52019AE2454

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52019AE2454 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52019AE2454

Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k sdělení Komise Evropskému parlamentu, Evropské radě a Radě Další posílení právního státu v rámci Unie Aktuální stav a další možné kroky[COM(2019) 163 final]

EESC 2019/02454

Úř. věst. C 282, 20.8.2019, p. 39–48 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

20.8.2019

Úřední věstník Evropské unie

C 282/39

[COM(2019) 163 final]

(2019/C 282/07)

Zpravodajové:

Jukka AHTELA

Karolina DRESZER-SMALEC

José Antonio MORENO DÍAZ

Konzultace	Evropská komise, 10. 5. 2019
Právní základ	článek 62 Smlouvy o fungování Evropské unie
Odpovědná sekce	Zaměstnanost, sociální věci, občanství
Přijato v sekci	5. 6. 2019
Přijato na plenárním zasedání	19. 6. 2019
Plenární zasedání č.	544
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	190/11/12

1. Závěry a doporučení

1.1

EHSV vítá sdělení Komise a snahu Komise o využití dalších nástrojů na posílení právního státu. V těchto nástrojích je důležité co nejvíce posílit aspekt právního státu, neboť mnohé z nich mají různé účely, a v co největší míře zapojit do provádění těchto nástrojů občanskou společnost.

1.2

Domnívá se, že ve sdělení měly být podrobněji řešeny občanská společnost, sdělovací prostředky a politické otázky, aby bylo možné pochopit kontext a výrazněji zapojit ty, jež jsou přímo dotčeni.

1.3

EHSV se domnívá, že období reflexe mělo být stanoveno delší, aby byla umožněna podrobnější konzultace a účast občanské společnosti v národních členských státech, a že by v dlouhodobějším horizontu měla Komise navrhnout systematičtější mechanismus konzultací s organizacemi občanské společnosti o situaci v oblasti základních práv a dodržování právního státu v členských státech.

1.4

Je nutné zavést způsoby ochrany organizací občanské společnosti zajišťujících funkce dohledu, investigativních novinářů a nezávislých sdělovacích prostředků a návrhy na jejich ochranu a aktivní úlohu v oblasti včasného varování musí figurovat v popředí návrhů, které Komise předloží na konci období reflexe.

1.5

EHSV sice vítá lepší přístup organizací občanské společnosti k finančním prostředkům v novém víceletém finančním rámci, avšak částku, která byla v návrhu Komise vyčleněna na právní stát a základní práva, a částku určenou pro organizace občanské společnosti považuje za nedostatečné (1). EU by měla navíc zvážit způsoby, jak ve všech členských státech zvýšit základní financování organizací občanské společnosti zajišťujících funkce dohledu, zvyšování povědomí, právní zastupování a pomoc při soudních sporech, pokud jde o otázky základních práv a právního státu.

1.6

EHSV nadále podporuje vytvoření mechanismu na úrovni EU, který by sledoval dodržování zásad právního státu a základních práv. EHSV považuje za nezbytné vytvořit právně závazný evropský mechanismus, tedy postup, do něhož bude aktivně zapojena Komise, Parlament a Rada a ve kterém bude hrát důležitou roli EHSV zastupující občanskou společnost. Tento mechanismus by měl zahrnovat preventivní složku umožňující odborníkům a zástupcům občanské společnosti spustit včasné varování v souvislosti s konkrétním vývojem a zahájit debatu o návrzích řešení, jíž se budou účastnit všechny příslušné zúčastněné strany. Takový mechanismus by také přispěl k rozdělení -zátěže mezi orgány a ke zvýšení společné odpovědnosti za činnost EU.

1.7

EHSV kromě toho navrhuje, aby byly uznány a posíleny stávající platformy občanské společnosti a aby se ve spolupráci s EHSV na úrovni EU vytvořilo výroční fórum pro základní práva a právní stát, které by jednak umožnilo subjektům EU s rozhodovací pravomocí, aby je zúčastněné strany, včetně místních organizací, mohly včas upozornit na nové výzvy týkající se hodnot uvedených v článku 2 SEU, a jednak usnadnilo vzájemné učení a spolupráci na vnitrostátní a nadnárodní úrovni mezi všemi příslušnými zúčastněnými stranami (podniky, odbory, organizace občanské společnosti, vnitrostátní instituce pro lidská práva a veřejné orgány).

1.8

EHSV se domnívá, že za současných okolností je nezbytné znásobit hlasy stávajících platforem a místních organizací. EHSV je jedinečný orgán, který umožňuje skutečný dialog mezi všemi organizacemi občanské společnosti, včetně sociálních partnerů, ze všech členských států. Má to přidanou hodnotu v podpoře rozmanitosti a dynamičnosti občanské společnosti. Takové fórum by mohlo organizacím občanské společnosti umožnit spustit včasné varování.

1.9

Jak vyplývá z nedávné judikatury, podkopávají hrozby proti právnímu státu vzájemnou důvěru, na které je EU postavena. Nezávislé vnitrostátní soudy jsou ochráncem, který umožňuje hladké fungování EU včetně vnitřního trhu.

1.10

Rovněž je třeba zvážit ekonomické aspekty právního státu. Vzájemná důvěra je hodnota, kterou je těžké vyčíslit čistě ekonomicky, ale je jasné, že nedostatek důvěry spojený s politickým vlivem v soudnictví nebo korupcí má negativní ekonomické důsledky. Jde o téma, které si zaslouží větší důraz a kde je zapotřebí větší množství údajů a další šetření na úrovni EU.

