EVROPSKÁ KOMISE

Ve Štrasburku dne13.3.2018

COM(2018) 131 final

2018/0064(COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti

(text s významem pro EHP a pro Švýcarsko)

{SWD(2018) 68 final}

{SWD(2018) 69 final}

{SWD(2018) 80 final}

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.SOUVISLOSTI NÁVRHU

•Odůvodnění a cíle návrhu

Posilování spravedlnosti na vnitřním trhu je od začátku jednou z priorit mandátu Junckerovy Komise 1 . Dne 17. listopadu 2017 Evropský parlament, Rada a Komise společně na sociálním summitu v Göteborgu vyhlásily evropský pilíř sociálních práv 2 . Pilíř stanoví řadu základních zásad a práv na podporu spravedlivých a dobře fungujících trhů práce a systémů sociálního zabezpečení. Je koncipován jakožto kompas pro obnovený proces sbližování, jímž se má dosáhnout lepších pracovních a životních podmínkám v celé Unii, který občanům zaručí rovné příležitosti a přístup na trh práce, spravedlivé pracovní podmínky a sociální zabezpečení a začlenění do společnosti. Aby mohlo být dosaženo tohoto cíle, je nutné zajistit spravedlivou pracovní mobilitu.

Přeshraniční mobilita pracovní síly v EU je přínosem pro jednotlivce, ekonomiky i společnosti jakožto celek. Z politik a priorit EU veřejnost nejvíce podporuje právě volný pohyb občanů EU, který pro tyto občany představuje možnost žít, pracovat, studovat a podnikat kdekoli v EU 3 . Volný pohyb pracovníků a volný pohyb služeb v rámci Unie závisí na jasných, spravedlivých a účinně prosazovaných pravidlech pro přeshraniční mobilitu pracovní síly a koordinaci sociálního zabezpečení. EU za tímto účelem vypracovala rozsáhlý soubor právních předpisů, které volný pohyb pracovníků, vysílání pracovníků a koordinaci sociálního zabezpečení upravují. Junckerova Komise předložila několik návrhů, jak tento regulační rámec zlepšit 4 .

Přetrvávají však obavy ohledně dodržování a účinného a účelného prosazování pravidel EU, což může ohrozit důvěru ve vnitřní trh a jeho spravedlnost. Zejména zazněly obavy v souvislosti s tím, že jsou mobilní pracovníci zranitelní, neboť mohou být zneužíváni, nebo jim mohou být upírána jejich práva, jakož i v souvislosti s tím, že podniky působí v nejistém či nejasném podnikatelském prostředí a v nerovných podmínkách. Přeshraniční mobilita pracovní síly v posledních letech výrazně vzrostla. V roce 2017 17 milionů občanů žilo nebo pracovalo v jiném členském státě, než je stát, jehož jsou státními příslušníky. Tento počet se ve srovnání s dobou před deseti lety téměř zdvojnásobil. Počet vysílaných pracovníků od roku 2010 vzrostl o 68 %, na 2,3 milionu v roce 2016 5 . Celkově 1,4 milionu občanů EU dojíždí za prací do jiného členského státu 6 . Navíc existuje více než 2 miliony pracovníků v odvětví silniční dopravy, kteří denně překračují vnitřní hranice EU při přepravě zboží či cestujících. Je zapotřebí efektivní spolupráce mezi vnitrostátními orgány a koordinovaná administrativní činnost k řízení pracovního trhu, který je čím dál více celoevropský.

Evropský parlament při několika příležitostech zdůraznil potřebu posílit kontroly prováděné členskými státy a koordinaci mezi nimi 7 , a to i prostřednictvím posílení výměny informací mezi inspektoráty práce 8 , a také potřebu aktivně podporovat využívání práv na volný pohyb 9 . Rada rovněž zdůraznila potřebu zlepšit administrativní spolupráci a rozvinout poradenství a výměnu informací v oblasti boje proti podvodům v souvislosti s vysíláním pracovníků a současně zdůraznila, že je důležité, aby se poskytovatelům služeb a pracovníkům dostávalo jasných a transparentních informací 10 .

V této souvislosti předseda Juncker ve svém projevu o stavu Unie v roce 2017 11 navrhl zřídit Evropský orgán pro pracovní záležitosti s cílem zajistit, aby byla pravidla EU pro mobilitu pracovní síly vymáhána spravedlivým, jednoduchým a účinným způsobem. Cílem tohoto návrhu je zřídit takový Evropský orgán pro pracovní záležitosti (dále jen „orgán“) ve formě decentralizovaného orgánu EU, který se zaměří na tyto hlavní úkoly:

·nepřiměřená podpora a poradenství jednotlivcům a podnikům v přeshraničních situacích, včetně nedostatečných nebo sporadických informací, které se dostávají veřejnosti, pokud jde o její práva a povinnosti;

·nedostatečný přístup k informacím a jejich nedostatečné sdílení mezi vnitrostátními orgány odpovědnými za různé domény mobility pracovní síly a koordinace sociálního zabezpečení;

·nedostatečná kapacita vnitrostátních orgánů k organizaci spolupráce s orgány napříč hranicemi;

·nedostatečné nebo chybějící mechanismy pro společnou přeshraniční činnost v oblasti prosazování práva;

·absence zvláštního přeshraničního mechanismu mediace mezi členskými státy napříč všemi doménami mobility pracovní síly a koordinace sociálního zabezpečení;

·nedostatečná spolupráce zavedená v této oblasti na úrovni EU.

Všeobecným cílem této iniciativy je přispět k zajištění spravedlivé mobility pracovní síly na vnitřním trhu. V této souvislosti má tento návrh za cíl:

·zlepšit přístup jednotlivců a zaměstnavatelů k informacím o jejich právech a povinnostech v oblasti mobility pracovní síly a koordinace sociálního zabezpečení, jakož i přístup k příslušným službám;

·podporovat operativní spolupráci mezi orgány při přeshraničním prosazování příslušných právních předpisů Unie, včetně usnadňování společných inspekcí;

·zajišťovat mediaci a usnadňovat hledání řešení v případě sporů mezi vnitrostátními orgány a v případě přeshraničního narušení fungování trhu práce, např. při restrukturalizaci společností, jež má dopad v několika členských státech.

Orgánu by měla být konkrétně svěřena řada operativních úkolů, zejména by měl poskytovat příslušné informace a služby jednotlivcům a zaměstnavatelům, jakož i podporovat členské státy při spolupráci, výměně informací, vzájemně sladěných a společných inspekcích, posuzování rizik, budování kapacit, mediaci a spolupráci v případě přeshraničních narušení fungování trhu práce. Stávající struktury a nástroje EU v oblasti přeshraniční mobility pracovní síly a koordinace sociálního zabezpečení budou orgánem integrovány nebo doplněny, což členským státům poskytne nebývalou operativní a technickou podporu.

Orgán bude přínosem pro všechny jednotlivce, na které se vztahují pravidla Unie v oblasti přeshraniční mobility pracovní síly a koordinace sociálního zabezpečení, konkrétně pracovníky, osoby samostatně výdělečně činné či další osoby, jež jsou občany Unie nebo státními příslušníky třetích zemí, kteří v Unii legálně pobývají nebo se ocitají v přeshraniční situaci. Patří sem vyslaní pracovníci, držitelé modré karty EU, osoby převedené v rámci společnosti a dlouhodobě pobývající rezidenti, pokud se na ně vztahují výše uvedená pravidla. Bude rovněž přínosem pro společnosti zapojené do přeshraniční činnosti, a to i kvůli náboru nových pracovníků.

•Soulad s platnými předpisy v této oblasti politiky

Orgán pomůže zajistit, aby byla v přeshraničních situacích zaručena práva občanů a pracovníků na rovné zacházení a přístup k pracovním příležitostem a sociálnímu zabezpečení. Rovněž zajistí transparentnost pro podniky, pokud jde o místní pracovní standardy, v rámci celého vnitřního trhu. V neposlední řadě podpoří spolupráci mezi vnitrostátními orgány, aby se zajistilo dodržování sociálních práv pracovníků a občanů a předešlo se podvodům a zneužívání.

Komise přijala řadu iniciativ a návrhů na podporu spravedlivé mobility pracovní síly; patří sem zejména revize směrnice o vysílání pracovníků 12 a nařízení o koordinaci systémů sociálního zabezpečení 13 , jakož i balíček o mobilitě „Evropa v pohybu“, včetně lex specialis o vysílání pracovníků v rámci mezinárodních přepravních operací 14 a revize sociálních a tržních pravidel v oblasti silniční dopravy 15 . Tyto nedávné iniciativy jdou ve stopách předchozích legislativních návrhů, jako jsou např. směrnice o prosazování pravidel pro vysílání pracovníků 16 a směrnice o volném pohybu pracovníků 17 , nařízení o EURES (Evropské síti služeb zaměstnanosti) 18 a iniciativy typu zřízení platformy pro řešení problematiky nehlášené práce 19 .

V rámci příprav těchto návrhů a debat, které proběhly během příslušných legislativních postupů, se jasně ukázala potřeba posíleného rámce pro uplatňování a prosazování stávajících pravidel. Návrh týkající se Evropského orgánu pro pracovní záležitosti má za cíl tento nedostatek zaplnit.

Zřízení navrhovaného orgánu umožní soustředit úkoly, z nichž některé jsou v současnosti rozptýleny mezi vícero výbory a subjekty, a zavést operativní podporu napříč oblastmi mobility pracovní síly a koordinace sociálního zabezpečení, čímž se posílí soudržnost politiky EU týkající se přeshraniční mobility pracovní síly (podrobnější informace viz oddíl „Účelnost právních předpisů a zjednodušení“).

Navrhovaný orgán doplní činnosti čtyř agentur činných v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí a zajistí s nimi soudržnost: Evropská nadace pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), Evropské středisko pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop), Evropská nadace odborného vzdělávání (ETF) a Evropská agentura pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA).

Navrhované nařízení přispěje k provádění zásad a práv definovaných v rámci evropského pilíře sociálních práv, a to zejména prostřednictvím zvyšování informovanosti o příležitostech odborné přípravy a celoživotního učení pro mobilní občany, jakož i aktivní podporou vzdělanosti a obecněji prostřednictvím účinného a účelného prosazování právních předpisů Unie v oblasti mobility pracovní síly a koordinace sociálního zabezpečení, jakož i kolektivních dohod, kterými se tyto předpisy Unie provádějí.

•    Soulad s ostatními politikami Unie

Tato iniciativa doplňuje již probíhající činnost k dosažení cílů vytyčených v rámci politických směrů: Nový začátek pro Evropu 20 ve vztahu k Prioritě 4: Lepší a spravedlivější vnitřní trh a posílená průmyslová základna a zejména ke strategii pro vnitřní trh 21 . V praxi je mobilita pracovní síly cenným prostředkem k zajištění efektivnějšího přidělování zdrojů mezi různými odvětvími a v jejich rámci, snižování nezaměstnanosti a řešení nesouladu mezi nabízenými a požadovanými dovednostmi. Tato iniciativa rovněž doplňuje Prioritu 1 politických směrů („Nový impulz pro zaměstnanost, růst a investice“) tím, že vytváří příznivější regulační prostředí pro podporu podnikání a tvorbu pracovních míst.

Orgán je navíc v souladu se strategickým cílem jednotného digitálního trhu, který spočívá v modernizaci veřejné zprávy, dosažení přeshraniční interoperability a usnadnění interakce s jednotlivci. V této souvislosti doplňuje návrh Komise týkající se jednotné digitální brány 22 tím, že chce prostřednictvím této brány zjednodušit poskytování vysoce kvalitního obsahu a služeb veřejnosti, a to na základě existujícího portálu Vaše Evropa. Tato iniciativa bude rovněž vycházet ze zkušeností se sítí pro neformální řešení problémů SOLVIT 23 . Konkrétně tato iniciativa rozšíří a případně doplní informace a služby poskytované prostřednictvím jednotné digitální brány. Rovněž podpoří přístup k síti SOLVIT pro jednotlivce a zaměstnavatele, aby mohli řešit vzájemné neshody a využívat podkladů z tohoto zdroje k identifikaci opakujících se problémů v oblastech, které spadají do oblasti působnosti sítě.

Tato iniciativa navíc naváže na osvědčené postupy v oblasti přeshraniční spolupráce určené prostřednictvím kontaktního místa pro hranice 24 , aby se napomohlo maximálnímu využití ekonomického potenciálu příhraničních regionů EU.

2.PRÁVNÍ ZÁKLAD, SUBSIDIARITA A PROPORCIONALITA

•Právní základ

Návrh vychází z článků 46, 48, čl. 53 odst. 1, článku 62 a čl. 91 odst. 1 SFEU a zaměřuje se na volný pohyb pracovníků, koordinaci systémů sociálního zabezpečení, využívání a výkon činností osob samostatně výdělečně činných, volný pohyb služeb a společná pravidla platná pro mezinárodní dopravu.

•Subsidiarita

Použije se zásada subsidiarity, neboť návrh nespadá do výlučné pravomoci EU. Cílů návrhu nemůže být uspokojivě dosaženo členskými státy na vnitrostátní, regionální nebo místní úrovni, ale může jich být lépe dosaženo na úrovni Unie, a to z těchto důvodů:

·Poskytování vysoce kvalitních a aktuálních informací a služeb veřejnosti o právech a povinnostech v přeshraničních situacích musí být koordinováno na úrovni Unie, aby se zajistil jednotný, jasný a účinný přístup.

·Uplatňování práva Unie v oblastech přeshraniční mobility pracovní síly a koordinace systémů sociálního zabezpečení je založeno na spolupráci mezi členskými státy, což znamená, že žádný členský stát nemůže jednat samostatně.

·Aby se zvýšily synergie a podpořila spolupráce mezi členskými státy při uplatňování práva Unie v oblastech mobility pracovní síly a koordinace systémů sociálního zabezpečení, zajistila se právní jistota pro správy i jednotlivce a bylo dosaženo společného porozumění ohledně potřeb v oblasti prosazování práva, je rovněž nezbytné vypracovat vzájemně sladěný a společný přístup na úrovni Unie, a ne se spoléhat na potenciálně složitou síť dvoustranných nebo mnohostranných dohod.

•Proporcionalita

Iniciativa přiměřeným způsobem reaguje na potřebu operativní podpory a nepřekračuje meze toho, co je k dosažení tohoto cíle nezbytné. Neukládá členským státům, jednotlivcům ani zaměstnavatelům nové povinnosti; spíše se zaměřuje na podporu přeshraniční mobility a vytváření nových příležitostí. Návrhem není dotčeno vnitrostátní rozhodování, legislativa ani činnosti v oblasti prosazování práva, které zůstávají v kompetenci členských států. Navíc do značné míry ponechává na uvážení členských států, jak možnosti, které iniciativa zavádí, využijí.

Zpráva o posouzení dopadů, která je k navrhovanému nařízení přiložena 25 , nastiňuje, jakým způsobem návrh dosahuje té nejlepší rovnováhy mezi splněním cílů, které jsou v iniciativě vytyčeny, a zajištěním přínosu (pozitivních dopadů) pro vnitrostátní orgány, jednotlivce a zaměstnavatele, aniž by se výrazněji zvýšily náklady. Podává rovněž zprávu o celkové podpoře zúčastněných stran konzultovaných při přípravách tohoto návrhu.

•Volba nástroje

3.VÝSLEDKY HODNOCENÍ EX-POST, KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

•Hodnocení ex-post / kontroly účelnosti platných právních předpisů

Návrh podobně zohledňuje probíhající hodnocení čtyř výše uvedených agentur EU v oblasti politiky zaměstnanosti. Uvedené hodnocení sestává z individuálního hodnocení každé agentury, srovnávacího pohledu a výhledového posouzení týkajícího se budoucího fungování čtyř agentur. Tyto čtyři agentury mají poměrně odlišné funkce než navrhovaný orgán, neboť se převážně zaměřují na výzkum a nemají přeshraniční zaměření. K tomuto návrhu ale přispěly určité předběžné prvky hodnocení, zejména pokud jde o organizaci úkolů orgánu a jeho správu. Zpráva o posouzení dopadů, která je připojena k tomuto návrhu, posuzuje možnou interakci mezi navrhovaným orgánem a existujícími čtyřmi agenturami. Pravidelné hodnocení orgánu umožní prozkoumat další synergie a příležitosti pro zefektivnění součinnosti s agenturami činnými v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí.

•Konzultace se zúčastněnými stranami

Komise chtěla prozkoumat názory zúčastněných stran (včetně občanů, vnitrostátních orgánů, sociálních partnerů a občanské společnosti) na zřízení Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, a proto ve dnech 27. listopadu 2017 až 7. ledna 2018 uspořádala internetovou otevřenou veřejnou konzultaci týkající se jeho hlavních parametrů. V rámci této veřejné konzultace se shromáždilo celkem 8 809 odpovědí, z nichž bylo 8 420 totožných – v důsledku kampaně iniciované Evropskou konfederací odborových svazů – a dalších 389 odlišných odpovědí.

Obecně vyjádřili respondenti ve veřejné konzultaci novému orgánu silnou podporu, a i v rámci odlišných odpovědí. Výsledky do značné míry potvrdily analýzu hlavních úkolů, kterou provedla Komise. Velká většina respondentů (přes sedmdesát procent) vyjádřila názor, že stávající spolupráce mezi vnitrostátními orgány nestačí k zajištění účinného provádění pravidel EU v oblasti přeshraniční mobility. Podobně velký podíl respondentů se domnívá, že nedostatečný přístup k informacím a nedostatečná transparentnost, pokud jde o pravidla přeshraniční mobility, jsou problémem pro jednotlivce i podniky. Široké podpory se rovněž dostalo možným funkcím, které jsou pro nový orgán navrhovány, zejména podpora systematické spolupráce a výměny informací mezi vnitrostátními orgány.

