EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 14.10.2021

COM(2021) 634 final

2021/0328(COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském roce mládeže 2022

(Text s významem pro EHP)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu 

Dne 15. září 2021 předsedkyně Ursula von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie oznámila, že Evropská komise navrhne, aby rok 2022 byl vyhlášen za Evropský rok mládeže, „rok věnovaný ocenění mladých lidí, kteří toho tolik věnovali ostatním“. Ursula von der Leyenová zdůraznila důvěru, kterou pro budoucnost Evropy čerpá z inspirace od mladých lidí v Evropě, a uvedla, že „chceme-li vytvořit Unii, která se jim bude podobat, musí mít i mladí lidé možnost utvářet budoucnost Evropy“. 

Aby se společný projekt Unie dokázal inspirovat akcemi, sny, nadějemi a poznatky nové generace, musí být Evropský rok mládeže rozhodně inkluzivní, slovy předsedkyně von der Leyenové: „Evropa potřebuje všechny své mladé lidi.“

Pandemie COVID-19 měla bezprecedentní a nerovnoměrný dopad na vzdělávání, zaměstnanost, sociální začleňování a duševní zdraví mladých lidí. Pandemie a související opatření vedly k přerušení vzdělávání či odložení nástupu do zaměstnání a mnoho mladých lidí zažívalo pocit izolace, úzkosti a deprese. Děti, dospívající a mladí dospělí velmi utrpěli narušením rodinných a sociálních vazeb, přičemž hospodářská krize způsobená omezením volného pohybu zasáhla zejména mladé Evropany.  1

Mladí lidé zároveň prokázali mezigenerační solidaritu a podporu a ve svém každodenním životě obětovali cenné okamžiky mládí. Přesto se mladým lidem, kteří patří mezi nejrůznorodější skupiny evropské společnosti, podařilo prokázat velkou odolnost a zapojit se do zmírňování dopadu pandemie.

V této souvislosti by Evropský rok mládeže 2022 měl dále motivovat mladé lidi v Evropě k tomu, aby přispěli svou činností a názory k rozvoji Unie a společnosti obecně. Byla by to také příležitost, jak zvýšit povědomí mladých lidí o nových příležitostech. Celkovým cílem Evropského roku mládeže je posílit snahy Unie, členských států a regionálních a místních orgánů o uznání, podporu a zapojení mladých lidí s ohledem na situaci po pandemii, a to:

1)zdůrazněním, jak ekologická a digitální transformace nabízejí novou perspektivu pro budoucnost a také příležitosti, jak omezit negativní dopad pandemie na mladé lidi a společnost jako celek, přičemž je inspirován akcemi, vizemi a poznatky mladých lidí s cílem dále posílit a oživit společný projekt Evropské unie a naslouchat mladým lidem, zohlednit jejich obavy a podporovat je ve vytváření konkrétních příležitostí podporujících začlenění, a to při optimálním využívání nástrojů Unie;

2)povzbuzováním všech mladých lidí, zejména mladých lidí s omezenými příležitostmi, ze znevýhodněného prostředí nebo ze zranitelných skupin, aby se stali aktivními a angažovanými občany, jakož i aktéry změn inspirovanými evropským pocitem sounáležitosti. Zahrnuje to další úsilí o vytváření kapacit pro účast mladých lidí a občanskou angažovanost mezi mladými lidmi a mezi všemi zainteresovanými stranami, které pracují na zastupování jejich zájmů. Obnáší to zapojení mladých lidí z různého prostředí a také mladých lidí patřících ke zranitelným skupinám do klíčových konzultačních procesů, jako je Konference o budoucnosti Evropy;

3)propagací příležitostí, které mladým lidem přinášejí veřejné politiky na úrovni EU, na celostátní, regionální a místní úrovni, s cílem podpořit jejich osobní, sociální a profesní rozvoj v ekologičtějším, digitálnějším a inkluzivnějším světě.

Evropský rok mládeže bude obecněji provázán s úspěšným prováděním nástroje NextGenerationEU, což zajistí urychlení souběžné transformace, umožní společně vyjít z pandemie silnější a otevře nové perspektivy plné příležitostí pro mladé lidi, včetně kvalitních pracovních míst a příležitostí ke vzdělávání a odborné přípravě pro Evropu budoucnosti, a podpoří zapojení mladých lidí do společnosti. Cílem Komise je posílit úlohu mladých lidí při přeměně oživení na hnací sílu prosperity a dobrých životních podmínek zaměřených na budoucnost.

• Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Strategie EU pro mládež je rámcem pro spolupráci na politikách EU v oblasti mládeže na období 2019–2027, a to na základě usnesení Rady ze dne 26. listopadu 2018 2 . Spolupráce EU v oblasti mládeže by měla co nejvíce využívat potenciál politiky mládeže. Posiluje účast mládeže na demokratickém životě v souladu s čl. 165 odst. 2 Smlouvy o fungování Evropské unie. Rovněž podporuje sociální a občanskou angažovanost a usiluje o zajištění toho, aby všichni mladí lidé disponovali zdroji potřebnými k účasti ve společnosti.

Evropské cíle v oblasti mládeže 3 , které jsou nedílnou součástí Strategie EU pro mládež, byly vypracovány mladými lidmi pro mladé lidi v rámci dialogu EU s mládeží a představují oblasti, v nichž je ještě třeba provést změny, aby mladí lidé mohli plně využít svůj potenciál.

