Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52017IP0208

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května 2017 k hodnocení vnějších aspektů fungování a řízení celních orgánů jako nástroje usnadňování obchodu a boje proti nezákonnému obchodu (2016/2075(INI))

Úř. věst. C 307, 30.8.2018, pp. 44–51 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

30.8.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 307/44


P8_TA(2017)0208

Hodnocení externích aspektů výkonnosti a řízení celní správy jako nástroje na usnadnění obchodu a na boj s nezákonným obchodováním

Usnesení Evropského parlamentu ze dne 16. května 2017 k hodnocení vnějších aspektů fungování a řízení celních orgánů jako nástroje usnadňování obchodu a boje proti nezákonnému obchodu (2016/2075(INI))

(2018/C 307/04)

Evropský parlament,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 14. října 2015 nazvané „Obchod pro všechny: Cesta k zodpovědnější obchodní a investiční politice“ (COM(2015)0497),

s ohledem na strategický plán GŘ TAXUD na období 2016–2020, a plán řízení GŘ TAXUD pro rok 2016 ze dne 14. března 2016 (Ares (2016) 1266241),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. srpna 2014 nazvané „Strategie a akční plán EU pro řízení rizik v oblasti cel: čelit rizikům, posilovat bezpečnost dodavatelského řetězce a usnadňovat obchod“ (COM(2014)0527),

s ohledem na zprávu Komise ze dne 19. července 2016 nazvané „Zpráva o pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel“ (COM(2016)0476),

s ohledem na pokyny pro schválené hospodářské subjekty (TAXUD/B2/047/2011),

s ohledem na pilotní projekt inteligentních a bezpečných obchodních tras (Smart and Secure Trade Lanes) mezi EU a Čínou,

s ohledem na usnesení Rady o akčním plánu EU v celní oblasti pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví na období 2013–2017 (1),

s ohledem na zprávu GŘ TAXUD o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány EU za rok 2015,

s ohledem na strategický rámec pro celní spolupráci mezi EU a Čínou,

s ohledem na akční plán celní spolupráce mezi EU a Čínou v oblasti práv duševního vlastnictví na období 2014–2017,

s ohledem na sdělení Komise ze dne 26. února 2014 nazvané „Akční plán pro sledování fungování preferenčních obchodních režimů“ (COM(2014)0105),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 2. února 2016 nazvané „Akční plán pro zesílení boje proti financování terorismu“ (COM(2016)0050),

s ohledem na sdělení Komise ze dne 21. prosince 2016 nazvané „Rozvíjení celní unie EU a její správy“ (COM(2016)0813),

s ohledem na své usnesení ze dne 9. června 2015 o strategii ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích (2),

s ohledem na zvláštní zprávu Evropského účetního dvora č. 23/2016 nazvanou „Námořní doprava v EU: v neklidných vodách – mnoho neúčinných a neudržitelných investic“,

s ohledem na Marrákešskou dohodu o zřízení Světové obchodní organizace,

s ohledem na zprávu OECD ze dne 18. dubna 2016 nazvanou „Nezákonný obchod, sbližování zločineckých sítí“,

s ohledem na článek 21 Smlouvy o Evropské unii (SEU),

s ohledem na články 207, 208 a 218 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady ze dne 9. října 2013 (EU) č. 952/2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (3), a s ním související akt v přenesené pravomoci (nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2015/2446 (4)), prováděcí akt (prováděcí nařízení (EU) 2015/2447 (5)), přechodný akt v přenesené pravomoci (nařízení v přenesené pravomoci (EU) 2016/341 (6)) a pracovní program (prováděcí rozhodnutí (EU) 2016/578 (7)),

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (8),

s ohledem na návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady ze dne 13. prosince 2013 o právním rámci Unie, který se týká porušení celních předpisů a sankcí (COM(2013)0884), předložený Komisí, a na stanovisko Výboru pro mezinárodní obchod pro Výbor pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů k tomuto návrhu (9),

s ohledem na čl. 24 odst. 2 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/478 ze dne 11. března 2015 o společných pravidlech dovozu (10),

s ohledem na zásadu soudržnosti politik ve prospěch rozvoje stanovenou ve Smlouvě o fungování Evropské unie,

s ohledem na usnesení ze dne 19. ledna 2017 o řešení výzev spojených s prováděním celního kodexu Unie (11),

