52021IP0454

Language
- My EUR-Lex
- Sign in
- Register
- My recent searches (0)

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52021IP0454 - EN

Document 52021IP0454

Help

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 11. listopadu 2021 o uplatňování nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (2021/2018(INI))

Úř. věst. C 205, 20.5.2022, p. 37–43 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

20.5.2022

Úřední věstník Evropské unie

C 205/37

P9_TA(2021)0454

Status a financování evropských politických stran a nadací

(2022/C 205/04)

Evropský parlament,

—	s ohledem na článek 2 a čl. 10 odst. 4 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—	s ohledem na články 224 a 325 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 1141/2014 ze dne 22. října 2014 o statusu a financování evropských politických stran a evropských politických nadací (1) (dále jen „nařízení“) ve znění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/673 ze dne 3. května 2018 (2) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2019/493 ze dne 25. března 2019 (3), a zejména na čl. 38 odst. 1 uvedeného nařízení,

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) 2018/1046 ze dne 18. července 2018, kterým se stanoví finanční pravidla pro souhrnný rozpočet Unie (4) (dále jen „finanční nařízení“),

—	po konzultaci s Úřadem pro evropské politické strany a evropské politické nadace (dále jen „úřad“) a s ohledem na jeho výroční zprávy o činnosti,

—	s ohledem na zprávu generálního tajemníka Evropského parlamentu předsednictvu ze dne 19. dubna 2021 o financování evropských politických stran a evropských politických nadací na evropské úrovni,

—	s ohledem na článek 54 jednacího řádu,

—	s ohledem na stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro ústavní záležitosti (A9-0294/2021),

A.	vzhledem k tomu, že silné politické strany a nadace na úrovni EU mají zásadní význam pro rozvoj skutečně unijní veřejné sféry;

vzhledem k tomu, že evropské politické strany by měly hrát v rámci evropských voleb zásadnější úlohu a měly by přispívat k vytváření unijního politického povědomí a vyjádření vůle občanů EU; vzhledem k tomu, že z hlediska veřejného diskurzu a toho, aby mohli občané vyjádřit svou volbu, má zásadní význam politická rozmanitost;

C.	vzhledem k tomu, že strany nelze v průběhu politického soupeření považovat za nestranické subjekty, a vzhledem k tomu, že jejich financování nelze zredukovat na apolitické výlohy;

vzhledem k tomu, že evropské politické nadace mají mandát, který zahrnuje zvyšování politického povědomí a přispívání k diskuzi o otázkách unijní politiky a procesu evropské integrace, a v tomto rámci vytvářejí také nabídky, které nejsou určeny výhradně členům nebo voličům určité strany, ale jsou otevřeny za stejných podmínek všem občanům;

E.	vzhledem k tomu, že evropské politické strany a nadace by měly spolupracovat se svými vnitrostátními členskými stranami a partnery, aby je podpořily v úsilí o přiblížení Unie a její politiky občanům a o zvýšení demokratické legitimity;

F.	vzhledem k tomu, že evropské politické strany by měly spolupracovat se svými příslušnými vnitrostátními protějšky, aby se usnadnila interaktivní účast na unijních otázkách;

vzhledem k tomu, že pro evropské politické strany a nadace, mají-li být nadále obeznámeny s vůlí občanů a tuto vůli vyjadřovat, je velmi důležité, aby se ve své úloze a ve svém fungování neomezovaly výlučně na otázky evropského významu na úrovni Unie; vzhledem k tomu, že evropské politické strany a nadace by měly moci využívat svých finančních prostředků k financování jakékoli činnosti, která přispívá k informování občanů EU o unijní politice a ke zvyšování jejich povědomí o této otázce;

