14.9.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

L 246/3

—

s ohledem na své rozhodnutí o udělení absolutoria za plnění souhrnného rozpočtu Evropské unie na rozpočtový rok 2014, oddíl I – Evropský parlament,

—

s ohledem na článek 94, čl. 98 odst. 3 a přílohu V jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro rozpočtovou kontrolu (A8-0135/2016),

A.

vzhledem k tomu, že ve svém potvrzení konečné účetní závěrky za rok 2014 účetní Parlamentu prohlásil, že získal přiměřenou jistotu, že účetní závěrka poskytuje ve všech významných aspektech věrný a poctivý obraz finanční situace Parlamentu, a že nezjistil žádné okolnosti, které by byly důvodem pro formulaci jakýchkoli výhrad;

B.

vzhledem k tomu, že Účetní dvůr při svém auditu dospěl k závěru, že audit nezjistil žádné závažné nedostatky ve vybraných systémech a výročních zprávách orgánů a institucí o činnosti;

C.

vzhledem k tomu, že v souladu s běžným postupem byl správě Parlamentu zaslán dotazník a že Výbor pro rozpočtovou kontrolu obdržel odpovědi a v přítomnosti místopředsedy odpovědného za rozpočet, generálního tajemníka a interního auditora je projednal;

D.

vzhledem k tomu, že neustále existuje prostor pro zlepšování kvality, efektivity a účinnosti při správě veřejných financí a že kontrola je nutná, aby bylo zajištěno, aby se politické vedení a správa Parlamentu zodpovídaly občanům Unie;

1.

konstatuje, že konečná výše prostředků Parlamentu na rok 2014 činila celkově 1 755 631 742 EUR, tj. 20,13 % prostředků v okruhu 5 víceletého finančního rámce (VFR) vyčleněných v roce 2014 na správní výdaje orgánů a institucí Unie jako celku, a že tyto prostředky se oproti roku 2013 (1 750 463 939 EUR) zvýšily o 0,3 %;

2.

konstatuje, že celkové příjmy zapsané do účtů k 31. prosinci 2014 činily 174 436 852 EUR (158 117 371 EUR v roce 2013), včetně účelově vázaných příjmů ve výši 26 979 032 EUR (25 991 783 EUR v roce 2013);

3.

připomíná, že v roce 2014 představovaly 72 % celkových prostředků čtyři kapitoly: kapitola 10 (Členové orgánu), kapitola 12 (Úředníci a dočasní zaměstnanci), kapitola 20 (Budovy a náklady s nimi spojené) a kapitola 42 (Výdaje na parlamentní asistenci);

4.

bere na vědomí údaje, na jejichž základě byla sestavena účetní závěrka Parlamentu za rozpočtový rok 2014, jmenovitě:

5.

bere na vědomí, že z předběžných prostředků a z jiných zdrojů byla převedena celková částka 71 500 000 EUR jako příspěvek na financování ročních splátek na budovu Konrad Adenauer v Lucemburku a na její rozšíření a modernizaci; konstatuje, že tato částka představuje 4 % konečné výše prostředků na rok 2014;

6.

připomíná, že Účetní dvůr provádí specifické posouzení správních a jiných výdajů jako jediné skupiny politik pro všechny orgány a instituce Unie, včetně Evropského parlamentu, a že z důkazních informací celkově vyplývá, že výdaje na správu nejsou zatíženy významnou mírou chyb; bere na vědomí, že kontroly transakcí ukazují, že odhadovaná míra chyb v okruhu 5 VFR určeném na správní výdaje činí 0,5 % (1 % v roce 2013);

7.

připomíná, že při auditu byl prověřen vzorek tvořený 129 platebními operacemi, které zahrnovaly 92 plateb platů, důchodů a souvisejících příspěvků a další náklady na zaměstnance, 14 plateb z titulu zakázek souvisejících s budovami a 23 plateb souvisejících s jinými výdaji (energie, komunikace, informační technologie atd.); zdůrazňuje, že ze 129 zkontrolovaných operací bylo 20 (tj. 15,5 %) zatíženo chybami; bere na vědomí, že v případě 12 vyčíslitelných chyb činila odhadovaná míra chyb 0,5 %;

8.

zdůrazňuje doporučení Účetního dvora, aby Parlament zpřísnil kontroly nákladů, které evropské politické strany proplácejí svým přidruženým organizacím, a aby vypracoval vhodná pravidla pro zadávání veřejných zakázek evropskými politickými stranami a sledoval jejich uplatňování pomocí náležitých kontrol a lepších pokynů; trvá na úplné transparentnosti výdajů evropských politických stran a na tom, aby příslušný výbor v budoucnu tyto informace podrobně ověřoval a projednával v rámci řádného postupu udělování absolutoria;

