52018AR1019

EUR-Lex

Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52018AR1019 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52018AR1019

Stanovisko Evropského výboru regionů Příspěvek měst a regionů v EU ke 14. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD COP14) a ke strategii EU v oblasti biologické rozmanitosti na období po roce 2020

COR 2018/01019

Úř. věst. C 461, 21.12.2018, p. 24–29 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

21.12.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 461/24

(2018/C 461/04)

Zpravodaj:	Roby BIWER (LU/SES), člen zastupitelstva obce Bettembourg
Odkaz:	dopis Franse TIMMERMANSE, místopředsedy Evropské komise, duben 2018

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ

A. Současný stav při dosahování cílů v oblasti biologické rozmanitosti v Evropě a ve světě

vyjadřuje znepokojení nad závažnou ztrátou biologické rozmanitosti, jež se neomezuje na úbytek živočišných a rostlinných druhů, ale nepříznivě ovlivňuje i budoucí příležitosti v oblasti hospodářské, životního prostředí a dokonce i společenské a kulturní;

poukazuje na to, že cílová data dvou důležitých nástrojů politiky na ochranu a udržitelné využití biologické rozmanitosti, konkrétně strategický plán pro biologickou rozmanitost na období 2011–2020 Úmluvy o biologické rozmanitosti (dále jen „strategický plán Úmluvy“) a související strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020, se rychle blíží;

opakuje názor, že ačkoli je v některých částech patrný pozoruhodný pokrok, vědecké důkazy ukazují, že svět obecně, ani mnohé místní a regionální orgány konkrétně nespějí ke splnění aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti a k provedení strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti. Do roku 2020 je však stále možné mnoha cílů dosáhnout a přípravná fáze celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020 již byla zahájena;

zdůrazňuje, že celosvětová ztráta biologické rozmanitosti i úbytek a degradace ekosystémů jsou významnou hrozbou pro budoucnost naší planety. V rámci společného politického kontextu naplňování cílů udržitelného rozvoje OSN je klíčovým prvkem podchycení a zvrácení úbytku biologické rozmanitosti a obnova ekosystémů, jež jsou úzce spjaty s bojem proti změně klimatu;

uznává, že kumulativní dopad (ne)činnosti na místní úrovni přispívá k celosvětové krizi v oblasti biologické rozmanitosti, čímž se odhaluje nebezpečí „úzkého vymezení“, jež je vyvoláno tím, že se každý případ týkající se biologické rozmanitosti řeší izolovaně v místním měřítku, a tak se opomíjí jeho globální dopad i jiné vnější dopady, a zdůrazňuje, že je potřeba přijmout hledisko vyvážené mezi mikro a makro úrovní;

zastává názor, že existuje dostatek důkazů a vědeckých dokladů o tom, že je naléhavě nutné přijmout zásadnější, proaktivní a preventivní kroky na celosvětové, regionální a místní úrovni za účelem zastavení úbytku biologické rozmanitosti a obnovení poškozených ekosystémů právě teď a již déle nečekat (např. na formální posouzení pokroku v roce 2020);

poukazuje na nesoulad mezi horizontálními a vertikálními cíli politiky s často protichůdnými přístupy k otázkám životního prostředí, včetně například politik v oblasti zemědělství či energetiky, jenž maří pokrok při dosahování aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti;

uvědomuje si, že politiky urbanizace členských států EU stále způsobují roztříštěnost krajiny a živelné rozpínání měst (tzv. sídelní kaše), což vede k úbytku ekosystémů a biologické rozmanitosti;

vítá vícestranné environmentální dohody a jejich fungování i vypracování nových zastřešujících rámců politiky a správy věcí veřejných podporujících přeshraniční spolupráci a vyzývá příslušné vnitrostátní a regionální orgány k tomu, aby začaly tyto nástroje využívat k vytváření soudržných přeshraničních intervenčních opatření;

10.