1.11

Klíčovou úlohu hraje při budování demokratické kultury a kultury právního státu formální i neformální vzdělávání. Demokracie a právní stát by měly být v srdcích a mysli každého evropského občana. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla ambiciózní strategii v oblasti komunikace, vzdělávání a osvěty občanů zaměřenou na základní práva, právní stát a demokracii.

2. Úvod a shrnutí sdělení

2.1

Situace v oblasti dodržování základních práv a právního státu je velmi znepokojivá v celé EU, zejména proto, že v některých případech bylo v této souvislosti nutné uplatnit článek 7 Smlouvy o EU. Toto sdělení Komise proto zahajuje úvahy o tom, jak by bylo možné zlepšit stav právního státu v EU.

2.2

Sdělení připomíná význam právního státu jako základní hodnoty Evropské unie, která je základem demokratického systému a předpokladem ochrany základních práv. Právní stát mimo jiné zahrnuje zásady, jako je zákonnost, která znamená transparentní, odpovědný, demokratický a pluralistický proces přijímání zákonů, právní jistota, zákaz svévole výkonné moci, účinná právní ochrana nezávislými a nestrannými soudy, účinný soudní přezkum zahrnující respekt k základním právům, dělba moci a rovnost před zákonem.

2.3

Komise stanovuje tři pilíře pro účinné prosazování právního státu v Unii, tj. prosazování: budování znalostí a společná kultura právního státu, předcházení: spolupráce a podpora posílení právního státu na vnitrostátní úrovni a reakce: vymáhání na úrovni Unie, pokud vnitrostátní mechanismy nefungují. Komise přesněji řečeno trvá na tom, že je třeba prosazovat normy právního státu, rozpoznávat varovné signály, prohlubovat specifické znalosti členských států, zlepšovat společnou schopnost reagovat v případě eskalace a řešit nedostatky v dlouhodobém horizontu pomocí strukturálních reforem.

3. Obecné připomínky

3.1

EHSV vítá tuto konzultaci, která uznává význam nedávných výzev v oblasti právního státu v EU. Počet takových výzev v posledních letech vzrostl, což zejména v některých členských státech naznačuje riziko možnosti naplno rozvinuté krize v oblasti právního státu a demokracie. Tato krize by měla být plně uznána a mělo by se na ni náležitě reagovat. Vyžaduje to rozhodné opětovné potvrzení hodnot EU a solidní nástroje, které předejdou dalšímu oslabování právního státu a posílí ho.

3.2

EHSV již vyjádřil své hluboké znepokojení nad situací v oblasti základních práv a dodržování právního státu a od roku 2016 vyzývá k podniknutí rozhodnějších kroků (2).

3.3

Je důležité připomenout, že Evropská unie není jen společný trh, nýbrž unie založená na společných hodnotách, jak je uvedeno v článku 2 Smlouvy. Kromě toho uznává práva, svobody a zásady obsažené v Listině základních práv Evropské unie. Tyto hodnoty, na nichž je Evropská unie založena, jsou základem integrace a součástí evropské identity. Jsou kritérii pro přistoupení a musí být následně v praxi respektovány členskými státy.

3.4

Právní stát je jedním vrcholem vzájemně provázaného a nerozpojitelného trojúhelníku vztahů, jehož dalšími vrcholy jsou základní práva a demokracie. Jedině tím, že bude zaručeno respektování těchto tří hodnot v jejich vzájemné spojitosti, lze předejít zneužití státní moci. Ochrana základních práv je pilířem, který by měl být dále rozvíjen, a to prostřednictvím ratifikace všech příslušných nástrojů (včetně úmluv OSN a Evropské úmluvy o lidských právech), intenzivnější spolupráce mezi orgány EU a výraznější podpory organizací na místní úrovni a organizací provádějících dohled v celé Evropě.

3.5

EHSV vyjadřuje politování nad tím, že ve Smlouvách EU není výslovně stanoveno, že by všechny členské státy měly splňovat kodaňská kritéria (3). Noví i dlouholetí členové EU by tato kritéria měli dodržovat stejným a trvalým způsobem. EHSV poukazuje na to, že orgány EU nedisponují dostatečně účinnými a uzpůsobenými nástroji, jež by dokázaly ochránit právní stát, základní práva a pluralitní demokracii v členských státech před stávajícími hrozbami.

3.6

Současné výzvy nejsou řešeny včas a pomocí účinných reakcí na vnitrostátní úrovni a na úrovni EU: stávající nástroje měly omezený dopad na klíčové faktory těchto výzev.

3.7

Nejtěžší výzvy se objevují v těch členských státech, kde se mocní političtí činitelé obrátili proti nezávislosti soudnictví a proti institucím a organizacím, které tvoří a obhajují pluralitní demokratický systém. Sdělení si dostatečně nevšímá tohoto základního aspektu a vybírá si perspektivu, ve které jsou instituce – parlamenty, vlády a ministerstva, ústavní soudy, profesní orgány – odděleny od politické a volební soutěže. Tento „nevměšovací“přístup ke stranické politice a volbám brání jakémukoliv vysvětlení toho, proč mocní činitelé jednají proti právnímu státu a demokracii a proč se současně zdají být populární a nezastavitelní. Politické, kulturní a sociologické aspekty výzev spojených s právním státem, jež ovlivňují demokracie, jsou důležitou oblastí, která byla v rámci analýzy a reakce EU dosud ignorována. Tím se částečně vysvětluje omezení současného přístupu a nástrojů – včetně postupu podle čl. 7 odst. 1. EHSV má obzvláště dobré předpoklady pro to, aby prostřednictvím svého spojení s celou občanskou společností, včetně sociálních partnerů, poskytl prostor pro lepší analýzu, diskusi a reakci na tyto politické, sociologické a kulturní aspekty výzev, které se týkají demokracie a právního státu.

