EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.5.2020

COM(2020) 451 final

2020/0101(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

•Soulad s ostatními politikami Unie

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

•Subsidiarita

•Proporcionalita

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

•Konzultace se zúčastněnými stranami

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Nevztahuje se na tento návrh.

•Posouzení dopadů

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Nevztahuje se na tento návrh.

•Základní práva

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

5.OSTATNÍ PRVKY

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

2020/0101 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 177 a čl. 322 odst. 1 písm. a) této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 3 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 4 ,

s ohledem na stanovisko Účetního dvora,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Členské státy zasáhla bezprecedentní krize způsobená následky pandemie COVID-19. Tato krize brání členským státům v růstu, což následně zhoršuje vážný nedostatek likvidity způsobený náhlým a značným zvýšením veřejných investic, jež jsou třeba ve zdravotnictví a v dalších odvětvích hospodářství těchto států. Vznikla tak výjimečná situace, kterou je třeba řešit za pomoci zvláštních opatření.

(2)V zájmu řešení dopadů krize byla nařízení (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 1301/2013 dne 30. března 2020 pozměněna, aby umožnila větší flexibilitu při provádění operačních programů podporovaných z Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR), Evropského sociálního fondu (ESF) a Fondu soudržnosti (dále jen „fondy“) a z Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF). Poněvadž se však ještě zhoršily vážné nepříznivé dopady na hospodářství a společnost Unie, byla obě nařízení dne 23. dubna 2020 znovu pozměněna, aby poskytla mimořádnou dodatečnou flexibilitu spočívající ve snazší mobilizaci nevyužité podpory z fondů a zjednodušení procesních požadavků spojených s prováděním programů a audity, a členské státy se tak mohly soustředit na nezbytnou reakci na bezprecedentní krizi.

(3)V zájmu nápravy obrovských hospodářských otřesů vyplývajících z mimořádných omezení, která členské státy zavedly k omezení šíření COVID-19, a vzhledem k riziku asymetrického oživení následkem toho, že jednotlivé členské státy nemají k dispozici stejné prostředky, což má závažné dopady na fungování vnitřního trhu, schválila Evropská rada dne 23. dubna 2020 „Plán cesty k oživení“ se silnou investiční složkou, vyzvala ke zřízení evropského fondu na podporu oživení a pověřila Komisi, aby zpracovala analýzu potřeb, a prostředky tak mohly směřovat do odvětví a zeměpisných oblastí, které jsou nejvíce postiženy, a aby zároveň vyjasnila souvislost s víceletým finančním rámcem na období 2021–2027.

(4)V souladu s nařízením [nařízení o evropském nástroji na podporu oživení] a v mezích dostupných zdrojů, které jsou mu přiděleny, by se v rámci evropských strukturálních a investičních fondů měla provádět opatření na podporu oživení a odolnosti s cílem řešit nebývalý dopad krize způsobené koronavirem. Tyto dodatečné zdroje by měly být použity tak, aby byly dodrženy lhůty stanovené v nařízení [nařízení o ERI]. Další zdroje pro hospodářskou, sociální a územní soudržnost by navíc měly být zpřístupněny v rámci revize víceletého finančního rámce na období 2014–2020.

(5)Dodatečná výjimečná částka ve výši 58 272 800 000 EUR na rozpočtový závazek ze strukturálních fondů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na roky 2020, 2021 a 2022 by měla být poskytnuta nejvíce zasaženým členským státům a regionům s cílem podpořit je při zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 nebo při přípravě na ekologické, digitální a odolné oživení hospodářství, přičemž prostředky je třeba rychle přesunout do reálné ekonomiky prostřednictvím stávajících operačních programů. Prostředky na rok 2020 pocházejí z navýšení dostupných zdrojů na hospodářskou, sociální a územní soudržnost ve víceletém finančním rámci na období 2014–2020, kdežto zdroje na roky 2021 a 2022 pocházejí z nástroje Evropské unie na podporu oživení. Část dodatečných prostředků by měla být přidělena na technickou pomoc z podnětu Komise. Komise by měla stanovit rozdělení zbývajícího objemu dodatečných zdrojů pro každý členský stát na základě metody pro přidělování založené na nejnovějších dostupných objektivních statistických údajích o relativní prosperitě členských států a velikosti dopadu současné krize na jejich hospodářství a společnost. Vzhledem ke zvláštní zranitelnosti hospodářství a společnosti v nejvzdálenějších regionech by metoda přidělování měla pro tyto regiony počítat se zvláštní dodatečnou částkou. Aby bylo možné zohlednit vyvíjející se povahu dopadů krize a přidělit dodatečné zdroje připadající na rok 2022, mělo by se rozdělení v roce 2021 revidovat na základě téže metody přidělování a s využitím nejnovějších statistických údajů dostupných k 19. říjnu 2021.

