Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52016XR5222

    Usnesení Evropského výboru regionů k přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období

    Úř. věst. C 88, 21.3.2017, p. 1–3 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    21.3.2017   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 88/1


    Usnesení Evropského výboru regionů k přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období

    (2017/C 088/01)

    EVROPSKÝ VÝBOR REGIONŮ,

    s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu a Radě Přezkum/revize víceletého finančního rámce na období 2014–2020 v polovině období – Rozpočet EU zaměřený na výsledky (COM(2016) 603 final) (1) a jeho průvodní dokument;

    s ohledem na své stanovisko Revize víceletého finančního rámce v polovině období (VFR) (2);

    1.

    bere na vědomí podrobný návrh přezkumu VFR v polovině období, který dne 14. září 2016 předložila Evropská komise;

    2.

    je zastáncem navázání jednání o přezkumu v polovině období na rozpočtový proces pro rozpočet EU na rok 2017 – tento časový rámec umožní včasné přijetí přezkumu v polovině období a ponechá prostor pro diskuse o příštím VFR na období po roce 2020;

    3.

    lituje malé ambice Evropské komise, která předložila pouze přezkum VFR, který již dosáhl svých mezí, namísto důkladné revize, jež by Evropské unii umožnila řešit výzvy, před nimiž v současnosti stojí, a zaručila, že se rozpočet EU zaměří na oblasti vedoucí k udržitelnému růstu a tvorbě pracovních míst, jež mají velkou evropskou přidanou hodnotu. Očekává, že příští VFR bude rázným krokem k modernizaci rozpočtu EU a že EU nabídne možnosti, jak řešit budoucí výzvy a nově se objevující priority;

    4.

    poukazuje na to, že tento přezkum v polovině období odráží přístup Evropské komise „rozpočet EU zaměřený na výsledky“, je však znepokojen tím, že hlavním kritériem pro navržené změny v prostředcích byla míra jejich čerpání prostřednictvím programů EU, a připomíná, že evropským orgánům nabídl, že bude hrát aktivní úlohu v hodnocení účinnosti a účelnosti všech programů EU;

    5.

    důrazně odmítá dojem vyplývající ze sdělení o VFR, a sice že programy sdíleného řízení nejsou účinné, a zdůrazňuje skutečnost, že i přes zpoždění v přijímání nového nařízení o evropských strukturálních a investičních fondech (ESIF) a velmi složitý plánovací postup bylo spuštěno více než 200 000 projektů a z ESIF již bylo uvolněno 46 miliard eur na spolufinancování projektů v celkové výši 68 miliard eur;

    6.

    v této souvislosti upozorňuje na to, že případné pozastavení evropských strukturálních a investičních fondů u Španělska a Portugalska nebo jakéhokoliv jiného členského státu je na úkor provádění programů. Připomíná, že a) je proti makroekonomické podmíněnosti, jelikož poškozuje města a regiony, b) toto pozastavení by bylo v rozporu s již provedeným zrušením sankcí podle nařízení (EU) č. 1173/2011 o účinném prosazování rozpočtového dohledu v eurozóně, c) ohrožuje zásadu proporcionality stanovenou v článku 5 SEU a jejím protokolu č. 2. Proto žádá, aby v případě eventuálního pozastavení bylo toto pozastavení nulové, a to s ohledem na hospodářské a sociální podmínky, nezaměstnanost a dopady pozastavení na hospodářství, jak se uvádí v článku 23 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 (nařízení o společných ustanoveních);

    7.

    je skutečně znepokojen tendencí „centralizace“ rozpočtu EU, jež by byla jednoznačně v rozporu s hledáním řešení šitých na míru místním a regionálním výzvám. Omezení sdíleného řízení programů by mělo negativní vliv na závazek v oblasti hospodářské, sociální a územní soudržnosti vyplývající ze Smlouvy o EU a na zásady subsidiarity, partnerství a víceúrovňové správy;

    8.

    lituje, že jsou do přezkumu víceletého finančního rámce v polovině období zahrnuty úpravy prostředků přidělovaných na politiku soudržnosti. Přestože jsou podle článku 7 nařízení o víceletém finančním rámci povinné, nemělo by se o těchto úpravách dále jednat;

    9.

    v zásadě vítá návrh prodloužit a navýšit Evropský fond pro strategické investice (EFSI), jímž se bude zabývat v samostatném stanovisku. Očekává další zlepšení v oblasti adicionality, zeměpisného a odvětvového pokrytí a transparentnosti a opakuje svůj požadavek na řádné zhodnocení výsledků EFSI, zejména co se týče synergií s ESIF a jejich dosavadního příspěvku k územní soudržnosti. Těší se na úzkou spolupráci s Evropským parlamentem při podrobném zkoumání provádění EFSI a doufá, že regiony budou více zapojeny do jeho správy, aby bylo zaručeno jeho funkční propojení s politikou soudržnosti;

