 50 na čtyři a odpovídajícím způsobem klesly i příslušné náklady na údržbu, zatímco výpadky a odstávky se snížily na 0,005 %. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: http://eafip.eu/wp-content/uploads/2015/06/ParijsLV7.pdf https://www.croonwolterendros.nl/nl/industrie/actueel/revolutie-procesautomatisering-waterketen-helder-proces-voor-schoon-water

4.2    Konkrétní zadávací řízení příznivá pro inovace

4.2.1   Přizpůsobení inovativního řešení připraveného k použití – jednací řízení

Jednou z novinek modernizovaných předpisů EU je možnost využívat jednací řízení pro veřejné zakázky, jež vyžadují přizpůsobení snadno dostupných řešení (včetně návrhů nebo inovativních řešení), které jsou obzvláště složité nebo u kterých nelze technické specifikace určit dost přesně (51). Za těchto okolností poskytují pravidla EU zadavatelům veřejných zakázek možnost volby mezi dvěma postupy: jednací řízení (52) nebo soutěžní dialog (53).

Hlavním rozdílem v situaci, kdy se použije jednací řízení, a situaci, kdy se používá soutěžní dialog, spočívá v míře jasnosti, kterou má zadavatel veřejné zakázky ohledně projektu. Při jednacím řízení má zadavatel veřejné zakázky přesnější představu o povaze a předmětu smlouvy o zadání veřejné zakázky, zatímco v případě soutěžního dialogu je ještě nutno učinit některá rozhodnutí vyšší úrovně.

JEDNACÍ ŘÍZENÍ VERSUS SOUTĚŽNÍ DIALOG Jednací řízení bude vhodnější, pokud zadavatel veřejné zakázky ví, že v rámci veřejné zakázky na stavební práce financované z jeho vlastního rozpočtu je nutno vybudovat pod korytem řeky obousměrný tunel. Jednání se zaměří pouze na technické aspekty díla, včetně otázek ceny a kvality. Naproti tomu by zadavatel veřejné zakázky mohl využít soutěžní dialog k tomu, aby se určilo, zda by měl být vybudován most nebo tunel (jednosměrný nebo obousměrný) (na dně řeky nebo pod jejím korytem) v rámci veřejné zakázky na stavební práce nebo v rámci koncese na stavební práce a zda by měl být financován z jeho vlastních zdrojů nebo z externích zdrojů.

4.2.1.1   Jednací řízení

Jednací řízení nabízí zadavatelům veřejných zakázek větší flexibilitu při zadávání zakázek, jestliže na trhu nejsou k dispozici hotová řešení. Lze jej také využít v případech, kdy poměrně přímočaré, transparentní a dokumentované vyjednávání umožní zadavatelům veřejných zakázek vyjednat úpravy stávajících prvků nebo podmínek pro vývoj inovativního řešení, které splní potřeby popsané v technických specifikacích.

Tento postup by měl zadavatele veřejných zakázek více sblížit se subjekty v daném odvětví. Otevírá možnost přímého dialogu o konkrétních vlastnostech řešení, která mají být vyvinuta.

Požadavky na funkčnost nebo výkon, vhodná kritéria pro zadání zakázky z hlediska kvality a dalších měřitelných ukazatelů, včetně případného začlenění fáze prototypování, to vše mohou být nezbytné prvky úspěšné inovace v rámci tohoto postupu.

4.2.1.2   Soutěžní dialog

Soutěžní dialog je dvoukolové řízení, v jehož rámci zadavatel veřejné zakázky popíše své potřeby ve vysvětlujícím dokumentu nebo v oznámení o zahájení zadávacího řízení, stanoví minimální požadavky pro uchazeče a definuje kritéria pro zadání zakázky na základě nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou.

Po ověření kritérií pro výběr uchazečů zahájí zadavatel veřejné zakázky soutěžní dialog s účastníky, kteří splňují minimální požadavky. Jednání probíhají jednotlivě s každým uchazečem, díky čemuž je zajištěna důvěrná povaha každého řešení. Vyžadují vysokou úroveň odborných znalostí personálu zadavatele veřejné zakázky a vyčlenění dostatečně dlouhé doby. Stanovení milníků pomáhá vyhodnotit průběh jednání a nakonec zúžit seznam uchazečů.

Inovační potenciál tohoto postupu spočívá v široké škále řešení, která mohou účastníci navrhnout. V rámci tohoto podrobného a důkladného vyjednávání by měli mít uchazeči dostatek času na to, aby obdrželi veškeré důležité informace, jež jim umožní předložit inovativní řešení přesně na míru daným požadavkům. Inovativní charakter může spočívat v technických, finančních nebo správních aspektech nebo v úplné reorganizaci provozního postupu zadavatele veřejné zakázky.

Jakmile zadavatel veřejné zakázky usoudí, že soutěžní dialog dosáhl optimální fáze, zbývající účastníci jsou vyzváni k předložení konečných nabídek. Zakázka se zadá na základě nejlepšího poměru mezi cenou a kvalitou. Počáteční výzva k podávání nabídek musí obsahovat pečlivě stanovená kritéria kvality, aby byla objektivně měřitelná a srovnatelná.

Příklady soutěžního dialogu viz: — příklad z Kodaně v oddíle 2.1, — příklad z Eindhovenu v oddíle 3.1.5.

4.2.2   Soutěže o návrh

Soutěž o návrh se tradičně používá při navrhování prací v oblasti územního plánování, architektury, inženýrství a zpracování dat. Podle pravidel EU se však tento postup hodí i pro jiné typy projektů, jako je například finanční inženýrství. Soutěže o návrh lze pořádat za účelem udělení cen (s finančními odměnami) nebo za účelem uzavření smluv o poskytování služeb prostřednictvím následného jednacího řízení bez zveřejnění oznámení o zahájení zadávacího řízení.

V případě soutěže o návrh poskytne zadavatel veřejné zakázky účastníkům velký manévrovací prostor pro navržení nejlepšího řešení splňujícího potřeby popsané v oznámení o zahájení zadávacího řízení. Právě v tom tkví potenciál pro uplatnění inovací. Předložené návrhy vyhodnotí nezávislá porota složená z členů, kteří nemají žádný vztah s účastníky. Nejméně jedna třetina členů poroty by měla mít kvalifikaci požadovanou od účastníků. Porota může požádat účastníky o vysvětlení a rozhoduje na základě kritérií stanovených v oznámení o zahájení soutěže o návrh.

Soutěž o návrh má také jednu zvláštní výhodu. V této souvislosti porota může poskytnout profesionální a nezávislé hodnocení kritérií, jako je uživatelská přívětivost, vhodnost, ergonomie a umělecký nebo inovativní charakter návrhu a jeho dopad na dobré jméno zadavatele zakázky. Všechny tyto aspekty může být obtížnější měřit, porovnávat a vyhodnocovat v jiných typech postupů, u nichž může být obtížné stanovit objektivní a měřitelné ukazatele a vyhodnotit je.

Hlavním problémem u tohoto postupu je zajistit co nejobjektivnější a nejtransparentnější způsob hodnocení. Může být prozíravé použít za tímto účelem kombinaci kritérií, jako jsou objektivně měřitelné hodnoty nákladů na pořízení a provoz, efektivita a kvalitativní kritéria v přiměřeném a odůvodněném poměru.

Jako příklad soutěže o návrh použité k získání inovativních nápadů může sloužit software TekesMatch uvedený v části 3.2 Zprostředkovatelé inovací.

4.2.3   Podnícení inovací zadáním veřejné zakázky na výzkum a vývoj

Za účelem vývoje inovativního řešení na míru může být někdy nezbytné, aby zadavatel veřejných zakázek zadal zakázku na služby v oblasti výzkumu a vývoje. Tak tomu může být v případě, že trh nenabízí uspokojivé řešení nebo že je nepravděpodobné, že by stávající řešení bylo možno přizpůsobit daným potřebám. V závislosti na zvoleném postupu může být výsledek procesu výzkumu a vývoje užitečný při vypracování technických specifikací pro další krok, kterým je zadání zakázky na praktické uplatnění dotyčného inovativního řešení.