postuluje ničení jednotlivých lokalit soustavy Natura 2000 a dosavadní rozsah nelegálního zabíjení nebo nelegálního odchytu ptáků a dalších druhů, a je přesvědčen, že ke sledování a prosazování dodržování směrnic o přírodě prostřednictvím příslušných plánů řízení je zapotřebí zvýšeného úsilí na všech úrovních;

11.

je znepokojen přetrvávajícím nezákonným obchodováním s chráněnými druhy, přibýváním invazivních nepůvodních druhů a neudržitelným využíváním pesticidů, např. neonikotinoidů, jež způsobují masivní pokles množství opylovačů, včetně populací včel;

12.

připomíná, že je naléhavě nutné významně posílit celosvětové a unijní úsilí o účinné řešení světové krize biologické rozmanitosti a oddělit hospodářský rozvoj od úbytku biologické rozmanitosti a s tím souvisejících otázek, včetně následné degradace funkcí ekosystémů a ekosystémových služeb;

13.

upozorňuje na nedostatečné finanční prostředky a nástroje pro začleňování opatření a odpovídajícího řízení v oblasti biologické rozmanitosti a na související finanční a hospodářská rizika nečinnosti, jež převládá na všech úrovních;

14.

zdůrazňuje, že je třeba se zaměřit na slabé stránky celosvětové a evropské správní struktury, na výzvy při provádění strategického plánu Úmluvy a na zlepšování celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020 v zájmu dosažení účinného provádění prostřednictvím konkrétních strategií;

15.

s obavami poukazuje na to, že chybí mechanismy měření, vykazování a ověřování (dobrovolných) příspěvků nebo jsou nedostatečné, aby bylo možné posoudit pokrok při provádění aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti prostřednictvím vnitrostátních strategií a akčních plánů v oblasti biologické rozmanitosti a regionálních strategií a akčních plánů v oblasti biologické rozmanitosti;

16.

naléhavě vyzývá k včasnému zapojení všech příslušných zainteresovaných stran do přípravy na další fázi vytváření celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020, a to na celosvětové i unijní úrovni;

B. Činnosti a povinnosti do roku 2020

17.

považuje za vhodné využít 14. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD COP14) jako významnou příležitost k určení toho, čeho lze do roku 2020 ještě skutečně dosáhnout, aby bylo možné zformulovat jasné a dosažitelné závazky;

18.

zdůrazňuje, že místní a regionální orgány mají ve zbývajících dvou letech významnou úlohu při provádění aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti;

19.

poukazuje na význam přiměřeného rámce víceúrovňové správy pro koordinovanou činnost místních a regionálních orgánů, EU a jejích členských států při dalším provádění aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti a naplnění strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020;

20.

podporuje rozhodnutí Evropské unie zakázat široce využívané pesticidy, například neonikotinoidy, protože vážně ohrožují hmyz, na nějž nejsou zacílené, jako jsou opylovači, kteří mají zásadní význam pro rozmnožování rostlin v lesích, městské zeleni a na polích, a jsou z toho důvodu nepostradatelní pro celosvětovou produkci potravin. Výbor zdůrazňuje – s náležitým ohledem na existující rozdíly v rozdělení odpovědnosti v členských státech – roli místních a regionálních orgánů při omezování používání pesticidů, mimo jiné prostřednictvím iniciativ, jako jsou „Pesticide Free Towns“ (Města bez pesticidů) a „Bee-Friendly Cities“ (Města přívětivá pro včely);

21.

je zastáncem navýšení zdrojů (právních, finančních a lidských), aby místní a regionální orgány, které budou chtít, mohly odpovídajícím způsobem rozvíjet své přímé pravomoci v záležitostech ochrany, plánování, udržitelného využívání, řízení, obnovy a monitorování biologické rozmanitosti a ekosystémů, včetně lokalit významnějších z hlediska ochrany přírody;

22.

poukazuje na to, že je důležité, aby byly místním a regionálním orgánům poskytnuty nástroje a mechanismy pro přístup k vysoce kvalitním informacím o stavu a směrech vývoje druhů, stanovišť, ekosystémů a jejich služeb;

