—

s ohledem na články 2 a 3 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

—

s ohledem na cíle stanovené v článku 3 SEU, zejména pokud jde o boj proti sociálnímu vyloučení a diskriminaci, podporu sociální spravedlnosti, hospodářskou, sociální a územní soudržnost a o ochranu práv dítěte,

—

s ohledem na horizontální sociální doložku obsaženou v článku 9 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

—

s ohledem na cíle sociální politiky vymezené v článcích 151 a 153 SFEU,

—

s ohledem na revidovanou Evropskou sociální chartu,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie a na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod, na které odkazuje článek 6 SEU,

—

s ohledem na evropský pilíř sociálních práv, zejména na jeho zásady 1, 3, 4, 11, 14, 16, 17, 19, 20 a na jeho hlavní cíle pro rok 2030,

—

s ohledem na sdělení Komise o strategii EU pro práva dítěte (COM(2021)0142),

—

s ohledem na návrh doporučení Rady, kterým se zavádí evropská záruka pro děti (COM(2021)0137),

—

s ohledem na akční plán pro provádění evropského pilíře sociálních práv,

—

s ohledem na cíle OSN v oblasti udržitelného rozvoje, zejména na cíle 1, 2, 3, 4 a 10,

—

s ohledem na úmluvy a doporučení Mezinárodní organizace práce (MOP),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech osob se zdravotním postižením,

—

s ohledem na politické pokyny předsedkyně Komise Ursuly von der Leyenové,

—

s ohledem na upravený pracovní program Komise na rok 2020 (COM(2020)0440),

—

s ohledem na rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů (COM(2011)0173),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 21. ledna 2021 o přístupu k důstojnému a dostupnému bydlení pro všechny (1),

—

s ohledem na návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském sociálním fondu plus (ESF+) (COM(2018)0382),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2021/241 ze dne 12. února 2021, kterým se zřizuje Nástroj pro oživení a odolnost (2)

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/2221 ze dne 23. prosince 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o dodatečné zdroje a prováděcí opatření na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a jejími sociálními dopady a při přípravě zeleného, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU) (3),

—

s ohledem na studii proveditelnosti záruky pro děti, kterou nechala vypracovat Komise,

—

s ohledem na písemné prohlášení 0042/2015 podle článku 136 jednacího řádu o investování do dětí přijaté v březnu 2016,

—

s ohledem na doporučení Rady o vysoce kvalitních systémech předškolního vzdělávání a péče,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 11. března 2021 o právech dítěte s ohledem na strategii EU pro práva dítěte (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. října 2017 o politikách zaměřených na zaručení minimálního příjmu jako nástroji boje proti chudobě (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 24. listopadu 2015 o snižování nerovností se zvláštním zaměřením na dětskou chudobu (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. dubna 2020 o koordinovaných opatřeních EU v boji proti pandemii COVID-19 a jejím následkům (7),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. prosince 2020 o silné sociální Evropě pro spravedlivou transformaci (8),

—

s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte ze dne 20. listopadu 1989,

—

s ohledem na obecné připomínky Výboru OSN pro práva dítěte (9),

—

s ohledem na pokyny OSN k alternativní péči o děti obsažené v rezoluci Valného shromáždění OSN A/RES/64/142 ze dne 24. února 2010,

—

s ohledem na prohlášení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 1. února 2012 o sílení protiromského smýšlení a rasovém násilí proti Romům v Evropě,

—

s ohledem na sdělení Komise přijatá s cílem vytvořit Unii rovnosti v souladu s dokumentem „Politické směry pro příští Evropskou komisi 2019–2024“, a zejména na její sdělení ze dne 24. listopadu 2020 s názvem „Akční plán pro integraci a začleňování na období 2021–2027“ (COM(2020)0758), ze dne 18. září 2020 s názvem „Unie rovnosti: akční plán EU proti rasismu na období 2020–2025“ (COM(2020)0565), ze dne 5. března 2020 s názvem „Unie rovnosti: strategie pro rovnost žen a mužů 2020–2025“ (COM(2020)0152) a ze dne 12. listopadu 2020 s názvem „Unie rovnosti: strategie pro rovnost LGBTIQ osob na období 2020–2025“ (COM(2020)0698),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 26. listopadu 2019 o právech dětí u příležitosti 30. výročí Úmluvy OSN o právech dítěte (10),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. února 2019 o nutnosti posílit strategický rámec EU pro národní strategie pro začleňování Romů na období po roce 2020 a o zintenzivnění boje proti anticiganismu (11),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 17. září 2020 o provádění vnitrostátních strategií integrace Romů: boj proti negativním postojům vůči osobám romského původu v Evropě (12),

