This document is an excerpt from the EUR-Lex website
Document 52021DC0749
Proposal for a COUNCIL RECOMMENDATION on a coordinated approach to facilitate safe free movement during the COVID-19 pandemic and replacing Recommendation (EU) 2020/1475
Návrh DOPORUČENÍ RADY o koordinovaném přístupu za účelem usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19 a o nahrazení doporučení (EU) 2020/1475
Návrh DOPORUČENÍ RADY o koordinovaném přístupu za účelem usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19 a o nahrazení doporučení (EU) 2020/1475
COM/2021/749 final
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 25.11.2021
COM(2021) 749 final
2021/0396(NLE)
Návrh
DOPORUČENÍ RADY
o koordinovaném přístupu za účelem usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19 a o nahrazení doporučení (EU) 2020/1475
(Text s významem pro EHP)
DŮVODOVÁ ZPRÁVA
1.SOUVISLOSTI NÁVRHU
•Odůvodnění a cíle návrhu
Právo občanů Unie svobodně se pohybovat a pobývat v Evropské unii je jedním z nejcennějších úspěchů Unie a důležitým motorem jejího hospodářství. Pandemie COVID-19 zároveň nadále představuje v celé Unii mimořádnou hrozbu pro veřejné zdraví.
V reakci na vypuknutí pandemie COVID-19 přijaly členské státy různá opatření k omezení šíření viru, z nichž některá měla dopad na právo občanů Unie svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, například omezení vstupu nebo požadavky na to, aby přeshraniční cestující podstoupili testy na infekci SARS-CoV-2. Při přijímání a uplatňování omezení volného pohybu mají členské státy povinnost dodržovat zásady práva EU 1 , zejména zásadu proporcionality a zásadu zákazu diskriminace.
Jednostranná opatření v této oblasti způsobila značné narušení, neboť podniky a občané se museli vyrovnat s celou řadou rozdílných a rychle se měnících opatření. To je zvláště škodlivé v situaci, kdy již bylo evropské hospodářství virem výrazně postiženo. Tyto rozdíly mohou rovněž oslabit důvěru veřejnosti v opatření v oblasti zdraví, zejména očkování, což by mohlo epidemiologickou situaci dále zhoršit.
Aby byla zajištěna větší koordinace mezi členskými státy, přijala Rada dne 13. října 2020 doporučení Rady (EU) 2020/1475 o koordinovaném přístupu k omezení volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19 2 . Doporučení Rady stanovilo koordinovaný přístup k těmto klíčovým bodům: uplatňování společných kritérií a prahových hodnot při rozhodování o tom, zda omezení volného pohybu zavést, mapování rizika přenosu onemocnění COVID-19 na základě dohodnutého barevného kódu a koordinovaný přístup, pokud jde o (případná) opatření, která se mohou odpovídajícím způsobem uplatnit na osoby pohybující se mezi oblastmi, v závislosti na úrovni rizika přenosu v uvedených oblastech. Toto doporučení Rady bylo později s ohledem na vývoj epidemiologické situace aktualizováno 3 .
K dalšímu usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19 přijaly Evropský parlament a Rada dne 14. června 2021 nařízení (EU) 2021/953 4 , kterým se stanoví rámec digitálního certifikátu EU COVID pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 5 . Za účelem co nejlepšího využití rámce digitálního certifikátu EU COVID Rada téhož dne rovněž pozměnila doporučení Rady (EU) 2020/1475 6 . Podle pozměněných pravidel by očkované nebo uzdravené osoby měly být osvobozeny od omezení uplatňovaných v souladu s doporučením Rady.
Od června 2021 došlo ke dvěma důležitým změnám s dopadem na epidemiologickou situaci, a tudíž i na volný pohyb v rámci Unie. Za prvé se výrazně zvýšila proočkovanost, přičemž kumulativní míra úplné proočkovanosti u celkové populace Unie dosáhla do 19. listopadu 2021 více než 65 % 7 v porovnání s méně než 30 % v době přijetí poslední změny a nařízení (EU) 2021/953 8 .
Mezi jednotlivými členskými státy a regiony a u konkrétních skupin obyvatelstva však přetrvávají velké rozdíly v proočkovanosti. Ke dni 19. listopadu 2021 se míra úplné proočkovanosti u celkové populace v členských státech pohybovala v rozmezí od 23,9 % do 81,4 % (28,6 % až 92,6 % u dospělé populace). To vzbuzuje značné obavy, neboť tak existuje dostatek příležitostí k tomu, aby se virus dále šířil a způsoboval onemocnění, zejména mezi neočkovanými.
Ve srovnání s červnem 2021 je tudíž v důsledku očkovacích látek proti COVID-19, které jsou v současnosti dostupné a jež poskytují ochranu před závažným průběhem onemocnění, ztrátami na životech a dlouhodobými následky infekce, výrazně vyšší procentní podíl populace lépe chráněn před závažným průběhem onemocnění COVID-19 a úmrtím v souvislosti s tímto onemocněním. Očkování je proto v arzenálu proti onemocnění COVID-19 mimořádně důležitým (ačkoli nikoli jediným) nástrojem a je třeba usilovat o to, aby se proočkovanost dále zvyšovala.
Za druhé, zavádění digitálního certifikátu EU COVID postupuje rychlým tempem. Do listopadu 2021 vydaly členské státy více než 650 milionů digitálních certifikátů EU COVID 9 . Digitální certifikát EU COVID je proto široce dostupným a spolehlivě uznávaným nástrojem k usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19. Podle průzkumu Eurobarometr zveřejněného v září 2021 souhlasily zhruba dvě třetiny (65 %) respondentů s tím, že digitální certifikát EU COVID je nejbezpečnějším prostředkem pro volný pohyb v Evropě během pandemie COVID-19 10 . Téměř všechny členské státy používají digitální certifikát EU COVID i pro vnitrostátní účely.
Rámec digitálního certifikátu EU COVID úspěšně využívají nejen členské státy EU, tři země Evropského hospodářského prostoru, které nejsou členy EU 11 , a Švýcarsko 12 , nýbrž také dvacet dalších třetích zemí a území 13 , přičemž se očekává, že se v budoucnu připojí více třetích zemí. Rámec digitálního certifikátu EU COVID je proto jediným rozsáhlým systémem, který funguje na mezinárodní úrovni 14 .
Epidemiologická situace v Unii, která se vyznačuje vysokou a rostoucí celkovou mírou hlášení případů, je zároveň i nadále problematická a odůvodňuje zachování nebo znovuzavedení opatření zaměřených na ochranu veřejného zdraví. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí (ECDC) doporučuje jako hlavní nástroje k omezení dalšího šíření viru a jeho variant zvyšování proočkovanosti proti onemocnění COVID-19 ve všech způsobilých věkových skupinách, jakož i zachování nefarmaceutických opatření, jako je používání roušek, lepší větrání v uzavřených prostorách a opatření k dodržování bezpečného odstupu 15 .
Vzhledem k tomuto vývoji by měl být společný přístup stanovený v doporučení Rady (EU) 2020/1475 dále upraven, jak požadovala rovněž Evropská rada ve svých závěrech ze dne 22. října 2021 16 . Hlavním určujícím faktorem by měl být zejména status dané osoby, pokud jde o očkování, test nebo zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19, jak dokládá digitální certifikát EU COVID. Jelikož digitální certifikáty EU COVID lze bezpečně vydávat, ověřovat a uznávat, neměly by osoby uplatňující své právo na volný pohyb v rámci Unie, které jsou držiteli platného digitálního certifikátu EU COVID, podléhat dalším omezením volného pohybu, jako jsou dodatečné testy na infekci SARS-CoV-2. Zejména by se od těchto osob v zásadě nemělo vyžadovat, aby podstoupily karanténu, neboť představuje významné omezení volného pohybu.
Tento přístup podporují doporučení vydaná Světovou zdravotnickou organizací (WHO) 17 , podle nichž by se na plně očkované cestující, jakož i na cestující, kteří se zotavili z onemocnění COVID-19 během šesti měsíců před cestou, neměla vztahovat další omezení. Osoby, které nespadají do těchto dvou kategorií, by měly mít možnost cestovat na základě negativního testu na infekci SARS-CoV-2.
Aby se zjednodušilo uplatňování práva na volný pohyb v rámci Unie, je nezbytné stanovit společné chápání podmínek, které musí tři typy digitálních certifikátů EU COVID (očkování, test a zotavení) splňovat, aby mohly být uznány. Přitom by měl být zohledněn nejnovější vývoj, zejména epidemiologická situace a zahájení podávání posilovacích dávek očkovacích látek.
V souvislosti s podáváním posilovacích dávek přijímá stále více členských států pravidla týkající doby uznávání certifikátů o očkování vydaných po základním očkování, jelikož se zdá, že ochrana před infekcí COVID-19 a mírným průběhem onemocnění navozená očkováním v průběhu času slábne. Tato pravidla se vztahují buď pouze na vnitrostátní případy použití, nebo platí i pro použití certifikátů o očkování pro účely cestování.
Dne 24. listopadu 2021 vydalo středisko ECDC rychlé posouzení rizik 18 , v němž uvedlo, že země EU/EHP by měly urychleně zvážit posilovací dávku pro osoby ve věku 40 let a více, se zaměřením na nejzranitelnější osoby a na starší osoby, a že země by rovněž mohly zvážit posilovací dávku pro všechny dospělé osoby ve věku 18 let a více alespoň 6 měsíců poté, co dokončily základní očkování, s cílem zvýšit ochranu proti infekci vzhledem k slábnoucí imunitě. To by mohlo potenciálně snížit přenos v populaci a zabránit dalším hospitalizacím a úmrtím.
Aby se předešlo rozdílným a rušivým opatřením, navrhuje Komise stanovit pro účely cestování standardní dobu uznávání certifikátů o očkování v délce devíti měsíců. To zohledňuje pokyny střediska ECDC týkající se podávání posilovacích dávek od uplynutí šesti měsíců po dokončení základního očkování a poskytuje dodatečné období tří měsíců k zajištění toho, aby bylo možné přizpůsobit vnitrostátní očkovací kampaně a aby občané mohli mít k podávání posilovacích dávek přístup. V zájmu zajištění koordinovaného přístupu by členské státy neměly uznávat certifikáty o očkování vydané po dokončení základního očkování, pokud od podání dávky, jež je v certifikátu uvedena, uplynulo více než 9 měsíců.
