52017IP0413

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

EUROPA
EUR-Lex home
EUR-Lex - 52017IP0413 - EN

Help

Search tips

Need more search options? Use the Advanced search

Document 52017IP0413

Help

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2017 o aspektech týkajících se základních práv v integraci Romů v EU: boj proti anticiganismu (2017/2038(INI))

Úř. věst. C 346, 27.9.2018, pp. 171–183 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

HTML

PDF

Official Journal

27.9.2018

Úřední věstník Evropské unie

C 346/171

P8_TA(2017)0413

Aspekty týkající se základních práv v integraci Romů v EU: boj proti nesnášenlivosti vůči Romům

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 25. října 2017 o aspektech týkajících se základních práv v integraci Romů v EU: boj proti anticiganismu (2017/2038(INI))

(2018/C 346/23)

Evropský parlament,

—	s ohledem na Smlouvu o Evropské unii (SEU) a Smlouvu o fungování Evropské unie (SFEU),

—	s ohledem na preambuli SEU, zejména na druhou odrážku a na čtvrtou až sedmou odrážku preambule SEU,

—	s ohledem mimo jiné na článek 2, čl. 3 odst. 3 druhou odrážku a článek 6 SEU,

—	s ohledem mimo jiné na článek 10 a čl. 19 odst. 1 SFEU,

—	s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie ze dne 7. prosince 2000 (dále jen „Listina“), která byla vyhlášena dne 12. prosince 2007 ve Štrasburku a vstoupila v platnost společně s Lisabonskou smlouvou v prosinci 2009,

—	s ohledem na Všeobecnou deklaraci lidských práv přijatou v roce 1948 Valným shromážděním OSN,

—	s ohledem na Úmluvu OSN o právech dítěte přijatou v New Yorku dne 20. listopadu 1989, zejména článek 3 této úmluvy,

—	s ohledem na rezoluci OSN A/70/L.1 přijatou Valným shromážděním OSN dne 25. září 2015 pod názvem „Přeměna našeho světa: Agenda pro udržitelný rozvoj 2030“,

—	s ohledem na rezoluci OSN A/RES/60/7 přijatou Valným shromážděním OSN dne 1. listopadu 2005 o připomínání holokaustu,

—	s ohledem na Evropskou úmluvu o ochraně lidských práv a základních svobod,

—	s ohledem na Rámcovou úmluvu Rady Evropy o ochraně národnostních menšin,

—	s ohledem na prohlášení Výboru ministrů Rady Evropy ze dne 1. února 2012 o vzestupu anticiganismu a rasovém násilí proti Romům v Evropě,

—	s ohledem na všeobecné politické doporučení č. 13 Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti (ECRI) o boji proti anticiganismu a diskriminaci Romů,

—	s ohledem na Chartu evropských politických stran pro společnost bez rasismu, kterou přijal Kongres místních a regionálních orgánů Rady Evropy na své 32. schůzi konané v březnu 2017,

—	s ohledem na usnesení Parlamentního shromáždění Rady Evropy č. 1985(2014) – Situace a práva národnostních menšin v Evropě a na usnesení č. 2153(2017) – Podpora inkluze Romů a kočujících osob,

—	s ohledem na vyjádření generálního tajemníka Rady Evropy Thorbjørn Jaglanda ze dne 11. dubna 2017 o 10 cílech pro následujících 10 let,

—	s ohledem na Úmluvu MOP týkající se diskriminace s ohledem na zaměstnání a povolání přijatou roku 1958 (č. 111),

—	s ohledem na směrnici Rady 2000/43/ES ze dne 29. června 2000, kterou se zavádí zásada rovného zacházení s osobami bez ohledu na jejich rasu nebo etnický původ (1),

—	s ohledem na směrnici Rady 2000/78/ES ze dne 27. listopadu 2000, kterou se stanoví obecný rámec pro rovné zacházení v zaměstnání a povolání (2),

—	s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2012/29/EU ze dne 25. října 2012, kterou se zavádí minimální pravidla pro práva, podporu a ochranu obětí trestného činu a kterou se nahrazuje rámcové rozhodnutí Rady 2001/220/SVV (3),

—	s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 883/2004 ze dne 29. dubna 2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení (4),

—	s ohledem na rámcové rozhodnutí Rady 2008/913/SVV ze dne 28. listopadu 2008 o boji proti některým formám a projevům rasismu a xenofobie prostřednictvím trestního práva (5),

—	s ohledem na doporučení Rady o účinných opatřeních pro integraci Romů v členských státech ze dne 9. prosince 2013 a na závěry Rady o urychlování procesu integrace Romů ze dne 8. prosince 2016 a na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 14/2016 ze dne 13. října 2016,

—	s ohledem na závěry Rady ze dne 15. června 2011 o systému předškolního vzdělávání a péče,

—	s ohledem na sdělení Komise o integraci Romů (COM(2010)0133, COM(2012)0226, COM(2013)0454, COM(2015)0299, COM(2016)0424), včetně sdělení o rámci EU pro vnitrostátní strategie pro integraci Romů do roku 2020 (COM(2011)0173),

—	s ohledem na sdělení Komise o záruce pro mladé lidi a iniciativě na podporu zaměstnanosti mladých lidí po třech letech (COM(2016)0646),

—	s ohledem na doporučení Komise 2013/112/EU ze dne 20. února 2013 nazvané „Investice do dětí: východisko z bludného kruhu znevýhodnění“,

—	s ohledem na svá předchozí usnesení týkající se Romů (6),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 15. dubna 2015 u příležitosti Mezinárodního dne Romů – anticiganismus v Evropě a vyhlášení dne památky obětí genocidy Romů za II. světové války v Evropské unii (7),

—	s ohledem na své usnesení ze dne 13. prosince 2016 o stavu základních práv v Evropské unii v roce 2015 (8), zejména body 117 až 122 týkající se práv Romů,

—	s ohledem na zprávu Agentury Evropské unie pro základní práva o základních právech pro rok 2016,

—	s ohledem na šetření EU-MIDIS I a II Agentury pro základní práva a na různá další šetření a zprávy o Romech,