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů s názvem „Unie rovnosti: strategie práv osob se zdravotním postižením na období 2021–2030“ (COM(2021)0101),

—

s ohledem na společné prohlášení ministrů Rady EPSCO s názvem „Překonání chudoby a sociálního vyloučení – zmírnění dopadu pandemie COVID-19 na rodiny – společné úsilí o vytvoření vyhlídek v zájmu odolných dětí“,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. června 2020 o Evropské strategii pro pomoc osobám se zdravotním postižením na období po roce 2020 (13),

—

s ohledem na doporučení Komise nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění (2013/112/EU)“ (14),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/1158 ze dne 20. června 2019 o rovnováze mezi pracovním a soukromým životem rodičů a pečujících osob a o zrušení směrnice Rady 2010/18/EU,

—

s ohledem na politické prohlášení OSN ze dne 15. dubna 2020 s názvem „Dopad koronavirové pandemie na děti“,

—

s ohledem na doporučení Komise o aktivním začleňování osob vyloučených z trhu práce (2008/867/ES) ze dne 3. října 2008,

—

s ohledem na doporučení Rady o začleňování dlouhodobě nezaměstnaných osob na trhu práce,

—

s ohledem na doporučení Rady o přístupu k sociální ochraně,

—

s ohledem na novou agendu dovedností,

—

s ohledem na otázky k ústnímu zodpovězení položené Radě a Komisi ohledně evropské záruky pro děti (O-000025/2021 – B9-0012/2021 and O-000026/2021 – B9-0013/2021),

—

s ohledem na čl. 136 odst. 5 a čl. 132 odst. 2 jednacího řádu,

—

s ohledem na návrh usnesení Výboru pro zaměstnanost a sociální věci,

A.

vzhledem k tomu, že návrh doporučení Rady, kterým se zřizuje Evropská záruka pro děti, musí doplňovat strategii EU o právech dítěte, která byla jako uvedený návrh též přijata dne 24. března 2021; vzhledem k tomu, že strategie EU pro práva dítěte zahrnuje všechny stávající a budoucí iniciativy věnující se právům dítěte pod jeden ucelený politický rámec a předkládá doporučení pro vnitřní i vnější činnost EU;

B.

vzhledem k tomu, že mezinárodní organizace, jako je Rada Evropy, a nevládní organizace, jako je UNICEF, označily dětskou chudobu za potenciální příčinu porušování práv dětí i za možný výsledek tohoto porušování, a to kvůli dopadu, který tento jev má na schopnost dětí uplatňovat svá práva, a v důsledku nedodržování výše uvedených práv;

C.

vzhledem k tomu, že u dětí vyrůstajících s nedostatkem zdrojů a v nejistých rodinných podmínkách existuje větší pravděpodobnost, že pocítí chudobu a sociální vyloučení, a to s dalekosáhlými dopady na jejich rozvoj a pozdější dospělost, přičemž postrádají přístup k osvojení si odpovídajících dovedností a mají omezené možnosti zaměstnání, což posiluje začarovaný kruh mezigenerační chudoby;

D.

vzhledem k tomu, že šest kategorií osob uvedených v návrhu o záruce pro děti je nejvíce ohroženo, přičemž jim musí být věnován okamžitý ohled a péče; vzhledem k tomu, že cíle záruky by měly být chápány tak, aby se v co největší míře vztahovaly na všechny děti v Unii;

E.