Standardní doba uznávání v délce 9 měsíců by se měla vztahovat na certifikáty vydané po dokončení základního očkování. Členské státy by měly neprodleně přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění přístupu k očkování pro ty skupiny obyvatelstva, jejichž dříve vydané certifikáty o očkování se blíží konci standardní doby uznávání, a to při plném zohlednění vnitrostátních rozhodnutí týkajících se stanovení priorit při zavádění očkování, pokud jde o různé skupiny obyvatelstva, s ohledem na vnitrostátní politiku a epidemiologickou situaci.
Jak uvedlo středisko ECDC, jsou doby sledování po podání posilovacích dávek v dostupných studiích krátké a je třeba dále monitorovat údaje, aby bylo možné určit dobu trvání imunity po posilovací dávce proti infekci, mírnému průběhu onemocnění a závažnému průběhu onemocnění. Dosud nejsou k dispozici žádné studie, které by se specificky zabývaly účinností posilovacích dávek, pokud jde o přenos SARS-CoV-2, a proto zatím nelze pro posilovací dávky stanovit dobu uznávání. Nově se objevující údaje o jejich účinnosti při obnově vysoké ochrany proti infekci však naznačují, že posilovací dávky také pravděpodobně mají významný dopad na omezení dalšího přenosu, a lze důvodně očekávat, že ochrana navozená přeočkováním může trvat déle než ochrana navozená základním očkováním.
Tento navrhovaný přístup je třeba pečlivě a pozorně sledovat, aby bylo možné posoudit, zda by na základě nových vědeckých důkazů mohly být zapotřebí úpravy nebo změny. Na základě těchto důkazů může Komise v případě potřeby předložit návrh na uplatnění přiměřené doby uznávání i pro certifikáty vydávané po podání posilovací dávky. Je třeba vzít náležitě na vědomí, že ačkoli jsou očkovací látky v této fázi i nadále vysoce účinné proti závažnému průběhu onemocnění, hospitalizaci a úmrtí, může se ochrana proti infekci a přenosu v průběhu času snižovat. Mimoto byl zaznamenán mírný pokles ochrany u starších osob a osob s klinickými rizikovými faktory pro závažnější průběh onemocnění.
Jak je uvedeno výše, nezbytná opatření v důsledku pandemie COVID-19 by proto měla být uplatňována na osobní místo na regionální úrovni, což znamená, že cestující s platným certifikátem by v zásadě neměli podléhat dalším omezením. Zároveň by měla být v upravené podobě zachována mapa v barvách semaforu znázorňující epidemiologickou situaci na regionální úrovni, neboť se jedná o užitečný a snadno srozumitelný nástroj pro veřejnost i orgány členských států. Mapa by kromě toho, že slouží jako informační nástroj, měla tvořit základ pro konkrétní pravidla týkající se cestování z oblastí s obzvláště nízkou nebo obzvláště vysokou úrovní výskytu viru.
Cestující přijíždějící z oblastí, kde je úroveň výskytu viru velmi nízká, by v souladu se zásadou proporcionality neměli podléhat žádným omezením. Tito cestující by proto při výkonu práva na volný pohyb v rámci Unie neměli mít povinnost vlastnit digitální certifikát EU COVID nebo podstoupit test na infekci SARS-CoV-2. Tím není dotčeno použití pro vnitrostátní účely v členských státech (přístup na společenské akce, do restaurací apod.). Mnozí z těchto cestujících však samozřejmě budou certifikát mít, zejména v důsledku očkování.
Na druhé straně je třeba věnovat zvláštní pozornost oblastem, kde je úroveň výskytu viru velmi vysoká, vzhledem k vyšší pravděpodobnosti importu případů z těchto oblastí, jakož i s ohledem na tlak, který mohou dlouhotrvající období vysokého počtu případů vyvíjet na systémy veřejné zdravotní péče v těchto oblastech. Ke zmírnění těchto rizik pro veřejné zdraví by členské státy měly doporučit necestovat do a z těchto oblastí, není-li to nezbytně nutné. Osoby, které nemají certifikát o očkování nebo o zotavení a přijíždějí z těchto oblastí, by měly mít mimoto povinnost podstoupit test a karanténu / domácí izolaci.
Případné nově vznikající varianty SARS-CoV-2 jsou i nadále důvodem k obavám a měly by být pečlivě sledovány. Středisko ECDC pravidelně posuzuje nové důkazy o variantách zjištěných prostřednictvím epidemiologických informací, genomického screeningu variant založeného na pravidlech nebo jiných vědeckých zdrojů 19 . K získání včasných a přesných informací o vzniku a šíření variant SARS-CoV-2 vzbuzujících obavy nebo zájem je rovněž důležité, aby členské státy udržely dostatečně vysokou míru sekvenování nebo aby jí dosáhly. Nedostatečná míra sekvenování vede k omezené schopnosti odhalit šířící se varianty vzbuzující obavy dříve, než budou mít dopad na celkovou epidemiologickou situaci. Jakmile bude k dispozici, měl by být v této souvislosti zohledněn rámec pro stanovení a hodnocení kritérií, která by mohla vést k zásahům v oblasti veřejného zdraví namířeným proti variantám vzbuzujícím obavy, jenž je v současné době připravován evropskou expertní skupinou pro varianty SARS-CoV-2 20 .
Varianty SARS-CoV-2 „alfa“ a „delta“ ukázaly, jaký negativní dopad mohou mít nové varianty SARS-CoV-2 na epidemiologickou situaci. Třebaže může být velmi obtížné zastavit šíření určité varianty poté, co byla zjištěna v rámci Unie, Komise vzhledem k jejich potenciálnímu dopadu navrhuje postup pro koordinovaný přístup, který by zpomalil šíření nových variant v Unii. To by mělo platit i pro situace, kdy členské státy v souladu s právem Unie uloží omezení, jelikož se epidemiologická situace v určité oblasti rychle zhoršuje, a to zejména v oblastech, které již jsou vážně zasaženy.
Vzhledem k rozsahu změn přístupu stanoveného v doporučení Rady (EU) 2020/1475 ve znění pozdějších předpisů navrhuje Komise, aby bylo namísto dalších změn nahrazeno novým doporučením Rady. Komise mimoto navrhuje spojit dobu jeho použitelnosti s nařízením (EU) 2021/953, neboť oba nástroje mají pozbýt platnosti, jakmile pandemie COVID-19 skončí a v souvislosti s pandemií nebudou zapotřebí žádná další omezení volného pohybu.
•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky
Toto doporučení slouží k provedení stávajících ustanovení týkajících se omezení volného pohybu z důvodu veřejného zdraví.
•Soulad s ostatními politikami Unie
Toto doporučení je v souladu s ostatními politikami Unie, včetně politik týkajících se veřejného zdraví a kontrol na vnitřních hranicích.
2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA
•Právní základ
Smlouva o fungování Evropské unie (SFEU), a zejména čl. 21 odst. 2, čl. 168 odst. 6 a článek 292.
•Subsidiarita
Článek 292 SFEU umožňuje Radě přijmout doporučení. Podle tohoto ustanovení rozhoduje Rada na návrh Komise ve všech případech, kdy má podle Smluv přijmout akt na návrh Komise.
To platí v současné situaci, neboť jednotný přístup je zapotřebí, aby se zamezilo narušením způsobeným jednostrannými a nedostatečně koordinovanými opatřeními omezujícími volný pohyb v rámci Unie. Ustanovení čl. 21 odst. 1 SFEU uvádí, že každý občan Unie má právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich provedení. Pokud se k dosažení tohoto cíle ukáže činnost Unie jako nezbytná, mohou Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem přijímat předpisy k usnadnění výkonu těchto práv.
Podle čl. 168 odst. 6 může Rada na návrh Komise rovněž vydávat doporučení k účelům zajištění vysokého stupně ochrany lidského zdraví při vymezení a provádění všech politik a činností Unie.
•Proporcionalita
Je pravděpodobné, že přijímání jednostranných a nekoordinovaných opatření povede k nejednotným a roztříštěným omezením volného pohybu, z čehož vyplývá nejistota pro občany Unie při výkonu jejich práv EU. Návrh nepřekračuje rámec toho, co je nezbytné a přiměřené pro dosažení zamýšleného cíle.
3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADU
•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů
Nevztahuje se na tento návrh.
•Konzultace se zúčastněnými stranami
Návrh zohledňuje pravidelné diskuse s členskými státy, dostupné informace o vývoji epidemiologické situace a příslušné dostupné vědecké důkazy.
•Posouzení dopadů
Nevztahuje se na tento návrh.
•Základní práva
Volný pohyb je základním právem zakotveným v článku 45 Listiny základních práv Evropské unie. Při dodržení zásady proporcionality mohou být omezení zavedena pouze tehdy, pokud jsou nezbytná a pokud skutečně odpovídají cílům obecného zájmu, které uznává Unie, nebo potřebě ochrany práv a svobod druhého. Článek 21 Listiny zakazuje omezení na základě státní příslušnosti v oblasti působnosti Smluv.
Jakákoli omezení volného pohybu v rámci Unie z důvodů veřejného zdraví musí být nezbytná a přiměřená a musí být založena na objektivních a nediskriminačních kritériích. Musí být vhodná k zajištění dosažení cíle, který sledují, a nesmí překračovat rámec toho, co je k dosažení uvedeného cíle nezbytné.
4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY
Žádné.
5.OSTATNÍ PRVKY
•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu
Koordinovaný rámec mezi členskými státy by se měl soustředit na držení digitálního certifikátu EU COVID. Cestující s certifikátem splňujícím určité podmínky by neměli podléhat dalším omezením volného pohybu:
–držení platného certifikátu o očkování by mělo podmínky splňovat, jestliže uvádí, že od úplného očkování, jak je definováno v doporučení, uplynula dostatečná doba, a za předpokladu, že od data očkování neuplynulo více než devět měsíců, byl-li certifikát vydán po dokončení základního očkování,
–držení platného certifikátu o testu by mělo podmínky splňovat, pokud spadá do standardních dob platnosti stanovených v doporučení,
–držení platného certifikátu o zotavení by mělo podmínky splňovat, pokud uvádí, že od data prvního pozitivního výsledku testu uplynulo méně než 180 dnů.
