Usnesení Evropského výboru regionů k pracovnímu programu Evropské komise na rok 2019

(2019/C 86/01)

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ (VR),

s ohledem na:

—	pracovní program Evropské komise na rok 2019 (1),

—	protokol o spolupráci s Evropskou komisí z února 2012,

—	společné prohlášení o legislativních prioritách EU na období 2018–2019,

1.

zdůrazňuje, že rok 2019 bude mít rozhodující význam pro budoucnost Evropské unie, jejíž samotná podstata je zpochybňována. V této souvislosti připomíná, že je naprosto nezbytné propojit místní úroveň s úrovní evropskou a zapojit místní a regionální představitele a evropské občany do koncipování a provádění politik EU, zejména prostřednictvím náležitého uplatňování aktivní subsidiarity a víceúrovňové správy;

2.

vyzývá k brzkému dosažení dohody o víceletém finančním rámci (VFR) před volbami do Evropského parlamentu v květnu 2019, aby bylo možné včas zahájit nové programy EU, a podporuje požadavek Evropského parlamentu, aby byl příští VFR stanoven ve výši odpovídající alespoň 1,3 % HND EU-27;

3.

vyjadřuje politování nad tím, že v návrhu Komise týkajícím se víceletého rozpočtu nebyla jasně vyzdvižena otázka rovnosti žen a mužů. V souladu s článkem 8 Smlouvy o fungování Evropské unie je rovnost žen a mužů v Unii nepřetržitě začleňována do všech oblastí politiky a Unie se při všech svých činnostech snaží podporovat rovné zacházení pro muže a ženy. Kromě toho musí být aspekt rovnosti žen a mužů výrazněji, rozsáhleji a systematičtěji zohledňován při sestavování rozpočtu;

4.

přeje si, aby Evropská unie a Spojené království včas uzavřely dohodu ohledně záměru této země vystoupit z EU a aby při tom byly zachovány čtyři svobody pohybu. VR očekává, že jej Komise zapojí do jednání o budoucí spolupráci mezi Spojeným královstvím a EU po 30. březnu 2019 a regionální a místní orgány se jeho prostřednictvím budou moci podílet na utváření produktivních a udržitelných budoucích vztahů;

Občanství, správa věcí veřejných a zlepšování právní úpravy

5.

vítá sdělení Komise o posílení úlohy subsidiarity a proporcionality, jehož cílem je podpořit realizaci doporučení pracovní skupiny pro subsidiaritu, proporcionalitu a scénář „Méně, zato efektivněji“. V tomto ohledu vyzývá Evropský parlament a Komisi, aby při provádění doporučení pracovní skupiny spolupracovaly s VR a pomohly tak prosadit v Evropě aktivní subsidiaritu a nový způsob práce. Je nadále odhodlán přispívat k tomuto provádění tím, že bude shromažďovat zkušenosti a poznatky evropských regionů a měst, a to zejména prostřednictvím své sítě pro monitorování subsidiarity, sítě regionálních center a platformy REGPEX;

6.

pozastavuje se nad tím, zda návrh na ukončení dvakrát ročně prováděné změny času splňuje požadavky pracovní skupiny z hlediska evropské přidané hodnoty a koordinace, a upozorňuje, že by tento krok mohl mít nepříznivé důsledky pro místní a regionální orgány (obzvláště v příhraničních regionech);

7.

vítá záměr Komise využít tzv. překlenovací ustanovení, aby bylo možné uplatňovat hlasování kvalifikovanou většinou zejména v oblasti zdanění, což by podpořilo snahy zamezit vyhýbání se daňovým povinnostem a umožnilo vytvořit spravedlivější daňové systémy;

Pracovní místa, růst, investice a politika soudržnosti

8.

