(-1)

Cílem této směrnice je stanovit opatření k ochraně životního prostředí a lidského zdraví tím, že se zamezí nepříznivým dopadům produkce odpadu a nakládání s ním nebo že se tyto dopady omezí a že se sníží celkové dopady využívání zdrojů a zvýší se účinnost tohoto využívání a zajistí se, aby byl odpad považován za zdroj, a to s cílem přispět k vytvoření oběhového hospodářství v Unii.

(-1a)

Vzhledem k závislosti Unie na dovozu surovin a k tomu, že v dohledné době dojde k rychlému vyčerpání značného množství přírodních zdrojů, je opětovné získání co největšího množství těchto zdrojů v rámci Unie a urychlení přechodu k oběhovému hospodářství velmi důležitým úkolem.

(-1b)

(-1c)

Nakládání s odpady by mělo být přeměněno na udržitelné nakládání s materiály. Příležitost k tomu nabízí přepracování směrnice 2008/98/ES.

(-1d)

V zájmu úspěšného přechodu na oběhové hospodářství je nezbytné plně provést akční plán „Uzavření cyklu – akční plán EU pro oběhové hospodářství“, jakož i přezkoumat a v plném rozsahu provést směrnice týkající se odpadu. Tento akční plán by měl rovněž posílit soudržnost, soulad a součinnost mezi oběhovým hospodářstvím a politikami v oblasti energetiky, klimatu, zemědělství, průmyslu a výzkumu.

(-1e)

Dne 9. července 2015 přijal Evropský parlament usnesení o účinném využívání zdrojů: směrem k oběhovému hospodářství  (1a) , v němž zejména zdůraznil, že je třeba stanovit závazné cíle v oblasti snižování množství odpadu, přijmout opatření k předcházení vzniku odpadů a stanovit jasné a jednoznačné definice.

(1)

Nakládání s odpady v Unii je třeba zlepšit, aby bylo možné zachovat, chránit a zlepšit kvalitu životního prostředí, chránit lidské zdraví, zajistit uvážlivé a  racionální využívání přírodních zdrojů a  posílit oběhové hospodářství.

(1)

Nakládání s odpady v Unii je třeba zlepšit, aby bylo možné zachovat, chránit a zlepšit kvalitu životního prostředí, chránit lidské zdraví, zajistit uvážlivé a  účinné využívání přírodních zdrojů , posílit zásady oběhového hospodářství, rozšířit využívání energie z obnovitelných zdrojů, zvýšit energetickou účinnost, snížit závislost Unie na dovážených zdrojích a zajistit nové hospodářské příležitosti a dlouhodobou konkurenceschopnost. Aby se hospodářství stalo skutečně oběhovým, je nezbytné přijmout dodatečná opatření v oblasti udržitelné výroby a spotřeby zaměřená na celý životní cyklus výrobků, a to způsobem, který zachová zdroje a uzavře okruh. Účinnější využívání zdrojů by také přineslo podstatné čisté úspory podnikům, veřejným orgánům a spotřebitelům v Unii a současně snížilo celkové roční emise skleníkových plynů .

(1a)

Větší úsilí o přechod k oběhovému hospodářství by mohlo přinést 2 až 4 % snížení emisí skleníkových plynů ročně, což představuje jasnou pobídku k investicím do oběhového hospodářství. Zvyšování produktivity zdrojů prostřednictvím vyšší účinnosti a omezení odpadů ze zdrojů může výrazně snížit jak spotřebu zdrojů, tak emise skleníkových plynů. Oběhové hospodářství by proto mělo tvořit nedílnou součást politiky v oblasti klimatu, neboť vytváří synergie, jak zdůrazňuje Mezinárodní panel pro zdroje ve svých zprávách.

(1b)

Oběhové hospodářství by mělo rovněž zohledňovat explicitní ustanovení sedmého akčního programu pro životní prostředí, která požadují vytvoření cyklů netoxických materiálů, tak aby recyklovaný odpad mohl být v Unii využíván jako hlavní a spolehlivý zdroj surovin.

(2)

Cíle stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (14), pokud jde o přípravu k opětovnému použití a recyklaci u odpadů je třeba pozměnit , aby lépe odrážely ambice Unie spojené s přechodem na oběhové hospodářství.

(2)

Cíle stanovené ve směrnici Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES (14), pokud jde o přípravu k opětovnému použití a recyklaci u odpadů je třeba zvýšit , aby lépe odrážely ambice Unie spojené s přechodem na oběhové hospodářství účinně využívající zdroje, a to tím, že se přijmou nezbytná opatření, která zajistí, aby byl odpad považován za užitečný zdroj .

(3)

Mnoho členských států musí ještě vyvinout nezbytnou infrastrukturu pro nakládání s odpady. Je proto nutné stanovit dlouhodobé cíle politiky, aby se poskytlo vodítko pro opatření a investice a aby se zamezilo zejména vytváření nadměrných strukturálních kapacit pro nakládání se zbytkovým odpadem a zamezilo se zablokování recyklovatelných materiálů ve spodní části hierarchie způsobů nakládání s odpady.

(3)

Mnoho členských států musí ještě vyvinout nezbytnou infrastrukturu pro nakládání s odpady. Je proto nutné stanovit dlouhodobé cíle politiky a udělit finanční a politickou podporu , aby se poskytlo vodítko pro opatření a investice a aby se zamezilo zejména vytváření nadměrných strukturálních kapacit pro nakládání se zbytkovým odpadem a zamezilo se zablokování recyklovatelných materiálů v  nižších úrovních hierarchie způsobů nakládání s odpady. Aby se podařilo splnit příslušné cíle, je v této souvislosti nutné využít evropské strukturální a investiční fondy k financování rozvoje infrastruktury pro nakládání s odpady, jež je nutná pro prevenci vzniku odpadů a jejich opětovné použití a recyklaci. Dále je nezbytné, aby členské státy upravily své stávající programy předcházení vzniku odpadů v souladu s touto směrnicí a přizpůsobily tomu své investice.

(4)

Komunální odpad představuje přibližně 7 až 10 % celkového odpadu vzniklého v Unii; nakládání s tímto druhem odpadu však patří k nejsložitějším a způsob nakládání s tímto odpadem zpravidla poskytuje dobrou představu o kvalitě celkového systému nakládání s odpady v dané zemi. Problémy spojené s nakládáním s komunálním odpadem vyplývají z velmi složitého a smíšeného složení tohoto odpadu a skutečnosti, že vzniklý odpad se nachází v bezprostřední blízkosti občanů a veřejnosti na očích. Nakládání s tímto odpadem proto vyžaduje velmi složitý systém nakládání s odpady, včetně účinného sběru odpadů, aktivní zapojení občanů a podniků, přizpůsobení infrastruktury zvláštnímu složení tohoto odpadu a vypracování systému financování. Země, které vyvinuly účinné systémy nakládání s komunálním odpadem, dosahují obvykle lepších výsledků při celkovém nakládání s odpady.

(4)

Komunální odpad představuje přibližně 7 až 10 % celkového odpadu vzniklého v Unii; nakládání s tímto druhem odpadu však patří k nejsložitějším a způsob nakládání s tímto odpadem zpravidla poskytuje dobrou představu o kvalitě celkového systému nakládání s odpady v dané zemi. Problémy spojené s nakládáním s komunálním odpadem vyplývají z velmi složitého a smíšeného složení tohoto odpadu a skutečnosti, že vzniklý odpad se nachází v bezprostřední blízkosti občanů a veřejnosti na očích , a také z jeho dopadu na životní prostředí a lidské zdraví . Nakládání s tímto odpadem proto vyžaduje velmi složitý systém nakládání s odpady, včetně účinného sběru odpadů, účinného systému třídění a řádného sledování toků odpadů, aktivní zapojení občanů a podniků, přizpůsobení infrastruktury zvláštnímu složení tohoto odpadu a vypracování systému financování. Země, které vyvinuly účinné systémy nakládání s komunálním odpadem, dosahují obvykle lepších výsledků při celkovém nakládání s odpady , včetně plnění cílů v oblasti recyklace . Pouze řádné nakládání s komunálním odpadem však nepostačuje k podpoře přechodu na oběhové hospodářství, v rámci něhož je odpad považován za zdroj. Ke stimulaci tohoto přechodu je nezbytné přistupovat k výrobkům a odpadu na základě životního cyklu.

(4a)

Ze zkušeností vyplývá, že veřejně i soukromě řízené systémy mohou přispět k zavedení systému oběhového hospodářství, přičemž rozhodnutí, zda využít určitý systém, či nikoli, zpravidla závisí na zeměpisných a strukturálních podmínkách. Pravidla stanovená v této směrnici umožňují zavést systém, podle nějž nese obecnou odpovědnost za sběr komunálního odpadu obec, jakož i systém, v němž jsou na tyto služby uzavřeny smlouvy se soukromými provozovateli. Členské státy by měly mít možnost zvolit se mezi těmito systémy.

(5)

Do směrnice 2008/98/ES by měly být zahrnuty definice komunálního odpadu, stavebního a demoličního odpadu, procesu konečné recyklace a zasypávání za účelem objasnění těchto pojmů.

(5)

Do směrnice 2008/98/ES by měly být zahrnuty definice komunálního odpadu, komerčního a průmyslového odpadu, stavebního a demoličního odpadu, přípravy pro provozovatele opětovného využití, organické recyklace, procesu konečné recyklace a zasypávání , třídění, odhozených odpadků a odpadu z potravin za účelem objasnění těchto pojmů.

(5a)

Na základě sdělení předložených členskými státy a vývoje judikatury Soudního dvora Evropské unie by měla Komise pravidelně přezkoumávat Pokyny pro výklad klíčových ustanovení směrnice 2008/98/ES s cílem zlepšit, sladit a harmonizovat pojmy týkající se odpadu a vedlejších produktů napříč členskými státy.

(5b)

Měla by být zajištěna soudržnost směrnice 2008/98/ES a souvisejících právních předpisů Unie, jako je směrnice Evropského parlamentu a Rady 2009/28/ES  (1a) a nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1907/2006  (1b) . Zejména musí být podle těchto právních předpisů zajištěn soudržný výklad a uplatňování definicí pojmů „odpad“, „hierarchie způsobů nakládání s odpady“ a „vedlejší produkt“.