Odkazuje-li se na digitální certifikát EU COVID, mělo by to zahrnovat rovněž certifikáty COVID-19 vydané občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům třetími zeměmi, na něž se vztahují tzv. „rozhodnutí o rovnocennosti“ přijatá podle čl. 3 odst. 10 nebo čl. 8 odst. 2 nařízení (EU) 2021/953 za účelem usnadnění práva na volný pohyb v rámci Unie.
V případě osob, které nejsou držiteli digitálního certifikátu EU COVID, by se mohlo vyžadovat, aby před příjezdem nebo po něm podstoupily test na infekci SARS-CoV-2.
Karanténa by měla být vyžadována pouze ve výjimečných případech, jak je stanoveno v doporučení, konkrétně:
–v případě cestujících, kteří nejsou držiteli certifikátu o očkování nebo o zotavení a přijíždějí z oblastí, kde je úroveň výskytu viru velmi vysoká, nebo
–v reakci na novou variantu SARS-CoV-2 vzbuzující obavy nebo zájem.
V omezeném počtu případů by osoby vykonávající právo na volný pohyb neměly mít povinnost vlastnit digitální certifikát EU COVID:
–cestující s nezbytnou funkcí nebo potřebou 21 a přeshraniční komunity,
–osoby cestující z oblastí, kde je úroveň výskytu viru velmi nízká, a to vzhledem k omezenému riziku přenosu viru.
Na děti vykonávající právo na volný pohyb by se navíc měla vztahovat zvláštní pravidla:
–při cestování z jiných oblastí, než jsou oblasti, kde je úroveň výskytu viru velmi vysoká, by se nemělo vyžadovat, aby děti mladší 12 let měly digitální certifikát EU COVID,
–při cestování z oblastí, kde je úroveň výskytu viru velmi vysoká, by se nemělo vyžadovat, aby děti ve věku 6 až 12 let, které mají platný digitální certifikát EU COVID nebo negativní test na infekci SARS-CoV-2, ať už se jedná o certifikát o očkování, o testu nebo o zotavení, podstoupily karanténu / domácí izolaci,
–při cestování z oblastí, kde je úroveň výskytu viru velmi vysoká, by děti mladší 6 let měly být osvobozeny od požadavku podstoupit v souvislosti s cestováním karanténu / domácí izolaci nebo testy na infekci SARS-CoV-2.
Aby bylo možné zabývat se variantami SARS-CoV-2 vzbuzujícími obavy nebo zájem, a zejména zajistit koordinovaný přístup, pokud jde o úsilí o zpomalení šíření nové varianty v Unii, měl by být postup tzv. „záchranné brzdy“ zefektivněn a zjednodušen:
–Považuje-li členský stát za nezbytné uložit opatření pro cesty z jiného členského státu z důvodu výskytu nové varianty vzbuzující obavy nebo zájem nebo kvůli rychle se zhoršující epidemiologické situaci v určitém členském státě nebo regionu, měl by o tom co nejdříve informovat Komisi a Radu.
–Mělo by být svoláno jednání u kulatého stolu v rámci integrovaných opatření Rady pro politickou reakci na krize (IPCR), aby měl dotčený členský stát příležitost objasnit důvody svých opatření. Podobně může na základě probíhajících činností střediska ECDC v oblasti dozoru navrhnout svolání kulatého stolu Komise.
–Při této příležitosti může Komise navrhnout koordinovaný přístup, pokud jde o cesty z postiženého členského státu / regionu, zaměřený především na zpomalení šíření varianty v rámci EU (např. požadavky na testování očkovaných/uzdravených osob, požadavky na karanténu u všech/neočkovaných cestujících atd.).
–Závěrem IPCR pak může být doporučení, aby tato opatření provedly všechny členské státy. Situace by poté měla být pravidelně přezkoumávána a Komise nebo členské státy mohou navrhnout zrušení konkrétních opatření, která byla přijata.
–Středisko ECDC by mělo nadále zveřejňovat mapy týkající se variant SARS-CoV-2, zejména pokud jde o míry sekvenování a rozložení variant.
Za účelem dalšího informování veřejnosti a orgánů členských států o vývoji epidemiologické situace v Unii by měla být zachována regionální mapa v barvách semaforu. S ohledem na pokrok, pokud jde o proočkovanost, je však třeba kritéria a prahové hodnoty, na nichž je mapa založena, upravit. Kritérium týkající se nových případů by mělo být váženo proočkovaností ve stejném regionu, aby se zohlednila skutečnost, že očkování snižuje riziko přenosu SARS-CoV-2. Například v oblasti, kde je očkována polovina obyvatel, by vážená míra měla činit 75 % míry hlášení případů. Výsledné vážené míře by měl být přidělen barevný kód 22 s použitím prahových hodnot modelu posouzení rizik vypracovaného střediskem ECDC 23 , pokud jde o čtrnáctidenní míru hlášení případů, kromě regionů s nedostatečnou mírou testování. Bližší podrobnosti o mapě by měly být uvedeny v příloze doporučení.
Kromě poskytování informací by se mapa v barvách semaforu měla pro výše uvedené účely používat k určení oblastí, kde je úroveň výskytu viru velmi nízká (označených zeleně), jakož i oblastí, kde je úroveň výskytu viru velmi vysoká (označených tmavě červenou barvou) 24 .
2021/0396 (NLE)
Návrh
DOPORUČENÍ RADY
o koordinovaném přístupu za účelem usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19 a o nahrazení doporučení (EU) 2020/1475
(Text s významem pro EHP)
RADA EVROPSKÉ UNIE,
s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na čl. 21 odst. 2, čl. 168 odst. 6 a čl. 292 první a druhou větu této smlouvy,
s ohledem na návrh Evropské komise,
vzhledem k těmto důvodům:
(1)Občanství Unie přiznává každému občanu Unie právo volného pohybu.
(2)Podle čl. 21 odst. 1 Smlouvy má každý občan Unie právo svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států s výhradou omezení a podmínek stanovených ve Smlouvách a v opatřeních přijatých k jejich provedení. Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2004/38/ES 25 se toto právo provádí. Článek 45 Listiny základních práv Evropské unie (Listina) rovněž stanoví volný pohyb a pobyt. Jelikož se ukazuje, že k dosažení cíle stanoveného v článku 21 Smlouvy je nezbytná činnost Unie, a Smlouvy jinak pro takovou činnost nestanoví nezbytné pravomoci, může Rada přijmout ustanovení s cílem usnadnit výkon práva na volný pohyb a pobyt.
(3)Podle čl. 168 odst. 1 Smlouvy má být při vymezení a provádění všech politik a činností Unie zajištěn vysoký stupeň ochrany lidského zdraví.
(4)Dne 30. ledna 2020 vyhlásil generální ředitel Světové zdravotnické organizace (WHO) ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu z důvodu globální nákazy novým koronavirem, který způsobuje onemocnění koronavirem 2019 (COVID-19). Dne 11. března 2020 dospěla WHO k závěru, že COVID-19 lze označit za pandemii.
(5)S cílem omezit šíření viru přijaly členské státy různá opatření, z nichž některá měla dopad na právo občanů Unie svobodně se pohybovat a pobývat na území členských států, například omezení vstupu nebo požadavky na to, aby přeshraniční cestující uplatňující právo na volný pohyb podstoupili testy na infekci SARS-CoV-2.
(6)Jelikož pandemie COVID-19 vyvolala bezprecedentní zdravotní krizi, stala se ochrana veřejného zdraví pro Unii i její členské státy nejvyšší prioritou. Členské státy mohou z důvodu ochrany veřejného zdraví přijmout opatření, která omezují volný pohyb osob v Unii. Podle čl. 168 odst. 7 Smlouvy odpovídají za stanovení vnitrostátních zdravotních politik, včetně organizace zdravotnictví a poskytování zdravotní péče, členské státy, a proto se tyto politiky mohou v jednotlivých členských státech lišit. Třebaže členské státy mají pravomoc rozhodovat o nejvhodnějších opatřeních na ochranu veřejného zdraví, měla by být zajištěna koordinace těchto opatření, a to s cílem zachovat možnost výkonu práva na volný pohyb a bojovat proti tak závažné přeshraniční zdravotní hrozbě, jako je COVID-19.
(7)Při přijímání a uplatňování omezení volného pohybu by členské státy měly dodržovat zásady práva Unie, zejména zásadu proporcionality a zákazu diskriminace. Toto doporučení má usnadnit uplatňování těchto zásad na výjimečnou situaci způsobenou pandemií COVID-19 koordinovaným způsobem.
(8)Jednostranná opatření v této oblasti mohou způsobit značná narušení, neboť podniky a občané se musí vyrovnat s celou řadou rozdílných a rychle se měnících opatření. To je zvláště škodlivé v situaci, kdy již bylo hospodářství Unie virem výrazně postiženo.
(9)Cílem koordinovaného přístupu je zabránit opětovnému zavedení kontrol na vnitřních hranicích. Není důvod pro uzavírání hranic nebo plošné zákazy cestování a pozastavení letů, pozemní a vodní dopravy, neboť cílenější a koordinovaná opatření, jako jsou certifikáty COVID-19 nebo testování, mají dostatečný dopad a způsobují menší problémy. Díky systému „zelených pruhů“ 26 by měly být zachovány dopravní toky, zejména proto, aby se zajistil volný pohyb zboží a služeb, a nedocházelo tak k narušování dodavatelských řetězců.
(10)K zajištění větší koordinace mezi členskými státy přijala Rada dne 13. října 2020 doporučení (EU) 2020/1475 27 . Uvedené doporučení stanovilo koordinovaný přístup k těmto klíčovým bodům: uplatňování společných kritérií a prahových hodnot při rozhodování o tom, zda omezení volného pohybu zavést, mapování rizika přenosu onemocnění COVID-19 na základě dohodnutého barevného kódu a koordinovaný přístup, pokud jde o (případná) opatření, která se mohou odpovídajícím způsobem uplatnit na osoby pohybující se mezi oblastmi, v závislosti na úrovni rizika přenosu v uvedených oblastech. Dne 1. února 2021 přijala Rada doporučení (EU) 2021/119 28 , kterým se mění doporučení (EU) 2020/1475, vzhledem k velmi vysoké míře komunitního přenosu v Unii pravděpodobně spojené se zvýšenou nakažlivostí nových variant SARS-CoV-2 vzbuzujících obavy.
