Access to European Union law
<a href="https://eur-lex.europa.eu/content/help/eurlex-content/experimental-features.html" target="_blank">More about the experimental features corner</a>
Choose the experimental features you want to try
EUR-Lex
Access to European Union law

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

You are here
Use quotation marks to search for an "exact phrase". Append an asterisk (*) to a search term to find variations of it (transp*, 32019R*). Use a question mark (?) instead of a single character in your search term to find variations of it (ca?e finds case, cane, care).
Search tips
Need more search options? Use the Advanced search

Document 52017AR5833

Stanovisko Evropského výboru regionů Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem

COR 2017/05833

Úř. věst. C 361, 5.10.2018, pp. 72–77 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

5.10.2018   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 361/72

Stanovisko Evropského výboru regionů Návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem

(2018/C 361/09)

Zpravodaj:

Mauro D’ATTIS (IT/ELS), člen rady obce Roccafiorita (provincie Messina)

Odkaz:

návrh směrnice Evropského parlamentu a Rady, kterou se mění směrnice 2009/73/ES o společných pravidlech pro vnitřní trh se zemním plynem

COM(2017) 660 final

I.   DOPORUČENÉ POZMĚŇOVACÍ NÁVRHY

Pozměňovací návrh 1

3. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Cílem této směrnice je vyřešit zbývající překážky dokončení vnitřního trhu se zemním plynem, které plynou z absence používání tržních pravidel Unie na plynovody vedoucí do třetích zemí a z nich. Díky změnám zavedeným touto směrnicí budou pravidla, která platí pro plynovody pro přepravu plynu mezi dvěma či několika členskými státy, v rámci Unie platit i pro plynovody vedoucí do třetích zemí a z nich. Zajistí se tak soulad právního rámce v Unii a současně se zamezí narušování hospodářské soutěže na vnitřním energetickém trhu Unie. Zároveň se posílí transparentnost a účastníkům trhu, zejména investorům do infrastruktury pro zemní plyn a uživatelům sítí, se poskytne právní jistota ohledně použitelného právního režimu.

Cílem této směrnice je vyřešit zbývající možné překážky dokončení vnitřního trhu se zemním plynem, které plynou z absence používání tržních pravidel Unie na plynovody vedoucí do třetích zemí a z nich. Díky změnám zavedeným touto směrnicí budou pravidla, která platí pro plynovody pro přepravu plynu mezi dvěma či několika členskými státy, v rámci Unie platit i pro plynovody vedoucí do třetích zemí a z nich , včetně teritoriálních vod a výlučných ekonomických zón členských států . Zajistí se tak soulad právního rámce v Unii a současně se zamezí narušování hospodářské soutěže na vnitřním energetickém trhu Unie. Zároveň se posílí transparentnost a účastníkům trhu, zejména investorům do infrastruktury pro zemní plyn a uživatelům sítí, se poskytne právní jistota ohledně použitelného právního režimu.

Odůvodnění

Výbor regionů se domnívá, že by v souladu se zásadami nezbytnosti, proporcionality a subsidiarity a s ohledem na obecný cíl EU týkající se bezpečnosti dodávek plynu nemělo být rozšíření ustanovení třetí směrnice omezeno na případy, kdy je to naprosto nezbytné.

Pozměňovací návrh 2

4. bod odůvodnění

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

Aby se zohlednila předchozí absence zvláštních pravidel Unie platných pro plynovody vedoucí do třetích zemí a z nich, měly by mít členské státy možnost udělovat výjimky z některých ustanovení směrnice 2009/73/ES plynovodům, které jsou ke dni vstupu této směrnice v platnost dokončeny. Pro plynovody vedoucí do třetích zemí a z nich by mělo být upraveno příslušné datum pro použití modelů oddělení jiných než oddělení vlastnictví.

Aby se zohlednila předchozí absence zvláštních pravidel Unie platných pro plynovody vedoucí do třetích zemí a z nich, měly by mít členské státy možnost udělovat výjimky z některých ustanovení směrnice 2009/73/ES plynovodům, které jsou ke dni vstupu této směrnice v platnost dokončeny. Každou takovou výjimku schválí Komise. Pro plynovody vedoucí do třetích zemí a z nich by mělo být upraveno příslušné datum pro použití modelů oddělení jiných než oddělení vlastnictví.