vzhledem k tomu, že fenomén dětské chudoby a sociálního vyloučení jsou všudypřítomnými problémy, které se vyskytují ve všech společnostech a které se nejlépe řeší komplexními a široce pojatými politikami, jež jsou úzce cílené při svém uplatňování a široce rozkročené co do působnosti a týkají se jak dětí, tak i jejich rodin a komunit, a upřednostněním investic do vytváření nových příležitostí a řešení; vzhledem k tomu, že do řešení těchto problémů musí být zapojeny všechny části společnosti, a to od místních, regionálních, vnitrostátních a evropských orgánů až po občanskou společnost a soukromý sektor;

F.

vzhledem k výzkumům, podle nichž mohou investice do dětí, například do vysoce kvalitního předškolního vzdělávání a péče, přinést návratnost investic na společenské úrovni nejméně čtyřikrát převyšující původní náklady na investice, aniž by byly zohledněny širší přínosy pro podniky v podobě kvalifikovaných pracovníků nebo pro systémy sociálního zabezpečení, které nejsou zatíženy dalšími výdaji na děti, jež mají přístup k nástrojům sociálního začleňování (15); vzhledem k tomu, že rozpočtové postupy by měly považovat investice do dětí za samostatnou investiční kategorii, odlišnou od běžných sociálních výdajů;

G.

vzhledem k tomu, že v roce 2019 hrozila 22,2 % (tedy téměř 18 milionům) dětí v EU chudoba či sociální vyloučení; vzhledem k tomu, že děti z rodin s nízkými příjmy, bez domova, se zdravotním postižením, z rodin migrantů, menšinového etnického původu, zejména romské děti, a děti v ústavní péči nebo nacházející se v nejistých rodinných podmínkách, rodiny s jedním rodičem, rodiny LGBTIQ+ a rodiny, v nichž nejsou rodiče přítomni kvůli zaměstnání v zahraničí, čelí vážným obtížím, jako je závažná míra neuspokojení potřeb nebo přeplnění kapacit v oblasti bydlení, překážky v přístupu k zásadním a základním službám, jako je odpovídající výživa a důstojné bydlení, které jsou klíčové pro blaho a rozvoj dětí i pro rozvoj jejich sociálních, rozpoznávacích a emočních dovedností; vzhledem k tomu, že přiměřeně vytápěné bydlení s nezávadnou vodou a hygienickým zařízením, jakož i bydlení obecně, představuje klíč k zajištění zdraví, dobrých životních podmínek, růstu a rozvoje dětí; vzhledem k tomu, že vyhovující bydlení prospívá u dětí také učení a studiu;

H.

vzhledem k tomu, že počet dětí se zdravotním postižením není kvůli nedostatku statistických údajů znám, může se však pohybovat kolem 15 % celkového počtu dětí v Unii; vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením by měly plně požívat všech lidských práv a základních svobod stejně jako ostatní děti, a to včetně práva vyrůstat ve svých rodinách či v rodinném prostředí v souladu s jejich nejlepším zájmem, jak je stanoveno v Úmluvě o právech dítěte; vzhledem k tomu, že členové rodiny musí v zájmu péče o rodinného příslušníka se zdravotním postižením často omezit nebo ukončit svou profesní činnost; vzhledem k tomu, že ve studii proveditelnosti záruky pro děti (prozatímní zpráva), kterou nechala vypracovat Komise, se zdůrazňuje, že k hlavním překážkám pro děti se zdravotním postižením patří problémy s fyzickým přístupem nebo nepřizpůsobením služeb a zařízení potřebám dětí a v mnoha případech samotná nedostupnost těchto opatření; vzhledem k tomu, že v téže studii mnoho respondentů poukázalo na potíže s diskriminací, zejména pokud jde o vzdělávání, a s dostupností bydlení;

I.

vzhledem k tomu, že práva dětí nelze prosazovat bez úspěšného provádění cílů udržitelného rozvoje vytyčených OSN a naopak;

J.