(11)Dne 14. června 2021 přijaly Evropský parlament a Rada nařízení (EU) 2021/953 o rámci pro vydávání, ověřování a uznávání interoperabilních certifikátů o očkování, o testu a o zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19 (digitální certifikát EU COVID) za účelem usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19 29 . Rámec byl vytvořen s cílem usnadnit držitelům digitálního certifikátu EU COVID výkon jejich práva na volný pohyb během pandemie COVID-19. Uvedené nařízení má přispět rovněž k usnadnění postupného zrušení omezení volného pohybu, jež byla zavedena členskými státy v souladu s právem Unie za účelem koordinovaného omezení šíření SARS-CoV-2.
(12)Nařízení (EU) 2021/953 se začalo používat ode dne 1. července 2021. Od uvedeného data mají očkované, testované nebo uzdravené osoby právo získat po očkování, testu nebo zotavení v členském státě digitální certifikát EU COVID. Za účelem co nejlepšího využití rámce digitálního certifikátu EU COVID přijala Rada dne 14. června 2021 doporučení (EU) 2021/961 30 , kterým se mění doporučení (EU) 2020/1475.
(13)Od června 2021 došlo ke dvěma důležitým změnám s dopadem na volný pohyb v rámci Unie. Za prvé se výrazně zvýšila proočkovanost, přičemž kumulativní míra úplné proočkovanosti u celkové populace Unie dosáhla do 19. listopadu 2021 více než 65 % 31 v porovnání s méně než 30 % v době přijetí poslední změny doporučení (EU) 2020/1475 a nařízení (EU) 2021/953 32 . Výrazně vyšší procentní podíl populace je tudíž v důsledku očkovacích látek proti COVID-19, které jsou v současnosti dostupné, lépe chráněn před vážným průběhem onemocnění COVID-19 a úmrtím v souvislosti s tímto onemocněním. Za druhé, zavádění digitálního certifikátu EU COVID postupuje rychlým tempem. Do listopadu 2021 vydaly členské státy více než 650 milionů digitálních certifikátů EU COVID. Digitální certifikát EU COVID je proto široce dostupným, spolehlivým a uznávaným nástrojem k usnadnění volného pohybu během pandemie COVID-19. Rámec digitálního certifikátu EU COVID využívají nejen členské státy EU, tři země Evropského hospodářského prostoru, které nejsou členy EU, a Švýcarsko 33 , nýbrž také dvacet dalších třetích zemí a území, přičemž se očekává, že se v budoucnu připojí více třetích zemí. Epidemiologická situace v Unii je zároveň i nadále problematická, což odůvodňuje zachování opatření zaměřených na ochranu veřejného zdraví.
(14)Vzhledem k tomuto vývoji by měl být společný přístup stanovený v doporučení Rady (EU) 2020/1475 dále upraven, jak požadovala rovněž Evropská rada ve svých závěrech ze dne 22. října 2021 34 . Hlavním určujícím faktorem by měl být zejména status dané osoby, pokud jde o očkování, test nebo zotavení v souvislosti s onemocněním COVID-19, jak dokládá digitální certifikát EU COVID. Jelikož digitální certifikáty EU COVID lze bezpečně vydávat, ověřovat a uznávat, neměli by cestující, kteří jsou držiteli platného digitálního certifikátu EU COVID, podléhat dalším omezením volného pohybu, jako jsou dodatečné testy na infekci SARS-CoV-2. Na osoby cestující v rámci Unie by se v zásadě neměl vztahovat zejména požadavek, aby podstoupily karanténu, neboť představuje významné omezení volného pohybu.
(15)To je podpořeno doporučeními vydanými WHO 35 , podle nichž by se na plně očkované cestující, jakož i na cestující, kteří se zotavili z onemocnění COVID-19 během šesti měsíců před cestou, neměla vztahovat další omezení. Osoby, které nespadají do těchto dvou kategorií, by měly mít v zásadě možnost cestovat na základě negativního testu na infekci SARS-CoV-2.
(16)Aby se zjednodušil volný pohyb v rámci Unie, je nezbytné vytyčit společné chápání podmínek, které by měly tři typy digitálních certifikátů EU COVID splňovat, aby mohly být uznány.
(17)Certifikáty o očkování vydané pro očkovací látku proti COVID-19, která byla registrována podle nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 726/2004 36 , by měly být uznány po uplynutí alespoň čtrnácti dnů od úplného očkování. Osoby, kterým byla podána druhá dávka u dvoudávkových očkovacích látek proti COVID-19, včetně případů, kdy byly podány dvě dávky různých očkovacích látek proti COVID-19 v souladu s vnitrostátními strategiemi očkování, a osoby, které obdržely jednodávkovou očkovací látku, by měly být považovány za plně očkované. Aniž je dotčena pravomoc členských států stanovit své strategie očkování, měla by být osoba, které byla podána jediná dávka dvoudávkové očkovací látky proti COVID-19, jíž byla udělena registrace podle nařízení (ES) č. 726/2004, poté, co v minulosti prodělala infekci SARS-CoV-2, rovněž považována v souvislosti s cestováním za plně očkovanou, pokud je v certifikátu o očkování uvedeno, že vakcinační schéma bylo dokončeno podáním jedné dávky.
(18)Většina členských států již oznámila nebo zahájila podávání dávek očkovacích látek proti COVID-19 nad rámec standardního základního očkování, tj. očkování, které má poskytovat dostatečnou ochranu v počáteční fázi, a sice zejména osobám, které zřejmě nevykazovaly dostatečnou odezvu na základní očkování. Mnoho členských států rovněž oznámilo nebo již zahájilo podávání posilujících dávek osobám, u nichž byla odezva na základní očkování adekvátní, vykazují však známky slábnoucí imunity.
(19)Dne 4. října 2021 dospěl Výbor pro humánní léčivé přípravky Evropské agentury pro léčivé přípravky k závěru, že osobám s vážně oslabeným imunitním systémem může být nejméně 28 dní po podání druhé dávky podána dodatečná dávka očkovacích látek proti COVID-19 Comirnaty a Spikevax 37 . Výbor vyhodnotil rovněž údaje o očkovací látce Comirnaty, které prokazují zvýšení hladiny protilátek u osob ve věku 18 až 55 let, je-li jim přibližně šest měsíců po druhé dávce podána posilovací dávka. Na základě těchto údajů dospěl výbor k závěru, že u osob ve věku 18 let a starších lze zvážit posilovací dávku očkovací látky Comirnaty nejméně šest měsíců po druhé dávce. Dne 25. října 2021 dospěl výbor k závěru, že u osob ve věku 18 let a starších lze uvážit posilovací dávku očkovací látky Spikevax. To vyplývá z údajů, které prokazují, že třetí dávka očkovací látky Spikevax podaná šest až osm měsíců po druhé dávce vede ke zvýšení hladin protilátek u dospělých, jejichž hladiny protilátek slábly. Posilující dávku tvoří polovina dávky použité při základním očkování. Jak uvedla Evropská agentura pro léčivé přípravky, orgány veřejného zdraví na vnitrostátní úrovni mohou vydávat úřední doporučení týkající se používání posilovacích dávek s přihlédnutím k novým údajům o účinnosti a omezeným údajům o bezpečnosti. Informace o očkovacích látkách Comirnaty 38 a Spikevax 39 byly odpovídajícím způsobem aktualizovány tak, aby zahrnovaly tato doporučení.
(20)Aby se zamezilo rozdílným, matoucím nebo technicky neslučitelným přístupům mezi členskými státy, přijala Komise dne 17. listopadu 2021 prováděcí rozhodnutí (EU) 2021/2014 40 , kterým se stanoví jednotná pravidla pro vyplňování certifikátů o očkování uvedených v čl. 3 odst. 1 písm. a) nařízení (EU) 2021/953, které byly vydány po podání dodatečných dávek očkovacích látek proti COVID-19.
(21)V této souvislosti zveřejnilo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí dne 24. listopadu 2021 rychlé posouzení rizik týkající se posouzení současné epidemiologické situace v souvislosti se SARS-CoV-2, prognóz pro období svátků na konci roku a strategií reakce v EU/EHP 41 . Podle Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí by země EU/EHP měly urychleně zvážit posilovací dávku pro osoby ve věku 40 let a více, se zaměřením na nejzranitelnější osoby a na starší osoby, a země by rovněž mohly zvážit posilovací dávku pro všechny dospělé osoby ve věku 18 let a více alespoň 6 měsíců poté, co dokončily základní očkování, s cílem zvýšit ochranu proti infekci vzhledem k slábnoucí imunitě, což by mohlo potenciálně snížit přenos v populaci a zabránit dalším hospitalizacím a úmrtím.
(22)Momentálně dostupné důkazy týkající se účinnosti očkovacích látek ve „skutečném světě“ a doby trvání ochrany ukazují, že všechny očkovací látky registrované v Unii v současné době poskytují vysokou úroveň ochrany před hospitalizací, závažným průběhem onemocnění a úmrtím v souvislosti s onemocněním COVID-19, třebaže existují určité důkazy o mírném poklesu ochrany u starších osob a osob s klinickými rizikovými faktory pro závažnější průběh onemocnění.
(23)V souvislosti s podáváním posilovacích dávek přijímá stále více členských států pravidla ohledně toho, jak dlouho by měly být certifikáty o očkování vydané po základním očkování uznávány, jelikož se zdá, že navozená ochrana před infekcí COVID-19 v průběhu času slábne. Tato pravidla se vztahují buď pouze na vnitrostátní případy použití, nebo platí i pro použití certifikátů o očkování pro účely cestování. Aby se předešlo rozdílným a rušivým opatřením, je nezbytné stanovit pro účely cestování standardní dobu uznávání certifikátů o očkování.