Odůvodnění

evidentní

Pozměňovací návrh 3

Článek 1

Bod 1

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

1)

v článku 2 se bod 17 nahrazuje tímto:

„17.

‚propojovacím vedením‘ dálkový přepravní plynovod, který překračuje nebo přesahuje hranice mezi členskými státy nebo mezi členskými státy a  třetími zeměmi až po hranice jurisdikce Unie ;“;

1)

v článku 2 se bod 17 nahrazuje tímto:

„17.

‚propojovacím vedením‘ dálkový přepravní plynovod, který překračuje nebo přesahuje hranice mezi členskými státy nebo – výlučně v případě, že pevná denní technická kapacita všech stávajících infrastruktur spojujících Evropskou unii s třetí zemí, z níž podle potvrzení agentury vede příslušná infrastruktura (dokončená až po datu přijetí této směrnice), už (nebo v součtu s kapacitou příslušné nové infrastruktury) překračuje podle potvrzení agentury 40 % celkové pevné denní technické kapacity infrastruktury (včetně terminálů LNG v Evropské unii) spojujících Evropskou unii nebo rizikovou skupinu definovanou v Příloze I nařízení 2017/1938 s třetími zeměmi  – mezi členskými státy a  třetí zemí “

Odůvodnění

Stejné jako ve 3. bodu odůvodnění. 40 % je prahová hodnota, kterou, jak potvrdil Evropský soud, Komise v praxi obvykle používá pro dominantní postavení (vyvratitelný předpoklad). Tento přístup navíc také více respektuje čl. 194 odst. 2 druhý pododstavec a čl. 3 odst. 2 SFEU, pokud jde o rozdílné pravomoci Evropské komise a členských států v oblasti energetiky, a zásadu subsidiarity. Rizikové skupiny definované v Příloze I nařízení (EU) 2017/1938 jsou i nadále základem systému EU v oblasti bezpečnosti dodávek zemního plynu, neboť jsou vytvořeny k řešení významných nadnárodních rizik. Zejména dvě rizikové skupiny (Ukrajina a Běloruska) mohou být ovlivněny projektem Nord Stream.

Pozměňovací návrh 4

Článek 1

Bod 4

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

4)

článek 36 se mění takto: a) v odstavci 3 se doplňuje druhá věta, která zní: „ „Jestliže příslušná infrastruktura spadá do jurisdikce členského státu a třetí země (nebo několika třetích zemí), konzultuje vnitrostátní regulační orgán před přijetím rozhodnutí příslušné orgány daných třetích zemí.“; b) v odst. 4 druhém pododstavci se doplňuje druhá věta, která zní: „Jestliže příslušná infrastruktura spadá i do jurisdikce jedné nebo několika třetích zemí, konzultují vnitrostátní regulační orgány členských států před přijetím rozhodnutí příslušné orgány třetích zemí s cílem zajistit v případě dané infrastruktury jednotné uplatňování této směrnice až po hranice jurisdikce Unie.“;

4)

článek 36 se mění takto: a)  v odstavci 1 se písmeno a) nahrazuje tímto: „a) investice musí zlepšit hospodářskou soutěž v dodávkách plynu a zvýšit bezpečnost dodávek, přičemž v případě infrastruktury vedoucí do třetích zemí a z nich se zohlední rovněž struktura příslušné nabídky a přístup k vývozním/dovozním plynovodům v těchto třetích zemích; b) v odstavci 3 se doplňuje druhá věta, která zní: „ „Jestliže příslušná infrastruktura spadá do jurisdikce členského státu a třetí země (nebo několika třetích zemí), konzultuje vnitrostátní regulační orgán před přijetím rozhodnutí příslušné orgány daných třetích zemí.“; c) v odst. 4 druhém pododstavci se doplňuje druhá věta, která zní: „Jestliže příslušná infrastruktura spadá i do jurisdikce jedné nebo několika třetích zemí, konzultují vnitrostátní regulační orgány členských států před přijetím rozhodnutí příslušné orgány třetích zemí s cílem zajistit v případě dané infrastruktury jednotné uplatňování této směrnice až po hranice jurisdikce Unie.“;

Odůvodnění

Cílem tohoto pozměňovacího návrhu je vytvořit při posuzování možného vydání výjimky možnost lépe a podrobněji zvážit také faktory (komodity/kapacity) v zahraničí, které jsou podstatné pro kontrolu dovozních a vývozních infrastruktur podle článku 36, tj. existenci dominantního postavení na úrovni dodávek/přepravy.