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod a na stanovisko Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0162/2017),

A.

vzhledem k tomu, že celní unie je jedním ze základních pilířů Evropské unie a činí z ní jeden z největších obchodních bloků na světě, a vzhledem k tomu, že plně funkční celní unie je nezbytná pro důvěryhodnost Unie, která jí zajistí silnou pozici při jednáních o obchodních dohodách;

B.

vzhledem k tomu, že provádění celního kodexu Unie je nezbytné pro ochranu vlastních zdrojů EU, zejména cel, a národních daňových zájmů;

C.

vzhledem k tomu, že plně fungující celní unie je základem pro účinný boj proti nezákonným finančním tokům a praní peněz založenému na obchodu;

D.

vzhledem k tomu, že hrozí, že provádění celního kodexu Unie, zahájené 1. května 2016, se kvůli nedostatku náležitého financování společných informačních systémů, které by skutečně fungovaly, zpozdí až do 31. prosince 2020;

E.

vzhledem k tomu, že ve sdělení nazvaném „Zpráva o pokroku, jehož bylo dosaženo při provádění strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel“ se zdůrazňuje, že nedostatečné financování modernizace stávajících informačních systémů a vývoje nezbytných nových systémů je závažným problémem, který zpomaluje pokrok, především v souvislosti s novým systémem kontroly dovozu; vzhledem k tomu, že pokud by chyběly dodatečné zdroje, nebude možné do konce roku 2020 provést řadu činností, s nimiž strategie a akční plán počítají; vzhledem k tomu, že případné zpoždění by mělo dopad i na realizaci celních závazků v rámci Evropského programu pro bezpečnost;

F.

vzhledem k tomu, že stávající roztříštěnost postupů celních kontrol, které uplatňují jednotlivé členské státy, nesmí vyústit v situaci, která povede k další administrativní a časové zátěži nebo narušení vnitřních obchodních toků;

G.

vzhledem k tomu, že navrhovaná směrnice o právním rámci Unie, který se týká porušování celních předpisů a sankcí, jasně nerozlišuje trestní a správní sankce v členských státech, a to při plném dodržení zásady subsidiarity; vzhledem k tomu, že tato skutečnosti může vést hospodářské subjekty, které se dopouštějí podvodů, k tomu, aby učinily při dovozu ze třetích zemí strategická rozhodnutí, což narušuje výběr daní a negativně ovlivňuje životní prostředí, a tudíž se ukázala být neúčinným odrazujícím prostředkem od nezákonné obchodní činnosti;

H.

vzhledem k tomu, že složité celní předpisy a postupy i jiná kritéria a sankce, jež uplatňují orgány, mohou přetěžovat malé a střední podniky tím, že vyvíjejí významný nápor na jejich omezené zdroje, a tak ovlivňují jejich obchodní dráhu;

I.

vzhledem k tomu, že účinná celní spolupráce mezi celními správami členských států, oprávněnými hospodářskými subjekty, policejními složkami a soudními orgány a rovněž příslušnými subjekty se třetími zeměmi na mnohostranné úrovni hraje důležitou roli vzhledem ke značnému objemu obchodu a je klíčovým prvkem v boji proti nezákonnému obchodu, terorismu, organizované trestné činnosti, praní peněz, nezákonnému obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy, daňovým únikům, nezákonnému obchodu s drogami a tabákovými výrobky, padělání léčiv a je také klíčovým prvkem, pokud jde o ochranu práv duševního vlastnictví v EU, provádění a dodržování postupů náležité péče v případě produktů celosvětových hodnotových řetězců, které jsou představeny ve strategii Komise s názvem „Obchod pro všechny“, a o sledování a možné odstranění vzájemného propojení podvodných stran zapojených do nezákonných obchodních činností v mezinárodním dodavatelském řetězci;

J.

vzhledem k tomu, že EU uzavřela dohody o celní spolupráci a o vzájemné administrativní pomoci s Jižní Koreou, Kanadou, USA, Indií, Čínou a Japonskem;

K.