(24)Pro certifikáty vydané po dokončení základního očkování by tato standardní doba uznávání měla být stanovena na devět měsíců. To zohledňuje pokyny střediska ECDC týkající se podávání posilovacích dávek od uplynutí šesti měsíců po dokončení základního očkování a poskytuje dodatečné období tří měsíců k zajištění toho, aby bylo možné přizpůsobit vnitrostátní očkovací kampaně a aby občané mohli mít k podávání posilovacích dávek přístup. V zájmu zajištění koordinovaného přístupu by členské státy neměly uznávat certifikáty o očkování vydané po dokončení základního očkování, pokud od podání dávky, jež je v certifikátu uvedena, uplynulo více než 9 měsíců. Během této standardní doby uznávání by certifikáty o očkování vydané po dokončení základního očkování měly být členským státem nadále uznávány, a to i pokud již podává dodatečné dávky.
(25)Členské státy by měly neprodleně přijmout veškerá nezbytná opatření k zajištění přístupu k očkování pro ty skupiny obyvatelstva, jejichž dříve vydané certifikáty o očkování se blíží konci standardní doby uznávání, a to při plném zohlednění vnitrostátních rozhodnutí týkajících se stanovení priorit při zavádění očkování, pokud jde o různé skupiny obyvatelstva, s ohledem na vnitrostátní politiku a epidemiologickou situaci.
(26)Jak uvedlo Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí, jsou doby sledování po podání posilovací dávky v dostupných studiích krátké a je třeba dále monitorovat údaje, aby bylo možné určit dobu trvání imunity po posilovací dávce proti infekci, mírnému průběhu onemocnění a závažnému průběhu onemocnění. Dosud nejsou k dispozici žádné studie, které by se specificky zabývaly účinností posilovacích dávek, pokud jde o přenos SARS-CoV-2, a proto zatím nelze pro posilovací dávky stanovit dobu uznávání. Nově se objevující údaje o jejich účinnosti při obnově vysoké ochrany proti infekci však naznačují, že posilovací dávky také pravděpodobně mají významný dopad na omezení dalšího přenosu, a lze důvodně očekávat, že ochrana navozená přeočkováním může trvat déle než ochrana navozená základním očkováním.
(27)Komise by měla být vyzvána, aby sledovala a pravidelně přehodnocovala přístup týkající se doby uznávání s cílem posoudit, zda by na základě nových vědeckých důkazů mohly být zapotřebí úpravy nebo změny, a to i ve vztahu k době uznávání certifikátů vydaných po podání posilovací dávky.
(28)Ke zjednodušení volného pohybu v rámci Unie by měly být zachovány standardní doby platnosti certifikátů o testech. Odběr vzorků za účelem testu založeného na amplifikaci molekulárních nukleových kyselin (NAAT) by měl být proveden nejpozději 72 hodin před příjezdem, aby byl způsobilý. Kratší doba platnosti nepřesahující 48 hodin je odůvodněná u rychlých antigenních testů uvedených v příloze I společného seznamu EU rychlých antigenních testů na COVID-19 schváleného Výborem pro zdravotní bezpečnost 42 .
(29)Během posledních několika měsíců se klinická výkonnost rychlých antigenních testů zlepšila. V květnu 2021 zavedla technická pracovní skupina pro diagnostické testy na COVID-19 zřízená Výborem pro zdravotní bezpečnost 43 , která je odpovědná za vedení společného seznamu EU rychlých antigenních testů, strukturovanější, ucelenější a rychlejší postup pro aktualizaci seznamu. Technická pracovní skupina se mimoto dne 21. září 2021 dohodla na dalších definicích a kritériích, která by měla být zvážena pro nezávislé validační studie hodnotící klinickou výkonnost rychlých antigenních testů pro diagnostiku COVID-19. Pro vydání certifikátu o testu ve formátu digitálního certifikátu EU COVID by měly být platné pouze výsledky rychlých antigenních testů založených na vzorcích nasálního, orofaryngeálního a/nebo nasofaryngeálního výtěru. Technická pracovní skupina se dohodla na vyloučení rychlých antigenních testů založených pouze na alternativních typech vzorků, jako jsou sliny, ze seznamu. Seznam dále nezahrnuje poolované rychlé antigenní testy ani rychlé antigenní samotesty, což dále zvyšuje pravděpodobnou konzistentnost výsledků zahrnutých testů. Sedmou a poslední aktualizaci společného seznamu schválil Výbor pro zdravotní bezpečnost dne 10. listopadu 2021. Vzhledem k těmto zlepšením by všechny členské státy měly pro účely cestování uznávat jak certifikáty o testu vydané v návaznosti na test NAAT, tak certifikáty o testu vydané v návaznosti na rychlý antigenní test, který je uveden na společném seznamu EU.
(30)Vzhledem k důkazům podporujícím doporučení, že osoby, které se zotavily z laboratorně potvrzeného onemocnění COVID-19, nepotřebují další testy na infekci SARS-CoV-2 spojené s cestováním nebo domácí izolaci či karanténu související s cestováním nejméně během prvních 180 dnů od prvního pozitivního testu NAAT, by držitelé těchto certifikátů o zotavení měli rovněž být po uvedenou dobu osvobozeni od dalších cestovních omezení.
(31)Systém digitálních certifikátů EU COVID umožňuje automatické uplatňování pravidel pro ověřování datových souborů certifikátů, čímž se zajistí rychlé, spolehlivé a předvídatelné uplatňování pravidel cestování. Aby se usnadnilo uplatňování pravidel pro ověřování platnosti digitálních certifikátů EU COVID, měly by členské státy využívat standardizovanou funkci zpracování provozních pravidel, kterou nabízí systém digitálních certifikátů EU COVID 44 .
(32)Od přijetí nařízení (EU) 2021/953 přijala Komise několik prováděcích aktů, které stanoví, že certifikáty COVID-19 vydané určitou třetí zemí občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům mají být považovány za rovnocenné certifikátům vydaným členskými státy v souladu s uvedeným nařízením, aby se usnadnil volný pohyb jejich držitelů. Pokud toto doporučení odkazuje na digitální certifikáty EU COVID vydané v souladu s nařízením (EU) 2021/953, je třeba to vykládat v tom smyslu, že se to týká i certifikátů, na něž se tyto prováděcí akty vztahují a které byly vydány občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům. Pro usnadnění volného pohybu by členské státy měly být rovněž vybízeny k vydávání digitálních certifikátů EU COVID podle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) 2021/953 osobám, na něž se uvedené ustanovení vztahuje a které byly očkovány ve třetích zemích, zejména ve třetích zemích, jejichž certifikátů se tyto prováděcí akty netýkají.
(33)Jak je uvedeno v čl. 3 odst. 6 nařízení (EU) 2021/953, držení digitálního certifikátu EU COVID není podmínkou pro výkon práva na volný pohyb. Osobám, které nejsou držiteli digitálního certifikátu EU COVID, by proto nemělo být bráněno v cestování, v případě potřeby by však mohly mít povinnost podstoupit před příjezdem nebo po něm test na infekci SARS-CoV-2, aby se snížilo riziko importované infekce.
(34)Toto doporučení se vztahuje na používání digitálního certifikátu EU COVID k usnadnění volného pohybu v rámci Unie během pandemie COVID-19. Nestanoví ani nezakazuje používání certifikátů COVID-19 pro vnitrostátní účely, jako je přístup na společenské akce, veřejná místa nebo pracoviště. Jak je uvedeno ve 48. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2021/953, pokud se členský stát rozhodne používat digitální certifikáty EU COVID pro jiné účely, musí být právní základ pro taková vnitrostátní použití stanoven ve vnitrostátním právu, které musí mimo jiné splňovat požadavky na ochranu údajů. Jak se uvádí ve 49. bodě odůvodnění nařízení (EU) 2021/953, pokud členský stát zavedl systém certifikátů týkajících se onemocnění COVID-19 pro vnitrostátní účely, měl by zajistit, aby mohly být rovněž používány a plně uznávány digitální certifikáty EU COVID. Cílem je zajistit, aby držitelé těchto certifikátů, kteří cestují do jiného členského státu v rámci výkonu svého práva na volný pohyb, nemuseli získat další vnitrostátní certifikát.
(35)Vzhledem k jejich specifické situaci nebo nezbytné funkci by se od určitých kategorií cestujících, kteří využívají svého práva na volný pohyb, nemělo vyžadovat, aby byli držiteli digitálního certifikátu EU COVID. Tento seznam by zároveň mohl být v porovnání s doporučením (EU) 2020/1475 omezenější vzhledem k tomu, že mnoho osob, které cestují kvůli nezbytné funkci nebo potřebě, je již očkováno. Měl by zahrnovat pracovníky v dopravě nebo poskytovatele dopravních služeb, pacienty cestující z naléhavých zdravotních důvodů, námořníky, osoby, které denně nebo často překračují hranice za účelem práce nebo vzdělávání, návštěvy blízkých příbuzných, lékařské péče nebo poskytování péče blízkým osobám, a děti mladší 12 let.
(36)Vzhledem k pokroku, jehož bylo dosaženo, pokud jde o proočkovanost a úspěšné zavádění digitálního certifikátu EU COVID-19, by se cestovní opatření v souvislosti s onemocněním COVID-19 měla uplatňovat na osobní, a nikoli na regionální úrovni, což znamená, že by cestující, kteří uplatňují své právo na volný pohyb a mají platný certifikát, v zásadě neměli podléhat dalším omezením. Zároveň by měla být zachována mapa v barvách semaforu ukazující epidemiologickou situaci na regionální úrovni, neboť se jedná o užitečný a snadno srozumitelný nástroj pro veřejnost i orgány členských států. Kritéria a prahové hodnoty, na nichž je mapa založena, stanovené v doporučení Rady (EU) 2020/1475 je však třeba upravit tak, aby byl kladen větší důraz na nově hlášené případy COVID-19 jako na klíčové kritérium pro odhad rizika importu infekce SARS-CoV-2 cestujícím. Toto kritérium by mělo být váženo proočkovaností ve stejném regionu, aby se zohlednila skutečnost, že očkování snižuje riziko přenosu SARS-CoV-2. Výsledné vážené míře by měl být přidělen barevný kód s použitím prahových hodnot modelu posouzení rizik vypracovaného střediskem ECDC, kromě regionů s nedostatečnou mírou testování. Bližší podrobnosti o mapě by měly být uvedeny v příloze doporučení. Na základě údajů poskytnutých členskými státy by mapu mělo každý týden zveřejňovat Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí.