spolu s partnery z #CohesionAlliance vyzývá k tomu, aby se urychleně dosáhlo dohody ohledně balíčku právních předpisů týkajících se politiky soudržnosti na období 2021–2027, která by měla být i nadále založena na zásadách partnerství a víceúrovňové správy. VR připomíná, že politika soudržnosti je hlavní investiční politikou Evropské unie a je zaměřena na posílení hospodářské, sociální a územní soudržnosti v celé EU. Žádá, aby byla v zájmu snížení rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů a snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů věnována zvláštní pozornost venkovským oblastem, regionům postiženým průmyslovými přeměnami a regionům, které jsou závažně a trvale znevýhodněny zeměpisnými nebo demografickými podmínkami, jako jsou například ostrovní, přeshraniční a horské regiony;

9.

upozorňuje na to, že program Komise na rok 2019 se vůbec nezmiňuje o nejvzdálenějších regionech, což by bylo vhodné, alespoň s ohledem na provádění sdělení z roku 2017 s názvem Silnější a obnovené strategické partnerství s nejvzdálenějšími regiony EU. VR doufá, že Komise bude i nadále podnikat nezbytné kroky s cílem rozvíjet nový přístup ve vztahu k nejvzdálenějším regionům;

10.

doporučuje, aby byly využity zkušenosti získané díky partnerstvím v rámci městské agendy, jež přinesla pozitivní výsledky z hlediska opatření v oblasti víceúrovňové správy, s cílem vylepšit kontrolu souladu se zásadou subsidiarity a posílit vazbu mezi zlepšováním právní úpravy a městskou agendou EU. Domnívá se, že akční plán pro městské partnerství v oblasti bydlení, který byl přijat v listopadu 2018, představuje krok na cestě k vypracování evropského programu v oblasti bydlení;

11.

se znepokojením poukazuje na to, že veřejné investice jsou ještě stále příliš nízké a jsou v EU nerovnoměrně rozloženy, což potvrzuje skutečnost, že Komise v evropském semestru 2019 položila důraz na dlouhodobé investice. Z tohoto důvodu připomíná, že je nutné převést do primárního práva dohodu o flexibilitě v rámci Paktu o stabilitě a růstu. Opakuje také svůj požadavek, aby byla přijata další opatření pro posílení veřejných investic, a to především vynětím vnitrostátního, regionálního nebo místního spolufinancování v rámci ESI fondů z účetního mechanismu Paktu o stabilitě a růstu, jako tomu již je v případě spolufinancování v rámci EFSI;

12.

vyzývá Komisi, aby zaujala pragmatický přístup ve vztahu k aspektům řízení programu InvestEU, a to po konzultaci se všemi hlavními relevantními subjekty, k nimž patří například EIB;

13.

vyzdvihuje velkou evropskou přidanou hodnotu politik a programů týkajících se mládeže, jako jsou Erasmus+, Evropský sbor solidarity a DiscoverEU, a upozorňuje na to, že je nutné usnadnit přístup k těmto programům a zapojit místní a regionální orgány do jejich provádění. Je také třeba zvýhodnit projekty, které mají vysokou přidanou hodnotu, pokud jde o zapojení mladých lidí se zdravotním postižením a o regionální a místní rozměr, zejména venkovské oblasti, oblasti přijímající přistěhovalce, nejvzdálenější regiony Unie a zámořské země a území. V souladu s novou strategií pro mládež opakuje svůj požadavek, aby byla navázána strukturovaná spolupráce mezi VR a koordinátorem EU pro mládež, který by měl být dle návrhu jmenován;

14.

zdůrazňuje, že v zájmu co nejlepšího využití potenciálu EU v oblasti výzkumu a inovací musí Komise a členské státy odstranit rozdíly v míře inovací mezi jednotlivými regiony, a doporučuje, aby byl program Horizont Evropa pevněji provázán s regionálními strategiemi pro inteligentní specializaci (S3);

15.

se zájmem očekává ohlášené vypracování koordinovaného plánu pro rozvoj umělé inteligence v Evropě, který by měl zahrnovat i veřejný sektor na místní a regionální úrovni, jelikož místní a regionální orgány hrají důležitou roli při podpoře investic a ekosystému pro umělou inteligenci na svém území a podílejí se na ní;

Hospodářská politika a sociální rozměr EU

16.

zdůrazňuje, že cíle udržitelného rozvoje by měly být prováděny jako celkový referenční rámec pro politiku EU a měly by konkrétně nahradit strategii Evropa 2020 jakožto dlouhodobé cíle evropského semestru;