vzhledem k tomu, že obchodní partneři i nadále dovážejí většinu nelegálních nebo padělaných výrobků do Unie; vzhledem k tomu, že zatímco z Malajsie pochází zboží v hodnotě pouhých 2,5 milionu EUR, hodnota zboží pocházejícího z Číny přesahuje 300 milionů EUR a z Hongkongu 100 milionů EUR; vzhledem k tomu, že Bělorusko způsobilo EU jen za rok 2015 daňovou ztrátu ve výši 1 miliardy EUR tím, že vyváželo produkty, které zcela obcházely pravidla pro DPH a předpisy v oblasti veřejného zdraví;

L.

vzhledem k tomu, že podle poslední zprávy Komise o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány EU vzrostl mezi lety 2014 a 2015 počet padělků, které zadržely celní orgány, o 15 %; vzhledem k tomu, že na vnějších hranicích Unie bylo zadrženo více než 40 milionů výrobků v celkové hodnotě bezmála 650 milionů EUR, u nichž panovalo podezření, že došlo k porušení práv duševního vlastnictví;

M.

vzhledem k tomu, že mezinárodní zóny volného obchodu spolu se třetími zeměmi, jež jsou nejčastěji zdrojem nelegálního obchodu, představují potenciální zázemí pro setrvalé šíření obchodu s nelegálními výrobky v EU, což vede k intenzivnějším hraničním kontrolám, a proto by mohlo být vhodné provést jejich další konkrétní analýzu;

N.

vzhledem k tomu, že obchod s padělaným zbožím může přispívat k financování zločineckých organizací zapojených do terorismu, obchodu s drogami a zbraněmi, praní peněz a do obchodování s lidmi;

O.

vzhledem k tomu, že boj proti padělatelství je klíčový pro ochranu práv duševního vlastnictví v Evropě, ochranu know-how a podporu inovací;

P.

vzhledem k tomu, že celní systém hraje v oblasti bezpečnosti obzvláště důležitou roli, protože zabraňuje teroristickým organizacím přesouvat kapitál a narušuje jejich zdroje příjmů, jak je uznáno i v akčním plánu Komise pro zesílení boje proti financování terorismu;

Q.

vzhledem k tomu, že v globálním obchodním prostředí hrají celní orgány důležitou roli, neboť napravují škody, které způsobuje nezákonný obchod oficiální ekonomice, a současně přispívají k lepšímu pochopení tohoto fenoménu a k jeho potírání;

R.

vzhledem k tomu, že sítě nezákonných činností mají na ekonomiky členských států nepříznivý dopad, pokud jde o růst, pracovní místa, zahraniční investice, integritu trhů, hospodářskou soutěž, obchod a ztráty příjmů z cel, přičemž posledně jmenované ztráty hradí v konečném důsledku evropští daňoví poplatníci;

S.

vzhledem k tomu, že nezákonný obchod je pro podniky jedním z hlavních problémů a představuje závažnou hrozbu s narůstajícími globálními riziky, pokud jde o transparentnost, integritu a finanční hodnotu, neboť kopíruje využívání globálních obchodních systémů a dodavatelských řetězců;

T.

vzhledem k tomu, že mezinárodní organizovaná trestná činnost získává prostřednictvím nezákonných ekonomických a obchodních kanálů obrovské příjmy z padělání a nezákonného obchodu se zbraněmi a drogami;

U.

vzhledem k tomu, že zvyšující se výskyt pašování, obchodování s lidmi a dalších forem nedovoleného a nezákonného obchodu má nejen dopad na výběr cel v členských státech a na rozpočet EU, ale je také silně navázaný na organizovanou mezinárodní trestnou činnost, ohrožuje spotřebitele a má negativní dopad na fungování jednotného trhu, což narušuje rovné podmínky pro všechny konkurenční společnosti, zejména malé a střední podniky;

V.

vzhledem k tomu, že jak pro ochranu, tak pro podporu ekonomiky EU, stejně jako pro růst a vytváření pracovních míst má zásadní význam ochrana práv duševního vlastnictví;

1.