Evropský rok mládeže 2022 zároveň poskytne jedinečný impuls pro vytvoření Evropského prostoru vzdělávání tím, že do roku 2025 bude vytvořen skutečné evropské prostředí pro vzdělávání, v němž hranice nebudou překážkou pro inkluzivní a vysoce kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu pro všechny. Přispěje k Evropskému klimatickému paktu, aktualizovanému akčnímu plánu digitálního vzdělávání a iniciativě HealthyLifestyle4all. Bude podpořen Akčním plánem pro evropský pilíř sociálních práv v oblasti zaměstnanosti, dovedností a snižování chudoby. Evropský rok mládeže zdůrazní úsilí Unie o rozšíření pracovních příležitostí pro mladé lidi při obnově po pandemii prostřednictvím posílených záruk pro mladé lidi 4 , obnovení Evropské aliance pro učňovskou přípravu a Evropské sítě učňů, Evropské záruky pro děti, provádění Evropské agendy dovedností 5 , doporučení Komise o účinné aktivní podpoře zaměstnanosti po krizi COVID-19 6 (EASE), jakož i zahájení nové iniciativy ALMA (Aim, Learn, Master, Achieve – stanovit si cíl, učit se, osvojit si dovednost, dosáhnout cíle). ALMA bude přeshraniční program mobility mládeže pro znevýhodněné mladé lidi ve věku 18–30 let, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy.

Přestože jsou „digitální generací“, mladí lidé, zejména nezletilí, si zaslouží podporu a posílení jejich postavení tam, kde je hranice mezi on-line a off-line životem stále nejasnější. Aktualizovaná Strategie pro internet lépe uzpůsobený dětem se v roce 2022 zaměří na zapojení mládeže, digitální dovednosti, začleňování a podporu dobrých životních podmínek dětí.

Komplexní Strategie EU pro práva dítěte a evropská záruka pro děti 7 nastavily nový standard pro účast dětí a dospívajících, protože tito mladí lidé se podíleli na jejich vypracování.

Mnohé z těchto příležitostí jsou významně financovány z prostředků EU, zejména prostřednictvím programů, jako je Erasmus+, Evropský sbor solidarity, Evropský sociální fond plus, Kreativní Evropa, Horizont Evropa, program Občané, rovnost, práva a hodnoty, Azylový, migrační a integrační fond, program Spravedlnost, Evropský fond pro regionální rozvoj, Evropský námořní a rybářský fond a Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova. Díky těmto programům financování EU významně přispívá k tomu, aby mladí lidé mohli pokračovat v osobním, sociálním a profesním rozvoji.  

Během Evropského roku mládeže budou hrát klíčovou úlohu programy EU speciálně zaměřené na mládež. Rok 2022 přinese 35. výročí programu Erasmus+ a tento Evropský rok bude skvělou příležitostí oslavit, že od roku 1987 se tohoto dobrodružství zúčastnilo deset milionů mladých lidí, a podpořit novou generaci tohoto programu ve všech jeho dimenzích – vzdělávání, odborná příprava, mládež a sport. Rok 2022 bude také pátým rokem Evropského sboru solidarity. Symbolickým datem pro pořádání aktivit nebo akcí bude 9. květen.

Činnosti organizované v průběhu Evropského roku mládeže by měly být relevantní pro všechny členské státy. Jednotlivé členské státy se proto žádají, aby jmenovaly národního koordinátora, který bude mít na starost organizaci jejich účasti na Evropském roce mládeže. Komise uspořádá zasedání národních koordinátorů, aby bylo možné koordinovat organizaci Evropského roku mládeže a vyměňovat si informace o tom, jak je prováděn v jednotlivých členských státech a na úrovni Unie.

•Soulad s ostatními politikami Unie

Evropský rok mládeže bude prováděn s využitím stávajících programů EU a mechanismů provádění, které již jsou zavedeny, a s využitím nástroje NextGenerationEU. Investice související s mládeží jsou v současné době způsobilé k získání značných finančních prostředků EU v rámci několika programů a nástrojů EU, zejména v rámci programu Erasmus+, Evropského sboru solidarity, programu Erasmus pro mladé podnikatele, programu Kreativní Evropa, Evropského sociálního fondu plus, Iniciativy na podporu zaměstnanosti mladých lidí, Evropského fondu pro regionální rozvoj, Evropského zemědělského fondu pro rozvoj venkova, Evropského námořního a rybářského fondu, programu Občané, rovnost, práva a hodnoty, programu Digitální Evropa a Horizont Evropa. Nedílnou součástí spolupráce EU s mezinárodními partnery na zapojení mládeže bude vnější dimenze těchto programů a sdílení cenných poznatků i zvláštní nástroje vnější činnosti jako nástroj pro sousedství a rozvojovou a mezinárodní spolupráci – Globální Evropa. Nadcházející akční plán pro mládež se zaměří zejména na vnější dimenzi Evropského roku mládeže.

Evropský rok mládeže 2022 bude sladěn s prioritami Komise na období 2019–2024.

2. PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Právní základ návrhu je dvojí:

1)Ustanovení čl. 165 odst. 4 SFEU, v němž se uvádí, že s cílem přispět k dosažení těchto cílů uvedených v tomto článku „Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přijímají podpůrná opatření, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států“.