Komise rovněž uspořádala řadu cílených konzultací se subjekty EU činnými v oblasti mobility pracovní síly a koordinace sociálního zabezpečení. Na úrovni EU bylo dne 11. prosince 2017 uspořádáno zvláštní slyšení se sociálními partnery a dne 15. prosince 2017 se uskutečnil strategický dialog s organizacemi občanské společnosti na úrovni EU. Kromě ústních příspěvků během zvláštních zasedání byly ze strany organizací a zástupců účastnících se těchto cílených konzultací předložena také písemná stanoviska.

Cílené konzultace přinesly proměnlivé výsledky. Celkově respondenti uvítali vytvoření nového orgánu, který by se zaměřil na zlepšování spolupráce mezi vnitrostátními orgány usnadněním výměny informací a osvědčených postupů. Současně respondenti zdůraznili, že nový orgán by měl plně respektovat vnitrostátní pravomoci dané Smlouvou, neměl by na členské státy uvalovat další povinnosti v souvislosti s podáváním zpráv a neměl by komplikovat či zdvojovat existující administrativní struktury. Řada zúčastněných stran, které se cílené konzultace zúčastnily, vyjádřila názor, že musí být upřesněn mandát a cíle budoucího orgánu, a s tím i jeho vazba na již existující struktury a nástroje.

Podrobnější informace o názorech zúčastněných stran lze nalézt v příloze 2 zprávy o posouzení dopadů. Při přípravě tohoto návrhu byly náležitě zohledněny výsledky těchto konzultací, včetně diskusí v rámci Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení, evropské platformy pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce, Výboru odborníků pro vysílání pracovníků, Technického výboru pro volný pohyb pracovníků, evropské sítě veřejných služeb zaměstnanosti a neformálních výměn s ministry během pracovního oběda Rady pro zaměstnanost, sociální politiku, zdraví a ochranu spotřebitele (EPSCO) v říjnu 2017.

•Sběr a využití výsledků odborných konzultací

Při přípravě této iniciativy a zprávy o posouzení dopadů, která navrhované nařízení provází, využila Komise širokou řadu sekundárních údajů zveřejněných institucemi EU (Evropským parlamentem, Komisí a Účetním dvorem) i zvláštními útvary Komise (prostřednictvím portálu Vaše Evropa – Poradenství a sítě SOLVIT), dalšími mezinárodními organizacemi (OECD), jakož i údajů vyplývajících z příslušného akademického výzkumu a studií vypracovaných odbornými skupinami. Rovněž využila odborné znalosti z oblasti interní politiky a analytické schopnosti, včetně posouzení rozpočtových dopadů.

Komise rovněž uplatnila primární údaje shromážděné pro účely této inciativy. Ke sběru podkladů využila stávající rámcové smlouvy. Patří sem žádosti ad hoc adresované síti právních odborníků v oblasti mobility v rámci EU (FreSsco) a týkající se kapacit inspektorátů práce k řešení přeshraničních případů. Kromě toho jsme poskytovatele poradenských služeb požádali o vypracování případových studií na základě kvalitativních rozhovorů o zdrojích na přeshraniční spolupráci v oblasti prosazování práva.

•Posouzení dopadů

Posouzení dopadů bylo představeno a projednáno s Výborem pro kontrolu regulace (RSB) 28 . Doporučení, která tento výbor poskytl ve svém negativním stanovisku z 9. února 2018, byla zohledněna v tom, že se ještě dále propracoval rozsah a zdůvodnění iniciativy, více se přihlédlo k názorům zúčastněných stran a rozvedla se analýza týkající se jednotlivých posuzovaných možností a způsobu, jakým iniciativu začlenit do stávající struktury správy věcí veřejných, pokud jde o mobilitu pracovní síly a koordinaci sociálního zabezpečení, za současného prosazování synergií a zjednodušení. K řešení výhrad, které výbor vznesl ve svém (pozitivním) stanovisku ze dne 21. února 2018, zpráva o posouzení dopadů dále vyjasnila, jakým způsobem by zřízení nového orgánu přeuspořádalo rozvržení stávajících výborů a struktur s cílem redukovat komplexitu a zamezit zdvojování, zabývala se otázkou možného vztahu nového orgánu se stávajícími agenturami Unie v oblasti zaměstnanosti a rozpracovala vysvětlení rozpočtových odhadů pojících se s upřednostňovanou možností 29 .

V rámci posouzení dopadů byly posouzeny politické možnosti a možnosti plnění, a to na základě kritérií účinnosti, efektivnosti a soudržnosti. Na základě této analýzy se jako nejefektivnější a nejúčinnější cesta k dosažení cílů této iniciativy ukázala kombinace operativní možnosti (politická možnost 2), jež má být provedena novým orgánem vycházejícím ze stávajících subjektů EU činných v oblasti mobility (možnost plnění 2). To umožňuje zajistit pozitivní dopad pro vnitrostátní orgány, jednotlivce a zaměstnavatele, aniž by se výrazně zvýšily náklady, a současně překonat nedostatek operativní podpory v rámci stávajícího rámce EU pro spolupráci, což byly dvě důležité obavy, o nichž se zmínily zúčastněné strany.

•Účelnost právních předpisů a zjednodušení

Návrh zřídit orgán posílí institucionální strukturu EU v oblasti přeshraniční mobility v zájmu zlepšení a zjednodušení současných forem spolupráce a případně usnadnění práce členských států a Komise.

Dnes tato institucionální struktura zahrnuje několik struktur EU („subjektů EU“), v jejichž rámci vnitrostátní správní orgány spolupracují a sdílejí osvědčené postupy. Mezi tyto subjekty EU patří: Evropský koordinační úřad portálu EURES, Technický výbor pro volný pohyb pracovníků a Poradní výbor pro volný pohyb pracovníků, Výbor odborníků pro vysílání pracovníků, evropská platforma pro řešení problematiky nehlášené práce, Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení a veškeré její podvýbory (včetně technické komise a účetní komise, které byly zřízeny na základě předpisů, a smírčí rada zřízená samotnou správní komisí) a Poradní výbor pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Nový orgán sdruží technické a operační úkoly výše zmíněných subjektů EU do jedné trvalé struktury s cílem dosáhnout lepších a efektivnějších výsledků díky solidnější platformě pro spolupráci a společné vyšetřovací činnosti. Orgán v této souvislosti:

–převezme řízení Evropského koordinačního úřadu portálu EURES, které v současnosti zajišťuje Komise,

–nahradí Technický výbor pro volný pohyb pracovníků,

–nahradí Výbor odborníků pro vysílání pracovníků,

–nahradí technickou komisi, účetní komisi a smírčí radu správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení,

–nahradí evropskou platformu pro řešení problematiky nehlášené práce.

V oblastech koordinace sociálního zabezpečení bude orgán úzce spolupracovat se správní komisí pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení v souvislosti s regulačním úkolem, který zůstává v kompetenci uvedeného výboru. Kromě toho orgán využije veškeré podněty, které poskytnou zástupci sociálních partnerů a vlád na vnitrostátní úrovni v rámci Poradního výboru pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení a Poradního výboru pro volný pohyb pracovníků.

Toto nové uspořádání zjednoduší institucionální strukturu a napomůže synergiím napříč nejrůznějšími aspekty přeshraniční mobility v pravomoci orgánu. Dále podpoří soudržné a efektivní uplatňování právních předpisů Unie, zvýší účinnost a přinese hojnější a kvalitnější výsledky v porovnání se současným institucionálním uspořádáním, kde orgány EU převážně působí izolovaně, zaměřující se na konkrétní právní akt či oblast v rámci své kompetence, postrádají operativní rozměr, většinou se setkají jen několikrát za rok a provádějí některé činnosti, které se překrývají.

Iniciativa si rovněž klade za cíl zefektivnit způsob, jakým se veřejnosti poskytují informace a služby ve věci práv, povinností a příležitostí týkajících se přeshraniční mobility pracovní síly, a tím přístup k takovým informacím a službám zjednodušit pro jednotlivce i zaměstnavatele.

Návrh chce dále posílit digitalizaci postupů a v tomto ohledu doplňuje stávající a plánované iniciativy v dané oblasti, jako je elektronická výměna dat mezi vnitrostátními orgány v oblasti koordinace sociálního zabezpečení, která se realizuje v rámci systému elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení (EESSI), systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (systém IMI), jakož i portál Vaše Evropa a jednotná digitální brána, kterou navrhuje Komise.

•Základní práva

Vzhledem k tomu, že by měl orgán přispět k jasnému, spravedlivému a efektivnímu prosazování pravidel Unie v oblasti přeshraniční mobility pracovní síly a koordinace sociálního zabezpečení, podpoří ochranu a naplnění základních práv, na která se tato pravidla vztahují, jako je volný pohyb osob a pracovníků (články 15 a 45 Listiny základních práv Evropské unie, dále jen „Listina“), právo na přístup ke službám zaměstnanosti (článek 29 Listiny) a volný pohyb služeb (článek 16 Listiny). Rovněž by podpořil výkon práv napříč hranicemi v oblasti slušných a spravedlivých pracovních podmínek, sociálního zabezpečení a zdravotní péče (články 31, 34 a 35 Listiny) a zákazu diskriminace (článek 21 Listiny).

Pokud jde o ochranu osobních údajů (článek 8 Listiny), na zpracování osobních údajů podle tohoto návrhu se vztahují ustanovení nařízení (EU) č. 679/2016 (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) 30  a nařízení (ES) č. 45/2001 31 . V souladu s těmito pravidly se jakékoli zpracování osobních údajů omezí na to, co je nezbytně nutné a přiměřené. Údaje budou shromažďovány pro určité, výslovně vyjádřené a legitimní účely a nebudou dále zpracovávány způsobem, který je s těmito účely neslučitelný.

Společně s dalšími iniciativami, které Komise v rámci tohoto mandátu navrhuje, pomáhá tento návrh Komisi a členským státům také provádět zásady a práva, jež jsou definovány v evropském pilíři sociálních práv na podporu spravedlivých a dobře fungujících trhů práce a systémů sociálního zabezpečení.

4.ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

V rámci upřednostňované kombinované možnosti, jež byla určena v posouzení dopadů, se celkové rozpočtové náklady EU na orgán odhadují na 50,9 milionu ročně při plném provozu, kterého by mělo být dle očekávání dosaženo do roku 2023. Náklady v rámci tohoto víceletého finančního rámce (2019–2020) budou částečně pokryty prostřednictvím přerozdělení ze stávajících činností, které se v současnosti provádějí v rámci programu EU pro zaměstnanost a sociální inovace (EaSI), a autonomních rozpočtových linií pro zaměstnanost a dopravu (70 %), a částečně prostřednictvím uvolnění rozpětí v rámci okruhu 1a (30 %). Stávající činnosti převedené na orgán nebudou přerušeny; jejich provádění bude z Komise na orgán převedeno, jakmile tento orgán zahájí činnost. Pokud jde o zaměstnance, orgán by vyžadoval 69 pracovních míst podle plánu pracovních míst, 60 vyslaných národních odborníků a 15 smluvních zaměstnanců. Podrobnosti o potřebách týkajících se finančních prostředků a zaměstnanců lze nalézt v přiložených legislativních finančních výkazech. Dopad návrhu na rozpočet EU přinese minimální požadavky na rozpočty členských států. Nelze přesně vyčíslit dopady na správní orgány, ale případové studie naznačují, že takové dopady budou pozitivní, neboť lepší prosazování pravidel umožní vnitrostátním subjektům pro prosazování práva vybrat dříve neuhrazené příspěvky do systému sociálního zabezpečení a využít operativní podpory ze strany orgánu.

Návrh zahrnuje ustanovení o hodnocení, podle něhož má být posouzen mandát a úkoly orgánu každých 5 let a které stanoví možnost postupného rozšíření oblasti jeho činností a dalšího rozvoje orgánu.

5.OSTATNÍ PRVKY

•Plány provádění a způsoby monitorování, hodnocení a podávání zpráv

Zvláštní rámec pro sledování, který je popsán ve zprávě o posouzení dopadů, jež tento návrh doprovází, bude na základě řady ukazatelů informovat o pokroku dosaženém při plnění cílů nařízení. Požadavky a lhůty rámce pro sledování budou během legislativního procesu a procesu provádění podrobeny dalším úpravám.

Komise provede hodnocení nařízení pět let po jeho vstupu v platnost, v souladu s požadavky finančního nařízení 32 a pokynů pro zlepšování právní úpravy 33 . Hodnocení se obzvláště zaměří na kritéria stanovená v pokynech pro zlepšování právní úpravy, tj. účinnost, efektivnost, soudržnost, přidaná hodnota EU a relevance, aby bylo možné nařízení jakkoli revidovat nebo aktualizovat.

•Podrobné vysvětlení konkrétních ustanovení návrhu

Kapitola I představuje základní zásady, jimiž se řídí zřízení a fungování budoucího orgánu.

Článek 1 stanoví předmět a politické oblasti spadající do oblasti působnosti návrhu.

Článek 2 obsahuje hlavní cíle orgánu, přičemž v písmeni a) se vysvětlují jeho cíle s ohledem na veřejnost, včetně jednotlivců a zaměstnavatelů, písmeni b) se vysvětluje jeho role ve vztahu k členským státům a písmeno c) poukazuje na jeho úlohu mediátora, jakož i úlohu usnadňovat hledání řešení v případě přeshraničních sporů mezi vnitrostátními orgány nebo v případě narušení fungování trhu práce.

Článek 3 stanoví právní status orgánu.

Článek 4 určí sídlo budoucího orgánu, jakmile o něm před koncem legislativního postupu vedoucího k přijetí tohoto návrhu rozhodnou členské státy.

Kapitola II nastiňuje úkoly budoucího orgánu, vyjmenované v článku 5, přičemž každý úkol je podrobněji popsán ve zvláštním článku (článcích).

Článek 6 podrobně popisuje, jak orgán zlepší kvalitu informací o právech a povinnostech v oblasti mobility pracovní síly, které se nabízejí jednotlivcům a zaměstnavatelům, a přístup k těmto informacím.

Článek 7 stanoví, jak bude orgán usnadňovat přístup jednotlivců a zaměstnavatelů k iniciativám a službám v oblasti mobility pracovní síly, a definuje v tomto ohledu jeho specifické úkoly. Rovněž stanoví úlohu orgánu při řízení Evropského koordinačního úřadu sítě EURES.

Článek 8 o spolupráci a výměně informací mezi členskými státy zajišťuje usnadnění spolupráce a urychlení výměn mezi vnitrostátními orgány v přeshraničních případech (popsaných v odstavci 1), popisuje funkci, jakou bude orgán hrát při podpoře Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení zřízené nařízením (ES) č. 883/2004 ve finančních záležitostech spojených s prováděním uvedeného nařízení (odstavec 2) a zdůrazňuje roli orgánu při podpoře využívání elektronických nástrojů a digitalizačních postupů (odstavec 3 a 4).

Články 9 a 10 vysvětlují, jak má orgán koordinovat vzájemně sladěné a společné inspekce napříč hranicemi. Článek 9 poskytuje podrobnosti ohledně vytváření vzájemně sladěných a společných inspekcí, vysvětluje, že taková činnost bude probíhat pouze se souhlasem dotčených členských států, buď na žádost vnitrostátních orgánů, nebo z iniciativy orgánu (odstavec 1) a po členských státech, které se rozhodnou vzájemně sladěnou či společnou inspekci neprovádět, požaduje vysvětlení důvodů jejich rozhodnutí (odstavec 2), přičemž členským státům umožňuje provádět společné inspekce i v případech, kdy se ne všechny členské státy dotčené příslušnou vzájemně sladěnou či společnou inspekcí rozhodnou pro účast (odstavec 3). Článek 10 stanoví praktická opatření pro provádění vzájemně sladěné či společné inspekce pod koordinací orgánu.

Článek 11 nastiňuje funkci orgánu týkající se analýzy a posouzení rizik s ohledem na přeshraniční aspekty mobility pracovní síly, přičemž podrobně stanoví příslušné činnosti a situaci, v jejímž rámci bude taková práce prováděna.

Článek 12 zmocňuje orgán k podpoře členských států při posilování jejich kapacity, aby se napomohlo soudržnému, spravedlivému a efektivnímu uplatňování a prosazování příslušných právních předpisů Unie, a stanoví konkrétní kroky orgánu ke splnění tohoto úkolu.

Článek 13 o mediaci popisuje úlohu orgánu s ohledem a řešení sporů mezi členskými státy.

Článek 14 definuje úlohu orgánu při podpoře spolupráce v případě přeshraničního narušení fungování trhu práce.

Článek 15 zajišťuje spolupráci orgánu s dalšími decentralizovanými agenturami Unie.

Článek 16 zajišťuje, že se veškerá práce orgánu zaměřující se na digitalizaci postupů využívaných při výměně informací mezi členskými státy bude řídit zásadami příslušného rámce interoperability a referenční architektury.

Kapitola III popisuje uspořádání orgánu s podrobným popisem jeho struktury.

Článek 17 stanoví správní a řídicí strukturu orgánu sestávající ze správní rady, výkonného ředitele a skupiny zúčastněných stran. Rovněž stanoví pro orgán možnost vytvářet zvláštní pracovní skupiny a panely pro účely řešení konkrétních úkolů.

Články 18 až 22 stanoví podrobná pravidla fungování správní rady. Tento oddíl stanoví složení, funkce, pravidla týkající se předsedy, zasedání a pravidel pro hlasování správní rady.

Článek 23 nastiňuje povinnosti výkonného ředitele.

Článek 24 stanoví vytvoření skupiny zúčastněných stran při orgánu, aby se zajistilo fórum pro konzultaci se zúčastněnými stranami o tématech týkajících se úkolů orgánu.

Kapitola IV obsahuje ustanovení o sestavování a skladbě rozpočtu orgánu.

Kapitola V definuje ustanovení upravující personální zabezpečení orgánu, včetně obecných pravidel týkajících se zaměstnanců, výkonného ředitele, národních styčných úředníků a vyslaných národních odborníků a dalšího personálu.