—	s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 14/2016 o politických iniciativách a finanční podpoře EU v oblasti romské integrace: v posledním desetiletí bylo dosaženo významného pokroku, avšak je zapotřebí dalšího úsilí přímo v terénu,

—	s ohledem na průzkum Eurobarometru s názvem „Diskriminace v EU v roce 2015“,

—	s ohledem na zprávy a doporučení Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE), mimo jiné na její akční plán pro zlepšení situace Romů a Sintů na území států OBSE,

—	s ohledem na zprávy a doporučení organizací typu „watchdog“ a organizací občanské společnosti, zejména na zprávy a doporučení Evropského střediska pro práva Romů, organizace Fundación Secretariado Gitano, OSF, ERGO a Amnesty International,

—	s ohledem na referenční dokument Aliance proti anticiganismu o nesnášenlivosti vůči Romům,

—	s ohledem na zprávu Centra pro evropská politická studia „Boj proti anticiganismu na institucionální úrovni: Reakce a slibné postupy v EU a vybraných členských státech“,

—	s ohledem na nově zřízený Evropský romský institut pro umění a kulturu (ERIAC) v Berlíně, který má za cíl vytvořit umělecké a kulturní působiště pro 12 milionů evropských Romů a umožnit jejich sebevyjádření, čímž přispívá k boji proti anticiganismu,

—	s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—	s ohledem na zprávu Výboru pro občanské svobody, spravedlnost a vnitřní věci a na stanovisko Výboru pro práva žen a rovnost pohlaví (A8-0294/2017),

A.	vzhledem k tomu, že Romům jsou v Evropě stále upírána lidská práva;

B.	vzhledem k tomu, že Romové jsou součástí evropské kultury a hodnot a přispívají ke kulturnímu bohatství, rozmanitosti, hospodářství a společné historii EU;

vzhledem k tomu, že „anticiganismus je zvláštní druh rasismu, ideologie založená na rasové nadřazenosti, forma dehumanizace a institucionálního rasismu živeného historickou diskriminací a projevující se mimo jiné násilím, slovními projevy nenávisti, vykořisťováním, stigmatizací a těmi nejostudnějšími formami diskriminace“ (9);

vzhledem k tomu, že navzdory vnitrostátním, evropským i mezinárodním snahám lze trvalý a strukturální anticiganismus (10) zaznamenat denně na všech úrovních evropské společnosti v celé Evropě, přičemž se projevuje např. v podobě individuálního a institucionálního zanedbávání, diskriminace, nerovnosti, zhoršování postavení, ponižování, distancování se a svalování viny, stigmatizace a nenávistných slovních projevů a ze svých terčů činí oběti násilí, extrémní chudoby a hlubokého sociálního vyloučení; vzhledem k tomu, že anticiganismus je na vzestupu a politické strany získávají popularitu postoji nepokrytě namířenými proti Romům;

vzhledem k tomu, že různé formy anticiganismu lze v členských státech rozpoznat v činnosti a systému fungování veřejných orgánů a institucí téměř ve všech sférách a na všech úrovních a nejčastěji se projevuje neschopností umožnit Romům rovný přístup či jakýkoli přístup k veřejné infrastruktuře a službám, odpíráním rovných práv a rovného zacházení, jejich opomíjením v procesech tvorby politik a znalostí, jejich nedostatečným zastoupením v úředních orgánech na všech úrovních společnosti, vytvářením diskriminačních programů a zneužíváním možností financování určených na zlepšení života Romů;

vzhledem k tomu, že neúmyslný anticiganismus lze pozorovat dokonce i v činnostech institucí EU, neboť řada programů a fondů EU, které by mohly pozitivně ovlivnit životní podmínky a vyhlídky Romů, k nim nedosahuje nebo jen symbolicky označuje Romy za jednoho z jejich příjemců, ale nezohledňuje jejich skutečnou situaci a diskriminaci, jíž čelí;

vzhledem k tomu, že anticiganismus, jakkoli může být neúmyslný, lze odhalit v acquis EU, které často nezohledňuje skutečnou situaci a problémy Romů, kteří kvůli tomu, že byli po staletí vystavováni rozličným formám diskriminace, nemohou užívat stejných práv a příležitostí a stejné úrovně ochrany, jakou poskytuje acquis EU ostatním občanům EU;

vzhledem k tomu, že v jazyce i v činnostech naší společnosti je stále patrné paternalistické zacházení s Romy, kdy se zdůrazňuje pouze potřeba „začlenění“ nebo „integrace“ Romů, přestože ve skutečnosti je nutná zásadní změna přístupu; vzhledem k tomu, že je třeba zajistit Romům přístup k jejich základním právům a občanství a možnost jich plně požívat;

vzhledem k tomu, že Romové jsou neustále označováni za zranitelné osoby, ačkoli platí, že Romové jsou zbavováni svých nezcizitelných lidských práv a je jim upíráno rovné zacházení a rovný přístup k sociální pomoci, službám, informacím, spravedlnosti, vzdělávání, zdravotní péči, zaměstnání atd., což ukazuje na to, že Romové jsou zranitelní právě kvůli strukturám, které mocní zavedli a udržují je a které jsou diskriminační; vzhledem k tomu, že příslušné orgány tak zjevně ignorovaly své povinnosti v oblasti lidských práv;

Sounáležitost a účast

zdůrazňuje, že aby bylo možné bojovat proti podvědomému společenskému konsenzu na vylučování Romů, proti diskriminaci a sociálnímu vyloučení a zbořit stereotypy po staletí vytvářené a posilované v populární literatuře, sdělovacích prostředcích, v umění a jazyce, je nezbytné vzdělávat většinovou společnost o rozmanitosti Romů, jejich historii, kultuře a formách, rozsahu a závažnosti protiromského smýšlení, s nímž se setkávají v každodenním životě; v tomto ohledu vyzývá členské státy, aby převzaly plnou odpovědnost za své romské občany a zahájily dlouhodobé informační kampaně a kampaně využívající intersekcionální osvětu;

domnívá se, že aktivní a smysluplná sociální, ekonomická, politická a kulturní účast Romů je klíčem k účinnému boji proti anticiganismu a k vytváření vzájemné důvěry, jež je velmi potřebná a ve prospěch celé společnosti; konstatuje, že Komise a členské státy nesou v tomto ohledu společnou odpovědnost; vyzývá proto Komisi a členské státy, aby navrhly strategie zahrnující jak proaktivní, tak reaktivní opatření na základě skutečných a systematických konzultací s romskými představiteli a nevládními organizacemi a zapojily je do řízení, sledování a hodnocení hlavních programů a projektů zahájených na všech úrovních včetně té místní; vyzývá Komisi a členské státy, aby podporovaly zakládání nezávislých romských občanských organizací a veřejných institucí a posílení mladého progresivního romského vedení;

