Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru k tématu Návrh nařízení Evropského parlamentu a Rady o Evropském námořním a rybářském fondu a zrušení nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 508/2014

(COM(2018) 390 final – 2018/0210 (COD))

(2019/C 110/20)

Zpravodaj:

Brian CURTIS (UK-II)

Žádost Rady o vypracování stanoviska	12/07/2018
Žádost Evropského parlamentu o vypracování stanoviska	02/07/2018
Právní základ	Článek 42, čl. 43 odst. 2, čl. 91 odst. 1, čl. 100 odst. 2, čl. 173 odst. 3, články 175 a 188, čl. 192 odst. 1, čl. 194 odst. 2, články 304 a 349 SFEU
Rozhodnutí předsednictva	22. 5. 2018 (v očekávání žádosti o vypracování stanoviska)
Odpovědná specializovaná sekce	Zemědělství, rozvoj venkova, životní prostředí
Přijato ve specializované sekci	27. 11. 2018
Přijato na plenárním zasedání	12. 12. 2018
Plenární zasedání č.	539
Výsledek hlasování (pro/proti/zdrželi se hlasování)	214/1/3

1.   Závěry a doporučení

1.1.

EHSV vítá návrh Komise, který členským státům přináší flexibilnější systém v souladu s jejich strategickými prioritami a má za cíl podpořit udržitelný model podnikání pro rybáře a zachovat konkurenceschopnost odvětví rybolovu. EHSV zejména požaduje, aby byl návrh co nejdříve schválen a aby byl zaveden dostupnější mechanismus financování a úměrnější a harmonizovanější systém sankcí. Do každé fáze tohoto procesu – od přípravy návrhu vnitrostátních plánů po provádění a konečné hodnocení – je třeba zapojit organizovanou občanskou společnost a regionální platformy zúčastněných stran.

1.2.

EHSV se domnívá, že by měl být zachován stávající rozpočet Evropského námořního a rybářského fondu (ENRF), který činí 6,4 miliardy EUR. Má to zásadní význam pro to, aby bylo možné uskutečnit radikální změny a modernizaci, které Evropská unie od odvětví rybolovu žádá. Obzvláště je třeba poukázat na to, že stávající rozpočet ENRF tvoří 0,6 % VFR na období 2014–2020, a případné snížení prostředků vyčleněných na tento fond se tudíž na celkovém rozpočtu EU odrazí zanedbatelným způsobem, zatímco pro řadu pobřežních regionů to může mít katastrofální důsledky.

1.3.

EHSV konstatuje, že návrh Komise není založen na podrobném posouzení hospodářských a sociálních dopadů. Tento nedostatek dále zhoršuje skutečnost, že odvětví rybolovu je už více než 20 let v krizi. Výbor proto žádá, aby se neprodleně zapojila Evropská komise (zejména GŘ pro zaměstnanost) a aby byl zahájen odvětvový sociální dialog s cílem určit nejvhodnější opatření, jak kompenzovat hospodářský a sociální dopad.

1.4.

EHSV poukazuje na to, že v akvakultuře a modré ekonomice ještě ani zdaleka nebyl vyrovnán úbytek podniků a pracovních míst. Výbor vybízí Komisi a členské státy, aby vytvořily zjednodušený mechanismus jak pro nové projekty v oblasti akvakultury, tak pro modernizaci stávajících projektů.

1.5.

V novém ENRF by měl být kladen přednostní důraz na sociální rozměr s cílem posílit a financovat opatření, jež jsou zaměřena na propagaci a podporu sociálního dialogu, zajištění bezpečnosti, zlepšení pracovních podmínek a budování kapacit a současně na zvýšení kvalifikace pracovníků a usnadnění generační obnovy.

1.6.

Výbor vybízí Evropskou komisi a členské státy, aby podnikly důraznější kroky tím, že budou prosazovat plnou sledovatelnost dovezených výrobků, ať už z hlediska nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, nebo z hlediska bezpečnosti potravin. Stěžejním prvkem nové globální strategie EU v oblasti rybolovu a správy oceánů by měla být snaha zamezit jakékoli formě otroctví a vykořisťování ať už na palubě lodí, nebo během zpracovávání úlovků na pevnině.

1.7.

EHSV doporučuje, aby byly financovány nové lodě, jež nahradí lodě staré, ovšem za předpokladu, že dané loďstvo nemá nadměrnou kapacitu a cílové druhy jsou loveny v takové míře, aby byl zajištěn maximální udržitelný výnos. Toto opatření by mělo zahrnovat také využívání udržitelnějších a účinnějších motorů s cílem snížit emise CO2 a zaručit bezpečnost posádek.

1.8.