vzhledem k tomu, že všechny děti mají právo na ochranu před chudobou, což jednoznačně ukazuje nutnost preventivních politik; vzhledem k tomu, že Parlament a evropská občanská společnost vyzvaly k zavedení záruky pro děti, aby byl každému dítěti žijícímu v chudobě zajištěn účinný a bezplatný přístup ke kvalitní a bezplatné zdravotní péči, vzdělávání a předškolnímu vzdělávání a péči, jakož i účinný přístup k důstojnému bydlení a vhodné výživě; vzhledem k tomu, že Agentura Evropské unie pro základní práva (FRA) upozornila na skutečnost, že boj proti dětské chudobě je zároveň otázkou základních práv a právem uloženou povinností (16);

K.

vzhledem k tomu, že vymýcení dětské chudoby nutně předpokládá, aby rodiče dětí nebo osoby pečující o ně měly přístup k práci s odpovídajícími právy a důstojnými mzdami, jakož i s bezpečnými a stabilními pracovními podmínkami;

L.

vzhledem k tomu, že tento návrh poskytuje členským státům konkrétní pokyny pro zajištění účinného a bezplatného přístupu ke vzdělávání a školním aktivitám, předškolnímu vzdělávání a péči, zdravotní péči, sportovním aktivitám a k volnočasovým a kulturním aktivitám pro každé dítě, zejména pak pro děti v nouzi; vzhledem k tomu, že členské státy by měly prosazovat politiky zaměřené na zajištění přístupného a cenově dostupného bydlení pro děti v nouzi a zdravé výživy s cílem řešit fenomén chudoby a podporovat rovné příležitosti pro všechny děti na celostátní, regionální a místní úrovni; vzhledem k tomu, že každé dítě má právo si hrát;

M.

vzhledem k tomu, že koronavirová pandemie situaci dětí ohrožených chudobou a sociálním vyloučením zhoršila a zanechala miliony dětí a rodin v méně jisté socioekonomické situaci; vzhledem k odhadům, podle nichž by v důsledku pandemie mohl počet dětí žijících pod hranicí chudoby podle měřítka jejich domovského státu razantně stoupnout až o 117 milionů a že dalších přibližně 150 milionů dětí na celém světě žije ve vícerozměrné chudobě; vzhledem k tomu, že při růstu nezaměstnanosti jsou osoby a rodiny s nízkými a středními příjmy vystaveny vyššímu riziku pádu do chudoby; vzhledem k tomu, že jsou rovněž vystaveny vyššímu riziku závažné deprivace a nejistoty v oblasti bydlení, nadměrného zadlužení, nuceného vystěhovávání a bezdomovectví; vzhledem k očekáváním, že tato čísla budou v důsledku pandemie COVID-19 a jejích socioekonomických důsledků exponenciálně růst, což bude mít dopad na miliony dětí v Evropě po celý jejich život; vzhledem k tomu, že koronavirová krize zhoršila situaci marginalizovaných dětí žijících v přelidněných a nelidských podmínkách s omezeným přístupem ke zdravotní péči, pitné vodě, hygienickým zařízením a potravinám, a že tak byly tyto děti vystaveny většímu riziku nákazy virem;

N.

vzhledem k tomu, že přechod na distanční výuku byl dále urychlen v roce 2020 kvůli pandemii COVID-19. přičemž chybějící připojení k internetu a digitální nástroje a infrastruktura postihly především velmi malé děti se zvláštními potřebami a děti žijící v chudobě, v komunitách na okraji společnosti a ve vzdálených a venkovských oblastech, včetně nejvzdálenějších regionů a území; vzhledem k tomu, že znepokojivým způsobem vzrostl počet dětí, jejichž rodiče přišli o bydlení nebo o pracovní místo, a dětí, které byly připraveny o nejvýživnější jídlo svého dne a o přístup ke službám poskytovaným po škole, jako jsou např. sportování či volnočasové, umělecké a kulturní aktivity, které podporují jejich rozvoj a dobrý psychický stav; vzhledem k tomu, že nedostatečný přístup k digitálním řešením a příležitostem pro digitální vzdělávání může mladým lidem výrazně omezit pozdější přístup ke vzdělání a zaměstnání, připravit je o lepší příležitosti na trhu práce a připravit evropské podniky o potenciální pracovníky; vzhledem k tomu, že je proto třeba investovat do digitálních vzdělávacích řešení; vzhledem k tomu, že digitální řešení a další podpůrné technologie pro děti se zdravotním postižením mohou umožnit a urychlit proces sociálního začleňování a otevřít přístup k dalším příležitostem v pozdějším životě; vzhledem k tomu, že rovný přístup je proto v tomto ohledu klíčový;

