EVROPSKÁ KOMISE

V Bruselu dne 1.7.2020

COM(2020) 274 final

SDĚLENÍ KOMISE EVROPSKÉMU PARLAMENTU, RADĚ, EVROPSKÉMU HOSPODÁŘSKÉMU A SOCIÁLNÍMU VÝBORU A VÝBORU REGIONŮ,

Evropská agenda dovedností pro udržitelnou konkurenceschopnost, sociální spravedlnost a odolnost

{SWD(2020) 121 final}
{SWD(2020) 122 final}

„Nejlepší investicí do naší budoucnosti jsou investice do našich občanů. Dovednosti a vzdělávání jsou motorem evropské konkurenceschopnosti a inovací. Evropa však ještě není plně připravena. Postarám se o to, abychom využívali veškeré dostupné nástroje a fondy k nápravě této nepřipravenosti.“ 

Předsedkyně Komise von der Leyenová

„Každý má právo na kvalitní a inkluzivní všeobecné a odborné vzdělávání a celoživotní učení, aby si udržel a nabyl dovednosti, které mu umožní účastnit se plně na životě společnosti a úspěšně zvládat přechody na trhu práce.“

První zásada evropského pilíře sociálních práv

Žijeme v době změn. Digitální a ekologická transformace mění způsob, jak žijeme, pracujeme a komunikujeme. Přechod EU k oběhovému, digitalizovanému a klimaticky neutrálnímu hospodářství efektivně využívajícímu zdroje, jakož i široké uplatňování umělé inteligence a robotiky vytvoří nová pracovní místa 1 . Naopak jiná pracovní místa se změní nebo dokonce úplně zmizí. Demografická změna bude vyžadovat, aby Evropa využívala všech svých talentů a rozmanitosti. Zároveň přinese nové pracovní příležitosti ve stříbrné ekonomice a v odvětví pečovatelských služeb. Tyto změny s sebou nesou potřebu nebývalého posunu v souborech dovedností, aby bylo možné naplnit jejich potenciál.

Pandemie COVID-19 přechod na digitální technologie urychlila. S tím, jak se práce na dálku a distanční učení staly realitou pro miliony lidí v EU, často vyšly najevo také meze naší digitální připravenosti. Pandemie zviditelnila mezeru v digitálních dovednostech, která existovala již dříve, a objevují se nové nerovnosti, protože lidé nemají požadovanou úroveň digitálních dovedností nebo jejich pracoviště nebo školy v digitalizaci zaostávají.

Pandemie také má výrazný dopad na profesní příležitosti řady lidí v EU. V současné době se odhaduje, že se HDP EU v roce 2020 sníží o více než 7 % a že nezaměstnanost vzroste z 6,6 % na konci roku 2019 na 9 %. Některé země mohou být postiženy ještě závažněji. Z odhadů Komise 2  vyplývá, že prognózy pro některá odvětví počítají s největší ztrátou reálné hrubé přidané hodnoty v roce 2020, a to v rozmezí od 20 % do 40 % ve srovnání s úrovněmi v roce 2019. Některá odvětví by navíc mohla v druhém čtvrtletí roku 2020 zaznamenat pokles obratu o více než 70 %. Oživení zemí a regionů, kde ekonomika výrazně závisí na těchto odvětvích, bude obtížnější.

Aby bylo možné čelit této výzvě a v souběžné ekologické a digitální transformaci pokročit, navrhla Komise ambiciózní balíček opatření pro oživení koncipovaný tak, aby vedl k vybudování udržitelnější, odolnější a spravedlivější Evropy pro příští generaci 3 . S tím, jak se Evropa vydává na cestu k oživení, se potřeba zlepšit a přizpůsobit dovednosti stává imperativem. To bude rovněž zásadní, aby EU jako geopolitický subjekt byla s to setrvat ve vedoucí pozici na cestě celosvětovému oživení.

EU teď více než kdy jindy potřebuje změnu paradigmatu dovedností. Musí jít o posun, který přinese ambiciózní agendu dovedností pro pracovní místa, jež bude stimulovat souběžnou ekologickou a digitální transformaci a zajistí zotavení ze socioekonomického dopadu pandemie COVID-19 a:

·Posílí udržitelnou konkurenceschopnost: dovednosti a celoživotní učení jsou nezbytné pro dlouhodobý a udržitelný růst, produktivitu a inovace, a jsou proto klíčovým faktorem konkurenceschopnosti podniků všech velikostí a zejména malých a středních podniků 4 . Správné dovednosti dají lidem možnost pracovat efektivněji a využívat pokročilých technologií 5 , čímž se odstraní hlavní překážka pro podnikové investice 6 , předejde nesouladu mezi nabídkou a poptávkou na trhu práce 7 a vytvoří půda pro výzkum, vývoj a inovace. Jen se správnými dovednostmi může Evropa posílit svou pozici v celosvětové hospodářské soutěži a znovu stabilně nastartovat svou ekonomiku směrem k ekologické a digitální transformaci. To znamená konkrétně plnit Zelenou dohodu pro Evropu, která je strategií růstu EU, a dosahovat výsledků ve strategických odvětvích a ekosystémech uvedených v nové průmyslové strategii EU.

·Zajistí sociální spravedlnost: přístup k příležitostem pro prohlubování dovedností a rekvalifikaci je zásadně důležitý pro desítky milionů pracovníků, kteří se náhle ocitli v částečné nezaměstnanosti nebo zcela ztratili zaměstnání bez ohledu na jejich současnou úroveň dovedností či kvalifikace. Oživení Evropy bude úspěšné, pouze pokud bude soudržné a nikdo nebude opomenut. Mít správné dovednosti usnadňuje udržení zaměstnání a zvládání přechodů mezi zaměstnáními. To vyžaduje rovný přístup k dalším příležitostem pro prohlubování dovedností pro všechny bez ohledu na pohlaví, rasový či etnický původ, náboženské vyznání nebo přesvědčení, zdravotní postižení, věk nebo sexuální orientaci. Je třeba myslet i na dospělé s nízkou kvalifikací a lidé přistěhovaleckého původu. Podobně by se nemělo zapomínat na celé území EU: velká města, venkov i odlehlé oblasti.

·Vybuduje odolnost: posledních několik měsíců znamenalo velký tlak v řadě profesí. Platí to zejména pro zdravotnické pracovníky a pečovatele, jakož i pro pracovníky v první linii v oblasti maloobchodu, dopravy, sociálních a hygienických služeb a učitele a školitele. Dostatek kvalifikovaných pracovníků v těchto strategických odvětvích je zásadní pro zajištění účinného přístupu k základním zdravotním, sociálním či vzdělávacím službám v době krize. V případě jednotlivců zvýšení odolnosti prostřednictvím dovedností přináší snížení závislosti na podmínkách trhu práce a zlepšení jejich potenciálu reagovat na změny v životě a práci. Pandemie COVID-19 také ukázala potřebu digitální připravenosti pro pokračování ve vzdělávacích a obchodních činnostech. Náročná situace z hlediska infrastruktury IT a elektronických systémů odhalila potřebu zlepšit naši lidskou schopnost zajistit kybernetickou bezpečnost a reakci.

Předpokladem úspěchu je, že se celoživotní učení v Evropě stane skutečností. Všichni Evropané by měli mít přístup k atraktivním, inovativním a inkluzivním vzdělávacím programům také proto, že dovednosti rychleji zastarávají. Vzdělávání v mladém věku je i nadále zásadní, ale je to jen začátek v životě plném učení: od předškolního vzdělávání a péče, přes základní a střední vzdělávání, dále technické a odborné vzdělávání a přípravu až po terciální vzdělávání po učení v dospělosti. Celoživotním učením, i učením ve vyšším věku, lze skutečně dosáhnout změn. Přesto se do učení ročně zapojují jen dva z pěti dospělých. To nestačí k oživení našeho hospodářství a k využití všech výhod ekologické a digitální transformace. Každý člověk v EU by měl být v pozici umožňující prohlubování dovedností a rekvalifikace a být za to odměněn.