Pořizování dodávek nebo služeb v oblasti základního výzkumu a vývoje je specifickým úkolem, který plní instituce s potřebným know-how. Je to i možnost pro zadavatele veřejných zakázek obecně. Může jim pomoci, aby na trh přinesli převratné řešení nebo přijali inovativní řešení z jiné oblasti pro své vlastní účely. Zadávání veřejných zakázek na výzkum a vývoj samozřejmě vyžaduje určitou úroveň profesionálních a finančních kapacit, zkušeností a odolnosti vůči rizikům, která s sebou takové inovativní projekty nesou.

Je-li však celý postup pečlivě připraven a je-li úspěšný, mohou být všechny tyto obtíže a dodatečné náklady na vývoj vynahrazeny nižšími náklady, lepší kvalitou nebo společenským prospěchem inovativního řešení pro zadavatele veřejných zakázek. Může tomu tak být v případě opatření zajišťujících přístupnost pro osoby se zdravotním postižením (která jsou s výjimkou řádně odůvodněných případů povinná pro technické specifikace týkající se veřejných zakázek určených pro použití fyzickými osobami). V případě zadání zakázky na inovativní řešení založená na výsledcích výzkumu a vývoje může zadavatel, který je uvádí do praxe, prospět i trhu. Může tím vzniknout potenciál pro další nasazení a mohou se tak otevřít další obchodní příležitosti.

V zájmu zajištění souladu s pravidly státní podpory by zadavatelé veřejných zakázek měli věnovat zvláštní pozornost oddílu 5 těchto pokynů, který mimo jiné popisuje podmínky, za nichž bude Komise mít za to, že zadávání veřejných zakázek na služby v oblasti výzkumu a vývoje nebude zahrnovat státní podporu.

Následující oddíly popisují hlavní rysy jednotlivých postupů zadávání veřejných zakázek, jejichž součástí je zadání zakázky na výzkum a vývoj. V mnoha případech může být určené financování fáze výzkumu a vývoje k dispozici na vnitrostátní úrovni i na úrovni EU. S tím se ovšem v tomto dokumentu nepočítá.

4.2.3.1   Zadávání veřejných zakázek na služby v oblasti výzkumu a vývoje a udělování práv duševního vlastnictví a vlastnických práv

Podle předpisů EU (54) platí, že pokud si zadavatel veřejných zakázek vyhrazuje pro sebe všechny přínosy výzkumu a vývoje (včetně všech práv duševního vlastnictví a vlastnických práv), potom nákupy služeb v oblasti výzkumu a vývoje spadají do působnosti směrnic týkajících se veřejných zakázek. Pokud si zadavatel veřejné zakázky nevyhradí všechny přínosy služeb v oblasti výzkumu a vývoje jen pro sebe, směrnice týkající se zadávání veřejných zakázek se na takové zakázky nevztahují (55). Značná část technických specifikací a následné smlouvy by tudíž měla být věnována přidělení práv duševního vlastnictví vyplývajících z dotyčných služeb v oblasti výzkumu a vývoje.

Pokud si zadavatel veřejné zakázky ponechá práva duševního vlastnictví, může se rozhodnout uplatnit inovativní řešení vyplývající z výzkumu. V tom případě mohou technické specifikace každého následného zadání veřejné zakázky vycházet z výsledků získaných na základě dotyčné smlouvy o výzkumu a vývoji. Je také možné, že se zadavatel veřejné zakázky rozhodne bezplatně udělit nová práva duševního vlastnictví všem zúčastněným stranám s cílem podnítit další inovace. Licenční podmínky mohou stanovit, že jakékoli další inovace založené na těchto právech duševního vlastnictví by měly být bezplatně zpřístupněny ostatním zúčastněným stranám.

Pokud se zadavatel veřejné zakázky rozhodne ponechat nová práva duševního vlastnictví vyplývající ze smlouvy o výzkumu a vývoji dodavateli, měly by technické specifikace odrážet takovéto rozdělení práv duševního vlastnictví, zejména tržní hodnotu práv ponechaných dodavateli, aby se zabránilo možnému narušení hospodářské soutěže. Zadavatel veřejné zakázky může například předpokládat, že tato práva využije k provedení řešení a/nebo v určitých situacích požadovat, aby dodavatel udělil licenci na tato práva třetím stranám za spravedlivých (otevřených, transparentních a nediskriminačních) a přiměřených tržních podmínek.

4.2.3.2   Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi

Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi spočívá v pořízení služeb v oblasti výzkumu a vývoje za výhodných podmínek od několika hospodářských subjektů.

Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi je přístup, který je k dispozici od roku 2007. Jeho prostřednictvím se v praxi uplatňuje vynětí služeb v oblasti výzkumu a vývoje z působnosti směrnic o veřejných zakázkách, a to v jednom konkrétním případě (56), jestliže si zadavatel veřejné zakázky nevyhradí veškeré přínosy vyplývající ze smlouvy o výzkumu a vývoji výhradně pro sebe, ale sdílí je s hospodářskými subjekty za tržních podmínek (57).

Podle tohoto přístupu ponechává zadavatel veřejné zakázky nová práva duševního vlastnictví vyplývající ze zakázky zúčastněným hospodářským subjektům, ale zachovává si právo:

i)	používat výsledky výzkumu a vývoje pro své vlastní potřeby a

ii)	udělovat licence třetím stranám (nebo to požadovat od hospodářských subjektů) za spravedlivých a přiměřených tržních podmínek.

Může jít o oboustranně výhodné řešení. Hospodářské subjekty mohou vyvinutá řešení nabízet jiným zadavatelům veřejných zakázek nebo je uvádět na jiné trhy. Pokud jde o zadavatele veřejných zakázek, vedle práva používat a licencovat řešení při následných zadávacích řízeních veřejných zakázek za účelem jejich zavedení do praxe si mohou ušetřit nákladný proces registrace a/nebo údržby, které vyplývají z toho, že jsou majiteli práv duševního vlastnictví. Z důkazů ze zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi vyplývá, že cena byla v průměru o 50 % nižší a bylo obdrženo až čtyřikrát více nabídek, a to vyšší kvality (58).

Předmět smlouvy o zadání veřejné zakázky v předobchodní fázi spadá do jedné nebo několika kategorií výzkumu a vývoje (základní výzkum, průmyslový výzkum, experimentální vývoj). Smlouva musí mít omezenou dobu platnosti a může zahrnovat vývoj prototypů nebo omezených objemů prvních výrobků nebo služeb ve formě zkušební série. Předmětem téže smlouvy nesmí být nákup výrobků nebo služeb v komerčních objemech. Smlouva však může zahrnovat nákup prototypů nebo omezených objemů konečných výrobků nebo služeb, které byly vyvinuty v rámci zadání veřejné zakázky v předobchodní fázi, pokud hodnota služeb přesahuje hodnotu výrobků, na které se smlouva vztahuje (59).

Z definice vyplývá, že smlouvy o službách v oblasti výzkumu a vývoje se používají v těch oblastech, kde stávající řešení na trhu nesplňují potřeby zadavatele veřejných zakázek.

Pro zadavatele veřejných zakázek to má několik výhod. Lze získat informace a zkušenosti pro budoucí zadání veřejné zakázky, vzájemně soutěží více hospodářských subjektů, které jsou postupně vybírány na základě jejich výsledků získaných pro předem definované milníky a na základě jejich nabídek pro další fázi. A konečně, zadavatel veřejné zakázky má možnost projekt kdykoli ukončit, pokud výsledky nesplňují očekávané cíle.