(37)Vzhledem k omezenému riziku toho, že by cestující přijíždějící z oblastí, kde je úroveň výskytu viru velmi nízká, byli přenašeči viru, neměla by se na ně v souladu se zásadami nezbytnosti a proporcionality vztahovat žádná omezení, a proto by se také nemělo vyžadovat, aby byli držiteli digitálního certifikátu EU COVID nebo aby byli testováni na infekci SARS-CoV-2.
(38)Zvláštní pozornost by měla být věnována oblastem, kde je úroveň výskytu viru velmi vysoká, vzhledem k vyšší pravděpodobnosti importu případů z těchto oblastí, jakož i s ohledem na tlak, který mohou dlouhotrvající období vysokého počtu případů vyvíjet na systémy veřejné zdravotní péče v těchto oblastech. K zmírnění těchto rizik pro veřejné zdraví by členské státy měly doporučit necestovat do a z těchto oblastí, není-li to nezbytně nutné. Osoby, které nemají certifikát o očkování nebo o zotavení a přijíždějí z těchto oblastí, by měly mít mimoto povinnost podstoupit před odjezdem test na infekci SARS-CoV-2 a po příjezdu podstoupit karanténu / domácí izolaci. Pro osoby podnikající nezbytně nutnou cestu, zejména pro pracovníky v dopravě a poskytovatele dopravních služeb, by měly platit výjimky, aby se omezilo narušení vnitřního trhu a zachovalo fungování „zelených pruhů“.
(39)V zájmu zajištění jednoty cestujících rodin by se v případě dětí mladších 12 let, které jsou držiteli platného digitálního certifikátu EU COVID, ať už jde o certifikát o očkování, certifikát o testu, certifikát o zotavení, nebo negativního testu na infekci SARS-CoV-2, nemělo vyžadovat, aby podstoupily karanténu / domácí izolaci související s cestováním. Kromě toho by od požadavku podstoupit v souvislosti s cestováním karanténu / domácí izolaci nebo testy na infekci SARS-CoV-2 měly být osvobozeny děti mladší 6 let.
(40)Vznik nových variant SARS-CoV-2 je i nadále důvodem k obavám a členské státy by jej měly zohlednit v souvislosti s omezeními volného pohybu v reakci na pandemii COVID-19. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí pravidelně vyhodnocuje nové důkazy o variantách zjištěných prostřednictvím epidemiologických informací, genomického screeningu variant založeného na pravidlech nebo jiných vědeckých zdrojů 45 . Týká se to zejména variant vzbuzujících obavy, v jejichž případě existují jasné důkazy naznačující významný dopad na přenosnost, závažnost a/nebo imunitu, což by pravděpodobně mělo vliv na epidemiologickou situaci v EU/EHP, a variant vzbuzujících zájem, v jejichž případě existují důkazy o genomických vlastnostech, epidemiologické důkazy nebo důkazy in vitro, které by mohly naznačovat významný dopad na přenosnost, závažnost nebo imunitu, což by mělo reálný vliv na epidemiologickou situaci v EU/EHP. S cílem poskytnout přehled o podílu variant vzbuzujících obavy a variant vzbuzujících zájem v EU/EHP spolu s mírou sekvenování zveřejňuje Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí rovněž každý týden mapy a další údaje 46 . K získání včasných a přesných informací o vzniku a šíření variant SARS-CoV-2 vzbuzujících obavy nebo zájem je důležité, aby členské státy udržely dostatečně vysokou míru sekvenování nebo aby jí dosáhly. Nedostatečná míra sekvenování vede k omezené schopnosti odhalit šířící se varianty, které vzbuzují obavy, dříve, než budou mít dopad na celkovou epidemiologickou situaci. Zároveň je důležité, aby členské státy zohlednily rozdíly v míře sekvenování, aby se neodrazovalo od vysokých úrovní sekvenování.
(41)Varianty SARS-CoV-2 „alfa“ a „delta“, která se v Unii stala dominantní variantou, ukázaly, jaký negativní dopad mohou mít nové varianty SARS-CoV-2 na epidemiologickou situaci. Třebaže může být velmi obtížné zastavit šíření určité varianty poté, co byla zjištěna v rámci Unie, je vzhledem k jejich potenciálnímu dopadu nicméně vhodné stanovit postup záchranné brzdy pro koordinovaný přístup, který má za cíl zpomalit šíření nových variant v Unii. Za účelem zajištění koordinace mezi členskými státy by to mělo platit i pro situace, kdy členské státy v souladu s právem Unie uloží omezení, jelikož se epidemiologická situace v některé oblasti rychle zhoršuje, a to zejména v oblastech, které již jsou vážně zasaženy.
(42)Jak je stanoveno v nařízení (EU) 2021/953, pokud členský stát v souladu s právem Unie požaduje, aby držitelé digitálního certifikátu EU COVID podstoupili po vstupu na jeho území karanténu či domácí izolaci nebo test na infekci SARS-CoV-2, nebo pokud držitelům těchto certifikátů ukládá jiná omezení, například pokud se v členském státě nebo v regionu členského státu rychle zhorší epidemiologická situace, zejména v důsledku varianty SARS-CoV-2 vzbuzující obavy nebo zájem, musí o tom informovat Komisi a ostatní členské státy, pokud možno 48 hodin před zavedením takových nových opatření. Za tímto účelem musí členský stát sdělit důvody a rozsah těchto omezení s uvedením certifikátů, na jejichž držitele se vztahují, a certifikátů, jejichž držitelé jsou od nich osvobozeni, a datum a dobu trvání těchto omezení, včetně popisu jejich souladu se zásadami proporcionality a zákazu diskriminace.
(43)Postup záchranné brzdy by mohl být zahájen buď členským státem na základě informací, které mají být předloženy podle nařízení (EU) 2021/953, nebo Komisí na základě pravidelného posouzení nových důkazů o variantách prováděného Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí. Může vést k dohodě, na základě návrhu Komise, ohledně uplatňování dodatečných omezení pro cesty z dotčených oblastí po omezenou dobu, jako jsou požadavky na testování nebo karanténu / domácí izolaci cestujících nebo obojí. Jakmile bude k dispozici rámec pro stanovení a hodnocení kritérií, která by mohla vést k zásahům v oblasti veřejného zdraví namířeným proti variantám vzbuzujícím obavy, jenž je v současné době připravován evropskou expertní skupinou pro varianty SARS-CoV-2 47 , měl by být zohledněn.
(44)Aby zůstalo zachováno fungování „zelených pruhů“, měly by být požadavky na testování uložené pracovníkům v dopravě a poskytovatelům dopravních služeb v důsledku zahájení postupu záchranné brzdy omezeny na rychlé antigenní testy a neměla by být vyžadována žádná karanténa / domácí izolace. Tyto požadavky na testování by neměly vést k narušení dopravy. Dojde-li k narušení dopravy nebo dodavatelského řetězce, měly by být veškeré takové požadavky na systematické testování okamžitě odstraněny nebo zrušeny.
(45)Trasování kontaktů zůstává ústředním pilířem boje proti šíření viru, zejména v souvislosti se vznikem nových variant. Účinné a včasné trasování kontaktů je zároveň náročnější, pokud je třeba je provádět přes hranice a u velkého počtu cestujících, kteří cestují blízko sebe. Za tímto účelem byl vytvořen společný digitální formulář pro trasování cestujících („PLF“) 48 a členské státy by měly být vybízeny k tomu, aby tento společný formát používaly pro usnadnění cestování. Členské státy by měly být rovněž motivovány k tomu, aby se připojily k platformě pro výměnu PLF, která byla zřízena na základě prováděcího rozhodnutí Komise (EU) 2021/858 49 , aby posílily své schopnosti přeshraničního trasování kontaktů pro všechny druhy dopravy. Platforma pro výměnu PLF umožňuje bezpečnou, včasnou a účinnou výměnu údajů mezi příslušnými orgány členských států tím, že jim umožňuje předávat informace z jejich stávajících vnitrostátních systémů pro digitální PLF a relevantní epidemiologické informace jiným příslušným orgánům interoperabilním a automatickým způsobem.
(46)Pokud se formuláře pro trasování cestujících používají i pro jiné účely, než je trasování kontaktů, například k rozhodnutí o tom, zda má příchozí cestující podstoupit test na infekci SARS-CoV-2, nemělo by nepředložení tohoto formuláře včas před příjezdem vést k odepření vstupu cestujícímu do dotčené země, jelikož by to představovalo závažné omezení volného pohybu. Tito cestující by však mohli mít případně povinnost podstoupit jiná opatření, jako je test na infekci SARS-CoV-2 po příjezdu.
(47)Jasné, včasné a komplexní informování široké veřejnosti má i nadále zásadní význam pro snížení dopadů veškerých zavedených omezení volného pohybu a zajišťuje předvídatelnost, právní jistotu a dodržování ze strany občanů. Členské státy by měly tyto informace poskytovat včas, a to i prostřednictvím internetové platformy „Re-open EU“ 50 . Členské státy by měly být rovněž vybízeny k tomu, aby na platformě „Re-open EU“ poskytovaly informace o vnitrostátním používání digitálních certifikátů EU COVID, vzhledem k významu těchto informací pro cestující z jiných členských států.
(48)Vzhledem k vyvíjející se epidemiologické situaci a k zpřístupňování relevantnějších vědeckých důkazů by Komise za podpory Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí měla toto doporučení pravidelně přezkoumávat a svá zjištění předávat Radě ke zvážení společně s návrhem změny tohoto doporučení, bude-li to nezbytné.
(49)Jelikož toto doporučení upravuje a dále rozvíjí společný přístup za účelem usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19, mělo by být doporučení Rady (EU) 2020/1475 nahrazeno.
(50)Aby byl k provedení koordinovaného přístupu stanoveného v tomto doporučení poskytnut dostatek času, mělo by se toto doporučení použít ode dne 10. ledna 2022.