23.

vyzývá členské státy EU, aby zavedly integrovaný přístup k rozvoji a provádění vnitrostátních, regionálních a místních strategií a akčních plánů v oblasti biologické rozmanitosti v souladu s navrženými pokyny sekretariátu Úmluvy o biologické rozmanitosti a ICLEI ke strategii a akčnímu plánu v oblasti biologické rozmanitosti, pokud takový přístup ještě neexistuje, a zlepšily zapojení místních a regionálních orgánů do přípravy, přezkumu a provádění vnitrostátních strategií a akčních plánů v oblasti biologické rozmanitosti, a podpořily tak jejich účinné naplnění a začlenění do vertikálního i horizontálního plánování a sektorů, jejichž činnost ovlivňuje biologickou rozmanitost (pozitivně či negativně);

24.

zdůrazňuje, že je potřeba navýšit finanční prostředky na biologickou rozmanitost, zejména investice do soustavy Natura 2000, pomocí finančních nástrojů EU, včetně strukturálních fondů a Fondu soudržnosti, a vítá také podpůrné nástroje, jako je eConservation, který nabízí databázi hodnotných informací o možnostech financování biologické rozmanitosti ze strany veřejných dárců;

25.

navrhuje, aby byly poskytnuty osvědčené postupy k odstranění nevhodných dotací v různých oblastech odvětvových politik s cílem zvýšit soudržnost opatření EU na ochranu biologické rozmanitosti a posoudit dotace škodlivé pro životní prostředí, aby bylo možné lépe zaměřit rozpočet EU na udržitelný rozvoj. Vyčlenění finančních prostředků musí výrazně upřednostnit udržitelný rozvoj;

26.

vítá úsilí programu EU Horizont 2020 o zintenzivnění výzkumu a inovací využívajících potenciálu přírodních řešení a zelených a modrých infrastruktur k regeneraci městských oblastí a považuje to za dobrý základ pro zlepšení provádění strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti v městských a hustě osídlených oblastech, a to i v období 2020–2030 a v návaznosti na městskou agendu EU. Podtrhuje nicméně, že je třeba dále podporovat provádění směrnic EU o ochraně přírody, a zdůrazňuje, že tyto programy v oblasti přírodních řešení a zelených a modrých infrastruktur nesmí být považovány za náhradu důrazných opatření, pokud jde o biologickou rozmanitost a ekosystémové služby v předměstských a venkovských oblastech, mohou je ale užitečným způsobem doplnit;

27.

poukazuje na to, že by finanční prostředky z různých stávajících finančních nástrojů měly být spravovány přímo příslušnými pověřenými regionálními a místními orgány odpovědnými za ochranu a obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů v souladu s aičijskými cíli v oblasti biologické rozmanitosti;

28.

požaduje, aby byla prostřednictvím vytvoření pravidel pro zadávání veřejných zakázek zaměřených na biologickou rozmanitost posílena úloha místních a regionálních orgánů při předcházení nezákonnému obchodování a aby byl zastaven nárůst invazivních nepůvodních druhů, zejména díky zajištění rámců pro společné činnosti v přeshraničních situacích založené na spolupráci, a to v zájmu integrovaného řízení migrace druhů a biologické rozmanitosti. Poukazuje na roli stávajících strategických sítí, jako je transevropská síť zelené infrastruktury (TEN-G), při zajišťování přeshraničních zelených infrastruktur a koridorů za pomoci přeshraničního kooperativního řízení a akčních plánů;

Ústřední úloha místních a regionálních orgánů při provádění strategického plánu Úmluvy a strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2020

29.

potvrzuje a vítá rostoucí uznání úlohy místních a regionálních orgánů na úrovni EU při naplňování strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti;

30.

domnívá se, že by místní a regionální orgány měly být aktivně zapojeny do vytváření a provádění politik, jejichž cílem je odstranit kontraproduktivní dotace a začleňovat problematiku biologické rozmanitosti do různých oblastí odvětvových politik, včetně zemědělství a městského a regionálního rozvoje (prostřednictvím příslušných fondů EU);