(6)Na toto nařízení se použijí horizontální finanční pravidla přijatá Evropským parlamentem a Radou na základě článku 322 Smlouvy o fungování Evropské unie. Tato pravidla jsou uvedena ve finančním nařízení a určují zejména postup pro sestavování a plnění rozpočtu prostřednictvím grantů, zadávání veřejných zakázek, cen a nepřímého plnění a dále stanoví kontroly odpovědnosti účastníků finančních operací. Pravidla přijatá na základě článku 322 SFEU se rovněž týkají ochrany rozpočtu Unie v případě všeobecných nedostatků týkajících se právního státu v členských státech, neboť dodržování právního státu je základní podmínkou řádného finančního řízení a efektivního financování z EU.

(7)Aby měly členské státy maximální flexibilitu a mohly si svá opatření na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 nebo na přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství co nejvíce přizpůsobit, měla by Komise příděly prostředků stanovit na úrovni členských států. Stejně tak by mělo být stanoveno, že dodatečné zdroje lze použít na pomoc nejchudším osobám. Dále je nutno stanovit stropy pro přidělování na technickou pomoc z podnětu členských států a zároveň umožnit členským státům maximální flexibilitu při přidělování prostředků v rámci operačních programů podporovaných z EFRR nebo ESF. Na vysvětlenou je třeba uvést, že u dodatečných zdrojů není nutné dodržet minimální podíl ESF. Předpokládá se, že dodatečné zdroje budou vynaloženy rychle, a proto by s nimi související závazky měly být zrušeny až při uzavření operačních programů.

(8)U dodatečných zdrojů by rovněž měla být zavedena možnost finančních převodů mezi EFRR a ESF v rámci cíle „Investice pro růst a zaměstnanost“, jak je tomu již v případě části celkových zdrojů na programování v roce 2020 v souladu s článkem 25a nařízení (EU) č. 1303/2013. Tyto převody by neměly ovlivnit zdroje dostupné v rámci cíle Evropská územní spolupráce ani konkrétní příděl pro Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí.

(9)K doplnění opatření, jež jsou k dispozici v rámci podpory z EFRR, která byla rozšířena nařízeními Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 a (EU) 2020/558 5 , by členské státy měly mít i nadále možnost využívat dodatečné zdroje především na investice do výrobků a služeb v oblasti zdravotnictví, na poskytování podpory v podobě provozního kapitálu nebo investiční podpory pro malé a střední podniky, na operace přispívající k přechodu na digitální a zelenou ekonomiku, infrastrukturu poskytující občanům základní služby nebo na hospodářskou podporu regionům, které jsou nejzávislejší na odvětvích, jež byla krizí zasažena nejvíce. Měla by se rovněž podporovat technická pomoc. V zájmu zjednodušení programování a provádění dodatečných zdrojů je vhodné, aby se tyto zdroje soustředily výhradně na nový tematický cíl „Podpora zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a příprava ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství“, který by měl rovněž být jedinou investiční prioritou.

(10)V případě ESF by členské státy měly dodatečné zdroje použít především na podporu zachování pracovních míst, mimo jiné prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby a podpory osob samostatně výdělečně činných, vytváření pracovních míst, zejména pro osoby ve zranitelném postavení, na podporu opatření pro zaměstnanost mladých lidí, vzdělávání a odbornou přípravu, rozvoj dovedností a zlepšení přístupu k sociálním službám obecného zájmu, a to i pro děti. Je třeba vyjasnit, že za současných mimořádných okolností lze podporu režimů zkrácené pracovní doby pro zaměstnance a osoby samostatně výdělečně činné v souvislosti s pandemií COVID-19 poskytovat i v případě, že není kombinována s aktivními opatřeními na trhu práce, ledaže tato opatření ukládají vnitrostátní právní předpisy. Unie by tyto režimy zkrácené pracovní doby měla podporovat dočasně.

(11)Aby měly členské státy dostatek finančních prostředků na rychlé provedení krizových opatření v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravou ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství, je v zájmu rychlého provedení opatření podporovaných z dodatečných zdrojů nezbytné poskytnout vyšší počáteční předběžnou platbu. Počáteční předběžné financování by členským státům mělo zajistit prostředky k tomu, aby příjemcům v případě potřeby poskytly zálohové platby a po předložení žádostí o platbu jim mohly prostředky rychle vyplácet.

(12)Členské státy by měly mít možnost přidělit dodatečné zdroje na nové specializované operační programy nebo nové prioritní osy v rámci stávajících programů. V zájmu rychlého provádění mohou být u nových specializovaných operačních programů určeny pouze orgány, které jsou již určeny u stávajících operačních programů podporovaných z EFRR, ESF nebo Fondu soudržnosti. Od členských států by se nemělo vyžadovat předběžné hodnocení a množství náležitostí, které se požaduje při předložení operačního programu ke schválení Komisi, by se mělo omezit.

(13)S cílem zmírnit zátěž veřejných rozpočtů při zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a při přípravě na ekologické, digitální a odolné oživení hospodářství, by členské státy měly výjimečně dostat možnost požádat až o 100% spolufinancování, které by se vztahovalo na jednotlivé prioritní osy operačních programů poskytujících podporu z dodatečných zdrojů.