Kapitola VI nastiňuje obecná a konečná ustanovení, včetně výsad a imunit vztahujících se na zaměstnance orgánu, jazykových ujednání, pravidel pro transparentnost a komunikaci, boj proti podvodům, zabezpečení informací a ochranu informací, jakož i související odpovědnost. Stanoví, že Komise bude činnost orgánu pravidelně posuzovat. Tato kapitola rovněž obsahuje ustanovení o správních šetřeních Evropského veřejného ochránce práv, jakož i o spolupráci se třetími zeměmi. Definuje taktéž dohody o sídle a provozní podmínky, jakož i zahájení činnosti orgánu.

Článek 46 stanoví změny nařízení (ES) č. 883/2004.

Článek 47 stanoví změny nařízení (ES) č. 987/2009.

Článek 48 stanoví změny nařízení (EU) č. 492/2011.

Článek 49 stanoví změny nařízení (EU) 2016/589.

Článek 50 stanoví zrušení rozhodnutí 2009/17/ES a rozhodnutí (EU) 2016/344.

Článek 51 upravuje vstup tohoto nařízení v platnost.

2018/0064 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY

kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti

(text s významem pro EHP a pro Švýcarsko)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na články 46 a 48, čl. 53 odst. 1, článek 62 a čl. 91 odst. 1 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru 34 ,

s ohledem na stanovisko Výboru regionů 35 ,

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)Volný pohyb pracovníků, svoboda usazování a volný pohyb služeb jsou základní zásady vnitřního trhu Unie, které jsou zakotveny ve Smlouvě o fungování Evropské unie (dále jen „SFEU“).

(2)Podle článku 3 SEU má Unie usilovat o vysoce konkurenceschopné sociálně tržní hospodářství směřující k plné zaměstnanosti a společenskému pokroku a podporovat sociální spravedlnost a ochranu. V souladu s článkem 9 SFEU má Unie při vymezování a provádění svých politik a činností přihlížet k požadavkům spojeným mimo jiné s podporou vysoké úrovně zaměstnanosti, zárukou přiměřené sociální ochrany, bojem proti sociálnímu vyloučení a podporou vysoké úrovně všeobecného a odborného vzdělávání a ochrany lidského zdraví.

(3)Na sociálním summitu v Göteborgu dne 17. listopadu 2017 Evropský parlament, Rada a Komise společně vyhlásily evropský pilíř sociálních práv. Na tomto summitu bylo připomenuto, že je třeba stavět na první místo občany, aby se dále rozvíjel sociální rozměr Unie, a podporovat konvergenci prostřednictvím úsilí vyvíjeného na všech úrovních, jak potvrdily závěry Evropské rady ze dne 14. prosince 2017.

(4)Jak je uvedeno v jejich společném prohlášení o legislativních prioritách na rok 2018–2019, Evropský parlament, Rada a Komise se zavazují, že přijmou opatření v zájmu posílení sociálního rozměru Unie tak, že budou pracovat na zlepšení koordinace systémů sociálního zabezpečení 36 , chránit zaměstnance před zdravotními riziky na pracovišti 37 , zajišťovat spravedlivé zacházení se všemi na trhu práce Unie prostřednictvím modernizace pravidel o vysílání pracovníků 38 a dále zlepšovat přeshraniční vymáhání práva Unie.

(5)Aby se posílila spravedlnost na jednotném trhu, jakož i důvěra v něj, měl by být zřízen Evropský orgán pro pracovní záležitosti (dále jen „orgán“). Za tímto účelem by měl orgán podporovat členské státy a Komisi v posilování přístupu jednotlivců a zaměstnavatelů k informacím o jejich právech a povinnostech v situacích přeshraniční mobility pracovní síly, jakož i přístupu k souvisejícím službám, dále podporovat soulad se souvisejícími předpisy, jakož i spolupráci mezi členskými státy, aby se tak zajistilo účinné uplatňování práva Unie v těchto oblastech, plnit úlohu mediátora a usnadňovat hledání řešení v případě přeshraničních sporů nebo v případě narušení fungování trhu práce.

(6)Orgán by měl být činný v oblastech, jako je přeshraniční mobilita pracovní síly a koordinace sociálního zabezpečení, včetně volného pohybu pracovníků, vysílání pracovníků a vysoce mobilních služeb. Rovněž by měl posílit spolupráci mezi členskými státy při řešení problematiky nehlášené práce. Pokud se orgán v průběhu výkonu svých činností dozví o předpokládaných nesrovnalostech, a to i v oblastech práva Unie přesahujících jeho oblast působnosti, jako je porušení pracovních podmínek, pravidel v oblasti zdraví a bezpečnosti nebo zaměstnávání neoprávněně pobývajících státních příslušníků třetích zemí, měl by mít možnost o těchto předpokládaných nesrovnalostech v případě potřeby podat zprávu a v uvedených záležitostech spolupracovat s Komisí, příslušnými institucemi Unie a vnitrostátními orgány.

(7)Orgán by měl přispívat k usnadnění volného pohybu pracovníků upraveného v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 39 , ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU 40 a v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 41 . Měl by usnadnit vysílání pracovníků upravené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES 42 a směrnici Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU 43 , včetně podpory prosazování těchto ustanovení provedených prostřednictvím všeobecně použitelných kolektivních smluv v souladu s postupy členských států. Orgán by měl přispívat ke koordinaci systémů sociálního zabezpečení upravené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 44 , v nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 45 , v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 46 , jakož i nařízení Rady (ES) č. 1408/71 47 a nařízení Rady (ES) č. 574/72 48 .

(8)V některých případech bylo přijato odvětvové právo Unie, aby se reagovalo na specifické potřeby v daném odvětví, jako je například oblast mezinárodní dopravy. Orgán by se měl zabývat také přeshraničními aspekty uplatňování takového odvětvového práva Unie, zejména nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 49 , směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES 50 , nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č.1071/2009 51 a směrnice (kterou se mění směrnice 2006/22/ES – COM(2017) 278) 52 .

(9)Osoby, kterých se týkají činnosti orgánu, by měly být osoby, na něž se vztahuje právo Unie v oblasti působnosti tohoto nařízení, včetně pracovníků, osob samostatně výdělečně činných, žadatelů o práci a osob, které nejsou ekonomicky aktivní; mělo by se to týkat občanů Unie a státních příslušníků třetích zemí, kteří legálně pobývají v Unii, jako jsou vyslaní pracovníci, držitelé modré karty EU, osoby převedené v rámci společnosti nebo dlouhodobě pobývající rezidenti, jakož i jejich rodinní příslušníci.

(10)Zřízením orgánu by neměla vzniknout nová práva ani povinnosti vztahující se na jednotlivce a zaměstnavatele, včetně hospodářských subjektů nebo neziskových organizací, neboť činnosti orgánu by se na ně měly vztahovat do míry, v níž se na ně vztahuje právo Unie v oblasti působnosti tohoto nařízení.

(11)Aby se zajistilo, že budou jednotlivci a zaměstnavatelé moci těžit ze spravedlivého a efektivně fungujícího vnitřního trhu, měl by orgán podporovat vytváření příležitostí, pokud jde o jejich mobilitu, poskytování služeb a provádění náboru kdekoli v Unii. Patří sem prosazování přeshraniční mobility jednotlivců tím, že se jim usnadní přístup ke službám přeshraniční mobility – jde například o přeshraniční přiřazování nabídek volných pracovních míst, stáží a učňovské přípravy k žádostem uchazečů –, jakož i tím, že se podpoří režimy mobility, jako je „Tvoje první práce přes EURES“ nebo „ErasmusPro“. Orgán by měl rovněž přispět ke zlepšení transparentnosti informací, včetně práv a povinností zakotvených v právu Unie, přístupu jednotlivců a zaměstnavatelů ke službám ve spolupráci s ostatními informačními službami Unie, jako je portál Vaše Evropa – Poradenství, a k plnému využívání výhod portálu Vaše Evropa, který bude pilířem budoucí jednotné digitální brány 53 , jakož i k souladu s tímto portálem.

(12)Za tímto účelem by měl orgán také spolupracovat s dalšími relevantními iniciativami a sítěmi Unie, zejména evropskou sítí veřejných služeb zaměstnanosti (VSZ) 54 , sítí European Enterprise Network 55 , kontaktním místem pro hranice 56 a systémem SOLVIT 57 , jakož i s relevantními vnitrostátními útvary, např. subjekty na podporu rovného zacházení a na podporu pracovníků Unie a jejich rodinných příslušníků, které určily členské státy podle směrnice 2014/54/EU, a vnitrostátními kontaktními místy určenými podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU 58 s cílem poskytovat informace o zdravotní péči. Orgán by měl také zkoumat synergie s navrhovaným evropským elektronickým průkazem služeb 59 , zejména s ohledem na ty případy, v nichž se členské státy rozhodnou pro předkládání ohlášení týkajících se vyslaných pracovníků pomocí platformy pro elektronický průkaz. Orgán by měl nahradit Komisi v řízení Evropského koordinačního úřadu Evropské sítě služeb zaměstnanosti („EURES“) zřízeného nařízením (EU) 2016/589, včetně vymezení potřeb uživatele a funkčních požadavků na efektivitu portálu EURES i souvisejících služeb informačních technologií, avšak s výjimkou poskytování informačních technologií, provozu a rozvoje infrastruktury informačních technologií, které budou nadále zajišťovány Komisí.

(13)Orgán by měl v zájmu spravedlivého, jednoduchého a účinného uplatňování práva Unie podporovat spolupráci a včasnou výměnu informací mezi členskými státy. Národní styční úředníci pracující v rámci orgánu by společně s dalšími zaměstnanci měli členské státy podporovat v dodržování povinností v oblasti spolupráce, urychlovat vzájemné výměny prostřednictvím postupů zaměřených na omezování prodlení a udržovat kontakty s ostatními národními styčnými úředníky, subjekty a kontaktními místy zřízenými podle právních předpisů Unie. Orgán by měl podporovat uplatňování inovativních přístupů k účelné a efektivní přeshraniční spolupráci, včetně nástrojů elektronické výměny dat, jako je systém elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení (EESSI) a systém pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI), a měl by přispívat k další digitalizaci postupů a zlepšování nástrojů IT používaných pro výměnu zpráv mezi vnitrostátními orgány.

(14)Aby se posílila schopnost členských států řešit nesrovnalosti s přeshraničním rozměrem ve vztahu k právu Unie v rámci oblasti působnosti orgánu, měl by orgán podporovat vnitrostátní orgány při provádění vzájemně sladěných a společných inspekcí mimo jiné tak, že usnadní jejich provádění v souladu s článkem 10 směrnice 2014/67/EU. Měly by být provedeny na žádost členských států nebo po dohodě s členskými státy, vznese-li orgán návrh. Orgán by měl členským státům podílejícím se na vzájemně sladěných nebo společných inspekcích poskytovat strategickou, logistickou a technickou podporu, přičemž by měly být zcela dodrženy požadavky na důvěrnost. Inspekce by měly být prováděny po dohodě s dotyčnými členskými státy a měly by probíhat v naprostém souladu s právním rámcem vnitrostátního práva dotyčných členských států, které by měly na základě výsledků vzájemně sladěných a společných inspekcí přijmout navazující opatření v souladu se svým vnitrostátním právem.

(15)Aby bylo možné sledovat vznikající trendy, výzvy nebo mezery v oblastech, jako je mobilita pracovní síly a koordinace sociálního zabezpečení, měl by orgán vyvíjet analytické schopnosti, jakož i schopnosti posuzování rizik. To by mělo zahrnovat provádění analýz a studií v oblasti trhu práce, jakož i vzájemná hodnocení. Orgán by měl monitorovat potenciální nerovnováhy, pokud jde o dovednosti a přeshraniční toky pracovní síly, včetně jejich možného dopadu na územní soudržnost. Orgán by měl také podporovat posuzování rizik uvedené v článku 10 směrnice 2014/67/EU. Orgán by měl zajistit synergie a doplňkovost s dalšími agenturami, službami nebo sítěmi Unie. Mělo by sem patřit také získávání vstupních údajů ze sítě SOLVIT a podobných služeb o opakujících se problémech, s nimiž se potýkají jednotlivci a podniky při výkonu svých práv v oblastech spadajících do oblasti působnosti orgánu. Orgán by měl rovněž usnadnit a zefektivnit činnosti související se sběrem údajů stanovené v příslušném právu Unie v rámci jeho oblasti působnosti. Pro členské státy by to neznamenalo vznik žádných nových oznamovacích povinností.

(16)Orgán by měl pro účely posílení kapacity vnitrostátních orgánů a zlepšení soudržnosti při uplatňování práva Unie v rámci své oblasti působnosti poskytovat vnitrostátním orgánům operativní podporu, a to mimo jiné tím, že se vypracují praktické pokyny, stanoví se programy odborné přípravy a vzájemného učení, podpoří se projekty vzájemné pomoci, usnadní se výměny zaměstnanců, jako jsou výměny uvedené v článku 8 směrnice 2014/67/EU, a členským státům se poskytne pomoc s organizací osvětových kampaní, v jejichž rámci budou jednotlivci a zaměstnavatelé informováni o svých právech a povinnostech. Orgán by měl podporovat výměnu, šíření a přejímání osvědčených postupů.

(17)Orgán by měl poskytnout platformu pro řešení sporů mezi členskými státy v souvislosti s uplatňováním práva Unie, které spadá pod jeho oblast působnosti. Měl by vycházet z dialogu a dohodovacích mechanismů, které jsou v současné době již zavedeny v oblasti koordinace sociálního zabezpečení, které se podle členských států osvědčily 60 a jejichž význam uznává Soudní dvůr 61 . Členské státy by měly být schopny orgánu postupovat dané věci pro účely mediace v souladu se standardními postupy, které byly pro tento účel zavedeny. Orgán by se měl zabývat pouze řešením sporů mezi členskými státy, zatímco jednotlivci a zaměstnavatelé, kteří se potýkají s obtížemi při uplatňování svých práv v rámci Unie, by měli mít nadále možnost se obrátit na služby poskytované na vnitrostátní úrovni a na úrovni Unie, jež se na řešení takových věcí zaměřují. Jedná se například o síť SOLVIT, které by měl orgán tyto věci postupovat. Síť SOLVIT by měla mít rovněž možnost postoupit orgánu ke zvážení ty věci, u nichž nelze problém vyřešit kvůli rozdílům mezi vnitrostátními správními orgány.

(18)Aby se usnadnilo řízení v oblasti přizpůsobování trhu práce, měl by orgán napomoci ke spolupráci mezi příslušnými zúčastněnými stranami, a řešit tak situace, kdy dochází k narušení fungování trhu práce, které se dotýká více než jednoho členského státu; jde mimo jiné o případy restrukturalizace nebo důležité projekty ovlivňující zaměstnanost v příhraničních regionech.

(19)Evropský rámec interoperability (EIF) 62 nabízí zásady a doporučení, jak zlepšit řízení činností v oblasti interoperability a poskytování veřejných služeb, vytvářet vztahy mezi organizacemi a přeshraniční vztahy, zefektivnit procesy podporující digitální výměny mezi koncovými body a zajistit, aby stávající i nové právní předpisy podporovaly zásady interoperability. Evropská referenční architektura interoperability (EIRA) je obecná struktura, která se skládá ze zásad a pokynů pro realizaci řešení interoperability 63 . V okamžiku, kdy se řeší záležitosti týkající se interoperability, měly by jak EIF, tak EIRA zajistit orgánu vedení a podporu.

(20) Orgán by se měl řídit a fungovat podle zásad společného prohlášení Evropského parlamentu, Rady a Komise o decentralizovaných agenturách ze dne 19. července 2012.

(21)V zájmu zajištění účinného fungování orgánu by ve správní radě měly být zastoupeny členské státy a Komise. Složení správní rady, včetně výběru jejího předsedy a místopředsedy, by mělo respektovat zásady genderové vyváženosti, zkušenosti a kvalifikace. Aby se zajistilo účinné a účelné fungování orgánu, měla by správní rada zejména přijmout roční pracovní program, vykonávat své funkce související s rozpočtem orgánu, přijmout finanční pravidla použitelná na orgán, jmenovat výkonného ředitele a stanovit postupy, jimiž výkonný ředitel přijímá rozhodnutí týkající se provozních úkolů orgánu. Zástupci zemí, které nejsou členskými státy Unie a které uplatňují pravidla Unie v oblasti působnosti orgánu, se mohou účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelé.

(22)Aniž jsou dotčeny pravomoci Komise, správní rada a výkonný ředitel by své funkce měli vykonávat nezávisle a jednat ve veřejném zájmu.

(23)Orgán by se měl v oblastech, které spadají do jeho oblasti působnosti, přímo opírat o odborné znalosti příslušných zúčastněných stran prostřednictvím speciální skupiny zúčastněných stran. Členové by měli být zástupci sociálních partnerů na úrovni Unie. Při výkonu svých činností skupina zúčastněných stran náležitě zohlední stanoviska Poradního výboru pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení zřízeného nařízením (ES) č. 883/2004, jakož i Poradního výboru pro volný pohyb pracovníků zřízeného nařízením (EU) č. 492/2011, a bude vycházet z jejich odborných znalostí.

(24)V zájmu zajištění své úplné samostatnosti a nezávislosti by měl orgán disponovat samostatným rozpočtem, jehož příjmy by pocházely ze souhrnného rozpočtu Unie, dobrovolných finančních příspěvků členských států a příspěvků třetích zemí, které se podílejí na činnosti orgánu. Ve výjimečných a řádně odůvodněných případech by měl být rovněž s to získávat prostředky na základě dohod o přiznání příspěvku nebo granty ad hoc a pobírat poplatky za publikace a veškeré služby, které orgán poskytuje.

(25)Zpracování osobních údajů v kontextu tohoto nařízení by se mělo provádět v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 2016/679 64 , jakož i s nařízením Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 65 podle toho, které ustanovení je použitelné. Tím se myslí rovněž zavedení vhodných technických a organizačních opatření k plnění povinností uložených těmito nařízeními, zejména povinností, které se týkají zákonnosti zpracování údajů, bezpečnosti zpracování, poskytování informací a práv subjektů údajů.