3.8

Komise se v posledních letech posunula směrem k budování doplňkových a kumulativních mechanismů, které mají zaplnit mezeru mezi absencí akce a akcí jako posledním řešením. Zdá se však, že na současné výzvy nestačí – společné akce zaměřené na uchvacování moci napříč institucemi, včetně soudnictví, které mají silnou podporu, pokud ne v celých volebních obvodech, tak v rámci stranických organizací a klientů. Dokonce ani konsolidované demokracie nejsou chráněny před plíživým autoritářstvím a narušováním právního státu. Obavy týkající se bezpečnosti se stále častěji používají jako vysvětlení při zpochybňování nebo pozastavení demokratických záruk. Některé vlády ztěžují práci několika předních organizací občanské společnosti místo toho, aby nabídly prostor pro jejich činnost. Je proto nezbytné, aby EU zaujala proaktivnější a preventivnější přístup.

3.9

EHSV souhlasí s Komisí, že nedávný populistický a autokratický vývoj vyžaduje, aby všechny orgány EU a občanská společnost EU jako celek podnikly kroky pro zajištění zachování hodnot, na nichž je EU postavena. EHSV je staví rozhodně proti jakékoli formě neliberální demokracie.

3.10

EHSV se proto též domnívá, že doba reflexe měla být delší, což by umožnilo důkladnější konzultace a účast organizací občanské společnosti v členských státech.

3.11

Mnoho organizací občanské společnosti informovalo EHSV o tom, že krátká konzultační období často vedou k nedostatečné transparentností a absenci smysluplných konzultací, což narušuje kvalitu právních předpisů a právní stát v členských státech. EHSV se v této souvislosti domnívá, že Komise měla umožnit důkladnější konzultaci s občanskou společností, které se otázka bezprostředně týká.

3.12

Pokud v některém členském státě dochází k oslabování právního státu jsou v první linii organizace občanské společnosti, ochránci lidských práv, oznamovatelé a novináři, kteří se také dostávají do velmi obtížné situace, pokud dochází v daném členském státě k porušování práva. Jsou to právě ony, kdo sledují situaci a hlásí porušování předpisů, a je to právě na místní úrovni, odkud mohou vysílat signály včasného varování. EHSV se proto domnívá, že jejich úloha je nesmírně důležitá, stejně jako role médií a investigativní žurnalistiky. Z tohoto důvodu jsou pro udržitelnou cestu vpřed zcela nezbytné prostředky ochrany organizací občanské společnosti a sdělovacích prostředků. Návrhy na jejich úlohu musí v návrzích, které Komise předloží po období reflexe, figurovat v popředí.

3.13

Budoucí VFR by měl zejména zvýšit podporu pro organizace občanské společnosti, zejména ty, které hájí hodnoty podle článku 2. Základní financování by mělo být organizacím občanské společnosti poskytováno na všech úrovních – místní, vnitrostátní, evropské –, aby podporovaly budování kapacit a činností v oblasti zvyšování povědomí, monitorování a dokumentace, právního zastupování a pomoci při soudních sporech. Aby se posílila unijní podpora úlohy organizací občanské společnosti v Evropě, měl by budoucí VFR zajistit, aby všechny příslušné fondy EU, zejména v oblasti sociální a hospodářské politiky a politiky soudržnosti, začlenily význam úlohy občanské společnosti do navrhování, provádění a monitorování těchto politik. EU by rovněž měla zvýšit finanční podporu nezávislosti a plurality sdělovacích prostředků v Evropě a zohlednit tyto obavy ve všech příslušných politikách EU, včetně politik hospodářské soutěže. Aby měly tyto otázky v politice přednostní místo, měl by být budoucí místopředseda Evropské komise odpovědný za základní práva pověřen tím, aby dohlížel na zachování příznivého prostředí pro občanskou společnost, ochránce lidských práv a novináře. EHSV opětovně vyzývá ke zřízení funkce evropského veřejného ochránce práv, který by dohlížel na svobody týkající se občanského prostoru a jemuž by tyto subjekty mohly hlásit incidenty související s obtěžováním nebo omezováním jejich činnosti (4).

3.14

EHSV musí být v souladu s mandátem zástupce organizované občanské společnosti, který má podle SFEU, úzce spojen s budoucím rozvojem institucionálních iniciativ v této oblasti.

3.15

Pokud je v rámci EU ohrožena činnost jeho členů a občanské společnosti jako celku, musí hrát zvláštní úlohu a je povinen konat. EHSV by mohl a měl hrát klíčovou úlohu při usnadňování výměn názorů mezi všemi zúčastněnými stranami o současném stavu právního státu v členských státech z pohledu občanské společnosti a sloužit jako „vysílač“(síť včasného varování) před tím, než se objeví první příznaky problémů týkajících se základních práv a právního státu.

3.16

EHSV přijal v roce 2016 stanovisko z vlastní iniciativy, v němž vyzval k posílení činnosti Unie v oblasti základních práv a právního státu v členských státech, a následně byla v dubnu 2018 vytvořena zvláštní skupina s cílem posoudit, jak může být organizovaná občanská společnost v tomto směru co nejvíce prospěšná.