žádá Komisi, aby v zájmu koordinovaného, jednotného a účinného provádění nového systému zavedeného celním kodexem Unie úzce spolupracovala s členskými státy ve snaze zamezit nejednotnosti v postupech členských států po přechodném období, a to prostřednictvím společných základních pokynů pro všechny evropské celní orgány; žádá Komisi, aby v této souvislosti vypracovala analýzu podle referenčních kritérií a shromáždila informace o celních operacích a o vykonávacích řízeních, která se uplatňují v členských státech;

2.

zdůrazňuje, že neexistuje žádný systém, který by umožnil identifikovat a sledovat rozdíly ve způsobu, jakým celní orgány jednají s hospodářskými subjekty; vyzývá Komisi, aby od členských států vyžadovala konkrétní informace o typu a počtu celních kontrol na úrovni jednotlivých hlavních přístavů;

3.

vyzývá Komisi, aby pokračovala ve spolupráci s členskými státy a příslušnými zúčastněnými stranami z odvětví obchodu s cílem řešit stávající nedostatky v kontrolních systémech, rozvíjet dále zjednodušení celních postupů a snížit administrativní zátěž pro legitimní obchodníky usilující o jednodušší a bezpečnější obchodování a zároveň zajistit vhodnou, účinnou, efektivní a harmonizovanou kontrolu na hranicích EU a nezbytnou podporu pro příslušné orgány; zdůrazňuje, že účinná celní kontrola musí zaručit EU bezpečnost, bezpečnost spotřebitelů, dodržování požadavků na ochranu životního prostředí, předpisů v oblasti veřejného zdraví a hospodářských zájmů, se zvláštním důrazem na ochranu práv duševního vlastnictví a boj proti nezákonnému obchodu, terorismu, praní peněz, nezákonnému obchodování s volně žijícími a planě rostoucími druhy, daňovým únikům, nezákonnému obchodu s drogami a tabákovými výrobky, padělání léčiv a rovněž na boj proti všem formám nekalé konkurence, jíž mohou evropské podniky, které jsou v souladu s normami EU, čelit;

4.

zdůrazňuje, že je třeba dokončit práce na harmonizaci kontrol všech míst vstupu zboží do celní unie, zejména na základě stávajících evropských nástrojů;

5.

vyzývá Komisi, aby usilovala o větší spolupráci se soukromým sektorem při odhalování hospodářských subjektů, které se dopouštějí podvodů; zdůrazňuje, že je důležité zapojit do boje proti nezákonnému obchodu, a to včetně nezákonného obchodování s volně žijícími nebo planě rostoucími druhy a nelegálními výrobky z nich vyrobenými, zúčastněné strany ze soukromého sektoru;

6.

připomíná, že příležitost, kterou poskytl celní kodex Unie a jeho pravidla pro propojené informační systémy a elektronickou výměnu dat, by měla být využita k přístupu k údajům o spolehlivém a zákonném obchodu a jejich zpřístupnění prostřednictvím jiných kanálů než celních prohlášení, například prostřednictvím programů vzájemných mezinárodních výměn, jako je program oprávněných hospodářských subjektů nebo projekt inteligentních a bezpečných obchodních tras, s cílem usnadnit výměnu;

7.

připomíná, že vývoj požadovaných informačních systémů vyžaduje adekvátní financování, a vyzývá Komisi a členské státy, aby zajistily dostupnost prostředků pro nezbytné informační systémy, aby bylo možné splnit cíle strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel;

8.

žádá Komisi, aby prosazovala širší využití programu oprávněných hospodářských subjektů; zdůrazňuje význam propagování jeho přínosů pro obchod za současného zachování přísných pravidel souladu, jeho stability, spolehlivosti a souladu s celními předpisy třetích zemí při jednání o obchodních dohodách;

9.

žádá Komisi, aby v oblasti sdílení údajů koordinovala práci celních orgánů, místních agentur pohraniční stráže a zúčastněných stran v rámci EU i jejích obchodních partnerů a spolupracovala s nimi, zejména pokud jde o uznávání celních kontrol, důvěryhodných obchodních partnerů a mitigačních strategií k odstranění sítí nezákonného obchodu; vyzývá Komisi, aby zlepšila a posílila spolupráci mezi svými generálními ředitelstvími v celních záležitostech, a pokud to bude nutné, aby podporovala zlepšení koordinace mezi celními orgány a donucovacími orgány, zejména pokud jde o organizovanou trestnou činnost, bezpečnost a boj proti terorismu, a to jak na vnitrostátní úrovni, tak na úrovni EU;