Pro hospodářské subjekty může být tento postup rovněž přitažlivý. Je možné přijít s řešením potřeby, kterou současný trh nemůže uspokojivě splnit. V případě úspěchu to může otevřít zajímavý trh tvořený podobnými zadavateli veřejných zakázek, kterým se stejným způsobem nedostává snadno dostupných řešení na trhu.

Poznatky získané při zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi může zadavatel veřejných zakázek využít v dokumentaci k následnému zadávacímu řízení. To musí být vždy nediskriminační, aby mohl svou nabídku předložit kterýkoli hospodářský subjekt. Zadavatel veřejné zakázky však nemůže zveřejnit podrobnosti, které by i) bránily průchodu práva; ii) byly v rozporu s veřejným zájmem, iii) poškodily oprávněné obchodní zájmy poskytovatelů zapojených do zadání veřejné zakázky v předobchodní fázi (60) nebo iv) by mohly narušit spravedlivou hospodářskou soutěž mezi zúčastněnými poskytovateli služeb v oblasti výzkumu a vývoje nebo mezi jinými subjekty na trhu.

Při zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi lze také urychlit přístup na trh. Za zvláštních okolností zadávacího řízení mají hospodářské subjekty možnost během určitého období vyvíjet a testovat svá inovativní řešení. Tyto zkušenosti mají dvojí přínos, jednak pro zadavatele veřejných zakázek a jednak pro dodavatele: zadavatelé mají užší kontakty se subjekty na trhu a dodavatelé dostávají dříve zpětnou vazbu od zákazníků o svém inovačním potenciálu v reálných podmínkách.

To je zvláště zajímavé pro inovativní začínající podniky, pro rychle rostoucí podniky nebo pro malé a střední podniky, které se snaží získat první reference od potenciálních zákazníků.

Přístup k tomuto postupu je také zjednodušený. Jelikož nezahrnuje zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení v komerčních objemech, musí uchazeči splnit pouze požadavky na odbornou kvalifikaci a finanční kapacitu pro výzkum a vývoj, a nikoli pro nasazení komerčních objemů svých řešení v praxi.

Mezinárodní závazky EU na dvoustranné nebo mnohostranné úrovni se těchto služeb obecně netýkají. V případě, že jsou služby v oblasti výzkumu a vývoje pořizovány samostatně a vlastnictví práv k duševnímu vlastnictví vyplývající z výzkumu a vývoje je ponecháno dodavatelům – jako je tomu v případě zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi –, nemají hospodářské subjekty ze třetích zemí zabezpečený přístup. Tyto služby mohou podléhat podmínkám místa plnění (61).

VÝSLEDKY PRŮZKUMU ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK V PŘEDOBCHODNÍ FÁZI FINANCOVANÝCH ZE ZDROJŮ EU CELKOVÁ SITUACE Polovina řešení vyvinutých v rámci zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi financovaných z prostředků EU byla během jednoho roku uvedena do praxe, což vedlo k těmto důsledkům: — umožnění přístupu na trh pro začínající podniky a inovativní malé a střední podniky (73,5 % zakázek se zadává malým a středním podnikům nebo začínajícím podnikům), — stimulování přeshraniční expanze (33,1 % zakázek se zadává na přeshraničním základě). — posílení evropské konkurenceschopnosti (99,5 % dodavatelů provádí 100 % svého výzkumu a vývoje v Evropě, — míra úspěšnosti zúčastněných společností v oblasti uvedení na trh se zdvojnásobila (v průběhu roku: 50 % generovalo příjmy, 24 % přilákalo kapitálové investice, 18 % bylo partnerem velkých podniků, 12 % prošlo fúzí nebo akvizicí, u 3 % se již konala primární veřejná nabídka akcií). Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/results-eu-funded-pre-commercial-procurements INDIVIDUÁLNÍ ZKUŠENOSTI Začínající podniky uvádějí několik přínosů vyplývajících z účasti na zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi: rychlejší přístup na trh, rychlejší přístup k prvním zákazníkům, kteří působí jako velvyslanci jejich inovativních řešení směrem k širším trhům, příležitosti k růstu v mezinárodním měřítku, až čtyřnásobně rychlejší růst podnikání. Vyjádření společností (a zadavatelů veřejných zakázek) ohledně jejich zkušeností jsou k dispozici na adrese: http://eafip.eu/resources/videos https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/pre-commercial-procurement-showcases Příklady projektů zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi financovaných EU: — příležitosti pro MSP v rámci větších projektů (část 3.1.4), — projekty Imaile, Thalea a vysoce výkonná výpočetní technika podle bodů 2.5.2 a 3.1.1.

4.2.3.3   Zadávání veřejných zakázek na dodávky v oblasti výzkumu a vývoje

Zadávání zakázek na dodávky v oblasti výzkumu a vývoje zahrnuje nákup prototypů nebo prvních kompletních výrobků či služeb vyvinutých po dokončení výzkumu a vývoje, jejich testování a vyhodnocení s cílem vybrat nejlepší možnost před konečným nákupem ve velkém. To lze provést pomocí jakéhokoli zadávacího řízení veřejné zakázky.

Zvláštní výjimka (62) umožňuje využívat pro zadávání veřejných zakázek na dodávky v oblasti výzkumu a vývoje jednací řízení bez zveřejnění. Pořízené výrobky nebo služby musí být dodávány čistě za účelem výzkumu, experimentování, studia nebo vývoje a smlouva nesmí zahrnovat velkovýrobu za účelem dosažení obchodní životaschopnosti nebo vynahrazení nákladů na výzkum a vývoj. Toto jednací řízení bez zveřejnění lze použít k nákupu omezeného objemu dodávek, které byly vyvinuty během zadání veřejné zakázky v předobchodní fázi.

PŘÍKLAD ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK NA ŠPIČKOVOU TECHNOLOGII: Dodavatelsko-odběratelské vztahy ve velkých vědeckých projektech v rámci organizace CERN Proč bylo zvažováno inovativní řešení? Úspěch velkých vědeckých projektů závisí na způsobilosti dodavatelů a odběratelů. Zkušenosti Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) jsou v tomto ohledu vypovídající. Co se udělalo jinak? Klíčovým faktorem při zadávání zakázek organizovaných organizací CERN je skutečnost, že každá nová aktualizace jejích urychlovačů přináší náročnější požadavky a výkony a tlačí dodavatele k jejich limitům. V některých případech je navíc trh příliš malý na to, aby investoval do výroby malých objemů vysoce sofistikovaných a špičkových dodávek. To vede organizaci CERN k tomu, aby navrhla své vlastní prototypy a úzce spolupracovala se svými dodavateli. Jaký byl výsledek? Výsledek spolupráce tohoto druhu má rovněž významný obchodní přínos pro dodavatele. Studie týkající se zadávání zakázek pro velký hadronový urychlovač (LHC) a uzavírání smluv prokázala jasné přínosy pro dodavatele organizace CERN: díky smlouvám s organizací CERN přibližně 38 % z nich vyvinulo nové výrobky, 44 % zlepšilo technologický výzkum a 60 % získalo nové klienty. Další studii, která poskytuje analýzu nákladů a přínosů LHC a jeho modernizace, provádí Milánská univerzita. Předběžné výsledky již ukazují významný pozitivní vztah mezi zadáváním veřejných zakázek týkajících se LHC a zlepšeními dodavatelů v oblasti výzkumu a vývoje, inovační kapacity a hospodářské výkonnosti. Podrobnosti jsou k dispozici na adrese: https://home.cern/fr/resources

4.2.3.4   Inovační partnerství

Inovační partnerství (63) je poměrně novým typem zadávacího řízení stanoveným směrnicí 2014/24/EU (64). Lze jej použít pouze v případech, kdy na trhu není k dispozici žádné řešení potřeb zadavatele veřejné zakázky.