3.17

Hrozby proti právnímu státu podkopávají vzájemnou důvěru, na které je EU postavena. Například nedávno se to jasně ukázalo, když Soudní dvůr EU rozhodl, že vnitrostátní soudce nemusí nutně dodržovat evropský zatýkací rozkaz (EZR) vydaný členským státem EU, existují-li v daném členském státě systémové nebo celoplošné nedostatky v právním státu, které mohou ovlivnit nezávislost soudní moci ve vystavujícím členském státě a základní právo žalobce na spravedlivý proces (5).

3.18

Nezávislé vnitrostátní soudy jsou ochráncem zajišťujícím, že se občané mohou spolehnout na prosazování svých unijních práv, že evropské podniky mohou provozovat přeshraniční obchod bez obav, že právní smlouvy nebudou nestranně a nezávisle vymahatelné, že pracovníci vykonávající práci v sousední zemi tam mohou uplatnit svá práva a že organizace občanské společnosti mohou volně působit přes hranice, aniž by bylo diskriminačně zdaněno zahraniční solidární financování. Organizace občanské společnosti, sociální partneři a rady zahraničních investorů vyjádřily v EHSV znepokojení nad zhoršováním situace v oblasti právního státu a jeho závažným hospodářským dopadem.

3.19

Klíčovou úlohu hraje při budování demokratické kultury a kultury právního státu formální i neformální vzdělávání. Rozmanitost politických kultur v Evropě tento úkol ztěžuje. Existují však úspěšné historické příklady, z nichž se demokratické hodnoty učí, šíří a konsolidují. Z dlouhodobého hlediska jsou nejlepší ochranou před oslabením demokracie a právního státu aktivní, vzdělaní a angažovaní občané. Liberální demokracie, jak je definována v dřívějším stanovisku EHSV (6), a právní stát by měly být v srdcích a mysli každého evropského občana a EU by měla směřovat k dosažení tohoto cíle, například tím, že podpoří začlenění těchto témat do školních a vysokoškolských osnov a podpoří akademické a profesní výměny mezi občany a organizacemi občanské společnosti působícími v těchto oblastech. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla ambiciózní strategii v oblasti komunikace, vzdělávání a osvěty občanů zaměřenou na základní práva, právní stát a demokracii.

4. Připomínky k existujícím nástrojům

4.1

EHSV poukazuje na to, že nástroje, jež mají orgány EU v současnosti k dispozici na ochranu hodnot uvedených v článku 2, vykazují nedostatky. Řízení o nesplnění povinnosti mívají příliš úzký záběr, než aby byla s to zabránit koordinovaným útokům na právní stát nebo napravit jejich následky. Za druhé se ukázalo, že je velmi obtížné zmobilizovat dostatečnou politickou vůli pro aktivaci postupu podle článku 7 Smlouvy o EU.

4.2

Pokud jde o sdělení Evropské komise s názvem „Nový postup EU pro posílení právního státu“ (7) z roku 2014, přestože je jeho uplatnění snazší než u článku 7, jeho účinnost je sporná, pokud vlády nejsou ochotny spolupracovat. Kromě toho jsou prahové hodnoty potřebné pro jeho aktivaci příliš vysoké a použitelné příliš pozdě. EHSV doporučuje zlepšit rámec právního státu, mimo jiné tím, že se stanoví jasnější srovnávací kritéria, ukazatele a lhůty, aby bylo možné lépe posoudit reakci příslušných orgánů a doprovodná opatření EU.

4.3 Řízení o porušení Smlouvy a rozhodnutí o předběžné otázce

4.3.1

V posledních několika letech Komise zahájila několik řízení o nesplnění povinnosti týkajících se hodnot právního státu (8). Toto řízení by se mělo použít, kdykoli je to možné, ale nemůže se použít samostatně, neboť ne všechna porušení se týkají práva EU. Někteří odborníci se však zasazují o to, aby bylo možné přímo zahájit řízení o nesplnění povinnosti podle článku 258 SFEU, pokud dojde k porušení článku 2 Smlouvy o EU (9), což je možnost k dalšímu prozkoumání.

4.3.2

Užitečným nástrojem může být také řízení o předběžné otázce. Před vnitrostátními soudy, které by se chtěly obrátit na Soudní dvůr EU s žádostí o rozhodnutí o předběžné otázce, však stojí různé překážky a často se jedná o zdlouhavé řízení.

4.4 Evropský semestr

4.4.1

Hlavním cílem evropského semestru je poskytnout rámec pro koordinaci hospodářských politik v celé EU, ale vztahuje se také na boj proti korupci, efektivní soudní systémy a reformu veřejné správy, což může vést k přijetí doporučení pro jednotlivé země (10). Účinné sledování však není nutně zajištěno.

4.4.2

Evropský semestr byl kritizován za to, že dostatečně nezapojuje sociální partnery, a to jak na úrovni EU, tak na vnitrostátní úrovni (11), a že členské státy v současné době uspokojivě provádějí pouze 20 % doporučení pro jednotlivé země (12).

4.4.3

Evropský semestr je především nástrojem hospodářské a sociální politiky, který řídí a podporuje reformy v členských státech. Jeho úloha při monitorování a prosazování otázek týkajících se právního státu by však mohla být posílena tím, že se do něj viditelněji začlení ukazatele právního státu, včetně otázek, jako je právní jistota a přístup podniků a zaměstnanců k opravným prostředkům. Mělo by se rovněž zlepšit zapojení občanské společnosti a zdokonalit monitorování s cílem zlepšit dodržování předpisů.