Výbor doporučuje, aby byla zachována stávající kritéria pro poskytování finanční podpory a kompenzace v případě dočasného zastavení či trvalého ukončení rybolovné činnosti. Je důležité, aby těchto finančních nástrojů mohli využívat jak rybáři, tak majitelé rybářských plavidel.

1.9.

Výbor podporuje návrh zavést zvláštní opatření ve prospěch drobného pobřežního rybolovu, který je velmi podstatným faktorem pro obživu a kulturní dědictví řady pobřežních společenství. V zájmu podpory udržitelného modelu podnikání pro drobný rybolov je však rovněž důležité zavést uzpůsobená opatření pro zachování zdrojů a technická opatření tam, kde je tento druh rybolovu více rozšířen (například v oblasti Středozemního moře). Tato opatření by měla být přizpůsobena různým formám rybolovu a biologickým charakteristikám jednotlivých moří. EHSV se domnívá, že účinné shromažďování údajů, kontrola a vymáhání jsou nezbytnou podmínkou pro odpovědné řízení rybolovu, které bude mít pro rybáře a místní společenství větší sociální a hospodářské přínosy.

2.   Úvod a metodika

2.1.

Nový Evropský námořní a rybářský fond (ENRF) je součástí víceletého finančního rámce (VFR) na období 2021–2027. ENRF je základním nástrojem na podporu dosažení cílů společné rybářské politiky (SRP), podporu provádění námořní politiky Unie a posílení mezinárodní správy oceánů, a to zejména v rámci Agendy pro udržitelný rozvoj 2030.

2.2.

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) považuje nový dlouhodobý rozpočet EU za klíčový faktor pro udržitelný rozvoj, růst a soudržnost a obecněji za klíčový faktor pro budoucnost Evropy. Z tohoto důvodu toto stanovisko úzce souvisí se všemi ostatními stanovisky, která se zabývají jednotlivými fondy v rámci nového VFR na období 2021–2027 (1).

3.   Shrnutí návrhu

3.1.

Nový ENRF na období 2021–2027 se zaměří na čtyři priority: — podporování udržitelného rybolovu a zachování mořských biologických zdrojů, — přispívání k potravinovému zabezpečení prostřednictvím konkurenceschopné a udržitelné akvakultury a trhů, — umožnění růstu udržitelné modré ekonomiky a podporování prosperujících pobřežních komunit, — posilování mezinárodní správy oceánů a zajištění bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelně řízených moří a oceánů.

3.2.

Rozpočet nového ENRF bude činit 6,14 miliardy EUR v běžných cenách. Tyto prostředky budou rozděleny především mezi sdílené a přímé řízení. V rámci sdíleného řízení s členskými státy Evropská komise vyčlenila 5,31 miliardy EUR a v rámci přímého řízení 0,83 miliardy EUR.

3.3.

Cílem návrhu Komise je překonat omezení ENRF na období 2014–2020 a vytvořit systém financování, který bude schopen poradit si s novými výzvami v rámci cílů udržitelného rozvoje. Hlavní znaky nového ENRF jsou tyto:

3.3.1.   Zjednodušení

ENRF na období 2014–2020 je založen na pevném popisu možností financování a pravidel způsobilosti, což ztěžovalo provádění členským státům i příjemcům. ENFR na období 2021–2027 stanoví širší škálu možností, jak mohou členské státy zacílit podporu na své strategické priority. Nařízení především popisuje různé oblasti podpory v rámci každé priority, čímž poskytuje pružný rámec pro provádění. Členské státy vypracují svůj program a uvedou v něm nejvhodnější metody pro dosažení priorit. Získají flexibilitu, co se týče pravidel způsobilosti.

3.3.2.   Soulad s jinými fondy EU

V novém VFR jsou pravidla platná pro všechny fondy stanovena v nařízení o společných ustanoveních. Zejména bude rozvinuta zvláštní součinnost s jinými fondy (EFRR, ESF atd.).

3.3.3.   Podmíněnost

V souladu s konferencí OSN o udržitelném rozvoji (konference Rio+20) a s cílem udržitelného rozvoje č. 14 o ochraně a udržitelném využívání oceánů se EU zavázala k podpoře udržitelné modré ekonomiky, zachování biologických zdrojů a dosažení dobrého stavu životního prostředí, k zákazu určitých forem dotací rybolovu, které přispívají k nadměrné rybolovné kapacitě a nadměrnému rybolovu, ke zrušení dotací, které přispívají k nezákonnému, nehlášenému a neregulovanému rybolovu, a k tomu, že se zdrží zavádění nových takových dotací. Z tohoto důvodu stanoví nařízení omezení a podmínky („nezpůsobilé operace“) s cílem zabránit negativnímu dopadu z hlediska zachování rybolovu.