Hlavním rysem inovačního partnerství je to, že k inovacím dochází během plnění zakázky. Ve většině jiných řízení (65) již zadavatel veřejných zakázek ví, jaký typ řešení si pořizuje: k inovacím dochází ve fázi před uzavřením smlouvy a obvykle končí uzavřením smlouvy, jakmile jsou dohodnuty přesné vlastnosti a funkce (66).

V případě inovačního partnerství zadavatel veřejných zakázek uzavírá smlouvu s nejlepším potenciálním dodavatelem (dodavateli) inovací. Předpokládá se, že dodavatel(é) vytvoří inovativní řešení a zajistí jeho uplatnění pro zadavatele v reálných podmínkách. Požadavky zadavatele veřejných zakázek by měly být popsány dostatečně přesně, aby potenciální uchazeči pochopili povahu a rozsah daného problému a měli dostatek informací pro rozhodnutí, zda se zúčastní, či nikoli.

Proces inovačního partnerství se uskutečňuje ve třech fázích:

—

Fáze výběru nastává na samém počátku postupu. Po výzvě k účasti v soutěži je vybrán jeden nebo několik nejvhodnějších partnerů na základě jejich dovedností a schopností. Zakázka (zakázky) zakládající inovační partnerství je (jsou) následně zadána (zadány) na základě nejlepšího navrhovaného poměru mezi cenou a kvalitou. Tato fáze je podobná omezenému řízení s předchozí výzvou k účasti v soutěži.

—

V následující fázi partner (partneři) vyvine (vyvinou) ve spolupráci se zadavatelem veřejných zakázek nové řešení. Tuto fázi výzkumu a vývoje lze dále rozdělit do několika etap určených pro vyhodnocení koncepcí, vývoj prototypů a/nebo testování funkčnosti. Během každé etapy je možno snížit počet partnerů na základě předem stanovených kritérií.

—	V obchodní fázi partner (partneři) poskytuje (poskytují) konečné výsledky, ale pouze pokud odpovídají úrovním výkonnosti a maximálním nákladům dohodnutým mezi zadavatelem veřejných zakázek a partnerem či partnery.

Ačkoli se toto řízení nazývá „partnerství“ a účastníci jsou označováni jako „partneři“, stále se jedná o zadávací řízení, které podléhá příslušným pravidlům EU a WTO, zejména základním zásadám zadávání zakázek v oblasti hospodářské soutěže, transparentnosti a zákazu diskriminace.

Inovační partnerství bylo navrženo tak, aby zadavatelům veřejných zakázek umožnilo navázat partnerství za účelem vývoje a následného zakoupení nového, inovativního řešení. Je proto důležité, aby inovační partnerství bylo strukturováno tak, aby mohla poskytnout nezbytný „tržní impuls“, tj. podněcovat k vývoji inovativního řešení, aniž by vyloučilo trh (67).

V tomto ohledu vyžaduje skutečnost, že neexistuje samostatné zadávací řízení na nákup komerčních objemů konečných výrobků nebo služeb, aby byla věnována zvláštní pozornost zásadám EU pro státní podporu (viz oddíl 5 o státní podpoře níže). S cílem zajistit, aby zadavatelé veřejných zakázek nevyužívali inovační partnerství způsobem, který brání hospodářské soutěži, omezuje ji nebo ji narušuje (67), stanoví směrnice 2014/24/EU a zejména článek 31 o inovačním partnerství pravidla, která mají zajistit, aby inovační partnerství bylo otevřené, transparentní, nediskriminační a konkurenční.

Při provádění inovačního partnerství je proto důležité věnovat pozornost těmto aspektům:

—

Vhled do relevantního trhu: Zadavatelé veřejných zakázek musí: — stanovit jako předpoklad pro inovační partnerství potřebu inovativního řešení, které ještě není dostupné na trhu, a dále — chápat, že existují vážné náznaky, že jejich potřeby jsou proveditelné, aniž by byla omezena jejich přání hledat inovativní řešení. Zadavatelé veřejných zakázek mohou získat užitečné a relevantní informace z průzkumu trhu, které byly shromážděny z předchozích tržních konzultací, zkušeností z předchozích neúspěšných výběrových řízení na veřejné zakázky a informací z konferencí a veletrhů nebo z přezkumů obchodních standardů.

—	Oznámení o zahájení zadávacího řízení: povinné oznámení o zahájení zadávacího řízení musí obsahovat podrobné informace o požadované inovaci. Tím se zajistí, že o účast v inovačním partnerství mohou zažádat všechny hospodářské subjekty, které mohou toto řešení vyvinout a následně dodat.

—

Kritéria používaná pro výběr partnera (partnerů), který (kteří) doložil (doložili), že má (mají) nejlepší předpoklady provádět výzkum a vývoj a zajistit uplatnění inovativních řešení v reálných podmínkách (např. na základě dosavadní výkonnosti, referencí, složení týmu, zařízení, systémů zajišťování kvality atd.).

—	Počet partnerů: vytváření inovačních partnerství s několika partnery může usnadnit hospodářskou soutěž a umožňuje hledání různých řešení (67).

—	Výsledná inovace musí odpovídat úrovním výkonnosti a maximálním nákladům dohodnutým mezi zadavateli veřejných zakázek a partnery předem.

—	Rovnováha mezi hodnotou dodávek a investicemi potřebnými k jejich vývoji; to brání zneužívání tohoto postupu. Doba trvání pozdějšího období dodávky řešení nesmí být nepřiměřená.

—

Ustanovení o plnění: ustanovení o plnění smlouvy umožní zadavateli: — sledovat kvalitu výkonnosti pomocí ukazatelů, které umožňují měřit úrovně dodržování předpisů, — odstoupit od smlouvy, pokud nejsou dosahovány technické, provozní nebo hospodářské cíle týkající se plnění smlouvy, — ukončit smlouvu, pokud trh nabízí alternativní řešení a inovační partnerství se stane nadbytečným, — ujistit se, že práva duševního vlastnictví jsou přiměřená míře, v jaké jsou vlastněna zadavatelem veřejných zakázek, a to s přihlédnutím k jakékoli budoucí potřebě přizpůsobit, změnit nebo předat provozování inovativního řešení jinému zadavateli veřejných zakázek (viz oddíl 4.1.7 a příloha I): — ujistit se, že struktura inovačního partnerství (zejména jeho trvání a hodnota) odráží stupeň inovace navrhovaného řešení.