H.	vzhledem k tomu, že základní podmínkou toho, aby mohly evropské politické strany a nadace plnit své úkoly, jsou dostatečné finanční prostředky, zatímco podmínkou získávání veřejných prostředků z rozpočtu Unie je plná transparentnost a odpovědnost;

vzhledem k tomu, že evropské politické strany a nadace mohou v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky a v rámci vnějších vztahů Unie hrát při prosazování unijní politiky ve vztahu k sousedním zemím svou úlohu; vzhledem k tomu, že by proto měly být otevřeny tomu, aby se strany nebo jednotlivci z těchto zemí stávali jejich členy a mohli od nich za předpokladu zajištění naprosté transparentnosti a dodržování článku 325 SFEU a pravidel Unie týkajících se boje proti podvodům a korupci přijímat členské příspěvky;

J.	vzhledem k tomu, že evropské politické strany a nadace by měly mít možnost získávat i jiné kategorie příjmů než příspěvky a dary;

K.	vzhledem k tomu, že vyrovnání míry spolufinancování evropských politických stran s mírou spolufinancování uloženou politickým nadacím by zabránilo hromadění dluhů;

vzhledem k tomu, že by měl být zjednodušen systém správní kontroly výdajů, a to se zajištěním transparentnosti a řádného využívání veřejných prostředků, a zejména by měla být zrušena povinnost vykazovat účty podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví, protože tyto standardy neodpovídají povaze evropských politických stran a nadací a představují zbytečnou a časově i finančně náročnou zátěž;

M.	vzhledem k tomu, že uvedení překlenovacího období pro evropské politické nadace do souladu s požadavky kladenými na politické strany by zamezilo druhé úrovni auditu, čímž by se výrazně snížilo administrativní zatížení nadací;

Hodnocení uplatňování tohoto nařízení

připomíná, že nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014 o statusu a financování politických stran a nadací EU je právním rámcem, který stanovuje jejich práva a povinnosti; zdůrazňuje, že financování poskytnuté podle tohoto nařízení je součástí souhrnného rozpočtu Evropské unie, a proto by mělo být poskytováno v souladu s finančním nařízením s důrazem na obecnou zásadu řádného finančního řízení;

konstatuje, že rok 2018 byl prvním rokem uplatňování nařízení; vítá výroční zprávu o činnosti za rok 2019, kterou předložil úřad; bere na vědomí hlavní činnosti a výzvy, kterým úřad v roce 2019 čelil; konstatuje, že úřad provedl první přezkum účetnictví evropských politických stran a nadací v souvislosti s volbami do Evropského parlamentu, které proběhly v roce 2019, s cílem zajistit jeho soulad s nařízením, zatímco generální ředitelství EP pro finance zajistil jeho soulad s finančním nařízením; vítá skutečnost, že úřad nemusel v roce 2019 uložit sankce žádné evropské politické straně ani nadaci; mimoto bere na vědomí, že intervenoval v řízení před Tribunálem Soudního dvora Evropské unie a spolupracoval s členskými státy na vytvoření sítě vnitrostátních kontaktních míst a orgánů pro ochranu údajů;

připomíná, že podle článku 38 nařízení má Parlament do konce roku 2021 přijmout zprávu o uplatňování tohoto nařízení a Komise má o šest měsíců později předložit zprávu v téže věci, k níž musí být přiložen legislativní návrh na jeho změnu; bere na vědomí, že plán Komise zahrnuje zpřísnění finančních a donucovacích pravidel, snížení administrativní zátěže, zvýšení transparentnosti a posílení skutečného volebního zastoupení občanů EU; dále poukazuje na to, že je důležité zabývat se rizikem zahraničních zásahů a porušování pravidel na ochranu údajů;

vítá, že Komise oznámila nový evropský akční plán pro demokracii, včetně legislativního návrhu na zajištění větší transparentnosti placené politické reklamy a přezkumu právních předpisů týkajícícíh se financování evropských politických stran a nadací; opakuje svůj návrh na změnu nařízení, který vyjádřil ve svém usnesení ze dne 26. listopadu 2020 o hodnocení evropských voleb (5), pokud jde o účast ve volbách do Evropského parlamentu, transparentnost financování a zákaz darů od soukromých a veřejných subjektů ze zemí mimo EU;