(5c)

Nebezpečný odpad a odpad, který nebezpečný není, by měl být určován v souladu s rozhodnutím Komise 2014/955/EU  (1a) a nařízením Komise (EU) č. 1357/2014  (1b) .

(6)

Aby se zajistilo, že cíle v oblasti recyklace budou vycházet ze spolehlivých a srovnatelných údajů, a umožnilo se účinnější sledování pokroku při dosahování těchto cílů, měla by být definice komunálního odpadu ve směrnici 2008/98/ES v souladu s definicí používanou pro statistické účely Evropským statistickým úřadem a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, na základě které členské státy již po několik let oznamují příslušné údaje. Definice komunálního odpadu v této směrnici je neutrální z hlediska toho, zda provozovatel, jenž s odpady nakládá, je veřejným nebo soukromým subjektem.

(6)

Aby se zajistilo, že cíle v oblasti recyklace budou vycházet ze spolehlivých a srovnatelných údajů, a umožnilo se účinnější sledování pokroku při dosahování těchto cílů, měla by být definice komunálního odpadu ve směrnici 2008/98/ES uvedena do souladu s definicí používanou pro statistické účely Evropským statistickým úřadem a Organizací pro hospodářskou spolupráci a rozvoj, na základě které členské státy již po několik let oznamují příslušné údaje. Definice komunálního odpadu v této směrnici je neutrální z hlediska toho, zda provozovatel, jenž s odpady nakládá, je veřejným nebo soukromým subjektem.

(7)

Členské státy by měly zavést přiměřené pobídky pro uplatňování hierarchie nakládání s odpady, a to zejména formou finančních pobídek zaměřených na dosažení cílů této směrnice v oblasti předcházení vzniku odpadů a recyklace, například poplatků za ukládání na skládkách a poplatků za spalování, režimů platby podle množství odpadu, systémů rozšířené odpovědnosti výrobce a pobídek pro místní orgány.

(7)

Členské státy by měly zavést přiměřené pobídky pro uplatňování hierarchie nakládání s odpady, a to zejména formou finančních , ekonomických a regulačních pobídek zaměřených na dosažení cílů této směrnice v oblasti předcházení vzniku odpadů a recyklace, například poplatků za ukládání na skládkách a poplatků za spalování, režimů platby podle množství odpadu, systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, usnadnění darování potravin a pobídek pro místní orgány. Aby členské státy přispěly k plnění cílů stanovených v této směrnici, měly by mít možnost využívat hospodářské nástroje nebo opatření, jako jsou nástroje a opatření stanovené v orientačním seznamu v příloze této směrnice. Členské státy by měly přijmout také opatření, která napomohou k dosažení vysoké kvality roztříděných materiálů.

(7a)

Členské státy by měly přijmout opatření, jež budou podporovat vývoj, výrobu a uvádění na trh takových výrobků, které jsou vhodné pro více použití, jsou trvanlivé po technické stránce a poté, co se stanou odpadem a byly připraveny k opětovnému použití nebo recyklovány, jsou vhodné k uvedení na trh, aby se usnadnilo náležité uplatňování hierarchie nakládání s odpady. Tato opatření by měla brát v úvahu dopady výrobků během jejich celého životního cyklu a hierarchii způsobů nakládání s odpady.

(8)

Aby se provozovatelům na trzích s recyklovanými surovinami poskytla větší jistota ohledně toho, zda látky nebo předměty jsou, anebo nejsou odpadem, a podpořily se rovné podmínky, je důležité vytvořit na úrovni Unie harmonizované podmínky pro uznávání látek nebo předmětů jako vedlejších produktů a pro uznávání odpadu, který byl předmětem některého způsobu využití a lze ho uznat jako materiál, jenž přestal být odpadem. Tam, kde je nutné zajistit hladké fungování vnitřního trhu nebo vysokou úroveň ochrany životního prostředí v celé Unii, by Komise měla být oprávněna přijímat akty v přenesené pravomoci, které zavedou podrobná kritéria pro uplatňování takových harmonizovaných podmínek pro určité druhy odpadu včetně konkrétních použití.

(8)

Aby se provozovatelům na trzích s recyklovanými surovinami poskytla větší jistota ohledně toho, zda látky nebo předměty jsou, anebo nejsou odpadem, a podpořily se rovné podmínky, je důležité vytvořit jednoznačná pravidla pro uznávání látek nebo předmětů jako vedlejších produktů a pro uznávání odpadu, který byl předmětem některého způsobu využití a lze ho uznat jako materiál, jenž přestal být odpadem.

(8a)

Za účelem zajištění hladkého fungování vnitřního trhu by látka nebo předmět získané z výrobního postupu, jehož prvořadým cílem není výroba takového předmětu nebo látky, obecně měly být považovány za vedlejší produkt, pod podmínkou dodržení určitých harmonizovaných podmínek a zajištění vysoké úrovně ochrany životního prostředí a lidského zdraví v celé Unii. Komise by měla být zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem stanovení podrobných kritérií uplatňování tohoto statusu vedlejšího produktu, přičemž by měla upřednostňovat stávající a replikovatelné postupy průmyslové a zemědělské symbiózy. V případě, že taková kritéria nebudou stanovena, měly by mít členské státy možnost pouze na základě posouzení jednotlivých případů stanovit podrobná kritéria použití statusu vedlejšího produktu.

(8b)

S cílem zajištit hladké fungování vnitřního trhu a vysoká úroveň ochrany životního prostředí a lidského zdraví v celé Unii by měla být Komise obecně zmocněna k přijímání aktů v přenesené pravomoci, jimiž se v případech určitých typů odpadu stanoví harmonizovaná ustanovení týkající se stavu, kdy odpad přestává být odpadem. Specifická kritéria stanovující, kdy odpad přestává být odpadem, by měla být zvážena alespoň pro agregáty, papír, sklo, kovy, pneumatiky a textilie. Pokud kritéria nebyla stanovena na úrovni Unie, měly by mít členské státy možnost stanovit na vnitrostátní úrovni u určitého odpadu podrobná kritéria týkající se stavu, kdy odpad přestává být odpadem, v souladu s podmínkami stanovenými na úrovni Unie. Nejsou-li taková podrobná kritéria stanovena ani na vnitrostátní úrovni, měly členské státy zajistit, aby odpad, který byl předmětem některého způsobu využití, nebyl již nadále považován za odpad, splňuje-li podmínky stanovené na úrovni Unie, jež by měly být ověřovány případ od případu příslušným orgánem v dotčeném členském státě. Komise by měla být zmocněna přijímat akty v přenesené pravomoci za účelem doplnění této směrnice tím, že stanoví obecné požadavky, které by měly členské státy splňovat, pokud přijímají technické předpisy podle článku 6.

(8c)

Jakmile je recyklovaný materiál znovu uveden do hospodářství v důsledku toho, že se dostal do stavu, kdy přestal být odpadem, neboť splnil specifická kritéria stanovující, kdy odpad přestává být odpadem, nebo byl použit v novém výrobku, musí být plně v souladu s právními předpisy Unie týkajícími se chemických látek.

(8d)

Přechod k oběhovému hospodářství by měl plně využít digitálních inovací. Za tím účelem je třeba vytvořit elektronické nástroje, jako jsou on-line platformy pro obchodování s odpady coby novými zdroji, s cílem usnadnit obchodní operace a snížit administrativní zátěž provozovatelů, a posílit tak symbiózu průmyslu.

(8e)

Cílem ustanovení týkajících se rozšířené odpovědnosti výrobce obsažených v této směrnicí je podpořit navrhování a výrobu zboží, jež zcela zohledňuje a umožňuje účinné využívání zdrojů během celého životního cyklu výrobků, včetně jejich opravy, opětovného použití, demontáže a recyklace, aniž by byl ohrožen volný pohyb zboží na vnitřním trhu. Rozšířená odpovědnost výrobce je individuální povinnost výrobců, kteří by měli být odpovědní za nakládání s výrobky, které uvádějí na trh, související s ukončením jejich životnosti. Výrobci by však měli mít možnost nést svou odpovědnost individuálně nebo kolektivně. Členské státy by měly zajistit ustavení systémů rozšířené odpovědnosti výrobce alespoň pro obaly, elektrická a elektronická zařízení, baterie, akumulátory a vozidla s ukončenou životností.

(8f)

Systémy rozšířené odpovědnosti výrobce musí být chápány jako soubor pravidel stanovených členskými státy, jejichž cílem je zajistit, aby výrobci výrobků nesli finanční nebo provozní odpovědnost za výrobek v rámci jeho životního cyklu poté, co jej spotřebitel přestal používat. Tato pravidla by výrobcům neměla bránit v tom, aby tyto povinnosti plnili individuálně nebo kolektivně.

(9)

Nezbytnou součástí účinného nakládání s odpady jsou systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, jejich efektivnost a výkonnost se však mezi jednotlivými členskými státy značně liší. Proto je nezbytné stanovit pro rozšířenou odpovědnost výrobce minimální provozní požadavky. Tyto požadavky by měly snížit náklady a podpořit výkonnost a  měly by zajistit rovné podmínky, a to i pro malé a střední podniky, a zamezit překážkám bránícím hladkému fungování vnitřního trhu. Měly by také napomoci zahrnutí nákladů souvisejících s ukončením životnosti výrobku do cen výrobků a motivovat výrobce, aby při navrhování svých výrobků brali více ohled na jejich recyklovatelnost a  opětovnou použitelnost . Tyto požadavky by se měly uplatnit na nové i stávající systémy rozšířené odpovědnosti výrobce. Je však nezbytné přechodné období, aby stávající systémy rozšířené odpovědnosti výrobce mohly přizpůsobit své struktury a postupy novým požadavkům.