INOVAČNÍ PARTNERSTVÍ V PRAXI Od zavedení inovačního partnerství podle směrnice 2014/24/EU byly v celé EU inzerovány desítky projektů. Tento postup používají různé typy veřejných subjektů, od ministerstev a veřejných agentur až po místní orgány. Pokryté potřeby jsou různorodé a zahrnují různé typy sektorů a odvětví. Ve všech případech průzkum trhu, který zadavatelé provedli, prokázal, že žádné stávající řešení nemůže danou potřebu uspokojit. PŘÍKLADY 1.   SEDADLA NA OLYMPIJSKÉM STADIONU V HELSINKÁCH https://ted.europa.eu/udl?uri=TED:NOTICE:98072-2018:TEXT:EN:HTML Účel projektu Olympijský stadion a jeho okolní stavby jsou chráněny podle finského zákona o kulturním dědictví. Národní rada pro starožitnosti uvedla, že staré dřevěné lavice jsou důležitou součástí architektury stadionu a že nové návrhy musí splňovat estetické požadavky na ochranu budov. Studie trhu ukázala, že nejsou k dispozici žádná řešení, která by splňovala tyto požadavky projektu renovace olympijského stadionu: — sedadla by měla být nedílnou součástí architektury stadionu a v případě renovace by měla být pečlivě rekonstruována tak, aby se podobala staré verzi, — na základě funkční konstrukce by některá sedadla měla splňovat požadavky požární ochrany na materiál, — v rámci projektu by neměly vznikat vysoké náklady na údržbu nátěrů, protipožární ochrany nebo opravy dřevěných spojů, — mělo by být možné používat upevnění starých dřevěných lavic (inovativní návrh). Postup Řízení bylo zahájeno se dvěma povinnými minimálními požadavky: — sedadla s otočným mechanismem, — sedadla a opěradla s možností je samostatně odstranit. V červnu 2017 bylo vydáno oznámení o zahájení zadávacího řízení, k němuž byla přiložena předběžná výzva vycházející z plánů architekta. Následovala fáze účasti, která skončila výběrem uchazečů. Vybraným uchazečům byla poté zaslána výzva k jednání. Tato fáze skončila uzavřením partnerství se třemi vybranými společnostmi na základě těchto kritérií: prototyp sedadla, plán vývoje a odhad nákladů. Inovační partnerství začalo počátkem prosince 2017 a zahrnovalo dvě fáze vývoje a průběžný cíl. Hodnoticí kritéria pro každou vývojovou fázi byla: posouzení sedadel, materiály / životní cyklus / údržba a cena. Smlouva byla podepsána v prosinci 2018. 2.   POŘÍZENÍ INOVATIVNÍCH VYSOKORYCHLOSTNÍCH VLAKOVÝCH SOUPRAV A SOUVISEJÍCÍCH PODPŮRNÝCH PRVKŮ https://ted.europa.eu/udl?uri=TED:NOTICE:234086-2015:TEXT:EN:HTML Účel projektu Účelem zahájení projektu francouzskou železniční společností SNCF bylo navržení, výroba a dodání vlakových souprav schopných provozu zejména ve Francii a v dalších evropských zemích s rychlostí 320 km/h nebo vyšší za optimálních nákladů a podmínek prostředí. Tento projekt sestává ze tří fází: i) fáze výzkumu a vývoje s cílem připravit podrobnou specifikaci inovativních vysokorychlostních vlakových souprav za stanovenou pořizovací cenu; ii) fáze návrhu a industrializace inovativních vysokorychlostních vlakových souprav; iii) fáze výroby a dodání předpokládaného množství vlaků (50 až 200), jakož i souvisejících podpůrných prvků pro provoz a údržbu vlaků. Postup Byla provedena studie trhu, která prokázala, že potřeba nemohla být uspokojena stávajícím řešením na trhu. Toto globální referenční srovnávání dostupných vysokorychlostních kolejových vozidel umožnilo určit, zda plánovaný vlak již není na trhu dostupný a že existuje skutečná potřeba inovativního vlaku. Dále byly stanoveny výkonnost a maximální úrovně nákladů. Fáze pořízení mohla být provedena pouze tehdy, pokud výsledek fáze výzkumu a vývoje odpovídal úrovni výkonnosti a maximálním nákladům dohodnutým mezi SNCF a partnerem. Tyto cíle v oblasti nákladů a výkonnosti byly vymezeny v nabídce. Aby bylo možné vybrat vítěze partnerství, byla s vybranými uchazeči vedena jednání. Jednání se zaměřila na úpravy nabídky s ohledem na potřeby návrhu, vývoje a výroby a na práva duševního vlastnictví spojená s každou fází projektu. 3.   ERHVERVSSTYRELSEN, ALBERTSLUND KOMMUNE, ESBJERG KOMMUNE, FREDERIKSSUND KOMMUNE (SPOLEČNÉ ZADÁVÁNÍ VEŘEJNÝCH ZAKÁZEK – MÍSTNÍ ORGÁNY V DÁNSKU) https://ted.europa.eu/udl?uri=TED:NOTICE:209875-2016:TEXT:EN:HTML&src=0 Účel projektu Inovační partnerství se zaměřilo na vývoj nových inovativních řešení pro prevenci nebo zmírnění dehydratace osob starších 65 let. Cílem bylo snížit počet hospitalizací osob starších 65 let, které jsou nejčastěji způsobeny dehydratací a jimž se lze vyhnout. Postup Jako úvodní část procesu inovačního partnerství provedl dánský obchodní úřad důkladný tržní dialog ve formě dvou seminářů pořádaných se společnostmi, odborníky a uživateli v zúčastněných obcích. Přípravná fáze, která předcházela zahájení inovačního partnerství, se zaměřila na výpočet nákupního potenciálu a tržního potenciálu s cílem přilákat inovativní společnosti. Byla nezbytná pomoc odborníků. Fáze vyjednávání umožnila posoudit různé modely vývoje řešení v oblasti IT a rovněž projednat klíčové body pro inovační partnerství: zdrojové kódy, osobní údaje atd. Byla uzavřena dvě inovační partnerství. Během vývojové fáze (po zadání zakázky) nebyl jeden ze dvou partnerů schopen dodat prototyp, který splňoval úrovně výkonnosti stanovené ve smlouvě. Proto bylo rozhodnuto o ukončení partnerství s tímto konsorciem.

Závěrem lze říci, že klíčovými faktory úspěchu inovačního partnerství jsou:

—	dobře provedená fáze hodnocení s cílem určit, zda je skutečně nutná fáze výzkumu a vývoje, a strategický přístup k právům duševního vlastnictví,

—	předjímání obecného plánování a jednotlivých fází zakázky,

—	vybudování multidisciplinárního projektového týmu s odborníky v dané oblasti a zavedení skutečného řízení/sledování smlouvy v dlouhodobém horizontu. Díky tomu bude moci zadavatel veřejné zakázky vyhodnocovat průběžné výsledky partnerů,

—	zavedení agilní pracovní metody na bázi spolupráce pro výměnu a konstruktivní spolupráci s partnery a

—	dodržování rovného zacházení s partnery a obchodního tajemství během fáze provádění partnerství.

5.   STÁTNÍ PODPORA

Při zadávání veřejných zakázek se veřejné zdroje používají k provádění plateb hospodářským subjektům za nákup zboží, služeb nebo prací. Orgány veřejné správy proto musí zajistit, aby při provádění těchto transakcí (bez ohledu na použitý postup zadávání veřejných zakázek) neposkytovaly státní podporu způsobem, který by byl v rozporu s pravidly EU týkajícími se státní podpory. Zejména je důležité ověřit, zda společnost, které byla zakázka zadána v důsledku zadávacího řízení na veřejné zakázky, obdrží platbu, která přesahuje částku, již by obdržela za tržních podmínek. Tyto pokyny proto odkazují na určitá kritéria, která by zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení mělo splňovat, aby se zabránilo poskytnutí státní podpory dodavateli.

Obecně platí, že tyto hospodářské transakce prováděné veřejnoprávními subjekty nezvýhodňují jejich protějšky, a proto nepředstavují státní podporu, pokud jsou prováděny v souladu s běžnými tržními podmínkami (68). Podle sdělení Komise o pojmu státní podpora (69) tomu tak obvykle bude v případě, že je nabídkové řízení v souladu s příslušnými směrnicemi EU o zadávání veřejných zakázek soutěžní, transparentní, nediskriminační a bezpodmínečné. Nabídkové řízení by mělo umožnit, aby ekonomicky nejvýhodnější nabídka odpovídala tržní hodnotě.

Sdělení Komise však odkazuje na některé zvláštní okolnosti, kdy postupy zadávání veřejných zakázek neumožní stanovení tržní ceny, například:

—	jednací řízení bez předchozího zveřejnění oznámení o zakázce, pokud zvláštní okolnosti neumožňují stanovit tržní cenu;

—	ve zvláštních případech, kdy je předložena pouze jedna nabídka, by měl být zadavatel veřejné zakázky připraven odůvodnit, že výsledek zadávacího řízení odráží tržní cenu, a to (70):

—	buď prokázáním objektivní povahy zadávací dokumentace, která nezvýhodňuje žádný konkrétní hospodářský subjekt;

—	nebo ověření dodatečnými prostředky, že výsledek řízení odpovídá tržní ceně.