Usmíření a budování důvěry

v zájmu vybudování zásadní vzájemné důvěry naléhavě žádá Komisi, aby na úrovni EU (buď v rámci stávajících struktur, nebo jako samostatný subjekt) zřídila komisi pro pravdu a usmíření, jejímž úkolem by bylo uznat pronásledování, vyloučení a odmítání Romů, k nimž po staletí docházelo, zdokumentovat je formou oficiální bílé knihy a spolupracovat na těchto úkolech s Evropským parlamentem a romskými odborníky;

vyzývá členské státy, aby se zapojením poslanců, vládních úředníků, právníků a zástupců Romů, nevládních a místních organizací zřídily vnitrostátní komise pro pravdu a usmíření, aby uznaly po staletí trvající pronásledování, vyloučení a odmítání Romů a aby tyto otázky zdokumentovaly formou oficiální bílé knihy, a vybízí členské státy k tomu, aby romskou historii zahrnuly do vzdělávacích programů ve školách;

vyzývá členské státy, aby připomínaly oběti romského holokaustu, aby 2. srpen označily za den památky obětí romského holokaustu a aby žijícím osobám, které přežily holokaust, zaručily odpovídající a okamžité odškodnění zjednodušeným postupem a zároveň o holokaustu spustily osvětovou kampaň; vyzývá Komisi a členské státy, aby do svých vzpomínkových akcí konaných každoročně dne 27. ledna při příležitosti Dne památky obětí holokaustu zahrnuly romské oběti a aby organizovaly dobrovolná školení pro státní úředníky o romském holokaustu;

Kontroly výkonnosti

vyjadřuje znepokojení nad tím, že zatímco v členských státech je prováděno několik cílených programů, většina hlavních programů, včetně těch, na něž se vztahují strukturální fondy, nedokáže poskytovat pomoc těm nejvíce znevýhodněným osobám, zejména pak Romům; proto v této souvislosti vyzývá Účetní dvůr, aby důkladněji a pravidelně kontroloval výkonnost programů EU, jako jsou programy týkající se zaměstnanosti a vzdělávání, např. Erasmus+ a Iniciativa na podporu zaměstnanosti mladých lidí (YEI);

vyzývá Komisi, aby

—	bezodkladně vyhodnotila programy a možnosti financování EU a zjistila, zda splňují požadavek nediskriminace a účasti, a bude-li to nutné, aby podnikla kroky k nápravě;

—	při kontrole výkonnosti členských států využívajících programy EU uplatňovala silný systém zaměřený na kvalitu, dlouhodobé sledování a finanční účetnictví;

—	aktivně zapojila romské adresáty projektů do procesu jejich sledování a hodnocení, a to efektivním a transparentním způsobem;

—	zajistila, aby stávající mechanismus pro podávání stížností byl pro rezidenty, nevládní organizace a orgány přístupnější a transparentnější, aby jim bylo umožněno podávat zprávy o diskriminačních fondech a programech EU;

—	pozastavila financování v případech, kdy dochází ke zneužívání finančních prostředků EU;

—	reformovala ESI fondy tak, aby mohly proaktivněji finančně podporovat boj proti anticiganismu, a

—	rozšířila programy financování Evropa pro občany a Práva, rovnost a občanství, a uznala tak významnou úlohu organizací občanské společnosti typu „watchdog“ a dalších příslušných zainteresovaných stran při sledování projevů anticiganismu a zajišťování dodržování základních práv;

vyzývá Komisi a členské státy, aby:

—	zajistily, aby příslušná opatření financovaná z EU, která by mohla mít dopad na romskou komunitu, byla inkluzivní a bojovala proti segregaci;

—	zajistily, aby segregační postupy byly jasně popsány a výslovně vyloučeny z financování;

—	zlepšily příležitosti financování v zájmu zajištění toho, aby vytvořené vzdělání a pracovní příležitosti skutečně a udržitelně řešily dlouhodobou nezaměstnanost, což je nezbytné pro důstojný život;

—	zajistily účinné využívání všech dostupných zdrojů a

—	zvýšily míru využití finančních prostředků EU v souladu s prioritami stanovenými ve vnitrostátních strategiích integrace Romů;

vyzývá členské státy, aby zlepšily koordinaci místních a vnitrostátních orgánů a odstranily administrativní a politické překážky a aby účinně využívaly finanční prostředky EU s cílem zlepšit situaci Romů, zejména dětí;

10.

připomíná doporučení Rady z roku 2013, které uvádí, že prosazování sociálního začleňování a boje proti chudobě a jakékoli diskriminaci, mimo jiné i včetně socioekonomické integrace marginalizovaných skupin obyvatelstva, jako jsou Romové, by mělo být usnadněno tím, že by v každém členském státě bylo nejméně 20 % celkových prostředků z Evropského sociálního fondu přiděleno na investice do lidí;

Zajištění rovných práv a boj proti anticiganismu prostřednictvím odborné přípravy

11.

připomíná, že práva menšin a zákaz diskriminace jsou nedílnou součástí základních práv a jako takové spadají do oblasti působnosti hodnot EU, které je třeba dodržovat v souladu s článkem 2 SEU; připomíná, že EU může přijmout opatření, jestliže existuje jasné riziko závažného porušení těchto hodnot ze strany členských států v souladu s článkem 7 SEU;

12.

na základě alarmujících zpráv nevládních a organizací typu „watchdog“ vyzývá členské státy, aby:

—	uplatňovaly a prosazovaly směrnici 2000/43/ES, aby se účinně předcházelo všem formám diskriminace Romů a docházelo k jejich odstraňování, a aby zajistily, aby vnitrostátní, regionální a místní správní předpisy nebyly diskriminační a nevedly k segregačním postupům;