(9)

Nezbytnou součástí účinného nakládání s odpady jsou systémy rozšířené odpovědnosti výrobce, jejich efektivnost a výkonnost se však mezi jednotlivými členskými státy značně liší. Proto je nezbytné stanovit pro systémy rozšířené odpovědnosti výrobce minimální provozní požadavky , ať už individuální, nebo kolektivní. Je nutné rozlišovat mezi minimálními požadavky, které platí pro všechny systémy, a požadavky, které platí pouze pro systémy kolektivní odpovědnosti. Veškeré tyto požadavky by nicméně měly snížit náklady a podpořit výkonnost na základě opatření, která například umožní lepší provádění odděleného sběru a třídění, zajistí kvalitnější recyklaci, pomohou zabezpečit přístup k druhotným surovinám nákladově efektivním způsobem, jakož i zajistit rovné podmínky, a to i pro malé a střední podniky a podniky zabývající se elektronickým obchodováním , a zamezit překážkám bránícím hladkému fungování vnitřního trhu. Tyto požadavky by také měly napomoci zahrnutí nákladů souvisejících s ukončením životnosti výrobku do cen výrobků a motivovat výrobce, aby rozvíjeli inteligentní obchodní modely a zohledňovali při navrhování svých výrobků hierarchii způsobů nakládání s odpady prostřednictvím stimulování trvanlivosti, recyklovatelnosti, opětovné použitelnosti a opravitelnosti. Měly by podporovat postupné nahrazení látek vzbuzujících mimořádné obavy, jak jsou definovány v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, pokud existují vhodné alternativní látky nebo technologie, které je možné z ekonomického a technického hlediska realizovat. Plnění minimálních požadavků vztahujících se na rozšířenou odpovědnost výrobce by mělo podléhat dohledu nezávislých orgánů a nemělo by vytvářet žádnou dodatečnou administrativní zátěž pro veřejné subjekty, hospodářské subjekty a pro spotřebitele. Tyto požadavky by se měly uplatnit na nové i stávající systémy rozšířené odpovědnosti výrobce. Je však nezbytné přechodné období, aby stávající systémy rozšířené odpovědnosti výrobce mohly přizpůsobit své struktury a postupy novým požadavkům.

(9a)

Ustanoveními této směrnice týkající se rozšířené odpovědnosti výroby by neměla být dotčena ustanovení týkající se rozšířené odpovědnosti výrobce obsažená v jiných právních aktech Unie, zejména v aktech vztahujících se na zvláštní toky odpadů.

(9b)

Komise by měla bez dalších prodlev schválit pokyny týkající se změn příspěvků výrobců v rámci systémů rozšířené odpovědnosti výrobce, aby členským státům poskytla pomoc při provádění této směrnice za účelem podpory vnitřního trhu. V zájmu zajištění soudržnosti vnitřního trhu by Komise měla mít také možnost přijmout za tímto účelem prostřednictvím aktů v přenesené pravomoci harmonizovaná kritéria.

(9c)

Při vytváření systémů pro kolektivní provádění rozšířené odpovědnosti výrobce by členské státy měly zavést záruky, které zabrání střetu zájmů mezi smluvními stranami a organizacemi zabývajícími se rozšířenou odpovědností výrobce.

(10)

Nejúčinnějším způsobem, jak zvýšit účinné využívání zdrojů a  snížit dopad odpadů na životní prostředí, je předcházení vzniku odpadů. Je proto důležité, aby členské státy přijaly vhodná opatření na podporu předcházení vzniku odpadů a  sledování a  posuzování pokroku při provádění těchto opatření. Aby se zajistilo jednotné měření celkového pokroku při provádění opatření pro předcházení vzniku odpadů, měly by být stanoveny společné ukazatele.

(10)

Nejúčinnějším způsobem, jak zvýšit účinné využívání zdrojů, snížit dopad odpadů na životní prostředí, podporovat trvanlivé, recyklovatelné, opětovně použitelné vysoce kvalitní materiály a omezit závislost na dovozu stále vzácnějších surovin, je předcházení vzniku odpadů. V této souvislosti má zásadní význam rozvoj inovativních obchodních modelů. Je proto důležité, aby členské státy stanovily cíle v oblasti předcházení vzniku odpadů a přijaly opatření na podporu předcházení vzniku odpadů a  jeho vyhazování, včetně používání hospodářských nástrojů a  dalších opatření vedoucích k postupnému nahrazení látek vzbuzujících mimořádné obavy, jak jsou definovány v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, pokud existují vhodné alternativní látky nebo technologie, které je možné z ekonomického a technického hlediska realizovat, a aby bojovaly proti plánovanému zastarávání, podporovaly opětovné využití, zlepšovaly postavení spotřebitele prostřednictvím kvalitnějších informací o výrobcích a podporovaly informační kampaně o předcházení vzniku odpadů. Členské státy by také měly sledovat a posuzovat pokrok při provádění těchto opatření , jakož i pokrok při omezování vzniku odpadů, a měly by usilovat o to, aby pokrok v této oblasti nezávisel na hospodářském růstu . Aby se zajistilo jednotné měření celkového pokroku dosaženého při provádění opatření pro předcházení vzniku odpadů, měly by být stanoveny společné ukazatele a metodiky .

(10a)

Podporou udržitelnosti ve výrobě a spotřebě lze významnou měrou přispět k předcházení vzniku odpadů. Členské státy by měly podniknout kroky, které spotřebitele na tuto skutečnost upozorní, a vybízet je k aktivnější účasti s cílem dosáhnout účinnějšího využívání zdrojů.

(10b)

Původní původce odpadu hraje rozhodující úlohu v předcházení vzniku odpadu a v prvotním předtřídění.

(11a)

V zájmu omezování ztrát potravin a předcházení vzniku potravinového odpadu v celém dodavatelském řetězci je třeba vytvořit hierarchii způsobů nakládání s odpady, jak je stanoveno v článku 4a.

(12)

Členské státy by měly přijmout opatření na podporu předcházení vzniku potravinového odpadu v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 přijatou Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 25. září 2015, a zejména svého cíle snížení potravinového odpadu do roku 2030 na polovinu . Tato opatření by měla být zaměřena na předcházení vzniku potravinového odpadu v  prvovýrobě, při zpracovávání a výrobě , v  maloobchodě a jiných způsobech distribuce potravin , v  restauracích a  pohostinství a také v domácnostech . Pokud jde o environmentální a hospodářský přínos předcházení vzniku potravinového odpadu, měly by členské státy stanovit konkrétní opatření k předcházení vzniku potravinového odpadu a měly by měřit pokrok při omezování tohoto odpadu. Pro takové měření by se měly zavést jednotné metodiky, aby se usnadnilo předávání osvědčených postupů v celé EU mezi členskými státy i mezi provozovateli potravinářských podniků . Každé dva roky by měly být podávány zprávy o úrovních potravinového odpadu.

(12)

Členské státy by měly přijmout opatření na podporu předcházení a  omezování vzniku potravinového odpadu v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 přijatou Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 25. září 2015, a zejména svého cíle snížení potravinového odpadu do roku 2030 o  50 % . Tato opatření by měla být zaměřena na předcházení a omezení celkového vzniku potravinového odpadu v  celém dodavatelském řetězci , včetně ztrát během prvovýroby , přepravy a  skladování . Pokud jde o environmentální a hospodářský přínos předcházení vzniku potravinového odpadu, měly by členské státy stanovit konkrétní opatření k předcházení vzniku potravinového odpadu, včetně osvětových kampaní, které by názorně ukázaly, jak předcházet vzniku potravinového odpadu, a  byly součástí jejich programů pro přecházení vzniku odpadu. Pomocí těchto opatření by měly členské státy usilovat o dosažení celounijního cíle snížení potravinového odpadu o 30 % do roku 2025 a o 50 % do roku 2030. Členské státy by také měly měřit pokrok dosažený při omezování tohoto odpadu a ztrát potravin . Pro měření tohoto pokroku a usnadnění výměny osvědčených postupů v celé EU mezi členskými státy i mezi provozovateli potravinářských podniků by měla být vytvořena jednotná metodika . Každý rok by měly být podávány zprávy o úrovních potravinového odpadu.

(12a)

(13)

Průmyslové odpady, určité části obchodního odpadu a těžební odpad jsou mimořádně rozmanité, pokud jde o složení a objem, a velmi rozdílné v závislosti na ekonomické struktuře daného členského státu, struktuře průmyslového nebo obchodního odvětví, které odpad produkuje, a hustotě průmyslových podniků či obchodů v dané zeměpisné oblasti. U většiny průmyslových odpadů a těžebních odpadů je proto vhodným řešením přístup zaměřený na průmysl s využitím referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách a podobných nástrojů, pokud jde o řešení záležitostí souvisejících s nakládáním s daným druhem odpadů 16. Na průmyslové a obchodní obalové odpady se však budou i nadále vztahovat požadavky stanovené ve směrnici 94/62/ES a směrnici 2008/98/ES včetně příslušných zdokonalení .

(13)

Průmyslové odpady, určité části obchodního odpadu a těžební odpad jsou mimořádně rozmanité, pokud jde o složení a objem, a velmi rozdílné v závislosti na ekonomické struktuře daného členského státu, struktuře průmyslového nebo obchodního odvětví, které odpad produkuje, a hustotě průmyslových podniků či obchodů v dané zeměpisné oblasti. U většiny průmyslových odpadů a těžebních odpadů je přístup zaměřený na průmysl s využitím referenčních dokumentů o nejlepších dostupných technikách a podobných nástrojů, pokud jde o řešení záležitostí souvisejících s nakládáním s daným druhem odpadů 16 , dočasným řešením, jehož účelem je dosažení cílů oběhového hospodářství . Vzhledem k tomu, že na průmyslové a obchodní odpady se vztahují požadavky stanovené ve směrnici 94/62/ES a směrnici 2008/98/ES , měla by Komise zvážit možnost stanovit do 31. prosince 2018 cíle v oblasti přípravy k opětovnému použití a recyklace pro obchodní odpad a pro nikoli nebezpečný průmyslový odpad, které by měly být splněny do roku 2025 a do roku 2030 .

(13a)

Komise by měla aktivně podporovat platformy sdílení coby obchodní model oběhového hospodářství. Měla by dosáhnout silnější integraci mezi akčním plánem pro oběhové hospodářství a pokyny pro ekonomiku sdílení a prozkoumat všechna možná opatření, jak ji stimulovat.