je si vědom toho, že toto nařízení vedlo ke zlepšení statusu evropských politických stran a nadací ve srovnání s předchozím právním rámcem, který byl vytvořen nařízením (ES) č. 2004/2003 (6), zejména tím, že se v něm uznává, že tyto subjekty mají unijní právní subjektivitu, a že došlo k vytvoření nezávislého úřadu;

uznává úlohu úřadu, který převzal úkoly, jež mu byly svěřeny v rámci uvedeného nařízení;

konstatuje však, že některé administrativní a politické překážky stále brání evropským politickým stranám a nadacím v tom, aby v plné míře využívaly svého potenciálu aktivních a viditelných aktérů evropské demokracie na evropské úrovni i v členských státech EU;

poukazuje na význam registrace evropských politických stran a nadací, která je možná jen po splnění všech podmínek nařízení, zejména respektování hodnot Unie, jež jsou zakotveny v článku 2 SEU, a která podmiňuje nárok na financování z rozpočtu Unie jejich splněním a potřebou zajištění úplné transparentnosti;

v tomto ohledu se domnívá, že nařízení by mělo být změněno tak, aby bylo jasné, že dodržování základních hodnot EU by se mělo vztahovat jak na samotné politické strany EU, tak i na jejich členské strany;

10.

vítá zpřísnění ustanovení týkajících se sledování dodržování základních hodnot Unie ze strany evropských politických stran a nadací a také postupu při řešení případů porušování příslušných pravidel, včetně sankcí a vracení finančních prostředků;

11.

domnívá se, že poslední změna nařízení, v jejímž rámci byly za porušování předpisů na ochranu osobních údajů zavedeny sankce, je užitečným prvním krokem, který by však měl vést k ještě přísnějším opatřením;

12.

domnívá se, že je nutné zlepšit jasnost, účinnost a rychlost stávajícího systému, kterým se ověřuje, zda jsou dodržována pravidla pro využívání příspěvků a grantů;

13.

domnívá se, že stav, kdy se evropské politické strany a nadace mají řídit pravidly EU a členských států, která jsou stanovena v různých právních nástrojích, je zdrojem nejasností a právní nejistoty; navrhuje proto dále harmonizovat a posílit pravidla, jimiž se řídí evropské politické strany a nadace, aby byl zajištěn komplexní unijní právní rámec pro evropské strany a nadace, který by se zabýval zejména podmínkami registrace, jejich strukturou a činností, viditelností a transparentností a také sankcemi;

14.

zdůrazňuje, že financování evropských politických stran a nadací musí být transparentní, musí splňovat ustanovení článku 325 SFEU, nesmí být zneužitelné a musí podporovat výlučně ty politické programy a činnosti, které jsou v souladu se základními zásadami Unie uvedenými v článku 2 SEU;

Zjištěné problémy

15.

připomíná, že nařízení vyžaduje jako podmínku pro přístup evropských politických stran k finančním prostředkům, aby vnitrostátní členské strany uváděly na svých internetových stránkách „viditelně a uživatelsky vstřícně“ logo, politický program a odkaz na internetové stránky politické strany EU, k níž příslušejí; je znepokojen tím, že podle projektu Logos konzultační firmy European Democracy Consulting členské strany v jednotlivých členských státech v naprosté většině řádně neuplatňují požadavek nařízení na zobrazování uvedených informací, neboť jasně a uživatelsky vstřícným způsobem zobrazuje logo příslušné evropské politické strany pouze 15 % z nich;

16.

zdůrazňuje, že je třeba upřesnit a zjednodušit definici nepřímého financování poskytovaného evropskými politickými stranami a nadacemi svým vnitrostátním protějškům a členům, aby nedošlo k narušení jejich žádoucí spolupráce při propagaci a vysvětlování politiky EU a jejich zapojení do práce s občany Unie;