(51)V souladu se zásadou proporcionality by měly být mechanismy zavedené tímto doporučením přísně omezeny co do rozsahu a času na omezení přijatá v reakci na tuto pandemii. Nejpozději tehdy, když přestane platit nařízení (EU) 2021/953, by mělo přestat platit i toto doporučení,
PŘIJALA TOTO DOPORUČENÍ:
Obecné zásady
Při přijímání a uplatňování opatření na ochranu veřejného zdraví v reakci na pandemii COVID-19 by členské státy měly své činnosti koordinovat na základě těchto zásad:
1.Veškerá omezení volného pohybu osob v Unii zaváděná za účelem omezení šíření onemocnění COVID-19 by měla být založena na specifických a omezených důvodech veřejného zájmu, konkrétně na ochraně veřejného zdraví. Je nezbytné, aby taková omezení byla uplatňována v souladu s obecnými zásadami práva Unie, zejména se zásadou proporcionality a zákazu diskriminace. Jakákoli přijatá opatření by tudíž neměla překračovat rámec toho, co je nezbytně nutné k ochraně veřejného zdraví.
2.Veškerá taková omezení by měla být zrušena, jakmile to epidemiologická situace dovolí.
3.Členské státy by měly zajistit, aby veškeré požadavky uložené občanům a podnikům představovaly konkrétní přínos pro úsilí v oblasti veřejného zdraví za účelem boje proti pandemii a nevytvářely nepřiměřenou a zbytečnou administrativní zátěž.
4.Nesmí docházet k diskriminaci mezi členskými státy, například uplatňováním velkorysejších pravidel na cestování do a ze sousedního členského státu ve srovnání s cestováním do a z jiných členských států ve stejné epidemiologické situaci.
5.Omezení nesmí být diskriminační, což znamená, že by se měla použít stejně i na vracející se státní příslušníky dotčeného členského státu. Omezení se nemohou zakládat na státní příslušnosti dotčené osoby.
6.Členské státy by měly vždy povolovat vstup svým vlastním státním příslušníkům a občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům, kteří jsou rezidenty na jejich území. Členské státy by v zásadě neměly odpírat vstup jiným osobám cestujícím z jiných členských států a měly by usnadňovat rychlý průjezd přes svá území.
7.Členské státy by měly věnovat zvláštní pozornost specifikům přeshraničních regionů, nejvzdálenějších regionů, exkláv a zeměpisně izolovaných oblastí, jakož i potřebě spolupráce na místní a regionální úrovni.
8.Členské státy by měly zamezit narušení dodavatelských řetězců a nezbytně nutných cest a měly by zachovat dopravní toky v souladu se systémem „zelených pruhů“.
9.Členské státy by si měly pravidelně vyměňovat informace o všech záležitostech, na něž se vztahuje oblast působnosti tohoto doporučení.
10.Omezení by neměla mít podobu zákazů provozování některých dopravních služeb.
Koordinovaný rámec pro usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19
11.Cestující, kteří jsou držiteli platného digitálního certifikátu EU COVID vydaného podle nařízení (EU) 2021/953, jenž splňuje podmínky bodu 12, by neměli podléhat dalším omezením volného pohybu. Zejména by se nemělo požadovat, aby osoby cestující v rámci Unie podstoupily karanténu.
V této souvislosti by se na první pododstavec měly vztahovat tyto odchylky:
a)výjimky stanovené v bodě 16;
b)výjimky stanovené v bodě 19 písm. a) pro příjezdy z oblastí, kde je úroveň výskytu viru velmi nízká, a tudíž není pravděpodobné, že by měly za následek významnou úroveň importovaných případů;
c)dodatečná opatření stanovená v bodě 19 písm. c) pro příjezdy z oblastí, kde je úroveň výskytu viru velmi vysoká, a tudíž je pravděpodobné, že by měly za následek významnou úroveň importovaných případů;
d)dodatečná opatření dohodnutá podle bodu 25 s cílem zpomalit šíření nových variant SARS-CoV-2 vzbuzujících obavy nebo zájem.
12.Digitální certifikát EU COVID by měl být uznán, pokud lze ověřit jeho pravost, platnost a integritu a pokud splňuje tyto podmínky:
a)Certifikáty o očkování vydané v souladu s nařízením (EU) 2021/953 pro očkovací látku proti COVID-19, na niž se vztahuje čl. 5 odst. 5 první pododstavec uvedeného nařízení, podle nichž od úplného očkování uplynulo nejméně čtrnáct dní. Úplným očkováním se rozumí:
–obdržení druhé dávky v případě dvoudávkové očkovací látky,
–obdržení jednodávkové očkovací látky,
–obdržení jedné dávky dvoudávkové očkovací látky po předchozím prodělání infekce SARS-CoV-2 v souladu se strategií očkování členského státu očkování,
–obdržení dodatečné dávky po dokončení základního očkování
za předpokladu, že od data očkování uvedeného v certifikátu uplynulo méně než 9 měsíců, pokud byl certifikát vydán po dokončení základního očkování.
Během této lhůty devíti měsíců by certifikáty o očkování vydané po dokončení základního očkování měly být pro účely cestování v rámci výkonu práva na volný pohyb nadále uznávány, a to i pokud jsou v dotčených členských státech podávány dodatečné dávky.
Členské státy by měly zajistit přístup k očkování posilovacími dávkami pro ty skupiny obyvatelstva, jejichž certifikáty o očkování se blíží konci standardní doby uznávání.
Členské státy by mohly uznávat také certifikáty o očkování vydané v souladu s nařízením (EU) 2021/953 pro očkovací látky proti COVID-19, na něž se vztahuje čl. 5 odst. 5 druhý pododstavec nařízení o digitálním certifikátu EU COVID.
Na základě dalších vědeckých důkazů by Komise měla přístup stanovený v písmenu a) pravidelně přehodnocovat.
b)Certifikáty o testu vydané v souladu s nařízením (EU) 2021/953, které uvádějí negativní výsledek testu získaný:
–ne více než 72 hodin před příjezdem v případě testu založeného na amplifikaci molekulárních nukleových kyselin (NAAT) nebo
–ne více než 48 hodin před příjezdem v případě rychlého antigenního testu uvedeného ve společném a aktualizovaném seznamu rychlých antigenních testů na COVID-19 51 , který byl vytvořen na základě doporučení Rady ze dne 21. ledna 2021 52 .
Pro účely cestování v rámci výkonu práva na volný pohyb by členské státy měly uznávat oba typy testů.
Členské státy by se měly snažit zajistit, aby byly certifikáty o testu vydány co nejdříve po odběru vzorku pro test.
c)Certifikáty o zotavení vydané v souladu s nařízením (EU) 2021/953, které uvádějí, že od data prvního pozitivního výsledku testu NAAT uplynulo méně než 180 dnů.
13.Členské státy by měly využívat standardizovanou funkci zpracování provozních pravidel, kterou nabízí systém digitálních certifikátů EU COVID.
14.Pokud toto doporučení odkazuje na digitální certifikáty EU COVID vydané v souladu s nařízením (EU) 2021/953, je třeba to vykládat v tom smyslu, že se to týká i certifikátů, na něž se vztahuje prováděcí akt přijatý podle čl. 3 odst. 10 nebo čl. 8 odst. 2 uvedeného nařízení a které vydaly třetí země občanům Unie a jejich rodinným příslušníkům. Členské státy se rovněž vyzývají, aby vydávaly certifikáty o očkování podle čl. 8 odst. 1 nařízení (EU) 2021/953.
15.Osoby, které nejsou držiteli digitálního certifikátu EU COVID vydaného v souladu s nařízením (EU) 2021/953, by mohly mít povinnost podstoupit před příjezdem nebo po něm test NAAT nebo rychlý antigenní test uvedený ve společném a aktualizovaném seznamu.
Výjimky
16.Tyto kategorie cestujících by neměly mít povinnost vlastnit platný digitální certifikát EU COVID vydaný podle nařízení (EU) 2021/953:
a)tyto typy cestujících s nezbytnou funkcí či potřebou při výkonu této nezbytné funkce:
–pracovníci v dopravě nebo poskytovatelé dopravních služeb, včetně řidičů a posádek nákladních vozidel přepravujících zboží pro použití na daném území, jakož i těch, která pouze projíždějí,
–pacienti cestující z naléhavých zdravotních důvodů,
–námořníci;
b)osoby, které žijí v příhraničních oblastech a denně nebo často cestují přes hranice za účelem práce, podnikání, vzdělávání, za rodinou, zdravotní péčí nebo za účelem poskytování péče;
c)děti mladší 12 let.
Mapa EU v barvách semaforu a výjimky a další opatření, jež jsou na ní založeny
17.Na základě údajů poskytnutých členskými státy by Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí mělo zveřejňovat mapu členských států rozdělenou podle regionů, která udává potenciální riziko infekce SARS-CoV-2 u osoby cestující z daného regionu podle systému semaforu. Tato mapa by měla zahrnovat rovněž údaje z Islandu, Lichtenštejnska, Norska a, jakmile to podmínky dovolí 53 , ze Švýcarské konfederace.
Mapa v barvách semaforu by měla vycházet z kritérií, prahových hodnot a barevných kódů stanovených v příloze. Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí by mělo rovněž nadále zveřejňovat samostatné mapy pro další epidemiologické ukazatele.
18.Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí by mělo každý týden zveřejňovat aktualizované verze map a podkladové údaje.
19.Mapa v barvách semaforu by měla veřejnosti a orgánům členských států poskytovat informace o vývoji epidemiologické situace v Unii. Členské státy by mimoto měly na základě mapy v barvách semaforu uplatňovat tato opatření:
a)osoby cestující z oblastí klasifikovaných jako „zelené“ by neměly mít povinnost být držiteli platného digitálního certifikátu EU COVID vydaného podle nařízení (EU) 2021/953;
b)členské státy by měly odrazovat od všech cest, které nejsou nezbytně nutné, do a z oblastí klasifikovaných jako „tmavě červené“;
c)osoby, které nejsou držiteli certifikátu o očkování nebo o zotavení a přijíždějí z oblastí klasifikovaných jako „tmavě červené“, by měly mít povinnost podstoupit před odjezdem test NAAT nebo rychlý antigenní test uvedený ve společném a aktualizovaném seznamu a po příjezdu podstoupit karanténu / domácí izolaci v délce deseti dnů. Karanténa / domácí izolace by měla být ukončena dříve, pokud dotčená osoba nejdříve pátý den po příjezdu podstoupí test na infekci SARS-CoV-2 a výsledek tohoto testu je negativní.