10.

vyzývá Komisi, aby předložila sdělení o osvědčených postupech celní kontroly a prosazování obchodních pravidel, v přechodném období, s cílem poskytnout kompetentním kontrolním orgánům v členských státech referenční rámec, vyzdvihnout osvědčené postupy a výsledky, sestavit soubor klíčových ukazatelů výkonnosti pohyb a zanalyzovat pohyb padělaného zboží na hraničních místech;

11.

naléhavě vyzývá Komisi, aby pokračovala v práci na provádění strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel, zejména v oblastech dostupnosti údajů, přístupu k informacím pro účely řízení rizik v oblasti cel, výměny těchto informací a posílení kapacit;

12.

vyzývá Komisi, aby pravidelně informovala věcně příslušné výbory Evropského parlamentu o kontrole a hodnocení provádění strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel;

13.

naléhavě vyzývá Komisi, aby prozkoumala různé postupy celních kontrol v EU a jejich dopad na přesměrovávání obchodu, se zvláštním zaměřením na unijní cla na vnějších hranicích;

14.

bere na vědomí, že dnešní rozdílné celní postupy, zejména pokud jde o celní odbavení, revize, sankce a kontroly, způsobují roztříštěnost, další administrativní zátěž, prodlení, odchylky mezi členskými státy při výběru daní, narušení trhu a negativně ovlivňují životní prostředí; zdůrazňuje, že tyto rozdílné celní postupy mohou často umožňovat přístup k některým přístavům s nezákonně jednajícími subjekty dovážejícími padělky nebo podhodnocené zboží na úkor jiných přístavů, což vede k tomu, že zboží je do své cílové destinace dopravováno po neobvyklé trase a o celní odbavení se žádá v jiném členském státě, než který toto zboží dováží, ať už proto, aby byla nižší pravděpodobnost, že bude zboží podrobeno kontrole, nebo aby se zkomplikovalo jakékoli případné řízení o vymáhání; žádá proto Komisi, aby provedla analýzu tohoto problému vyhledávání nejvhodnějšího soudního prostředí (tzv. forum shopping) a posoudila jeho dopad na obchod, příjmy z daní, změny klimatu a cla;

15.

připomíná členským státům a Komisi, že je důležité včas zajistit dostatečné zdroje pro nezbytné informační systémy, aby mohly být naplněny cíle strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel a zároveň aby byla zajištěna interoperabilita systémů ve prospěch celních orgánů, řádně jednajících obchodníků a v konečném důsledku i ve prospěch spotřebitelů a aby se podporovala tvorba pracovních míst a hospodářského růstu v EU;

16.

zdůrazňuje, že je třeba v rámci celního pracovního prostředí pokročit od současné strategie „méně papírů“ k elektronickému pracovnímu prostředí, tzn. bez využívání tištěných dokumentů;

17.

žádá Komisi, aby při odstraňování nedostatků systémů celní kontroly úzce spolupracovala s členskými státy, OECD a Světovou celní organizací (WCO), a to tak, že zajistí, aby systematičtěji koordinované kontroly na základě posouzených rizik, které se budou zakládat na harmonizovaných kritériích pro kontroly, osvědčených postupech, společných řízeních a pracovních metodách v oblasti jak provozní doby, tak v oblasti hospodářských a lidských zdrojů a interoperabilních informačních systémů, s včasnou a náležitou podporou poskytovanou dalšími příslušnými orgány, bránily nezákonnému obchodu, padělávání a podvodům; v této souvislosti připomíná, že je důležité, aby všechny celní a pohraniční orgány EU měly vyšetřovací pravomoci a aby jejich provozovatelé byli odpovídajícím způsobem proškoleni;

18.

vyzývá celní orgány členských států, aby za účelem spolupráce s donucovacími orgány na identifikaci anomálií v určování obchodních cen proaktivně využívaly systémy pro sdílení elektronických údajů a bojovaly tak proti nezákonným finančním tokům a praní peněz založenému na obchodu;

19.