Pozměňovací návrh 5

Článek 1

Bod 7

Text navržený Komisí

Pozměňovací návrh VR

7)

v článku 49 se doplňuje nový odstavec 9, který zní: „V případě plynovodů vedoucích do třetích zemí a z nich dokončených před dnem [OP: datum vstupu této směrnice v platnost] mohou členské státy rozhodnout o udělení výjimek z článků 9, 10, 11 a 32 a z čl. 41 odst. 6, 8 a 10 pro úseky těchto plynovodů mezi hranicí jurisdikce Unie a prvním propojovacím bodem, nebude-li tato výjimka na úkor hospodářské soutěže nebo účinného fungování vnitřního trhu se zemním plynem v Unii nebo bezpečnosti dodávek v Unii. Výjimka je časově omezená a  může být vázána na podmínky přispívající ke splnění výše uvedených podmínek. Jestliže daný plynovod spadá do jurisdikce více než jednoho členského státu, rozhodne o výjimce pro plynovod členský stát, v jehož jurisdikci se nachází první propojovací bod. Členské státy zveřejní veškerá rozhodnutí o výjimkách přijatá podle tohoto odstavce do jednoho roku po vstupu této směrnice v platnost.“

7)

v článku 49 se doplňuje nový odstavec 9, který zní: „V případě plynovodů vedoucích do třetích zemí a z nich dokončených před dnem [OP: datum vstupu této směrnice v platnost] mohou členské státy rozhodnout o udělení výjimek z článků 9, 10, 11 a 32 a z čl. 41 odst. 6, 8 a 10 pro úseky těchto plynovodů mezi hranicí jurisdikce Unie a prvním propojovacím bodem, nebude-li tato výjimka na úkor hospodářské soutěže nebo účinného fungování vnitřního trhu se zemním plynem v Unii nebo bezpečnosti dodávek v Unii. Výjimka je časově omezená , skončí nejpozději do [3 let ode dne vstupu této pozměňující směrnice v platnost] a  bude vázána na podmínky přispívající ke splnění výše uvedených podmínek. Jestliže daný plynovod spadá do jurisdikce více než jednoho členského státu, rozhodne o výjimce pro plynovod členský stát, v jehož jurisdikci se nachází první propojovací bod. Příslušný orgán Komisi neprodleně oznámí rozhodnutí společně se všemi důležitými informacemi, které se k němu vztahují. Komise může ve lhůtě 2 měsíců od oznámení přijmout rozhodnutí ukládající členskému státu, aby rozhodnutí o udělení výjimky změnil nebo zrušil. Členské státy zveřejní veškerá rozhodnutí o výjimkách přijatá podle tohoto odstavce do jednoho roku po vstupu této směrnice v platnost.“

Odůvodnění

V zájmu právní jistoty je důležité stanovit jasnou lhůtu pro výjimky.

II.   POLITICKÁ DOPORUČENÍ

EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

Obecné připomínky

1.

 připomíná, že místní a regionální orgány nesou v mnoha případech hlavní odpovědnost za poskytování a/nebo distribuci energie, za plánování a ochranu životního prostředí a za zvyšování bezpečnosti dodávek energie; jsou partnery pro občany, podniky a vnitrostátní orgány v oblasti zásobování energií;

2.

 úvodem uvádí, že dostupnost dostatečného množství zemního plynu za přijatelné ceny, od spolehlivých dodavatelů a prostřednictvím moderní, bezpečné a odolné dovozní infrastruktury je základem udržitelné životní úrovně místních a regionálních komunit a rovněž zásadním zdrojem pro podnikatelské aktivity, které přispívají k zajištění důstojné práce jejich členů, a že se Evropská unie zavázala ke snížení emisí skleníkových plynů do roku 2050 o 80–95 % ve srovnání s hodnotami z roku 1990 (1);

3.