17.

poukazuje na to, že zákaz financování kampaní k referendům o unijních otázkách je v rozporu s účelem evropských politických stran a nadací;

18.

zdůrazňuje, že financování evropských politických stran a nadací je ze své podstaty spojeno s kritérii pro jejich registraci uvedenými v nařízení; uznává, že je třeba zajistit, aby kritéria pro registraci a členství umožňovala inkluzivní a skutečné zastoupení politických stran, které jsou aktivní na úrovni EU, a zároveň nebránila demokratickému zastoupení menších politických stran na téže úrovni; připomíná rozpravy, které proběhly ve Výboru EP pro ústavní záležitosti ve věci prahové hodnoty pro registraci a podpory občanů; konstatuje, že po brexitu je ještě více zapotřebí revidovat různé kategorie členství v politických stranách a výběr členských příspěvků; navrhuje proto revizi požadavků na registraci a kritérií pro zastoupení, včetně zvážení přímého členství občanů;

19.

vyjadřuje politování nad úzkým výkladem pojmu „členství“ v rámci stávající judikatury, nad neexistencí jasné definice různých možností členství v evropských politických stranách a nad nedostatečně rozlišenou úrovní příslušnosti k evropským politickým nadacím v nařízení, která neumožňuje flexibilní interní organizaci evropských politických stran a nadací, zejména pokud jde o přidružené členy a partnery evropských politických nadací, mj. z bývalých členských států a dalších evropských zemí; je znepokojen tím, že v důsledku tohoto restriktivního výkladu nesmějí evropské politické strany od těchto členů přijímat finanční příspěvky, ačkoli k takovému omezení není žádný dobrý důvod; domnívá se, že je nutné ujasnit i různé možnosti členství v evropských politických nadacích a přidružení k nim a také výzkumná partnerství s těmito nadacemi;

20.

zastává názor, že je nutné ujasnit zákaz souběžného členství v různých politických stranách a nadacích a rozšířit jej;

21.

poukazuje na to, že definice různých kategorií příjmů je v nařízení příliš úzká, a zejména nepřihlíží k dalším možným zákonně získaným zdrojům;

22.

zdůrazňuje, že je velmi obtížné dosáhnout stanovené míry spolufinancování, zejména v případě evropských politických stran;

23.

domnívá se, že požadavek, aby byly účty evropských politických stran a evropských politických nadací vedeny jak v souladu s auditními standardy toho členského státu, v němž mají své sídlo, tak i v souladu s mezinárodními normami finančního výkaznictví, nemá žádnou další přidanou hodnotu a je spojeno se zbytečnými náklady a prodlevou;

24.

lituje, že chybná koncepce nařízení omezuje evropské politické strany v tom, aby skutečně plnily svou úlohu moderních politických stran, které spojují občany s politickým systémem, protože je občané kvůli omezenému počtu individuálních členů neznají, mají omezenou úlohu při ovlivňování politiky nebo utváření veřejných programů, a tudíž zdaleka nevedou k takové mobilizaci aktivistů, jaké jsou schopny dosáhnout celostátní a regionální strany;

25.

poukazuje na to, že úřad má omezené pravomoci, pokud jde o ověřování toho, zda evropská politická strana nebo nadace porušuje společné hodnoty EU, a dosud nikdy nezahájil komplexní postup k ověření dodržování těchto hodnot; vyzývá k posílení správního uspořádání tohoto úřadu, aby mohl lépe sledovat dodržování veškerých kritérií stanovených v nařízení, včetně dodržování unijních hodnot, demokratické správy evropských politických stran a příslušných pravidel a uplatňování sankcí, a aby byla zajištěna jeho úplná nezávislost a neutralita;

26.