4.5 Srovnávací přehled EU o soudnictví

4.5.1

Srovnávací přehled EU o soudnictví poskytuje informace o systému soudnictví ve všech členských státech a může vyústit v doporučení pro jednotlivé země v rámci evropského semestru. Srovnávací přehled EU se opírá o průzkumy mezi občany a podniky zaměřené na hodnocení nezávislosti soudního systému (13). EHSV však doporučuje, aby byly do tohoto průzkumu zahrnuty i organizace občanské společnosti.

4.6 Mechanismus pro spolupráci a ověřování

4.6.1

Mechanismus pro spolupráci a ověřování (14) byl zřízen jako přechodné opatření na pomoc Rumunsku a Bulharsku po jejich přistoupení při řešení několika nedostatků v oblasti reformy soudnictví, korupce a (v případě Bulharska) organizovaného zločinu. Stanovil soubor kritérií, která Komise posuzuje a jednou ročně předkládá zprávy o pokroku.

4.6.2

Tento mechanismus se ukázal jako účinný nástroj. Poslední zpráva o Rumunsku však ukázala, že se pokrok, od něhož se očekávalo, že bude brzy dokončen, komplikuje. Vyvolává to otázku, zda je požadavek pokroku dostatečně přísný a zda nemusí být změna pevněji zakořeněna ještě před uzavřením mechanismu pro spolupráci a ověřování.

4.6.3

Je nutné důkladněji vyhodnotit význam mechanismu pro spolupráci a ověřování při řešení otázek právního státu v jiných členských státech. Navzdory různým závazkům ze strany různých vládních stran v obou zemích umožňuje existence tohoto nástroje strukturovaný a nepřetržitý dialog mezi EK a danými členskými státy.

4.7 Útvar Komise na podporu strukturálních reforem

4.7.1

Útvar na podporu strukturálních reforem (SRSS) poskytuje přímou podporu vnitrostátním orgánům (přezkoumání metod, školení, analýzy, odborné poradenství) a zahrnuje řízení a veřejnou správu, včetně transparentnosti a boje proti korupci, ale v zásadě jde o makroekonomický nástroj. Jen málo projektů se zásadním způsobem týkalo právního státu (15).

4.7.2

EHSV doporučuje, aby bylo v případech, kdy bylo členskému státu vydáno doporučení pro jednotlivé země týkající se právního státu, zajištěno větší využívání zvláštního přidělení, a aby bylo zaručeno zapojení organizací občanské společnosti do programů reforem.

4.8 Evropské strukturální a investiční fondy a fondy na podporu politiky v oblasti spravedlnosti a bezpečnosti

4.8.1

Jednou z největších pák EU k prosazování dodržování právního státu je financování. Evropský parlament se dne 17. ledna 2019 vyslovil v hlasování pro mechanismus (nástroj pro evropské hodnoty), jehož cílem je zvýšit financování programu EU Práva a hodnoty. Návrh Komise na Fond pro spravedlnost, práva a hodnoty tuto potřebu plně nenaplňuje.

4.8.2

EHSV sice vítá vyčlenění prostředků na posílení přístupu organizací občanské společnosti navíc k finančním prostředkům z nového víceletého finančního rámce, částku vyčleněnou na právní stát a základní práva a částku určenou pro organizace občanské společnosti však považuje za nedostatečnou (16).

4.9 Mechanismus na ochranu rozpočtu Unie v případech, kdy mají všeobecné nedostatky v právním státu v členských státech dopad na rozpočet nebo hrozí, že jej budou mít

4.9.1

EHSV návrh uvítal a doporučil užší zapojení EHSV (17). EHSV kromě toho doporučil pozměnit návrh tak, aby obsahoval širší pojetí právního státu, které bude zahrnovat ochranu základních práv a zaručí ochranu pluralitní demokracie.

4.9.2

EHSV však v tomto případě doporučuje mimořádnou opatrnost, aby se zajistilo, že nebudou dotčeni koneční příjemci. Je důležité mít na paměti nezávislé organizace, které jsou ve svém členském státě ve velmi choulostivé situaci, a poskytnout jim zvláštní prostředky podpory.

4.10 Evropský úřad pro boj proti podvodům (OLAF) a Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO)

4.10.1

Jedním z problémů v oblasti právního státu je korupce. EU proto musí zajistit, aby její finanční prostředky nebyly zneužívány nebo neumožňovaly korupci.

4.10.2

V rámci vyšetřování OLAF mohou v současné době vést trestní stíhání pouze žalobci členských států (18) a pouze 45 % vyšetřování vůbec vede k trestnímu stíhání (19). EHSV proto podporuje nový Úřad evropského veřejného žalobce (EPPO) (20) a vyzývá všechny země EU, aby se na něm podílely (21).

4.10.3

Při odhalování podvodů hrají důležitou úlohu organizace občanské společnosti, obránci lidských práv, oznamovatelé a novináři, a proto EHSV znovu připomíná význam strukturovaného dialogu s občanskou společností a zvýšení finanční a politické podpory těmto subjektům.

4.11 Proces přistoupení k EU a k evropské politice sousedství

4.11.1

EU v roce 2011 zavedla nový přístup k finančním prostředkům evropského nástroje sousedství s cílem donutit partnerské země k tomu, aby se zavázaly k hodnotám EU a politickým reformám (22).

4.11.2

Pozitivní stránkou evropského nástroje sousedství je politická podmíněnost, která dobře funguje v těch zemích, které mají zájem o reformu.