3.3.4.   Zaměření na výkonnost

Výkonnost podpory v rámci ENRF bude posuzována na základě ukazatelů. Členské státy budou podávat zprávu o dosaženém pokroku při plnění stanovených milníků a cílů. Komise bude na základě zpráv o výkonnosti vypracovaných členskými státy každoročně provádět hodnocení výkonnosti, což umožní včasné odhalení případných problémů s prováděním a přijetí nápravných opatření.

3.3.5.   Environmentální, sociální a ekonomická udržitelnost

Udržitelný rybolov a akvakultura jsou jedněmi z hlavních cílů společné rybářské politiky (SRP). V souladu s širokým pojetím udržitelnosti je třeba spolu s environmentálními cíli usilovat o ekonomické a sociální přínosy i přínosy v oblasti zaměstnanosti. I nadále bude klíčovou metodou pro zajištění udržitelného rybolovu maximální udržitelný výnos. Bude podporován přechod k udržitelnějším činnostem. Kompenzace za mimořádné zastavení rybolovné činnosti bude poskytována, pouze pokud bude dopad na rybáře za takových okolností významný (2). V rámci nového ENRF bude zvláštní pozornost a podpora zaměřena též na drobný pobřežní rybolov, nejvzdálenější regiony, generační obnovu, vzdělávání a odbornou přípravu a bezpečnost a ochranu zdraví při práci. I nadále by mohla být kritickým aspektem povinnost vykládky, protože má obrovské finanční důsledky. Z tohoto důvodu bude ENRF podporovat inovace a investice, které přispívají k provádění povinnosti vykládky, jako jsou investice do selektivních lovných zařízení, do zlepšení přístavních infrastruktur a do uvádění nežádoucích úlovků na trh. V neposlední řadě bude rybářům a přístavům poskytnuta podpora na moderní sběr odpadů a nakládání s nimi, pokud jde o ztracená lovná zařízení a odpad v moři.

3.4.

Více než 60 % ryb spotřebovaných v EU se dováží ze třetích zemí (3). Aby bylo možné tuto situaci napravit, je nutné podporovat vedle rybolovných činností také akvakulturu nabízející ryby, které splňují vysoké standardy kvality a jsou dostupné za přijatelnou cenu. Z tohoto důvodu bude ENRF přispívat na podporu a udržitelný rozvoj akvakultury, a to i té sladkovodní.

3.5.

60 % oceánů se nachází za hranicemi jurisdikcí států. To znamená, že EU bude muset být aktivnější a zastávat důraznější úlohu, pokud jde o celosvětové úkoly spojené se správou oceánů. ENRF bude toto úsilí o dosažení bezpečných, zajištěných, čistých a udržitelným způsobem řízených oceánů podporovat v rámci přímého řízení. V neposlední řadě bude ENRF v období 2021–2027 financovat nové úkoly, kterými jsou lepší ochrana hranic (spolupráce pobřežní stráže) a námořní dohled.

3.6.

Tato podpora bude doplněna o zvláštní financování Evropské agentury pro kontrolu rybolovu, dohod o partnerství v oblasti udržitelného rybolovu (SFPA) a členství Unie v regionálních organizacích pro řízení rybolovu (RFMO) a jiných mezinárodních organizacích, což rovněž přispívá k prosazování politik Unie v oblasti rybolovu a námořního odvětví.

4.   Obecné připomínky

4.1.

EHSV vítá návrh Komise, který členským státům přináší flexibilnější systém v souladu s jejich strategickými prioritami a má za cíl podpořit udržitelný model podnikání pro rybáře a zachovat konkurenceschopnost odvětví rybolovu. Výbor zejména upozorňuje na to, že hlavním problémem současného ENRF je nízká míra provádění (4). Tento stav je dán dvěma hlavními příčinami: — Pozdní schválení, a tudíž i pozdní provádění. Spolunormotvůrci přijali nařízení o ENRF až v květnu 2014 a členské státy pak potřebovaly dodatečný čas na vypracování a schválení vlastních vnitrostátních programů. — Současný systém je příliš složitý a byrokratický. Kromě toho řada rybářů váhá, než požádá o financování, a to kvůli neúměrnému finančnímu riziku, které by jim takto mohlo vzniknout. V čl. 12 odst. 2 návrhu (v němž se zachovávají stávající ustanovení) se totiž uvádí, že pokud se rybáři během období pěti let po provedení poslední platby dopustí jakéhokoliv závažného porušení povinnosti (5), stanou se se zpětnou účinností nezpůsobilými a budou povinni vrátit všechny získané prostředky. Od tohoto požadavku je třeba upustit.

4.2.