2)Ustanovení čl. 166 odst. 4 SFEU, v němž se uvádí, že „Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem a Výborem regionů přijímají opatření přispívající k dosažení cílů uvedených v tomto článku, s vyloučením harmonizace právních předpisů členských států, a Rada na návrh Komise přijímá doporučení“.

•Subsidiarita (v případě nevýlučné pravomoci) 

•Proporcionalita

Tento návrh je v souladu se zásadou proporcionality stanovenou v čl. 5 odst. 4 SEU. Navrhovaný postup je jednoduchý. Opírá se o stávající programy a o soustředění komunikačních činností na témata Evropského roku mládeže 2022. Orgánům státní správy, které tento návrh provádějí, neukládá žádná nepřiměřená omezení v oblasti správy.

Činnost Unie bude podporovat a doplňovat úsilí členských států. Tato činnost v prvé řadě zlepší účinnost vlastních nástrojů Unie. Zadruhé bude působit jako faktor, který podpoří součinnost a spolupráci mezi členskými státy, organizacemi a nadacemi a soukromými a veřejnými podniky.

Činnost Unie se omezí pouze na to, co je nezbytné k řešení zjištěných problémů.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Národní koordinátoři by ve spolupráci se zástupci organizací nebo subjektů pracujících s mládeží i ve spolupráci s mladými lidmi samotnými měli tam, kde je to možné, aktivně zapojit mladé lidi do přípravy a provádění činností Evropského roku mládeže 2022.

•Informativní dokumenty (u směrnic)

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2021/0328 (COD)

Návrh

ROZHODNUTÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

o Evropském roce mládeže 2022

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 165 odst. 4 a čl. 166 odst. 4 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 8 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 9 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)V čl. 165 odst. 2 Smlouvy o fungování EU se uvádí, že cílem činnosti Unie je mimo jiné „podporovat účast mladých lidí na demokratickém životě Evropy“.

(2)V Bratislavském plánu ze dne 16. září 2016 10 se 27 hlav států a předsedů vlád zavázalo „nabídnout lepší příležitosti mladým“, zejména prostřednictvím „podpory EU členským státům v oblasti boje proti nezaměstnanosti mladých a o posílených programech EU zaměřených na mladé lidi“.

(3)V Římském prohlášení ze dne 25. března 2017 11 se vedoucí představitelé 27 členských států a Evropské rady, Evropského parlamentu a Evropské komise zavázali, že budou usilovat o Unii, „kde mladí lidé dostávají nejlepší vzdělání a odbornou přípravu a mohou studovat a nalézat uplatnění po celém kontinentu“.

(4)Ve Strategii Evropské unie pro mládež na období 2019–2027 se uznává, že mladí lidé jsou tvůrci svého vlastního života, přispívají k pozitivním změnám ve společnosti a obohacují ambice EU a že politika mládeže může přispět k vytvoření prostoru, v němž mohou mladí lidé využívat příležitostí a ztotožňovat se s evropskými hodnotami. Předcházející Evropské roky jako Evropský rok železnice 2021, Evropský rok kulturního dědictví 2018 nebo Evropský rok občanů 2013–2014 přinesly cenné zkušenosti, z nichž by měly vycházet budoucí snahy o zapojení mladých lidí do utváření jejich budoucnosti a budoucnosti Evropy.

(5)Nástroj NextGenerationEU zajišťuje urychlení souběžné transformace a umožňuje společně vyjít z pandemie silnější a otevřít nové perspektivy plné příležitostí pro mladé lidi, včetně kvalitních pracovních míst a přizpůsobení společenským změnám. Unie usiluje o to, aby se mladí lidé do zavádění nástroje NextGenerationEU plně zapojili, čímž by se posílila jejich úloha v ekologické a digitální transformaci.

(6)Dne 15. září 2021 předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Evropské unie 12 oznámila, že Evropská komise navrhne, aby byl rok 2022 vyhlášen Evropským rokem mládeže. Předsedkyně von der Leyenová zdůraznila důvěru, kterou pro budoucnost Evropy čerpá z inspirace od mladých lidí v Evropě, a uvedla, že „chceme-li vytvořit Unii, která se jim bude podobat, musí mít i mladí lidé možnost utvářet budoucnost Evropy“. Evropa potřebuje vizi, zapojení a účast všech mladých lidí, aby vytvářela lepší budoucnost, a Evropa musí mladým lidem poskytnout příležitosti pro budoucnost – budoucnost, která bude ekologičtější, digitálnější a inkluzivnější. Předsedkyně proto navrhla „rok věnovaný ocenění mladých lidí, kteří toho tolik věnovali ostatním“.

(7)Aktivní účast mladých lidí na demokratických procesech má zásadní význam pro budoucnost Evropy a jejích demokratických společností. V souladu s Akčním plánem pro evropskou demokracii 13 má tedy Evropský rok mládeže za cíl podpořit aktivní zapojení mladých lidí do demokratického života Evropy, mimo jiné podporou činností zaměřených na účast mladých lidí z různých prostředí v procesech, jako je Konference o budoucnosti Evropy, podporou občanské angažovanosti a dobrovolnických iniciativ, a tím zvyšovat povědomí o společných evropských hodnotách a základních právech, jakož i o evropské historii a kultuře, sdružovat mladé lidi a činitele s rozhodovací pravomocí na místní, celostátní a unijní úrovni a přispívat k procesu evropské integrace.