(26)Aby se zajistil transparentní provoz orgánu, mělo by se na něj vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 66 . Činnosti orgánu by měly být předmětem šetření, které provádí evropský veřejný ochránce práv podle článku 228 SFEU.

(27)Na orgán by se mělo vztahovat nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 67 a orgán by měl přistoupit k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Komisí Evropských společenství o vnitřním vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF).

(28)Hostitelský členský stát orgánu by mu měl zajistit co nejlepší podmínky k jeho řádnému fungování.

(29)V zájmu zajištění otevřených a transparentních podmínek zaměstnávání a rovného zacházení se zaměstnanci by se na zaměstnance a výkonného ředitele orgánu měl vztahovat služební řád úředníků Evropské unie („služební řád úředníků“) a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropské unie („pracovní řád ostatních zaměstnanců“) stanovené v nařízení (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 (společně dále jen „služební řád“), včetně pravidel týkajících se služebního tajemství nebo jiných srovnatelných povinností zachování důvěrnosti.

(30)Orgán by měl spolupracovat s dalšími agenturami Unie v rámci jejich příslušných pravomocí, zejména s agenturami působícími v oblastech zaměstnanosti a sociálních věcí, přičemž by měl vycházet z jejich odborných poznatků a maximalizovat synergie: s Evropskou nadací pro zlepšení životních a pracovních podmínek (Eurofound), Evropským střediskem pro rozvoj odborného vzdělávání (Cedefop), Evropskou agenturou pro bezpečnost a ochranu zdraví při práci (EU-OSHA) a Evropskou nadací odborného vzdělávání (ETF), jakož i – pokud jde o boj proti organizované trestné činnosti včetně obchodování s lidmi – s Agenturou Evropské unie pro spolupráci v oblasti prosazování práva (Europol) a Agenturou Evropské unie pro justiční spolupráci v trestních věcech (Eurojust).

(31)Aby se do činností stávajících subjektů v oblasti přeshraniční mobility pracovní síly vnesl operační rozměr, orgán by měl převzít plnění úkolů vykonávaných Technickým výborem pro volný pohyb pracovníků, který byl zřízen nařízením (EU) č. 492/2011, Výborem odborníků pro vysílání pracovníků, který byl zřízen rozhodnutím Komise 2009/17/ES 68 , a evropskou platformou pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce, která byla zřízena rozhodnutím Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/344 69 . Zřízením orgánu by měly uvedené subjekty zaniknout.

(32)Orgán by měl doplňovat činnosti Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení zřízené nařízením (ES) č. 883/2004 (dále jen „správní komise“), pokud vykonává regulační úkoly související s použitím nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009. Orgán by měl nicméně převzít provozní úkoly, jež jsou v současné době prováděny v rámci správní komise, jako je plnění funkce mediátora mezi členskými státy a zajištění fóra, které se bude zabývat finančními záležitostmi spojenými s použitím nařízení (ES) č. 883/2004 a (ES) č. 987/2009, čímž nahradí funkci účetní komise zřízené uvedenými nařízeními, a které bude v zájmu snazšího používání uvedených nařízení rovněž řešit záležitosti týkající se elektronické výměny dat a nástrojů informačních technologií, čímž nahradí funkci technické komise pro zpracování údajů zřízené těmito nařízeními.

(33)Poradní výbor pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení zřízený nařízením (ES) č. 883/2004, jakož i Poradní výbor pro volný pohyb pracovníků zřízený nařízením (EU) č. 492/2011 poskytují fórum pro konzultaci se sociálními partnery a zástupci vlád na vnitrostátní úrovni. Orgán by měl přispět k jejich práci a může se účastnit jejich zasedání.

(34)V zájmu zohlednění tohoto nového institucionálního uspořádání by měla být nařízení (ES) č. 883/2004, (ES) č. 987/2009, (EU) č. 492/2011 a (EU) 2016/589 změněna a rozhodnutí 2009/17/ES a rozhodnutí (EU) 2016/344 by měla být zrušena.

(35)Respektování různorodosti vnitrostátních systémů pracovních vztahů, jakož i samostatnost sociálních partnerů jsou výslovně uznány SFEU. Účastí na činnostech orgánu nejsou dotčeny pravomoci, povinnosti ani odpovědnosti členských států – vyplývající mimo jiné z příslušných a použitelných úmluv Mezinárodní organizace práce (MOP), jako je Úmluva č. 81 o inspekci práce v průmyslu a obchodě – ani pravomoci členských států regulovat a monitorovat vnitrostátní pracovní vztahy či v rámci těchto vztahů plnit úlohu mediátora, zejména pokud jde o právo na kolektivní vyjednávání a akce.

(36)Jelikož cílů tohoto nařízení, tedy podporovat volný pohyb pracovníků a služeb a přispívat k posilování spravedlnosti na vnitřním trhu, nemůže být dosaženo uspokojivě na úrovni nekoordinovaně jednajících členských států, ale spíše jich z důvodu přeshraničního charakteru těchto činností a potřeby užší spolupráce mezi členskými státy může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality nepřekračuje toto nařízení rámec toho, co je pro dosažení těchto cílů nezbytné.

(37)Toto nařízení dodržuje základní práva a ctí zásady uznané zejména Listinou základních práv Evropské unie, na kterou odkazuje článek 6 Smlouvy o Evropské unii,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Kapitola I

Zásady

Článek 1

Předmět a oblast působnosti

1.Tímto nařízením se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti (dále jen „orgán“).

2.Orgán je členským státům a Komisi nápomocen v záležitostech týkajících se přeshraniční mobility pracovní síly a koordinace sociálního zabezpečení v rámci Unie.

Článek 2

Cíle

Cílem tohoto orgánu je přispět k zajištění spravedlivé mobility pracovní síly na vnitřním trhu. Za tímto účelem orgán:

a)usnadňuje jednotlivcům a zaměstnavatelům přístup k informacím o jejich právech a povinnostech, jakož i k souvisejícím službám;

b)podporuje spolupráci mezi členskými státy při přeshraničním prosazování příslušných právních předpisů Unie, včetně usnadňování společných inspekcí;

c)plní úlohu mediátora a usnadňuje hledání řešení v případě přeshraničních sporů mezi vnitrostátními orgány nebo v případě narušení fungování trhu práce.

Článek 3

Právní postavení

1.Orgán je subjektem Unie s právní subjektivitou.

2.Orgán má v každém členském státě nejširší způsobilost k právním úkonům, kterou vnitrostátní právo daného členského státu přiznává právnickým osobám. Zejména může nabývat a zcizovat movitý a nemovitý majetek a vystupovat před soudem.

Článek 4

Sídlo

Sídlem orgánu je [x].

Kapitola II

Úkoly orgánu

Článek 5

Úkoly orgánu

Za účelem plnění svých cílů orgán plní tyto úkoly:

a)usnadňuje jednotlivcům a zaměstnavatelům přístup k informacím o jejich právech a povinnostech v přeshraničních situacích, jakož i přístup ke službám v oblasti přeshraniční mobility pracovní síly v souladu s články 6 a 7;

b)usnadňuje spolupráci a výměnu informací mezi vnitrostátními orgány v zájmu účinného prosazování příslušných právních předpisů Unie v souladu s článkem 8;

c)koordinuje a podporuje vzájemně sladěné a společné inspekce v souladu s články 9 a 10;

d)provádí analýzy a posouzení rizik v souvislosti s přeshraniční mobilitou pracovní síly v souladu s článkem 11;

e)podporuje členské státy při budování kapacit v oblasti účinného prosazování příslušných právních předpisů Unie v souladu s článkem 12;

f)plní úlohu mediátora ve sporech mezi orgány členských států v souvislosti s uplatňováním příslušných právních předpisů Unie v souladu s článkem 13;

g)usnadňuje spolupráci mezi příslušnými zúčastněnými subjekty v případě přeshraničního narušení fungování trhu práce v souladu s článkem 14.

Článek 6

Informace o přeshraniční mobilitě pracovní síly

Orgán zlepší dostupnost, kvalitu a zpřístupnění informací nabízených jednotlivcům a zaměstnavatelům v zájmu usnadnění mobility pracovní síly v celé EU v souladu s nařízením (EU) 2016/589 o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES) a nařízením [jednotná digitální brána – COM(2017) 256]. Za tímto účelem orgán:

a)poskytuje příslušné informace o právech a povinnostech jednotlivců v situacích přeshraniční mobility pracovní síly;

b)podporuje příležitosti k posílení mobility pracovní síly, mimo jiné prostřednictvím pokynů ohledně přístupu k učení a jazykovým školením;

c)zaměstnavatelům poskytuje příslušné informace o pracovněprávních předpisech a pracovních a životních podmínkách, které se vztahují na pracovníky v situacích přeshraniční mobility pracovní síly, včetně vyslaných pracovníků;

d)podporuje členské státy v plnění povinností souvisejících s přístupem k informacím a šířením informací v oblasti volného pohybu pracovníků, jak je stanoveno v článku 6 směrnice 2014/54/EU, a v oblasti vysílání pracovníků, jak je stanoveno v článku 5 směrnice 2014/67/EU;

e)podporuje členské státy při zvyšování přesnosti, jakož i zlepšování úplnosti a uživatelské vstřícnosti příslušných vnitrostátních informačních služeb v souladu s kritérii kvality stanovenými v nařízení [jednotná digitální brána – COM(2017) 256];

f)podporuje členské státy v tom, aby zefektivňovaly poskytování informací a služeb jednotlivcům a zaměstnavatelům v souvislosti s přeshraniční mobilitou na dobrovolném základě, a to při plném respektování pravomocí členských států.

Článek 7

Přístup ke službám v oblasti přeshraniční mobility pracovní síly

1.Orgán poskytuje jednotlivcům a zaměstnavatelům služby v zájmu usnadnění mobility pracovní síly v celé EU. Za tímto účelem orgán:

a)podporuje rozvoj iniciativ posilujících přeshraniční mobilitu jednotlivců, včetně cílených režimů mobility;

b)jednotlivcům a zaměstnavatelům umožňuje přeshraniční přiřazování nabídek volných pracovních míst, stáží a učňovské přípravy k životopisům a žádostem, zejména prostřednictvím EURES;

c)spolupracuje v rámci jiných iniciativ a sítí Unie, jako je evropská síť veřejných služeb zaměstnanosti, síť European Enterprise Network, kontaktní místo pro hranice, a to zejména za účelem identifikace a překonání přeshraničních překážek bránících mobilitě pracovní síly;

d)usnadňuje spolupráci mezi příslušnými službami na vnitrostátní úrovni, které byly určeny v souladu se směrnicí 2014/54/EU s cílem poskytovat informace, poradenství a pomoc jednotlivcům a zaměstnavatelům ohledně přeshraniční mobility, a vnitrostátními kontaktními místy určenými v souladu se směrnicí 2011/24/EU s cílem poskytovat informace o zdravotní péči.

2.Orgán řídí Evropský koordinační úřad portálu EURES a zajišťuje, aby plnil své povinnosti v souladu s článkem 8 nařízení (EU) 2016/589, kromě technického provozu a rozvoje portálu EURES a souvisejících služeb informačních technologií, které bude i nadále řídit Komise. Orgán, za který nese odpovědnost výkonný ředitel, jak je stanoveno v čl. 23 odst. 4 písm. k), zajistí, aby tato činnost byla v plném souladu s požadavky příslušných právních předpisů o ochraně údajů, včetně požadavku jmenovat pověřence pro ochranu osobních údajů v souladu s článkem 37.

Článek 8

Spolupráce a výměna informací mezi členskými státy

1.Orgán usnadňuje spolupráci mezi členskými státy a podporuje je v tom, aby účinně dodržovaly své povinnosti týkající se spolupráce, včetně výměny informací, jak je vymezeno v právních předpisech Unie, v rámci pravomocí orgánu.

Za tímto účelem orgán na žádost vnitrostátních orgánů a s cílem urychlit výměny mezi nimi zejména:

a)podporuje vnitrostátní orgány při identifikaci příslušných kontaktních míst vnitrostátních orgánů v ostatních členských státech;

b)usnadňuje opatření, jež následují po předložení žádostí a po výměně informací mezi vnitrostátními orgány, přičemž poskytuje logistickou a technickou podporu, včetně překladatelských a tlumočnických služeb a prostřednictvím výměn týkajících se stavu daných věcí;

c)podporuje a sdílí osvědčené postupy;

d)usnadňuje postupy přeshraničního vymáhání sankcí a pokut;

e)předkládá Komisi čtvrtletní zprávy o nevyřízených žádostech mezi členskými státy, a je-li to považováno za nezbytné, postupuje je k mediaci v souladu s článkem 13.

2.Orgán podporuje činnost Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení, pokud jde o zpracovávání finančních záležitostí souvisejících s koordinací sociálního zabezpečení v souladu s článkem 74 nařízení (ES) č. 883/2004 a články 65, 67 a 69 nařízení (ES) č. 987/2009.

3.Orgán podporuje používání elektronických nástrojů a postupů pro výměnu zpráv mezi vnitrostátními orgány, včetně systému pro výměnu informací o vnitřním trhu (IMI) a systému elektronické výměny informací o sociálním zabezpečení (EESSI).

4.Orgán podporuje uplatňování inovativních přístupů k účelné a efektivní přeshraniční spolupráci a zkoumá případné využití mechanismů elektronické výměny mezi členskými státy pro snadnější odhalování podvodů, přičemž předkládá zprávy Komisi v zájmu dalšího rozvoje uvedených mechanismů.

Článek 9

Koordinace vzájemně sladěných a společných inspekcí

1.Na žádost jednoho nebo několika členských států orgán koordinuje vzájemně sladěné nebo společné inspekce v oblastech spadajících do pravomocí orgánu. Žádost může zaslat jeden nebo několik členských států. Provedení vzájemně sladěné nebo společné inspekce může dotčeným orgánům členských států rovněž navrhnout sám orgán.

2.Když se orgán členského státu rozhodne neúčastnit se vzájemně sladěné nebo společné inspekce uvedené v odstavci 1, nebo tuto inspekci neprovést, s dostatečným předstihem písemně informuje orgán o důvodech takového rozhodnutí. V takových případech orgán informuje orgány ostatních dotčených členských států.

3.Organizace vzájemně sladěné nebo společné inspekce proběhne na základě předchozí dohody všech zúčastněných členských států prostřednictvím jejich národních styčných úředníků. Odmítne-li jeden nebo více členských států se vzájemně sladěné nebo společné inspekce zúčastnit, mohou orgány ostatních členských států zamýšlenou vzájemně sladěnou nebo společnou inspekci v případě potřeby provést pouze v zúčastněných členských státech. Členské státy, které se rozhodly se inspekce neúčastnit, uchovají informace o zamýšlené inspekci jako důvěrné.

Článek 10

Ujednání týkající se vzájemně sladěných a společných inspekcí

1.Dohoda o provedení společné inspekce (dohoda o společné inspekci) mezi zúčastněnými členskými státy a orgánem stanoví podmínky pro provedení takového úkolu. Dohoda o společné inspekci může zahrnovat ustanovení, která umožní, aby společné inspekce poté, co budou dohodnuty a naplánovány, mohly proběhnout v krátkém časovém intervalu. Orgán stanoví vzor smlouvy.

2.Vzájemně sladěné a společné inspekce, jakož i související navazující opatření se provádějí v souladu s vnitrostátními právními předpisy dotčených členských států.

3.Orgán poskytuje členským státům, jež vzájemně sladěné nebo společné inspekce provádějí, logistickou a technickou podporu, která může zahrnovat překladatelské a tlumočnické služby.

4.Zaměstnanci orgánu se mohou vzájemně sladěné nebo společné inspekce zúčastnit po předchozím souhlasu daného členského státu, na jehož území budou v průběhu inspekce nápomocni.

5.Vnitrostátní orgány, které vzájemně sladěnou nebo společnou inspekci provádějí, předkládají orgánu zprávu o výsledcích, jichž se dosáhlo v jejich příslušných členských státech, jakož i o celkovém operativním průběhu této vzájemně sladěné nebo společné inspekce.

6.Informace o vzájemně sladěných a společných inspekcích se zahrnou do čtvrtletních zpráv, jež mají být předkládány správní radě. Roční zpráva o inspekcích podporovaných orgánem se zahrne do jeho roční zprávy o činnosti.

7.V případě, že se orgán v průběhu vzájemně sladěných nebo společných inspekcí, nebo v průběhu jakékoli ze svých činností dozví o předpokládaných nesrovnalostech v uplatňování práva Unie, včetně případů přesahujících rámec jeho pravomocí, v případě potřeby o těchto předpokládaných nesrovnalostech podá zprávu Komisi a orgánům dotyčného členského státu.

Článek 11

Analýzy a posouzení rizik v souvislosti s přeshraniční mobilitou pracovní síly

1.Orgán posuzuje rizika a provádí analýzy v souvislosti s přeshraničními toky pracovní síly, pokud jde o nerovnováhu na trhu práce, hrozby týkající se konkrétního odvětví a problémy, s nimiž se opakovaně potýkají jednotlivci a zaměstnavatelé v oblasti přeshraniční mobility. Za tímto účelem orgán zajišťuje doplňkovost s ostatními agenturami nebo službami Unie a vychází z jejich odborných znalostí, mimo jiné v oblastech, jako jsou prognózy poptávky po dovednostech a bezpečnost a ochrana zdraví při práci. Na žádost Komise může orgán provádět cílené hloubkové analýzy a studie za účelem přezkumu specifických otázek mobility pracovní síly.

2.V rámci vnitrostátních orgánů a služeb orgán organizuje vzájemná hodnocení s cílem:

a)prozkoumat veškeré otázky, obtíže a specifické problémy, které se mohou objevit při provádění a praktickém uplatňování práva Unie v rámci pravomocí orgánu, jakož i při jeho praktickém prosazování;

b)posílit soudržnost v poskytování služeb jednotlivcům a podnikům;

c)zlepšit znalosti a vzájemné porozumění různých systémů a postupů a posoudit účinnost různých politických opatření, včetně preventivních a odrazujících opatření.