31.

povzbuzuje místní a regionální orgány, aby zintenzivnily práci na začleňování faktorů biologické rozmanitosti do plánování využívání půdy a do urbánního plánování, a sice jako účinného nástroje k usnadnění příspěvků k provádění aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti;

32.

opět potvrzuje úlohu místních a regionálních orgánů při dobrovolném vedení programů na zvyšování povědomí a platforem zaměřených na zdůrazňování významu ochrany a obnovy naší biologické rozmanitosti a ekosystémů a jejich služeb;

33.

vybízí místní a regionální orgány, aby se angažovaly v mezinárodních, evropských a vnitrostátních procesech standardizace a certifikace pro řízení biologické rozmanitosti a ekosystémů, včetně nástrojů využívaných jako referenční, a aby podporovaly přijímání uceleného rámce pro správu a řízení biologické rozmanitosti;

C. Směrem k účinnému a funkčnímu celosvětovému rámci pro biologickou rozmanitost po roce 2020

34.

vítá usnesení Evropského parlamentu o akčním plánu EU pro přírodu, lidi a hospodářství, které bylo přijato na konci roku 2017 a které vyzývá Komisi, aby v souladu s procesem utváření celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020 bezodkladně zahájila práci na příští strategii EU pro biologickou rozmanitost;

35.

uznává, že je zapotřebí posílit na celosvětové i unijní úrovni politický závazek k řešení celosvětové krize v oblasti biologické rozmanitosti a v období let 2020–2030 následujících po dokončení aičijských cílů navýšit ambice;

36.

očekává, že 15. zasedání konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti (CBD COP15) znovu přitáhne celosvětovou pozornost a dá vzniknout závazkům, jejichž cílem bude nejen zastavit úbytek biologické rozmanitosti a ekosystémů, ale zejména je obnovit, a stanoví ambiciózní a inkluzivní celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost po roce 2020 až do roku 2030, díky němuž bude možné dosáhnout vize Úmluvy pro biologickou rozmanitost pro rok 2050 a dalších příslušných dohod OSN;

37.

naléhavě vyzývá EU, aby se ujala odpovědného vedení v celosvětovém procesu přípravy celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020 a vytvořila „externí politiku v oblasti biologické rozmanitosti“, nebo přispěla k „celosvětové vnitřní politice v oblasti biologické rozmanitosti“, čímž by se stanovila její odpovědnost jako celosvětového vedoucího subjektu v oblasti biologické rozmanitosti;

38.

vyzývá EU a všechny smluvní strany konference smluvních stran Úmluvy o biologické rozmanitosti, aby posílily a zformalizovaly dialog a zapojení místních a regionálních orgánů (a jiných zainteresovaných stran, jež nejsou smluvními stranami) do vypracovávání a provádění nového politického rámce;

39.

vybízí EU, aby se angažovala v meziregionální spolupráci s Afrikou, Jižní Amerikou, Asií a zejména s Čínou, jako organizátorem CBD COP v roce 2020, s cílem stanovit společný a jednotný přístup k prosazování společných zájmů při plnění „obnovených“ aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti týkajících se obnovy, udržitelného využívání a řízení biologické rozmanitosti a ekosystémů v období let 2020–2030;

40.

poukazuje na to, že je na CBD COP14 potřeba projednat převedení vize pro rok 2050 na konkrétní požadavky a způsoby naplňování, jež budou obsahovat pragmatické a na řešení zaměřené odezvy;

41.

poukazuje na to, že je třeba vypracovat celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost po roce 2020 prostřednictvím sblížení a propojení všech relevantních dohod OSN v oblasti životního prostředí, jako jsou cíle udržitelného rozvoje OSN, Pařížská dohoda o změně klimatu a sendajský rámec pro snižování rizika katastrof, s (obnovenými) aičijskými cíli v oblasti biologické rozmanitosti, aby se zabránilo oddělení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb od sociálních a hospodářských cílů, pro něž jsou oporou. Bude tak možné začlenit hodnoty biologické rozmanitosti do jiných odvětví, a tím i do politik a procesů plánování, ale i do přeshraniční spolupráce;