(8)Uznává se rovněž zásadní úloha mladých lidí, kterou je třeba podporovat, aby „nasměrovali své neomezené aktivistické schopnosti do vytváření lepšího světa“. Evropský rok mládeže je konkrétním příspěvkem k Agendě OSN pro udržitelný rozvoj 2030 14 , v níž se zdůrazňuje, že „děti, mladé ženy a muži jsou klíčovými hybateli změn“, a měl by dát další impuls k provádění dané agendy, ke směřování k udržitelnému rozvoji a ke zlepšení schopnosti mladých lidí utvářet budoucnost nejen Unie, ale také partnerských zemí EU a naší planety jako celku.

(9)Evropský rok by měl přispět ke zvýšení účasti mládeže na vnější činnosti EU ve všech politikách, přinést nové příležitosti ke vzdělávání a výměnám, partnerství a dialogu mezi mládeží z EU a partnerských zemí a posílit úlohu zapojení mládeže do strategické komunikace a veřejné diplomacie.

(10)Evropské cíle v oblasti mládeže, které jsou nedílnou součástí Strategie EU pro mládež a které pro mladé lidi vypracovali mladí lidé v rámci dialogu EU s mládeží, svědčí o tom, že mnoho mladých Evropanů má zájem podílet se na určování směru, kterým by se měl rozvoj Evropské unie ubírat.

(11)Evropský rok mládeže by měl podpořit úspěšné provádění první zásady Evropského pilíře sociálních práv 15 , který zdůrazňuje, že „každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení“, a Evropského prostoru vzdělávání, jehož cílem je podněcovat mladé lidi k osobnímu, sociálnímu a profesnímu naplnění tím, že bude do roku 2025 vytvořeno skutečné evropské prostředí pro vzdělávání, v němž hranice nebudou představovat překážku pro inkluzivní a vysoce kvalitní vzdělávání a odbornou přípravu pro všechny.

(12)Evropský rok mládeže by měl podporovat úsilí Unie o rozšíření pracovních příležitostí pro mladé lidi při obnově po pandemii, jak je uvedeno v usnesení Evropského parlamentu o zárukách pro mladé lidi ( 2020/2764(RSP) ) 16 , v němž se zdůrazňuje, že opatření k omezení volného pohybu osob způsobila náhlé narušení formálního a informálního vzdělávání, různých stáží a učňovské přípravy mladých lidí, jakož i pracovních míst, což ovlivnilo jejich příjem, potenciál pro vydělávání peněz a blahobyt, včetně jejich zdraví, zejména jejich duševního zdraví.

(13)Evropský rok mládeže by měl dát další impuls k vytváření kvalitních pracovních příležitostí pro mladé lidi v rámci balíčku na podporu zaměstnanosti mladých lidí (Youth Employment Support, YES), posílených záruk pro mladé lidi 17 a iniciativy ALMA (Aim, Learn, Master, Achieve – stanovit si cíl, učit se, osvojit si dovednost, dosáhnout cíle), která má být realizována v rámci Evropského sociálního fondu plus. ALMA by měla být koncipována jako přeshraniční program mobility pro znevýhodněné mladé lidi, kteří nejsou zaměstnaní ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy, jenž jim umožní získat odbornou praxi v zahraničí v doprovodu sociálních služeb, s cílem nabídnout těmto mladým lidem, a to i z venkovských, okrajových a méně rozvinutých regionů, vzdělání, odbornou přípravu nebo kvalitní zaměstnání.

(14)Usnesení Evropského parlamentu o dopadu onemocnění COVID-19 na mladé lidi a sport (2020/2864(RSP)) 18 zdůrazňuje zvláště akutní dopad současné pandemie na mladé lidi, kteří nejsou zaměstnáni ani se neúčastní vzdělávání nebo odborné přípravy (NEET), a podtrhuje nutnost řešit problémy, s nimiž se potýkají mladí lidé ze zranitelných skupin, konstatuje, že nezaměstnanost mladých lidí a jejich chudoba od vypuknutí pandemie soustavně rostou, a vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly veškerá nezbytná opatření k boji proti katastrofálním dopadům na zaměstnanost mladých lidí. Usnesení připomíná úlohu dobrovolné činnosti pro rozvoj životních a pracovních dovedností mladých lidí a konstatuje, že Evropský sbor solidarity může mladým Evropanům pomoci rozšířit si příležitosti nad rámec místní reality.

(15)Evropský rok mládeže by měl přispět k uplatňování usnesení Rady ze dne 1. prosince 2020, kterým se ustavuje Evropská agenda práce s mládeží 19 , a závěrů Rady ze dne 22. května 2019 o mladých lidech a budoucnosti práce 20 , závěrů ze dne 10. prosince 2019 o digitální práci s mládeží 21 a závěrů ze dne 7. prosince 2017 o inteligentní práci s mládeží 22 .

(16)Vzhledem k významu boje proti klimatickým a přírodním krizím v souladu se závazky Unie provádět Pařížskou dohodu 23 a dosáhnout cílů Organizace spojených národů v oblasti udržitelného rozvoje by měl Evropský rok mládeže přispět k začleňování opatření souvisejících s klimatem a přírodou a k provádění Zelené dohody pro Evropu 24 spravedlivým a inkluzivním způsobem a dále k provádění misí programu Horizont Evropa a balíčku „Fit for 55“ 25 , zejména tím, že bude mladé lidi motivovat k tomu, aby rozvíjeli vlastní iniciativy a tvůrčí nápady vedoucí k dosažení příslušných cílů.