vyzývá Komisi, aby zajistila, že postupné zavedení celního kodexu Unie přinese přidanou hodnotu hospodářským subjektům a zároveň nastaví rovné podmínky napříč Unií, a to vše, aniž by zjednodušení celních postupů vytvořilo nedostatky v celních systémech kontroly a řízení rizik, jež by mohly bránit účinnému boji proti nezákonnému obchodu; považuje za zásadní, aby byly právní předpisy EU o clech harmonizovány, a vybízí Komisi a členské státy, aby pravidelně kontrolovaly evropské předpisy a jejich jednotné provádění příslušnými orgány, což zároveň usnadní mezinárodní obchod a omezí protiprávní nadnárodní činnost;

20.

naléhavě vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy dále pracovala na sdílení osvědčených postupů v oblasti sladění celních postupů a DPH a aby spolupracovaly s různými příslušnými orgány, a pokud to bude zapotřebí, aby pracovaly na sjednocení cel a DPH, s cílem zajistit synergie, a to i při hledání a uplatňování právních a praktických řešení problémů a výzev spojených s malými zásilkami, elektronickým obchodováním a zjednodušeními;

21.

vyzývá Komisi, aby s ohledem na článek 23 dohody o usnadnění obchodu Světové obchodní organizace, který vyzývá ke zřízení orgánu na usnadnění obchodu, zvážila přenesení odpovědnosti celních orgánů z vnitrostátní úrovně na úroveň EU, pokud jde o zajištění harmonizovaného zacházení kontrolních orgánů v místech vstupu na území EU, sledování výkonu a činnosti celních správ a shromažďování a zpracovávání celních údajů;

22.

vyzývá dále Komisi, aby lépe vypracovala podrobnou analýzu nákladů a přínosů dopadů harmonizace prosazování trestních sankcí, které členské státy využívají jako nástroj boje proti nezákonným obchodním aktivitám, a aby v případě potřeby předložila návrh obsahující harmonizovaná pravidla, přičemž musí být vždy dodržena zásada subsidiarity, pokud jde o vymezení těchto sankcí a trestných činů v případech nadnárodní trestné činnosti;

23.

vybízí Komisi a členské státy, aby rozvíjely a více podporovaly možnosti společné odborné přípravy celníků v členských státech; zdůrazňuje, že harmonizace úrovně odborné přípravy celníků v Evropě přispěje k účinnému provádění celního kodexu Unie;

24.

žádá Komisi, aby posílila spolupráci se zúčastněnými stranami z odvětví mezinárodního obchodu a zástupci obchodní veřejnosti, aby bylo možné řešit veškeré problémy s prováděním celního kodexu Unie, včetně různých a rozdílných vnitrostátních předpisů, způsobů a metod podávání zpráv a zájmů malých a středních podniků, které jsou zapojené do obchodu se třetími zeměmi;

25.

připomíná, že jisté firmy, které se dopouštějí podvodů a jejichž sídlo se nachází ve třetích zemích, využívají elektronický obchod k prodeji padělaného zboží evropským spotřebitelům a že za některé zboží mohou být účtovány nižší částky, než je minimální cena, s cílem vyhnout se kontrole orgánů, anebo se možná tyto firmy snaží využít rozdílů ve fakturaci, celních předpisech a sankcích; žádá Komisi, aby podrobněji prošetřila tyto problémy a zamyslela se nad tím, jak nejlépe řešit rizika související s elektronickým obchodem, a aby úzce spolupracovala se všemi zúčastněnými subjekty, včetně přepravních společností a kurýrních služeb, s cílem podpořit členské státy v boji proti této praxi, aniž by docházelo k vytváření překážek růstu elektronického obchodu nebo bránění legitimnímu obchodu;

26.

naléhavě vyzývá Komisi, aby společně s členskými státy zajistila, že EU provede v plném rozsahu dohodu Světové obchodní organizace o usnadnění obchodu a bude i nadále podporovat její provedení dalšími členy Světové obchodní organizace ve prospěch evropských vývozců, a to i přispíváním k úsilí rozvojových zemí, v zájmu usnadnění obchodu na celém světě;

27.

vybízí Komisi, aby posílila mezinárodní spolupráci v zájmu dalšího provádění strategie a akčního plánu EU pro řízení rizik v oblasti cel v dodavatelském řetězci;

28.