Z výše uvedených důvodů EHSV požaduje, aby byl návrh co nejdříve schválen a aby byl zaveden dostupnější mechanismus financování a úměrnější a harmonizovanější systém sankcí. Všichni rybáři by měli v ENRF spatřovat snadno použitelný systém, který má zlepšit jejich činnost z hlediska udržitelnosti a kvality. Tento aspekt bude mít zásadní význam pro provádění a dodržování nového systému kontroly rybolovu, který v nedávné době navrhla Evropská komise (6). Výbor doporučuje, aby do každé fáze tohoto procesu – od přípravy návrhu vnitrostátních plánů po provádění a konečné hodnocení – byly zapojeny organizovaná občanská společnost a regionální platformy zúčastněných stran.

4.3.

Rozpočet nového ENRF (6,14 miliardy EUR) byl snížen (o 4 %) ve srovnání s probíhajícím ENRF na období 2014–2020 (6,4 miliardy EUR). EHSV si je vědom, že pádným důvodem pro tento finanční škrt je brexit. EHSV nicméně upozorňuje na to, že radikální změny, které Evropská unie žádá od odvětví rybolovu, v němž je zaměstnáno 150 000 rybářů a v rámci celého hodnotového řetězce 730 000 pracovníků a které vytváří ročně téměř 400 miliard EUR na mzdách a čistém zisku, vyžadují vyšší částku nebo alespoň zachování stávající výše rozpočtu. Je třeba poukázat na to, že stávající rozpočet ENRF tvoří 0,6 % VFR na období 2014–2020, a případné snížení prostředků vyčleněných na tento fond se tudíž na celkovém rozpočtu EU odrazí zanedbatelným způsobem, zatímco pro řadu pobřežních regionů to může mít katastrofální důsledky.

4.4.

EHSV konstatuje, že návrh Komise není založen na podrobném posouzení hospodářských a sociálních dopadů. Tento nedostatek dále zhoršuje skutečnost, že odvětví rybolovu je už více než 20 let v krizi a opatření přijatá k dosažení větší udržitelnosti v odvětví rybolovu a akvakultury tento trend nedokázala zvrátit (7). Výbor proto žádá, aby se neprodleně zapojila Evropská komise (zejména GŘ pro zaměstnanost) a aby byl zahájen odvětvový sociální dialog (8) s cílem určit nejvhodnější opatření, jak kompenzovat hospodářský a sociální dopad.

4.5.

EHSV poukazuje na to, že opatření přijatá za účelem rozvoje akvakultury a modré ekonomiky stále ani zdaleka nevyrovnávají úbytek podniků a pracovních míst, zejména pak kvůli nadměrně byrokratickému systému. Výbor vybízí Komisi a členské státy, aby napomohly vytvoření zjednodušeného mechanismu jak pro nové projekty v oblasti akvakultury, tak pro modernizaci stávajících projektů, přičemž by měl být na regionální úrovni kladen zvláštní důraz na vymezení přidělených zón pro akvakulturu (allocation zones of aquaculture, AZA).

4.6.

Hlavním cílem zůstává udržitelný rybolov a je třeba zajistit, aby odvětví rybolovu tohoto cíle mohlo dosáhnout. Komise však v souvislosti s touto navrženou prioritou nevyjasnila, zda budou v rámci stávajícího ENRF financována opatření zaměřená na zlepšení pracovních a bezpečnostních podmínek, například co se týče odborné přípravy, poradenských služeb, podpory lidského kapitálu, sociálního dialogu, mladých rybářů nebo bezpečnosti a ochrany zdraví při práci. Subjekty působící v tomto odvětví a příslušné orgány upozornily na to, že je zde problém nedostatku kvalifikovaných pracovníků, což brání generační obměně. EHSV spolunormotvůrce naléhavě žádá, aby položili přednostní důraz na sociální rozměr s cílem posílit a financovat opatření, jež jsou zaměřena na propagaci a podporu sociálního dialogu, zajištění bezpečnosti, zlepšení pracovních podmínek a budování kapacit a současně na zvýšení kvalifikace pracovníků. V opačném případě se nepodaří přilákat do tohoto odvětví mladé pracovníky.

4.7.

Modernizace plavidel za účelem zvýšení bezpečnosti na palubě, aniž by se zvýšila rybolovná kapacita, dále generační obnova a přiměřené pracovní podmínky, odborná příprava a mzdy jsou klíčovými ukazateli nedostatků EU, pokud jde o růst a sílu. ENRF by měl zapojit rybáře do ochrany mořské biologické rozmanitosti mimo jiné též podporou inovativních lovných zařízení s cílem zvýšit selektivitu, dále prostřednictvím studií dopadu a zmírnění dopadu rybolovu. V této souvislosti nebude přístup Komise spočívající v „zařazení nižší rychlosti“ schopen vyřešit všechny problémy spojené s udržitelností a konkurenceschopností.

4.8.