17.

znovu zdůrazňuje, že podporuje zavedení rozpočtové kapacity s cílem zvýšit odolnost eurozóny a připravit se na konvergenci s budoucími členy eurozóny. Tato kapacita však musí být financována z vlastních zdrojů, které budou jiné než ty, jež jsou určeny k financování rozpočtu Evropské unie, aby tato kapacita neměla dopad na programy EU, které jsou přístupné pro země EU-27. Kromě toho by tato kapacita měla být započítána mimo strop zdrojů rozpočtu EU;

18.

zdůrazňuje, že nízká míra provádění doporučení pro jednotlivé země je dána nedostatečným pocitem spoluodpovědnosti a nedostatečnou finanční a administrativní kapacitou na všech úrovních, a opakuje tudíž svůj návrh, aby byl vypracován kodex chování pro zapojení místních a regionálních orgánů do evropského semestru;

19.

je znepokojen tím, že místní a regionální orgány v dostatečném rozsahu netěžily z opatření k budování kapacit, která EU financovala v rámci stávajícího VFR. Opětovně žádá, aby Komise vydala jednotný soubor pokynů za účelem koordinace všech opatření k budování kapacit financovaných EU;

20.

vítá návrhy Komise, jež se týkají zavedení pravidel umožňujících zdanění zisků nadnárodních společností z digitální ekonomiky. Upozorňuje rovněž na to, že je nutné stanovit evropskou právní definici virtuální stálé provozovny digitálních společností;

21.

vyzývá Komisi, aby pozorně sledovala provádění evropského pilíře sociálních práv, a vyjadřuje své znepokojení nad tím, že bylo na tento účel vyhrazeno méně rozpočtových prostředků. Domnívá se, že v tomto ohledu je mimořádně důležité uznat silnou územní složku při provádění pilíře. Vyzývá Komisi a evropského normotvůrce, aby urychlili vytvoření Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a začlenili do jeho správní rady zástupce regionálních orgánů členských států;

22.

je potěšen tím, že byla v nedávné době zřízena expertní skupina pro sociální ekonomiku a sociální podniky, v níž je VR zastoupen, a naléhavě žádá Evropskou komisi, aby navrhla evropský právní rámec, který by zahrnoval soubor společných definic různých forem sociální ekonomiky, jako jsou družstevní společnosti, vzájemné pojišťovny, sdružení a nadace;

23.

navrhuje, aby byla jakožto nástroj pro naplňování zásady č. 11 evropského pilíře sociálních práv zavedena evropská záruka pro děti s cílem odstranit extrémně vysokou míru chudoby a vyloučení dětí v EU (v roce 2017 činila 26,4 %). Tato záruka by se měla stát nedílnou součástí ESF+;

Strategie pro jednotný trh, malé a střední podniky, hospodářská soutěž, průmysl a jednotný digitální trh

24.

zdůrazňuje, že je nezbytné vypracovat integrovanou průmyslovou strategii, a potvrzuje svůj záměr zajistit, aby byla v této strategii zohledněna úloha místních a regionálních orgánů;

25.

vyzývá Komisi, aby navrhla aktualizaci iniciativy „Small Business Act“. Zejména v souvislosti s testováním dopadů na malé a střední podniky pak Komisi vyzývá, aby zohlednila různé zvláštnosti aktů, jež mají být tomuto testování podrobeny, zejména legislativních návrhů, a aby v souladu s programem REFIT přijala nápravná opatření;

26.

připomíná, že je odhodlán zprostředkovat zpětnou vazbu ohledně provádění směrnic z roku 2014 týkajících se zadávání veřejných zakázek na místní a regionální úrovni, a to s ohledem na význam orgánů na nižších úrovních správy v této oblasti a s cílem posoudit uplatňování sociálních a environmentálních kritérií;

27.