Pokud jde o zadávání veřejných zakázek na služby v oblasti výzkumu a vývoje (včetně zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi), rámec Komise pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací stanoví následující kumulativní specifické podmínky, které musí orgány veřejné správy dodržovat, aby se zabránilo existenci státní podpory (71):

—	výběrové řízení je konkurenční, transparentní a nediskriminační a opírá se o objektivní kritéria výběru a udělení zakázky stanovená před konáním nabídkového řízení,

—	předpokládaná smluvní ujednání, která popisují všechna práva a povinnosti stran, včetně práv duševního vlastnictví, jsou všem zájemcům dána k dispozici před zahájením nabídkového řízení,

—	veřejná zakázka neposkytuje žádnému z účastnících se poskytovatelů preferenční zacházení při poskytování komerčních objemů konečných výrobků nebo služeb (72),

—

a je splněna jedna z těchto podmínek: — všechny výsledky, které nevedou ke vzniku práv duševního vlastnictví, mohou být široce šířeny (například prostřednictvím publikací, výuky nebo příspěvků normalizačním orgánům způsobem, který umožňuje jiným podnikům je reprodukovat) a veškerá práva duševního vlastnictví jsou plně přidělena zadavateli veřejných zakázek, — nebo je každý poskytovatel služeb, jemuž jsou přiděleny výsledky vedoucí k udělení práv duševního vlastnictví, povinen bezplatně poskytnout zadavateli veřejných zakázek neomezený přístup k těmto výsledkům a za tržních podmínek poskytnout přístup třetím stranám, například formou nevýhradních licencí.

Nejsou-li výše uvedené podmínky splněny, orgány veřejné správy se mohou spolehnout na individuální posouzení smluvních podmínek mezi zadavatelem veřejných zakázek a podnikem, nebo při pochybnostech oznámit opatření Komisi.

V situacích, které zahrnují státní podporu, se použijí běžná pravidla státní podpory, tj. podpora může být považována za slučitelnou se Smlouvou, pokud splňuje určité podmínky (73).

---

(1)  Sdělení Komise. Nová průmyslová strategie pro Evropu, COM(2020) 102 final, 10.3.2020. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52020DC0102&qid=1612781378505&from=CS. Sdělení Komise. Strategie pro udržitelnou a digitální Evropu zaměřená na malé a střední podniky, COM(2020) 103 final, 10.3.2020. https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52020DC0103&qid=1615980283773&from=CS.

(2)  https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/recovery-coronavirus/recovery-and-resilience-facility_cs

(3)  Sdělení Komise. Maximální využití inovačního potenciálu EU – Akční plán pro duševní vlastnictví na podporu oživení a odolnosti EU. COM(2020) 760 final, 25.11.2020. https://ec.europa.eu/docsroom/documents/43845.

(4)  C(2019) 5494, dostupné na této adrese: https://ec.europa.eu/docsroom/documents/36601.

(5)  Příklady definic:

—

pro účely směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/24/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání veřejných zakázek a o zrušení směrnice 2004/18/ES2014/24/EU (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 65) definuje její čl. 2 bod 22 inovace jako „uplatňování nových nebo výrazně zdokonalených výrobků, služeb nebo postupů, včetně výrobních, stavebních či konstrukčních postupů, nového způsobu uvádění na trh nebo nové organizační metody obchodních postupů, organizace pracovního prostředí nebo vnějších vztahů mimo jiné s cílem přispět k nalezení odpovědí na společenské výzvy nebo podpořit strategii Evropa 2020 pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“,

—

manuál Oslo organizace OECD z roku 2018 definuje inovaci jako „nový či zdokonalený výrobek nebo postup (nebo jejich kombinace), který se významně liší od předchozích výrobků nebo postupů jednotky a který byl zpřístupněn potenciálním uživatelům (výrobek) nebo byl uveden jednotkou do provozu (postup)“.

(6)  Výrazem „raný osvojitel“ se rozumí prvních 20 % zákazníků na trhu, kteří kupují nový nebo výrazně vylepšený výrobek, službu nebo postup. Jedná se také o zakázky na výrobky, služby nebo postupy, jejichž přínosy již byly prokázány v malém měřítku a které mohou být brzy uvedeny na trh nebo na trhu již v malém množství jsou, avšak zatím se neujaly ve velkém rozsahu. Patří sem i již existující řešení, která mají být použita novým a inovativním způsobem.

Úloha raných osvojitelů při šíření inovací je široce uznávána, a to i ve veřejném sektoru: Rogers Everett (2003), „Diffusion of Innovations“, 5th Edition (Šíření inovací, 5. vydání). Simon & Schuster. ISBN 978-0-7432-5823-4. OECD (2014), „Intelligent Demand: Policy Rationale, Design and Potential Benefits“ (Inteligentní poptávka: odůvodnění politiky, návrh a potenciální přínosy).

(7)  Nástroj navrhla Komise dne 27. května 2020 jako ústřední prvek dočasného nástroje pro oživení NextGenerationEU, který Komisi umožňuje získat finanční prostředky na pomoc pro nápravu bezprostředních hospodářských a sociálních škod způsobených koronavirovou pandemií. Viz https://ec.europa.eu/info/business-economy-euro/recovery-coronavirus/recovery-and-resilience-facility_cs.

(8)  „Benchmarking of R&D procurement and innovative procurement investments across Europe“ (Referenční srovnávání investic do zadávání veřejných zakázek na výzkum a vývoj a na inovativní řešení), Evropská komise, říjen 2020: https://ec.europa.eu/newsroom/dae/document.cfm?doc_id=69920

(9)  http://ec.europa.eu/growth/single-market/public-procurement_en

Roční studie ukazatelů zadávání veřejných zakázek, k dispozici na adrese:

http://ec.europa.eu/growth/single-market/public-procurement/studies-networks_en.

(10)  https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:52020DC0103&qid=1615980283773&from=CS.

(11)  Mezi hlavní zdroje pokynů na úrovni EU ohledně zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení patří:

—	soubor nástrojů Evropské asistenční služby pro zadávání veřejných zakázek na inovativní řešení (EAFIP) z roku 2018,

—	http://eafip.eu/toolkit,

—	Zadávání veřejných zakázek jako hnací síla inovací v malých a středních podnicích a ve veřejných službách (2015), https://publications.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/f5fd4d90-a7ac-11e5-b528-01aa75ed71a1,

—	https://ec.europa.eu/growth/industry/innovation/policy/public-procurement_en,

—	http://ec.europa.eu/research/participants/docs/h2020-funding-guide/cross-cutting-issues/innovation-procurement_en.htm.

Jelikož podpora inovací je rovněž ústředním prvkem politiky soudržnosti EU, pokyny odborníkům k zadávání veřejných zakázek ohledně toho, jak se vyvarovat nejběžnějších chyb v projektech financovaných z evropských strukturálních a investičních fondů, se týkají způsobů, kterými je nutno do zadávání veřejných zakázek promítnout politické cíle v oblasti životního prostředí, sociálních věcí a inovací: http://ec.europa.eu/regional_policy/en/policy/how/improving-investment/public-procurement/guide/

(12)  Příklady center kompetencí v celé Evropě (více informací viz https://procure2innovate.eu):

—	https://www.pianoo.nl/pianoo-in-english

—	http://www.procurementcompetence.fi/

—	https://www.koinno-bmwi.de/en/

—	https://www.vinnova.se/en/

—	http://www.ioeb.at/

(13)  Příklady pokynů pro jednotlivá odvětví

—	Stravovací služby: http://www.contract-catering-guide.org

—	Bezpečnostní služby: http://www.securebestvalue.org

—	Zdravotnictví (koncepční rámec): — http://www.medtecheurope.org/sites/default/files/resource_items/files/ECONOMIC%20VALUE%20AS%20A%20GUIDE%20FOR%20INVESTING%20IN%20HEALTH%20AND%20CARE%20Concept%20Framework_3.pdf

—	Zdravotnictví (politický rámec): — http://www.medtecheurope.org/sites/default/files/resource_items/files/ECONOMIC%20VALUE%20AS%20A%20GUIDE%20FOR%20INVESTING%20IN%20HEALTH%20AND%20CARE%20Policy%20Framework_3.pdf

—	Zadávání veřejných zakázek v kanadském zdravotnictví: založené na hodnotách http://www.conferenceboard.ca/e-library/abstract.aspx?did=7480

(14)  V této oblasti Komise nedávno přijala doporučení (doporučení Komise 2017/1805 ze dne 3. října 2017 o profesionalizaci zadávání veřejných zakázek — Budování architektury pro profesionalizaci zadávání veřejných zakázek (Úř. věst. L 259, 7.10.2017, s. 28)), které je k dispozici na adrese https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX%3A32017H1805.