Získávání dovedností pro pracovní místo by mělo být v tomto úsilí hlavní zásadou. Znamená to začít zmapováním souborů dovedností každého jednotlivce, poskytováním cílené odborné přípravy, která splňuje specifické potřeby v prohlubování dovedností a rekvalifikaci, a pomocí jednotlivcům nalézt zaměstnání, po němž je poptávka na trhu práce.

Přestože většina odpovědnosti za politiky v oblasti dovedností zůstává na celostátní, regionální a místní úrovni, Evropa hraje důležitou úlohu. Mnoho lidí pracuje pro malé podniky náležející k hodnotovým řetězcům s rozsahem po celé Evropě. Ve všech odvětvích – od automobilového a textilního průmyslu, přes farmaceutické výrobky až po energie – existuje evropský řetězec talentů. Posílením tohoto řetězce se posílí jednotný trh a odolnost našeho hospodářství. EU může pobízet a podporovat členské státy, aby realizovaly politiky, které se ubírají stejným směrem, účinně řeší souběžnou ekologickou a digitální transformaci a posilují odolnost evropského hospodářství a společnosti.

Evropa také poskytuje cennou podporu prostřednictvím svého rozpočtu. Komise ve svém návrhu nástroje na podporu oživení 8 využívá rozpočtu EU jako prostředku, který napomůže oživení členských států a nastartování ekonomiky. Díky přepracovanému dlouhodobému rozpočtu ve výši 1,1 bilionu EUR, navíc posílenému zacíleným dočasným nástrojem na podporu oživení ve výši 750 miliard EUR, se EU mobilizuje k investicím do udržitelného, inkluzivního a spravedlivého oživení. Investice do dovedností jsou ústředním bodem těchto návrhů. Dávají členským státům k dispozici dosud nevídané příležitosti k financování politik v oblasti dovedností, které posilují odolnost vůči hospodářským šokům a schopnost vrátit se rychleji od současného poklesu a směřovat k souběžné ekologické a digitální transformaci.

Nová agenda dovedností, která vychází z agendy dovedností 9 přijaté v roce 2016, využívá potenciálu plánu na podporu oživení Evropy, se zabývá těmito pěti základními prvky a:

Nová agenda dovedností naplňuje evropský pilíř sociálních práv, a zejména jeho první zásadu, kterou je právo na kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení. Je také pevně zakotvena v Zelené dohodě pro Evropu 10 , nové digitální strategii 11 a nové průmyslové strategii a strategii pro malé a střední podniky 12 , jelikož dovednosti jsou pro jejich úspěch klíčovým faktorem. Také se v ní podporuje návrh doporučení Rady s názvem Most k pracovním místům – posílení záruky pro mladé lidi, který Komise dnes přijala a který zohledňuje zjištění nedávné zprávy o dopadu demografických změn 13 . Nový akční plán pro oběhové hospodářství a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 také vyzdvihují klíčovou úlohu dovedností v přechodu na zelenou ekonomiku.

Agenda je propojena s dalšími politickými iniciativami, které podporují přístup založený na celoživotním učení. Po ní budou následovat další návrhy, které dají nový impuls v oblasti vzdělávání: zejména jde o iniciativu, díky níž se roku 2025 stane skutečností Evropský prostor vzdělávání tím, že se v Unii odstraní bariéry stojící v cestě učení a podpoří se inovativní a inkluzivní vzdělávání a odborná příprava pro všechny. Evropský výzkumný prostor rovněž podporuje prohlubování dovedností a rekvalifikaci talentů, zejména v akademické sféře. Tyto iniciativy společně vybudují kulturu celoživotního učení v Evropě, podpoří přístup založený na poptávce posilující spolupráci s výrobním odvětvím a zlepší zaměstnatelnost občanů.

1.Spolupráce v rámci paktu pro dovednosti

Posílení společných opatření s cílem maximalizovat dopad investic do dovedností má velký potenciál. Na politikách a opatřeních v oblasti dovedností se podílí řada aktérů. Ministerstva, poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy, výrobní odvětví samotné, výzkumné organizace, sociální partneři, obchodní komory a agentury práce patří k těm, kdo napomáhají tomu, aby se prohlubování dovedností a rekvalifikace staly skutečností. Společné úsilí může tuto oblast zpřehlednit pro jednotlivce a společnosti v celém hodnotovém řetězci, snížit náklady a zaměřit se na priority.

Úspěšné programy v oblasti dovedností kombinují různé fáze tak, aby provázely jednotlivé pracovníky při prohlubování dovedností nebo rekvalifikaci: od zjištění dovedností potřebných pro souběžnou ekologickou a digitální transformaci, přes postupné nabytí těchto dovedností cílenými vzdělávacími programy, po podporu jejich využívání na pracovišti nebo při získávání nových pracovních míst.

Prvním pilířem agendy dovedností je podpora spolupráce prostřednictvím paktu pro dovednosti.

Pakt pro dovednosti propojí dříve existující iniciativy EU v oblasti spolupráce a stane se tam, kde je to relevantní, ústředním místem pro:

·plán pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností, jehož cílem je vymezit odvětvové poznatky o dovednostech, zmapovat klíčové pracovní potřeby, definovat profesní profily a zavést vzdělávací programy. Myšlenka kvalifikace pro práci je zakotvena v DNA těchto plánů, které budou rozšiřovány, otevírány pro více odvětví a budou mít k dispozici vyšší rozpočet. Pokrok v těchto plánech se podstatně urychlí, aby se zajistilo, že přinesou včasné výsledky v souladu s potřebami podniků a jednotlivců. Přepracované plány budou také obsahovat odkaz na pracovní příležitosti, které se doplní na konci každého odborně vzdělávacího programu;

·posílení Evropské aliance pro učňovskou přípravu. Jak je uvedeno ve sdělení Podpora zaměstnanosti mladých lidí: most k pracovním místům pro příští generaci 16 , aliance bude usilovat o nové závazky k udržení nabídek učňovské přípravy navzdory současnému hospodářskému útlumu a bude dále rozvíjet učňovské programy. Obnovená aliance zahájí nové vnitrostátní systémy učňovské přípravy, čímž dá hlas učňům a posílí sociální dialog;

·Koalici pro digitální dovednosti a pracovní místa, která má za cíl shromažďovat závazky ze strany členských států, podniků, sociálních partnerů, neziskových organizací a poskytovatelů vzdělávání týkající se nových programů odborného vzdělávání, náborů nebo rekvalifikace stávající pracovní síly s cílem zlepšit digitální dovednosti. Výsledkem nedávné výzvy k přijetí závazků v souvislosti s krizí COVID-19 bylo více než 70 nových závazků 17 . Posílením administrativní podpory pro uvedenou koalici Komise poskytne jednotné místo umožňující sdílet digitální obsah, osvědčené postupy a vzdělávací příležitosti, mimo jiné pro malé a střední podniky.

Pakt pro dovednosti zahrnuje mnoho odvětví a je otevřený všem zainteresovaným stranám. Zpočátku se zaměří na průmyslové ekosystémy, které jsou těžce postiženy současnou krizí, a na prioritní oblasti vytyčené v Zelené dohodě pro Evropu, pro které budou ambiciózní strategie prohlubování dovedností a rekvalifikace nezbytné z hlediska úspěchu oživení. Později se bude věnovat i jiným ekosystémům a oblastem:

·Zdraví: pandemie COVID-19 nám připomněla, v jaké míře závisíme na zdravotnických pracovnících, od nichž se očekává, že získají dovednosti a absolvují školení týkající se omezení šíření nákazy, karanténních protokolů, používání ochranných prostředků a úkolů v oblasti klinického řízení. Zatímco odvětví zdravotní a sociální péče tvoří 10 % celkové zaměstnanosti v EU, odhaduje se, že v tomto oboru vznikne více než 830 000 nových pracovních míst, což společně s místy, která bude potřeba nahradit, v příštích 10 letech přinese 8 milionů pracovních příležitostí. 18 . Aby byly navíc uspokojeny potřeby zdravotnických organizací spočívající v úspěšném zavádění nových digitálních technologií, jako je umělá inteligence, které zlepšují kvalitu péče a zvyšují výkonnost zdravotních systémů členských států, poroste do roku 2030 podstatně poptávka po základních a pokročilých digitálních dovednostech 19 . To poukazuje na výraznou mezeru v dovednostech, kterou demografické stárnutí a chronická onemocnění jen prohloubí. Zaplnění této mezery má zásadní význam pro zaručení vysoké odolnosti a spravedlnosti vnitrostátních systémů sociálního zabezpečení v celé EU.