(13b)

Je třeba, aby přechod na oběhové hospodářství usiloval o naplnění cílů inteligentního a udržitelného rozvoje podporujícího začlenění stanovených ve strategii Evropa 2020, zejména pokud jde o cíle v oblasti ochrany životního prostředí, přechodu k čistým zdrojům energie, udržitelnému místnímu rozvoji a vyšší zaměstnanosti v členských státech. Rozvoj oběhového hospodářství by proto měl rovněž podporovat zapojení takových subjektů, jako jsou malé a střední podniky, podniky sociální ekonomiky, neziskové instituce a subjekty pro nakládání s odpady, které působí na regionální i místní úrovni, s cílem podpořit jejich celkové řízení, inovace v postupech a výrobcích, jakož i rozvíjet zaměstnanost v dotčených oblastech.

(14)

Cíle pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci komunálního odpadu by měly být zvýšeny , aby přinesly podstatné přínosy pro životní prostředí i hospodářské a sociální přínosy.

(14)

Cíle pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci komunálního odpadu by měly být navýšeny alespoň na 60 % do roku 2025 a alespoň na 70 % do roku 2030 , aby přinesly podstatné přínosy pro životní prostředí i hospodářské a sociální přínosy a urychlily přechod na oběhové hospodářství .

(14a)

Členské státy by měly podporovat vytvoření systémů, které prosazují činnost zaměřenou na opětovné použití výrobků a prodlužování jejich životnosti, pokud to nemá negativní vliv na jejich kvalitu a bezpečnost. Takovéto systémy by měly být vytvořeny především pro elektrická a elektronická zařízení, textilie, nábytek, stavební materiál, pneumatiky a, jak uvádí článek 5 směrnice 94/62/ES, pro obaly.

(14b)

Za účelem podpory opětovného použití by členské státy měly mít možnost stanovit kvantitativní cíle a měly by přijmout veškerá nezbytná opatření zaměřená na výrobce, aby umožnily provozovatelům zařízení pro přípravu odpadů k opětovnému použití snadný přístup k návodům k použití, náhradním dílům a technickým údajům potřebným pro opětovné použití výrobků.

(14c)

(14d)

Přechod na oběhové hospodářství nabízí mnoho pozitivních aspektů, jak hospodářských (jako je optimální využívání zdrojů surovin), environmentálních (jako je ochrana životního prostředí a omezování znečištění odpady), tak sociálních (jako jsou možnosti tvorby pracovních míst podporující sociální začlenění a rozvoj sociálních sítí). Oběhové hospodářství je v souladu se zásadami sociální a solidární ekonomiky a jeho realizace by v prvé řadě měla umožnit dosažení environmentálních a sociálních přínosů.

(14e)

Subjekty zapojené do sociální a solidární ekonomiky by měly v rámci svých činností, včetně přípravy k opětovnému použití a samotného opětovného použití, přispívat k podpoře sociální a solidární ekonomiky. Je třeba podniknout kroky, které zajistí pokračování těchto činností v Unii.

(15)

Postupným navyšováním stávajících cílů týkajících se přípravy k opětovnému použití a recyklaci komunálního odpadu by se mělo zajistit, aby ekonomicky hodnotné odpadní materiály byly opětovné používány a  účinně recyklovány a hodnotné materiály nacházející se v odpadech vráceny do evropského hospodářství, a aby tak bylo dosaženo pokroku při provádění iniciativy v oblasti surovin (17) a vytváření oběhového hospodářství.

(15)

Postupným navyšováním stávajících cílů týkajících se přípravy k opětovnému použití a recyklaci komunálního odpadu by se mělo zajistit, aby ekonomicky hodnotné odpadní materiály byly účinně připravovány pro opětovné použití a recyklovány , přičemž musí být zajištěna vysoká úroveň ochrany lidského zdraví a  životního prostředí, a aby hodnotné materiály nacházející se v odpadech byly vráceny do evropského hospodářství, a aby tak bylo dosaženo pokroku při provádění iniciativy v oblasti surovin (17) a vytváření oběhového hospodářství.

(16)

Existují velké rozdíly mezi členskými státy týkající se jejich výkonnost při nakládání s odpady, zejména pokud jde o recyklaci komunálního odpadu. Aby se tyto rozdíly zohlednily, mělo by se členským státům, které podle údajů Eurostatu v roce 2013 recyklovaly méně než 20 % svého komunálního odpadu, poskytnout více času, aby mohly dodržet cíle pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci stanovené na léta 2025 a 2030. Pokud mají uvedené členské státy plnit dané cíle, měly by vzhledem k průměrným ročním mírám pokroku zjištěným v členských státech během uplynulých patnácti let zvýšit své recyklační kapacity na úrovně, které významně přesahují průměry dosahované v minulosti. Aby se zajistilo dosahování trvalého pokroku směrem ke stanoveným cílům a aby se včas řešily nedostatky v provádění, měly by členské státy, kterým je poskytnuto více času, splnit přechodné cíle a vypracovat plán provádění.

(16)

Existují velké rozdíly mezi členskými státy týkající se jejich výkonnost při nakládání s odpady, zejména pokud jde o recyklaci komunálního odpadu. Aby se tyto rozdíly zohlednily, mělo by se členským státům, které podle údajů Eurostatu v roce 2013 recyklovaly méně než 20 % a  které nebyly považovány za státy, jimž hrozí, že nesplní cíl v oblasti přípravy pro opětovné použití a recyklace stanovený na nejméně 50 % jejich komunálního odpadu do roku 2025, poskytnout více času, aby mohly dodržet cíle v  oblasti přípravy k opětovnému použití a recyklace stanovené do roku 2025. Týmž státům by mohlo být poskytnuto rovněž více času, aby mohly dodržet cíle pro přípravu k opětovnému použití a recyklaci stanovené pro rok 2030, pokud nejsou považovány za státy, kterým hrozí, že nedodrží cíl v oblasti přípravy k opětovnému použití a  recyklace stanovený na nejméně 60 % komunálního odpadu do roku 2030. Pokud mají uvedené členské státy plnit dané cíle, měly by vzhledem k průměrným ročním mírám pokroku zjištěným v členských státech během uplynulých patnácti let zvýšit své recyklační kapacity na úrovně, které významně přesahují průměry dosahované v minulosti. Aby se zajistilo dosahování trvalého pokroku směrem ke stanoveným cílům a aby se včas řešily nedostatky v provádění, měly by členské státy, kterým je poskytnuto více času, splnit přechodné cíle a vypracovat plány provádění , jejichž účinnost by měla Komise zhodnotit na základě stanovených kritérií .

(16a)

S cílem zajistit využívání druhotných surovin vysoké kvality by měl výstup procesu konečné recyklace splňovat normy v oblasti kvality. Za tímto účelem by měla Komise požádat evropské normalizační organizace, aby na základě osvědčených postupů na trhu vytvořily evropské normy kvality pro odpadní materiály vstupující do procesu konečné recyklace a druhotné suroviny, zejména pro plasty.

(17)

Aby se zvýšila spolehlivost shromažďovaných údajů o přípravě k opětovnému použití, je nezbytné stanovit společná pravidla pro podávání zpráv. Podobně je důležité stanovit přesnější pravidla, jak by měly členské státy podávat zprávy o tom, co je účinně recyklováno a může být započteno pro dosažení cílů týkajících se recyklace. Obecné pravidlo je , že za tímto účelem se musí dosažení cílů týkajících se recyklace vykazovat na bázi vstupu do procesu konečné recyklace. Pro snížení administrativní zátěže by členským státům mělo být umožněno , aby při dodržení přísných podmínek mohly míru recyklace vykazovat na bázi výstupu z třídicích zařízení. Ztráty materiálů či látek na váze v důsledku fyzikálních procesů a/nebo procesů chemické přeměny, které jsou procesu konečné recyklace vlastní, by neměly být odečítány od hmotnosti odpadu, který se vykazuje jako recyklovaný.

(17)

Aby se zvýšila spolehlivost shromažďovaných údajů o přípravě k opětovnému použití, je nezbytné stanovit společná pravidla pro podávání zpráv, přičemž je nutné zabránit tomu , aby malým a  středním provozovatelům vznikla nepřiměřená administrativní zátěž. Podobně je důležité stanovit přesnější pravidla, jak by měly členské státy podávat zprávy o tom, co je účinně recyklováno a může být započteno pro dosažení cílů týkajících se recyklace. Výpočet recyklovaného komunálního odpadu by měl být založen na jedné spolehlivé harmonizované metodě, která členským státům zamezí ve vykazování vyhozeného odpadu jakožto recyklovaného odpadu. Za tímto účelem se musí dosažení cílů týkajících se recyklace vykazovat na bázi vstupu do procesu konečné recyklace. Ztráty materiálů či látek na váze v důsledku fyzikálních procesů nebo procesů chemické přeměny, které jsou procesu konečné recyklace vlastní, by neměly být odečítány od hmotnosti odpadu, který se vykazuje jako recyklovaný.

(18)

Pro účely výpočtu toho, zda bylo dosaženo cílů týkajících se přípravy k opětovnému použití a recyklace, by členské státy měly být schopny brát v úvahu výrobky a části , které jsou uznanými provozovateli zařízení pro opětovné použití a v  rámci systémů zálohování a zpětného odběru připraveny k opětovnému použití , a  recyklaci kovů , ke které dochází v souvislosti se spalováním . S cílem zajistit jednotný výpočet těchto údajů přijme Komise podrobná pravidla pro určování přípravy k opětovnému použití uznanými provozovateli zařízení pro přípravu k opětovnému použití a v rámci systémů zálohování a zpětného odběru , kvalitativní kritéria pro recyklované kovy a pro sběr , kontrolu a vykazování údajů .

(18)

S cílem zajistit jednotný výpočet údajů o přípravě pro opětovné použití a recyklaci by Komise měla přijmout podrobná pravidla pro určování uznaných provozovatelů zařízení pro přípravu k opětovnému použití , systémů zálohování a zpětného odběru a provozovatelů zařízení pro konečnou recyklaci, včetně specifických pravidel pro sběr, dohledatelnost, ověřování a vykazování údajů , jakož i pro kvalitativní kritéria pro recyklované kovy , jež byly recyklovány v souvislosti se spalováním nebo spoluspalováním. Pro účely výpočtu, zda byly cíle pro přípravu k opětovnému použití a  recyklace dosaženy, a po přijetí harmonizovaných metod výpočtu, by měly být členské státy schopné zohlednit recyklaci kovů , ke které dochází v souvislosti se spalováním nebo spoluspalováním , jako je energetické využití .