(14)Aby mohly členské státy v rámci stávajícího programového období rychle uvolňovat dodatečné zdroje na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství, je opodstatněné, aby výjimečně nemusely dodržovat předběžné podmínky a požadavky týkající se výkonnostní rezervy a uplatňování výkonnostního rámce, tematického zaměření, a to i co se týče prahových hodnot stanovených u EFRR pro udržitelný rozvoj měst, a požadavků na přípravu komunikační strategie pro dodatečné zdroje. Je však třeba, aby členské státy provedly do 31. prosince 2024 alespoň jedno hodnocení s cílem posoudit účinnost, efektivnost a dopad dodatečných zdrojů a také to, jak přispěly ke splnění cílů nového specializovaného tematického cíle. Aby se daly na úrovni Unie snáze zajistit srovnatelné informace, doporučuje se členským státům, aby u každého programu používaly specifické ukazatele, které poskytla Komise. Členské státy a řídicí orgány by navíc při plnění svých povinností souvisejících s informacemi, komunikací a zviditelněním měly zvyšovat povědomí o výjimečných opatřeních Unie a zdrojích, které poskytla, zejména informováním potenciálních příjemců, příjemců, účastníků, konečných příjemců finančních nástrojů a široké veřejnosti o existenci a objemu dodatečných zdrojů a dodatečné podpoře, která z nich plyne.

(15)Aby se tyto dodatečné zdroje podařilo nasměrovat do nejpotřebnějších zeměpisných oblastí, nebudou se dodatečné zdroje přidělené EFRR a ESF výjimečně, a aniž jsou dotčena obecná pravidla pro přidělování zdrojů ze strukturálních fondů, členit podle jednotlivých kategorií regionů. Předpokládá se však, že členské státy zohlední potřeby v jednotlivých regionech a jejich úroveň rozvoje, aby středem pozornosti v souladu s cíli hospodářské, sociální a územní soudržnosti podle článku 173 SFEU zůstaly méně rozvinuté regiony. Členské státy by rovněž měly v souladu se zásadami partnerství zapojit místní a regionální orgány i příslušné orgány zastupující občanskou společnost.

(16)Aby se usnadnily převody povolené na základě změn tohoto nařízení, neměla by se na ně vztahovat podmínka stanovená v čl. 30 odst. 1 písm. f) finančního nařízení o použití prostředků na stejný cíl.

(17)Jelikož cílů tohoto nařízení, totiž reakce na dopady krize v oblasti veřejného zdraví zavedením flexibilních opatření při poskytování podpory z fondů ESI, nemohou uspokojivě dosáhnout členské státy, ale spíše jich lze z důvodu rozsahu nebo účinků navrhované činnosti lépe dosáhnout na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je nezbytné k dosažení těchto cílů.

(18)Vzhledem k naléhavosti situace v souvislosti s pandemií COVID-19 by toto nařízení mělo vstoupit v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

(19)Vzhledem k pandemii COVID-19 a naléhavé potřebě řešit související krizi v oblasti veřejného zdraví se má za to, že je nezbytné uplatnit výjimku ze lhůty osmi týdnů uvedenou v článku 4 Protokolu č. 1 o úloze vnitrostátních parlamentů v Evropské unii, připojeného ke Smlouvě o Evropské unii, Smlouvě o fungování Evropské unie a Smlouvě o založení Evropského společenství pro atomovou energii.

(20)Nařízení (EU) č. 1303/2013 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno.

(21)Ustanovení čl. 135 odst. 2 Dohody o vystoupení Spojeného království Velké Británie a Severního Irska z Evropské unie a Evropského společenství pro atomovou energii 6 stanoví, že změny nařízení Rady (EU, EURATOM) č. 1311/2013 7 nebo rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom 8 , které jsou přijaty ke dni vstupu dané dohody v platnost nebo po tomto dni, se na Spojené království nevztahují, pokud mají dopad na jeho finanční závazky. Podpora podle tohoto nařízení na rok 2020 je financována zvýšením stropu víceletého finančního rámce a na roky 2021 a 2022 zvýšením stropu vlastních zdrojů Unie, což by mělo dopad na finanční závazky Spojeného království. Toto nařízení by se proto na Spojené království a ve Spojeném království nemělo použít,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (EU) č. 1303/2013 se mění takto:

1.v článku 91 se vkládá nový odstavec 1a, který zní:

„1a Kromě celkových prostředků uvedených v odstavci 1 jsou na rozpočtový závazek pro rok 2020 k dispozici dodatečné zdroje ve výši 5 000 000 000 EUR v běžných cenách na hospodářskou, sociální a územní soudržnost, které se přidělují EFRR a ESF.“;

2.Vkládají se nové články 92a a 92b, které znějí:

„Článek 92a

Zdroje z nástroje Evropské unie na podporu oživení

Opatření uvedená v článku 2 nařízení [nařízení o ERI] se v rámci strukturálních fondů provádějí částkou 53 272 800 000 EUR v běžných cenách z částky uvedené v čl. 3 odst. 2 písm. a) bodě i) uvedeného nařízení, s výhradou čl. 4 odst. 3, 4 a 8 uvedeného nařízení.