3.Orgán podává pravidelné zprávy o svých zjištěních Komisi, jakož i přímo dotčeným členským státům, přičemž nastiňuje možná opatření s cílem odstranit zjištěné nedostatky.

4.Orgán sbírá statistické údaje shromážděné a poskytnuté členskými státy v oblastech práva Unie, které spadají do pravomocí orgánu. Orgán tím usiluje o zefektivnění stávajících činností souvisejících se sběrem údajů v uvedených oblastech. V příslušných případech se použije článek 16. V případě potřeby orgán naváže kontakt s Komisí (Eurostatem) a sdílí výsledky uvedených činností, jež souvisejí se sběrem údajů.

Článek 12

Podpora budování kapacit

Orgán napomáhá členským státům při budování kapacit se zaměřením na podporu soudržného prosazování práva Unie ve všech oblastech, na něž se vztahuje toto nařízení. Orgán provádí především tyto činnosti:

a)pro potřeby členských států vypracovává společné pokyny, včetně pokynů pro inspekce v případech s přeshraničním rozměrem, jakož i sdílené definice a společné koncepty, přičemž vychází z příslušné činnosti na úrovni Unie;

b)podporuje a poskytuje vzájemnou pomoc v podobě „peer-to-peer“ nebo skupinových činností, jakož i výměny zaměstnanců a režimy dočasného přidělování pracovníků mezi vnitrostátními orgány;

c)podporuje výměnu a šíření zkušeností a osvědčených postupů, včetně příkladů spolupráce mezi příslušnými vnitrostátními orgány;

d)vyvíjí odvětvové a meziodvětvové vzdělávací programy a zvláštní vzdělávací materiály;

e)podporuje osvětové kampaně, včetně kampaní, v nichž jednotlivce a zaměstnavatele – zejména malé a střední podniky – informuje o jejich právech, povinnostech a příležitostech, které mají k dispozici.

Článek 13

Mediace mezi členskými státy

1.V případě sporů mezi členskými státy, pokud jde o uplatňování nebo výklad práva Unie v oblastech, na které se vztahuje toto nařízení, může orgán plnit úlohu mediátora.

2.Na žádost jednoho z členských států dotčených sporem zahájí orgán mediační řízení před mediačním výborem, který byl pro tento účel zřízen v souladu s čl. 17 odst. 2. Mediační řízení před mediačním výborem může orgán zahájit také z vlastního podnětu – a to i na základě postoupení věci sítí SOLVIT –, pokud s tím souhlasí všechny členské státy dotčené sporem.

3.Jakmile je daná věc orgánu předložena k mediaci, členské státy zajistí, aby byly veškeré osobní údaje týkající se uvedené věci anonymizovány, a orgán v žádné fázi mediačního řízení nezpracovává osobní údaje jednotlivců, kteří jsou danou věcí dotčeni.

4.Věci, které jsou předmětem probíhajícího soudního řízení na vnitrostátní úrovni nebo na úrovni Unie, nejsou pro mediaci prováděnou orgánem přípustné.

5.Do tří měsíců od ukončení mediace orgánem podají dotčené členské státy orgánu zprávu o opatřeních, která v návaznosti na mediaci přijaly, nebo pokud žádná návazná opatření nepřijaly, podají zprávu o důvodech jejich nepřijetí.

6.Orgán předkládá Komisi čtvrtletní zprávy o výsledcích mediace ve věcech, které řeší.

Článek 14

Spolupráce v případě přeshraničního narušení fungování trhu práce

Na žádost vnitrostátních orgánů může orgán usnadnit spolupráci mezi příslušnými zúčastněnými stranami s cílem řešit situace, kdy dochází k narušení fungování trhu práce, které se dotýká více než jednoho členského státu; jde mimo jiné o případy rozsáhlé restrukturalizace nebo důležité projekty ovlivňující zaměstnanost v příhraničních regionech.

Článek 15

Spolupráce s ostatními agenturami

V případě potřeby orgán stanoví ujednání o spolupráci s ostatními decentralizovanými agenturami Unie.

Článek 16

Interoperabilita a výměna informací

Orgán koordinuje, vyvíjí a používá rámce interoperability, aby zaručil výměnu informací mezi členskými státy a také s orgánem. Tyto rámce interoperability jsou založeny na Evropském rámci interoperability 70 a Evropské referenční architektuře interoperability, které jsou zmíněny v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 71 , a o uvedený rámec a architekturu se opírají.

Kapitola III

Organizace orgánu

Článek 17

Správní a řídicí struktura

1.Správní a řídicí struktura orgánu je složena z(e):

a)správní rady, která plní funkce stanovené v článku 19;

b)výkonného ředitele, který plní povinnosti stanovené v článku 23;

c)skupiny zúčastněných stran, která plní funkce stanovené v článku 24.

2.Orgán může pro účely plnění specifických úkolů či pro konkrétní politické oblasti zřídit pracovní skupiny nebo panely odborníků se zástupci členských států a/nebo Komise nebo s externími odborníky v souladu s výběrovými řízeními, včetně mediačního výboru, aby mohl plnit své úkoly v souladu s článkem 13 tohoto nařízení, jakož i zvláštní skupinu pro účely řešení finančních záležitostí spojených s uplatňováním nařízení (ES) č. 883/2004 a (ES) č. 987/2009, jak je uvedeno v čl. 8 odst. 2 tohoto nařízení.

Jednací řád takových pracovních skupin a skupin odborníků stanoví orgán po konzultaci s Komisí. V záležitostech souvisejících s koordinací sociálního zabezpečení je konzultována také Správní komise pro koordinaci systémů sociálního zabezpečení.

Oddíl 1

Správní rada

Článek 18

Složení správní rady

1.Správní rada sestává z jednoho zástupce na vysoké úrovni z každého členského státu a dvou zástupců Komise, přičemž všichni mají hlasovací právo.

2.Každý člen správní rady má náhradníka. Náhradník zastupuje člena v jeho nepřítomnosti.

3.Členové správní rady zastupující své členské státy a jejich náhradníci jsou jmenováni příslušným členským státem na základě svých znalostí v oblastech uvedených v čl. 1 odst. 2, přičemž se přihlédne k jejich relevantním dovednostem v oblasti řízení, správy a rozpočtu.

Komise jmenuje členy, kteří ji zastupují.

Členské státy a Komise usilují o omezení obměny svých zástupců ve správní radě, aby byla zajištěna kontinuita činnosti správní rady. Všechny strany usilují o dosažení vyváženého zastoupení žen a mužů ve správní radě.

4.Funkční období členů a jejich náhradníků trvá čtyři roky. Toto funkční období lze prodloužit.

5.Zástupci třetích zemí, kteří uplatňují právo Unie v oblastech, na které se vztahuje toto nařízení, se mohou účastnit zasedání správní rady jako pozorovatelé.

Článek 19

Funkce správní rady

1.Správní rada zejména:

a)dohlíží na činnosti orgánu;

b)dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem přijímá roční rozpočet orgánu a vykonává další funkce ve vztahu k rozpočtu orgánu podle kapitoly IV;

c)posuzuje a přijímá souhrnnou výroční zprávu o činnosti orgánu, včetně přehledu plnění jeho úkolů, a předkládá ji Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru. Souhrnná výroční zpráva o činnosti se zveřejňuje;

d)přijímá finanční pravidla použitelná na orgán v souladu s článkem 30;

e)přijímá strategii boje proti podvodům přiměřenou riziku podvodů s ohledem na náklady a přínosy opatření, jež mají být provedena;

f)přijímá pravidla pro předcházení střetům zájmů a řešení těchto střetů u svých členů, jakož i u členů skupiny zúčastněných stran a pracovních skupin a panelů orgánu, které byly zřízeny v souladu s čl. 17 odst. 2, a každoročně zveřejňuje na svých internetových stránkách prohlášení o zájmech členů správní rady;

g)na základě analýzy potřeb přijímá a pravidelně aktualizuje plány pro komunikaci a šíření informací uvedené v čl. 37 odst. 3;

h)přijímá svůj jednací řád;

i)přijímá jednací řád pracovních skupin a panelů orgánu zřízených v souladu s čl. 17 odst. 2;

j)v souladu s odstavcem 2 vykonává ve vztahu k zaměstnancům orgánu pravomoci, které služební řád svěřuje orgánu oprávněnému ke jmenování a které pracovní řád ostatních zaměstnanců svěřuje orgánu oprávněnému uzavírat pracovní smlouvy 72 (dále jen „pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování“);

k)přijímá prováděcí pravidla k provedení služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců v souladu s článkem 110 služebního řádu;

l)v případě potřeby zřídí útvar interního auditu;

m)v souladu s článkem 32 jmenuje výkonného ředitele a v případě potřeby prodlužuje jeho funkční období nebo ho odvolává z funkce;

n)jmenuje účetního, na něhož se vztahuje služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců a který je při výkonu svých povinností zcela nezávislý;

o)určuje postup výběru členů a náhradníků skupiny zúčastněných stran zřízené v souladu s článkem 24 a uvedené členy a náhradníky jmenuje;

p)zajišťuje náležitá opatření v návaznosti na zjištění a doporučení vyplývající ze zpráv o interním nebo externím auditu a hodnocení, jakož i ze šetření Evropského úřadu pro boj proti podvodům (OLAF);

q)přijímá veškerá rozhodnutí o zřízení vnitřních výborů či jiných subjektů orgánu a v případě potřeby o jejich změnách, a to s ohledem na potřeby související s činností orgánu a na řádné rozpočtové řízení;

r)schvaluje návrh jednotného programového dokumentu orgánu uvedeného v článku 25 před jeho předložením Komisi k vyjádření stanoviska;

s)po obdržení stanoviska Komise přijímá jednotný programový dokument orgánu dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem a v souladu s článkem 25.

2.Správní rada v souladu s článkem 110 služebního řádu přijme rozhodnutí na základě čl. 2 odst. 1 služebního řádu a článku 6 pracovního řádu ostatních zaměstnanců, kterým přenese příslušné pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a kterým stanoví podmínky, za nichž může být toto přenesení pravomocí pozastaveno. Výkonný ředitel je oprávněn tyto pravomoci přenést na další osoby.

3.Vyžadují-li to mimořádné okolnosti, může správní rada prostřednictvím rozhodnutí dočasně pozastavit přenesení pravomocí orgánu oprávněného ke jmenování na výkonného ředitele a pravomocí jím přenesených na další osoby a vykonávat je sama, nebo je přenést na některého ze svých členů nebo na zaměstnance jiného, než je výkonný ředitel.

Článek 20

Předseda správní rady

1.Správní rada volí z členů s hlasovacím právem předsedu a místopředsedu a usiluje o genderovou vyváženost. Předseda a místopředseda jsou voleni dvoutřetinovou většinou hlasů členů správní rady, kteří mají hlasovací práva.

Pokud není při prvním hlasování dosaženo dvoutřetinové většiny, zorganizuje se druhé hlasování, v němž jsou předseda a místopředseda voleni prostou většinou hlasů členů správní rady, kteří mají hlasovací práva.

Nemůže-li předseda plnit své povinnosti, jeho místo automaticky zaujme místopředseda.

2.Funkční období předsedy a místopředsedy trvá čtyři roky. Jejich funkční období může být jednou prodlouženo. Pokud však přestanou být kdykoli během svého funkčního období členy správní rady, skončí jejich funkční období automaticky ke stejnému datu.

Článek 21

Zasedání správní rady

1.Zasedání správní rady svolává předseda.

2.Výkonný ředitel orgánu se porady účastní bez hlasovacího práva.

3.Řádná zasedání správní rady se konají alespoň dvakrát ročně. Kromě toho správní rada zasedá na žádost svého předsedy, Komise nebo alespoň jedné třetiny svých členů.

4.Správní rada nejméně jednou ročně svolává zasedání se skupinou zúčastněných stran.

5.Správní rada může na zasedání jako pozorovatele pozvat jakoukoli osobu, jejíž stanovisko může být předmětem zájmu.

6.Členům správní rady a jejich náhradníkům mohou být s výhradou ustanovení jejího jednacího řádu na zasedáních nápomocni jejich poradci nebo odborníci.

7.Sekretariát správní rady zajišťuje orgán.

Článek 22

Pravidla hlasování ve správní radě

1.Aniž je dotčen čl. 19 odst. 1 písm. b) a čl. 32 odst. 8, přijímá správní rada rozhodnutí většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

2.Každý člen s hlasovacím právem má jeden hlas. V nepřítomnosti člena s hlasovacím právem je k výkonu jeho hlasovacího práva oprávněn jeho náhradník.

3.Předseda se hlasování účastní.

4.Výkonný ředitel se hlasování neúčastní.

5.Jednací řád správní rady stanoví podrobnější uspořádání hlasování, zejména podmínky, za nichž může člen jednat v zastoupení jiného člena, a okolnosti, za nichž se mají pro účely hlasování použít písemné postupy.

Oddíl 2

Výkonný ředitel

Článek 23

Povinnosti výkonného ředitele

1.Výkonný ředitel řídí orgán. Výkonný ředitel je odpovědný správní radě.

2.Je-li k tomu výkonný ředitel vyzván, podá o výkonu svých povinností zprávu Evropskému parlamentu. Výkonného ředitele může k podání zprávy o výkonu jeho povinností vyzvat Rada.

3.Výkonný ředitel je zákonným zástupcem orgánu.

4.Výkonný ředitel odpovídá za plnění úkolů, které orgánu ukládá toto nařízení. Výkonný ředitel odpovídá zejména za:

a)běžný provoz orgánu;

b)provádění rozhodnutí přijatých správní radou;

c)přípravu návrhu jednotného programového dokumentu a jeho předkládání správní radě ke schválení;

d)provádění jednotného programového dokumentu a předložení zprávy o jeho provádění správní radě;

e)přípravu souhrnné výroční zprávy o činnosti orgánu a její předložení správní radě k posouzení a k přijetí;

f)vypracování akčního plánu v návaznosti na závěry interních či externích auditních zpráv a hodnocení, jakož i na vyšetřování prováděné úřadem OLAF, a za vypracování zpráv o pokroku, které předkládá dvakrát ročně Komisi a pravidelně správní radě;

g)ochranu finančních zájmů Unie uplatňováním preventivních opatření proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání, aniž je dotčena vyšetřovací pravomoc úřadu OLAF, účinnými kontrolami a zpětným získáním nesprávně vyplacených částek, pokud jsou zjištěny nesrovnalosti, a v případě potřeby ukládáním účinných, přiměřených a odrazujících správních sankcí včetně finančních pokut;

h)přípravu strategie pro boj proti podvodům pro potřeby orgánu a její předložení správní radě ke schválení;

i)přípravu finančních pravidel použitelných na orgán a jejich předložení správní radě;

j)přípravu návrhu výkazu odhadu příjmů a výdajů orgánu a plnění jeho rozpočtu;

k)provádění opatření stanovených správní radou s cílem plnit povinnosti uložené nařízením (ES) č. 45/2001 a týkající se ochrany údajů.

5.Výkonný ředitel rozhoduje o tom, zda je nezbytné vyslat jednoho či více zaměstnanců do jednoho nebo více členských států. Před rozhodnutím o zřízení místní kanceláře výkonný ředitel získá předchozí souhlas Komise, správní rady a příslušného členského státu nebo příslušných členských států. Rozhodnutím se určí rozsah činností, jež mají být v místní kanceláři prováděny, a to způsobem, který zabrání zbytečným nákladům a zdvojování administrativních funkcí orgánu. Může být vyžadováno uzavření dohody o sídle s dotčeným členským státem / dotčenými členskými státy.

Oddíl 3

Skupina zúčastněných stran

Článek 24

Vytvoření a složení skupiny zúčastněných stran

1.V zájmu usnadnění konzultací se zúčastněnými stranami, jakož i v zájmu využití jejich odborných znalostí v oblastech, na které se vztahuje toto nařízení, se při orgánu zřizuje skupina zúčastněných stran s poradní funkcí.

2.Skupina zúčastněných stran může zejména předkládat stanoviska a radit orgánu ohledně otázek týkajících se uplatňování a prosazování práva Unie v oblastech, na které se vztahuje toto nařízení.

3.Skupině zúčastněných stran předsedá výkonný ředitel a svolávána je alespoň dvakrát ročně z podnětu výkonného ředitele nebo na žádost Komise.

4.Skupina zúčastněných stran je složena ze šesti zástupců sociálních partnerů na úrovni Unie rovnoměrně zastupujících odbory a organizace zaměstnavatelů a ze dvou zástupců Komise.

5.Členové skupiny zúčastněných stran jsou nominováni svými příslušnými organizacemi a jmenováni správní radou. Správní rada také jmenuje náhradníky za týchž podmínek jako členy, přičemž náhradníci automaticky zastupují členy, kteří jsou nepřítomni nebo u nichž existuje překážka výkonu funkce. V největší možné míře se dodržuje vhodná genderová vyváženost, jakož i přiměřené zastoupení malých a středních podniků.

6.Sekretariát skupiny zúčastněných stran zajišťuje orgán. Skupina zúčastněných stran přijímá svůj jednací řád dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem. Jednací řád podléhá schválení správní radou.

7.Orgán zveřejní stanoviska a doporučení skupiny zúčastněných stran, jakož i výsledky konzultací s touto skupinou, kromě případů, kdy byly stanoveny požadavky na důvěrnost.

Kapitola IV

Sestavování a skladba rozpočtu orgánu

Oddíl 1

Jednotný programový dokument orgánu

Článek 25

Roční a víceleté programování

1.Každý rok vypracuje výkonný ředitel návrh jednotného programového dokumentu, který obsahuje zejména víceletý a roční program v souladu s nařízením Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 73 , přičemž zohlední pokyny stanovené Komisí.

2.Správní rada každoročně nejpozději do 30. listopadu přijme návrh jednotného programového dokumentu uvedeného v odstavci 1. Předá jej Evropskému parlamentu, Radě a Komisi do 31. ledna následujícího roku; to se týká i všech pozdějších aktualizovaných verzí uvedeného dokumentu.