(20)

Dodržení povinnosti vytvořit systémy odděleného sběru pro papír, kovy, plasty a  sklo je nezbytné pro vyšší úroveň přípravy k opětovnému použití a míry recyklace odpadu v členských státech. Biologický odpad by se měl mimoto sbírat odděleně, což by mělo přispět k vyšší úrovni přípravy k opětovnému použití a míry recyklace a k předcházení znečištění suchých recyklovatelných materiálů.

(20)

Dodržení povinnosti vytvořit systémy odděleného sběru pro papír, kovy, plasty , sklo, textilie a  biologický odpad je nezbytné pro vyšší úroveň přípravy k opětovnému použití a míry recyklace odpadu v členských státech. Biologický odpad by se měl mimoto sbírat odděleně a měl by být recyklován , což by mělo přispět k vyšší úrovni přípravy k opětovnému použití a míry recyklace a k předcházení znečištění suchých recyklovatelných materiálů a k prevenci spalování a skládkování . Mimoto je třeba podporovat a zintenzívnit výzkum možných systémů sběru a recyklace i u jiných toků a nových materiálů.

(20a)

Zásadní úlohu při zajišťování dostupnosti surovin v Unii hraje biohospodářství. Účinnější využívání komunálního odpadu by vytvořilo významnou pobídku pro zásobovací řetězec biohospodářství. Udržitelné řízení biologického odpadu konkrétně nabízí možnost nahradit při výrobě materiálů a zboží suroviny založené na fosilních palivech obnovitelnými zdroji.

(20b)

S cílem zabránit nakládání s odpady, které by blokovalo zdroje v nižších úrovních hierarchie odpadů, umožnila se recyklace vysoké kvality a podpořilo se využívání druhotných surovin, by měly členské státy zajistit, aby byl prováděn oddělený sběr biologického odpadu a tento odpad procházel biologickou recyklací způsobem, který bude splňovat vysokou úroveň ochrany životního prostředí a příslušné normy v oblasti vysoké kvality.

(20c)

Velká část recyklovatelných materiálů končí i přes oddělený sběr ve směsném odpadu. Pomocí vysoce kvalitního třídění, zejména optického třídění, lze ze zbytkového odpadu vytřídit značné množství materiálů, které lze následně recyklovat a znovu zpracovat na druhotné suroviny. Členské státy by proto měly přijmout opatření, jež zajistí, že i odděleně sbíraný odpad je nicméně tříděn.

(20d)

Aby se zabránilo kontaminaci komunálního odpadu nebezpečnými látkami, které by mohly snížit kvalitu recyklace a tím zabránit využití druhotných surovin, měly by členské státy zavést oddělený sběr nebezpečného odpadu z domácností.

(21)

Řádné nakládání s nebezpečným odpadem představuje v Unii dosud problém a částečně chybějí údaje o zpracování tohoto odpadu. Je proto nezbytné posílit mechanismy vedení záznamů a sledovatelnosti vytvořením elektronických registrů nebezpečného odpadu v členských státech. V zájmu zjednodušení vedení záznamů pro podniky a správní orgány a zlepšení sledování toků odpadů v Unii by se elektronický sběr dat měl v  příslušných případech rozšířit i na ostatní druhy odpadů.

(21)

Řádné nakládání s nebezpečným odpadem představuje v Unii dosud problém a částečně chybějí údaje o zpracování tohoto odpadu. Je proto nezbytné posílit mechanismy vedení záznamů a sledovatelnosti vytvořením elektronických registrů nebezpečného odpadu v členských státech. V zájmu zjednodušení vedení záznamů pro podniky a správní orgány a zlepšení sledování toků odpadů v Unii by se elektronický sběr dat měl rozšířit i na ostatní druhy odpadů.

(21a)

Tříděný sběr a regenerace odpadních olejů má významné hospodářské a environmentální přínosy, a to i z hlediska zabezpečení dodávek. Je třeba zavést oddělený sběr odpadních olejů a cíle v oblasti jejich regenerace.

(22)

Tato směrnice stanoví dlouhodobé cíle týkající se nakládání s odpady v Unii a poskytuje hospodářským subjektům a členským státům jasné vodítko pro směrování investic, které jsou potřebné pro dosažení cílů této směrnice. Při přípravě vnitrostátních strategií pro nakládání s odpady a plánování investic do infrastruktury pro nakládání s odpady by členské státy měly náležitě využívat evropské strukturální a investiční fondy v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, a to podporou předcházení vzniku odpadů, opětovného použití a recyklace.

(22)

Tato směrnice stanoví dlouhodobé cíle týkající se nakládání s odpady v Unii a poskytuje hospodářským subjektům a členským státům jasné vodítko pro směrování investic, které jsou potřebné pro dosažení cílů této směrnice. Při přípravě vnitrostátních strategií pro nakládání s odpady a plánování investic do infrastruktury pro nakládání s odpady a  oběhového hospodářství by členské státy měly náležitě využívat evropské strukturální a investiční fondy v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady, a to podporou nejprve předcházení vzniku odpadů a  opětovného použití a  poté recyklace. Komise by v souladu s hierarchií způsobů nakládání s odpady měla umožnit, aby program Horizont 2020 a evropské strukturální a investiční fondy mohly být využívány k vytvoření efektivního finančního rámce, jenž místním orgánům pomůže provádět požadavky této směrnice a financovat zavádění inovativních technologií a inovativního nakládání s odpady.

(23)

Určité suroviny jsou pro hospodářství Unie velmi důležité a jejich dodávky jsou spojeny s vysokým rizikem. V zájmu zabezpečení dodávek těchto surovin a v souladu s iniciativou v oblasti surovin a cíli evropského inovačního partnerství v oblasti surovin by členské státy měly přijmout opatření k  zajištění co nejlepšího nakládání s odpady obsahujícími významné množství těchto surovin s přihlédnutím k ekonomické a technické proveditelnosti a přínosům pro životní prostředí. Komise vypracovala seznam kritických surovin pro EU (18). Tento seznam Komise pravidelně přezkoumává.

(23)

Určité suroviny jsou pro hospodářství Unie velmi důležité a jejich dodávky jsou spojeny s vysokým rizikem. V zájmu zabezpečení dodávek těchto surovin a v souladu s iniciativou v oblasti surovin a cíli evropského inovačního partnerství v oblasti surovin by členské státy měly přijmout opatření k  podpoře opětovného používání výrobků a recyklace odpadu obsahujícího významné množství kritických surovin a k zajištění účinného nakládání s nimi s přihlédnutím k ekonomické a technické proveditelnosti a přínosům pro životní prostředí a zdraví . Komise vypracovala seznam kritických surovin pro EU (18). Tento seznam Komise pravidelně přezkoumává.

(24)

K zajištění další podpory účinného provádění iniciativy v oblasti surovin by členské státy měly rovněž podporovat opětovné použití výrobků, jež představují hlavní zdroje surovin. Do svých plánů pro nakládání s odpady by měly zahrnout i vhodná vnitrostátní opatření týkající se sběru a využití odpadů obsahujících významné množství těchto surovin. Tato opatření by měla být do plánů pro nakládání s odpady zahrnuta při jejich první aktualizaci následující po vstupu této směrnice v platnost. Komise poskytne informace o příslušných skupinách výrobků a tocích odpadů na úrovni EU. Toto ustanovení nebrání členským státům přijímat opatření pro jiné suroviny, jež považují za důležité pro své národní hospodářství.

(24)

K zajištění další podpory účinného provádění iniciativy v oblasti surovin by členské státy měly do svých plánů pro nakládání s odpady zahrnout i vhodná vnitrostátní opatření týkající se sběru , třídění a využití odpadů obsahujících významné množství těchto surovin. Tato opatření by měla být do plánů pro nakládání s odpady zahrnuta při jejich první aktualizaci následující po vstupu této směrnice v platnost. Komise poskytne informace o příslušných skupinách výrobků a tocích odpadů na úrovni EU. Toto ustanovení nebrání členským státům přijímat opatření pro jiné suroviny, jež považují za důležité pro své národní hospodářství.

(25)

Odhazování odpadků má přímý a škodlivý dopad na životní prostředí a  blahobyt občanů a vysoké náklady na jejich odklizení představují pro společnost zbytečnou ekonomickou zátěž. Odstranit tento problém by mělo pomoci zavedení zvláštních opatření v plánech pro nakládání s odpady a náležité vymáhání ze strany příslušných orgánů.

(25)

Odhazování odpadků má přímý a  nepřímý škodlivý dopad na životní prostředí, blahobyt občanů a  hospodářství. Vysoké náklady na jejich odklizení představují pro společnost zbytečnou ekonomickou zátěž. Odstranit tento problém by mělo pomoci zavedení zvláštních opatření v plánech pro nakládání s odpady a náležité vymáhání ze strany příslušných orgánů. Je třeba upřednostnit předcházení odhazování odpadků před úklidem. Předcházení odhazování odpadků by mělo být sdíleným úsilím příslušných orgánů, výrobců a spotřebitelů. Má-li se tomuto jevu předcházet, je nezbytné změnit nevhodné chování spotřebitelů. Výrobci, jejichž produkty se pravděpodobně změní na odpadky, by v zájmu předcházení odhazování odpadků tudíž měli podporovat udržitelné používání svých produktů. Pro dosažení změny chování má mimoto velký význam vzdělávání a osvěta.