EHSV konstatuje, že většina ryb dovezených z třetích zemí byla ulovena méně udržitelným způsobem než srovnatelné úlovky v EU, nemluvě o pracovních podmínkách na palubě nebo při zpracování na pevnině. Výsledné nižší ceny představují pro rybáře v EU nekalou hospodářskou soutěž, poškozují jakékoliv vyhlídky na dosažení stabilních minimálních cen „v místě prvního prodeje“, které jsou nezbytnou podmínkou pro jejich přežití. Výbor vybízí Evropskou komisi a členské státy, aby podnikly důraznější kroky tím, že budou prosazovat plnou sledovatelnost dovezených výrobků, ať už z hlediska nezákonného, nehlášeného a neregulovaného rybolovu, nebo z hlediska bezpečnosti potravin, a uspořádají informační kampaně s cílem zvýšit povědomí spotřebitelů o kvalitě evropských ryb. Je rovněž třeba zarazit pochybné maloobchodní praktiky, jako je nabízení rozmrazených ryb na pultu s čerstvými rybami, aniž by to u těchto produktů bylo jasně a jednoznačně uvedeno.

5.   Konkrétní připomínky

5.1.

Výbor schvaluje nový přístup, který zaujala Evropská komise a jehož cílem je vytvořit obecný rámec bez preskriptivních opatření, což zajistí větší flexibilitu členským státům, prováděcím orgánům i příjemcům. Tento zjednodušený systém by měl zejména nabídnout příležitost k vypracování vnitrostátních programů uzpůsobených místním podmínkám. Současně je však třeba zajistit rovné podmínky při přístupu k financování v celé EU. Kromě toho by nařízení o společných ustanoveních, které zahrnuje veškerá prováděcí pravidla, mělo usnadnit kombinované využívání různých programů financování EU. Je třeba zavést jasné mechanismy s cílem ověřit, že peníze z veřejných zdrojů jsou skutečně vynakládány tam, kde je jich nejvíce zapotřebí, a že je finanční podpora přidělována na udržitelnost správy oceánů.

5.2.

EHSV podporuje návrh na stanovení čtyř hlavních priorit. Výbor zejména vítá zvláštní důraz na správu oceánů a místní rozvoj, a to v souladu se svými předchozími stanovisky, v zájmu dosažení cílů udržitelného rozvoje a podpory drobného rybolovu (9). EHSV nicméně upozorňuje na to, že v poslední době byly na evropských plavidlech odhaleny případy otroctví a vykořisťování (10) a že tyto praktiky jsou bohužel v ještě větší míře uplatňovány ve třetích zemích (včetně zotročování dětí). Výbor se domnívá, že stěžejním prvkem nové globální strategie vypracované Komisí by měla být snaha zamezit jakékoli formě vykořisťování lidí.

5.3.

Výbor považuje za klíčový problém obnovu loďstva, protože evropská rybářská plavidla jsou v průměru starší než 30 let a pouhá modernizace často nestačí. Z tohoto důvodu EHSV doporučuje, aby bylo podporováno financování nových lodí, jež nahradí lodě staré, ovšem za předpokladu, že dané loďstvo nemá nadměrnou kapacitu a cílové druhy jsou loveny v takové míře, aby byl zajištěn maximální udržitelný výnos. Kromě toho je s ohledem na strategii Mezinárodní námořní organizace (IMO) pro snižování emisí skleníkových plynů z lodí, jejímž cílem je snížit do roku 2050 celkové roční emise alespoň o 50 %, potřeba vyměnit motory větších lodí, aby byly uzpůsobeny pro splnění tohoto mezinárodního cíle. Je tudíž nezbytné, aby sem bylo zahrnuto také pořizování udržitelnějších a účinnějších motorů s cílem snížit emise CO2 a zaručit bezpečnost posádek. Podle odhadů Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) je totiž rybolov potenciálně nebezpečnou činností a ke snížení počtu úmrtí, úrazů a nemocí z povolání je třeba náležité odborné přípravy v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (11). Ze všech těchto důvodů by měl být přikládán význam tomu, aby byla rybolovná kapacita a ochrana biologické rozmanitosti oddělena od modernizace loďstva a motorů.

5.4.

Podpora poskytovaná při dočasném zastavení rybolovné činnosti výrazným způsobem přispívá ke zlepšení stavu rybích populací, zejména během období zákazu rybolovu, a současně rybářům částečně vynahrazuje ušlé příjmy. Komise toto opatření v novém finančním rámci zachovává, navrhuje ale zavést nové požadavky, které v předchozím nařízení stanoveny nebyly. Vzhledem k tomu, že nebylo nahlášeno žádné zneužití prostředků poskytovaných při dočasném zastavení rybolovné činnosti, by Komise měla respektovat a zachovat dosavadní kritéria, aby tak tato pomoc byla k dispozici co největšímu počtu rybářů, kteří by ji mohli potřebovat. Stejná zásada by měla platit pro trvalé ukončení rybolovné činnosti. V obou případech je důležité, aby této finanční podpory mohli využívat i rybáři, a nikoli pouze majitelé rybářských plavidel, jak je tomu v rámci stávajícího ENRF.