Programový dokument se považuje za konečný po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie a v případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

3.Roční pracovní program stanoví podrobné cíle a předpokládané výsledky včetně ukazatelů výkonnosti. Obsahuje rovněž popis činností, které mají být financovány, a objem finančních a lidských zdrojů, který je na jednotlivé činnosti přidělen. Roční pracovní program je v souladu s víceletým pracovním programem uvedeným v odstavci 4. Je v něm jasně uvedeno, jaké úkoly byly oproti předcházejícímu rozpočtovému roku přidány, změněny nebo zrušeny. Je-li orgánu svěřen nový úkol, správní rada schválený roční pracovní program změní.

Každá podstatná změna ročního pracovního programu se přijímá stejným postupem jako původní roční pracovní program. Správní rada může přenést pravomoc k provádění nepodstatných změn ročního pracovního programu na výkonného ředitele.

4.Ve víceletém pracovním programu je uvedeno celkové strategické programování včetně cílů, předpokládaných výsledků a ukazatelů výkonnosti. Pro každou činnost jsou v něm rovněž uvedeny orientační finanční a lidské zdroje, které se považují za nutné pro dosažení vymezených cílů.

V případě potřeby se strategické programování aktualizuje, zejména za účelem zohlednění výsledku hodnocení uvedeného v článku 41.

Článek 26

Sestavování rozpočtu

1.Výkonný ředitel vypracuje každoročně předběžný návrh odhadu příjmů a výdajů orgánu pro následující rozpočtový rok, včetně plánu pracovních míst, a zašle jej správní radě.

2.Správní rada na základě předběžného návrhu odhadu uvedeného v odstavci 1 přijme návrh odhadu příjmů a výdajů orgánu pro následující rozpočtový rok.

3.Tento návrh odhadu příjmů a výdajů orgánu se do 31. ledna každého roku zašle Komisi.

4.Komise předá návrh odhadu rozpočtovému orgánu spolu s návrhem souhrnného rozpočtu Unie.

5.Komise na základě návrhu odhadu zanese do návrhu souhrnného rozpočtu Unie odhady, které považuje za nezbytné pro plán pracovních míst, a výši příspěvku ze souhrnného rozpočtu a předloží je rozpočtovému orgánu v souladu s články 313 a 314 SFEU.

6.Rozpočtový orgán schválí prostředky na příspěvek pro orgán.

7.Rozpočtový orgán přijme plán pracovních míst orgánu.

8.Správní rada přijme rozpočet orgánu. Rozpočet se stává konečným po konečném přijetí souhrnného rozpočtu Unie. V případě potřeby se odpovídajícím způsobem upraví.

9.V případě projektu v oblasti nemovitostí, u něhož je pravděpodobné, že bude mít významný dopad na rozpočet orgánu, se použijí ustanovení nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013.

Oddíl 2

Předkládání, plnění a kontrola rozpočtu orgánu

Článek 27

Skladba rozpočtu

1.Odhady všech příjmů a výdajů orgánu se vypracovávají na každý rozpočtový rok, jenž odpovídá kalendářnímu roku, a uvedou se v rozpočtu orgánu.

2.Orgán má vyrovnaný rozpočet co do příjmů a výdajů.

3.Aniž jsou dotčeny jiné zdroje, příjmy orgánu tvoří:

a)příspěvek Unie;

b)jakékoli dobrovolné finanční příspěvky členských států;

c)jakékoli příspěvky třetích zemí, které se podílejí na činnosti orgánu podle článku 43;

d)možné financování z prostředků Unie v podobě dohod o přiznání příspěvku nebo grantů ad hoc v souladu s finančními pravidly orgánu uvedenými v článku 30 a ustanoveními příslušných nástrojů na podporu politik Unie;

e) příjmy za publikace a veškeré služby poskytované orgánem.

4.Výdaje orgánu zahrnují platy zaměstnanců, správní náklady a náklady na infrastrukturu a provozní výdaje.

Článek 28

Plnění rozpočtu

1.Rozpočet orgánu plní výkonný ředitel.

2.Výkonný ředitel každoročně předkládá rozpočtovému orgánu všechny důležité informace o zjištěních, která vyplynula z hodnotících postupů.

Článek 29

Předkládání účetních závěrek a absolutorium

1.Účetní orgánu předá do 1. března následujícího rozpočtového roku předběžnou účetní závěrku účetnímu Komise a Účetnímu dvoru.

2.Do 1. března následujícího rozpočtového roku poskytne účetní orgánu účetnímu Komise také požadované účetní informace pro účely konsolidace, a to způsobem a ve formátu požadovanými účetním Komise.

3.Orgán zašle do 31. března následujícího rozpočtového roku zprávu o rozpočtovém a finančním řízení Evropskému parlamentu, Radě a Účetnímu dvoru.

4.Po obdržení vyjádření Účetního dvora k prozatímním účtům orgánu sestaví účetní orgánu na vlastní odpovědnost konečnou účetní závěrku orgánu. Výkonný ředitel předloží konečnou účetní závěrku správní radě k vyjádření.

5.Správní rada vydá stanovisko ke konečné účetní závěrce orgánu.

6.Do 1. července po ukončení každého rozpočtového roku zašle výkonný ředitel konečnou účetní závěrku spolu se stanoviskem správní rady Evropskému parlamentu, Radě, Komisi a Účetnímu dvoru.

7.Odkaz na internetové stránky obsahující konečnou účetní závěrku orgánu se zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie do 15. listopadu následujícího finančního roku.

8.Výkonný ředitel odpoví Účetnímu dvoru na jeho připomínky do 30. září. Výkonný ředitel zároveň zašle tuto odpověď správní radě a Komisi.

9.Výkonný ředitel poskytne Evropskému parlamentu na jeho žádost veškeré informace nezbytné pro řádný průběh udělení absolutoria za daný rozpočtový rok v souladu s čl. 165 odst. 3 finančního nařízení.

10.Na doporučení Rady přijaté kvalifikovanou většinou udělí Evropský parlament před 15. květnem roku N + 2 výkonnému řediteli absolutorium za plnění rozpočtu rozpočtového roku N.

Článek 30

Finanční pravidla

Správní rada přijme po konzultaci s Komisí finanční pravidla použitelná na orgán. Tato finanční pravidla se mohou odchýlit od nařízení v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013, pouze pokud je to nezbytné pro zvláštní potřeby činnosti orgánu a s předchozím souhlasem Komise.

KAPITOLA V

Zaměstnanci

Článek 31

Obecná ustanovení

Pro zaměstnance orgánu platí služební řád a pracovní řád ostatních zaměstnanců 74 a pravidla přijatá na základě dohody mezi orgány Unie za účelem uplatňování uvedeného služebního řádu a pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

Článek 32

Výkonný ředitel

1.Výkonný ředitel je zaměstnán jako dočasný zaměstnanec orgánu v souladu s čl. 2 písm. a) pracovního řádu ostatních zaměstnanců.

2.Výkonného ředitele jmenuje správní rada ze seznamu kandidátů navržených Komisí na základě otevřeného a transparentního výběrového řízení.

3.Smlouvu s výkonným ředitelem uzavírá jménem orgánu předseda správní rady.

4.Funkční období výkonného ředitele trvá pět let. Před koncem tohoto období provede Komise posouzení, v němž se zohlední hodnocení výsledků výkonného ředitele a budoucí úkoly a výzvy orgánu.

5.Správní rada může na návrh Komise, v němž zohlední posouzení uvedené v odstavci 4, funkční období výkonného ředitele jednou prodloužit, a to na dobu nepřesahující pět let.

6.Výkonný ředitel, jehož funkční období bylo prodlouženo, se po skončení celkového funkčního období nesmí zúčastnit dalšího výběrového řízení na tutéž pozici.

7.Výkonný ředitel může být odvolán z funkce pouze na základě rozhodnutí správní rady jednající na návrh Komise.

8.Správní rada přijímá rozhodnutí o jmenování, prodloužení funkčního období nebo odvolání výkonného ředitele dvoutřetinovou většinou hlasů svých členů s hlasovacím právem.

Článek 33

Národní styční úředníci

1.Každý členský stát určí jednoho národního styčného úředníka, který bude vyslán do orgánu a pracovat v jeho sídle podle článku 34.

2.Národní styční úředníci přispívají k plnění úkolů orgánu zejména tím, že usnadňují spolupráci a výměnu informací, které jsou uvedeny v čl. 8 odst. 1, a tím, že působí jako kontaktní osoby orgánu v případě dotazů, které položily jejich členské státy a které se jejich členských států týkají, přičemž buď odpovídají na uvedené dotazy přímo, nebo úzce spolupracují se svými správními orgány.

3.Národní styční úředníci jsou podle vnitrostátního práva svých členských států oprávněni dotyčné orgány požádat o informace.

Článek 34

Vyslaní národní odborníci a jiní zaměstnanci

1.Kromě národních styčných úředníků může orgán využívat v jakékoli oblasti své práce jiné vyslané národní odborníky nebo jiné pracovníky, kteří nejsou zaměstnanci orgánu.

2.Správní rada přijímá nezbytná prováděcí pravidla pro vyslané národní odborníky, včetně národních styčných úředníků.

KAPITOLA VI

Obecná a závěrečná ustanovení

Článek 35

Výsady a imunity

Na orgán a jeho zaměstnance se vztahuje Protokol o výsadách a imunitách Evropské unie.

Článek 36

Jazyková ujednání

1.Na orgán se vztahují ustanovení nařízení Rady č. 1 75 .

2.Překladatelské služby potřebné pro fungování orgánu zajišťuje Překladatelské středisko pro instituce Evropské unie.

Článek 37

Transparentnost, ochrana osobních údajů a komunikace

1.Na dokumenty v držení orgánu se vztahuje nařízení (ES) č. 1049/2001. Do šesti měsíců ode dne prvního zasedání přijme správní rada podrobná pravidla pro uplatňování nařízení (ES) č. 1049/2001.

2.Správní rada stanoví opatření ke splnění povinností stanovených nařízením (ES) č. 45/2001, zejména v souvislosti se jmenováním pověřence pro ochranu osobních údajů, jakož i v souvislosti se zákonností zpracování údajů, bezpečností zpracování, poskytováním informací a s právy subjektů údajů.

3.Orgán může z vlastní iniciativy provádět komunikační činnost v oblasti své působnosti. Přidělování zdrojů na komunikační činnost nesmí poškozovat účinné plnění úkolů uvedených v článku 5. Komunikační činnost se provádí v souladu s příslušnými plány pro komunikaci a šíření informací přijatými správní radou. 

Článek 38

Boj proti podvodům

1.Za účelem usnadnění boje proti podvodům, úplatkářství a jinému protiprávnímu jednání v souladu s nařízením (EU, Euratom) č. 883/2013 přistoupí orgán do šesti měsíců od data svého zprovoznění k interinstitucionální dohodě ze dne 25. května 1999 o vnitřním vyšetřování prováděném úřadem OLAF a přijme vhodné předpisy použitelné na všechny zaměstnance orgánu za použití šablony stanovené v příloze uvedené dohody.

2.Účetní dvůr má pravomoc provádět audit na základě dokumentů a kontrol na místě u všech příjemců grantů, zhotovitelů, dodavatelů nebo poskytovatelů, jakož i subdodavatelů, kteří od orgánu obdrželi finanční prostředky Unie.

3.OLAF může provádět vyšetřování včetně kontrol a inspekcí na místě v souladu s ustanoveními a postupy stanovenými v nařízení (ES) č. 1073/1999 a v nařízení (Euratom, ES) č. 2185/96 s cílem stanovit, zda v souvislosti s grantem nebo zakázkou financovanou orgánem nedošlo k podvodu, úplatkářství nebo jinému protiprávnímu jednání poškozujícímu finanční zájmy Unie.

4.Aniž jsou dotčeny odstavce 1, 2 a 3, musí dohody o spolupráci se třetími zeměmi a mezinárodními organizacemi, smlouvy, grantové dohody a rozhodnutí o grantu přijaté orgánem obsahovat ustanovení, která výslovně zmocňují Evropský účetní dvůr a OLAF k provádění takových auditů a vyšetřování v souladu s jejich příslušnými pravomocemi.

Článek 39

Bezpečnostní pravidla týkající se ochrany utajovaných informací a citlivých neutajovaných informací

Orgán přijme vlastní bezpečnostní pravidla rovnocenná bezpečnostním pravidlům Komise na ochranu utajovaných informací Evropské unie (EUCI) a citlivých neutajovaných informací, mimo jiné ustanovení týkající se výměny, zpracovávání a uchovávání takových informací v souladu s rozhodnutími Komise (EU, Euratom) 2015/443 76 a 2015/444 77 .

Článek 40

Odpovědnost

1.Smluvní odpovědnost orgánu se řídí právem použitelným pro příslušnou smlouvu.

2.Soudní dvůr Evropské unie je příslušný rozhodovat na základě jakékoli rozhodčí doložky obsažené ve smlouvě uzavřené orgánem.

3.V případě mimosmluvní odpovědnosti orgán v souladu s obecnými zásadami společnými právním řádům členských států nahrazuje jakoukoli škodu, kterou jeho útvary nebo jeho pracovníci způsobí při plnění svých povinností.

4.Soudní dvůr Evropské unie je příslušný pro spory vztahující se k náhradě škody podle odstavce 3.

5.Osobní odpovědnost zaměstnanců orgánu vůči orgánu je upravena ustanoveními služebního řádu nebo pracovního řádu ostatních zaměstnanců, které se na ně vztahují.

Článek 41

Hodnocení

1.Nejpozději pět let po datu, které je uvedeno v článku 51, a poté následně každých pět let posoudí Komise výsledky orgánu s ohledem na jeho cíle, mandát a úkoly. Hodnocení se zabývá zejména případnou potřebou změnit mandát orgánu a finančními dopady jakékoli takové změny, včetně dalších synergií a účinnější koordinace s agenturami působícími v oblasti zaměstnanosti a sociálních věcí.

2.Pokud Komise usoudí, že další fungování orgánu již není s ohledem na cíle, mandát a úkoly, které mu byly svěřeny, odůvodněné, může navrhnout, aby toto nařízení bylo odpovídajícím způsobem změněno nebo zrušeno.

3.Komise podá Evropskému parlamentu, Radě a správní radě zprávu o zjištěních, která z hodnocení vyplynou. Zjištění vyplývající z hodnocení zveřejní.

Článek 42

Správní šetření

Činnosti orgánu jsou předmětem šetření, která provádí evropský veřejný ochránce práv podle článku 228 SFEU.

Článek 43

Spolupráce se třetími zeměmi

1.V rozsahu nezbytném k dosažení cílů stanovených v tomto nařízení a aniž jsou dotčeny příslušné pravomoci členských států a orgánů Unie, může orgán spolupracovat s orgány třetích zemí, na které se vztahuje příslušné právo Unie v oblasti mobility pracovní síly a koordinace sociálního zabezpečení.

Za tímto účelem může orgán po předchozím schválení Komisí uzavřít pracovní ujednání s orgány třetích zemí. Z uvedených ujednání nevyplývají pro Unii ani její členské státy žádné právní závazky.

2.Orgán je otevřen účasti třetích zemí, které uzavřely s Unií za tímto účelem dohody.

Podle příslušných ustanovení dohod uvedených v odst. 1 prvním pododstavci se vypracují ujednání, jež určí zejména povahu, rozsah a způsob účasti dotčených třetích zemí na činnostech orgánu, včetně ustanovení o účasti na iniciativách, které orgán provádí, finančních příspěvcích a zaměstnancích. Pokud jde o záležitosti týkající se zaměstnanců, tato ujednání musí být v každém případě v souladu se služebním řádem.

3.Komise zajistí, aby orgán působil v mezích svého mandátu a stávajícího institucionálního rámce tím, že s výkonným ředitelem orgánu uzavře příslušné pracovní ujednání.

Článek 44

Dohoda o sídle a provozní podmínky

1.Nezbytná ujednání, jež se týkají umístění orgánu v hostitelském členském státě, a zvláštní pravidla, která se v hostitelském členském státě použijí na výkonného ředitele, členy správní rady, zaměstnance orgánu a jejich rodinné příslušníky, se stanoví v dohodě o sídle uzavřené mezi orgánem a členským státem, v němž se sídlo nachází, poté, co k tomu správní rada udělí souhlas, nejpozději však do dvou let po vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.Hostitelský členský stát orgánu zajistí co nejlepší podmínky k jeho plynulému a efektivnímu fungování, včetně vícejazyčné, evropsky zaměřené školní výuky a vhodných dopravních spojení.

Článek 45

Zahájení činnosti orgánu

1.Orgán zahájí svou činnost do jednoho roku od vstupu tohoto nařízení v platnost.

2.Komise odpovídá za zřízení a počáteční fungování orgánu do doby, než bude mít orgán provozní kapacitu k plnění vlastního rozpočtu. Za tímto účelem:

a)dokud výkonný ředitel po svém jmenování správní radou v souladu s článkem 32 nepřevezme své povinnosti, může Komise určit úředníka Komise, který bude jednat jako dočasný výkonný ředitel a bude plnit úkoly svěřené výkonnému řediteli;

b)odchylně od čl. 19 odst. 1 písm. j) a do přijetí rozhodnutí podle čl. 19 odst. 2 vykonává dočasný výkonný ředitel pravomoci orgánu oprávněného ke jmenování;

c)může Komise orgánu nabídnout pomoc, zejména vysláním úředníků Komise, aby vykonávali činnosti orgánu v rámci odpovědnosti dočasného výkonného ředitele nebo výkonného ředitele;

d)může dočasný výkonný ředitel schvalovat všechny platby kryté prostředky zanesené v rozpočtu orgánu poté, co je schválila správní rada, a může uzavírat smlouvy, včetně smluv se zaměstnanci, a to po přijetí plánu pracovních míst orgánu.