·Stavebnictví: pandemie COVID-19 měla na toto odvětví 20 , sestávající převážně z malých podniků a mikropodniků, které poskytují místní zaměstnanost (více než 90 % jsou malé a střední podniky 21 ) významný dopad. Pro toto odvětví, čítající 12 milionů pracovníků, je obtížné přilákat mladé a kvalifikované pracovníky 22 . Mezery v dovednostech jsou zjevné v oblasti „zeleného“ designu, technologií a materiálů. Se zahájením oživování se musí prohlubování dovedností zaměřit na zvyšování energetické účinnosti a účinnosti z hlediska využívání zdrojů, decentralizovaná řešení obnovitelné energie, oběhovost, digitalizaci a renovaci stávajících staveb v souladu s požadavky na přístupnost 23 . Dostupnost kvalifikovaných stavebních dělníků je klíčová pro úspěch renovační vlny v rámci Zelené dohody pro Evropu.

·Automobilový průmysl a doprava: cestovní omezení zavedená během pandemie COVID-19 měla zásadní dopad na letectví, železniční dopravu, námořní odvětví a vnitrozemskou plavbu, jakož i na silniční odvětví, a silně postihla dopravní odvětví, které zaměstnává více než 9 milionů lidí v EU 24 . Opatření k omezení šíření nákazy navíc závažně narušila automobilový průmysl a jeho rozsáhlý dodavatelský řetězec. Uzavření továren postihlo nejméně 1,1 milionu pracovních míst 25 . Automobilové odvětví, které představuje 7 % HDP EU, se již potýkalo s velkými strukturálními změnami a nutností investovat do digitalizace, zelené technologie (např. baterií 26 s cílem realizovat elektrifikaci dopravy a řešení na bázi alternativních paliv) a do větší konektivity a automatizace. Potřeba změny se týká také stávajících obchodních modelů a hodnotových řetězců. Doprava, a zejména automobilové odvětví, potřebují jasnou agendu na posílení škály nových dovedností, včetně analýzy dat velkého objemu, vývoje softwaru, umělé inteligence, robotiky, chemie, elektrotechniky, jakož i řady nových sociálních dovedností. Je třeba podporovat maximalizaci využívání těchto dovedností v celém ekosystému a dodavatelských řetězcích, například při zavádění infrastruktury pro dobíjení baterií.

·Cestovní ruch: pandemie COVID-19 zde snížila činnost o 80 % a bez bezodkladných opatření je ohroženo 6 milionů pracovních míst 27 . Mezi potřeby v oblasti dovedností patří online marketing, recyklace odpadů a nakládání s odpady, vodohospodářské a energetické služby pro přechod k udržitelnějšímu cestovnímu ruchu, mezikulturní porozumění a komunikace, jakož i nové hygienické protokoly 28 . Optimalizace zážitků turistů bude založena na kombinaci digitálních údajů a lidské obsluhy. Ve stávajícím plánu 29 již byly určeny chybějící dovednosti v těchto oblastech a nové profesní profily. Tento plán je nyní třeba modernizovat, jelikož technologické inovace a sociální trendy se mění rychleji, než je tempo reakce některých podniků. Pracovníci budou muset být schopni pracovat v různých odděleních na různých úrovních a využívat různé nástroje a aplikace.

2. Příprava na pracovní místo: sladění politik v zájmu dosažení výsledků

Zapracování myšlenky „dovednosti pro pracovní místa“, tedy druhého pilíře agendy dovedností, vyžaduje komplexní přístup k prohlubování dovedností a rekvalifikaci, který zahrnuje celý hodnotový řetězec.

Začíná se spolehlivými poznatky o dovednostech, které jsou podmínkou pro uskutečnění odborné přípravy relevantní pro trh práce. To je třeba začlenit do národních strategií v oblasti dovedností a do systémů odborné přípravy a vzdělávání. Jednotlivé podniky by také měly vypracovat interní postupy pro zjišťování nedostatků v dovednostech a opatření, jak řešit prohlubování dovedností jejich vlastních pracovníků.

Tento oddíl stanoví hlavní složky přístupu „dovednosti pro pracovní místa“, jehož cílem je podpořit pracovníky v EU, aby plně využili ekologické a digitální transformace.

2.1Zlepšení poznatků o dovednostech: základ pro prohlubování dovedností a rekvalifikace

Prvním krokem k zajištění toho, aby lidé mohli získat dovednosti, které potřebují pro stávající nebo budoucí pracovní místo, jsou aktuální informace o potřebách v oblasti dovedností. Poznatky o dovednostech však často přicházejí příliš pozdě na to, aby ovlivnily rozhodování. Poznatky o dovednostech musí být srozumitelné, cílené a aktuální. Kromě průzkumů sledujících uplatnění absolventů a porovnávání administrativních údajů má velký potenciál umělá inteligence a analýza dat velkého objemu. Umělá inteligence a data velkého objemu lze uplatnit při vymezování nových profesních profilů v různých odvětvích na základě požadovaných specifických dovedností.

Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (agentura EU Cedefop) pilotně využívá analýzu dat velkého objemu z oznámení o volných pracovních místech zveřejněných online ke zkoumání dovedností požadovaných zaměstnavateli na regionální úrovni 30 , zatímco v plánech pro spolupráci v oblasti odvětvových dovedností se zjišťuje, které dovednosti jsou zapotřebí v klíčových odvětvích. Na základě těchto úspěchů je třeba obnovit úsilí o další prohloubení poznatků o dovednostech s přihlédnutím k regionálnímu i odvětvovému rozměru, výsledky tohoto úsilí spojit a dát je k dispozici přístupným způsobem také institucím a organizacím vzdělávání a odborné přípravy.

2.2Podpora národních strategií v oblasti dovedností, úloha služeb zaměstnanosti a legální migrace

Získávání dovedností pro pracovní místa vyžaduje národní strategie v oblasti dovedností, do nichž jsou zapojeny všechny zainteresované strany. Národní strategie v oblasti dovedností, koncipované a realizované za meziresortní spolupráce, slaďují úsilí v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání, výzkumu, průmyslu a politik regionálního rozvoje. Měly by zahrnovat sociální partnery, občanskou společnost, vzdělávání, odbornou přípravu a zainteresované strany na trhu práce a měly by stavět na existujících národních strategiích v oblasti dovedností.

V situaci současné krize a s ohledem na její dopad na nezaměstnanost zejména u mladých lidí je absolutně nezbytné, aby se na národních strategiích v oblasti dovedností podílely služby zaměstnanosti, a to veřejné i soukromé, ve spolupráci se subjekty a poskytovateli vzdělávání a odborné přípravy, jakož i národní koalice v oblasti digitálních dovedností a pracovních míst. Veřejné služby zaměstnanosti mohou hrát větší úlohu při orientaci lidí na četnější a kvalitnější prohlubování dovedností a rekvalifikace a při zvyšování významu systémů vzdělávání a odborné přípravy pro trh práce. Národní strategie v oblasti dovedností uvádějí vnitrostátní a regionální politiky a investice do souladu se společně dohodnutými hlavními výzvami. Orientují také členské státy na projekty, které mohou být spolufinancovány z evropských fondů.