Jestliže se na tyto osoby vztahuje bod 16 písm. a) nebo b), nemělo by se vyžadovat, aby podstoupily karanténu / domácí izolaci, může se však vyžadovat, aby byly držiteli certifikátu o negativním testu. Odchylně by se u pracovníků v dopravě a poskytovatelů dopravních služeb nemělo při výkonu této nezbytné funkce vyžadovat, aby podstoupili domácí izolaci / karanténu nebo aby byli držiteli certifikátu o negativním testu.
U dětí mladších 12 let, které jsou držiteli platného digitálního certifikátu EU COVID nebo negativního testu na infekci SARS-CoV-2 a přijíždějí z oblastí klasifikovaných jako „tmavě červené“, by se nemělo vyžadovat, aby podstoupily karanténu / domácí izolaci. Kromě toho u dětí mladších 6 let by se nemělo vyžadovat, aby podstoupily karanténu / domácí izolaci související s cestováním nebo testy na infekci SARS-CoV-2 související s cestováním.
Řešení variant vzbuzujících obavy nebo zájem a záchranná brzda
20.Členské státy by měly věnovat zvláštní pozornost šíření nových variant SARS-CoV-2 vzbuzujících obavy nebo zájem, zejména variant, které zvyšují přenosnost nebo závažnost onemocnění nebo ovlivňují účinnost očkovacích látek. Za tímto účelem by členské státy měly využívat údaje a posouzení rizik zveřejněné Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí, které se týkají variant vzbuzujících obavy nebo zájem v EU/EHP.
Na podporu členských států by Evropské středisko pro prevenci a kontrolu nemocí mělo i nadále zveřejňovat informace a mapy týkající se variant SARS-CoV-2, které vzbuzují obavy nebo zájem, zejména pokud jde o míry sekvenování a rozložení variant.
21.K získání včasných a přesných informací o vzniku a šíření variant SARS-CoV-2 vzbuzujících obavy nebo zájem by členské státy měly dosáhnout nebo udržet vysoké míry sekvenování, v ideálním případě na úrovni, která umožňuje odhalit varianty představující 1 % nebo méně virů v oběhu.
Členské státy by měly každý týden poskytovat údaje o výsledcích sekvencí pozitivních případů SARS-CoV-2 a míře sekvenování, a to i na regionální úrovni, aby se zajistilo, že případná opatření bude možné zaměřit na ty regiony, kde jsou nezbytně nutná.
22.Pokud členský stát požaduje, aby cestující, včetně držitelů digitálních certifikátů EU COVID, podstoupili po vstupu na jeho území karanténu / domácí izolaci nebo test na infekci SARS-CoV-2, nebo pokud v reakci na vznik nové varianty SARS-CoV-2 vzbuzující obavy nebo zájem ukládá držitelům těchto certifikátů jiná omezení, měl by o tom informovat Komisi a ostatní členské státy, mimo jiné poskytnutím informací uvedených v čl. 11 odst. 2 nařízení (EU) 2021/953. Tyto informace by měly být poskytnuty pokud možno 48 hodin před zavedením takových nových opatření. Je-li to možné, měla by být tato opatření omezena na regionální úroveň.
To by mělo platit i pro situace, kdy členský stát uloží v souladu s právem Unie další požadavky na karanténu / domácí izolaci nebo testy, neboť se epidemiologická situace v členském státě nebo určité oblasti členského státu rychle zhoršuje, a to zejména v oblastech, které již jsou klasifikovány jako „tmavě červené“. V takovém případě by poskytnuté informace měly jasně uvádět, proč jsou další opatření nezbytná a přiměřená.
23.V případě, že členský stát použije záchrannou brzdu, a v důsledku toho vyžaduje, aby pracovníci v dopravě a poskytovatelé dopravních služeb podstoupili test na infekci COVID-19, měly by být použity rychlé antigenní testy a neměla by se vyžadovat karanténa, což by nemělo vést k narušení dopravy. Dojde-li k narušení dopravy nebo dodavatelského řetězce, měly by členské státy veškeré takové požadavky na systematické testování okamžitě odstranit nebo zrušit, aby zůstalo zachováno fungování „zelených pruhů“.
24.Na základě informací poskytnutých v souladu s bodem 22 by měla Rada v úzké spolupráci s Komisí a za podpory Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí situaci koordinovaným způsobem přezkoumat. Během tohoto koordinačního zasedání by měl dotčený členský stát uvést důvody svých opatření.
Na základě pravidelného posouzení nových důkazů o variantách prováděného Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí a na základě rámce vytvořeného evropskou expertní skupinou pro varianty SARS-CoV-2, jakmile bude tento rámec k dispozici, může Komise rovněž navrhnout jednání v Radě ohledně nové varianty SARS-CoV-2 vzbuzující obavy nebo zájem nebo ohledně rychle se zhoršující epidemiologické situace v určitém členském státě nebo v regionu určitého členského státu.
25.Během jednání podle bodu 24 by Komise mohla, je-li to nezbytné a vhodné, navrhnout, aby se Rada dohodla na koordinovaném přístupu, pokud jde o cestování z dotčených oblastí, jenž má zejména zpomalit šíření varianty v rámci Unie, jako jsou požadavky na testování a/nebo karanténu / domácí izolaci cestujících.
26.Každá situace, která vede k přijetí opatření podle tohoto bodu, by měla být pravidelně přezkoumávána. Komise nebo členské státy mohou navrhnout zrušení opatření zavedených v souladu s koordinovaným přístupem k novým variantám SARS-CoV-2 vzbuzujícím obavy nebo zájem.
Formulář pro trasování cestujících a trasování kontaktů
27.Členské státy by mohly zvážit požadavek, aby osoby cestující na jejich území prostředky hromadné dopravy s předem přiděleným sedadlem nebo prostorem předkládaly formuláře pro trasování cestujících (PLF) v souladu s požadavky na ochranu údajů. Za tímto účelem by členské státy měly využívat společný digitální formulář pro trasování cestujících, který byl vyvinut v rámci EU Healthy Gateways 54 , a připojit se k platformě pro výměnu PLF, aby posílily své schopnosti přeshraničního trasování kontaktů u všech druhů dopravy.
28.Pokud se u osoby po příjezdu do místa určení objeví příznaky, mělo by se v souladu s místní praxí uskutečnit testování, diagnostika, izolace a trasování kontaktů a neměl by být odepřen vstup. Informace o případech zjištěných při příjezdu by měly být pro účely trasování kontaktů prostřednictvím platformy pro výměnu PLF nebo případně prostřednictvím systému včasného varování a reakce neprodleně sdíleny s orgány veřejného zdraví zemí, v nichž dotčená osoba během předchozích čtrnácti dnů pobývala.
Komunikace a informování veřejnosti
29.V souladu s článkem 11 nařízení (EU) 2021/953 by členské státy měly příslušným zúčastněným stranám a široké veřejnosti co nejdříve před tím, než nová opatření nabudou účinnosti, poskytnout jasné, komplexní a včasné informace o veškerých opatřeních ovlivňujících právo na volný pohyb a o veškerých doprovodných požadavcích, jako je nutnost předložit formulář pro trasování cestujících. Obecně by tyto informace měly být zveřejněny nejméně 24 hodin před tím, než daná opatření nabudou účinnosti, s přihlédnutím k tomu, že v případě mimořádných událostí epidemiologické povahy je zapotřebí určité míry flexibility. Tyto informace by měly být zveřejněny i ve strojově čitelném formátu.
30.Tyto informace by měly být pravidelně aktualizovány členskými státy a rovněž zpřístupněny na internetové platformě „Re-open EU“, která by měla obsahovat mapu pravidelně zveřejňovanou Evropským střediskem pro prevenci a kontrolu nemocí podle bodu 17. V příslušných případech by členské státy měly na platformě „Re-open EU“ poskytnout také informace o vnitrostátním používání digitálních certifikátů EU COVID.
31.Je třeba jasně popsat podstatu opatření, jejich zeměpisnou působnost a kategorie osob, na něž se vztahují.
Závěrečná ustanovení
32.Komise by měla provádět pravidelný přezkum tohoto doporučení za podpory Evropského střediska pro prevenci a kontrolu nemocí. O tomto přezkumu by Komise měla pravidelně podávat zprávy Radě.
33.Doporučení (EU) 2020/1475 se nahrazuje tímto doporučením.
34.Toto doporučení by se mělo použít ode dne 10. ledna 2022.
35.Toto doporučení přestane platit nejpozději ve stejnou dobu jako nařízení (EU) 2021/953.
V Bruselu dne
Za Radu
předseda/předsedkyně
EVROPSKÁ KOMISE
V Bruselu dne 25.11.2021
COM(2021) 749 final
PŘÍLOHA
návrhu doporučení Rady
o koordinovaném přístupu za účelem usnadnění bezpečného volného pohybu během pandemie COVID-19 a o nahrazení doporučení (EU) 2020/1475
PŘÍLOHA
Mapa EU v barvách semaforu
1.Mapa v barvách semaforu by měla být založena na těchto kritériích:
a)„čtrnáctidenní míra hlášení případů“, tj. celkový počet nově hlášených případů COVID-19 na 100 000 obyvatel za posledních čtrnáct dnů na regionální úrovni;
b)„proočkovanost“, tj. kumulativní míra úplné proočkovanosti základním očkováním u celkové populace na regionální úrovni;
c)„míra testování“, tj. počet testů na infekci COVID-19 na 100 000 obyvatel provedených během posledního týdne.
2.K dosažení celkového skóre by měla být čtrnáctidenní míra hlášení případů (C) vážena proočkovaností (V) v daném regionu. Není-li hodnota některého z těchto dvou kritérií na regionální úrovni k dispozici, měla by se použít hodnota na vnitrostátní úrovni.
K tomuto účelu by se měl použít následující vzorec:
(C+C*(100-V)/100)/2 = vážená míra
3.Oblast by měla být na mapě v barvách semaforu vyznačena těmito barvami:
a)zelená, činí-li vážená míra méně než 40;
b)oranžová, činí-li vážená míra méně než 100, avšak 40 nebo více;
c)červená, činí-li vážená míra méně než 300, avšak 100 nebo více;
d)tmavě červená, činí-li vážená míra 300 nebo více;
e)tmavě šedá, činí-li míra testování 600 nebo méně;
f)šedá, nejsou-li k posouzení písmen a) až e) k dispozici dostatečné údaje.