    10.

    vítá navýšení finančních prostředků na program Horizont 2020Nástroj pro propojení Evropy, zdůrazňuje však, že toto navýšení nekompenzuje původní rozpočtové škrty v programu Horizont 2020 a Nástroji pro propojení Evropy při vytváření EFSI;

    11.

    bere na vědomí návrh Evropské komise na přezkum finančního nařízení a její záměr zjednodušit pravidla s cílem řešit problémy související s administrativní složitostí politiky soudržnosti a chybami v této politice, zejména pokud jde o provádění programů v rámci sdíleného řízení a posílení synergií mezi granty a finančními nástroji. Bude se tímto přezkumem zabývat v samostatném stanovisku;

    12.

    vítá navýšení rozpočtových prostředků na Iniciativu na podporu zaměstnanosti mladých lidí a na program Erasmus+, ale vyjadřuje politování nad tím, že chybí iniciativy zaměřené na potírání dlouhodobé nezaměstnanosti;

    13.

    bere na vědomí opatření, jež Evropská komise navrhuje v oblasti flexibility, především vytvoření krizové rezervy Evropské unie, která bude opětovně využívat zrušené prostředky, odstranění ročních stropů pro celkové rozpětí pro platby a cílené používání technické úpravy prostředků přidělovaných na politiku soudržnosti. Vítá tato opatření jako správné kroky při řešení současných krizí pomocí flexibilnějšího rozpočtu EU;

    14.

    vyjadřuje politování nad tím, že Evropská komise v přezkumu v polovině období nenavrhla žádná další opatření k řešení různých krizí v EU souvisejících se společnou zemědělskou politikou, k nimž patří soustřeďování výroby, sílící světová konkurence, snížení pracovní síly a rostoucí úpadek venkova a jimž budou do konce stávajícího programového období čelit evropští zemědělci, spotřebitelé a místní a regionální orgány;

    15.

    s ohledem na ambiciózní globální dohodu o klimatu, jíž bylo dosaženo v Paříži v roce 2015, připomíná cíl v podobě věnování 20 % výdajů EU na projekty a politiky související s klimatem, zdůrazňuje však, že jde o minimální podíl a že k udržení tohoto cíle do roku 2020 bude pravděpodobně zapotřebí dalšího úsilí;

    16.

    vítá střednědobou prognózu plateb řešící obavy v souvislosti s množství neuhrazených plateb v současném VFR. Vzhledem k přetrvávajícím zpožděním v provádění programů v rámci sdíleného řízení ho však zneklidňují budoucí platby. Upozorňuje na to, že členské státy a Rada jsou odpovědné za uvolnění dostatečných prostředků z ročního rozpočtu na platby, aby EU mohla řešit stávající výzvy;

    17.

    obává se, že i navzdory navýšení prostředků na řešení uprchlické a migrační krize v okruhu 3 a okruhu 4 a vytvoření krizové rezervy Evropské unie a „flexibilní rezervy“ nebudou prostředky, jimiž disponuje stávající VFR, dostatečné, aby mohly řešit rostoucí požadavky, které jsou na rozpočet EU kladeny v souvislosti s přijímáním, rozdělováním a integrací uprchlíků a migrantů nebo jejich ochranou v oblastech původu. Připomíná v této souvislosti, že místní a regionální orgány mají klíčovou odpovědnost při přijímání a integraci migrantů, a že by jim proto při zvládání těchto výzev významně pomohl přímý přístup k příslušným možnostem financování ze strany EU. Upozorňuje na to, že větší flexibilita není řešením nedostatku finančních prostředků;

    18.

    bere na vědomí návrh na vytvoření Evropského fondu pro udržitelný rozvoj a bude se jím podrobněji zabývat v samostatném stanovisku;

    19.

    bere na vědomí, že by potenciální vystoupení Spojeného království z Evropské unie mohlo mít vliv na stávající VFR. Vyjadřuje obavy v souvislosti s důsledky pro probíhající provádění mnoha programů EU a navrhuje, aby byl včas zapojen do dalších diskusí o revizi stávajícího VFR;

    20.

    vítá kapitolu Na cestě k budoucímu víceletému finančnímu rámci jako úvodní příspěvek k širší diskusi o budoucnosti rozpočtu EU. Vyzývá orgány EU, aby v rané fázi navázaly s evropskými městy a regiony dialog o rozsahu, struktuře a nástrojích budoucího VFR, a v patřičnou dobu předloží vlastní související návrhy;

    21.

    pověřuje předsedu, aby toto usnesení předložil Evropské komisi, Evropskému parlamentu, Radě a předsedovi Evropské rady.

    V Bruselu dne 12. října 2016.

    předseda Evropského výboru regionů

    Markku MARKKULA


    (1)  http://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX:52016DC0603

    (2)  Stanovisko CdR 9/2016


    Top