Vybavenost dovednostmi na souběžnou ekologickou a digitální transformaci a schopnost reagovat na demografické výzvy lze také řešit strategičtějším přístupem k legální migraci zaměřeným na to, jak lépe získat a udržet talenty. Členské státy mají i nadále pravomoc rozhodovat o tom, kolik migrujících pracovníků přijmou, nicméně přiznávají, že pevný rámec EU jim může pomoci přilákat migrující pracovníky, které EU potřebuje, a zajistit tak, aby migrace pracovních sil byla přínosná pro všechny. Nasměrování legální migrace do regionů a povolání s nedostatkem kvalifikovaných pracovních sil vyžaduje lepší sladění poptávky a nabídky a jasné postupy. Je třeba učinit více pro zlepšení legálních cest do EU a uznávání kompetencí státních příslušníků třetích zemí na trhu práce v EU. Toho by mělo být dosahováno v partnerství se třetími zeměmi, aby se podpořily rozvoj i mobilita prostřednictvím zvýšených investic do dovedností. Je také důležité strategičtěji využívat potenciálu a dovedností přistěhovalců ze třetích zemí, kteří již v EU pobývají. Navzdory zvyšující se úrovni vzdělání mají přistěhovalci stále v průměru nižší úroveň kvalifikace, což jim brání v dlouhodobém začlenění na trh práce.

2.3Přizpůsobení odborného vzdělávání a přípravy pro budoucnost

Pořadatelé zajišťující vzdělávání a odbornou přípravu musí poskytovat potřebné dovednosti v kontinuu celoživotního učení. Vzdělávání a odborná příprava byly v jádru projektu EU od prvních dní evropské spolupráce a od té doby se staly součástí širšího rámce evropské spolupráce v oblasti vzdělávání a odborné přípravy a Evropského prostoru vzdělávání. V současné době se přibližně polovina mladých lidí v EU účastní odborného vzdělávání a přípravy, a to na stále vyšší úrovni 32 . Evropa potřebuje operativní, odolné systémy vzdělávání a odborné přípravy, které obstojí v budoucnosti a které jsou s to podpořit mladé lidi při řízení jejich vstupu na měnící se trh práce. Zároveň musí zajistit, aby měli dospělí přístup k programům odborné přípravy přizpůsobeným souběžné ekologické a digitální transformaci.

2.4 Zavedení iniciativy „Evropské univerzity“ a prohloubení dovedností vědců

Vysokoškolské vzdělávání je základním nástrojem, který studentům poskytuje dovednosti potřebné pro budoucnost. Vysoké školy generují pokročilé znalosti a dovednosti, které společnosti pomáhají inovovat při řešení velkých výzev. Univerzity vybavují lidi dovednostmi na vysoké úrovni, které jim umožní posílit jejich profesní, sociální a osobní rozvoj. Rychle se měnící trh práce a změny ve společnosti vyžadují transformaci institucí terciárního vzdělávání a jejich lepší soulad s ekonomickým prostředím, aby se zajistilo, že absolventi budou vybaveni vzděláním a dovednostmi, které vyžaduje trh práce, a zejména dovednostmi potřebnými pro souběžnou ekologickou a digitální transformaci.

Výzkumní pracovníci jsou v popředí vědy a inovací a potřebují specifický soubor dovedností. Lze učinit více, aby bylo možné definovat toto i základní dovednosti, které jsou potřeba pro úspěšnou profesní dráhu v rámci akademické obce i mimo ni a také pro podnícení mobility vědců v celé Evropě.

2.5Dovednosti doprovázející ekologickou a digitální transformaci na pracovních místech i nad jejich rámec

Pracovní místa budoucnosti vyžadují dovednosti pro souběžnou digitální a ekologickou transformaci. Předpokladem ekologické transformace jsou investice do dovedností lidí, aby se zvýšil počet odborníků, kteří vytvářejí a ovládají ekologické technologie, včetně digitálních technologií, vyvíjejí ekologické produkty, služby a podnikatelské modely, tvoří inovativní řešení inspirovaná přírodou a pomáhají minimalizovat environmentální stopu činností 37 . Evropa se navíc stane klimaticky neutrálním kontinentem a společností, která účinně využívá zdroje a má oběhové hospodářství, pouze za podmínky, že její obyvatelstvo a pracovní síly budou informovány a pochopí, jak myslet a jednat ekologickým způsobem.

Stejně tak dosažení digitální transformace zaměřené na člověka volá po postupné změně v digitálních dovednostech. Evropané, muži i ženy, již nyní potřebují v životě a v práci digitální dovednosti: v některých kategoriích pracovních míst vyžaduje 90 % pracovní náplně specifické typy digitálních dovedností 38 . Pandemie a její důsledky pro naše životy a ekonomiku upozornily na význam digitalizace ve všech oblastech hospodářství a společnosti EU. Téměř 4 z 10 zaměstnanců během opatření proti šíření nákazy zahájili práci na dálku 39 . Mezi lety 2005 a 2016 vzniklo v digitálně intenzívních odvětvích 40 % nových pracovních míst 40 . Rychle rostoucí poptávka po digitálních odbornících však nemůže být uspokojena. V oblasti kybernetické bezpečnosti například chybí 291 000 odborníků 41 .

Uplatňování digitálních technologií napříč všemi hospodářskými odvětvími, včetně netechnických odvětví, bude vyžadovat více digitálně kvalifikovaných pracovních sil na všech úrovních dovedností a ve všech věkových skupinách. Pandemie COVID-19 a z ní vyplývající opatření proti šíření nákazy byly tvrdou připomínkou toho, že pracovní síly v Evropě – a obecněji celá populace – musí rychle zvýšit úroveň svých digitálních dovedností 42 . To bylo zvláště viditelné v odvětví vzdělávání, u studentů, učitelů i školitelů.

Pro průběh souběžné ekologické a digitální transformace jsou kriticky důležité dovednosti v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice (STEM). V době rychlých technických inovací potřebují společnosti zaměstnance s vysokou úrovní dovedností v oblasti přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky. Tyto dovednosti jsou nezbytné pro používání nových technologií a vysoká úroveň dovedností v přírodních vědách, technologiích, inženýrství a matematice je zásadní pro podporu inovací v nejpokrokovějších oblastech IKT, jako je umělá inteligence nebo kybernetická bezpečnost. Terciární vzdělávání v oborech STEM však absolvuje jen jeden z pěti mladých lidí v Evropě, a absolventi STEM tedy každoročně čítají méně než dva miliony 43 . Tento počet by se měl zvýšit, čehož lze dosáhnout propagací přírodních věd, technologií, inženýrství a matematiky zejména mezi mladými ženami. V současné době je v oborech STEM v EU počet žen mezi absolventy oproti mužům poloviční; mezi jednotlivými státy existují velké rozdíly 44 . Zápis do oborů STEM spíše než do jiných programů vysokoškolského vzdělávání se často odvíjí od výsledků na středních školách 45 , ale protože dívky mají lepší výsledky než chlapci v digitální gramotnosti 46 , je jasné, že obecné společenské vnímání a postoje hrají také určitou úlohu 47 . Je potřeba lépe vysvětlit mladým lidem a zejména dívkám příležitosti, jaké volba studia oborů STEM nabízí.

Značný počet lidí v Evropě má podnikatelské ambice a navíc roste trend v oblasti sociálního podnikání. Obojí podporuje tvorbu pracovních míst a přispívá k hospodářskému růstu zvýšenou konkurencí, produktivitou a inovací. Aby se tyto ambice staly skutečností, je nezbytné učinit změnu a zaměřit se na rozvoj podnikatelských dovedností. Systémy a postupy profesního poradenství by měly náležitě pokrývat podnikatelský rozměr. Zvyšování povědomí o sociálním podnikání a jiných obchodních modelech sociální ekonomiky může rovněž zvýšit přitažlivost podnikání a zájem o ně. Sociální ekonomika je průkopník tvorby pracovních míst, například v souvislosti s oběhovým hospodářstvím, ale podporuje také sociální začleňování a ekologickou transformaci.