9.

konstatuje, že na schůzce příslušného výboru s interním auditorem konané dne 25. ledna 2016 představil interní auditor svou výroční zprávu podepsanou dne 16. července 2015 a uvedl, že v roce 2014 provedl ve správních orgánech Parlamentu tyto auditní činnosti:

10.

upozorňuje na skutečnost, že interní auditor dospěl při kontrole postupů udělování grantů k závěru, že existuje značný prostor ke zlepšení určitých řídících a kontrolních postupů, aby tak mohl nabýt větší jistoty, že program grantů plní své cíle, konkrétně, že je třeba:

11.

konstatuje, že bylo dosaženo významného pokroku, neboť koncem roku 2014 zůstala z původně dohodnutých 452 opatření týkajících se rámce vnitřní kontroly nedokončena pouze čtyři opatření; žádá interního auditora, aby Výbor pro rozpočtovou kontrolu průběžně informoval o pokroku dosaženém u těchto čtyř zbývajících opatření;

12.

bere na vědomí písemné odpovědi na své usnesení o udělení absolutoria na rok 2013 (1), které byly Výboru pro rozpočtovou kontrolu poskytnuty dne 15. října 2015; vítá vystoupení generálního tajemníka k různým otázkám a požadavkům, které Parlament formuloval v uvedeném usnesení, a následnou výměnu názorů s členy výboru;

13.

konstatuje nesoulad mezi datem předložení návrhu zprávy o udělení absolutoria Parlamentu a obdobím, kdy bylo možné pokládat generálnímu tajemníkovi doplňující otázky;

14.

bere na vědomí odpověď generálního tajemníka ohledně dostupnosti aplikace ePetice pro poslance i širokou veřejnost; žádá generálního tajemníka, aby mu sdělil výsledky konzultace s právní službou a aby posoudil náklady na rozšíření přístupu k této aplikaci z technického a rozpočtového hlediska;

15.

připomíná, že účelem jídelen je poskytovat rychlé občerstvení poslancům i zaměstnancům; je znepokojen omezenou kapacitou jídelen v období největší zátěže, zejména během týdnů, kdy probíhá plenární zasedání ve Štrasburku; vítá zpřístupnění nových venkovních prostor, které tento problém částečně vyřeší, jakmile to povětrnostní podmínky dovolí; vyzývá správní útvary, aby dále zlepšovaly štrasburskou jídelnu tím, že budou účelněji využívat veškerý dostupný prostor;

16.

konstatuje, že Parlament začal v případě stravovacích služeb uzavírat smlouvy o pevné ceně; zdůrazňuje, že rozpočtové prostředky na stravovací služby byly poměrně omezené – představovaly pouze 0,23 % ročního rozpočtu; očekává, že po opakovaném výrazném zdražení nabízených jídel zůstanou ceny ve stravovacích zařízeních Parlamentu stabilní;

17.

konstatuje, že nové smlouvy na stravovací služby, které byly uzavřeny v Bruselu v roce 2015, již nepočítají s jedním výhradním dodavatelem; očekává, že plánovaná menší stravovací zařízení v Bruselu budou provozována způsobem, který bude zahrnovat malé a střední podniky a podpoří rozmanitost jednotlivých poskytovatelů stravovacích služeb s cílem zajistit kvalitní služby za přijatelnou cenu;

18.

se znepokojením bere na vědomí, že zvýšení cen vedlo k neoprávněnému stanovení nevýhodnějších cen zejména pro asistenty, stážisty a návštěvníky; zdůrazňuje, že poté, co byly zvýšeny, ceny v Parlamentu prakticky odpovídají cenám v okolních restauracích a barech; dále se znepokojením konstatuje, že zatímco ceny se zvýšily, kvalita jídla se výrazně snížila;

19.

domnívá se, že během mnoha týdnů, které jsou vyhrazeny práci ve volebním obvodu nebo během nichž se koná plenární zasedání, nejsou jídelny a kavárny plně využívány; navrhuje, aby dohody s poskytovateli stravovacích služeb zohledňovaly možnost zaměstnat personál těchto zařízení jinde, během těch týdnů, kdy nejsou všechny jídelny a kavárny otevřené;

20.

vyzývá správní útvary, aby vyhodnotily cenové schéma a navrhly nové, které by spojovalo nová pravidla a současně zajišťovalo možnost slev pro stážisty s výběrem jídel za dostupnou cenu;

21.