—	prováděly a prosazovaly rámcové rozhodnutí 2008/913/SVV, neboť poskytuje nástroj k úspěšnému boji proti rétorice anticiganismu a protiromskému násilí;

13.

vyzývá Komisi, aby poskytovala pomoc členským státům při provádění a uplatňování směrnic o rovném zacházení a i nadále bez výjimky zahajovala řízení o neplnění povinností se všemi členskými státy, které porušují směrnice o rovném zacházení nebo tyto směrnice, jako jsou směrnice o rasové rovnosti (2000/43/ES), směrnice o volném pohybu a pobytu (2004/38/ES) (11), směrnice o právech obětí (2012/29/EU), rámcové rozhodnutí (2008/913/SVV) o rasismu a xenofobii, směrnice o audiovizuálních mediálních službách (2010/13/EU) (12) a směrnice Rady o rovném zacházení s muži a ženami (2004/113/ES) (13) a o rovném zacházení v zaměstnání a povolání (2000/78/ES), neprovádějí či neuplatňují;

14.

vyzývá Komisi a Radu, aby prolomily patovou situaci a znovu zahájily jednání o tzv. protidiskriminační směrnici;

15.

odsuzuje skutečnost, že některé členské státy popírají, že se jejich romští občané netěší rovnému zacházení, a to, že neprojevují dostatečnou politickou vůli k nápravě selhání při zajišťování přístupu Romů k jejich základním právům a užívání těchto práv, jakož i skutečnost, že tyto členské státy viní z jejich společenského vyloučení způsobeného strukturálním rasismem samotné Romy;

16.

vyzývá členské státy, aby:

—	jednoznačně odsoudily a postihovaly popírání romského holokaustu, nenávistné výroky a hledání obětních beránků ze strany politických a veřejných činitelů na všech úrovních a ve všech druzích sdělovacích prostředků, neboť přímo posilují anticiganismus ve společnosti;

—	přijímaly další opatření za účelem prevence, odsouzení a boje proti protiromským nenávistným verbálním projevům, rovněž pomocí kulturního dialogu;

17.

naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby zintenzivnily svou práci s nevládními organizacemi s cílem poskytovat školení o osvědčených postupech v oblasti boje proti předsudkům, jakož i o účinných kampaních proti nenávistným verbálním projevům, prostřednictvím mapování konkrétních potřeb a požadavků partnerských nevládních organizací v tomto ohledu; vyzývá Komisi, aby vyslala apel směrem k občanské společnosti, aby monitorovala a podávala zprávy o nenávistných verbálních projevech, zločinech z nenávisti a popírání holokaustu v členských státech;

18.

vyzývá svého předsedu, aby odsoudil a postihoval poslance Evropského parlamentu, kteří v Parlamentu užívají hanlivý, rasistický nebo xenofobní jazyk či se dopouští podobného chování;

19.

ostře odsuzuje porušování práva Romů na volný pohyb; vyzývá členské státy, aby uznaly, že základní zásady EU se musí vztahovat na všechny občany a že směrnice o volném pohybu nepovoluje kolektivní vyhoštění ani jakýkoli druh rasového profilování; vyzývá členské státy původu, aby převzaly svou odpovědnost v boji proti chudobě a vyloučení všech svých občanů, a vyzývá členské státy vstupu, aby zlepšily přeshraniční spolupráci s cílem bojovat proti diskriminaci a vykořisťování a zabránily tomu, aby vyloučení pokračovalo i v zemi vstupu;

20.

vyzývá členské státy, aby v souvislosti s migrací řešily předpojatost vůči romským uprchlíkům a žadatelům o azyl; připomíná, že členské státy přijímají žadatele o azyl ze zemí západního Balkánu, mezi nimiž je co do počtu mnoho Romů ze Srbska a bývalé jugoslávské republiky Makedonie, což může souviset s konkrétními faktory ovlivňujícími místní romskou komunitu; požaduje zařazení specifické kapitoly o pronásledování z důvodu protiromského smýšlení do informací o zemi původu, jež se týkají příslušných zemí;

21.

je hluboce znepokojen množstvím Romů bez státního občanství v Evropě, což má za následek úplné odmítnutí přístupu k sociálním, vzdělávacím a zdravotním službám a jejich vytlačení na samý okraj společnosti; vyzývá členské státy, aby odstranily problém spočívající v tom, že některé osoby nemají státní příslušnost, a zajistily, aby všichni využívali základních lidských práv;

22.

vyzývá členské státy, aby prováděly zápisy do matrik narozených nediskriminujícím způsobem a zajistily identifikaci všech svých občanů s cílem zabránit tomu, aby byl Romům upírán přístup ke všem nezbytným základním službám; vyzývá členské státy, aby v tomto ohledu přijaly okamžitá nápravná opatření v zájmu ukončení diskriminujícího provádění zápisů do matrik narozených a prostřednictvím svých místních orgánů přijaly aktivní opatření s cílem zajistit, aby každé dítě bylo zaregistrováno; vyzývá Komisi, aby vyhodnotila a monitorovala situaci v členských státech, sdílela osvědčené postupy ohledně identifikace a ochrany osob, jejichž občanství nebylo uznáno a jež nemají přístup k dokladům totožnosti, a aby zahájila kampaň zaměřenou na zvyšování povědomí o významu registrace při narození dítěte;

23.

je hluboce znepokojen nerovným přístupem Romů k informacím o zdraví a zdravotním službám a zdravotní péči, závažným nedostatkem průkazů zdravotního pojištění mezi nimi a rasovou nesnášenlivostí namířenou proti nim; vyzývá členské státy, aby přijaly účinná opatření k odstranění jakýchkoli překážek v přístupu k systému zdravotní péče; žádá členské státy, aby v případě potřeby zajistily financování mediačních programů v oblasti zdravotní péče pro Romy, zvýšily povědomí o zdravotní péči a zlepšily přístup k očkování a preventivní zdravotní péči v romských komunitách;

24.