(25a)

Směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/56/ES  (1a) je závazným právním nástrojem na úrovni Unie pro posuzování, sledování a stanovování environmentálních cílů za účelem dosažení dobrého stavu prostředí, pokud jde o odpad v mořích. Odpad v mořích však pochází převážně pozemní činnosti v důsledku špatných postupů při nakládání s pevnými odpady, chybějící infrastruktury a nedostatečné informovanosti veřejnosti. Proto by členské státy v souladu s Agendou pro udržitelný rozvoj 2030 přijatou Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 25. září 2015 měly přijmout opatření ke snížení pozemního odpadu, který pravděpodobně skončí v mořském prostředí, a měly by se zejména snažit dosáhnout cíle snížit do roku 2030 odpad v mořích o 50 %. Pokud jde o environmentální a hospodářský přínos předcházení vzniku odpadu v mořích, měly by členské státy stanovit konkrétní opatření k předcházení vzniku tohoto odpadu a měly by měřit pokrok při jeho omezování. Pomocí těchto opatření by měly členské státy usilovat o dosažení celounijního cíle snížení odpadu v mořích o 30 % do roku 2025 a o 50 % do roku 2030. Pro měření pokroku při dosahování těchto cílů a pro usnadnění výměny osvědčených postupů v Unii mezi členskými státy je třeba vypracovat jednotnou metodiku měření odpadu v mořích pocházejícího z činnosti na pevnině. Každý rok by měly být podávány zprávy o úrovních odpadu v mořích pocházejícího z činnosti na pevnině.

(25b)

Nesprávné odstraňování odpadu formou odhazování odpadků a vypouštění odpadních vod a tuhého odpadu, jako jsou plasty, má škodlivé následky pro mořské prostředí a lidské zdraví a významné hospodářské a sociální náklady. Tento odpad také narušuje pořadí priorit hierarchie způsobů nakládání s odpady, zejména tím, že zamezuje přípravě k opětovnému použití, recyklaci a dalšímu využití před likvidací odpadu. Vzhledem k nadnárodní povaze odpadu v mořích a nutnosti zajistit harmonizaci úsilí by členské státy měly přijmout opatření k dosažení cíle omezování tohoto odpadu a využívat přitom protokolů pro sledování podle článku 11 směrnice 2008/56/ES.

(25c)

Mikročástice v oplachových kosmetických přípravcích a produktech pro osobní hygienu, které se po použití dostávají do domovních, obchodních nebo průmyslových systémů kanalizace, jsou jedním z přímých zdrojů znečištění mikroplasty, jimž lze nejsnáze zamezit. Ve snaze přispět k dosažení cílů stanovených touto směrnicí by členské státy měly přijmout opatření, jimiž zamezí, aby se složky obsahující mikročástice a mikroplasty dostávaly do systémů pro čištění odpadové vody a byly vypouštěny do mořského prostředí.

(27)

Ukázalo se, že zprávy o provádění, které členské státy vyhotovují každé tři roky, nejsou účinným nástrojem pro ověřování dodržování předpisů a zajištění řádného provádění a vytvářejí zbytečnou administrativní zátěž. Je proto třeba zrušit ustanovení, která členským státům ukládají povinnost předkládat tyto zprávy. Místo nich by sledování dodržování předpisů mělo vycházet výhradně ze statistických údajů, které členské státy každý rok oznámí Komisi.

(27)

Ukázalo se, že zprávy o provádění, které členské státy vyhotovují každé tři roky, nejsou účinným nástrojem pro ověřování dodržování předpisů a zajištění řádného provádění a vytvářejí zbytečnou administrativní zátěž. Je proto třeba zrušit ustanovení, která členským státům ukládají povinnost předkládat tyto zprávy. Místo nich by sledování dodržování předpisů mělo vycházet ze statistických údajů, které členské státy každý rok oznámí Komisi. Členské státy by měly nicméně na žádost Komise neprodleně předložit veškeré informace, které Komise potřebuje k tomu, aby zhodnotila provádění této směrnice jako celku a jejího dopadu na životní prostředí a na lidské zdraví.

(28)

Statistické údaje oznámené členskými státy mají pro Komisi zásadní význam při posuzování dodržování právních předpisů o odpadech ve všech členských státech. Kvalitu, spolehlivost a srovnatelnost statistik by mělo zlepšit zavedení jednotného kontaktního místa pro předávání veškerých údajů o odpadech, zrušení zastaralých požadavků na předkládání zpráv, porovnání vnitrostátních metodik vykazování a zavedení zprávy o kontrole kvality údajů. Při podávání zpráv o dosažení cílů stanovených v právních předpisech o odpadech musí proto členské státy používat nejnovější metodiku vypracovanou Komisí a národními statistickými úřady členských států.

(28)

Údaje a informace oznámené členskými státy mají pro Komisi zásadní význam při posuzování dodržování právních předpisů o odpadech ve všech členských státech. Kvalitu, spolehlivost a srovnatelnost oznámených údajů by mělo zlepšit zavedení společné metodiky pro sběr a zpracování údajů získaných ze spolehlivých zdrojů a zavedení jednotného kontaktního místa pro předávání veškerých údajů o odpadech, zrušení zastaralých požadavků na předkládání zpráv, porovnání vnitrostátních metodik vykazování a zavedení zprávy o kontrole kvality údajů. Při podávání zpráv o dosažení cílů stanovených v právních předpisech o odpadech musí proto členské státy používat společnou metodiku vypracovanou Komisí ve spolupráci s  národními statistickými úřady členských států a vnitrostátními orgány odpovědnými za nakládání s odpadem .

(28a)

Komise by každé tři roky měla zveřejnit zprávu vypracovanou na základě údajů a informací, které jí oznámily členské státy, s cílem informovat Parlament a Radu o pokroku dosaženém při plnění cílů v oblasti recyklace a při uplatňování nových povinností stanovených touto směrnicí. Tyto zprávy, podávané jednou za tři roky, by měly rovněž hodnotit dopad směrnice 2008/98/ES jako celku na životní prostředí a lidské zdraví a posoudit, zda je směrnice 2008/98/ES nutné pozměnit, aby i nadále plnila svůj účel z hlediska oběhového hospodářství.

(28b)

S cílem zlepšit správu, dodržování předpisů, přeshraniční spolupráci a šíření osvědčených postupů a inovací v oblasti odpadu a s cílem zajištění účinného a jednotného dosahování cílů stanovených směrnicí 2008/98/ES by měla Komise zřídit platformu pro výměnu informací a sdílení osvědčených postupů mezi Komisí a členskými státy o praktickém uplatňování uvedené směrnice. Výsledky činnosti této platformy by měly být dostupné veřejnosti.

(28c)

Hospodářský potenciál, jakož i přínosy pro životní prostředí, přechodu na oběhové hospodářství a účinnější využívání zdrojů jsou dobře známé. Kroky nutné k dosažení tohoto cíle jsou představeny v různých politických dokumentech a návrzích, od manifestu Evropské platformy pro účinné využívání zdrojů ze dne 17. prosince 2012 a následných politických doporučení až po zprávu Evropského parlamentu z vlastního podnětu ze dne 25. června 2015 o směřování k oběhovému hospodářství a v akčním plánu Komise pro oběhové hospodářství ze dne 2. prosince 2015. Všechny tyto dokumenty navrhují opatření překračující oblast odpadů a vztahující se na celý cyklus a neměla by být pouze vodítkem pro stanovení úrovně ambicí právních předpisů Unie v oblasti odpadů, ale měla by také zajistit, aby byla přijímána ambiciózní opatření k naplnění cíle.

(28d)

Výzkum a inovace a vznik inteligentních podnikatelských modelů založených na účinnosti zdrojů mají zásadní význam pro podporu přechodu k oběhovému hospodářství v Unii, kde je odpad vnímán jako nový zdroj. Pro dosažení tohoto cíle je nezbytné v rámci programu Horizont 2020 přispět na projekty výzkumu a inovací, které mohou demonstrovat a testovat na poli ekonomické a environmentální udržitelnosti oběhového hospodářství. Tyto projekty mohou zároveň s přijetím systémového přístupu přispět k rozvoji právních předpisů, které vedou k inovacím a snadno se provádějí, prostřednictvím identifikování možných regulatorních nejistot, omezení a mezer, které brání rozvoji obchodních modelů založených na účinnějším využívání zdrojů.

(28e)

Dne 2. prosince 2015 Komise představila akční plán EU pro oběhové hospodářství, který má podpořit přechod Evropy k oběhovému hospodářství. Vzhledem k tomu, že Komise vytvořila konkrétní a ambiciózní akční program opatření, která pokrývají celý cyklus, jsou zapotřebí doplňující opatření, která by tento přechod urychlila.

(28f)

Lepší využívání zdrojů by mohlo přinést podstatné čisté úspory podnikům Unie, veřejným orgánům a spotřebitelům a současně snížit celkové roční emise skleníkových plynů. Z tohoto důvodu by Komise měla navrhnout do konce roku 2018 hlavní ukazatel a seznam doplňujících ukazatelů týkající se účinného využívání zdrojů, aby mohla sledovat pokrok směrem k cíli rostoucí účinnosti využívání zdrojů na úrovni Unie o 30 % do roku 2030 ve srovnání s úrovní z roku 2014.

(29)

Za účelem doplnění nebo změny směrnice 2008/98/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, čl. 11a odst. 2 a 6, článek 26, čl. 27 odst. 1 a 4 a čl. 38 odst. 1, 2 a 3. Je obzvláště důležité, aby Komise v rámci přípravné činnosti vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni . Komise by při přípravě a vytváření aktů v přenesené pravomoci měla zajistit, aby příslušné dokumenty byly předávány Evropskému parlamentu a Radě současně, včas a vhodným způsobem.

(29)

Za účelem doplnění nebo změny směrnice 2008/98/ES by měla být na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy, pokud jde o čl. 5 odst. 2, čl. 6 odst. 2, čl. 7 odst. 1, čl. 11a odst. 2 a 6, článek 26, čl. 27 odst. 1 a 4 a čl. 38 odst. 1, 2 a 3.