(15)  Konsorcia evropské výzkumné infrastruktury jsou právnické osoby zřízené podle právního rámce EU za účelem zakládání a provozování nových nebo stávajících výzkumných a inovačních infrastruktur s evropským zájmem. Konsorcia jsou v mezích a za podmínek stanovených mezinárodními úmluvami zakládajícími taková konsorcia nebo dohodami o umístění jejich sídla osvobozena od DPH a mohou přijímat svá vlastní zadávací řízení při dodržování zásad Smlouvy. Existují například konsorcia evropské výzkumné infrastruktury, která provozují infrastrukturu napříč členskými státy v takových oblastech, jako jsou zdraví, stárnutí populace, zachycování CO2, data velkého objemu, moře a změny klimatu apod. Další informace: https://ec.europa.eu/research/infrastructures/index.cfm?pg=eric

(16)  Společné podniky jsou podniky založené společně EU a dalšími partnery podle článku 187 Smlouvy: https://eur-lex.europa.eu/summary/glossary/joint_undertaking.html.

(17)  Evropská seskupení pro územní spolupráci jsou právním nástrojem v rámci evropské regionální politiky, který usnadňuje a podporuje přeshraniční meziregionální spolupráci. Evropské seskupení pro územní spolupráci umožňuje subjektům veřejného sektoru různých členských států spojit své síly a poskytovat společné služby, aniž by parlamenty dotyčných zemí musely nejprve podepsat a ratifikovat příslušnou mezinárodní dohodu. Další informace: viz čl. 39 odst. 5 směrnice 2014/24/EU o zadávání veřejných zakázek.

http://ec.europa.eu/regional_policy/nl/policy/cooperation/european-territorial/egtc/

(18)  Mezi příklady patří http://ogp.gov.ie/, http://www.consip.it/, https://www.bbg.gv.at/english/about-the-fpa/, https://www.ugap.fr/, https://www.espap.pt/Paginas/home.aspx, https://www.avropa.se/topplankar/In-English/, https://contratacioncentralizada.gob.es/en/quehacemos.

(19)  Mezi příklady patří https://bric.brussels/en/our-solutions/purchasing-group a https://www.estar.toscana.it.

(20)  Mezi příklady patří http://www.resah.fr/, http://www.amgros.dk/en, https://www.gdekk.de.

(21)  V některých odvětvích (silnice, řízení dopravy, nakládání s odpady apod.) je poptávka ze strany soukromého sektoru velmi nízká. Trhy veřejných zakázek jsou často jedinými nebo hlavními místy odbytu pro řešení v těchto odvětvích.

(22)  Další podrobnosti viz oddíl 4.1.2 o předběžných tržních konzultacích.

(23)  THALEA je zkratka pro telemedicínský systém, který má uspokojovat požadavky nemocnic, pokud jde o včasné varování, a to za pomoci inovativních informačních a komunikačních technologií pro účely záchrany životů pacientů s dalším souběžným onemocněním v Evropě v rámci programu individualizované péče o pacienty. Systém THALEA financovala Evropská unie jako součást sedmého rámcového programu (FP7-ICT-611855).

(24)  https://ec.europa.eu/tools/espd

(25)  Seznam poskytovatelů ESPD je k dispozici na https://ec.europa.eu/docsroom/documents/38181.

(26)  Podle směrnic o zadávání veřejných zakázek je elektronické podávání nabídek povinné od října 2018.

(27)  https://ec.europa.eu/growth/tools-databases/ecertis

(28)  Ustanovení čl. 58 odst. 3 druhá odrážka směrnice 2014/24/EU.

(29)  Viz příloha XII část II směrnice 2014/24/EU.

(30)  Článek 46 směrnice 2014/24/EU.

(31)  Slovo hackathon je kombinací slov „hack“ a „marathon“, kde slovo „hack“ znamená experimentální, kreativní řešení problémů s hravým přístupem a slovo „maraton“ označuje dobu trvání akce. Slovo hackathon pochází ze softwarového a hardwarového inženýrství, ale tato koncepce se nyní úspěšně uplatňuje při vývoji inovativních řešení i v jiných odvětvích. Hackathon trvá 24 až 48 hodin a věnuje se konkrétnímu tématu nebo výzvě. Účastníci pracují v malých skupinách v jedinečném prostředí, které podporuje tvůrčí myšlení a vede k překvapivě inovativním novým koncepcím, myšlenkám a prototypům. Výsledkem hackathonu je konečný prototyp inovativního výrobku, služby nebo obchodního modelu.

(32)  A to i v případě, že část tohoto postupu uskutečňuje jejich jménem zprostředkovatel inovací.

(33)  Seznam stávajících zprostředkovatelů:

—	https://www.agid.gov.it/,

—	https://www.gate21.dk/,

—	http://procurementtransformationinstitute.com/.

(34)  Viz oddíl 4.1.2 o předběžných tržních konzultacích.

(35)  Článek 41 směrnice 2014/24/EU a článek 59 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/25/EU ze dne 26. února 2014 o zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb a o zrušení směrnice 2004/17/ES (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 243).

(36)  Prováděcí nařízení Komise (EU) 2019/1780 ze dne 23. září 2019, kterým se stanoví standardní formuláře pro uveřejňování oznámení v oblasti zadávání veřejných zakázek („elektronické formuláře“) a kterým se zrušuje prováděcí nařízení (EU) 2015/1986 (Úř. věst. L 272, 25.10.2019, s. 7).

(37)  Viz https://ec.europa.eu/growth/single-market/public-procurement/digital/eforms_en.

(38)  Podobný web již existuje a obsahuje kritéria zadávání environmentálně šetrných veřejných zakázek: http://ec.europa.eu/environment/gpp/eu_gpp_criteria_en.htm.

(39)  Články 67 a 68 směrnice 2014/24/EU vysvětlují, jak v praxi použít kritéria ekonomicky nejvýhodnější nabídky. Čl. 67 odst. 2 poslední pododstavec: „Členské státy mohou stanovit, že veřejní zadavatelé nemohou použít pouze cenové či pouze nákladové kritérium jakožto jediné kritérium pro zadání veřejné zakázky nebo omezit jejich použití na určité kategorie veřejných zadavatelů nebo na určité typy veřejných zakázek.“

(40)  Užitečné pokyny k právům duševního vlastnictví pro zadávání zakázek na inovace založené na informačních a komunikačních technologiích (IKT), jakož i šablony pro ustanovení o právech duševního vlastnictví jsou uvedeny v pracovním dokumentu útvarů Komise „Příručka pro zadávání veřejných zakázek v oblasti IKT na základě standardů – prvky osvědčených postupů“, SWD(2013) 224 final.

(41)  Viz zejména právní předpisy EU v oblasti autorského práva. Jedná se o soubor třinácti směrnic a dvou nařízení, jež harmonizují základní práva autorů, výkonných umělců, producentů a provozovatelů vysílání https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/eu-copyright-legislation.