žádá Komisi, aby v roce 2019 zahájila přezkum legislativního rámce v oblasti státní podpory, zejména pak obecného nařízení o blokových výjimkách, nařízení de minimis a rámce pro služby obecného hospodářského zájmu, s cílem zapojit všechny relevantní subjekty v náležitých fázích do konstruktivního dialogu o hlavní náplni této reformy;

28.

vyzývá Komisi, aby podporovala zavádění širokopásmové infrastruktury a věnovala při tom zvláštní pozornost venkovským oblastem, jež jsou málo zalidněné a rozptýleně osídlené a v nichž je širokopásmové připojení základním prostředkem pro zajištění poskytování účinných veřejných služeb, návratu mladých lidí a zakládání nových podniků, tedy oblastem, o něž nemají hospodářské subjekty komerční zájem a o kterých lze říci, že v nich selhal trh. Přispělo by to k odstranění nerovností v digitální oblasti v EU a k vybudování souvislé sítě evropských center pro digitální inovace;

29.

žádá Komisi, aby předložila návrhy s cílem vyřešit regulační otázky související s ekonomikou sdílení a s digitální ekonomikou. Vyzývá zejména k tomu, aby byly ve směrnici EU týkající se práce prostřednictvím platforem v souladu s čl. 153 odst. 2 písm. b) SFEU stanoveny minimální standardy pro zajištění spravedlivých pracovních podmínek v digitální ekonomice;

Zemědělství a lesnictví, veřejné zdraví a ochrana spotřebitele

30.

požaduje, aby byla ze SZP učiněna jednodušší, spravedlivá, udržitelná a solidární zemědělská politika, která bude sloužit zemědělcům, regionům, spotřebitelům a občanům, a vyzývá k větší vnitřní a vnější konvergenci přímých plateb, k zavedení účinných nástrojů pro řešení krizí s cílem stabilizovat příjmy zemědělců a k rozsáhlejšímu uplatňování zásady víceúrovňové správy při přípravě a provádění vnitrostátních strategických plánů;

31.

připojuje se k výzvě Evropského parlamentu (2), aby byla vypracována agenda EU pro venkovské, horské a odlehlé oblasti s cílem podpořit socioekonomický rozvoj, hospodářský růst a diverzifikaci, sociální prosperitu, ochranu přírody a spolupráci a propojení s městskými oblastmi v zájmu podpory soudržnosti a zabránění územní roztříštěnosti;

32.

požaduje rovněž evropskou strategii pro regiony potýkající se s demografickými problémy, která by zvýšila vnímavost všech politik EU (v oblasti soudržnosti, inovací, dopravy, zdraví, sociálních věcí, zaměstnanosti, IKT, rozvoje venkova, emigrace atd.) vůči tomuto jevu. Tato strategie by měla zahrnovat analýzy a odhady nákladů na vnitrostátní, regionální a místní úrovni, jak se uvádí ve stanovisku VR Reakce EU na demografickou výzvu;

33.

zdůrazňuje, že inovace a digitální řešení mají prvořadý význam pro rozvoj inteligentních vesnic a revitalizaci center měst a venkovských oblastí. Žádá Komisi, aby vyhodnotila opatření uskutečněná v rámci akčního plánu EU pro inteligentní vesnice a aby na ně navázala;

34.

má v úmyslu vyjádřit se k přezkumu strategie EU v oblasti lesnictví v polovině období, který by měl být zveřejněn v prosinci 2018, a zdůrazňuje, že je nezbytné zamezit odlesňování, opětovnému zalesňování a přeměně lesů;

35.

vítá pokračování ENRF jakožto specifického a zjednodušeného fondu s prostředky vyčleněnými na modrý růst, který umožňuje provádět průřezová opatření v součinnosti s jinými evropskými programy. Požaduje, aby byl zachován stejný rozpočet ENRF a podíl sdíleného řízení jako v předchozím programu. Výlučné oblasti rybolovu a akvakultury EU, rozvoj modré ekonomiky, podpora přístavů, záležitosti týkající se životního prostředí a zachování biologické rozmanitosti v mořích budou po roce 2020 čelit vážným výzvám, a měly by tudíž být podporovány z ENRF. Žádá, aby byla zrušena povinnost používat finanční nástroje v rámci ENRF k podpoře akvakultury a zpracování výrobků;

36.