se znepokojením bere na vědomí, že několik stávajících nadnárodních politických stran, které působí v unijní politice a jsou zastoupeny v Evropském parlamentu, se nemohou oficiálně kvůli nadměrným požadavkům stanoveným v nařízení zaregistrovat jako evropská politická strana, což brání demokratickému zastoupení menších politických stran na úrovni EU;

Návrhy na zlepšení

27.

domnívá se, že by měl být stanoven jasný soubor pravidel a podmínek pro společnou organizaci a spolufinancování činnosti týkající se unijních záležitostí, na které se podílejí evropské politické strany a nadace a jejich členové; má za to, že při této společné činnosti by mělo být vyžadováno, aby bylo vedle loga vnitrostátní členské strany uvedeno i logo evropské politické strany;

28.

zdůrazňuje, že účasti zástupců a pracovníků politických stran na akcích evropských politických nadací by nemělo bránit žádné pravidlo, protože je opodstatněna samotnou jejich povahou;

29.

vyzývá Komisi, aby pokud jde o viditelnost spřízněné evropské politické strany, stanovila Komise jasné požadavky a vydala podrobné pokyny, aby bylo zajištěno prosazování čl. 18 odst. 2 písm. a) nařízení, který se týká zobrazování loga evropských politických stran vedle loga celostátních a regionálních stran;

30.

zdůrazňuje, že při prvním přezkumu účetnictví bylo zjištěno, že by jej bylo možné zdokonalit, zejména pokud jde o míru podrobnosti a srovnatelnosti informací požadovaných po evropských politických stranách a nadacích; vítá, že v roce 2020 byly zavedeny šablony, které by měly tento proces usnadnit; bere na vědomí, že v roce 2019 byla většina zdrojů evropských politických stran a nadací vynaložena na zaměstnance, schůze a shromažďování informací;

31.

zastává názor, že řádné finanční řízení a transparentnost vyžadují přísná pravidla definující způsobilost výdajů; žádá, aby byla vypracována jasná ustanovení pro činnost realizovanou společně s většími mezinárodními organizacemi a partnery ze zemí mimo EU a také podrobná pravidla týkající se personálních nákladů a nákladů na schůze, zejména pokud jde o jejich strop a nabídková řízení;

32.

vyzývá k tomu, aby byl zrušen zákaz financování kampaní k referendům, aby mohly evropské politické strany financovat kampaně k referendům, které přímo souvisejí s uplatňování SEU nebo SFEU;

33.

trvá na tom, aby byly v případě stran, nadací a výzkumných partnerství s nadacemi uznány různé kategorie členství, aby bylo povoleno přidružené členství členským státům Rady Evropy a dalším evropským zemím, aby byla v případě nadací vytvořena kategorie výzkumných partnerů a aby evropské politické strany a nadace mohly na základě všeobecného příspěvkového řádu, který by se vztahoval stejnou měrou na všechny jejich členy, legálně vybírat členské příspěvky;

34.

zdůrazňuje, že je třeba definovat členství, aby byla zajištěna právní jistota ohledně různých typů členství, vztahu jednotlivých členů k evropské politické straně, k níž se hlásí, a požadavků, které tito členové musejí splňovat;

35.

navrhuje, aby byl rozsah zákazu souběžného členství v různých politických stranách rozšířen i na poslance celostátních a regionálních parlamentů a shromáždění;

36.

podporuje vytvoření dalších kategorií příjmů, které by zahrnovaly všechny zdroje příjmů politických stran a politických nadací, a nikoli pouze příspěvky a dary, jako je vytvoření nové kategorie „další vlastní zdroje“, do níž by byly zahrnuty zdroje pocházející ze společné činnosti, prodeje publikací, účastnických poplatků z konferencí a seminářů nebo z jiné hospodářské činnosti přímo spojené s politickou činností;

37.

je zastáncem snížení požadovaného podílu vlastních zdrojů politických stran z 10 na 5 %, tak aby odpovídal podílu, který platí pro nadace;

38.

prosazuje prodloužení překlenovacího období pro nadace na celý následující rok (N+1) a jeho sjednocení s obdobím platným pro strany;

39.