(17)Evropský rok mládeže by měl dodat další stimul usnesení Evropského parlamentu o účinných opatřeních pro ekologičtější programy Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropský sbor solidarity (2019/2195(INI)) 26 , které zdůrazňuje, že program Erasmus+ je prostřednictvím své podpory formálního a neformálního vzdělávání a odborné přípravy a díky podpoře aktivit s účastí mládeže zásadní pro zvyšování povědomí Evropanů, zejména mladých generací, s cílem je motivovat k aktivnímu a informovanému přístupu k udržitelnosti a příslušné politice a k tomu, aby se stali angažovanými a uvědomělými budoucími občany; v usnesení v této souvislosti podtrhává významná úloha organizací mládeže a občanské společnosti při sdílení osvědčených postupů a provádění projektů zvyšujících povědomí mladých generací o udržitelnosti.

(18)Předsedkyně von der Leyenová ve svém projevu o stavu Unie zdůraznila, že „Evropa potřebuje všechny své mladé lidi“. Při plnění cílů by měl být Evropský rok plně inkluzivní a měl by aktivně podporovat účast osob s omezenými příležitostmi.

(19)Evropský rok mládeže je pevně zakotven v zásadách uznávaných Listinou základních práv Evropské unie (dále jen „Listina“) 27 . Cílem opatření a činností Evropského roku mládeže je zejména zajistit plné respektování práva na rovnost žen a mužů a práva na nediskriminaci na základě pohlaví, rasy nebo etnického původu, náboženského vyznání nebo přesvědčení, zdravotního postižení, věku nebo sexuální orientace a podporovat uplatňování Listiny. Ve Strategii EU o právech dítěte 28 a Evropské záruce pro děti 29 byl stanoven nový standard pro zastoupení dětí a dospívajících a k dětem a mladým lidem se v nich přistupuje jako k aktivním občanům a aktérům změn.

(20)S cílem zajistit účinné a účelné provádění Evropského roku mládeže by měly být co nejvíce využity stávající mechanismy provádění. Aby se optimalizovala přidaná hodnota Evropského roku, je třeba usilovat zejména o součinnost mezi Evropským rokem a programy Unie a o jejich doplňkovost, a to včetně programů s mezinárodní působností specificky zaměřených na mladé lidi, programů bez nadnárodního nebo mezinárodního charakteru, zejména těch, které se týkají vzdělávání a odborné přípravy, sportu, kultury a médií, mládeže a solidarity, dobrovolnických činností a sociálního začleňování, výzkumu a inovací, průmyslu a podnikání, digitální politiky, zemědělství a rozvoje venkova, které se zaměřují na mladé zemědělce, životní prostředí a klima, politiku soudržnosti, migraci, bezpečnost a mezinárodní spolupráci a rozvoj, a činností prováděných členskými státy.

(21)Vytvářením prostoru pro podporu těchto cílů současně na úrovni Unie a na celostátní, regionální i místní úrovni lze dosáhnout větší součinnosti a lepšího využití zdrojů. V tomto ohledu by Komise měla poskytovat Evropskému parlamentu, Radě a členským státům, Výboru regionů, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a orgánům a sdružením působícím v oblasti mládeže na úrovni Unie včasné informace a úzce s nimi spolupracovat. S cílem zajistit evropský rozměr činností rozvíjených v rámci Evropského roku mládeže se členské státy dále vyzývají, aby vzájemně spolupracovaly.

(22)Evropský rok mládeže by se měl rovněž zaměřit na akce a činnosti, které představují potenciální evropskou přidanou hodnotu. Pojem evropské přidané hodnoty je třeba chápat široce a lze jej prokázat různými způsoby, například tím, že akce nebo činnosti mají nadnárodní povahu, zejména pokud jde o spolupráci zaměřenou na dosažení udržitelného systémového dopadu, nebo přispívají k evropské identitě, povědomí a odpovědnosti mladých lidí, pokud jde o společné evropské hodnoty a základní práva, a schopnost podílet se na zastupitelské a participativní demokracii Unie.

(23)Na úrovni Unie se nezbytné finanční prostředky na provádění tohoto rozhodnutí určí v rámci rozpočtu přispívajících programů v souladu s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027. Aniž by byly dotčeny pravomoci rozpočtového orgánu, mělo by být cílem poskytnout finanční prostředky na provádění tohoto rozhodnutí ve výši nejméně 8 milionů EUR. V závislosti na dostupnosti finančních prostředků musí být spolufinancování činností na podporu Evropského roku mládeže z rozpočtu Unie v souladu s pravidly platnými pro příslušné programy, včetně zejména programu Erasmus+ a Evropského sboru solidarity a případně dalších programů Unie.