vyjadřuje politování nad tím, že v důsledku zahrnutí programu EU týkajícího se zdraví do ESF+ se snížil objem finančních prostředků určených na iniciativy v oblasti zdraví financované ze strany EU, a požaduje, aby byla přijata opatření a byly vyčleněny prostředky za účelem kompenzace tohoto snížení;

37.

vyzývá Komisi, aby prozkoumala stávající systémy označování potravin a navrhla povinný jednotný evropský systém barevného označování, který by spočíval v tom, že by na přední straně obalů potravin v rámci celé EU bylo barevné označení vycházející z referenční jednotky 100 g, díky němuž by spotřebitelé měli jednoznačné informace a byli by tak motivováni ke zdravějším stravovacím návykům. Stejně tak by měla být zavedena zvláštní kritéria pro výrobky, na nichž jsou uvedena výživová a zdravotní tvrzení;

38.

vítá návrh Komise zavést evropský formát pro výměnu elektronických zdravotních záznamů s cílem zlepšit péči poskytovanou pacientům ve všech regionech a členských státech. Žádá Komisi, aby v tomto návrhu náležitě zohlednila aspekty ochrany údajů a interoperability;

Cestovní ruch a kultura

39.

znovu Komisi vyzývá k tomu, aby důkladně přezkoumala svou strategii v oblasti cestovního ruchu z roku 2010 a sestavila jasný víceletý pracovní program;

40.

požaduje, aby byl v návaznosti na Evropský rok kulturního dědictví 2018 vypracován nový evropský akční plán pro kulturní dědictví;

Energetická unie, politika v oblasti klimatu a životní prostředí

41.

vyslovuje se pro zavedení účinného mechanismu víceúrovňové správy, aby bylo možné účinně provádět soubor opatření pod názvem „Čistá energie pro všechny Evropany“. Tento mechanismus musí zajišťovat, že budou vnitrostátní plány v oblasti energetiky a klimatu vypracovány v úzké spolupráci s místními a regionálními orgány a že bude vytvořen systém místně a regionálně stanovených příspěvků, který doplní systém vnitrostátně stanovených příspěvků v rámci Pařížské dohody;

42.

s ohledem na čtvrtou zprávu o stavu energetické unie zdůrazňuje, že je nezbytné podpořit spravedlivou transformaci energetiky, při níž je třeba věnovat zvláštní pozornost regionům, kterých se tato transformace nejvíce dotkne, jako jsou například regiony, jež jsou závislé na odvětvích spojených s fosilními palivy, a ostrovy, především ty, které nejsou propojeny, což je například případ nejvzdálenějších regionů. V této souvislosti VR oceňuje opatření, která jsou již v současnosti realizována v oblasti energetické chudoby, a vyzdvihuje zásadní úlohu místních a regionálních orgánů při jejich provádění;

43.

vyzývá Komisi, aby monitorovala socioekonomické důsledky nového uspořádání trhu s elektřinou pro všechny členské státy a regiony EU;

44.

vítá nedávno zveřejněné sdělení „Evropská strategická dlouhodobá vize prosperující, moderní, konkurenceschopné a klimaticky neutrální ekonomiky – Čistá planeta pro všechny“, v němž se EU zavazuje být do roku 2050 klimaticky neutrální a uznává ústřední úlohu místních a regionálních orgánů. Zdůrazňuje, že opatření, jimiž se tato strategie bude provádět, se musí řídit zásadou víceúrovňové správy, svěřit formální úlohu místním a regionálním orgánům, zejména začleněním systému místně a regionálně stanovených příspěvků do vnitrostátních plánů v oblasti energetiky a klimatu, a stavět na iniciativách, jako je Pakt starostů a primátorů. Upozorňuje na to, že je nutné toto úsilí pevně spojit se strategií oběhového hospodářství a energetickou unií, čímž se zajistí, že socioekonomické důsledky nezbytné transformace budou rovnoměrně rozloženy, aby se dosáhlo spravedlivé transformace;

45.