4.11.3

EU musí v evropské politice sousedství a v procesu přistoupení k EU důsledně naplňovat svůj závazek k politické podmíněnosti. Aby zůstala věrohodná, musí interně uplatňovat stejná kritéria. U každé země, která chce vstoupit do Evropské unie, je nezbytný pevný závazek k „evropským hodnotám“. Kandidátské země musí splňovat kodaňská kritéria (23). Je důležité, aby EU tyto požadavky velmi přísně vymáhala. Posílení právního státu není jen institucionální otázkou, nýbrž vyžaduje též proměnu společnosti.

5. Návrh týkající se budoucnosti

5.1

EHSV již od roku 2016 podporuje vytvoření mechanismu na úrovni EU, který by sledoval dodržování právního státu a základních práv (24).

5.2

EHSV považuje za nezbytné vytvořit právně závazný evropský mechanismus, tedy postup, do něhož bude aktivně zapojena Komise, Parlament a Rada a ve kterém bude hrát důležitou roli EHSV zastupující občanskou společnost. Tento mechanismus doplní stávající nástroje (25) a měl by zahrnovat preventivní složku, která by zúčastněným stranám (podnikům, odborům, organizacím občanské společnosti, vnitrostátním institucím pro lidská práva a veřejným orgánům) a odborníkům umožnila identifikovat nedostatky, které se objeví na vnitrostátní úrovni, a diskutovat o jejich řešení v rané fázi. Takový mechanismus by také přispěl k rozdělení zátěže mezi orgány a ke zvýšení společné odpovědnosti za činnost EU v této oblasti.

5.3

Úloha EHSV v této oblasti by měla být vnímána v kontextu jeho jedinečného složení a dosahu mezi EU a vnitrostátní úrovní. EHSV jako ústřední představitel občanské společnosti zahrnuje organizace, které se důsledně zasazují o otázky právního státu a základních práv, ale také sociální partnery a další klíčové hospodářské a sociální činitele s jejich vnitrostátní a evropskou příslušností. EHSV by proto mohl nabídnout jasnou přidanou hodnotu jakožto zdroj jedinečných údajů a poznatků z místní úrovně bez duplicity s jinými relevantními zdroji, pokud jde o prosazování, předcházení a reakci.

5.4

Jako první krok již EHSV sám začal provádět vyšetřovací mise, aby získal přehled o tom, jak občanská společnost v jednotlivých členských státech tyto problémy vnímá. EHSV má v úmyslu navštívit všech 28 členských států (26), na podzim pak vydá zprávu o svých zjištěních z prvních pěti návštěv. Ačkoli tyto návštěvy nespadají do mechanismu monitorování, je důležité dozvědět se názor vnitrostátních organizací občanské společnosti. EHSV proto jako další opatření navrhuje uznat a posílit stávající platformy občanské společnosti a místní organizace. Proto je za současných okolností nezbytné množit hlasy, které z nich pocházejí.

5.5

Na evropské úrovni by kromě toho mělo být ve spolupráci s EHSV vytvořeno výroční fórum zúčastněných stran pro základní práva a právní stát, které by jednak umožnilo subjektům EU s rozhodovací pravomocí, aby je přímo místní organizace mohly včas upozornit na nové výzvy týkající se hodnot uvedených v článku 2 SEU, a jednak usnadnilo vzájemné učení, budování důvěry a spolupráci mezi vnitrostátními zúčastněnými stranami, jako jsou podniky, odbory, organizace občanské společnosti, vnitrostátní instituce pro lidská práva a veřejné orgány. Formát a způsoby fungování tohoto fóra zúčastněných stran by měly vycházet ze stávajících modelů Evropského fóra pro migraci a Evropské platformy zainteresovaných stran pro oběhové hospodářství. EHSV by zajistil sekretariát fóra a pořádal by schůze, a to společně s Evropskou komisí.

5.6

EHSV se domnívá, že za současných okolností je nutné zvýšit počet zapojených subjektů, což by mohlo organizacím občanské společnosti umožnit spustit včasné varování. Na rozdíl od výročního kolokvia o základních právech, jehož se účastní omezený počet klíčových zúčastněných stran, je fórum EHSV zamýšleno jako otevřené fórum na podporu veřejné diskuse. Mandát agentury FRA je bohužel omezen článkem 51 Listiny na zásah v případě porušení článku 2 SEU. Jeho fóra se účastní především organizace pro lidská práva, zatímco EHSV pokrývá organizace mimo oblast lidských práv včetně sociálních partnerů a má zkušenosti s komunikací s organizacemi na evropské, vnitrostátní a místní úrovni ohledně celé řady otázek. To má přidanou hodnotu v podpoře rozmanitosti a dynamičnosti občanské společnosti a zahrnuje důležité hospodářské subjekty.

5.7

Rovněž je potřeba zvážit ekonomické aspekty právního státu. Vzájemná důvěra je hodnota, kterou je těžké vyčíslit čistě ekonomicky, ale je jasné, že nedostatek důvěry spojený s politickým vlivem v soudnictví nebo korupcí má negativní ekonomické důsledky. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby více zdůrazňovala důsledky zániku právního státu pro všechny zúčastněné strany, včetně podnikatelského sektoru, a shromažďovala o nich více údajů a analýz. Příkladem důsledků zániku právního státu v podnikatelském sektoru, které by měly být lépe zohledněny v analýze a reakci EU, včetně evropského semestru, jsou právní nejistota, netransparentní tvorba právních předpisů, nespravedlivá hospodářská soutěž, diskriminační přístup na veřejné trhy a nedostupnost skutečného přístupu k opravným prostředkům.