—

podrobná kritéria používání podmínek, za kterých se látky nebo předměty mají považovat za vedlejší produkt, nebo kdy přestanou být odpadem ,

—

obecné požadavky, které by členské státy měly splňovat, pokud přijímají technické předpisy o stavu, kdy odpad přestává být odpadem,

—

vytvoření seznamu odpadu,

—

harmonizovaná kritéria pro stanovení finančních příspěvků producentů v souvislosti s jejich rozšířenou odpovědností, upravených podle skutečných nákladů produktů po skončení jejich životnosti,

—

ukazatele, které budou měřit pokrok při snižování vytváření odpadu a při provádění opatření na předcházení vzniku odpadu,

—

společnou metodiku, včetně minimálních kvalitativních požadavků, pro jednotné měření úrovní potravinového odpadu,

—

společnou metodiku, včetně minimálních kvalitativních požadavků, pro jednotné měření odpadu v mořích pocházejícího z činností na pevnině,

—

minimální kvalitativní a provozní požadavky pro určení uznaných provozovatelů zařízení pro přípravu k opětovnému použití, systémů zálohování a zpětného odběru a provozovatelů zařízení pro konečnou recyklaci, včetně specifických pravidel pro sběr, dohledatelnost, ověřování a vykazování údajů,

—

společnou metodiku pro výpočet hmotnosti kovů, které byly recyklovány v souvislosti se spalováním nebo spoluspalováním, včetně kvalitativních kritérií pro recyklované kovy,

—

technická kritéria a provozní postupy týkající se odstraňování odpadů podle technologií D2, D3, D4, D6, D7 a D12, uvedených v příloze I směrnice 2008/98/ES, a případně zákaz těchto technologií, pokud nesplňují určitá kritéria ochrany lidského zdraví a životního prostředí,

—

minimální technické standardy pro činnosti zpracování odpadu vyžadující povolení podle směrnice 2008/98/ES, pokud existuje důkaz, že takové standardy by byly přínosem k ochraně lidského zdraví a životního prostředí,

—

minimální technické standardy pro činnosti vyžadující registraci podle směrnice 2008/98/ES, pokud existuje důkaz, že takové standardy by byly přínosem k ochraně lidského zdraví a životního prostředí, nebo by zabránily narušení vnitřního trhu,

—

specifikace použití vzorce pro zařízení pro spalování uvedeného v bodě R1 přílohy II směrnice 2008/98/ES,

—

metodiku pro sběr údajů a jejich zpracování, organizaci shromažďování údajů a zdroje údajů a formát, který členské státy používají k tomu, aby Komisi předávaly údaje o provádění cílů v oblasti potravinového odpadu a odpadu v mořích, přípravy na opětovné použití, recyklaci a zasypávání a odpadních olejů, a

—

úprava příloh I až V směrnice 2008/98/ES podle vědeckého a technického pokroku.

(30)

Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění směrnice 2008/98/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o  čl. 9 odst. 4 a 5, čl. 33 odst. 2, čl. 35 odst. 5 a čl. 37 odst. 6. Tyto pravomoci by měly být vykonávány v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 182/2011 (19).

(30)

Za účelem zajištění jednotných podmínek provádění směrnice 2008/98/ES by měly být Komisi svěřeny prováděcí pravomoci, pokud jde o:

—

formát pro sdělování informací o přijetí zásadních úprav plánů nakládání s odpadem a programů předcházení vzniku odpadu,

—

minimální podmínky na provoz elektronických registrů nebezpečného odpadu,

(33)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zlepšení nakládání s odpady v Unii a tím i přispění k zachování, ochraně a zlepšování kvality životního prostředí, zdraví oceánů a bezpečnosti potravin z mořských živočichů snížením množství odpadu v mořích a uvážlivého a racionálního využívání přírodních zdrojů v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu účinků opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů,

(33)

Jelikož cílů této směrnice, totiž zlepšení nakládání s odpady v Unii a tím i přispění k zachování, ochraně a zlepšování kvality životního prostředí, zdraví oceánů a bezpečnosti potravin z mořských živočichů snížením množství odpadu v mořích a uvážlivého , omezeného a racionálního využívání přírodních zdrojů v Unii, nemůže být dosaženo uspokojivě členskými státy, ale spíše jich z důvodu rozsahu účinků opatření může být lépe dosaženo na úrovni Unie, může Unie přijmout opatření v souladu se zásadou subsidiarity stanovenou v článku 5 Smlouvy o Evropské unii. V souladu se zásadou proporcionality stanovenou v uvedeném článku nepřekračuje tato směrnice rámec toho, co je nezbytné pro dosažení těchto cílů.

(33a)

Členské státy by měly zajistit, aby byly zavedeny vysoké úrovně požadavků v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci v odvětvích výroby, recyklace, oprav, přípravy na opětovné použití a odpadu, s ohledem na specifická rizika, jimž čelí pracovníci v těchto odvětvích, a měly by zajistit, aby stávající právní předpisy Unie v této oblasti byly řádně prováděny a prosazovány.

(33b)

Tato směrnice zohledňuje závazky stanovené v interinstitucionální dohodě ze dne 13. dubna 2016 o zdokonalení tvorby právních předpisů a měla by být prováděna a uplatňována v souladu s pokyny obsaženými v této dohodě.

-1)

„Touto směrnicí se stanoví opatření na ochranu životního prostředí a lidského zdraví předcházením vzniku odpadů, nepříznivým vlivům vzniku odpadů a nakládání s nimi nebo jejich omezováním a omezováním celkových dopadů využívání zdrojů a zlepšováním účinnosti tohoto využívání , což je klíčové pro přechod k oběhovému hospodářství a zajištění dlouhodobé konkurenceschopnosti EU .“

„1a.

‚komunálním odpadem‘

„1a.

‚komunálním odpadem‘

a)

směsný odpad a odpad odděleně sbíraný z domácností, který tvoří:

a)

směsný odpad a odpad odděleně sbíraný z domácností, který tvoří:

b)

směsný odpad a odděleně sbíraný odpad z jiných zdrojů, který je co do povahy, složení a množství srovnatelný s odpadem z domácností;

b)

směsný odpad a odděleně sbíraný odpad z malých podniků, kancelářských budov a institucí, včetně škol, nemocnic a vládních budov, který je co do povahy a složení srovnatelný s odpadem z domácností;

c)

odpad z tržnic a odpad z pouličního úklidu včetně pouličního odpadu, obsahu odpadkových košů, odpadu z údržby parků a zahrad.

c)

odpad z tržnic a odpad z pouličního úklidu včetně pouličního odpadu, obsahu odpadkových košů, odpadu z údržby parků a zahrad.

aa)

vkládá se nový bod, který zní:

2a.

„nikoliv nebezpečným odpadem“ odpad, který nevykazuje žádnou z nebezpečných vlastností uvedených v příloze III ;

2a.

„nikoliv nebezpečným odpadem“ odpad, který není uveden v bodě 2 tohoto článku ;

4.

„biologickým odpadem“ biologicky rozložitelné odpady ze zahrad a parků, potravinářské a kuchyňské odpady z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení, srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu a jiné odpady s podobnými vlastnostmi biologického rozkladu co do povahy, složení a  množství ;

4.

„biologickým odpadem“ biologicky rozložitelné odpady ze zahrad a parků, potravinářské a kuchyňské odpady z domácností, restaurací, stravovacích a maloobchodních zařízení, srovnatelný odpad ze zařízení potravinářského průmyslu a jiné odpady s podobnými vlastnostmi biologické rozložitelnosti a  kompostovatelnosti ;

da)

bod 9 se nahrazuje tímto:

9.

„nakládáním s odpady“ sběr, přeprava, využití a odstraňování odpadů, včetně dozoru nad těmito činnostmi a následné péče o místa odstranění a včetně činností prováděných obchodníkem nebo zprostředkovatelem;

db)

bod 11 se nahrazuje tímto:

11.

„tříděným sběrem“ sběr, kdy je tok odpadů oddělen podle druhu a povahy odpadu s cílem usnadnit specifické zpracování;

„11.

‚tříděným sběrem‘ sběr, kde je tok odpadů oddělen podle druhu a povahy odpadu s cílem usnadnit specifické zpracování, zejména při přípravě k opětovnému použití a recyklaci;“;

16.

„přípravou k opětovnému použití“ způsoby využití zahrnující kontrolu, čištění nebo opravu a spočívající v tom, že výrobky nebo části výrobků, které byly sebrány uznaným provozovatelem zařízení pro přípravu k opětovnému použití nebo v rámci systému zálohování a zpětného odběru upraveny tak, že mohou být opětovně použity bez dalšího předzpracování;

16.

„přípravou k opětovnému použití“ způsoby využití zahrnující kontrolu, čištění nebo opravu a spočívající v tom, že výrobky nebo části výrobků, které se staly odpady a  byly sebrány uznaným provozovatelem zařízení pro přípravu k opětovnému použití , jsou upraveny tak, že mohou být opětovně použity bez dalšího předzpracování;

ea)

vkládá se nový bod, který zní:

eb)

vkládá se nový bod, který zní:

ec)

bod 17 se nahrazuje tímto:

17.

„recyklací“ jakýkoli způsob využití, jímž je odpadový materiál znovu zpracován na produkty, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Zahrnuje přepracování organických materiálů , ale nezahrnuje energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako paliva nebo jako zásypový materiál;

„17.

‚recyklací‘ jakýkoli způsob využití, jímž je odpad znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky, ať pro původní nebo pro jiné účely. Zahrnuje organickou recyklaci , ale nezahrnuje energetické využití a přepracování na materiály, které mají být použity jako palivo nebo jako zásypový materiál“;

ed)

vkládá se nový bod, který zní:

17a.

„procesem konečné recyklace“ proces recyklace, který začíná, když žádné další způsoby mechanického třídění již nejsou zapotřebí a odpad vstupuje do výrobního procesu a  je účinně znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky;

17a.

„procesem konečné recyklace“ proces recyklace, který začíná, když žádné další způsoby třídění již nejsou zapotřebí a odpad je účinně znovu zpracován na výrobky, materiály nebo látky;

17b.

„zasypáváním“ některý ze způsobů využití, při němž je vhodný odpad pro účely rekultivace použit ve výkopech nebo pro stavební účely při úpravách krajiny nebo na stavbách místo jiných materiálů, které přestaly být odpadem, jež by byly jinak k tomuto účelu použity;

17b.