42.

zasazuje se o ucelenost politik prostřednictvím lepšího začlenění biologické rozmanitosti zejména do cílů udržitelného rozvoje č. 11 (Udržitelná města a obce), č. 14 (Život ve vodě) a č. 15 (Život na souši), a o přesnější a více sblížené formulace napříč různými nástroji, aby se zabránilo nejasnostem, rozporům a zdvojování;

43.

zdůrazňuje zásadní význam, jež má v celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost po roce 2020 víceúrovňová spolupráce a vytvoření účinné a funkční struktury víceúrovňové správy se zapojením místních a regionálních orgánů (celosvětově i v rámci EU) pro koordinované kroky směrem k dosažení „obnovených“ aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti;

44.

vyzývá, aby celosvětový rámec pro biologickou rozmanitost po roce 2020 výslovně uváděl úlohu místních a regionálních orgánů v mechanismu vnitrostátního monitorování, vykazování a ověřování;

45.

vybízí k vytvoření ucelené struktury a mechanismu celosvětové správy biologické rozmanitosti po roce 2020, jež bude uplatňovat zásady horizontálního začleňování, vertikálního sbližování a na spolupráci založeného integrovaného řízení spojeného s měřitelnými cíli a mechanismy vykazování všemi úrovněmi a pro všechny úrovně, včetně regionálních samospráv, jež budou sladěny s jinými mezinárodními dohodami;

46.

doporučuje prozkoumat možnost podpořit systém dobrovolných příspěvků na různých úrovních – podobně jako UNFCCC zavádí celostátně, regionálně a místně stanovené příspěvky –, jež budou odpovídat vnitrostátním podmínkám, ale budou přinejmenším stejně odvážné a ambiciózní;

47.

znovu opakuje, že je třeba pokračovat v přístupu, jenž bude podobný (a půjde v duchu) aičijských cílů v oblasti biologické rozmanitosti, a zavést v období let 2020–2030 jasné, časově vymezené a nové měřitelné cíle v zájmu zastavení úbytku biologické rozmanitosti, přírody a ekosystémů a jejich obnovy, skutečného vymýcení invazivních nepůvodních druhů a zabránění jejich zavlékání a účinného zastavení nezákonného zabíjení volně žijících druhů a obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy;

48.

vyzývá EU, aby členským státům EU a dalším zemím neustále poskytovala strategické zaškolení a poradenství při jejich snaze o řízení biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb a jo řešení souvisejících hrozeb. Vzhledem k tomu, že je ztráta biologické rozmanitosti způsobena množstvím jednotlivých případů a rozhodnutí, by poradenství mělo zahrnovat zásady a kritéria pro posuzování jejich dopadů odvozené od globálních cílů v oblasti biologické rozmanitosti a s nimi porovnané, aby se zabránilo „úzkému vymezení“;

49.

považuje ucelený postup monitorování, vykazování a ověřování za velmi důležitý pro hodnocení pokroku v mezích celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020 a pro pravidelné zjišťování stavu provádění jeho dlouhodobých cílů. Toto hodnocení musí být prováděno komplexním a nápomocným způsobem, přičemž je třeba se zaměřit na 1) zastavení úbytku biologické rozmanitosti, 2) obnovu biologické rozmanitosti a ekosystémů, 3) udržitelné využívání a řízení biologické rozmanitosti a ekosystémů. Prostředkem k tomu je prevence zavlékání invazivních nepůvodních druhů a jejich vymýcení, zastavení nezákonného zabíjení volně žijících druhů a obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy a monitorování a ověřování ukazatelů biologické rozmanitosti. Monitorování, vykazování a ověřování musí být co nejobjektivnější a musí vycházet z těch nejlepších dostupných vědeckých poznatků, a musí zajistit, aby byly kvantifikované dopady přisouzeny politikám a opatřením, aby byly pokrok a úspěchy zviditelněny a aby se určilo, kde je třeba provést korekci nebo další opatření;