vyzývá Komisi, aby rozvíjela spolupráci v celních záležitostech se svými hlavními obchodními partnery a jejich celními orgány a aby se zapojila do dialogu s hlavními zeměmi původu padělaného zboží s cílem spolupracovat v boji proti nezákonným finančním tokům, praní peněz, korupci v obchodu, daňovým podvodům a únikům, organizované trestné činnosti a terorismu, které ohrožují zdraví a bezpečnost spotřebitelů a zároveň společnost a trh, což poškozuje hospodářství, a dále usnadňovat dvoustranný obchod nad rámec striktních závazků přijatých v souvislosti s dohodou o usnadnění obchodu; poukazuje na to, že toho lze dosáhnout zahrnutím bodů usnadňujících obchod, jako jsou např. standardizovaná pravidla týkající se metod, transparentnosti, integrity a odpovědnosti celních postupů, a zahrnutím kapitol pro boj proti podvodům a proti padělání do všech jednání o dohodách o volném obchodu, nebo prostřednictvím zvláštních celních dohod;

29.

vyzývá Komisi, aby pokračovala v celní spolupráci se třetími zeměmi a zónami volného obchodu, které jsou nejčastěji zdrojem nezákonného obchodu, v oblasti práv duševního vlastnictví a aby tuto spolupráci dále rozvíjela; domnívá se v této souvislosti, že je nezbytné podporovat jak administrativní spolupráci mezi celními orgány na mezinárodní úrovni, tak rozvoj partnerství se soukromými podniky, aby bylo možné bojovat proti porušování celních předpisů a obcházení daňových povinností;

30.

vyzývá Komisi, aby posílila spolupráci s Úřadem Evropské unie pro duševní vlastnictví (EUIPO), a zejména s Evropským střediskem pro sledování porušování práv duševního vlastnictví, s cílem podpořit iniciativy na prosazování práv duševního vlastnictví, jako je např. usnadňování postupů pro držitele práv prostřednictvím elektronické výměny dat, z nichž by mohly rovněž těžit i malé a střední podniky, a učinit z boje proti padělání a podvodům jednu z priorit Světové obchodní organizace, OECD a Světové celní organizace, pokud jde o práci v této oblasti; zdůrazňuje proto, že stávající nařízení o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány hraje důležitou úlohu v boji proti padělání (zneužívání práv k ochranné známce), pirátství (porušování autorských práv) a pašování citlivého zboží, stejně jako v oblasti zeměpisných označení, označení původu a nezákonném obchodu; domnívá se, že je nezbytně nutné, aby bylo toto nařízení spolu se směrnicí o dodržování práv duševního vlastnictví řádně prováděno napříč Unií, a že nezbytné prosazování celními orgány je prováděno způsobem, který nebrání řádně jednajícím obchodníkům provozovat svou činnost v dobré víře;

31.

žádá Komisi, aby lépe koordinovala ochranu zeměpisných označení potravinářsko-zemědělských výrobků v rámci samotné Komise a rovněž v rámci úřadu EUIPO, neboť se jedná o skutečnou přidanou hodnotu na vnějších trzích; připomíná Komisi, že je důležité vytvořit stejně ambiciózní systém zeměpisných označení jiných než potravinářsko-zemědělských výrobků; připomíná, že vytvoření systému ochrany i jiných než zemědělských produktů pomocí zeměpisných označení, který by byl jednotný, jednoduchý a transparentní a správně a finančně nezávazný, představuje příležitost pro malé a střední podniky a posílilo by to postavení EU při mezinárodních obchodních jednáních;

32.

konstatuje, že celní orgány čelí problémům nového typu, jež se týkají jak nových způsobů obchodování, tak bezpečnosti a ochrany zboží v souladu s dovozními postupy, ale čelí také problémům při mezinárodním tranzitu směřujícím do Evropy;

33.

konstatuje, že celní postupy musí být efektivní nejen proto, aby se usnadnil obchod, ale také pro účely účinného a účelného vymáhání práva, pokud jde o padělané a pašované zboží, které se dostává do EU a které podléhá spotřební dani; domnívá se, že celní orgány se musí rozhodovat, zda dát přednost bezpečnému pohybu zboží ochraňujícímu zákazníky v rámci EU, nebo provádění ustanovení obchodních dohod;

34.