Tyto dodatečné zdroje na roky 2021 a 2022 představují vnější účelově vázané příjmy v souladu s čl. 21 odst. 5 finančního nařízení.

Článek 92b

Mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)

1.    Mimořádné dodatečné zdroje uvedené v čl. 91 odst. 1a a článku 92a (dále jen „dodatečné zdroje“) jsou k dispozici v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU). Dodatečné zdroje se použijí k provádění technické pomoci podle odstavce 6 tohoto článku a operací, jimiž se provádí tematický cíl podle odstavce 10 tohoto článku.

2.    Dodatečné zdroje jsou k dispozici na rozpočtový závazek na období 2020 až 2022 nad rámec celkových prostředků uvedených v článku 91 takto:

–rok 2020: 5 000 000 000 EUR;

–rok 2021: 42 434 400 000 EUR;

–rok 2022: 10 820 400 000 EUR.

Dodatečné zdroje na rok 2020 jsou k dispozici z dodatečných zdrojů uvedených v čl. 91 odst. 1a.

Dodatečné zdroje na roky 2021 a 2022 jsou k dispozici z dodatečných zdrojů uvedených v článku 92a. Dodatečné zdroje stanovené v článku 92a rovněž podporují správní výdaje do výše 18 000 000 EUR v běžných cenách.

3.    Částka ve výši 0,35 % dodatečných zdrojů se přiděluje na technickou pomoc z podnětu Komise.

4.    Komise prostřednictvím prováděcích aktů přijme rozhodnutí, kterým stanoví rozdělení dodatečných zdrojů jako prostředků ze strukturálních fondů na roky 2020 a 2021 pro každý členský stát v souladu s kritérii a metodikou stanovenými v příloze VIIa. V roce 2021 se provede revize uvedeného rozhodnutí za účelem rozdělení dodatečných zdrojů pro rok 2022 na základě údajů dostupných k 19. říjnu 2021.

5.    Odchylně od čl. 76 prvního pododstavce se rozpočtové závazky na dodatečné zdroje týkající se jednotlivých dotčených operačních programů stanoví pro každý fond na roky 2020, 2021 a 2022.

Právní závazek uvedený v čl. 76 druhém pododstavci na roky 2021 a 2022 vstoupí v platnost dnem uvedeným v čl. 4 odst. 3 [nařízení o ERI].

Na dodatečné zdroje se nepoužije čl. 76 třetí a čtvrtý pododstavec.

Odchylně od čl. 14 odst. 3 finančního nařízení se na rozpočtové závazky na základě dodatečných zdrojů uvedených v článku 92a nepoužijí pravidla pro rušení závazků stanovená v kapitole IV hlavě IX části II a v článku 136. Odchylně od čl. 12 odst. 4 písm. c) finančního nařízení se dodatečné zdroje nepoužijí pro nástupnický program nebo akci.

Odchylně od čl. 86 odst. 2 a čl. 136 odst. 1 se závazky týkající se dodatečných zdrojů zruší podle pravidel pro ukončení programů.

Každý členský stát přidělí na operační programy dodatečné zdroje, které jsou na programování k dispozici v rámci EFRR a ESF.

Odchylně od čl. 92 odst. 7 lze rovněž navrhnout, aby byla část dodatečných zdrojů použita ke zvýšení podpory Fondu evropské pomoci nejchudším osobám (FEAD), a to před přidělením prostředků EFRR a ESF nebo zároveň s ním.

Po počátečním přidělení mohou být dodatečné zdroje na žádost členského státu o změnu operačního programu podle čl. 30 odst. 1 převedeny mezi EFRR a ESF, a to bez ohledu na procentní podíly uvedené v čl. 92 odst. 1 písm. a), b) a c).

Ustanovení čl. 30 odst. 5 se na dodatečné prostředky nepoužije. Tyto zdroje jsou vyloučeny ze základu pro výpočet stropů stanovených v uvedeném odstavci.

Pro účely použití čl. 30 odst. 1 písm. f) finančního nařízení se na tyto převody nepoužije podmínka, že prostředky musí být na stejný cíl. Převody se mohou vztahovat pouze na probíhající rok nebo na budoucí roky ve finančním plánu.

Požadavky stanovené v čl. 92 odst. 4 se nevztahují na počáteční přidělení ani na jejich následné převody.

Částky přidělené na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí v souladu s čl. 92 odst. 5 v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost nejsou dotčeny.

Dodatečné zdroje se provádějí podle pravidel fondu, k němuž jsou přiděleny nebo převedeny.

6.    Až 4 % celkových dodatečných zdrojů v rámci EFRR a ESF lze přidělit na technickou pomoc v rámci jakéhokoli stávajícího operačního programu podporovaného z EFRR nebo ESF nebo na nový operační program uvedený v odstavci 11.

7.    Odchylně od čl. 81 odst. 1 a čl. 134 odst. 1 činí počáteční předběžné financování, které má být vyplaceno v důsledku rozhodnutí Komise o přijetí operačního programu nebo schválení změny operačního programu pro účely přidělení dodatečných zdrojů, 50 % z dodatečných zdrojů přidělených na programy na rok 2020 v rámci nového tematického cíle uvedeného v odstavci 10 tohoto článku.