„zasypáváním“ některý ze způsobů využití, s  výjimkou recyklace, při němž se bezpečný inertní odpad nebo jiný odpad , který není nebezpečný, používá pro účely rekultivace použit ve výkopech nebo pro stavební účely při úpravách krajiny nebo na stavbách místo jiných materiálů, které přestaly být odpadem, jež by byly jinak k tomuto účelu použity , a je použit v množství, a použije se v množství, které nepřekročí skutečnou potřebu účelu rekultivace či úprav ;

fa)

vkládá se nový bod, který zní:

fb)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

fc)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

fd)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

fe)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

ff)

doplňuje se nové písmeno, které zní:

„ 20e.

2a)

3a)

3b)

3c)

a)

prevence u zdroje;

b)

záchrana poživatelných potravin, přičemž je upřednostňována lidská spotřeba před využitím jako krmiva a nepotravinové produkty;

c)

organická recyklace;

d)

energetické využití;

e)

likvidace.

ba)

vkládá se nový odstavec, který zní:

aa)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

- a)

aa)

v odstavci 2 se první pododstavec nahrazuje tímto:

ba)

vkládá se nový odstavec, který zní:

bb)

odstavec 4 se nahrazuje tímto:

—

jasně vymezí úlohy a povinnosti výrobců výrobků uvádějících zboží na trh Unie, organizací uplatňujících rozšířenou odpovědnost výrobců jejich jménem, soukromých nebo veřejných zpracovatelů odpadu, místních orgánů a v příslušných případech uznaných provozovatelů zařízení pro přípravu k opětovnému použití;

—

jasně vymezí úlohu a povinnosti všech zúčastněných subjektů, včetně výrobců výrobků uvádějících zboží na trh Unie, organizací uplatňujících rozšířenou odpovědnost výrobců jejich jménem v rámci kolektivních systémů , a  dále včetně soukromých nebo veřejných zpracovatelů odpadu, distributorů, regionálních a  místních orgánů a v příslušných případech sítí zajišťujících opakované využívání a opravu výrobků, podniků sociální ekonomiky a  uznaných provozovatelů zařízení pro přípravu k opětovnému použití;

—

v souladu s hierarchií nakládání s odpady stanoví měřitelné cíle pro nakládání s  odpady zaměřené na dosažení alespoň kvantitativních cílů, jež pro tento systém stanoví tato směrnice, směrnice 94/62/ES, směrnice 2000/53/ES, směrnice 2006/66/ES a směrnice 2012/19/EU;

—

v souladu s hierarchií nakládání s odpady stanoví měřitelné cíle pro omezování odpadu a pro nakládání s  ním, které by se zaměřovaly alespoň na dosažení kvantitativních cílů, jež pro tento systém stanovuje tato směrnice, směrnice 94/62/ES, směrnice 2000/53/ES, směrnice 2006/66/ES a směrnice 2012/19/EU;

—

stanoví systém podávání zpráv za účelem sběru údajů o výrobcích uváděných na trh Unie výrobci, na něž se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce. Jakmile se tyto výrobky stanou odpadem, systém podávání zpráv zajistí, aby byly shromažďovány údaje o sběru těchto odpadů a nakládání s nimi, v příslušných případech s upřesněním toků odpadu;

—

stanoví systém podávání zpráv za účelem sběru spolehlivých a přesných údajů o výrobcích uváděných na trh Unie výrobci, na něž se vztahuje rozšířená odpovědnost výrobce. Jakmile se tyto výrobky stanou odpadem, systém podávání zpráv zajistí, aby byly shromažďovány spolehlivé a přesné údaje o sběru těchto odpadů a nakládání s nimi, v příslušných případech s upřesněním toků odpadu;

—

zajistí rovné a nediskriminační zacházení s výrobci výrobků, a pokud jde o malé a střední podniky.

—

zajistí rovné a nediskriminační zacházení s výrobci výrobků , jakož i s mezi poskytovateli služeb spojených se sběrem, dopravou a nakládáním s odpady , a pokud jde o malé a střední podniky.

a)

měla jasně stanovenou působnost z hlediska geografického pokrytí, výrobků a materiálů;

a)

měla jasně stanovenou působnost z hlediska geografického pokrytí, výrobků a materiálů založenou na oblasti prodeje a bez omezení těchto oblastí na území, na nichž je sběr odpadu a nakládání s opady ziskové ;

b)

měla potřebné provozní a  finanční prostředky pro splnění svých povinností týkajících se rozšířené odpovědnosti výrobce;

b)

měla potřebné provozní nebo finanční prostředky pro splnění svých povinností týkajících se rozšířené odpovědnosti výrobce;

—

finančních příspěvcích hrazených výrobci,

—

v rámci kolektivních systémů,  finančních příspěvcích hrazených výrobci za prodanou jednotku nebo za tunu výrobku umístěného na trh ,

—

postupu výběru provozovatelů pro nakládání s odpady.

—

v rámci kolektivních systémů o postupu výběru provozovatelů pro nakládání s odpady.

—

dosažení cílů v oblasti omezování vzniku odpadu a v oblasti nakládání s odpady uvedených v odst. 1 druhé odrážce.

a)

pokrývaly celé náklady na nakládání s odpady u výrobků, jež uvádějí na trh Unie , včetně všech následujících položek :

a)

pokrývaly tyto celé náklady na nakládání s odpady u výrobků, jež uvádějí na trh Unie:

b)

byly upravovány na základě skutečných nákladů souvisejících se skončením životnosti jednotlivých výrobků nebo skupin podobných výrobků, a to se zohledněním jejich opětovné použitelnosti a recyklovatelnosti;

b)

v rámci kolektivních systémů byly upravovány na základě skutečných nákladů souvisejících se skončením životnosti jednotlivých výrobků nebo skupin podobných výrobků, a to se zohledněním jejich trvanlivosti, možnosti opravy, opětovné použitelnosti a recyklovatelnosti a přítomnosti nebezpečných látek, přičemž by se přihlíželo k jejich životnímu cyklu a zajistil by se soulad s požadavky stanovenými v příslušných právních předpisech Unie, a pokud možno na základě jednotných kritérií, tak aby bylo zjištěno bezproblémové fungování vnitřního trhu ;

c)

vycházely z optimalizovaných nákladů na služby poskytované v případech, že veřejní provozovatelé pro nakládání s odpady jsou odpovědní za vykonávání provozních úkolů jménem systému rozšířené odpovědnosti výrobce.

c)

vycházely z optimalizovaných nákladů na služby poskytované v případech, že veřejní provozovatelé pro nakládání s odpady jsou odpovědní za vykonávání provozních úkolů jménem systému rozšířené odpovědnosti výrobce. Optimalizované náklady na služby musejí být transparentní a musejí odrážet náklady, které nesou veřejné subjekty nakládající s odpady při plnění provozních úkolů v rámci systému rozšířené odpovědnosti výrobce.

a)

významného snížení produkce odpadu,

b)

oddělení produkce odpadů od hospodářského růstu,

c)

postupného nahrazení látek vzbuzujících mimořádné obavy, jak jsou definovány v článku 57 nařízení (ES) č. 1907/2006, pokud existují vhodné alternativní látky nebo technologie, které je možné z ekonomického a technického hlediska realizovat,

d)

snížení vzniku odpadu z potravin v Unii do roku 2025 o 30 % a do roku 2030 o 50 % ve srovnání s jeho objemem v roce 2014,

e)

snížení vzniku odpadu v mořích v Unii do roku 2025 o 30 % a do roku 2030 o 50 % ve srovnání s jeho objemem v roce 2014.

—

podporují používání výrobků, které účinně využívají zdroje, jsou trvanlivé, opravitelné a recyklovatelné;

—

prosazují a  podporují modely trvale udržitelné výroby a spotřeby a  používání výrobků, které účinně využívají zdroje, jsou trvanlivé, lze je snadno společně využívat, jsou opětovně použitelné, opravitelné a recyklovatelné;

—

odrazují od uvádění zboží, u něhož se plánuje zastarávání, na trh,

—

vymezují a zaměřují se na výrobky, které jsou hlavními zdroji surovin vysoce důležitých pro hospodářství Unie a jejichž dodávky jsou spojeny s vysokým rizikem, aby se zamezilo tomu, že se tyto materiály stanou odpadem;

—

vymezují a zaměřují se na výrobky, které jsou hlavními zdroji surovin vysoce důležitých pro hospodářství Unie a jejichž dodávky jsou spojeny s vysokým rizikem, aby se zamezilo tomu, že se tyto materiály stanou odpadem;

—

podporují vytváření systémů podporujících činnosti zaměřené k opětovnému použití , zejména včetně elektrických a elektronických zařízení, textilu a nábytku;

—

stimulují k prodlužování životnosti výrobků, pokud to má příznivý vliv na životní prostředí , a  podporují vytváření systémů prosazujících jejich opravu, opětovné používání, repasi a obnovu, jak je uvedeno v článku 9a;

—

snižují vznik odpadů při procesech souvisejících s průmyslovou výrobou, těžbou nerostů, výstavbou a demolicemi, se zohledněním nejlepších dostupných technik;

—

snižují vznik odpadů při procesech souvisejících s průmyslovou výrobou , zpracováním , těžbou nerostů, výstavbou a demolicemi, mj. např. na základě předdemoličních auditů a také postupů týkajících se obchodu a služeb, se zohledněním nejlepších dostupných technik a osvědčených postupů;

—

snižují vznik potravinového odpadu v prvovýrobě , při zpracovávání a výrobě, v maloobchodě a jiných způsobech distribuce potravin, v restauracích a pohostinství a také v domácnostech.

—

snižují celkový vznik potravinového odpadu;

—

omezují potravinové ztráty v celém dodavatelském řetězci, včetně ztrát, k nimž dochází při primární produkci, dopravě a skladování;

—

zabraňují odhazování odpadků tím, že zjišťují, které výrobky jsou hlavním zdrojem odhazování odpadků do přírodního prostředí, včetně mořského prostředí, a přijímají opatření na snížení odhazování odpadků z těchto zdrojů;

—

zajišťují, aby dodavatelské řetězce informovaly spotřebitele a subjekty zpracovávající odpady o látkách vzbuzujících mimořádné obavy;

—

vytvářejí informační kampaně ke zvyšování povědomí o problémech předcházení vzniku odpadu v prostředí a odhazování odpadků a podporují je.