je hluboce znepokojen diskriminací romských žen, které se často nacházejí v segregovaných porodních odděleních nevyhovujících normám a čelí fyzickému zneužívání, zanedbávání, nedostatečnému a špatnému zacházení ze strany zdravotnického personálu v případech, kdy se pokoušejí o přístup ke službám sexuální a reprodukční zdravotní péče, a které často nemají přístup ke screeningům prostřednictvím mobilního zdravotnictví; naléhavě vyzývá členské státy, aby pro tento účel okamžitě vytvořily monitorovací a nápravný mechanismus a zajistily, aby zdravotnický personál, který porušuje etiku, nesl odpovědnost; vyzývá Komisi a členské státy, aby zvýšily úsilí, pokud jde o podporu udržitelného a komplexního budování kapacit pro romské ženy, aby vytvořily specializované struktury, jako jsou informační místa, aby poskytovaly individualizovaný zdravotní informační materiál a aby poskytovaly nezbytnou podporu iniciativám působícím v oblasti komunitního zdraví;

25.

vyzývá členské státy, aby při provádění rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů upřednostňovaly děti, zejména prostřednictvím poskytování přístupu ke zdravotní péči, důstojným životním podmínkám a přístupu ke vzdělávání romským dětem; zdůrazňuje, že boj proti negramotnosti v některých případech romských dětí je klíčem k lepší integraci a začleňování Romů, což dalším generacím umožní zlepšit jejich přístup k zaměstnání;

26.

naléhavě vyzývá členské státy, aby odsoudily nucenou sterilizaci a poskytly odškodnění romským ženám, které byly podrobeny systematické a státně podporované sterilizaci, a aby toto odškodnění bylo doplněno o omluvu obětem tohoto zločinu proti lidskosti;

27.

je hluboce znepokojen fenoménem nezákonného odebírání romských dětí rodičům; vyzývá členské státy, aby takové případy bezodkladně vyšetřovaly a přijaly vhodná opatření k jejich předcházení;

28.

odsuzuje neschopnost členských států zajistit, aby Romové získali rovný přístup ke spravedlnosti a rovnost před zákonem, což se projevuje:

—	v selhávajících nebo nepřijatelně pomalých postupech při zajišťování spravedlnosti pro oběti trestných činů z nenávisti, zejména těch, které páchají policisté,

—	v nepřiměřené kriminalizaci Romů,

—

v nadměrném policejním dohledu (etnické profilování, příliš časté postupy zastavování a prohledávání, neodůvodněné razie v romských obydlích, svévolné zabavování a ničení majetku, nadměrné využívání síly při zatýkání, v útocích, hrozbách, ponižujícím zacházení, fyzickém zneužívání a popírání práv během policejního výslechu a při zadržování),

—	a v nedostatečném policejním dohledu nad zločiny páchanými vůči Romům, kdy je poskytována jen malá nebo žádná pomoc, ochrana (např. v případech obchodování s lidmi a v případech obětí domácího násilí) nebo vyšetřování případů zločinů hlášených Romy;

29.

vyzývá členské státy, aby:

—	zaručovaly rovnost všech občanů před zákonem a zajistily, aby všichni měli rovný přístup ke spravedlnosti a přístup k procesním právům;

—	policejním úředníkům a úředníkům na všech úrovních soudního systému při zaměstnání poskytovaly povinné školení zaměřené na lidská práva a poskytování služeb,

—	prošetřovaly a stíhaly zločiny z nenávisti a poskytovaly osvědčené postupy v oblasti identifikace a vyšetřování zločinů z nenávisti, včetně těch, které jsou konkrétně motivovány protiromským smýšlením,

—	v rámci policejních sil zřídily jednotky pro řešení zločinů z nenávisti, které budou mít znalosti o nesnášenlivosti vůči Romům,

—	pobízely k odpovídajícímu policejnímu dohledu a v případech policejního přestupku uplatňovaly sankce,

—	v rámci spolupráce s policií přijímaly odborníky pro řešení sporů,

—	podporovaly aktivní nábor Romů jako příslušníků policejního sboru;

—	zajistily, aby se programy na podporu obětí zabývaly specifickými potřebami Romů a aby jim byla poskytnuta pomoc při ohlašování trestných činů a podávání stížností,

—	pokračovaly ve společném programu Komise a Rady Evropy JUSTROM pro přístup romských žen ke spravedlnosti a rozšířily jeho geografické pole působnosti;

—	plně prováděly směrnici EU o boji proti obchodování s lidmi a aby zintenzivnily svou policejní a soudní spolupráci v boji proti obchodování s lidmi, a

—	plně prováděly směrnici 2011/93/EU (14) o předcházení a boji proti pohlavnímu zneužívání a pohlavnímu vykořisťování dětí a o ochraně obětí;

30.

vyzývá Evropskou policejní akademii (CEPOL), aby pokračovala v poskytování školení v oblasti základních práv a související osvěty policejních sil v souvislosti s příslušnou problematikou;

31.

je hluboce znepokojen rozšířenou diskriminací Romů v oblasti bytové politiky charakterizovanou diskriminačním trhem v oblasti pronájmu a vlastnictví nemovitostí a systémem sociálního bydlení, nuceným vystěhováváním a demolicemi romských domovů bez zajištění přiměřeného alternativního bydlení, umisťováním Romů v segregovaných táborech a nouzových přístřeších, kde chybí základní služby, stavbou zdí kolem romských obydlí a neschopností veřejných orgánů zajistit plný každodenní přístup Romů k pitné vodě a ke kanalizačnímu systému;

32.

vyzývá členské státy, aby přijaly účinná opatření k zajištění rovného zacházení s Romy v oblasti přístupu k bydlení, aby plně využívaly finanční prostředky EU ke zlepšení jejich bytové situace, zejména prostřednictvím podpory desegregace, odstranění jakékoli územní segregace, prostřednictvím podpory místního rozvoje se zapojením místní komunity a prostřednictvím integrovaných územních investic podporovaných ESI fondy a rovněž prostřednictvím důsledné politiky sociálního bydlení; naléhavě vyzývá členské státy, aby zajistily přístup k veřejným službám, jako je voda, elektřina a plyn, a k infrastruktuře pro bydlení v souladu s vnitrostátními právními požadavky;

33.