(24)Jelikož cílů tohoto rozhodnutí nemůže být uspokojivě dosaženo na úrovni členských států, ale spíše jich může být z důvodu rozsahu a účinků navrhovaného opatření lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o EU. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto rozhodnutí rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(25)Vzhledem k dopadu pandemie COVID-19 na mládež a z toho plynoucí nutnosti vyjádřit v rámci letošního Evropského roku mládeže uznání mladým lidem, podpořit je a zvýšit jejich angažovanost s ohledem na situaci po pandemii, je vhodné stanovit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedené v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii,

(26)Aby byla zaručena rychlá realizace Evropského roku mládeže v praxi, mělo by toto rozhodnutí vstoupit v platnost co nejdříve, a to prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie,

PŘIJALY TOTO ROZHODNUTÍ:

Článek 1 
Předmět

Rok 2022 se vyhlašuje „Evropským rokem mládeže 2022“ (dále jen „Evropský rok“).

Článek 2 
Cíle

V souladu s cíli Strategie EU pro mládež na období 2019–2027 a evropskými cíli v oblasti mládeže je celkovým cílem Evropského roku posílit snahy Unie, členských států a regionálních a místních orgánů o uznání, podporu a zapojení mladých lidí s ohledem na situaci po pandemii. Evropský rok je zaměřen zejména na:

1.zdůraznění, jak ekologická a digitální transformace nabízejí novou perspektivu pro budoucnost a příležitosti k boji proti negativnímu dopadu pandemie na mladé lidi a společnost jako celek, přičemž je inspirován akcemi, vizemi a poznatky mladých lidí s cílem dále posílit a oživit společný projekt Evropské unie a naslouchat mladým lidem, brát v úvahu jejich obavy a podporovat je ve vytváření konkrétních příležitostí podporujících začlenění, a to při optimálním využívání nástrojů Unie;

2.povzbuzování všech mladých lidí, zejména těch s omezenými příležitostmi, ze znevýhodněného prostředí, ze zranitelných skupin nebo ze zemědělských, okrajových a méně rozvinutých regionů, aby se stali aktivními a angažovanými občany, jakož i aktéry změn inspirovanými evropským pocitem sounáležitosti; patří sem též další úsilí o budování kapacit pro účast mladých lidí a občanskou angažovanost mezi mladými lidmi a mezi všemi zainteresovanými stranami, které pracují na zastupování jejich zájmů, a dále zapojení mladých lidí z různých prostředí do klíčových konzultačních procesů, jako je Konference o budoucnosti Evropy;

3.propagaci příležitostí, které mladým lidem přinášejí veřejné politiky na úrovni EU, na celostátní, regionální a místní úrovni s cílem podpořit jejich osobní, sociální a profesní rozvoj v ekologickém, digitálním a inkluzivním světě.

Článek 3 
Druh opatření

1.Opatření, která mají být přijata za účelem dosažení cílů stanovených v článku 2, zahrnují na unijní, celostátní, regionální i místní úrovni a případně v partnerských zemích tyto činnosti související se záměry Evropského roku:

a)konference, akce a iniciativy na podporu inkluzivní a přístupné diskuse o výzvách, včetně dopadu pandemie COVID-19, jimž čelí mladí lidé, a to i mladí lidé s omezenými příležitostmi a patřící ke zranitelným skupinám, a o postupu, který mohou přijmout zainteresované strany na různých úrovních;

b)podpora účasti mládeže a zlepšení stávajících nástrojů, kanálů a programů, které mladým lidem umožňují oslovit tvůrce politik, určením, shromažďováním a sdílením zkušeností a osvědčených postupů;

c)shromažďování nápadů participativními metodami ve snaze spoluvytvářet Evropský rok;

d)informační, vzdělávací a osvětové kampaně, jejichž cílem je předávat hodnoty, jako je rovnost, solidarita, dobrovolnictví, pocit sounáležitosti a bezpečí, pocit, že mladí lidé jsou vyslyšeni a respektováni, s cílem stimulovat aktivní přínos mladých lidí k vytváření inkluzivnější, ekologičtější a digitálnější společnosti;

e)vytvoření prostoru pro výměnu názorů o tom, jak v podnikatelském duchu přeměnit výzvy na příležitosti;

f)provádění studií a výzkumu o situaci mladých lidí v Unii, rovněž vytvářením harmonizovaných evropských statistik, jejich využíváním a využíváním dalších statistik EU, jakož i propagace a šíření daných výsledků na evropské, celostátní nebo regionální úrovni;

g)propagace programů, finančních příležitostí, projektů, akcí a sítí s významem pro mládež, a to i pomocí sociálních médií a online komunit.

2.Komise může určit další činnosti, které by mohly přispět k cílům Evropského roku, a umožnit, aby odkazy na Evropský rok byly použity při propagaci daných činností, pokud tyto činnosti přispívají k dosažení uvedených cílů. Orgány Evropské unie a členské státy mohou rovněž určit tyto další činnosti a navrhnout je Komisi.

Článek 4 
Koordinace na vnitrostátní úrovni

Za organizaci účasti na Evropském roce na vnitrostátní úrovni odpovídají členské státy. Členské státy za tímto účelem jmenují národní koordinátory. Národní koordinátoři zajišťují koordinaci příslušných činností na vnitrostátní úrovni. Zajišťují rovněž aktivní účast a zapojení mladých lidí a mládežnických organizací občanské společnosti do provádění činností v rámci Evropského roku.