je toho názoru, že při tranzitu zboží, zejména při přepravě a přepravních úkonech v přístavech a na hranicích, má prvořadý význam má kvalita a dobré fungování celních kontrol a tyto kontroly se musí zlepšit; lituje, že v současnosti existuje v rámci Unie skutečný rozdíl v typu kontrol, což zvýhodňuje některé přístupové cesty, zejména přístavy, na úkor ostatních, u nichž se provádějí kontroly přísněji; domnívá se, že je potřeba zajistit, aby členské státy rozvíjely moderní, technologicky vyspělé kontrolní strategie založené na řízení rizik s cílem uplatňovat jednotné a standardizované postupy při kontrolách v přístavech a na hranicích;

35.

domnívá se, že členské státy by se měly při celních kontrolách a v nejvyšší míře i při dalších relevantních hraničních kontrolách zaměřit na vysoce rizikové zásilky, které jsou vybírány náhodně na základě společných kritérií, včetně kritérií souvisejících s povahou a popisem zboží, zemí původu, zemí, z níž bylo zboží odesláno, hodnotou zboží, stupněm dodržování právních předpisů ze strany obchodníků a způsobem dopravy;

36.

podporuje veškeré úsilí o prosazování integrity v mezinárodním obchodě s přechodem k dosažení plně elektronického celního řízení v EU do roku 2020, jak je stanoveno v novém celním kodexu Unie, což zvýší transparentnost kontrol vzorků zboží a kontejnerů;

37.

domnívá se, že mezi Evropským úřadem pro boj proti podvodům (OLAF), celními orgány a orgány dozoru nad trhem je nutná lepší koordinace, nejen v zájmu boje proti padělání, ale i pro zamezení obchodu s nelegálními výrobky, který porušuje zákony na ochranu duševního vlastnictví v EU;

38.

zdůrazňuje úlohu úřadu OLAF při vyšetřování úniků dovozních cel (včetně běžného, antidumpingového a vyrovnávacího cla) u všech typů komodit a zboží – zejména zahrnujících nepravdivá prohlášení o původu zboží (u preferenčních i nepreferenčních režimů), podhodnocení a špatný popis zboží; vyzývá úřad OLAF, aby hrál aktivnější roli při koordinaci souvisejících vyšetřování ze strany národních celních správ členských států EU a dalších partnerů uvnitř i vně EU;

39.

poukazuje na to, že při zajišťování veřejných financí v EU hrají důležitou roli pravidelné společné celní operace, které dokážou zjistit rizika na konkrétních obchodních trasách a chrání občany a řádné podnikání tím, že brání vstupu nelegálních výrobků do EU; vyzývá úřad OLAF, aby zintenzivnil poskytování podpory celním orgánům členských zemí EU i některým třetím zemím za účelem provádění většího počtu společných celních operací, a to pomocí své technické infrastruktury, nástrojů informačních technologií a komunikačních nástrojů a strategické analýzy, administrativní a finanční podpory, s cílem zlepšit účinnost celních služeb při provádění cílených kontrol na evropské úrovni;

40.

je přesvědčen, že Komise by měla na základě standardizovaného posouzení rizik lépe monitorovat země, které těží z výhod preferenčního zacházení, a to zejména za účelem ověření, zda jsou dodržována pravidla původu a kumulace; v této souvislosti se domnívá, že kontrola původu dovážených produktů a přiměřenosti dokumentů zaručujících preferenční zacházení by měla být klíčovým prvkem kontrolních strategií a sledovatelnosti;

41.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě a Komisi.

(1)  Úř. věst. C 80, 19.3.2013, s. 1.

(2)  Úř. věst. C 407, 4.11.2016, s. 18.

(3)  Úř. věst. L 269, 10.10.2013, s. 1.

(4)  Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 1.

(5)  Úř. věst. L 343, 29.12.2015, s. 558.

(6)  Úř. věst. L 69, 15.3.2016, s. 1.

(7)  Úř. věst. L 99, 15.4.2016, s. 6.

(8)  Úř. věst. L 181, 29.6.2013, s. 15.

(9)  Viz zpráva A8-0239/2016.

(10)  Úř. věst. L 83, 27.3.2015, s. 16.

(11)  Přijaté texty, P8_TA(2017)0011.


Top