vyzývá Komisi, aby uznala svou pravomoc v oblasti rasově motivovaných nucených vystěhování; vyzývá členské státy k zajištění toho, aby nucené vystěhování probíhalo v plném souladu s právními předpisy Unie a dalšími mezinárodními závazky v oblasti lidských práv, jako jsou například povinnosti vyplývající z Evropské úmluvy o lidských právech; dále vyzývá ke zvýšení počtu a dostupnosti odborníků na desegregaci v nejvíce dotčených členských státech, kteří by podpořili úřady při zajišťování účinné podpory desegregace z evropských strukturálních a investičních fondů, a dále vyzývá, aby byly Evropský sociální fond a Evropský fond pro regionální rozvoj (ESF-ERDF) vyčleněny na opatření na prostorovou desegregaci;

34.

vítá proaktivní iniciativy, jejichž cílem je zlepšit bytovou situaci Romů ve městech; bere na vědomí iniciativu Eurocities, která shromažďuje důkazy prostřednictvím mapování, jež zkoumá charakteristiky romských komunit žijících ve městech, výzvy, jimž čelí, a reakce měst na tyto otázky;

35.

ostře odsuzuje pokračující segregaci ve školách, včetně nadměrného zastoupení romských dětí ve „speciálních školách“, školách, do nichž docházejí pouze Romové, samostatných třídách, „kontejnerových školách“ atd.; vyzývá členské státy, aby navrhly a přijaly opatření proti segregaci ve školách a jiná účinná opatření za účelem zajistit rovné zacházení a plný přístup romských dětí k vysoce kvalitnímu a běžnému vzdělávání a zajistit, aby všechny romské děti dokončily alespoň povinnou školní docházku; v této souvislosti zdůrazňuje, že je důležité prozkoumat důvody předčasného ukončování školní docházky, zejména úlohu protiromského smýšlení v tomto jevu, vybízí rovněž členské státy k tomu, aby hledaly nové způsoby, jak odstranit stávající rozdíly v úrovni vzdělání prostřednictvím vzdělávání dospělých, odborného vzdělávání a přípravy i neformálního a informálního učení; trvá na tom, že je třeba tak učinit za účasti romských odborníků a školních mediátorů, přičemž je nutné věnovat pozornost diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám a zajistit pro tato opatření přiměřené prostředky;

36.

domnívá se, že diskriminace Romů v oblasti zaměstnání, nejčastěji charakterizovaná dlouhodobou nezaměstnaností, smlouvami, které nezaručují žádnou minimální pracovní dobu, nejistými pracovními podmínkami s chybějícím zdravotním a sociálním pojištěním nebo důchodem, překážkami na trhu práce (existujícími i pro Romy s terciárním vzděláním) a nedostatečnými možnosti rekvalifikace, je znepokojivá a nepřijatelná; naléhavě proto vyzývá členské státy, aby přijaly účinná opatření k zajištění rovného zacházení s Romy v přístupu na trh práce a k pracovním příležitostem a odstranily přímé a nepřímé překážky, včetně diskriminace;

37.

vyzývá členské státy, aby spolupracovaly se soukromým sektorem s cílem podpořit vzdělávání, zaměstnání a podnikatelské příležitosti pro Romy, zejména v rostoucích technologických odvětvích; vyzývá členské státy, aby ambiciózně prozkoumaly, jak mohou nové technologie napomáhat a přispívat k sociálnímu a hospodářskému začleňování Romů a k boji proti nenávisti vůči Romům; zdůrazňuje význam regionálního rozvoje, neboť přispívá k vytváření udržitelných pracovních příležitostí v nejméně rozvinutých regionech;

38.

vyzývá členské státy, aby podporovaly politiky, u nichž byl prokázán významný pozitivní dopad, jako je odborná příprava a zácvik na pracovišti, individuální poradenské služby, samostatná výdělečná činnost, programy sociálního podnikání a první pracovní zkušenosti, aby se podpořila účast Romů na pracovním trhu a aby se zabránilo přenosu chudoby mezi generacemi v rámci romských komunit;

39.

odsuzuje vícenásobné formy diskriminace Romů a diskriminaci z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, která je často utajená a skrytá; zdůrazňuje, že politika zaměřená na jeden důvod diskriminace by se měla zaměřit na situaci konkrétních skupin, u kterých je pravděpodobné, že se stanou oběťmi vícenásobné diskriminace; naléhavě vyzývá Komisi a členské státy, aby věnovaly zvláštní pozornost zlepšení dosažené úrovně vzdělání, účasti, přístupu k zaměstnání, bydlení, zdravotní péči a prevenci diskriminace v případě Romů, kteří čelí vícenásobné diskriminaci nebo nerovnému postavení z důvodu příslušnosti ke dvěma či více skupinám, a aby zahrnula příslušné konkrétní programy do rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů po roce 2020;

40.

se znepokojením konstatuje, že romské ženy jsou vystaveny vícenásobné diskriminaci ve vícero oblastech, jelikož jsou ženami a patří k romské etnické menšině, čímž se dostávají do znevýhodněného postavení, pokud jde o účast ve společnosti na všech úrovních a přístup k základním službám a zdrojům; zdůrazňuje, že diskriminace je ještě palčivější v případě romských žen a dívek, které nemají doklady totožnosti; zdůrazňuje, že zlepšení situace romských žen a dívek vyžaduje konkrétní a cílené nediskriminační politiky, které umožňují rovný přístup k zaměstnání a vzdělávání, včetně celoživotního vzdělávání, a které zajistí kvalitní bydlení, což je klíčem ke zlepšení životních podmínek těchto dívek a žen a k boji proti chudobě a vyloučení;

41.