Vedle technických dovedností roste na trhu práce potřeba průřezových dovedností, jako je spolupráce, kritické myšlení a kreativní řešení problémů. Rostoucí vliv robotů a algoritmů na naše trhy práce dále zvyšuje potřebu výlučně „lidských“ dovedností, jako je empatie a přizpůsobení se změně ve složitém prostředí. Tyto dovednosti jsou rovněž obzvláště důležité s ohledem na rostoucí stříbrnou ekonomiku a pečovatelské služby kvůli demografickým změnám a na trhu práce je o ně velký zájem. Přestože určitou úlohu sehrávají školy, tyto dovednosti se často se rozvíjejí mimo formální vzdělávání: při práci a po celý život. Tyto dovednosti může být obtížné vymezit, rozpoznat a komunikovat, a proto je potřeba v příští fázi činnosti EU v oblasti průřezových dovedností učinit více pro jejich zachycení.

Pandemie COVID-19 a související opatření proti šíření nákazy upozornily na význam životních dovedností a naší schopnosti přizpůsobovat se, zvládat změny a vzájemně o sebe pečovat v rámci společenství. Odolnost, mediální gramotnost, občanské dovednosti, finanční, environmentální a zdravotní gramotnost mají v této souvislosti klíčový význam. Otevřené, demokratické společnosti jsou závislé na aktivních občanech, kteří dokážou rozpoznat informace z různých zdrojů, identifikovat dezinformace, přijímat informovaná rozhodnutí, jsou odolní a jednají odpovědně.

Evropská agenda pro vzdělávání dospělých v posledním desetiletí usnadnila evropskou spolupráci v této oblasti. Je třeba udělat více pro to, aby lidé tyto dovednosti získali, a posílit cesty k prohlubování dovedností 49 pro dospělé a zvlášť pro dospělé s nižší úrovní dovedností a kvalifikace. Přesahuje to získávání dovedností pro zaměstnání, zahrnuje to i dobrovolnickou práci a týká se to i starších osob, které také potřebují nové dovednosti.

3.Rozvoj nástrojů, které lidem umožňují získávat dovednosti po celý život

Třetí pilíř agendy dovedností vytvoří nezbytné nástroje, které umožní každému bez ohledu na to, zda je zaměstnaný, nezaměstnaný nebo neaktivní, získávat dovednosti po celý život. Dovednosti mohou pomoci jednotlivcům dosáhnout pokroku v profesní dráze a úspěšně zvládat přechody v zaměstnání. Pouze nastolením opravdové kultury celoživotního učení dokážeme zajistit konkurenceschopnou ekonomiku a soudržnou společnost a uvést do života právo na kvalitní a inkluzivní vzdělávání, odbornou přípravu a celoživotní učení, jak je uvedeno v zásadě č. 1 evropského pilíře sociálních práv.

3.1Umožnit všem účastnit se učení: individuální vzdělávací účty

Významnou překážkou pro prohlubování dovedností a rekvalifikaci je nedostatek času a náklady na odbornou přípravu, jakož i neinformovanost o potřebě odborné přípravy či příležitosti k ní 50 . Přímé pobídky motivující lidi k učení, jako jsou individuální vzdělávací účty, mohou vést k tomu, že se celoživotní učení stane realitou. Poskytují finanční prostředky na přizpůsobení se měnícím se potřebám v oblasti dovedností nebo změně povolání, včetně přesunu do jiného členského státu. Individuální vzdělávací účty by mohly zajistit, aby byly nároky na odbornou přípravu přenositelné z jednoho pracovního místa na jiné (nebo z pracovního místa do nezaměstnanosti a následně na pracovní místo), a jejich zavedení by mohlo být spojeno s významným zlepšením v systémech vedení a validace, jakož i kvality a transparentnosti nabídek odborné přípravy.

Tam, kde individuální vzdělávací účty existují, se jejich financování v jednotlivých zemích liší v závislosti na strategických rozhodnutích na vnitrostátní úrovni. Například ve Francii jsou financovány především z odvodů zaměstnavatelů, zatímco Nizozemsko počítá s využitím veřejného financování. Komise se bude při zkoumání těchto účtů tomuto zásadnímu prvku věnovat, a to se zvláštním důrazem na to, zda je vhodný pro malé a střední podniky.

Individuální vzdělávací účty by rovněž mohly zajistit dostupnost dostatečných finančních prostředků na odbornou přípravu během hospodářských útlumů. Umožňují jednotlivcům hromadit nároky na odbornou přípravu po delší dobu, tak aby je mohli uplatnit v období nízké ekonomické aktivity, například v období částečné nezaměstnanosti, když mají na vzdělávání více času. To zabrání znehodnocení dovedností v důsledku nedobrovolné nečinnosti a pomůže jednotlivcům osvojit si dovednosti, které pro úspěšné přechody mezi zaměstnáními potřebují.

3.2Ocenění výsledků učení: mikrokredity

Vybavit pracovníky pro prohlubování dovedností a rekvalifikaci po celý život také znamená zajistit, aby byly všechny studijní zkušenosti řádně oceněny. Pracovníci se stále častěji účastní krátkodobých školení na míru a potřebují, aby byla uznávána. Tyto kurzy mohou nabízet nejrůznější poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy (např. vysokoškolské instituce, poskytovatelé odborného vzdělávání a přípravy, výzkumné organizace, výrobní odvětví, sociální partneři, obchodní, průmyslové nebo živnostenské komory, organizace občanské společnosti).

Mikrokredity 51 jsou formou uznání výsledků těchto krátkých kurzů, často v digitální oblasti, a zachycují jejich výsledky. Mohou zvýšit propustnost mezi různými scénáři/systémy vzdělávání a zvýšit flexibilitu. Mohou pomoci přizpůsobit učení individuálním potřebám a podpořit tak inovativnější a inkluzivnější přístupy a usnadnit přístup na trh práce a přechody mezi zaměstnáními. Mohou také usnadnit další učení, jelikož je lze hromadit za účelem získání rozsáhlejší kvalifikace, což jednotlivcům umožní kumulovat výsledky učení po určitou dobu a napříč institucemi, odvětvími a hranicemi a také online prostřednictvím programů elektronického učení. Žádné evropské normy na podporu kvality, transparentnosti a přejímání mikrokreditů napříč EU však dosud neexistují.

3.3Prezentace dovedností: nová platforma Europass

Jakmile má osoba k dispozici osvědčení dokládající její dovednosti, potřebuje je sdělit při podání žádosti o pracovní místo nebo o další studium. Nové technologie otevírají možnosti komunikovat dovednosti nad rámec tradičního životopisu a propojit lidi se vzdělávacími a pracovními příležitostmi.

Nový Europass byl spuštěn současně s agendou dovedností a vznikl jako online nástroj EU, který lidem pomáhá účinně informovat o svých dovednostech a kvalifikacích a proaktivně je vést k pracovnímu místu nebo k příležitosti ke vzdělávání. Nabízí bezplatné nástroje a informace ve všech úředních jazycích EU pro studenty, pracovníky a uchazeče o zaměstnání, jimž umožní řídit všechny fáze jejich profesní dráhy a vzdělávání.

4.Vytyčení ambiciózních cílů v oblasti dovedností

Komise touto agendou zavádí nový a dynamický přístup k politice v oblasti dovedností na úrovni EU a jejím cílem je vést členské státy a podpořit souběžnou digitální a ekologickou transformaci a zajistit zotavení ze socioekonomického dopadu pandemie COVID-19. Abychom uspěli, musí se stát celoživotní učení skutečností v Evropě, v každém členském státě a v každém regionu.

Aby své ambice splnila, a s přihlédnutím k impulsu vyvolanému oživením a zrychlenými transformacemi navrhuje Komise vytyčit kvantitativní cíle založené na existujících ukazatelích 55 , které mají být sledovány do roku 2025. 

V prvé řadě potřebujeme výrazně zvýšit podíl dospělých na učení obecně – pouze to je zárukou celoživotního pojetí učení. Aby se zajistilo, že jsou oživení a souběžná ekologická a digitální transformace sociálně spravedlivé, navrhuje Komise také jasné cíle pro účast na učení v případě dospělých s nízkou kvalifikací a nezaměstnané.