Článek 5 
Koordinace na úrovni Unie

1.Komise svolává zasedání národních koordinátorů za účelem koordinace průběhu Evropského roku. Tato zasedání rovněž slouží k výměně informací o provádění Evropského roku na vnitrostátní a unijní úrovni. Zástupci Evropského parlamentu se mohou těchto zasedání účastnit jako pozorovatelé a zapojovat se do nich.

2.Při koordinaci Evropského roku na úrovni Unie se uplatňuje průřezový přístup s cílem vytvořit součinnost mezi jednotlivými programy a iniciativami Unie relevantními pro mladé lidi.

3.Aby pomohla při spoluutváření a realizaci Evropského roku na úrovni Unie, svolává Komise zasedání zainteresovaných stran a zástupců organizací nebo subjektů v oblasti mládeže.

Článek 6 
Spolupráce na mezinárodní úrovni

Pro účely Evropského roku Komise v případě potřeby spolupracuje s mezinárodními partnery a příslušnými mezinárodními organizacemi, přičemž dbá na to, aby účast Unie byla viditelná. Komise zejména zajistí spolupráci s Radou Evropy, a to i v rámci partnerství mezi EU a Radou Evropy v oblasti mládeže, jakož i s mezinárodními mládežnickými sítěmi a organizacemi.

Článek 7 
Sledování a hodnocení

Komise do 31. prosince 2023 předloží Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů zprávu o provádění, výsledcích a celkovém hodnocení iniciativ stanovených v tomto rozhodnutí.

Článek 8 
Vstup v platnost

Toto rozhodnutí vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

Obsah

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Návrh/podnět se týká:

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systémy řízení a kontroly

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce)

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik 

1.3.Návrh/podnět se týká: 

X nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 30  

◻ prodloužení stávající akce 

◻ sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Obecné cíle

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

Upřesněte účinky, které by návrh/podnět měl mít na příjemce / cílové skupiny.

1.4.4.Ukazatele výkonnosti

Upřesněte ukazatele pro sledování pokroku a dosažených výsledků.

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Slučitelnost s víceletým finančním rámcem a možné synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.Doba trvání a finanční dopad návrhu/podnětu

X časově omezená doba trvání

–X    s platností ode dne přijetí rozhodnutí do 31. prosince 2023,

–X    finanční dopad od roku 2021 do roku 2024 u prostředků na závazky a od roku 2022 do roku 2026 u prostředků na platby.

◻ Časově neomezená doba trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od RRRR do RRRR,

–poté plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení 31   

X Přímé řízení Komisí

–X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–X    prostřednictvím výkonných agentur.

◻ Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

–Pokud vyberete více způsobů řízení, upřesněte je v části „Poznámky“.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.2.1.Odůvodnění navrhovaných způsobů řízení, mechanismů provádění financování, způsobů plateb a kontrolní strategie

2.2.2.Odhad a odůvodnění nákladové efektivnosti kontrol (poměr „náklady na kontroly ÷ hodnota souvisejících spravovaných finančních prostředků“) a posouzení očekávané míry rizika výskytu chyb (při platbě a při uzávěrce) 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky 

·Stávající rozpočtové položky

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný finanční dopad návrhu na prostředky 

Níže uvedené programy a rozpočtové položky jsou orientační. Odpovídající financování bude určeno v rámci přispívajících programů v souladu s platnými finančními pravidly.

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na operační prostředky 

–◻Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný výstup financovaný z operačních prostředků 

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.3.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky 

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ, a v případě potřeby doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.3.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

XX je oblast politiky nebo dotčená hlava rozpočtu.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

3.2.4.Slučitelnost se stávajícím víceletým finančním rámcem 

Návrh/podnět:

–X Návrh je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem,

–◻    může být v plném rozsahu financován přerozdělením prostředků v rámci příslušného okruhu víceletého finančního rámce (VFR),

–◻    vyžaduje použití nepřiděleného rozpětí v rámci příslušného okruhu VFR a/nebo použití zvláštních nástrojů definovaných v nařízení o VFR,

–◻    vyžaduje revizi VFR.

3.2.5.Příspěvky třetích stran 

Návrh/podnět:

–X    nepočítá se spolufinancováním od třetích stran,

–◻    počítá se spolufinancováním od třetích stran podle následujícího odhadu:

prostředky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–X Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na jiné příjmy

–uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje).

PŘÍLOHA 
LEGISLATIVNÍHO FINANČNÍHO VÝKAZU

Název návrhu/podnětu:

1. POTŘEBNÉ LIDSKÉ ZDROJE a NÁKLADY NA TYTO ZDROJE

2. VÝŠE OSTATNÍCH VÝDAJŮ SPRÁVNÍ POVAHY

3. CELKOVÉ SPRÁVNÍ NÁKLADY

4. METODY VÝPOČTU POUŽITÉ k ODHADU NÁKLADŮ

4.1Lidské zdroje

4.2 Ostatní správní výdaje

1. Náklady na potřebné lidské zdroje

Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Potřeby v oblasti lidských zdrojů částečně pokrývají zaměstnanci GŘ, kteří byli přeobsazeni v rámci GŘ, spolu se žádostí o dodatečný příděl 4 smluvních zaměstnanců, které lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

2. Výše ostatních správních výdajů

Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy

X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřeby v oblasti správních prostředků budou pokryty z prostředků, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly přesunuty, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na stávající rozpočtová omezení.