vyzývá členské státy, aby zajistily začlenění zvláštní kapitoly o právech žen a rovnosti žen a mužů do vnitrostátních strategií integrace Romů a aby se v každé jejich části uplatňovala opatření pro začleňování hlediska rovnosti žen a mužů zaměřená na prosazování ženských práv, především při přidělování prostředků, v souladu se závěry Rady o rámci EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů, kde se uvádí, že „je nutné ve všech politikách a opatřeních na dosažení pokroku v začleňování Romů uplatňovat perspektivu rovnosti žen a mužů“; vyzývá vlády členských států a místní orgány, aby do přípravy, provádění, hodnocení a sledování vnitrostátních strategií integrace Romů zapojily romské ženy; zdůrazňuje, že je zapotřebí rozdělit údaje podle pohlaví a systematicky je shromažďovat i pravidelně analyzovat, a vyzývá Komisi a členské státy, aby posoudily, zda politiky dosahují požadovaných zlepšení situace romských žen a dívek, a aby přijaly opatření v případě nedostatečného pokroku; vyzývá Komisi, aby podporovala prosazování rovnosti žen a mužů při provádění všech aspektů strategie Evropa 2020, a sice v souladu se Strategií pro rovnost žen a mužů 2010–2015;

42.

vyzývá členské státy, aby zohlednily zvláštní výzvy, kterým čelí romské ženy a dívky, pokud jde o manželství v raném věku, nucené sňatky a útoky na jejich tělesnou integritu, a vybízí členské státy, aby prosazovaly a podporovaly shromažďování a šíření údajů o právních a jiných opatřeních přijatých na vnitrostátní úrovni s cílem předcházet násilí páchanému na romských ženách a dívkách a potírat je;

43.

vybízí podniky a místní orgány, aby vytvořily vzdělávací programy a pracovní příležitosti pro romské ženy;

44.

vyzývá vlády, aby vybízely k účinné účasti romských žen ve veřejném a politickém životě a podporovaly je v této účasti;

45.

považuje orgány pro rovné zacházení za nezbytné k tomu, aby informovaly Romy o jejich právech a pomáhaly jim při uplatňování těchto práv a podávání zpráv o diskriminaci; vyzývá Komisi a členské státy, aby stanovily standardy, které zajistí, aby měly orgány pro rovné zacházení odpovídající pravomoci a prostředky, aby mohly sledovat případy nesnášenlivosti vůči Romům a řešit je; vyzývá členské státy, aby podporovaly práci a institucionální kapacitu orgánů na podporu rovného zacházení tím, že jim zajistí odpovídající prostředky, aby mohly poskytovat účinnou právní a soudní pomoc a zintenzivnit spolupráci s právními poradci, kteří se zabývají romskou problematikou, s cílem usnadnit podávání zpráv o zneužívání;

46.

je znepokojen nízkou účastí Romů jako partnerů v dialogu s místními, regionálními či vnitrostátními vládami či jako stálých zástupců v těchto orgánech a neschopností vlád zajistit uplatňování plného občanství Romů; uznává v tomto ohledu zásadní úlohu občanské společnosti; vyzývá k širší spolupráci mezi příslušnými vnitrostátními a místními orgány, EU, Radou Evropy a nevládními organizacemi; vybízí EU i vládní instituce a politické strany členských států, aby aktivně propagovaly politické zapojení a posílení postavení Romů a jejich nábor do veřejné správy; vyzývá k programům zaměřeným na posilování postavení Romů, včetně programů cílených na zvýšení a zajištění dlouhodobé účasti Romů z mezirezortní perspektivy jako zástupců místních, regionálních a vnitrostátních vlád; vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly opatření pro zajištění posílené účasti romských žen a dívek v politickém a rozhodovacím procesu;

47.

vyzývá členské státy, aby všem úředním osobám, které nesou odpovědnost a mají klíčovou úlohu ve správném provádění právních předpisů EU a členských států, poskytovaly povinná praktická školení zaměřená na základní práva osob náležejících dvěma či více skupinám a na nediskriminaci s cílem vybavit je potřebnými znalostmi a dovednostmi, aby mohli sloužit všem občanům, pokud jde o hledisko lidských práv;

48.

vyzývá členské státy – vzhledem k vlivu médií, co se týče ovlivňování toho, jak veřejnost vnímá etnické menšiny – aby:

—	poskytovaly povinná školení osobám činným ve veřejnoprávním vysílání a médiích za účelem zvýšení jejich povědomí o problémech a diskriminaci, kterým Romové čelí, a o škodlivých stereotypech,

—	podporovaly zaměstnávání Romů ve veřejnoprávních sdělovacích prostředcích a

—	podporovaly zastoupení Romů ve správních orgánech veřejnoprávních sdělovacích prostředků;

49.

aby bylo možné úspěšně odstranit přetrvávající nesnášenlivost vůči Romům, vybízí členské státy, aby do školních vzdělávacích programů na všech úrovních zahrnuly povinné kurzy o lidských právech, demokratickém občanství a politické gramotnosti, a sice v zájmu odstranění nejistoty Romů v souvislosti s vlastní identitou, posílení jejich sebevědomí a schopnosti uplatňovat a hlásit se o svá rovná práva;

50.

je hluboce znepokojen škrty ve veřejném sektoru, které dramaticky ovlivnily činnost jak státních, tak i nevládních organizací financovaných státem zaměřených na podporu rovnosti Romů a omezily rozsah těchto projektů; zdůrazňuje, že stát a jeho orgány hrají při prosazování rovnosti zásadní úlohu, kterou nelze nahradit;

Vnitrostátní strategie integrace Romů

51.

se znepokojením podotýká, že navzdory veškerému vynaloženému úsilí a finančním prostředkům nepřispěly četné evropské a vnitrostátní programy a fondy určené pro romskou komunitu k významnému zlepšení jejích životních podmínek, a ani v oblasti integrace Romů, zejména na místní úrovni, nebylo dosaženo pokroku; s cílem bojovat proti marginalizaci, diskriminaci a vyloučení romského obyvatelstva, zlepšit proces integrace Romů a potírat protiromské smýšlení tedy členské státy vyzývá, aby:

—

byly ambiciózní při vytváření svých vnitrostátních strategií integrace Romů, prováděly další výzkum, pokud jde o úspěšné místní postupy a programy, přičemž je třeba aktivní zapojení Romů, aby se zjistilo, jak se vyvíjí jejich situace a jakým problémům čelí, se zvláštním zřetelem na problematiku nenávisti vůči Romům a jejím důsledkům a s cílem rozvíjet vylepšený, komplexní a ucelený přístup k této problematice, čímž se budou řešit nejen sociální a ekonomické aspekty, ale podnítí se i boj proti rasismu, a zároveň se bude pracovat na vzájemné důvěře,