®Do roku 2025 by se v EU každý rok mělo učení účastnit 120 milionů dospělých. To odpovídá 50 % dospělé populace a přibližně 540 milionům vzdělávacích činností pro tuto věkovou skupinu za pětileté období.

®Do roku 2025 by mělo být každý rok do učení zapojeno 14 milionů dospělých s nízkou kvalifikací. To odpovídá 30 % této skupiny a přibližně 60 milionům vzdělávacích aktivit pro tuto skupinu během pětiletého období. 

Sledování tohoto ukazatele v kombinaci s opatřeními stanovenými v tomto sdělení také příznivě přispěje ke snížení podílu dospělých s nízkou kvalifikací, který činí 22 % (2019) a v němž Europa zaostává za svými globálními konkurenty.    

®Do roku 2025 by měly mít dva miliony uchazečů nebo jeden z pěti uchazečů o zaměstnání nedávnou zkušenost s učením. To odpovídá přibližně 40 milionům vzdělávacích aktivit pro tuto skupinu během pětiletého období 56 . 

Pokud jde o obsah učení, úspěch hospodářského oživení a souběžné digitální a ekologické transformace bude vyžadovat širokou škálu dovedností. Digitální dovednosti jsou rozhodující pro práci, učení i sociální interakci, což se vystupňovalo během opatření proti šíření nákazy v reakci na pandemii COVID-19. Čtvrtým cílem, který je třeba sledovat, je proto podíl dospělých s alespoň základními digitálními dovednostmi.

®Do roku 2025 by mělo mít 230 milionů dospělých alespoň základní digitální dovednosti, což odpovídá 70 % dospělé populace v EU.

Ekologická transformace musí být spravedlivá a zvláštní pozornost se musí věnovat postiženým pracovníkům a regionům. Dovednosti jsou pro toto úsilí klíčové. V tomto stádiu neexistují žádné kvantitativní ukazatele týkající se zelených dovedností. Komise tyto ukazatele vypracuje (opatření č. 6).

Členské státy, poskytovatelé vzdělávání a odborné přípravy, sociální partneři, podniky, zástupci účastníků vzdělávání a všechny příslušné zainteresované strany se vyzývají, aby jednali v rámci evropského semestru koordinace hospodářských politik o tom, jak těchto cílů dosáhnout.

Pokrok při plnění cílů bude v rámci evropského semestru pravidelně monitorován 57 . Bude zveřejněn ve společné výroční zprávě o zaměstnanosti a bude sloužit jako analytický základ pro cílenější doporučení pro jednotlivé země, pokud jde o dovednosti, vzdělávání a odbornou přípravu. Kdykoli to bude možné, bude Komise kromě osob s nízkou kvalifikací a nezaměstnaných monitorovat cíle podle pohlaví, zeměpisných oblastí a zranitelných skupin, jako jsou osoby se zdravotním postižením.

Příležitosti k mobilitě ve vzdělávání pro účastníky odborného vzdělávání a přípravy po celé EU by měly být dále posilovány, jak se uvádí v novém programu Erasmus + a oznámeném doporučení Rady o odborném vzdělávání a přípravě, kde Komise navrhuje zvýšit mobilitu účastníků odborného vzdělávání a přípravy z 6 % na 8 %.

5.Realizace: uvolnění investic

Splnění těchto ambiciózních cílů do roku 2025 vyžaduje uvolnění značných soukromých a veřejných investic do dovedností. Zastřešující cíl pro účast na vzdělávání dospělých by podle odhadů ročně přišel na další investice ve výši 48 miliard EUR 62 . 

Provádění agendy dovedností bude navíc vyžadovat další financování, aby se zajistilo postupné zavádění různých opatření na úrovni EU a na vnitrostátní, regionální a místní úrovni.

5.1Rozpočet EU na podporu a uvolnění investic do lidského kapitálu 63

Návrh Komise na nástroj Evropské unie na podporu oživení poskytuje značné zdroje v rámci rozsáhlé rozpočtové iniciativy pro řešení hospodářských a sociálních důsledků krize. Komise zajistí, aby její nástroje byly dobře využívány k podpoře a uvolňování investic do lidského kapitálu, podpoře rovnosti žen a mužů a začleňování. Členské státy budou vyzvány, aby finanční zdroje EU využívaly k provádění vnitrostátních systémů rekvalifikace a prohlubování dovedností pracovních sil.

V krátkodobém horizontu poskytne iniciativa REACT-EU, financovaná z evropského nástroje na oživení a návrhu upraveného stávajícího finančního rámce na rok 2020, na politiku soudržnosti v období let 2020–2022 částku 55 miliard EUR. To umožní Evropskému sociálnímu fondu směrovat další financování na příležitosti k získávání dovedností potřebných pro ekologickou a digitální transformaci.

Facilita na podporu oživení a odolnosti, vybavená 560 miliardami EUR ve formě grantů a půjček, poskytuje členským státům dostatek příležitostí financovat prohlubování dovedností a rekvalifikace. Návrh Komise na doporučení pro jednotlivé země se v roce 2020 zaměřil na okamžitá opatření ke zmírnění socioekonomického dopadu pandemie a určil dovednosti, vzdělávání a odbornou přípravu jako krátkodobou prioritu pro 22 členských států. Národní plány na podporu oživení a odolnosti, které členské státy připraví, aby získaly přístup k financování z tohoto nástroje, by měly zohledňovat dovednosti jako prioritu při plánování.

Po celé období 2021–2027 bude Evropský sociální fond plus s navrhovaným rozpočtem 86 miliard EUR i nadále významným zdrojem financování pro vnitrostátní činnosti v oblasti prohlubování dovedností a rekvalifikace.

Kromě toho bylo navrženo 24,6 miliardy EUR na program Erasmus+, které přispějí k rozvoji dovedností a budou financovat některé z výše uvedených opatření, jako jsou iniciativa Evropské univerzity, centra excelence odborného vzdělávání a plány pro odvětvovou spolupráci v oblasti dovedností. Erasmus+ může také financovat podstatné zvýšení fyzické a virtuální mobility ve vzdělávání v celé EU, což otevírá nové příležitosti k učení, které nemusí být doma dostupné.

Program Horizont Evropa bude v oživení hrát klíčovou úlohu, zejména v souběžné ekologické a digitální transformaci, ve výrobním odvětví a malých a středních podnicích, ale také podporou vysokých škol, výzkumných pracovníků a cirkulace a mobility mozků. Nový program Digitální Evropa bude investovat do rozvoje akademické nabídky v digitálních oblastech, jakož i do specializovaných vzdělávacích příležitostí v oblastech, jako jsou data, kybernetická bezpečnost a umělá inteligence, s cílem řešit stávající nedostatky odborníků.

Další zdroje mohou přímo podpořit prohlubování dovedností a rekvalifikaci evropských pracovních sil. Investice členských států do „infrastruktury s velkým sociálním dopadem“ na vzdělávání a odbornou přípravu, včetně digitální infrastruktury, mohou být dále podporovány Evropským fondem pro regionální rozvoj a programem InvestEU, jehož složka zaměřená na sociální investice a dovednosti (s navrhovanou rozpočtovou zárukou ve výši 3,6 miliardy EUR) může podpořit mimo jiné investice do kritické infrastruktury v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

V souvislosti s ekologickou transformací Komise vytyčila jako prioritu investice do dovedností pro ekologickou transformaci pro všech 27 členských států při využívání Fondu pro spravedlivou transformaci a jeho navrhovaného celkového rozpočtu ve výši 40 miliard EUR. Do dovedností se může investovat také z úvěrového nástroje pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci, od něhož se očekává, že uvolní částku mezi 25 a 30 miliardami EUR 64 . Bylo navrženo zdvojnásobení stropu Evropského fondu pro přizpůsobení se globalizaci v budoucím finančním rámci na podporu prohlubování pracovníků a osob samostatně výdělečně činných, kteří byli propuštěni v důsledku hromadné restrukturalizace výrobního odvětví. Jiné programy, jako je modernizační fond, budou rovněž financovat programy v oblasti prohlubování dovedností a rekvalifikace na pomoc pracovníkům v regionech a odvětvích postižených ekologickou transformací.