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3. Celkové správní náklady (všechny okruhy VFR)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřeby v oblasti správních prostředků budou pokryty z prostředků, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly přesunuty, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na stávající rozpočtová omezení.

4. Metody výpočtu použité k odhadu nákladů

4.1 Lidské zdroje

Tato část objasňuje metodu výpočtu použitou k odhadu potřebných lidských zdrojů (předpokládané pracovní vytížení, včetně konkrétních pracovních míst (pracovní profily Sysper 2), kategorie zaměstnanců a příslušné průměrné náklady)

4.2. Ostatní správní výdaje

Uveďte podrobnosti o metodě výpočtu použité pro jednotlivé rozpočtové položky,

a zejména příslušné předpoklady (např. počet zasedání za rok, průměrné náklady atd.).

(1)    OECD, 2020. Youth and Covid-19. Response, Recovery and resilience (Mládež a Covid-19. Odezva, oživení a odolnost). OECD, 2020. MOP, 2020. Covid and Youth. Impacts on Jobs, Education, Rights and mental Well-being (Covid a mládež. Dopady na pracovní místa, práva a duševní pohodu). Eurostat, 2020. Being young in Europe today – health (Být mladý v dnešní Evropě – zdraví).

(2)    https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=OJ:C:2018:456:FULL

(3)    https://europa.eu/youth/strategy/european-youth-goals_cs

(4)     https://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=22829&langId=cs

(5)    https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=1223&langId=cs

(6)     https://ec.europa.eu/social/BlobServlet?docId=23699&langId=cs  

(7)    https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/rights-child/eu-strategy-rights-child-and-european-child-guarantee_cs

(8)    Úř. věst. C, , s. .

(9)    Úř. věst. C, , s. .

(10)     Bratislavské prohlášení a plán – Rada (europa.eu)

(11)     Římské prohlášení (europa.eu)

(12)     Projev o stavu Unie 2021 (europa.eu)  

(13)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/HTML/?uri=CELEX:52020DC0790&from=EN

(14)     21252030 Agenda pro udržitelný rozvoj 2030 web.pdf (un.org)

(15)     pdf (europa.eu)

(16)     Přijaté texty – Posílení záruk pro mladé lidi – čtvrtek 8. října 2020 (europa.eu)

(17)     pdf (europa.eu)  

(18)     Přijaté texty – Dopad onemocnění COVID-19 na mladé lidi a sport, středa 10. února 2021 (europa.eu)

(19)     https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:42020Y1201(01)&qid=1634100602268&from=EN  

(20)     pdf (europa.eu)  

(21)     Závěry Rady a zástupců vlád členských států, zasedajících v Radě, o digitální práci s mládeží 2019/C 414/02 – Úřad pro publikace Evropské unie (europa.eu)  

(22)     Závěry Rady o inteligentní práci s mládeží (europa.eu)  

(23)     Pařížská dohoda, klimatická opatření (europa.eu)  

(24)     Zelená dohoda pro Evropu, Evropská komise (europa.eu) .

(25)     Plán EU na ekologickou transformaci – Rada (europa.eu)  

(26)     Přijaté texty – Účinná opatření pro ekologičtější programy Erasmus+, Kreativní Evropa a Evropský sbor solidarity – úterý 15. září 2020 (europa.eu)

(27)     text_en.pdf (europa.eu)

(28)    COM(2021) 142 final.

(29)    Doporučení Rady (EU) 2021/1004 ze dne 14. června 2021.

(30)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(31)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/CS/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(32)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(33)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(34)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(35)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(36)    Výstupy se rozumí produkty a služby, které mají být dodány (např. počet financovaných studentských výměn, počet vybudovaných kilometrů silnic atd.).

(37)    Popsaný v bodě 1.4.2. „Specifické cíle…“.

(38)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(39)    Technická a/nebo administrativní pomoc a výdaje na podporu provádění programů a/nebo akcí EU (bývalé položky „BA“), nepřímý výzkum, přímý výzkum.

(40)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(41)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

(42)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(43)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 20 % nákladů na výběr.

(44)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(45)    Vyberte příslušnou rozpočtovou položku nebo v případě potřeby upřesněte jinou; v případě většího počtu rozpočtových položek by měli být zaměstnanci rozlišeni podle jednotlivých dotčených rozpočtových položek

(46)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(47)    Vyberte příslušnou rozpočtovou položku nebo v případě potřeby upřesněte jinou; v případě většího počtu rozpočtových položek by měli být zaměstnanci rozlišeni podle jednotlivých dotčených rozpočtových položek.

(48)    Upřesněte druh výboru a skupinu, do níž náleží.

(49)    Vyžaduje se stanovisko GŘ DIGIT – investičního týmu IT (viz Pokyny pro financování IT, C(2020) 6126 final ze dne 10. září 2020, s. 7)

(50)    Rokem N se rozumí rok, kdy se návrh/podnět začíná provádět. Výraz „N“ nahraďte předpokládaným prvním rokem provádění (například 2021). Totéž proveďte u let následujících.

(51)    Vyžaduje se stanovisko GŘ DIGIT – investičního týmu IT (viz Pokyny pro financování IT, C(2020) 6126 final ze dne 10. září 2020, s. 7)

(52)    Tato položka zahrnuje místní správní systémy a příspěvky na spolufinancování podnikových IT systémů (viz Pokyny pro financování IT, C(2020) 6126 final ze dne 10. září 2020).