žádá, aby byla zrušena povinnost evropských politických stran a nadací předkládat roční účetní závěrku na základě mezinárodních standardů finančního výkaznictví nad rámec obecně uznávaných účetních zásad;

40.

připomíná úlohu dalších instancí finanční kontroly v rámci jejich příslušných mandátů, konkrétně Evropského účetního dvora, Evropského úřadu pro boj proti podvodům a Úřadu evropského veřejného žalobce; v souvislosti s auditem a kontrolou konstatuje, že je důležité, aby výdaje evropských politických stran podléhaly nejen systému interního auditu a úsudku jejich členů, ale také aby byly podrobeny kontrole ze strany externího auditora, veřejných orgánů a veřejnosti;

41.

navrhuje, aby výdaje evropských politických stran a nadací podléhaly mechanismu vlastní kontroly, který by doplňoval systém interního auditu, a aby podléhaly dohledu externího auditora a Evropského účetního dvora a veřejnému dohledu;

42.

doporučuje přijmout harmonizovaný časový rámec pro podávání zpráv a kontroly prováděné evropskými politickými stranami, úřadem, resp. Parlamentem, v němž by byly zohledněny lhůty stanovené příslušnými pravidly, aby se zabránilo nutnosti přepočítávat konečné částky finančních prostředků;

43.

prosazuje zvýšení transparentnosti financování evropských politických stran a nadací zavedením povinnosti Evropského parlamentu zveřejňovat jejich roční účetní závěrky, které obdržel, uživatelsky vstřícným způsobem; zdůrazňuje, že informace týkající se registrace evropských politických stran a nadací a jejich finanční situace by měly být v co největším rozsahu veřejně přístupné, a to uživatelsky vstřícným způsobem, a měly by být úplné a aktualizované;

44.

je toho názoru, že informace zveřejňované Parlamentem a úřadem by měly být předkládány v otevřeném a strojově čitelném formátu a uživatelsky vstřícným způsobem;

45.

domnívá se, že přísnější kontrola oznámených souhrnných darů nad 3 000 EUR ze strany úřadu by zajistila větší transparentnost podstatných/významných vnějších vlivů na evropské politické strany; má za to, že úřad by se měl při této kontrole zaměřit na případy, kdy zaznamená významný náhlý nárůst celkového počtu malých darů;

46.

je navíc toho názoru, že v zájmu transparentnějšího financování by měl úřad zveřejnit dary, které jeden a tentýž dárce poskytne určité evropské politické straně, jejím vnitrostátním členským stranám a jejich regionálním dílčím strukturám; domnívá se navíc, že nejpozději do rozpočtového roku 2027 musejí být zavedeny vhodné nástroje, které by zajistily, aby s cílem obejít pravidla transparentnosti nebyly právně nezávislým subjektům, které jsou součástí téže evropské politické strany, poskytovány dary, jež by souhrnně překročily limit transparentnosti;

47.

zasazuje se o to, aby se do kalendářního roku 2027 považoval podle daňového práva každý dar dárce evropské politické strany za rovnocenný darům poskytnutým vnitrostátním politickým stranám v příslušném členském státě, v němž má dárce své bydliště;

48.

podporuje myšlenku zvýšit pro účely výpočtu částky financované Unií význam vlastních zdrojů evropských politických stran;

49.

domnívá se, že za účelem zajištění právní jistoty a jasnosti je nutné sjednotit veškerá ustanovení týkající se evropských politických stran a nadací, včetně ustanovení, která nyní tvoří součást finančního nařízení, do jednoho právního aktu Unie, totiž do nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014;

50.

je toho názoru, že pravidla vymezující způsobilé výdaje jsou příliš úzká a že evropské politické strany a nadace by měly mít možnost financovat jakoukoli činnost, jež není organizována pouze jako interní akce, ale je otevřena také široké veřejnosti, a která přispívá k utváření politického povědomí v EU a k vyjadřování vůle občanů Unie;