(42)  Viz ukazatel 10, dílčí ukazatel „Režim IPR“, studie SMART 2016/0040 „Benchmarking of national innovation procurement policy frameworks across Europe“ (Referenční srovnávání národních rámců politiky pro zadávání veřejných zakázek v Evropě) https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/benchmarking-national-innovation-procurement-policy-frameworks-across-europe.

(43)  Článek 42 směrnice 2014/24/EU a článek 60 směrnice 2014/25/EU stanoví, že „technické specifikace mohou rovněž určovat, zda bude požadován převod práv k duševnímu vlastnictví“.

(44)  Viz čl. 33 písm. b) dokumentu COM(2014) 3282 „Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací“, http://ec.europa.eu/competition/state_aid/modernisation/rdi_framework_en.pdf.

(45)  Veřejná konzultace o dodržování práv duševního vlastnictví a služebního tajemství při zadávání veřejných zakázek v Evropě, 2016, http://ec.europa.eu/growth/content/consultation-respect-intellectual-property-public-procurement-procedures_en.

(46)  Podrobnější pokyny viz příloha I o právech duševního vlastnictví.

(47)  Navzdory názvu se irský program zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi (SBIR) neomezuje pouze na malé podniky. Zúčastnit se mohou podniky všech velikostí.

(48)  Příklad celostního pohledu při přípravě zadávací dokumentace za použití klíčových ukazatelů výkonnosti ve fázi plnění zakázky na základě výsledků naleznete v šabloně evropských specifikací projektu Stop and Go:

http://stopandgoproject.eu/wp-content/uploads/2017/04/WP2_STOPandGO_D2.2_Update_European_Specification_Template_v1.2.pdf.

(49)  Ustanovení čl. 72 odst. 1 směrnice 2014/24/EU a čl. 89 odst. 1 směrnice 2014/25/EU.

(50)  Další informace o platebních schématech založených na výsledcích nebo o hodnotovém inženýrství naleznete s různými odkazy v následujícím příkladu:

—	www.senat.fr/rap/r16-668/r16-6685.html,

—	http://www.hbs.edu/faculty/Pages/item.aspx?num=47450,

—	https://innovation.cms.gov/initiatives/cjr.

(51)  Ustanovení čl. 26 odst. 4 písm. a) směrnice 2014/24/EU.

(52)  Dříve bylo jednací řízení se zveřejněním oznámení o zakázce povoleno pouze v přesně vymezených situacích, zejména po neúspěšném výsledku jiných řízení.

(53)  Soutěžní dialog byl podle směrnic podstatně zjednodušen.

(54)  Článek 25 směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/23/EU ze dne 26. února 2014 o udělování koncesí (Úř. věst. L 94, 28.3.2014, s. 1), článek 14 směrnice 2014/24/EU a článek 32 směrnice 2014/25/EU.

(55)  Viz níže oddíl 4.2.3.2 o zadávání zakázek v předobchodní fázi, KOM(2007) 799 v konečném znění a SEC(2007) 1668.

(56)  Článek 25 směrnice 2014/23/EU, článek 14 směrnice 2014/24/EU, článek 32 směrnice 2014/25/EU a čl. 13 písm. f) a j) směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/81/ES ze dne 13. července 2009 o koordinaci postupů při zadávání některých zakázek na stavební práce, dodávky a služby zadavateli v oblasti obrany a bezpečnosti a o změně směrnic 2004/17/ES a 2004/18/ES (Úř. věst. L 216, 20.8.2009, s. 76).

(57)  Zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi je specifický přístup k zadávání veřejných zakázek na služby v oblasti výzkumu a vývoje (konkurenční vývoj ve fázích), kdy si zadavatel veřejné zakázky nevyhrazuje výsledky výzkumu a vývoje výlučně pro vlastní použití, ale sdílí rizika a přínosy výzkumu a vývoje s poskytovateli služeb. Organizování sdílení rizik a celého zadávání veřejných zakázek způsobem, který zajistí maximální soutěž, rovné zacházení a transparentnost, umožňuje zadavateli veřejných zakázek určit nejlepší možná řešení, která může trh nabídnout, a za určitých podmínek se vyhnout státní podpoře. Viz oddíl 2.3 dokumentu „Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací“, COM(2014) 3282, (rámec pro výzkum, vývoj a inovace)http://ec.europa.eu/competition/state_aid/modernisation/rdi_framework_en.pdf.

(58)  https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/news/impacts-eu-funded-pre-commercial-procurements

(59)  Tuto možnost využil například projekt THALEA v oddíle 3.1.1, který v rámci zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi pořídil na dobu čtyř let od skončení projektu používání vyvinutých řešení.

(60)  Např. pokud jde o specifika jejich individuálních přístupů, která jsou důvěrná z obchodního hlediska nebo jsou chráněna právy duševního vlastnictví.

(61)  Pokyny Komise k přístupu uchazečů ze třetích zemí na trh EU s veřejnými zakázkami: https://ec.europa.eu/growth/content/new-guidance-participation-third-country-bidders-eu-procurement-market_en.

(62)  Ustanovení čl. 32 odst. 3 písm. a) směrnice 2014/24/EU.

(63)  Článek 31 směrnice 2014/24/EU.

(64)  Viz také článek 49 směrnice 2014/25/EU.

(65)  Kromě zadávacích řízení na služby v oblasti výzkumu a vývoje, včetně zadávání veřejných zakázek v předobchodní fázi.

(66)  Jak je popsáno výše v části 4.1.7, lze tyto vlastnosti a funkce dále rozšířit na základě ustanovení o hodnotovém inženýrství obsaženého ve smlouvě, ale obvykle se netýkají rozhodující části inovativního řešení.

(67)  Viz 49. bod odůvodnění směrnice 2014/24/EU.

(68)  Čl. 107 odst. 1 SFEU stanoví, že veškeré podpory poskytované v jakékoli formě státem nebo ze státních prostředků, které narušují nebo mohou narušit hospodářskou soutěž tím, že zvýhodňují určité podniky nebo určitá odvětví výroby, jsou, pokud ovlivňují obchod mezi členskými státy, neslučitelné s vnitřním trhem.

(69)  Viz bod 89 a následující body sdělení Komise o pojmu státní podpora uvedeném v čl. 107 odst. 1 Smlouvy o fungování Evropské unie C/2016/2946, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=uriserv:OJ.C_.2016.262.01.0001.01.CES&toc=OJ:C:2016:262:TOC.

(70)  Tyto podmínky nejsou kumulativní (viz bod 93 výše uvedeného sdělení o pojmu státní podpora).

(71)  Tato kritéria jsou upřesněna v bodě 2.3 dokumentu Rámec pro státní podporu výzkumu, vývoje a inovací, http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:C:2014:198:TOC.

(72)  Tím nejsou dotčeny postupy, které zahrnují jak vývoj, tak následný nákup jedinečných nebo specializovaných výrobků nebo služeb.

(73)  Podmínky, za nichž lze státní podporu výzkumu, vývoje a inovací považovat za slučitelnou se Smlouvou, jsou stanoveny v rámci pro výzkum, vývoj a inovace, jakož i v nařízení Komise (EU) čl. 651/2014, kterým se v souladu s články 107 a 108 Smlouvy prohlašují určité kategorie podpory za slučitelné s vnitřním trhem (Úř. věst. L 187, 26.6.2014, s. 1), ve znění nařízení (EU) 2017/1084 (Úř. věst. L 156, 20.6.2017, s. 1), viz https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:02014R0651-20170710.

Nařízení Komise (EU) č. 1407/2013 ze dne 18. prosince 2013 o použití článků 107 a 108 Smlouvy o fungování Evropské unie na podporu de minimis (Úř. věst. L 352, 24.12.2013, s. 1) stanoví podmínky, za nichž může být podpora považována za podporu de minimis a může být vyňata z oznamovací povinnosti, https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32013R1407&from=CS.