5.5.

Rybolov je sezónní činností a úlovky mohou být nejisté a někdy mohou překračovat potřeby trhu. Proto je nezbytné mít k dispozici možnosti pro náležité hospodaření s vyprodukovanými přebytky, které pomohou stabilizovat část produkce před uvedením do prodeje, zejména v případě poklesu úlovků. Za tímto účelem by ENRF měl i nadále podporovat organizace producentů, které potřebují mechanismy pro dočasné uskladnění produktů rybolovu určených k lidské spotřebě. Tuto podporu je třeba zavést neprodleně, aby mohla být plně využívána. V tomto ohledu se EHSV vyslovuje pro to, aby byly zachovány mechanismy pro kompenzování nákladů, které jsou s uskladňováním produktů spojeny.

5.6.

Dalším zásadním problémem pro budoucnost tohoto odvětví je generační obnova. Některé nové iniciativy, které mají usnadnit pořízení plavidla z druhé ruky, odbornou přípravu a lepší pracovní podmínky, mohou být užitečné, ale neřeší se jimi hlavní problém, jímž je nízká návratnost investic. To je zřetelně patrné zejména v oblasti drobného rybolovu, kde jsou plavidla kratší 12 metrů provozována v rámci rodinných podniků. EHSV konstatuje, že neustálý úbytek plavidel a pracovních míst je v rozporu s prognózou Komise o zdvojnásobení produkce odvětví rybolovu EU do roku 2030 v souladu s odhadovaným celosvětovým růstem (12).

5.7.

Výbor podporuje návrh zavést zvláštní opatření ve prospěch drobného pobřežního rybolovu, který je velmi podstatným faktorem pro obživu a kulturní dědictví řady pobřežních společenství. Představuje 75 % všech rybářských plavidel registrovaných v EU a téměř polovinu všech pracovních míst. V posledních několika desetiletích dolehla krize nejtíživěji na tradiční a drobný rybolov a je zapotřebí zvláštní strategie, aby znovu získal pevné postavení na trhu. Tato iniciativa bude mít rovněž pozitivní dopady na místní společenství v útlumu.

5.8.

Výbor se domnívá, že je zapotřebí inovativních přístupů k řízení práv drobného rybolovu a že je nezbytná další spolupráce, která odvětví pomůže dodržovat příslušné kvóty/dny na moři, propojit výrobu s uváděním na trh a vyřešit potíže související s ohroženými druhy. Pobřežní komunity a mořské prostředí budou mít největší prospěch tehdy, pokud budou rybolovná práva přidělena na základě transparentních environmentálních, sociálních a ekonomických kritérií. Finanční prostředky na podporu udržitelnosti a participativních procesů mohou k řešení těchto problémů přispět tím, že budou zahrnovat opatření, k nimž patří usnadnění organizace seminářů nebo navržení participativních procesů, které umožní interakci s vědeckými pracovníky a jinými zúčastněnými stranami.

5.9.

Komunitně vedený místní rozvoj se během programového období 2014–2020 ukázal být velmi užitečným nástrojem. Tato strategie hrála významnou úlohu při podpoře hospodářské diverzifikace místních společenství. Z tohoto důvodu Výbor podporuje návrh na její rozšíření, tak aby zahrnovala všechna odvětví modré ekonomiky. Vyčlenění finančních prostředků na udržitelnou modrou ekonomiku by však mělo zajistit sociální a hospodářské přínosy pro tuto i budoucí generace, obnovit a chránit biologickou rozmanitost, produktivitu, odolnost a vnitřní hodnotu mořských ekosystémů a podporovat čisté technologie, energii z obnovitelných zdrojů a oběhové materiálové toky.

5.10.

Za úhelný kámen činnosti EU považuje Výbor maltské prohlášení z roku 2017 „MedFish4Ever“. EHSV je však toho názoru, že zvláštní opatření pro zachování zdrojů a technická opatření by měla být přizpůsobena různým formám rybolovu a biologickým charakteristikám Středozemního moře. EHSV totiž konstatoval, že úspěšný model, jejž představuje víceletý plán pro rybolov zaměřený na jeden druh (například v Baltském moři), je méně účinný v případě smíšeného rybolovu (například ve Středozemním moři) (13). Kromě toho jsou v severní a jižní Evropě používány zcela odlišné rybolovné metody. Zejména pro rybolov ve Středozemním moři je typický drobný a tradiční rybolov (14). Z tohoto důvodu Výbor doporučuje podporovat výzkum posuzování stavu populací a shromažďování údajů s cílem vypracovat uzpůsobené a účinnější systémy na ochranu biologické rozmanitosti. Účinné shromažďování údajů, kontrola a vymáhání jsou nezbytnou podmínkou pro odpovědné řízení rybolovu, které posiluje sociální a hospodářské přínosy pro rybáře a místní společenství.