51.

navrhuje, aby byly skutečný unijní právní status evropských politických stran a nadací a jejich unijní právní subjektivita stanoveny na základě minimálních podmínek týkajících se struktury a fungování evropských politických stran a nadací, které by měly zároveň získat větší nezávislost na vnitrostátních právních předpisech;

52.

poukazuje zejména na to, že je nutné do nich zahrnout opatření, která by zajistila, aby evropské politické strany nebyly podle vnitrostátního práva členských států klasifikovány jako zahraniční právnické osoby;

53.

trvá na tom, že evropské politické strany a jejich členové musejí mít demokratickou strukturu a respektovat hodnoty, na nichž je Unie založena, a že musejí při výběru svých stranických lídrů a kandidátů do voleb dodržovat demokratické postupy a zajistit transparentnost a při přijímání svých interních pravidel a politického programu také demokratické hlasování;

54.

naléhavě vyzývá Komisi, aby s cílem aktualizovat pravidla pro registraci, financování, politickou a volební kampaň a členství nařízení přepracovala, tak aby evropské politické strany vyjadřovaly hlas občanů v evropské politice a při tvorbě politiky a aby se evropští občané přiblížili unijnímu rozhodování;

55.

vyzývá zejména k tomu, aby bylo nařízení přepracováno s cílem zmírnit podmínky registrace podle článku 3 a otevřít členství všem občanům EU, tak aby bylo zajištěno inkluzivnější zastoupení politických stran působících na úrovni EU;

56.

je toho názoru, že je třeba vyjasnit hybridní status úřadu, nově definovat jeho strukturu a zajistit možnost administrativního odvolání proti jeho rozhodnutím, jelikož podle stávajícího nařízení je jedinou možností odvolat se k Soudnímu dvoru Evropské unie;

57.

navrhuje, aby bylo stanoveno jasné rozlišení mezi zrušením registrace coby krajním opatřením a finančními sankcemi a aby byla zajištěna větší jednotnost finančních sankcí;

58.

domnívá se, že je třeba zajistit větší jednotnost a právní jistotu některých ustanovení nařízení, dále rozpracovat a vyjasnit důvody pro zrušení registrace, přijmout společný soubor pravidel pro zveřejňování rozhodnutí o zrušení registrace, jejich vstup v platnost a nabytí právního účinku a vyjasnit pravidla týkající se vracení prostředků;

59.

domnívá se, že je nezbytné zajistit, aby byla pravidla týkající se financování evropských politických stran a jejich nadací v souladu s celoevropskou volební kampaní ve volbách do Evropského parlamentu;

60.

doporučuje Komisi, aby zpřísnila ustanovení o ochraně údajů tím, že do nich zahrne trestné činy definované v článcích 3 až 6 směrnice 2013/40/EU o útocích proti informačním systémům (7); vítá skutečnost, že úřad vytvořil síť vnitrostátních orgánů pro ochranu údajů, aby zajistil neomezenou funkčnost nového postupu ověřování;

61.

vyzývá Komisi, aby při vypracovávání a přeložení svého návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (EU, Euratom) č. 1141/2014, řádně přihlédla k výše uvedeným návrhům;

o o

62.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1) Úř. věst. L 317, 4.11.2014, s. 1.

(2) Úř. věst. L 114 I, 4.5.2018, s. 1.

(3) Úř. věst. L 85 I, 27.3.2019, s. 7.

(4) Úř. věst. L 193, 30.7.2018, s. 1.

(5) Úř. věst. C 425, 20.10.2021, s. 98.

(6) Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 2004/2003 ze dne 4. listopadu 2003 o statutu a financování politických stran na evropské úrovni (Úř. věst. L 297, 15.11.2003, s. 1).

(7) Úř. věst. L 218, 14.8.2013, s. 8.

Top