O.

vzhledem k tomu, že u dětí se zdravotním postižením v EU je nepřiměřeně větší pravděpodobnost, že budou umístěny do ústavní péče, než u dětí bez zdravotního postižení, a je zřejmě mnohem méně pravděpodobné, že pro ně bude prospěšné z úsilí o přechod od ústavní péče k náhradní péči rodinné; vzhledem k tomu, že děti se zdravotním postižením jsou i nadále ve vzdělávání segregovány tím, že jsou umisťovány do zvláštních škol, a čelí fyzickým a dalším překážkám, které jim brání v požívání výhod inkluzivního vzdělávání; vzhledem k tomu, že pandemie COVID-19 způsobila, že mnoho dětí s mentálním postižením nemá možnost pokračovat ve vzdělávání, neboť on-line vzdělávání často neodpovídá jejich zvláštním potřebám;

P.

vzhledem k tomu, že Unie může hrát klíčovou úlohu v celkovém boji proti dětské chudobě a sociálnímu vyloučení všech dětí, včetně šesti klíčových kategorií určených Komisí;

Q.

vzhledem k tomu, že děti mobilních občanů EU se často ocitají v situacích, na něž nepamatují vnitrostátní právní předpisy; vzhledem k tomu, že ačkoli migrace pracovních sil v krátkodobém horizontu snižuje chudobu, vede k tomu, že děti jsou opomíjeny, což může prohloubit nedostatky v jejich společenském rozvoji a vést k sociální nejistotě, přičemž děti migrujících rodičů, které stále pobývají v zemi původu, čelí větší pravděpodobnosti, že budou marginalizovány, bude s nimi špatně zacházeno nebo budou zneužívány, což je obzvláště relevantní pro pracovní mobilitu v rámci EU (17);

R.

vzhledem k tomu, že záruka pro děti patří ke stěžejním iniciativám v oblasti sociální politiky, které jsou uvedeny v politických pokynech Komise a v jejím pracovním programu na rok 2021, a že musí být do budoucna dále rozšířena stanovením ctižádostivých politik a cílů; vzhledem k tomu, že tato otázka musí být na pořadu jednání konference o budoucnosti Evropy; vzhledem k tomu, že evropský pilíř sociálních práv a doporučení Komise z roku 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“ zůstávají i nadále důležitými pokyny pro snižování dětské chudoby, zlepšování životních podmínek dětí a zajišťování stabilní budoucnosti při současném snižování míry předčasného ukončování školní docházky; vzhledem k tomu, že Komise v akčním plánu pro provádění evropského pilíře sociálních práv stanovila cíl snížit do roku 2030 počet osob, kterým v EU hrozí chudoba nebo sociální vyloučení, alespoň o 15 milionů, z čehož nejméně 5 milionů mají tvořit děti; vzhledem k tomu, že negativní genderové stereotypy a sociální podmínky vedoucí k tzv. „propasti mezi sny“ nebo „propasti mezi nároky“ a nedostatečné zastoupení žen ve vedoucích pozicích podmiňují volbu povolání a vzdělání dívek již od raného věku, a přispívají tak k rostoucí nerovnosti a segmentaci mezi muži a ženami v některých odvětvích trhu práce, zejména v profesích v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky (STEM);

S.

vzhledem k tomu, že místní a regionální orgány mají zásadní úlohu, pokud jde o činnosti zaměřené na potírání dětské chudoby a vykořisťování dětí, a nesou tudíž i klíčovou odpovědnost v oblasti předcházení marginalizaci a sociálnímu vyloučení; vzhledem k tomu, že vnitrostátní orgány by jim měly ve vhodných případech vždy poskytovat dostatečné prostředky k dosažení těchto cílů;

1.

2.

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

14.

15.

16.

17.

18.

19.

20.

21.

22.

23.

24.

25.

26.

27.

28.

29.

30.

31.

32.