5.11.

Jak již EHSV předpověděl (15), je jedním z hlavních problémů tohoto odvětví – jak pro rybářské podniky, tak pro vnitrostátní orgány – povinnost vykládky, a to vzhledem ke své složitosti a vysokým nákladům na přechod k udržitelnějšímu rybolovu (tj. k používání zvláštních selektivních rybolovných zařízení). Nový návrh Komise týkající se kontroly rybolovu (16) by měl rozšířit stávající povinnosti na menší plavidla a obecně vzato stanoví nové povinnosti a úkoly pro celé odvětví (například povinná instalace uzavřeného televizního okruhu (CCTV) na palubě). EHSV se domnívá, že je zapotřebí jednoduššího, flexibilnějšího a pragmatičtějšího systému kontroly a že na vnitrostátní úrovni by měla být poskytována náležitá podpora vysokému počtu plavidel. Úspěšná realizace nového kontrolního systému je tudíž těsně spjata s rychlým a plným provedením ENRF na období 2021–2027, aby se všem rybářům dostalo pomoci za účelem dodržení požadavků nového nařízení (17).

5.12.

EHSV poukazuje na to, že nová směrnice EU o omezení dopadu určitých plastových výrobků (18) (například použitých rybolovných zařízení) spolu s novou směrnicí o přístavních zařízeních pro příjem odpadu z lodí (19) nabízí nové scénáře a příležitosti pro udržitelný rybolov a oběhové hospodářství. Opatření, které má formou pobídek pro rybáře podpořit navrácení rybolovného zařízení, by mělo být rozšířeno na navracení všeho ostatního odpadu, včetně odpadu z moře, který je nashromážděn v průběhu rybolovných činností.

5.13.

Tato iniciativa by měla být pro toto odvětví stěžejní, protože podle v současnosti platných předpisů jsou rybáři povinni zaplatit za odevzdání odpadů v přístavech. To znamená, že v současnosti rybáři platí za čištění oceánu a likvidaci odpadů, které sami nevyprodukovali, nýbrž sesbírali. EHSV je přesvědčen, že rybáři by mohli přinést významnou přidanou hodnotu a s dostatečnou odbornou přípravou by se čištění oceánů mohlo stát další ziskovou hospodářskou činností vedle cestovního ruchu spojeného s rybařením (modrá ekonomika) (20).

5.14.

EHSV v souladu s návrhem Komise vyčlenit 25 % celého rozpočtu EU na opatření v boji proti změně klimatu navrhuje, aby se značný podíl těchto prostředků přidělil na renovaci přístavů s cílem „uzavřít cyklus“ nakládání s odpady v moři a podpořit oběhové hospodářství. V rámci širší strategie, jak zabránit výskytu odpadu na moři, by měly být vyčleněny zvláštní finanční prostředky na vyčištění řek (21). EHSV se domnívá, že modely otevřené správy se zapojením veřejných orgánů a organizované občanské společnosti na místní úrovni, jako jsou např. „smlouvy na zlepšení stavu řek“, je možné reprodukovat pomocí strukturálního přístupu, který podporuje vytváření přeshraničních sítí (22).

5.15.

Řada zúčastněných stran poukázala na obtíže při dosahování rovných podmínek v oblastech, kde moře využívá jiná strana, zejména v oblastech, o které se dělí s loďstvy třetích zemí (23). Z tohoto důvodu by silnější úloha EU v rámci mezinárodní správy oceánů mohla nabídnout více příležitostí, pokud jde o environmentální udržitelnost a spravedlivou hospodářskou soutěž.

5.16.

EHSV podporuje vymáhání kontrol na lodích ze třetích zemí. Kromě toho Výbor poukazuje na to, že lepší systém sledovatelnosti ryb ze třetích zemí by byl užitečným nástrojem, jak bojovat proti podvodům a zaručit bezpečnost potravin.

---

(1)  Stanoviska EHSV: Víceletý finanční rámec na období po roce 2020, Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 106; Nařízení o společných ustanoveních 2021–2027 (Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 83); Nařízení o Evropském fondu pro regionální rozvoj a Fondu soudržnosti 2021–2027 (Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 90); Nařízení o evropské územní spolupráci 2021–2027 (Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 116); Nařízení o přeshraničním mechanismu na období 2021–2027, Úř. věst. C 440, 6.12.2018, s. 124; Evropský sociální fond + (Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 165); Návrh programu Horizont Evropa (nový 9. rámcový program), (Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 33).