Článek 46

Změny nařízení (ES) č. 883/2004 [pokud jde o právě revidovaná ustanovení, Komise přizpůsobí svůj návrh po přijetí revidovaného nařízení]

Nařízení (ES) č. 883/2004 se mění takto:

1)v článku 1 se vkládá nové písmeno na), které zní:

„na) „Evropským orgánem pro pracovní záležitosti“ rozumí subjekt zřízený [nařízením, kterým se zřizuje orgán] a uvedený v článku 74;“

2)v článku 72 se písmeno g) nahrazuje tímto:

stanoví faktory, které mají být brány v úvahu při sestavování účtů týkajících se nákladů, které mají nést instituce členských států podle tohoto nařízení, a schvaluje roční účetní závěrky mezi těmito institucemi na základě zprávy Evropského orgánu pro pracovní záležitosti uvedeného v článku 74.“;

3)článek 73 se zrušuje;

4)článek 74 se nahrazuje tímto:

„Článek 74

Evropský orgán pro pracovní záležitosti

1. Evropský orgán pro pracovní záležitosti podporuje provádění tohoto nařízení v souladu se svými úkoly stanovenými v [nařízení, kterým se zřizuje orgán].

2. V zájmu podpory práce, kterou správní komise vykonává ve finanční oblasti, Evropský orgán pro pracovní záležitosti:

a)ověřuje způsoby určování a výpočtu průměrných ročních nákladů předkládaných členskými státy;

b)shromažďuje nezbytné údaje a provádí výpočty požadované ke stanovení ročních stavů pohledávek každého členského státu;

c)podává správní komisi pravidelnou zprávu o provádění tohoto nařízení a prováděcího nařízení, zejména pokud jde o finanční hledisko;

d)poskytuje údaje a podává zprávy nezbytné k rozhodování správní komise na základě čl. 72 písm. g);

e)předkládá veškeré důležité návrhy správní komisi, včetně návrhů týkajících se tohoto nařízení v souladu s písmeny a), b) a c);

f)provádí veškeré práce, studie nebo úkoly v záležitostech, které jí postoupí správní komise.

3. V zájmu podpory práce, kterou správní komise vykonává v technické oblasti, Evropský orgán pro pracovní záležitosti navrhuje správní komisi obecné používání pravidel pro fungování služeb zpracování údajů, zejména o bezpečnosti a používání norem. Evropský orgán pro pracovní záležitosti podává zprávy a odůvodněná stanoviska před přijetím rozhodnutí správní komisí podle čl. 72 písm. d).

4. V případě sporů mezi institucemi nebo orgány ohledně uplatňování tohoto nařízení a prováděcího nařízení Evropský orgán pro pracovní záležitosti plní úlohu mediátora v souladu s [článkem 13 nařízení, kterým se zřizuje orgán, týkajícím se mediace].“;

5)v čl. 76 odst. 6 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Není-li v přiměřené lhůtě nalezeno řešení, dotyčné instituce se mohou obrátit na Evropský orgán pro pracovní záležitosti.“

Článek 47

Změny nařízení (ES) č. 987/2009 [pokud jde o právě revidovaná ustanovení, Komise přizpůsobí svůj návrh po přijetí revidovaného nařízení]

Nařízení (ES) č. 987/2009 se mění takto:

1)v čl. 1 odst. 2 se písmeno f) nahrazuje tímto:

„f) „Evropským orgánem pro pracovní záležitosti“ subjekt uvedený v článku 74 základního nařízení.“;

2)v článku 5 se odstavec 4 nahrazuje tímto:

„4. Pokud nebylo mezi dotčenými institucemi dosaženo shody, může být věc po uplynutí jednoho měsíce následujícího po dni, kdy instituce, která dokument obdržela, podala žádost, předložena prostřednictvím příslušných orgánů Evropskému orgánu pro pracovní záležitosti. Evropský orgán pro pracovní záležitosti se pokusí o sblížení rozdílných stanovisek v souladu s postupy stanovenými v [nařízení, kterým se zřizuje orgán – článku 13 o mediaci].“;

3)v článku 6 se odstavec 3 nahrazuje tímto:

„3. Pokud nebylo mezi dotčenými institucemi nebo orgány dosaženo shody, mohou se po uplynutí jednoho měsíce ode dne, kdy vyšla najevo rozdílnost stanovisek uvedená v odstavci 1 nebo 2, obrátit prostřednictvím příslušných orgánů na Evropský orgán pro pracovní záležitosti. Evropský orgán pro pracovní záležitosti se pokusí o sblížení rozdílných stanovisek v souladu s postupy stanovenými v [nařízení, kterým se zřizuje orgán – článku 13 o mediaci].“;

4)článek 65 se nahrazuje tímto:

„Článek 65

Oznamování průměrných ročních nákladů

1. Částka průměrných ročních nákladů na osobu v každé věkové skupině pro stanovený rok se oznamuje Evropskému orgánu pro pracovní záležitosti nejpozději do konce druhého roku následujícího po daném roce.

2. Průměrné roční náklady oznámené v souladu s odstavcem 1 se po schválení správní komisí každý rok zveřejňují v Úředním věstníku Evropské unie.

3. Pokud členský stát není schopen oznámit průměrné náklady za stanovený rok před uplynutím lhůty uvedené v odstavci 1, musí v téže lhůtě požádat o povolení správní komise a Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, aby mohl použít své průměrné roční náklady zveřejněné v Úředním věstníku Evropské unie v roce předcházejícím stanovenému roku, pro který nebylo učiněno oznámení. Při žádosti o toto povolení musí členský stát vysvětlit důvody, proč pro daný rok nemůže roční průměrné náklady oznámit. Pokud správní komise poté, co zohlednila stanovisko Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, žádost členského státu schválí, uvedené průměrné roční náklady se znovu zveřejní v Úředním věstníku Evropské unie.

4. Výjimku uvedenou v odstavci 3 nelze udělit ve dvou po sobě jdoucích letech.“;

5)v článku 67 se odstavec 7 nahrazuje tímto:

„7. Evropský orgán pro pracovní záležitosti napomáhá konečnému uzavření účtů v případech, kdy ve lhůtě uvedené v odstavci 6 nelze dosáhnout řešení sporu, a na odůvodněnou žádost jedné ze stran poskytne své stanovisko ke sporu ve lhůtě šesti měsíců následujících po měsíci, v němž mu daná věc byla postoupena.“;

6) článek 69 se nahrazuje tímto:

„Článek 69

   Roční účetní závěrky

1. Na základě zprávy Evropského orgánu pro pracovní záležitosti určí správní komise stav pohledávek za každý kalendářní rok v souladu s čl. 72 písm. g) základního nařízení. Za tímto účelem styčná místa oznámí Evropskému orgánu pro pracovní záležitosti ve lhůtách a podle pravidel, jež stanovil, částku uplatněných, vyřízených nebo napadených pohledávek (z pozice věřitelů) a částku obdržených, vyřízených nebo napadených pohledávek (z pozice dlužníků).

2. Správní komise může provádět jakékoli vhodné kontroly statistických a účetních údajů, které slouží jako základ k vypracování ročního stavu pohledávek podle odstavce 1, zejména za účelem zajištění souladu těchto údajů s pravidly stanovenými v této hlavě.“

Článek 48

Změny nařízení (EU) č. 492/2011

Nařízení (EU) č. 492/2011 se mění takto:

1)v článku 26 se doplňuje nový pododstavec, který zní:

„Evropský orgán pro pracovní záležitosti zřízený [nařízením, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti] se účastní zasedání poradního výboru jako pozorovatel a poskytuje relevantní technické vstupní informace a odborné znalosti.“;

2)články 29 až 34 se zrušují;

3)článek 35 se nahrazuje tímto:

„Článek 35

Jednací řády poradního výboru, které byly použitelné dne 8. listopadu 1968, zůstávají použitelné i nadále.“;

4) článek 39 se nahrazuje tímto:

„Článek 39

Správní výdaje poradního výboru jsou zahrnuty do souhrnného rozpočtu Evropské unie do oddílu, který se týká Komise.“

Článek 49

Změny nařízení (EU) 2016/589

Nařízení (EU) 2016/589 se mění takto:

1)článek 1 se mění takto:

a)písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) organizaci sítě EURES mezi Komisí, Evropským orgánem pro pracovní záležitosti a členskými státy;“

b)písmeno b) se nahrazuje tímto:

„b) spolupráci mezi Komisí, Evropským orgánem pro pracovní záležitosti a členskými státy při sdílení příslušných dostupných údajů o volných pracovních místech, žádostech o zaměstnání a životopisech;“

c)písmeno f) se nahrazuje tímto:

„f) podporu sítě EURES na úrovni Unie prostřednictvím účinných komunikačních opatření přijatých Komisí, Evropským orgánem pro pracovní záležitosti a členskými státy.“;

2)v článku 3 se doplňuje nový bod 8, který zní:

„8) „Evropským orgánem pro pracovní záležitosti“ subjekt zřízený [nařízením, kterým se zřizuje Evropský orgán pro pracovní záležitosti]“;

3)v čl. 4 odst. 2 se druhá věta nahrazuje tímto:

„Komise, Evropský orgán pro pracovní záležitosti a členové a partneři sítě EURES stanoví prostředky k zajištění tohoto cíle s ohledem na své povinnosti v této oblasti.“;

4)čl. 7 odst. 1 se mění takto:

a)písmeno a) se nahrazuje tímto:

„a) Evropský koordinační úřad, který je zřízený v rámci Evropského orgánu pro pracovní záležitosti a který je odpovědný za pomoc síti EURES při provádění jejích činností;“

b)doplňuje se nové písmeno e), které zní:

„e) Komise.“;

5)článek 8 se mění takto:

a)odstavec 1 se mění takto:

i)uvozující věta se nahrazuje tímto:

„Evropský koordinační úřad napomáhá síti EURES při provádění jejích činností, zejména tím, že v úzké spolupráci s národními koordinačními úřady a Komisí rozvíjí a vykonává tyto činnosti:“;

ii)v písmeni a) se bod i) nahrazuje tímto:

„i) jakožto majitel systému složeného z portálu EURES a souvisejících služeb informačních technologií, vymezení potřeb uživatele a funkčních požadavků, které mají být převedeny na Komisi, pokud jde o provoz a rozvoj portálu, včetně jeho systémů a postupů pro výměnu informací o volných pracovních místech, žádostech o zaměstnání a životopisech a podkladových dokumentů a dalších informací, ve spolupráci s dalšími příslušnými unijními informačními a poradenskými službami nebo sítěmi a jinými iniciativami,“;

b)odstavec 2 se nahrazuje tímto:

„2. Evropský koordinační úřad je řízen Evropským orgánem pro pracovní záležitosti. Evropský koordinační úřad vede pravidelný dialog se zástupci sociálních partnerů na unijní úrovni.“;

c)odstavec 3 se nahrazuje tímto:

„3. Evropský koordinační úřad vypracovává ve spolupráci s koordinační skupinou uvedenou v článku 14 a s Komisí své víceleté pracovní programy.“;

6)v čl. 9 odst. 2 se písmeno b) nahrazuje tímto:

„b) spolupráci s Komisí, Evropským orgánem pro pracovní záležitosti a členskými státy v oblasti vyrovnávání nabídky a poptávky v rámci stanoveném v kapitole III;“

7)v článku 14 se odstavec 1 nahrazuje tímto:

„1. Koordinační skupina se skládá ze zástupců, na příslušné úrovni Evropského koordinačního úřadu, Komise a národních koordinačních úřadů.“;

8)článek 29 se nahrazuje tímto:

„Článek 29

Výměna informací o tocích a vzorcích mobility

Komise a členské státy sledují a zveřejňují toky a vzorce mobility pracovních sil v Unii na základě zpráv Evropského orgánu pro pracovní záležitosti, s využitím statistik Eurostatu a dostupných vnitrostátních údajů.“

Článek 50

Zrušení

Rozhodnutí 2009/17/ES a rozhodnutí (EU) 2016/344 se zrušují.

Odkazy na rozhodnutí 2009/17/ES a rozhodnutí (EU) 2016/344 se považují za odkazy na toto nařízení.

Článek 51

Vstup v platnost

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné v členských státech.

V Bruselu dne

Příloha – Legislativní finanční výkaz „Agentury“

1. RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

1.4.Cíle

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

1.7.Předpokládaný způsob řízení

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje 

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky [subjektu]

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje [subjektu]

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

3.2.5.Příspěvky třetích stran

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

LEGISLATIVNÍ FINANČNÍ VÝKAZ

1.RÁMEC NÁVRHU/PODNĚTU

1.1.Název návrhu/podnětu

1.2.Příslušné oblasti politik

1.3.Povaha návrhu/podnětu

⌧ Návrh/podnět se týká nové akce

◻ Návrh/podnět se týká nové akce následující po pilotním projektu / přípravné akci 78  

◻ Návrh/podnět se týká prodloužení stávající akce 

◻ Návrh/podnět se týká akce přesměrované na jinou akci 

1.4.Cíle

1.4.1.Víceleté strategické cíle Komise sledované návrhem/podnětem

1.4.2.Specifické cíle

1.4.3.Očekávané výsledky a dopady

1.4.4.Ukazatele výsledků a dopadů

1.5.Odůvodnění návrhu/podnětu

1.5.1.Potřeby, které mají být uspokojeny v krátkodobém nebo dlouhodobém horizontu

1.5.2.Přidaná hodnota ze zapojení Unie (může být důsledkem různých faktorů, např. přínosů z koordinace, právní jistoty, vyšší účelnosti nebo doplňkovosti). Pro účely tohoto bodu se „přidanou hodnotu ze zapojení Unie“ rozumí hodnota vyplývající ze zásahu Unie, jež doplňuje hodnotu, která by se jinak vytvořila činností samotných členských států.

1.5.3.Závěry vyvozené z podobných zkušeností v minulosti

1.5.4.Soulad a možná synergie s dalšími vhodnými nástroji

1.6.Doba trvání akce a finanční dopad

◻ Časově omezený návrh/podnět 

–◻    Návrh/podnět s platností od [DD/MM]RRRR do [DD/MM]RRRR

–◻    Finanční dopad od RRRR do RRRR

⌧ Časově neomezený návrh/podnět 86

–Provádění s obdobím rozběhu od roku 2019 do roku 2023,

–poté počínaje rokem 2023 plné fungování.

1.7.Předpokládaný způsob řízení

◻ Přímé řízení Komisí prostřednictvím:

–◻    výkonných agentur

◻ Sdílené řízení s členskými státy

⌧ Nepřímé řízení, při kterém jsou úkoly souvisejícími s plněním rozpočtu pověřeny:

◻ mezinárodní organizace a jejich agentury (upřesněte);

◻EIB a Evropský investiční fond;

⌧ subjekty uvedené v článcích 208 a 209;

◻ veřejnoprávní subjekty;

◻ soukromoprávní subjekty pověřené výkonem veřejné služby v rozsahu, v jakém poskytují dostatečné finanční záruky;

◻ soukromoprávní subjekty členského státu pověřené uskutečňováním partnerství soukromého a veřejného sektoru a poskytující dostatečné finanční záruky;

◻ osoby pověřené prováděním zvláštních činností v rámci společné zahraniční a bezpečnostní politiky podle hlavy V Smlouvy o EU a určené v příslušném základním právním aktu.

Poznámky

2.SPRÁVNÍ OPATŘENÍ

2.1.Pravidla pro sledování a podávání zpráv

2.2.Systém řízení a kontroly

2.2.1.Zjištěná rizika

2.2.2.Předpokládané metody kontroly

2.3.Opatření k zamezení podvodů a nesrovnalostí

3.ODHADOVANÝ FINANČNÍ DOPAD NÁVRHU/PODNĚTU

3.1.Okruhy víceletého finančního rámce a dotčené výdajové rozpočtové položky

·Nové rozpočtové položky, jejichž vytvoření se požaduje

V pořadí okruhů víceletého finančního rámce a rozpočtových položek.

3.2.Odhadovaný dopad na výdaje

3.2.1.Odhadovaný souhrnný dopad na výdaje

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Všechny výpočty byly provedeny na základě předpokladu, že sídlo bude v Bruselu, neboť sídlo orgánu zatím není určeno. Předpokládá se pětiletá zahajovací fáze, přičemž plné operační kapacity se dosáhne v roce 2023. Od uvedeného data se bude celkový rozpočet orgánu každoročně zvyšovat o 2 %, aby se zohlednila inflace. Platby odpovídají závazkům, neboť v této fázi není ještě rozhodnuto, zda hlavu 3 budou tvořit nerozlišené nebo rozlišené prostředky.

V letech 2019 a 2020 budou stávající činnosti dosud prováděné Komisí v rámci programu EaSI přesunuty na agenturu. Portál EURES bude přesunut v roce 2020. Z programu EaSI budou pro orgán uvolněny odpovídající částky, a to 6,300 mil. EUR v roce 2019 a 10,187 mil. EUR v roce 2020, nebo celkem 16,487 mil. EUR do konce víceletého finančního rámce na období 2014–2020. Z položky Volný pohyb pracovníků bude v roce 2019 i v roce 2020 pro orgán uvolněna částka 1,287 mil. EUR ročně, nebo celkem 2 574 mil. EUR do konce víceletého finančního rámce na období 2014–2020.

Kromě toho bude mít orgán na financování svých činností souvisejících s dopravou k dispozici z GŘ MOVE v roce 2019 částku ve výši 1,360 mil. EUR a v roce 2020 částku 2,720 mil. EUR, nebo celkem 4,080 mil. EUR do konce víceletého finančního rámce na období 2014–2020.

Podrobné údaje ke zdrojům pro přerozdělení

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.2.2.Odhadovaný dopad na prostředky orgánu

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití operačních prostředků

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití operačních prostředků, jak je vysvětleno dále:

Prostředky na závazky v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Budoucí orgán má tři klíčové cíle: a) usnadnit jednotlivcům a zaměstnavatelům přístup k informacím o jejich právech a povinnostech, jakož i k souvisejícím službám; b) podpořit spolupráci mezi členskými státy při přeshraničním prosazování příslušných právních předpisů Unie, mimo jiné při provádění společných inspekcí, a c) zprostředkovávat a usnadňovat hledání řešení v případě přeshraničních sporů mezi vnitrostátními orgány nebo v případě narušení fungování trhu práce.