—	plně prováděly své vnitrostátní strategie integrace Romů,

—	zhodnotily účinnost svých vnitrostátních strategií integrace Romů a pravidelně je aktualizovaly, vymezily jasné postupy a připravily konkrétní opatření a určily měřitelné cíle a milníky,

—	úzce spolupracovaly se všemi zúčastněnými stranami, včetně regionálních a místních subjektů, akademické obce, soukromého sektoru, místních organizací a nevládních organizací, a aktivně zapojovaly Romy,

—

dále rozvíjely metodiky sledování a podávání zpráv zaměřené na shromažďování údajů, práci v terénu, financování a kvalitu, neboť podporují účinné politiky založené na vědeckých poznatcích a mohou přispět ke zvýšení účinnosti strategií, činností a přijatých opatření i zjištění důvodů, proč dané programy a strategie nedosahují dlouho očekávaných výsledků,

—	posílily vnitrostátní kontaktní místa pro Romy prostřednictvím zajištění dostatečného mandátu, nezbytných prostředků a vhodných pracovních podmínek, aby mohla vykonávat své koordinační úkoly;

Zařazení protiromského smýšlení do popředí zlepšené strategie na období po roce 2020

52.

vítá úsilí i širokou škálu užitečných mechanismů a fondů, které Komise zapojila s cílem posílit sociální a ekonomické začlenění Romů, i skutečnost, že zřídila rámec EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů do roku 2020 a vyzvala členské státy, aby přijaly vnitrostátní strategie;

53.

vyzývá Komisi, aby

—

intenzivněji pokračovala v uplatňování rámce EU pro vnitrostátní strategie integrace Romů po roce 2020 na základě zjištění a doporučení Účetního dvora, Agentury pro základní práva (FRA), nevládních organizací a pozorovatelských organizací i všech relevantních zúčastněných stran, a to s cílem dosáhnout vylepšeného, aktualizovaného a komplexnějšího přístupu,

—	zařadila protiromské smýšlení společně se sociálním začleněním do rámce EU po roce 2020 a zavedla antidiskriminační ukazatele v oblasti vzdělávání, zaměstnanosti, bydlení, zdraví atd., neboť nesnášenlivost vůči Romům podkopává úspěšné provádění vnitrostátních strategií integrace Romů,

—	k nenávisti vůči Romům přistupovala jako k horizontální otázce a aby ve spolupráci s členskými státy, agenturou FRA a nevládními organizacemi vypracovala seznam praktických kroků, pomocí nichž mohou členské státy proti tomuto jevu bojovat,

—

dokončila pracovní skupinu pro integraci Romů příslušných útvarů Komise zřízením projektového týmu pro romské otázky, který bude sdružovat všechny příslušné komisaře pracující v oblasti rovných práv a nediskriminace, občanství, sociálních práv, zaměstnanosti, vzdělávání a kultury, zdraví, bydlení a jejich vnějšího rozměru, s cílem zabezpečovat vytváření nediskriminačních a doplňkových fondů a programů EU,

—

posílila a doplnila práci oddělení Komise nediskriminační politiky a koordinace Romů rozšířením týmu, aby vyčlenila dostatečné zdroje a přijala další zaměstnance, aby tak byly zajištěny dostatečné kapacity pro boj proti nesnášenlivosti vůči Romům, aby zvyšovala povědomí o holokaustu Romů a připomínala památku obětí holocaustu;

54.

vyzývá orgány EU, aby prosazovaly práva Romů v kontextu vnějších vztahů; důrazně trvá na tom, že v kandidátských zemích a potenciálních kandidátských zemích je třeba bojovat proti protiromskému smýšlení a podporovat práva Romů;

55.

vyzývá Komisi a členské státy, aby uplatňovaly a aktivně šířily pracovní definici nesnášenlivosti vůči Romům, kterou vypracovala Evropská komise proti rasismu a nesnášenlivosti, s cílem nabídnout vnitrostátním orgánům jasné pokyny;

56.

vyzývá všechny politické skupiny v Parlamentu a politické strany v členských státech, aby dodržovaly přepracovanou Chartu evropských politických stran pro společnost bez rasismu, a žádá je, aby pravidelně svůj závazek obnovovaly a vždy odsoudily projevy nenávisti a postihovaly je;

57.

vyzývá Agenturu Evropské unie pro základní práva, aby připravila studii o nesnášenlivosti vůči Romům v EU a kandidátských zemích, aby se při své práci na romských otázkách na protiromské smýšlení zaměřila a aby jej ve všech důležitých oblastech sledovala;

o o

58.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, vládám a parlamentům členských států a kandidátských zemí, Radě Evropy a OSN.

(1) Úř. věst. L 180, 19.7.2000, s. 22.

(2) Úř. věst. L 303, 2.12.2000, s. 16.

(3) Úř. věst. L 315, 14.11.2012, s. 57.

(4) Úř. věst. L 166, 30.4.2004, s. 1.

(5) Úř. věst. L 328, 6.12.2008, s. 55.

(6) Úř. věst. C 4 E, 7.1.2011, s. 7; Úř. věst. C 308 E, 20.10.2011, s. 73; Úř. věst. C 199 E, 7.7.2012, s. 112; Úř. věst. C 468, 15.12.2016, s. 36; Úř. věst. C 468, 15.12.2016, s. 157.

(7) Úř. věst. C 328, 6.9.2016, s. 4.

(8) Přijaté texty, P8_TA(2016)0485.

(9) Všeobecné politické doporučení Evropské komise proti rasismu a nesnášenlivosti č. 13 o boji proti anticiganismu a diskriminaci Romů.

(10) pojem anticiganismus se vyskytuje v různých pravopisných podobách a v různých členských státech se někdy používají mírně odlišné termíny (např. anticikanismus či anti-Gypsyism);

(11) Úř. věst. L 158, 30.4.2004, s. 77.

(12) Úř. věst. L 95, 15.4.2010, s. 1.

(13) Úř. věst. L 373, 21.12.2004, s. 37.

(14) Úř. věst. L 335, 17.12.2011, s. 1.

Top

Choose the experimental features you want to try