Demonstrativní seznam operací, které lze podpořit v rámci budoucího rozpočtu EU s cílem splnit agendu dovedností, včetně Paktu pro dovednosti, zejména využitím zdrojů z nástroje Evropské unie na podporu oživení, zahrnuje:

5.2Zdokonalení podpůrného rámce pro uvolnění státních a soukromých investic do dovedností

Fondy EU mohou působit jako katalyzátor, ale investice do dovedností je třeba financovat z dalších veřejných a soukromých investic. Vyplácí se to: jedno euro investované do prohlubování dovedností vynese dvě eura v podobě příjmů nebo úspor 65 . Za tímto účelem a kromě konkrétních možností financování prostřednictvím programů EU Komise provede řadu akcí na podporu veřejných a soukromých investic do dovedností a lidského kapitálu.

Závěr

Nastal čas jednat. Komise se touto výzvou k jednání snaží zajistit, aby se dovednosti staly těžištěm evropského politického programu na příštích pět let, aby se právo na celoživotní učení stalo realitou a aby se provedla zásada č. 1 evropského pilíře sociálních práv. Oživení našeho hospodářství, posílení konkurenceschopnosti Evropy v celosvětovém měřítku a urychlení souběžné ekologické a digitální transformace vyžaduje smělou politiku v oblasti dovedností. Komise proto:

·navrhne podnikům, sociálním partnerům a dalším zainteresovaným stranám, aby SPOLUPRACOVALY na základě ambiciózního paktu pro dovednosti,

·rozvine DOVEDNOSTI PRO PRACOVNÍ MÍSTA díky pojetí rozvoje dovedností orientovanému na budoucnost, založenému na spolehlivých poznatcích o vzdělávání a na moderním a dynamickém poskytování vzdělávání a odborné přípravy, které jsou přímo napojeny na trh práce a společenské potřeby,

·VYBAVÍ LIDI tak, aby byli schopni své dovednosti rozvíjet prostřednictvím inovativních nástrojů a flexibilnějších a přístupnějších cest k učení.

Pro uskutečnění této ambice Komise navrhuje smělé kvantitativní cíle, které umožní měřit pokrok na ročním základě. Komise vyzývá členské státy, aby pomohly přinést zásadní změnu v oblasti dovedností a plně využily nebývalé příležitosti, které nástroj Evropské unie na podporu oživení nabízí.

(1) Před propuknutím pandemie COVID-19 se odhadovalo, že do roku 2030 vznikne jeden milion pracovních míst. Vývoj zaměstnanosti a sociální situace v Evropě (ESDE), 2019. Podobně se očekávalo, že tyto technologie vytvoří v příštích 5 letech na celém světě 60 milionů pracovní míst.

(2) Zjišťování potřeb spojených oživením; SWD (2020) 98 final.

(3) COM(2020) 442 final.

(4) Evropská komise (2017), Investment in Human Capital – Assessing the Efficiency of Public Spending on Education (Investice do lidského kapitálu – Posouzení účinnosti veřejných výdajů v oblasti vzdělávání), Poznámka pro Euroskupinu ze dne 6. listopadu 2017.

(5) Woessmann, L., The Economic Case for Education (Ekonomické argumenty pro vzdělávání), analytická zpráva EENEE č. 20, Institut IFO a Mnichovská univerzita, 2017.

(6) V průzkumu Evropské investiční banky zaměřeném na investice z roku 2017 téměř 80 % podniků uvedlo nedostatek kvalifikovaných pracovníků jako překážku pro jejich investování.

(7) Evropská komise (2014), The Economic Case for Education (Ekonomické argumenty pro vzdělávání), podkladový dokument vypracovaný útvary Komise pro politickou rozpravu Rady ze dne 12. prosince 2014.

(8) COM(2020) 441 final/2.

(9) COM(2016) 381 final.

(10) Sdělení Komise o Zelené dohodě pro Evropu, COM(2020) 640 final.

(11)

Evropská digitální strategie, 2020 https://ec.europa.eu/digital-single-market/en/content/european-digital-strategy

(12) COM(2020) 102 final a COM(2020) 103 final.

(13) COM (2020) 241 final.

(14) Mezi ně budou patřit antidiskriminační a genderové otázky.

(15)  Jak je uvedeno v průmyslové strategii EU přijaté v březnu 2020.

(16) COM(2020) 276 final.

(17)  Přísliby jsou závazky ze strany soukromých a veřejných organizací, že přímo přispějí ke snížení nedostatků v digitálních dovednostech, jimž Evropa čelí, například tím, že se zavážou k poskytnutí vzdělávání nebo umístění nebo přístupu k rozvoji digitálních dovedností. Tyto informace jsou k dispozici na adrese:  https://pledgeviewer.eu/

(18) Přehled dovedností CEDEFOP, Zdravotničtí pracovníci a přidružené profese.

(19)  EIT Health a McKinsey, 2020, Transforming healthcare with AI: The impact on the workforce and organisations (Transformace zdravotnictví pomocí umělé inteligence: dopad na pracovní síly a organizace).

(20) OECD, Evaluating the initial impact of COVID-19 containment measures on economic activity (Hodnocení počátečního dopadu opatření k omezení šíření onemocnění COVID-19 na hospodářskou činnost), graf 1.

(21) V roce 2017 bylo 94 % podniků ve stavebnictví malými nebo středními podniky, Eurostat [sbs_sc_con_r2].

(22) Internetové stránky o dovednostech v rámci stránek evropského stavebního odvětví „European Builders Construction“.

(23) Směrnice (EU) 2019/882 o požadavcích na přístupnost u výrobků a služeb.

(24) Doprava v číslech, 2019: https://op.europa.eu/en/publication-detail/-/publication/f0f3e1b7-ee2b-11e9-a32c-01aa75ed71a1  

(25) Evropské sdružení výrobců automobilů (ACEA), Employment impact of COVID-19 on the European auto industry (Dopad pandemie COVID-19 na evropský automobilový průmysl z hlediska zaměstnanosti).

(26) Byl zahájen projekt v oblasti dovedností potřebných v odvětví baterií „ALBATTS“, který bude důležitý nejen pro automobilový průmysl, ale také rostoucí odvětí skladování energie.

(27) COM(2020) 550 final: Cestovní ruch a doprava v roce 2020 a v dalších letech.

(28)  C(2020) 3251: Pokyny EU k postupnému obnovování služeb cestovního ruchu a ke zdravotním protokolům v ubytovacích a stravovacích zařízeních – COVID-19 2020/C 169/01.

(29) https://nexttourismgeneration.eu/

(30) Cedefop „Skills Ovate“, úroveň NUTS 2.

(31)  Tento internetový nástroj bude nabízet podrobné a aktuální poznatky o dovednostech, zejména na regionální a odvětvové úrovni, a poskytovat přitom přehled o poptávce po dovednostech na trhu práce v reálném čase, který lze opakovat ve velice krátkých intervalech a který umožňuje určit tendence v potřebách v oblasti dovedností a zjistit nově vznikající potřeby v této oblasti.

(32) Programy vzdělávání a odborné přípravy protínají různé úrovně vzdělávání a odborné přípravy. V absolutních číslech je největší počet účastníků vzdělávání a odborné přípravy (8,5 milionu studentů) zapsán do programů vyššího středního vzdělávání. Pro srovnání: postsekundární vzdělání nižší než terciární vzdělávání čítá 1,5 milionu studentů, krátkého cyklu terciárního vzdělávání se účastní 1,2 milionu studentů, bakalářského studia 1,2 milionu studentů a magisterského studia 0,7 milionu studentů v programech odborné/profesní přípravy. Zdroj: Společný sběr údajů OECD-OECD (UOE) v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

(33) S cílem podpořit excelenci a internacionalizaci odborného vzdělávání a přípravy by v evropských klíčových profesních profilech byl vymezen určitý podíl společného vzdělávacího obsahu na evropské úrovni. Tyto profily – jako součást platformy Europassu a tam, kde je to možné, doplněné digitálními nástroji odborného vzdělávání – mají potenciál významně usnadnit mobilitu studentů a pracovníků, automatické uznávání kvalifikací a rozvoj společných osnov odborného vzdělávání a přípravy, kvalifikací a mikrokreditů.