50.

vyzývá k mapování a monitorování vnitrostátních příspěvků, včetně regionálních a místních, na pozadí globálních cílů celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020, aby bylo možné sledovat a pravidelně zjišťovat stav kolektivních závazků;

51.

podporuje rozvoj společné základny pro technické a vědecké poznatky týkající se biologické rozmanitosti, jež by zahrnovala vypracování srovnatelných metod detekce, stanovování společných pravidel monitorování a vytváření zvláštních platforem pro správu a šíření údajů a znalostí;

52.

uvítal by prohlubování znalosti zdrojů a služeb, jež nabízejí jednotlivá území (životní prostředí, cestovní ruch, zemědělství, řemeslná výroba, energetika, služby, sociální ekonomika), s cílem umožnit sjednocení opatření na ochranu biologické rozmanitosti s plánováním na různých úrovních správy a s iniciativami pro socioekonomický rozvoj těchto území;

53.

požaduje, aby bylo prohlubováno a šířeno povědomí o osvědčených postupech v oblasti ochrany lokalit Natura 2000 na evropské úrovni, aby byl podporován pravidelný dialog s příslušnými správními orgány a aby byly zapojeny různé veřejné a soukromé subjekty na daném území, jež se zabývají otázkou biologické rozmanitosti;

54.

navrhuje, aby byly v rámci pro období po roce 2020 stanoveny funkční cíle „SMART“ (konkrétní, měřitelné, dosažitelné, realistické a časově vymezené), čímž by došlo k posunu od neměřitelných, stavu se týkajících cílů k cílům zaměřeným na výsledky a „souvisejícím s tlaky“, jež budou definovány jasným a funkčním způsobem a jazykem a umožní měřit pokrok v porovnání s cíli a podávat o něm zprávy;

55.

uznává, že je třeba v celosvětovém rámci pro biologickou rozmanitost po roce 2020 zavést přesvědčivější a snadněji sdělitelné cíle a úkoly a současně aktualizovat a/nebo nahradit časově vymezené aičijské cíle, včetně těchto: 1) strategického cíle B týkajícího se snížení přímých tlaků na biologickou rozmanitost a podpory udržitelného využívání, jenž by v rámci cíle č. 6 zahrnul společně s populacemi ryb a bezobratlých živočichů a vodními rostlinami také udržitelné využívání suchozemských druhů; 2) strategického cíle D týkajícího se zlepšení výhod vyplývajících z biologické rozmanitosti a ekosystémových služeb pro všechny, jenž by měl uznat přínos biologické rozmanitosti pro lidské zdraví (kromě přínosů uvedených v cílech č. 14, 15 a 16) a přidat další cíle týkající se témat, jako je farmaceutické využití, léčivé rostliny, výživa, duševní zdraví a podpora zdraví atd., jakož i uznání vazeb mezi biologickou rozmanitostí, mírem a konflikty a migrací lidí; 3) zvýšené pozornosti věnované službám poskytovaným půdou, sladkou vodou a volným mořem a jejich biologické rozmanitosti; a 4) opatření v rámci přírodních a ekosystémových služeb, jejichž účelem je zlepšit životní prostředí ve městech a předměstských oblastech, a to i s ohledem na změnu klimatu;

56.

upozorňuje místní komunity na to, že je důležité nahlížet na biologickou rozmanitost jako na hospodářskou a sociální příležitost a příležitost v oblasti zaměstnanosti, a to i pokud jde o sociální začleňování, a experimentovat s novými modely místní spolupráce založenými na šíření sociálních a environmentálních konceptů podporujících biologickou rozmanitost;

57.