(2)  Pokud jsou obchodní činnosti dotčeného plavidla zastaveny po dobu alespoň 90 po sobě následujících dnů a pokud ekonomické ztráty vyplývající ze zastavení činnosti přesahují hodnotu 30 % ročního obratu dotčeného podniku za dané období.

(3)  COM(2018) 390, s. 12.

(4)  Stávající ENRF na období 2014–2020 byl proveden jen ve velice omezené míře. Konkrétně řečeno bylo 29 % finančních prostředků přiděleno na vybrané projekty, v jejichž rámci bylo vynaloženo pouze 8 % celkového rozpočtu. Zdroj: Evropská komise. https://cohesiondata.ec.europa.eu/funds/emff#.

(5)  Za vážné porušení povinnosti se ukládá pokuta. Tato pokuta se může lišit v závislosti na závažnosti porušení povinnosti. Například ve Španělsku se může pohybovat v rozmezí od 601 do 60 000 EUR. To znamená, že rybář může být odsouzen k pokutě (úměrně k závažnosti porušení povinnosti) ve výši pouhých 601 EUR, ale v důsledku ustanovení čl. 10 odst. 2 může přijít o stovky tisíc EUR podpory určené na investice, které mohly být provedeny a zaplaceny o pět let dříve. To má obrovský dopad zvlášť na drobný rybolov.

(6)  Stanovisko EHSV k tématu Kontrola rybolovu, (viz s. 118 v tomto čísle Úředního věstníku).

(7)  Například v Itálii se za posledních 30 let na 8 000 km pobřeží počet rybářských plavidel snížil zhruba o 33 %. Průměrné stáří lodí činí 34 let a je naléhavě zapotřebí lodě modernizovat nebo je nahradit novými. V tomto období zaniklo 18 000 pracovních míst (v odvětví rybolovu pracuje v Itálii 25 000 osob). Údaje: Mipaaf, 2016.

(8)  Výbor EU pro odvětvový sociální dialog – mořský rybolov (EUSSDC).

(9)  Stanovisko EHSV k tématu Víceletý plán pro drobný pelagický rybolov v Jaderském moři (Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 68).

(10)  https://www.theguardian.com/world/2018/may/18/we-thought-slavery-had-gone-away-african-men-exploited-on-irish-boats.

(11)  Organizace FAO odhaduje, že v odvětví rybolovu dojde ročně na celosvětové úrovni k více než 32 000 úmrtí (https://safety4sea.com/fishers-fatalities-give-impetus-to-fishing-vessel-safety-work/).

(12)  OECD, The Ocean Economy in 2030 (Ekonomika oceánů v roce 2030), 2016.

(13)  GFCM, The State of Mediterranean and Black Sea Fisheries (Stav rybolovu ve Středozemním a v Černém moři), 2016, s. 26. Jak upozornila Generální komise pro rybolov ve Středozemním moři organizace FAO, v mořích, kde se loví jeden druh, je snazší provádět cílený rybolov, protože se zde vyskytuje málo druhů ryb, a tudíž je snadné stanovit omezení úlovků. Naproti tomu v mořích, kde se loví mnoho druhů ryb, lze v téže oblasti nalézt velký počet druhů ryb.

(14)  Stanoviska EHSV k tématu Reforma společné rybářské politiky, odstavec 1.3 (Úř. věst. C 181, 21.6.2012, s. 183) a Víceletý plán pro drobný pelagický rybolov v Jaderském moři (Úř. věst. C 288, 31.8.2017, s. 68).

(15)  Stanovisko EHSV k tématu Povinnost vykládky (Úř. věst. C 311, 12.9.2014, s. 68). Odstavec 1.2: „návrh Komise je příliš složitý a bude pro rybáře vytvářet nadbytečnou a neúměrnou zátěž v souvislosti s plněním povinnosti vykládky. Z toho důvodu se domnívá, že by se mělo přistoupit k používání pragmatičtějších, jasnějších, jednodušších a flexibilnějších předpisů, které by rybářům poskytly čas přizpůsobit se v rámci přechodného období bez tvrdých postihů.“

(16)  COM(2018) 368.

(17)  Stanovisko EHSV k tématu Kontrola rybolovu, (viz s. XX v Úř. věst.).

(18)  COM(2018) 340 final.

(19)  COM(2018) 33 final.

(20)  Stanovisko EHSV k tématu Plasty na jedno použití, (Úř. věst. C 62, 15.2.2019, s. 207).

(21)  Zpráva programu UNEP, 2016. 80 % odpadu na moři se do moře dostává z řek.

(22)  Viz poznámka pod čarou 20.

(23)  Poradní sbor MEDAC, otázky týkající se financování rybolovu a námořního odvětví ze strany EU po roce 2020, únor 2018.