Pro účely použití čl. 134 odst. 2 na roční předběžné financování v letech 2021, 2022 a 2023 zahrnuje výše podpory z fondů na celé programové období pro daný operační program dodatečné zdroje.

Částku vyplacenou v rámci dodatečného počátečního předběžného financování uvedeného v prvním pododstavci Komise plně zúčtuje nejpozději při uzavření programu. 

8.    Dodatečné prostředky, které nejsou přiděleny na technickou pomoc, se použijí v rámci nového tematického cíle stanoveného v odstavci 10 k podpoře opatření na zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství.

Členské státy mohou přidělit dodatečné zdroje na jednu nebo více samostatných prioritních os v rámci stávajícího operačního programu nebo programů, nebo na nový operační program uvedený v odstavci 11. Odchylně od čl. 26 odst. 1 se program vztahuje na období do 31. prosince 2022, s výhradou výše uvedeného odstavce 4.

V případě EFRR se dodatečné zdroje použijí především na podporu investic do výrobků a služeb ve zdravotnictví, na podporu ve formě provozního kapitálu nebo investiční podpory malým a středním podnikům, na investice přispívající k přechodu na digitální a zelenou ekonomiku, investice do infrastruktury poskytující základní služby občanům a na hospodářská opatření v regionech, které jsou nejzávislejší na odvětvích, jež krize postihla nejvíce.

V případě ESF se dodatečné zdroje použijí především k zachování pracovních míst, a to i prostřednictvím režimů zkrácené pracovní doby a podpory osob samostatně výdělečně činných, a to i v případě, že tato podpora není spojena s aktivními opatřeními na trhu práce, ledaže tato opatření ukládají vnitrostátní právní předpisy. Dodatečné zdroje rovněž podpoří tvorbu pracovních míst, zejména pro osoby ve zranitelném postavení, opatření pro zaměstnanost mladých lidí, vzdělávání a odbornou přípravu, rozvoj dovedností, zejména na podporu zelené a digitální transformace, a na zlepšení přístupu k sociálním službám obecného zájmu, včetně služeb pro děti.

9.    S výjimkou technické pomoci uvedené v odstavci 6 a dodatečných zdrojů použitých pro FEAD podle odst. 5 sedmého pododstavce podporují dodatečné zdroje operace v rámci nového tematického cíle „Podpora zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a příprava ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství“, a doplňují tak tematické cíle stanovené v článku 9.

Tematický cíl uvedený v prvním pododstavci slouží výhradně k programování dodatečných zdrojů. Odchylně od čl. 96 odst. 1 písm. b), c) a d) se nekombinují s jinými investičními prioritami.

Tematický cíl uvedený v prvním pododstavci představuje rovněž jedinou investiční prioritu pro programování a provádění dodatečných zdrojů z EFRR a ESF.

Je-li v rámci stávajícího operačního programu stanovena jedna nebo více samostatných prioritních os odpovídajících tematickému cíli uvedenému v prvním pododstavci, nevyžadují se k popisu prioritní osy v revidovaném operačním programu informace uvedené v čl. 96 odst. 2 písm. b) bodech v) a vii).

Revidovaný plán financování uvedený v čl. 96 odst. 2 písm. d) stanoví přidělení dodatečných zdrojů na roky 2020, 2021 a případně na rok 2022, aniž by se určovaly částky pro výkonnostní rezervu a provádělo členění podle kategorie regionů.

Odchylně od čl. 30 odst. 1 musí být žádosti členských států o změnu programu řádně odůvodněny, a zejména se v nich musí uvádět očekávaný dopad změn programu na podporu zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství. Musí k nim být přiložen revidovaný program.

10.    Odchylně od čl. 26 odst. 4 mohou členské státy v rámci nového tematického cíle uvedeného v odstavci 10 vypracovat nový specializovaný operační program. Nevyžaduje se předběžné hodnocení podle článku 55.

Odchylně od čl. 96 odst. 2 písm. a) se v případě zřízení takového nového operačního programu v odůvodnění uvede očekávaný dopad operačního programu na podporu zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravu ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství.

Zřizuje-li se takový nový operační program, mohou členské státy pro účely čl. 96 odst. 5 písm. a) určit pouze orgány, které jsou již určeny v rámci probíhajících operačních programů podporovaných z EFRR, ESF a Fondu soudržnosti.

Podmínky stanovené v odst. 2 prvním pododstavci písm. b) bodech v) a vii), v odstavci 4, v odst. 6 písm. b) a c) a v čl. 96 odst. 7 se u takového nového operačního programu nevyžadují. Informace podle čl. 96 odst. 3 se vyžadují pouze, pokud je poskytnuta odpovídající podpora.

11.    Odchylně od čl. 120 odst. 3 prvního a druhého pododstavce lze na prioritní osu nebo osy, které jsou podporovány z dodatečných zdrojů plánovaných v rámci tematického cíle podle odstavce 10 tohoto článku, použít spolufinancování až do výše 100 %.