vyzývá k tomu, aby byly na základě všech relevantních mezinárodních rámců vytvořeny společné ukazatele biologické rozmanitosti, které budou do těchto rámců přidány a napříč jimi sladěny, přičemž budou zahrnovat zejména cíle udržitelného rozvoje, aby se předešlo zdvojování, podpořila se účinná jednotná měřitelnost a účinné a jednotné provádění a využila se transformace v zájmu vymýcení chudoby, prosazování zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně a posilování potravinové odolnosti místních komunit;

58.

požaduje více příležitostí k rozvoji kapacit – včetně nezbytných finančních prostředků a inovativních aktivačních metod, jako je vzájemné učení – s cílem posílit technické znalosti a dovednosti pro zastavení úbytku biologické rozmanitosti, obnovení biologické rozmanitosti a ekosystémů, jakož i prevenci invazivních nepůvodních druhů a řešení nezákonného zabíjení volně žijících druhů a obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy, a to na všech úrovních, a zapojit do řízení biologické rozmanitosti původní národy a místní komunity, odborníky a profesionály (včetně lovců, rybářů, pastevců a lesníků);

59.

navrhuje, aby všechny zainteresované strany a širší veřejnost vytvářely pevnější partnerství a podporovaly společná opatření, přičemž zvláštní pozornost by se měla věnovat příspěvkům původních národů a místních komunit, žen, mladých lidí a těch, kteří přímo závisí na biologické rozmanitosti a řídí ji (mimo jiné lovci, rybáři, pastýři a lesníci), a zastavení nezákonného zabíjení volně žijících druhů a obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy. VR znovu opakuje, že je v zájmu účinného participačního procesu začleňujícího zásady řádné správy zapotřebí zvýšit technickou pomoc a/nebo poradenství (nejen pro místní a regionální orgány EU, ale také pro tranzitní oblasti a oblasti původu obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy), budování kapacit a nástroje založené na právech;

60.

vybízí k vývoji mezinárodních norem pro strategie a akční plány v oblasti biologické rozmanitosti a integrované řízení a plánování a také dalších nástrojů souvisejících s budoucím mechanismem správy a řízení, aby se usnadnilo přijímání a soudržnost;

61.

uznává význam celosvětového modelování a scénářů biologické rozmanitosti za účelem erudovanějších a solidnějších rozhodnutí v oblasti řízení biologické rozmanitosti a vývoje inovativních systémů pro sběr dat nebo rozšíření stávajících systémů s údaji o biologické rozmanitosti;

62.

vyzývá k vytvoření celosvětové platformy pro přenos znalostí, monitorování a podávání zpráv o provádění závazků jednotlivými zeměmi a místními a regionálními orgány s cílem zapojit místní a regionální orgány do výměny a rychlého nárůstu osvědčených postupů a podpory monitorování, vykazování a ověřování;

63.

trvá na tom, že je třeba celosvětově, v EU i jednotlivých státech navýšit financování biologické rozmanitosti, které bude zaměřeno na konkrétní místní situace. Zahrnuto by mělo být jak vhodné poradenství k usnadnění přístupu k dostupným nástrojům financování a usnadnění jejich účinného a efektivního využití, tak pravidelné systematické vyhodnocování výsledků, aby se předešlo nepříznivým účinkům a konfliktům mezi různými cíli politiky;

64.

doporučuje, aby byly prozkoumány a využity výhody nových a inovativních možností financování, včetně daňových pobídek, plateb za ekosystémové služby, regionálních/celostátních loterií, účelového fondu pro biologickou rozmanitost na unijní a/nebo celosvětové úrovni a kombinace a propojování financování i souvisejících strukturálních inovací, jako jsou partnerství veřejného a soukromého sektoru v oblasti biologické rozmanitosti, nadace soukromých podniků, nadace podle veřejného práva a pobídky k činnosti například prostřednictvím dobrovolného označování či dobrovolné certifikace;

65.

zavazuje se, že se bude v duchu tohoto stanoviska nepřetržitě a aktivně angažovat v procesu přípravy celosvětového rámce pro biologickou rozmanitost po roce 2020.

V Bruselu dne 10. října 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ

Top

Choose the experimental features you want to try