žádá Evropskou komisi, aby ve spolupráci s VR vypracovala strategický a integrovaný 8. akční program pro životní prostředí, a je odhodlán sehrát aktivní úlohu v technické platformě pro spolupráci v oblasti životního prostředí. Požaduje rovněž, aby byly orgány na nižších úrovních správy zapojeny do druhého cyklu přezkumu provádění právních předpisů v oblasti životního prostředí;

46.

vyzývá Evropskou komisi, aby navrhla komplexní plán pro zlepšení provádění strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020 tím, že poskytne členským státům EU strategické pokyny, a zejména tím, že formálně uzná zásadní úlohu místních a regionálních orgánů. Rád bude i nadále úzce spolupracovat s Evropskou komisí při proaktivní přípravě politického rámce pro období po roce 2020 s ohledem na 15. zasedání konference smluvních stran (COP 15) v Pekingu v roce 2020. To bude vyžadovat rozhodné úsilí – jehož cílem bude nejen zastavit úbytek biologické rozmanitosti a ekosystémů, ale zajistit také jejich obnovu – a ambiciózní a inkluzivní rámec pro politiku v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030, který umožní dosáhnout vize Úmluvy o biologické rozmanitosti pro rok 2050 v souvislosti s cíli udržitelného rozvoje;

47.

vyzývá Komisi k tomu, aby do všech politik a fondů EU lépe začlenila zásady odolnosti vůči katastrofám s cílem posílit schopnost členských států a orgánů na nižších úrovních správy předcházet jak přírodním, tak člověkem způsobeným katastrofám, připravit se na ně, reagovat na ně a odstraňovat jejich následky. Toho by bylo možné dosáhnout prostřednictvím lepšího pochopení rizik, a to i zavedením jednotné metody analýzy rizika a prováděním cílených a stále přesnějších studií s cílem identifikovat míru ohroženosti územních celků a také posoudit přímé i nepřímé hospodářské škody, jež může územní celek utrpět, pokud by ho zasáhl extrémní přírodní jev;

48.

opětovně žádá, aby byl vypracován plán EU pro cyklistiku s cílem reagovat na narůstající potřebu koordinovaných opatření na úrovni EU;

Spravedlnost, bezpečnost, základní práva a migrace

49.

znovu vyzývá Komisi, aby podpořila místní a regionální orgány v řešení otázky radikalizace tím, že vydá pokyny určené těmto orgánům a týkající se strategií pro předcházení radikalizaci;

50.

žádá, aby byly zavedeny posílené postupy a mechanismy na ochranu demokracie, právního státu a základních práv, jež by se mohly stát součástí paktu Unie;

51.

vítá navrhovaný pakt OSN o migraci a vybízí všechny členské státy EU, aby ho ve dnech 10. a 11. prosince v Marrákeši podepsaly a ratifikovaly. Zdůrazňuje, že tento pakt je zásadní součástí celkového vícestranného a víceúrovňového přístupu k migraci, který VR prosazuje;

52.

zdůrazňuje, že účinné a humánní řízení vnějších hranic EU a rozvoj komplexní migrační politiky a společného azylového systému EU s vysokými jednotnými standardy mají zásadní význam pro všechny obce, města a regiony, zejména pak pro ty, které poskytují útočiště uprchlíkům, a ty, které leží v příhraničních oblastech, jež čelí zvlášť silnému přílivu migrantů;

53.

žádá Komisi, aby navrhla dodatečné bezpečné a přístupné legální cesty pro migraci do EU, jako jsou například humanitární víza a soukromé sponzorské programy, a vyzývá členské státy, aby co nejdříve dojednaly a zavedly nový rámec EU pro znovuusídlování, který bude ambiciózní z hlediska ochrany a počtu příjemců. Mimoto Komisi vyzývá, aby podněcovala členské státy ke konkrétní solidaritě s členskými státy, jež jsou více vystaveny migračním tokům, v souladu s článkem 80 SFEU a související zásadou solidarity a spravedlivého rozdělení odpovědnosti, a to v neposlední řadě z finančního hlediska;

54.