5.8

Specifickou otázkou je potřeba silnější podpory organizací občanské společnosti (základní financování organizací provádějících dohled). Je důležité, aby EU zvážila způsoby podpory organizací občanské společnosti, investigativní žurnalistiky a sdělovacích prostředků, které monitorují vznikající problémy v souvislosti s článkem 2 a informují o nich. EHSV se domnívá, že je nástroj financování na podporu organizací občanské společnosti, které v členských státech prosazují hodnoty uvedené v článku 2, nezbytný pro rozvíjení podpory těchto hodnot u veřejnosti na místní úrovni. V tomto směru odkazuje EHSV na své související stanovisko k návrhům týkajícím se nového Fondu pro spravedlnost, práva a hodnoty (27) a vyzývá Radu a Evropský parlament, aby při rozhodnutí o víceletém finančním rámci na období po roce 2020 výrazně navýšily prostředky, které budou pro tento fond vyčleněny.

V Bruselu dne 19. června 2019

Luca JAHIER

Předseda

Evropského hospodářského a sociálního výboru

(1) Úř. věst. C 367, 10.10.2018, s. 88.

(2) Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 8.

(3) Tato kritéria byla stanovena na zasedání Evropské rady v Kodani v roce 1993.

(4) Úř. věst. C 81, 2.3.2018, s. 9.

(5) Evropský soudní dvůr, rozsudek Soudního dvora (velkého senátu) – věc C-216/18 PPU, 25. července 2018.

(6) SOC/605 – Odolná demokracie díky silné a různorodé občanské společnosti (Úř. věst. C 228 5.7.2019, s. 24).

(7) Evropská komise, sdělení Nový postup EU pro posílení právního státu, 11. března 2014.

(8) Evropská komise, http://europa.eu/rapid/press-release_IP-19-1957_cs.htm, 3. dubna 2019.

(9) Michel Waelbroeck a Peter Oliver, Enforcing the Rule of Law in the EU: What can be done about Hungary and Poland? (Posilování právního státu v EU: Co lze učinit v případě Maďarska a Polska?, 9. února 2018.

(10) Evropská komise, Sdělení o dalším posílení právního státu v rámci Unie – Aktuální stav a další možné kroky, 3. dubna 2019.

(11) Evropská konfederace odborových svazů, Tisková zpráva: Zimní balíček evropského semestru, 27. února 2019.

(12) Business Europe, Věstník č. 2019-13: A renewed role for the European Semester (Obnovená úloha evropského semestru), 11. dubna 2019.

(13) Evropská komise, Srovnávací přehled EU o soudnictví za rok 2019, 2019, s. 63: 3.3.3, Shrnutí týkající se nezávislosti soudnictví.

(14) https://ec.europa.eu/info/policies/justice-and-fundamental-rights/effective-justice/rule-law/assistance-bulgaria-and-romania-under-cvm_cs.

(15) Pouze 6 ze všech příkladů od SRSS je zaměřeno na otázky právního státu: provedení nezávislé analýzy prokuratury v Bulharsku, reforma posouzení zdravotního postižení v České republice, Řecku a Polsku, posílení účinnosti soudního systému v Chorvatsku, zlepšení koordinace vnitřních auditů v Rumunsku, zlepšení vyřizování případů oznamování nekalých praktik v Itálii a pomoc při integraci mladých migrantů a uprchlíků v Rakousku.

(16) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 178.

(17) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 173.

(18) Zvláštní zpráva Evropského účetního dvora č. 1/2019: Boj proti podvodům ve výdajích prostředků EU: je nutné přijmout opatření.

(19) Centrum pro sledování korupce a organizovaného zločinu, EK přijala novou strategii proti podvodům, 1. května 2019.

(20) Evropská komise, Sdělení o strategii komise proti podvodům: další opatření na ochranu rozpočtu EU, 29. dubna 2019.

(21) Úřad evropského veřejného žalobce, internetová stránka.

(22) Momin Badarna, The ENP and its Political Conditionality Instrument: is it ineffective?, Young European Federalists (Evropská politika sousedství a její politicky podmíněný nástroj: Je účinný?, Mladí evropští federalisté, 15. září 2018.

(23) Evropská komise, Sdělení o politice rozšíření EU pro rok 2018, 17. dubna 2018.

(24) Úř. věst. C 34, 2.2.2017, s. 8.

(25) Jak navrhuje Evropský parlament v odstavci 9 svého usnesení ze dne 27. února 2014 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v roce 2012) – P7_TA(2014)1773, zpravodaj: Louis Michel, 22. listopadu.

(26) 27 členských států po odchodu Spojeného království z EU.

(27) Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 178 týkající se dokumentů COM(2018) 383 final a COM(2018) 384.

PŘÍLOHA

Následující pozměňovací návrhy, které obdržely nejméně jednu čtvrtinu odevzdaných hlasů, byly ve všeobecné rozpravě zamítnuty (čl. 59 odst. 2 jednacího řádu):

Odstavec 3.7

Nejtěžší výzvy se objevují v těch členských státech, kde se mocní političtí činitelé obrátili proti nezávislosti soudnictví a proti institucím a organizacím, které tvoří a obhajují pluralitní demokratický systém. Sdělení si dostatečně nevšímá tohoto základního aspektu a vybírá si perspektivu, ve které jsou instituce – parlamenty, vlády a ministerstva, ústavní soudy, profesní orgány – odděleny od politické a volební soutěže. Tento „nevměšovací“ přístup ke stranické politice a volbám brání jakémukoliv vysvětlení toho, proč mocní činitelé jednají proti právnímu státu a demokracii a proč se současně zdají být populární a nezastavitelní. Politické, kulturní a sociologické aspekty výzev spojených s právním státem, jež ovlivňují demokracie, jsou důležitou oblastí, která byla v rámci analýzy a reakce EU dosud ignorována. Tím se částečně vysvětluje omezení současného přístupu a nástrojů – včetně postupu podle čl. 7 odst. 1. EHSV má obzvláště dobré předpoklady pro to, aby prostřednictvím svého spojení s celou občanskou společností, včetně sociálních partnerů, poskytl prostor pro lepší analýzu, diskusi a reakci na tyto politické, sociologické a kulturní aspekty výzev, které se týkají demokracie a právního státu.