(34) Studie Evropské komise o mapování center excelence odborného vzdělávání: https://ec.europa.eu/social/main.jsp?catId=738&langId=en&pubId=8250&furtherPubs=yes

(35) Tato ambice vychází z návrhu Komise na příští víceletý finanční rámec.

(36) Toto opatření bude koordinováno s Evropským výzkumným prostorem.

(37)  Dobrým příkladem pro tento směr je zavedení biohospodářské strategie EU, která se soustředí na činnosti umožňující rozvoj dovedností a součinnost se vzděláváním a celoživotním učením.

(38)   ICT for work: Digital Skills in the Workplace (IKT pro práci: Digitální dovednosti na pracovišti): studie vypracovaná pro Evropskou komisi organizací Ecorys and Danish Technology Institute, 2017.

(39)   Eurofound, Living, working and Covid-19 (Život, práce a Covid-19), duben 2020.

(40)  OECD (2019), Going Digital: Shaping Policies, Improving Lives (Přechod k digitálním techologiím: utváření politik, zlepšování života), OECD Publishing, Paris. Cf. OECD Employment Outlook 2019 (Prognóza zaměstnanosti vypracovaná OECD na rok 2019) : The Future of Work (Budoucnost práce), box 2.1.

(41) ENISA, Cybersecurity skills development in the EU (Rozvoj dovedností v oblasti kybernetické bezpečnosti), březen 2020.

(42) Index digitální ekonomiky a společnosti Komise (DESI) každoročně monitoruje úroveň základních i pokročilých digitálních dovedností v každém členském státě a v EU. 

(43)  https://ec.europa.eu/eurostat/statistics-explained/index.php/Tertiary_education_statistics#Graduates

(44) Údaje o absolventech terciálního vzdělávání v oborech STEM podle Eurostatu [educ_uoe_grad04].

(45) OECD, Proč více dívek nevolí profesní dráhu v oborech STEM . 

(46) Mezinárodní studie počítačové a informační gramotnosti (ICILS) za rok 2018.

(47) Evropská komise, 2016, Potřebuje EU více absolventů oborů STEM ?, oddíle 3.3.1.

(48)   Strategie pro rovnost žen a mužů poukazuje na podporu podnikání žen v rámci politiky soudržnosti EU.

(49) Úř. věst. C 484/01, 24.12.2016.

(50) Založeno na údajích z průzkumu EU v oblasti vzdělávání dospělých.

(51) Mikrokredity lze rovněž definovat jako doložená prohlášení potvrzující výsledky učení dané osoby, které jsou vztaženy k malým objemům učení a které uživatel obdrží v podobě osvědčení, odznaků nebo potvrzení (vydaných v digitální podobě nebo na papíře).

(52) EURES je evropský portál pracovní mobility, který usnadňuje volný pohyb pracovníků v celé EU. Obsahuje online databázi pracovních míst a nabízí bohaté informace o mobilitě uchazečů o zaměstnání a zaměstnavatelů v rámci EU: https://ec.europa.eu/eures/public/homepage

(53)

EURAXESS – Výzkumní pracovníci v pohybu:  https://euraxess.ec.europa.eu/  poskytuje informace a podpůrné služby profesionálním výzkumným pracovníkům, podporuje mobilitu výzkumných pracovníků a rozvoj kariéry a zároveň posiluje vědeckou spolupráci mezi Evropou a světem.

(54) Legálně pobývající migranti se i nadále potýkají s obtížemi při prezentaci svých dovedností a kvalifikací získaných mimo EU. Viz také zpráva Společného výzkumného centra za rok 2020 o zahraničních titulech, regionech narození a suboptimálním využívání terciálního vzdělání v EU („Foreign Degrees, Region of Birth and Under-utilisation of Tertiary Education in the EU“).

(55) Dostupné ukazatele často neumožňují zachytit kvalitativní aspekt vzdělávání. Tato agenda dovedností vede k vícestupňové změně také z kvalitativního hlediska tím, že staví do popředí zásadu „dovednosti pro pracovní místo“.

(56) Předpokládá se průměrná doba trvání studia v délce tři měsíce.

(57)  Tyto čtyři ukazatele jsou spojeny s přehledem sociálních ukazatelů, který je připojen k evropskému pilíři sociálních práv. Kromě dvou ukazatelů týkajících se zapojování dospělých do učení během posledních 12 měsíců a základních digitálních dovedností, které jsou již ve srovnávacím přehledu sociálních práv zahrnuty, se navrhují další dva ukazatele účasti na vzdělávání a odborné přípravě v případě dospělých s nízkou kvalifikací a nezaměstnaných dospělých. Tyto ukazatele jsou rovněž dobře zavedené, v roce 2018 je schválil Výbor pro zaměstnanost (Společná zpráva o zaměstnanosti za rok 2019) a od té doby se používají v evropském semestru. Ukazatel digitálních dovedností je stejný jako index digitální ekonomiky a společnosti (DESI).

(58) Tento ukazatel uvádí podíl dospělých ve věku 25–64 let, kteří se zúčastnili alespoň jedné formální nebo neformální vzdělávací nebo odborně vzdělávací akce (avšak s výjimkou školení na pracovišti) v posledních 12 měsících před dotazováním v průzkumu. Současným zdrojem údajů pro tento ukazatel je EU Adult Education Survey (Průzkum o vzdělávání dospělých v EU). Počínaje rokem 2022 budou údaje pro tento ukazatel získávány z EU Labour Force Survey (Průzkumu o pracovních silách EU).

(59) Definice a zdroje tohoto ukazatele jsou podobné jako u prvního ukazatele o účasti dospělých na vzdělávání. Hlavní rozdíl spočívá v zaměření na dospělé s nízkou kvalifikací, tj. na ty, jejichž nejvyšší formální vzdělání je nanejvýš nižší střední vzdělání (nebo méně). Tento ukazatel tedy měří podíl dospělých s nízkou kvalifikací, kteří uvádějí, že se v posledních 12 měsících zúčastnili formálního nebo neformálního vzdělávání nebo odborné přípravy.

(60) Tyto údaje jsou získány z EU Labour Force Survey (Průzkum o pracovních silách EU). „Nedávnou zkušeností získanou během vzdělávání“ se rozumí účast na formálním nebo neformálním vzdělávání a odborné přípravě v posledních čtyřech týdnech.

(61) Zdrojem údajů pro tento ukazatel je průzkum EU o používání informačních a komunikačních technologií domácnostmi a jednotlivci.

(62) Tento odhad je založen na počtu dalších dospělých účastníků, kteří jsou zapotřebí pro dosažení 50% účasti (ve srovnání se současnou mírou účasti), v kombinaci s paušálními částkami specifickými pro jednotlivé země na hodinu výcviku zaměstnance proplácenými z Evropského sociálního fondu podle nařízení Komise v přenesené pravomoci Co2019/2170 a za předpokladu, že vzdělávání nebo odborná příprava mají rozsah 100 hodin ročně.

(63) Částky v tomto oddíle jsou uvedeny v cenách roku 2018.

(64) Návrh nařízení o úvěrovém nástroji pro veřejný sektor v rámci mechanismu pro spravedlivou transformaci, COM(2020) 453 final.

(65) Strategické pokyny pro prohlubování dovedností (A Strategist’s Guide to Upskilling), PwC, 15. července 2019.

(66)  Porozumění dluhopisům se sociálním dopadem (Understanding Social Impact Bonds), pracovní dokument OECD, 2016, s. 4.