vyzývá Komisi, aby dále zjednodušila a zrychlila postupy financování a aby regionům a městům poskytla přímý přístup k finančním prostředkům vyhrazeným na řešení humanitárních krizí a integraci uprchlíků. Mimořádná pomoc může mít podobu grantů přidělených přímo místním a regionálním orgánům vystaveným silnému migračnímu tlaku, zejména těm, které odpovídají za přijetí a integraci nezletilých migrantů bez doprovodu. Vyzývá Komisi také k tomu, aby se intenzivněji snažila podporovat výměnu osvědčených postupů mezi evropskými místními a regionálními orgány v oblasti integrace migrantů a aby se při tom zaměřila především na středně velká a malá města;

55.

vyzývá Komisi, aby obdobně jako v případě podpory, již EU poskytuje na integraci uprchlíků a třetím zemím při operacích humanitární pomoci, podporovala integraci občanů pocházejících z jedné z evropských zemí, kteří jsou nuceni opustit své hostitelské země v důsledku politických, hospodářských nebo humanitárních krizí a kteří by jinak zůstali zcela bez ochrany, přestože jsou občany EU;

Vnější politika

56.

žádá Evropskou komisi, aby plně zohlednila příspěvek místních a regionálních orgánů a činnost smíšených poradních výborů a pracovních skupin VR, zejména co se týče zpráv o pokroku kandidátských a potenciálních kandidátských zemí, a opětovně vyzývá k dalšímu uzpůsobení stávajících mechanismů financování EU – především programu TAIEX a twinningových programů – tak, aby odpovídaly potřebám místních a regionálních subjektů;

57.

podporuje nový program Evropské územní spolupráce, který umožňuje úzkou spolupráci mezi místními a regionálními orgány v členských státech a v kandidátských, potenciálních kandidátských a sousedních zemích. V této souvislosti Komisi žádá, aby podpořila existující makroregionální strategie EU a zasazovala se o vytváření nových. Vyzývá rovněž Komisi, aby podpořila procesy přeshraniční spolupráce mezi místními a regionálními orgány, mimo jiné v podobě evropských seskupení pro územní spolupráci (ESÚS);

58.

oznamuje, že má v úmyslu přispět ke strategickým diskusím o budoucnosti iniciativy Východního partnerství při příležitosti 10. výročí její existence v roce 2019, zejména prostřednictvím Konference regionálních a místních orgánů zemí Východního partnerství (CORLEAP), pracovní skupiny VR pro Ukrajinu a vzájemných partnerství mezi EU a Ukrajinou;

59.

žádá Evropskou komisi, aby zohlednila činnost, kterou VR odvádí v oblasti stabilizace jižního sousedství prostřednictvím Evropsko-středomořského shromáždění zástupců regionů a měst (ARLEM) a obzvláště prostřednictvím iniciativy z Nikósie pro libyjské obce, jejímž účelem je zkvalitnit místní veřejné služby v Libyi a obnovit kontakt těchto obcí s mezinárodním společenstvím, s využitím již zavedených osvědčených postupů a vyčleněním odpovídajících finančních prostředků na podporu operačních iniciativ;

60.

je potěšen tím, že se Komise hodlá zabývat úmyslným šířením dezinformací na internetu v EU i v partnerských zemích, a je připraven ji v tomto úsilí podpořit;

61.

poukazuje na to, že činnost výkonné skupiny pro provádění společného prohlášení EU a USA z července 2018 se zjevně zaměřuje hlavně na spolupráci v oblasti regulace, a požaduje, aby byly dodržovány normy EU, zejména přísné sanitární, potravinové a environmentální normy. V tomto ohledu zdůrazňuje, že Komise musí zajistit, aby ve snaze zabránit obchodnímu protekcionismu a docílit zrušení sankcí USA nebyly opomíjeny platné pracovněprávní normy a právní normy pro bezpečnost výrobků a pro ochranu údajů, spotřebitelů, zdraví a životního prostředí;

62.

pověřuje svého předsedu, aby toto usnesení předložil Evropské komisi, Evropskému parlamentu, rakouskému, rumunskému a finskému předsednictví Rady EU a předsedovi Evropské rady.

---

(1)  COM(2018) 800 final.

(2)  Viz usnesení EP ze dne 3. října 2018 o řešení specifických potřeb venkovských, horských a odlehlých oblastí.