Z operačních a finančních důvodu jsou tyto cíle seskupeny do dvou kategorií:

·Specifický cíl č. 1 – Usnadnit jednotlivcům a zaměstnavatelům přístup k informacím o jejich právech a povinnostech, jakož i k souvisejícím službám,

·Specifické cíle č. 2 a 3: podpořit spolupráci mezi členskými státy při přeshraničním prosazování příslušných právních předpisů Unie, mimo jiné při provádění společných inspekcí, a zprostředkovávat a usnadňovat hledání řešení v případě přeshraničních sporů mezi vnitrostátními orgány nebo v případě narušení fungování trhu práce.

3.2.3.Odhadovaný dopad na lidské zdroje orgánu

3.2.3.1.Shrnutí

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití prostředků správní povahy.

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití prostředků správní povahy, jak je vysvětleno dále:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

Pracovní místa

Je třeba poznamenat, že přesun stávajících činností prováděných v současné době Komisí na orgán by pravděpodobně znamenal přesun 10 pracovních míst na uvedený orgán. Avšak datum přesunu, jakož i kategorii zaměstnanců nelze v této fázi ještě posoudit. Počet pracovníků by se s ohledem na kategorii zaměstnanců odpovídajícím způsobem snížil.

Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné plné pracovní úvazky) – plán pracovních míst

Odhadovaný dopad na zaměstnance (dodatečné pracovní úvazky) – externí zaměstnanci

Náklady na zaměstnance byly upraveny tak, aby nově přijatí zaměstnanci byli v roce náboru započítáni na dobu šesti měsíců. S plným provozem se počítá od roku 2023 a se 100% počtem zaměstnanců od 1. ledna 2023.

Plán náboru se liší v závislosti na kategorii zaměstanců:

·v případě dočasných zaměstnanců se počítá, že nábor 69 pracovníků bude trvat čtyři roky počínaje rokem 2019;

·v případě smluvních zaměstnanců se počítá, že nábor 15 pracovníků bude ukončen za dva roky počínaje rokem 2019;

·v případě vyslaných národních odborníků se počítá, že nábor 60 odborníků začne v roce 2019 a bude trvat 4 roky.

3.2.3.2.Odhadované potřeby v oblasti lidských zdrojů pro mateřské GŘ

–◻    Návrh/podnět nevyžaduje využití lidských zdrojů.

–⌧    Návrh/podnět vyžaduje využití lidských zdrojů, jak je vysvětleno dále:

Odhad vyjádřete v celých číslech (nebo zaokrouhlete nejvýše na jedno desetinné místo)

Potřeby v oblasti lidských zdrojů budou pokryty ze zdrojů GŘ, které jsou již vyčleněny na řízení akce a/nebo byly vnitřně přeobsazeny v rámci GŘ, a případně doplněny z dodatečného přídělu, který lze řídícímu GŘ poskytnout v rámci ročního přidělování a s ohledem na rozpočtová omezení.

Popis úkolů:

Popis výpočtu nákladů na jednotky ekvivalentu plného pracovního úvazku by měl být zahrnut v části 3 přílohy V.

3.2.4.Soulad se stávajícím víceletým finančním rámcem

–⌧    Návrh je v souladu se stávajícím víceletým finančním rámcem a může vyžadovat použití zvláštních nástrojů, jak jsou definovány v nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 88 .

–◻    Návrh/podnět si vyžádá úpravu příslušného okruhu víceletého finančního rámce.

–◻    Návrh/podnět vyžaduje použití nástroje pružnosti nebo změnu víceletého finančního rámce 89 .

3.2.5.Příspěvky třetích stran

–Návrh/podnět počítá se spolufinancováním podle následujícího odhadu:

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

3.3.Odhadovaný dopad na příjmy

–⌧    Návrh/podnět nemá žádný finanční dopad na příjmy.

–◻    Návrh/podnět má tento finanční dopad:

dopad na vlastní zdroje

dopad na různé příjmy

v milionech EUR (zaokrouhleno na tři desetinná místa)

U účelově vázaných různých příjmů upřesněte dotčené výdajové rozpočtové položky.

Upřesněte způsob výpočtu dopadu na příjmy.

(1)    Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu, 10 priorit Komise na období 2015-19: https://ec.europa.eu/commission/priorities_en .

(2)    Obecný přehled evropského pilíře sociálních práv: https://ec.europa.eu/commission/priorities/deeper-and-fairer-economic-and-monetary-union/european-pillar-social-rights_cs .

(3)    Standardní průzkum Eurobarometru č. 88, „Public opinion in the European Union“ („Veřejné mínění v Evropské unii“), prosinec 2017.

(4)    COM(2016) 128 v konečném znění, COM(2016) 815 v konečném znění, COM(2017) 278 v konečném znění, COM(2017) 277 v konečném znění a COM(2017) 281.

(5)    2016 Annual Report on intra-EU Labour Mobility (Výroční zpráva za rok 2016 o mobilitě pracovních sil uvnitř EU), druhé vydání květen 2017.

(6)    2017 Annual Report on intra-EU Labour Mobility (Výroční zpráva za rok 2017 o mobilitě pracovních sil uvnitř EU).

(7)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 14. září 2016 o sociálním dumpingu v Evropské unii (2015/2255(INI)).

(8)    Usnesení Parlamentu ze dne 14. ledna 2014 o účinných inspekcích práce jako strategii na zlepšení pracovních podmínek v Evropě (2013/2112(INI)).

(9)    Usnesení Evropského parlamentu ze dne 19. ledna 2017 o evropském pilíři sociálních práv (2016/2095(INI)).

(10)    Obecný přístup Rady k návrhu směrnice, kterou se mění směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků, 13612/17, 24. října 2017.

(11)    Projev o stavu Unie v roce 2017 je k dispozici na: https://ec.europa.eu/commission/state-union-2017_cs  

(12)    COM(2016) 128 final.

(13)    COM(2016) 815 final.

(14)    COM(2017) 0278 final.

(15)    COM(2017) 277 final a COM(2017)281.

(16)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 159, 28.5. 2014, s. 11).

(17)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem (Úř. věst. L 128, 30.4.2014, s. 8).

(18)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 589/2016 ze dne 13. dubna 2016 o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013, (Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1).

(19)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/344 ze dne 9. března 2016, kterým se zřizuje evropská platforma pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce (Úř. věst. L 65, 11.3.2016, s. 12).

(20)    „Nový začátek pro Evropu: Moje agenda pro zaměstnanost, růst, spravedlnost a demokratickou změnu – Politické směry pro příští Evropskou komisi“ k dispozici na: https://ec.europa.eu/commission/publications/president-junckers-political-guidelines_cs

(21)    Přehled hlavních priorit jednotného trhu k dispozici na: http://ec.europa.eu/priorities/internal-market_cs  

(22)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se zřizuje jednotná digitální brána pro poskytování informací, postupů, asistenčních služeb a služeb pro řešení problémů a kterým se mění nařízení (EU) č. 1024/2012 (COM(2017) 256).

(23)    Doporučení Komise 2013/461/EU ze dne 17. září 2013 o zásadách, jimiž se řídí síť SOLVIT (Úř. věst. L 249, 19.9.2013, s. 10).

(24)    Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU (COM (2017) 534).

(25)    SWD(2018)68.

(26)    Společné prohlášení Evropského parlamentu, Rady EU a Evropské komise k decentralizovaným agenturám: https://europa.eu/european-union/sites/europaeu/files/docs/body/joint_statement_and_common_approach_2012_cs.pdf 

(27)    Zvláštní zpráva č. 6/2018 „Volný pohyb pracovníků – základní svoboda je sice zajištěna, avšak lepší zaměření prostředků EU by napomohlo mobilitě pracovníků“ je dostupný na internetových stránkách EÚD: https://www.eca.europa.eu/en/Pages/DocItem.aspx?did=44964  

(28)    SEC(2018)144.

(29)    Viz příloha 1 zprávy o posouzení dopadů SWD(2018)68 kvůli podrobnostem konzultace s Výborem pro kontrolu regulace.

(30)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(31)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1).

(32)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12. 2013, s. 42).

(33)    Pokyny ke zlepšování právní úpravy, SWD (2017) 350.

(34)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(35)    Úř. věst. C […], […], s. […].

(36)    Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady, kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 (COM(2016) 815 final).

(37)    Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2004/37/ES o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí karcinogenům nebo mutagenům při práci (COM(2017) 11 final).

(38)    Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (COM(2016) 128 final).

(39)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 492/2011 ze dne 5. dubna 2011 o volném pohybu pracovníků uvnitř Unie (Úř. věst. L 141, 27.5.2011, s. 1).

(40)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/54/EU ze dne 16. dubna 2014 o opatřeních usnadňujících výkon práv udělených pracovníkům v souvislosti s jejich volným pohybem (Úř. věst. L 128, 30.4.2014, s. 8).

(41)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/589 ze dne 13. dubna 2016 o Evropské síti služeb zaměstnanosti (EURES), přístupu pracovníků ke službám mobility a další integraci trhů práce a o změně nařízení (EU) č. 492/2011 a (EU) č. 1296/2013 (Úř. věst. L 107, 22.4.2016, s. 1.)

(42)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 96/71/ES ze dne 16. prosince 1996 o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb (Úř. věst. 18, 21.1.1997, s. 1).

(43)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/67/EU ze dne 15. května 2014 o prosazování směrnice 96/71/ES o vysílání pracovníků v rámci poskytování služeb a o změně nařízení (EU) č. 1024/2012 o správní spolupráci prostřednictvím systému pro výměnu informací o vnitřním trhu („nařízení o systému IMI“) (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 11).

(44)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1, oprava Úř. věst. L 200, 7.6.2004, s. 1).

(45)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 987/2009 ze dne 16. září 2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (Úř. věst. L 284, 30.10.2009, s. 1).

(46)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1231/2010 ze dne 24. listopadu 2010, kterým se rozšiřuje působnost nařízení (ES) č. 883/2004 a nařízení (ES) č. 987/2009 na státní příslušníky třetích zemí, na které se tato nařízení dosud nevztahují pouze z důvodu jejich státní příslušnosti (Úř. věst. L 344, 29.12.2010, s. 1). 

(47)    Nařízení Rady (ES) č. 1408/71 ze dne 14. června 1971 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 149, 5.7.1971 s. 2).

(48)    Nařízení Rady (EHS) č. 574/72 ze dne 21. března 1972, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (EHS) č. 1408/71 o uplatňování systémů sociálního zabezpečení na zaměstnané osoby, osoby samostatně výdělečně činné a jejich rodinné příslušníky pohybující se v rámci Společenství (Úř. věst. L 74, 27.3.1972, s. 1).

(49)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 561/2006 ze dne 15. března 2006 o harmonizaci některých předpisů v sociální oblasti týkajících se silniční dopravy, o změně nařízení Rady (EHS) č. 3821/85 a (ES) č. 2135/98 a o zrušení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 1).

(50)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/22/ES ze dne 15. března 2006 o minimálních podmínkách pro provedení nařízení Rady (EHS) č. 3820/85 a (EHS) č. 3821/85 o předpisech v sociální oblasti týkajících se činností v silniční dopravě a o zrušení směrnice Rady 88/599/EHS (Úř. věst. L 102, 11.4.2006, s. 35).

(51)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1071/2009 ze dne 21. října 2009, kterým se zavádějí společná pravidla týkající se závazných podmínek pro výkon povolání podnikatele v silniční dopravě a zrušuje směrnice Rady 96/26/ES (Úř. věst. L 300, 14.11.2009, s. 51).

(52)    COM(2017) 278 – návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2006/22/ES, pokud jde o požadavky na prosazování, a stanovují konkrétní pravidla o vysílání řidičů v odvětví silniční dopravy, pokud jde o směrnici 96/71/ES a směrnici 2014/67/EU.

(53)    Nařízení [Jednotná digitální brána – COM(2017) 256].

(54)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2014/EU ze dne 15. května 2014 o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ) (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 32).

(55)    European Enterprise Network, https://een.ec.europa.eu/  

(56)    Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu, Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU, COM(2017) 534.

(57)    Doporučení Komise ze dne 17. září 2013 o zásadách, jimiž se řídí síť SOLVIT (Úř. věst. L 249, 19.9.2013, s. 10).

(58)    Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2011/24/EU ze dne 9. března 2011 o uplatňování práv pacientů v přeshraniční zdravotní péči (Úř. věst. L 88, 4.4.2011, s. 45).

(59)    COM(2016) 824 final a COM(2016) 823 final.

(60)    Částečný obecný přístup Rady ze dne 26. října 2017 k návrhu nařízení, kterým se mění nařízení (ES) č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení a nařízení (ES) č. 987/2009, kterým se stanoví prováděcí pravidla k nařízení (ES) č. 883/2004 (13645/1/17).

(61)    Věc C-236/88 EU:C:1990:303, bod 17; věc C-202/97 EU:C:2000:75, body 57–58; věc C-178/97 EU:C:2000:169, body 44–45; věc C-2/05 EU:C:2006:69, body 28–29; věc C-12/14 EU:C:2016:135, body 39–41; věc C-359/16 EU:C:2018:63, body 44–45.

(62)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a Sociálnímu výboru a Výboru regionů Evropský rámec interoperability – Strategie provádění – COM(2017) 134 final.

(63)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného sektoru (Úř. věst. L 318, 4.12.2015, s. 1).

(64)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/679 ze dne 27. dubna 2016 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů a o volném pohybu těchto údajů a o zrušení směrnice 95/46/ES (obecné nařízení o ochraně osobních údajů) (Úř. věst. L 119, 4.5.2016, s. 1).

(65)

   Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 45/2001 ze dne 18. prosince 2000 o ochraně fyzických osob v souvislosti se zpracováním osobních údajů orgány a institucemi Společenství a o volném pohybu těchto údajů (Úř. věst. L 8, 12.1.2001, s. 1), právě revidováno prostřednictvím COM(2017) 8 final.

(66)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1049/2001 ze dne 30. května 2001 o přístupu veřejnosti k dokumentům Evropského parlamentu, Rady a Komise (Úř. věst. L 145, 31.5.2001, s. 43).

(67)    Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 883/2013 ze dne 11. září 2013 o vyšetřování prováděném Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF) a o zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1073/1999 a nařízení Rady (Euratom) č. 1074/1999 (Úř. věst. L 248, 18.9.2013, s. 1).

(68)    Rozhodnutí Komise 2009/17/ES ze dne 19. prosince 2008, kterým se zřizuje Výbor odborníků pro vysílání pracovníků (Úř. věst. L 8, 13.1.2009, s. 26).

(69)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2016/344 ze dne 9. března 2016, kterým se zřizuje evropská platforma pro posílení spolupráce při řešení problematiky nehlášené práce (Úř. věst. L 65, 11.3.2016, s. 12).

(70)    Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a Sociálnímu výboru a Výboru regionů: Evropský rámec interoperability – Strategie provádění – COM(2017) 134 final.

(71)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2240 ze dne 25. listopadu 2015, kterým se zavádí program pro řešení interoperability a společné rámce pro evropské orgány veřejné správy, podniky a občany (program ISA2) jako prostředek modernizace veřejného sektoru (Úř. věst. L 318, 4.12.2015, s. 1).

(72)    Nařízení Rady (EHS, Euratom, ESUO) č. 259/68 ze dne 29. února 1968, kterým se stanoví služební řád úředníků Evropských společenství a pracovní řád ostatních zaměstnanců Evropských společenství a kterým se zavádějí zvláštní opatření dočasně použitelná na úředníky Komise (Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1).

(73)    Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) č. 1271/2013 ze dne 30. září 2013 o rámcovém finančním nařízení pro subjekty uvedené v článku 208 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU, Euratom) č. 966/2012 (Úř. věst. L 328, 7.12.2013, s. 42).

(74)    Úř. věst. L 56, 4.3.1968, s. 1.

(75)    Nařízení Rady č. 1 ze dne 15. dubna 1958 o užívání jazyků v Evropském hospodářském společenství (Úř. věst. 17, 6.10.1958, s. 385).

(76)    Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/443 ze dne 13. března 2015 o bezpečnosti v Komisi (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 41).

(77)    Rozhodnutí Komise (EU, Euratom) 2015/444 ze dne 13. března 2015 o bezpečnostních pravidlech na ochranu utajovaných informací EU (Úř. věst. L 72, 17.3.2015, s. 53).

(78)    Uvedené v čl. 54 odst. 2 písm. a) nebo b) finančního nařízení.

(79)     https://ec.europa.eu/commission/publications/president-junckers-political-guidelines_cs

(80)    [odkaz na hodnocení bude doplněn, jakmile bude k dispozici]

(81)    Nařízení [Jednotná digitální brána – COM(2017) 256].

(82)    Rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady č. 573/2014/EU ze dne 15. května 2014 o posílení spolupráce mezi veřejnými službami zaměstnanosti (VSZ) (Úř. věst. L 159, 28.5.2014, s. 32).

(83)    Přehled o síti European Enterprise Network je k dispozici na: https://een.ec.europa.eu/

(84)    Sdělení Komise Radě a Evropskému parlamentu Podpora růstu a soudržnosti v příhraničních regionech EU, COM (2017) 534.

(85)    Doporučení Komise 2013/461/EU ze dne 17. září 2013 o zásadách, jimiž se řídí síť SOLVIT (Úř. věst. L 249, 19.9.2011, s. 10).

(86)    Finanční aspekty tohoto návrhu nebudou předjímat návrh příštího víceletého finančního rámce, který Komise předloží.

(87)    SZ = smluvní zaměstnanec; MZ = místní zaměstnanec; VNO = vyslaný národní odborník; ZAP = zaměstnanec agentury práce; MOD = mladý odborník při delegaci.

(88)    Nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013 ze dne 2. prosince 2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020 (Úř. věst. L 347, 20.12.2013, s. 884).

(89)    Viz články 11 a 17 nařízení Rady (EU, Euratom) č. 1311/2013, kterým se stanoví víceletý finanční rámec na období 2014–2020.

(90)    Pokud jde o tradiční vlastní zdroje (cla, dávky z cukru), je třeba uvést čisté částky, tj. hrubé částky po odečtení 25 % nákladů na výběr.