Odchylně od čl. 56 odst. 3 a čl. 114 odst. 2 členské státy zajistí, aby do 31. prosince 2024 bylo provedeno alespoň jedno hodnocení využití dodatečných zdrojů s cílem posoudit jejich účinnost, efektivnost, dopad a také to, jak přispěly k tematickému cíli podle odstavce 10 tohoto článku.

12.    Na dodatečné zdroje se nevztahují tato ustanovení:

a)požadavky na tematické zaměření včetně prahových hodnot stanovených pro udržitelný rozvoj měst, jak jsou stanoveny v tomto nařízení nebo pravidlech pro daný fond, a to odchylně od článku 18;

b)předběžné podmínky, odchylně od článku 19 a pravidel pro daný fond;

c)požadavky na výkonnostní rezervu a uplatňování výkonnostního rámce, odchylně od článků 20 a 22;

d)odchylka podle čl. 65 odst. 10 druhého pododstavce, která jako datum způsobilosti pro operace podporující kapacity pro zotavení z krize v souvislosti s rozšířením COVID-19 stanoví 1. únor 2020;

e)odchylka podle čl. 25a odst. 7 pro výběr operací podporujících kapacity pro zotavení z krize v souvislosti s rozšířením COVID-19, jak stanoví čl. 65 odst. 10 druhý pododstavec;

f)požadavky na přípravu komunikační strategie, odchylně od článku 116 a čl. 115 odst. 1 písm. a).

13.    Členské státy a řídicí orgány při plnění svých povinností souvisejících s informacemi, komunikací a zviditelněním podle čl. 115 odst. 1 a 3 a přílohy XII zajistí, aby si potenciální příjemci, příjemci, účastníci, koneční příjemci finančních nástrojů a široká veřejnost byli vědomi existence a objemu dodatečných zdrojů a dodatečné podpory, která z nich plyne.

Odkaz na „fond“, „fondy“ nebo „fondy ESI“ v oddílu 2.2 přílohy XII musí být buď nahrazen, nebo doplněn odkazem na [REACT-EU], poskytuje-li se na operace finanční podpora z dodatečných zdrojů.“;

3.v článku 154 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„ustanovení čl. 91 odst. 1a, čl. 92a a čl. 92b se nepoužijí na Spojené království a ve Spojeném království. Odkazy na členské státy v uvedených ustanoveních nezahrnují Spojené království.

4.    Vkládá se nová příloha VIIa.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost prvním dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU 

1.1.Název návrhu/podnětu 

1.2.Příslušné oblasti politik (skupina programů)

1.3.Návrh/podnět se týká: 

◻ nové akce 

◻ nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 9  

X prodloužení stávající akce 

◻ Sloučení jedné či více akcí v jinou/novou akci nebo přesměrování jedné či více akcí na jinou/novou akci 

1.4.Odůvodnění návrhu/podnětu 

1.4.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu, včetně podrobného harmonogramu pro zahajovací fázi provádění podnětu

1.4.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účinnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotou ze zapojení Unie“ rozumí hodnota plynoucí ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by jinak vznikla činností samotných členských států.

1.4.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.4.4.Slučitelnost a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.5.Doba trvání a finanční dopad 

X omezené trvání

–◻    s platností od [DD.MM.]RRRR do [DD.MM.]RRRR,

–X    finanční dopad od roku 2020 do roku 2022 u prostředků na závazky 11 a od roku 2020 do roku 2025 u prostředků na platby.

◻ neomezené trvání

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2021,

–poté plné fungování.

1.6.Předpokládaný způsob řízení 12  

X Přímé řízení Komisí (v případě 0,35 % přidělených prostředků týkajících se technické pomoci)

–X prostřednictvím jejích útvarů, včetně jejích zaměstnanců v delegacích Unie,

–◻    prostřednictvím výkonných agentur.

X Sdílené řízení s členskými státy

◻ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

–◻ třetí země nebo subjekty určené těmito zeměmi,

–◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte),

–◻ EIB a Evropský investiční fond,

–◻ subjekty uvedené v článcích 70 a 71 finančního nařízení,

–◻ veřejnoprávní subjekty,

–◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky,

–◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky,

–◻ osoby pověřené prováděním specifických akcí v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ 

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv 

Upřesněte četnost a podmínky.

2.2.Systémy řízení a kontroly 

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí 

Upřesněte stávající či předpokládaná preventivní a ochranná opatření, např. opatření uvedená ve strategii pro boj proti podvodům.

3. ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU 

3.1.Okruh víceletého finančního rámce a nové navrhované výdajové rozpočtové položky 

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje 

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Na rok 2020 je ovlivněn celkový roční rozpis prostředků na závazky podle nařízení (EU) č. 1303/2013 a prodlužuje se rovněž na roky 2021 a 2022 16 .