 připomíná, že se v nadcházejících letech očekává další růst potřeby zemního plynu dovezeného do EU, neboť se na jedné straně očekává růst domácí poptávky a na druhé straně pokles jeho produkce v EU. Zdůrazňuje, že infrastrukturní projekty poskytující přístup jediného dodavatele k více než 40 % dovozní kapacity EU nebo příslušné rizikové skupiny definované v Příloze I nařízení (EU) 2017/1938, jako např. Nord Stream 2, ohrožují bezpečnost dodávek energie a rozvoj vnitřního trhu. V zájmu zmírnění rizik je nutné v plném rozsahu dodržovat požadavky směrnice o zemním plynu, zejména s ohledem na přístup třetích stran, oddělení (unbundling) a transparentní, nediskriminační a náklady odrážející sazby;

4.

 zdůrazňuje, že vnitřní trh se zemním plynem v EU se vyvíjí a závisí na rozhodnutích zlepšujících likviditu na trzích s touto komoditou a diverzifikaci příslušných zdrojů a rovněž na vývoji dovozních kapacit, mj. za účelem snížení hladiny cen zemního plynu pro občany místních a regionálních komunit;

5.

 konstatuje, že trh se zemním plynem je charakterizován vysokou vzájemnou závislostí mezi trhem s touto komoditou a trhem se související kapacitou. Na obou trzích funguje stejná poptávka, a to poptávka přepravců, kteří zajišťují propojení mezi zdroji komodity (naleziště uvnitř nebo vně EU a terminály pro zkapalnění zemního plynu, LNG) a lokální poptávkou po ní v EU;

6.

 opakuje proto, že nové předpisy (s ohledem na vlastnosti trhu spojeného s rozvojem příslušných infrastruktur energetické unie EU zaměřené na bezpečnou, konkurenceschopnou a udržitelnou energetiku (nízkouhlíková Evropa do roku 2050) a založené na zásadě volného trhu a zásadě solidarity) musí být posuzovány pozorně, v dlouhodobé perspektivě spíše než řešeny ad hoc;

7.

 poukazuje na to, že je to ještě důležitější vzhledem k dopadu, který má vyústění plynovodů z třetích zemí na území EU na dané místní a regionální komunity z hlediska investic a průmyslových iniciativ;

8.

 připomíná, že místní a regionální komunity mohou také pociťovat dopad na životní prostředí, ačkoli pro podmořské plynovody platí přísné evropské i mezinárodní právní předpisy týkající se životního prostředí, včetně úmluvy z Espoo, a nehodovost na zařízeních zemního plynu – v porovnání s jinou energetickou infrastrukturou – je velmi malá;

Konkrétní doporučení

9.

 zdůrazňuje, že aby EU za těchto podmínek dosáhla výše uvedených cílů, potřebuje: 1) plyn původem mimo EU (od současných dodavatelů a výhledově od potenciálních dodavatelů, s nimiž je třeba podporovat propojení) a 2) nezávislost na konkrétních výrobcích/zemích, přičemž stejně jako u každé legislativní iniciativy je nutné brát v úvahu obě tato objektivní omezení;

10.

 připomíná (2) svůj názor, že nové projekty v oblasti energetiky v Evropě by se měly zaměřovat na diverzifikaci dodávek energie a neměly by ohrožovat status tranzitních zemí, mj. zemí evropské politiky sousedství;

11.

 uznává, že některé nedávné iniciativy týkající se infrastruktury pro dovoz zemního plynu, zejména Nord Stream 2, sice přispěly k nárůstu zásobovacích tras, ale mohly by představovat problém v oblasti bezpečnosti dodávek v některých dalších členských státech a zejména v některých místních a regionálních komunitách, a zdůrazňuje, že tyto problémy je potřeba řešit na základě zásady solidarity, vnitřního trhu v EU a na regionální úrovni, jakož i na základě posuzování rizik jak v oblasti bezpečnosti dodávek, tak bezpečnosti zařízení jako takových, a to v souladu s příslušnými pravidly EU;

12.

 připomíná v tomto ohledu dřívější obavy z posílení dominantního postavení některých mimounijních dodavatelů zemního plynu a z následného narušení cen a ohrožení, jež by z iniciativ, jako je např. Nord Stream 2, mohlo vyplývat pro nezbytnou diverzifikaci mimounijních energetických zdrojů EU;

13.

 oceňuje proto tuto legislativní iniciativu Komise, ale zdůrazňuje význam nezbytného posouzení dopadů v souladu s interinstitucionální dohodou o zdokonalení tvorby právních předpisů (3);