Odůvodnění

Autoři stanoviska zacházejí při hodnocení institucí členských států příliš daleko. Instituce, od nichž se očekává zachování pluralitního systému, mohou navržené znění považovat za urážlivé. Ponechaná část odstavce vyjadřuje očekávání, pokud jde o analýzy, které EU provádí v oblasti právního státu.

Hlasování

hlasů pro	:	47
hlasů proti	:	141
Hlasování se zdrželo	:	19

Odstavec 5.2

EHSV považuje za nezbytné vytvořit právně závazný evropský mechanismus, tedy postup, do něhož bude aktivně zapojena Komise, Parlament a Rada a ve kterém bude hrát důležitou roli EHSV zastupující občanskou společnost. Tento mechanismus doplní stávající nástroje (1) a měl by zahrnovat preventivní složku, která by zúčastněným stranám (podnikům, odborům, organizacím občanské společnosti, vnitrostátním institucím pro lidská práva a veřejným orgánům) a odborníkům umožnila identifikovat nedostatky, které se objeví na vnitrostátní úrovni, a diskutovat o jejich řešení v rané fázi. Takový mechanismus by také přispěl k rozdělení zátěže mezi orgány a ke zvýšení společné odpovědnosti za činnost EU v této oblasti. Používání mechanismu vyžaduje opatrnost, aby se zabránilo jeho zavádění pro stávající politické cíle a vyvolání kulturních konfliktů.

Odůvodnění

Navržené doplnění neomezuje podporu EHSV připravovanému mechanismu. Obohacuje ji o komentář týkající se apolitičnosti a vnímání kulturní různorodosti.

Hlasování

hlasů pro	:	42
hlasů proti	:	153
Hlasování se zdrželo	:	23

Odstavec 1.6

EHSV nadále podporuje vytvoření mechanismu na úrovni EU, který by sledoval dodržování zásad právního státu a základních práv. EHSV považuje za nezbytné vytvořit právně závazný evropský mechanismus, tedy postup, do něhož bude aktivně zapojena Komise, Parlament a Rada a ve kterém bude hrát důležitou roli EHSV zastupující občanskou společnost. Tento mechanismus by měl zahrnovat preventivní složku umožňující odborníkům a zástupcům občanské společnosti spustit včasné varování v souvislosti s konkrétním vývojem a zahájit debatu o návrzích řešení, jíž se budou účastnit všechny příslušné zúčastněné strany. Takový mechanismus by také přispěl k rozdělení zátěže mezi orgány a ke zvýšení společné odpovědnosti za činnost EU. Používání mechanismu vyžaduje opatrnost, aby se zabránilo jeho zavádění pro stávající politické cíle a vyvolání kulturních konfliktů.

Odůvodnění

Navržené doplnění neomezuje podporu EHSV připravovanému mechanismu. Obohacuje ji o komentář týkající se apolitičnosti a vnímání kulturní různorodosti.

Hlasování

hlasů pro	:	42
hlasů proti	:	153
Hlasování se zdrželo	:	23

Následující odstavec stanoviska specializované sekce byl upraven podle pozměňovacího návrhu shromáždění, ačkoliv původní znění odstavce získalo podporu více než jedné čtvrtiny odevzdaných hlasů (čl. 59 odst. 4 jednacího řádu):

Odstavec 3.12

Pokud v některém členském státě dochází k oslabování právního státu jsou v první linii organizace občanské společnosti, ochránci lidských práv, oznamovatelé a novináři, kteří se také dostávají do velmi obtížné situace, pokud dochází v daném členském státě k porušování práva. Jsou to právě ony, kdo bdí nad dodržováním práv, sledují situaci a hlásí porušování předpisů, a je to právě na místní úrovni, odkud mohou vysílat signály včasného varování. EHSV se proto domnívá, že jejich úloha je nesmírně důležitá, stejně jako role médií a investigativní žurnalistiky. Z tohoto důvodu jsou pro udržitelnou cestu vpřed zcela nezbytné prostředky ochrany organizací občanské společnosti a sdělovacích prostředků. Návrhy na jejich úlohu musí v návrzích, které Komise předloží po období reflexe, figurovat v popředí.

Hlasování

hlasů pro	:	122
hlasů proti	:	73
Hlasování se zdrželo	:	20

Odstavec 1.11

Klíčovou úlohu hraje při budování demokratické kultury a kultury právního státu formální i neformální vzdělávání. Liberální d Demokracie a právní stát by měly být v srdcích a mysli každého evropského občana. EHSV vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla ambiciózní strategii v oblasti komunikace, vzdělávání a osvěty občanů zaměřenou na základní práva, právní stát a demokracii.

Hlasování

hlasů pro	:	119
hlasů proti	:	73
Hlasování se zdrželo	:	21

(1) Jak navrhuje Evropský parlament v odstavci 9 svého usnesení ze dne 27. února 2014 o stavu dodržování základních práv v Evropské unii (v roce 2012) – P7_TA(2014)0173, zpravodaj: Louis Michel, 22. listopadu.

Top

Choose the experimental features you want to try