Návrh povede ke vzniku dodatečných závazků v roce 2020, které budou financovány zvýšením stropu víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Povede rovněž k dodatečným závazkům na roky 2021 a 2022, které budou financovány z vnějších účelově vázaných příjmů. Dodatečné závazky v letech 2021 a 2022, jakož i platby v letech 2021 až 2025 budou financovány z vnějších účelově vázaných příjmů. Všechny částky budou k dispozici jako vnější účelově vázané příjmy ve smyslu čl. 21 odst. 5 finančního nařízení a vyplývají z výpůjčních operací Unie, jak je stanoveno v [nařízení o ERI]. Z vnějších účelově vázaných příjmů může být až 18 000 000 EUR vyhrazeno na správní výdaje, včetně nákladů na externí zaměstnance.

Orientační rozdělení dodatečných výdajů na rok 2020:

Orientační rozdělení výdajů z vnějších účelově vázaných příjmů:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný souhrnný dopad na správní prostředky

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Potřebné prostředky na oblast lidských zdrojů a na ostatní výdaje správní povahy budou pokryty z prostředků GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přerozděleny v rámci GŘ a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

3.2.2.1.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–X    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v přepočtu na plné pracovní úvazky

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení. Další externí zaměstnanci budou financováni výhradně z účelově vázaných příjmů.

Popis úkolů:

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy 

–X    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

–◻    na vlastní zdroje

–◻    na jiné příjmy

uveďte, zda je příjem účelově vázán na výdajové položky ◻    

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Jiné poznámky (např. způsob/vzorec výpočtu dopadu na příjmy nebo jiné údaje). 

(1)    U činností financovaných správními výdaji, jako je monitorování, provádění, včetně auditu a finančního řízení, a účast na uzavírání programů, lze závazky vytvářet až do roku 2025.

(2)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1301/2013 a (EU) č. 1303/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 130, 23.4.2020, s. 1).    
Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus), (Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 5).

(3)    Úř. věst. C , , s. .

(4)    Úř. věst. C , , s. .

(5)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/460 ze dne 30. března 2020, kterým se mění nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1301/2013, (EU) č. 1303/2013 a (EU) č. 508/2014, pokud jde o specifická opatření pro aktivaci investic do systémů zdravotní péče členských států a do jiných odvětví jejich ekonomik v reakci na šíření onemocnění COVID-19 (investiční iniciativa pro reakci na koronavirus), (Úř. věst. L 99, 31.3.2020, s. 5); nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2020/558 ze dne 23. dubna 2020, kterým se mění nařízení (EU) č. 1301/2013 a (EU) č. 1303/2013, pokud jde o specifická opatření k zajištění mimořádné flexibility pro využití evropských strukturálních a investičních fondů v reakci na rozšíření onemocnění COVID-19 (Úř. věst. L 130, 23.4.2020, s. 1).

(6)    Úř. věst. L 29, 31.1.2020, s. 7.

(7)    Nařízení Rady (EU, EURATOM) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(8)    Rozhodnutí Rady 2014/335/EU, Euratom ze dne 26. května 2014 o systému vlastních zdrojů Evropské unie (Úř. věst. L 168, 7.6.2014, s. 105).

(9)    Uvedené v čl. 58 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(10)    U činností financovaných správními výdaji, jako je monitorování provádění, včetně auditu a finančního řízení, a účast na uzavírání programů, lze závazky vytvářet až do roku 2025.

(11)    U činností financovaných správními výdaji, jako je monitorování provádění, včetně auditu a finančního řízení, a účast na uzavírání programů, lze závazky vytvářet až do roku 2025.

(12)    Vysvětlení způsobů řízení spolu s odkazem na finanční nařízení jsou k dispozici na stránkách BudgWeb: https://myintracomm.ec.europa.eu/budgweb/EN/man/budgmanag/Pages/budgmanag.aspx  

(13)    RP = rozlišené prostředky / NRP = nerozlišené prostředky.

(14)    ESVO: Evropské sdružení volného obchodu.

(15)    Kandidátské země a případně potenciální kandidáti ze západního Balkánu.

(16)    U činností financovaných správními výdaji, jako je monitorování provádění, včetně auditu a finančního řízení, a účast na uzavírání programů, lze závazky vytvářet až do roku 2025.

(17)    Účelově vázané příjmy.

(18)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(19)    Dílčí strop na externí zaměstnance financované z operačních prostředků (bývalé položky „BA“).

EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 28.5.2020

COM(2020) 451 final

PŘÍLOHA

návrhu

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (EU) č. 1303/2013, pokud jde o mimořádné dodatečné zdroje a prováděcí opatření v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství (REACT-EU)

PŘÍLOHA

Vkládá se nová příloha VIIa:

„PŘÍLOHA VIIa

Metodika přidělování mimořádných dodatečných zdrojů v rámci cíle Investice pro růst a zaměstnanost na pomoc při podpoře zotavení z krize v souvislosti s pandemií COVID-19 a přípravě ekologického, digitálního a odolného oživení hospodářství v členských státech – čl. 92b odst. 4

Metoda přidělování mimořádných dodatečných zdrojů

Mimořádné dodatečné zdroje se rozdělí mezi členské státy podle této metodiky:

1.Prozatímní podíl každého členského státu na dodatečných zdrojích se určí jako vážený součet podílů stanovených na základě těchto kritérií, s uvedenými váhovými koeficienty:

a)Faktor HDP (váha 2/3) získaný použitím těchto kroků:

I)podíl každého členského státu na celkovém úbytku skutečného sezónně očištěného HDP vyjádřený v EUR mezi prvním pololetím roku 2019 a koncem příslušného referenčního období pro všechny posuzované členské státy;

II)úprava takto získaných podílů jejich vydělením HND členského státu na obyvatele, vyjádřeno jako procentní podíl průměru HND na obyvatele EU-27 (průměr vyjádřen jako 100 %).

b)Faktor nezaměstnanosti (váha 2/9) vyjádřený jako vážený průměr:

I)podílu členského státu na celkovém počtu nezaměstnaných (váha 3/4) ve všech členských státech posuzovaných v lednu 2020 a

II)podílu členského státu na celkovém zvýšení počtu nezaměstnaných (váha 1/4) mezi lednem 2020 a koncem příslušného referenčního období u všech posuzovaných členských států.

c)Faktor nezaměstnanosti mladých lidí (váha 1/9) vyjádřený jako průměr:

I)podílu členského státu na celkovém počtu nezaměstnaných mladých lidí (váha 3/4) ve všech členských státech posuzovaných v lednu 2020 a

II)podílu členského státu na celkovém zvýšení počtu nezaměstnaných mladých lidí (váha 1/4) mezi lednem 2020 a příslušným referenčním obdobím u všech posuzovaných členských států.

Je-li skutečný sezónní očištěný HDP členského státu v eurech za příslušné referenční období vyšší než v prvním pololetí roku 2019, nepoužijí se údaje tohoto členského státu pro výpočet podle písm. a) bodu i).

Pokud je počet nezaměstnaných (věková skupina 15 až 74 let) nebo nezaměstnaných mladých lidí (věková skupina 15 až 24 let) v členském státě za příslušné referenční období nižší než v lednu 2020, nepoužijí se údaje tohoto členského státu pro výpočty podle písm. b) bodu i) a písm. c) bodu i).

2.Pravidla popsaná v odstavci 1 nesmí vést k tomu, aby příděly pro jednotlivé členské státy na celé období 2020 až 2022 byly vyšší než

a)pro členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (v PPS) za období 2015–2017 byl vyšší než 109 % průměru EU-27: 0,07 % jejich skutečného HDP za rok 2019;

b)pro členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (v PPS) za období 2015–2017 byl roven 90 % průměru EU-27 nebo nižší: 2,60 % jejich skutečného HDP za rok 2019;

c)pro členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (v PPS) za období 2015–2017 byl vyšší než 90 % a roven 109 % průměru EU-27 nebo nižší: procentní hodnota se získá lineární interpolací mezi 0,07 % a 2,60 % jejich skutečného HDP za rok 2019, což vede k proporcionálnímu snížení procentní hodnoty stropu v souladu s růstem prosperity.

Částky překračující u jednotlivých členských států úroveň stanovenou v písmenech a) až c) se přerozdělí poměrně k přídělům pro všechny ostatní členské státy, jejichž průměrný HND na obyvatele (v PPS) je nižší než 100 % průměru EU-27. HND na obyvatele (v PPS) za období 2015–2017 byl použit u politiky soudržnosti v rámci jednání o VFR na období 2021–2027.

3.Pro účely výpočtu rozdělení mimořádných dodatečných zdrojů na roky 2020 a 2021:

a)referenčním obdobím pro HDP je: první pololetí roku 2020;

b)referenčním obdobím pro počet nezaměstnaných a počet nezaměstnaných mladých lidí je: průměr za červen až srpen 2020;

c)maximální příděl na základě použití odstavce 2 se vynásobí podílem dodatečných zdrojů na roky 2020 a 2021 na celkových dodatečných zdrojích pro léta 2020, 2021 a 2022.

Před použitím metody podle odstavců 1 a 2 se nejvzdálenějším regionům úrovně NUTS 2 v případě dodatečných zdrojů na rok 2020 z přidělených prostředků přidělí částka odpovídající intenzitě podpory ve výši 30 EUR na obyvatele. Tyto příděly budou jednotlivým regionům a členským státům rozděleny proporcionálně k celkovému počtu jejich obyvatel. Zbývající částka na rok 2020 bude rozdělena mezi členské státy podle metody popsané v odstavcích 1 a 2.

4.pro účely výpočtu rozdělení mimořádných dodatečných zdrojů na rok 2022:

a)referenčním obdobím pro HDP je: první pololetí roku 2021;

b)referenčním obdobím pro počet nezaměstnaných a počet nezaměstnaných mladých lidí je: průměr za červen až srpen 2021;

c)maximální příděl na základě uplatnění odstavce 2 se vynásobí podílem dodatečných zdrojů na rok 2022 na celkových dodatečných zdrojích pro léta 2020, 2021 a 2022.“