14.

 upřesňuje však, že řešení musí vždy nutně zohlednit celkový zájem EU a vytvoření energetické unie, což je pro všechny členské státy nejvyšším zájmem, a rovněž nutnost dodržovat vedle zásady solidarity i zásady proporcionality a subsidiarity, přičemž subsidiaritu považuje senát jednoho z členských států v tomto případě za ohroženou;

15.

 konstatuje, že z tohoto pohledu a s přihlédnutím k výše uvedenému propojení mezi kapacitou (dovozní infrastruktura) a komoditou (zemním plynem) je třeba upřednostnit řešení, která zabrání odrazování od investic do nových dovozních struktur (například podmořské systémy směřující z Blízkého východu do Řecka, jež by mohly přispět k diverzifikaci zdrojů dodávek pro členské státy z jihovýchodní Evropy) nebo ztíží provoz těch stávajících, protože to by mohlo mít paradoxní účinek: snížily by se možnosti dovozu a zvýšila se tak závislost EU na současných dodavatelích;

16.

 zdůrazňuje, že zaujetí výše popsaného přístupu, který nebude odrazovat od nových investic a nadměrně nezvýší administrativní zátěž spojenou se správou stávající dovozní infrastruktury, by pomohlo zmírnit obavy z možného negativního a neočekávatelného dopadu navrhované směrnice na trh a na jeho účastníky, jak byly formulovány v průběhu konzultací zahájených Komisí;

17.

 připomíná zejména to, jak si zainteresovaná strana – sdružení Eurogas – v této věci stěžovala na: 1) dopad zpětných účinků návrhu na bezpečnost již provedených investic do stávajících infrastruktur (s ohledem na právní rámec a časový horizont, které by byly pozměněny ex post) a na legitimní očekávání investorů; 2) právní obtíže (dle mezinárodního práva) a politické problémy spojené s opětovným vyjednáváním příslušných stávajících mezivládních dohod s třetími státy bez jejich souhlasu; 3) nebezpečí, která mohou z výše uvedených skutečností a také z potíží s novými plynovody vyplynout pro budoucí bezpečnost dodávek do EU;

18.

 na základě výše uvedených skutečností a v souladu se zásadami solidarity, proporcionality a subsidiarity v jejich neoddělitelné jednotě pokládá za vhodné navrhnout změny, které: 1) umožní orgánům EU vyhnout se problémům, jež by některým členským státům mohly způsobit iniciativy jiných členských států v oblasti infrastruktury, jejichž vlivem může dojít k posílení dominantního postavení nebo omezení diverzifikace energetických zdrojů EU z třetích zemí, jak je uvedeno v odstavci 10, nebo tyto problémy řešit; 2) ochrání EU jako celek před riziky nejistoty dodávek do EU; 3) zajistí soulad se stávajícím právním rámcem EU a s mezinárodními závazky;

19.

 v tomto ohledu vyzývá Komisi, aby v souvislosti s územním rozšířením navrhované směrnice na teritoriální vody ověřila nezbytný soulad (a následně upravila toto rozšíření) s ustanoveními Úmluvy Organizace spojených národů o mořském právu z Montego Bay (UNCLOS);

20.

 zdůrazňuje, že výše uvedený přístup umožňuje důsledně sladit potřebné politické reakce s nezbytným dodržováním právních omezení interního práva EU v oblasti pohybu kapitálu a mezinárodního práva (UNCLOS, WTO, pravidla pro ochranu investic);

21.

 zdůrazňuje úsilí, které při plnění své úlohy v této záležitosti hodlá vyvíjet s cílem nalézt řešení uvedených problémů na úrovni Unie, doufá, že stejné úsilí vyvinou i ostatní instituce EU, a vybízí je, aby přijaly navrženou změnu.

V Bruselu dne 16. května 2018.

předseda Evropského výboru regionů

Karl-Heinz LAMBERTZ

(1)  Energetický plán do roku 2050 (COM(2011) 885 final).

(2)  CIVEX-VI/011.

(3)  Interinstitucionální dohoda mezi Evropským parlamentem, Radou Evropské unie a Evropskou komisí o zdokonalení tvorby právních předpisů (Úř. věst. L 123, 12.5.2016, s. 1).

Top