je zklamán tím, že správní útvary nejsou schopny poskytnout údaje o proměnlivém počtu jídel nabízených během různých parlamentních dnů a týdnů; táže se, jak je možné smluvního poskytovatele služeb jakkoli kontrolovat, pokud nejsou k dispozici takovéto základní informace; vyzývá správní útvary, aby příslušnému výboru předložily smlouvu na poskytování stravovacích služeb, která vstoupila v platnost dne 26. září 2015, a aby poskytly podrobnosti o podávaných pokrmech;

22.

zdůrazňuje, že Účetní dvůr ve své zprávě přijaté dne 11. července 2014 uvádí, že možné úspory v rozpočtu Unie, k nimž by došlo, pokud by Parlament své činnosti centralizoval, by činily přibližně 114 milionů EUR ročně; znovu vyzývá Parlament a Radu, aby za účelem zajištění dlouhodobých úspor řešily potřebu vypracování plánu na zavedení jednoho sídla, jak je uvedeno v několika předchozích usneseních Parlamentu;

23.

oceňuje kvalitu výměny názorů mezi místopředsedou odpovědným za rozpočet, generálním tajemníkem a Výborem pro rozpočtovou kontrolu v přítomnosti člena Účetního dvora a interního auditora, která se uskutečnila dne 4. února 2016; vítá skutečnost, že se této výměny zúčastnil i generální tajemník, a žádá, aby bylo možné vést s ním ve Výboru pro rozpočtovou kontrolu častější diskuse o záležitostech, které mají dopad na rozpočet Parlamentu;

24.

bere na vědomí, že dne 5. února 2014 Parlament podepsal s Evropským hospodářským a sociálním výborem (EHSV) a Výborem regionů dohodu o spolupráci: žádá, aby byla vypracována konkrétní a podrobná ustanovení pro fungování útvarů, jež spolu tyto tři orgány sdílí; trvá na tom, že provádění dohody musí mít vyvážený charakter a musí být rovnocenně prospěšné pro všechny tři orgány; žádá, aby se v rámci přezkumu dohody v polovině období provedlo u každého orgánu posouzení dopadu této dohody z hlediska lidských zdrojů, součinnosti, přidané hodnoty a obsahu, jakož i podrobné vyhodnocení úspor nebo zvýšení rozpočtových nákladů v souvislosti s touto dohodou, přičemž zvláštní pozornost by měla být věnována kapitolám týkajícím se zaměstnanců; žádá, aby byl i nadále informován o opatřeních navazujících na dohodu;

25.

připomíná, že v rámci této dohody bude do Parlamentu převedeno maximálně 80 úředníků z EHSV a z Výboru regionů (pracujících tamtéž na oddělení překladu a na asistentských pozicích), kteří budou pracovat v nové výzkumné službě Evropského parlamentu (EPRS); domnívá se, že tento převod by měl umožnit zvýšení interní produkce Parlamentu v důsledku snížení rozpočtových prostředků na externí zadávání studií nebo hodnocení; se znepokojením konstatuje, že dosud bylo do výzkumné služby Evropského parlamentu převedeno 25 úředníků z EHSV a 24 úředníků z Výboru regionů, z nichž většina se velmi blíží důchodovému věku, což znamená velké úspory pro tyto dva orgány v kapitolách týkajících se zaměstnanců na úkor výrazného zatížení rozpočtu Parlamentu v krátkodobém (platy) i dlouhodobém horizontu (důchody);

26.

s potěšením konstatuje, že na domovské internetové stránce poslanců EP jsou vedle údajů o akreditovaných parlamentních asistentech a místních asistentech poslance zveřejněna také jména poskytovatelů služeb každému jednotlivému poslanci;

27.

lituje přesunutí povinností ze správních útvarů na kanceláře poslanců; žádá, aby správní útvary přezkoumaly, které povinnosti (např. odpovědnost za pojištění stážistů) mohou převzít zpět;

28.

trvá na tom, že je nutné, aby se činnost interních rozhodovacích orgánů Parlamentu stala transparentnější a přístupnější, zejména pokud jde o předsednictvo; žádá, aby se na internetu zveřejňovaly a poslancům včas a systematicky zprostředkovávaly pořady jednání a zápisy ze schůzí;

29.

poukazuje na to, že vzrostla i všeobecná administrativní zátěž kanceláří poslanců, a žádá racionalizaci formulářů, které je třeba používat pro interní parlamentní postupy, jako je přijímání nových asistentů;

30.

konstatuje, že se značným zpožděním byla přijata vnitřní pravidla pro whistleblowing, která vstoupila v platnost v lednu 2016; vyjadřuje obavy ohledně chybějící ochrany oznamovatelů (whistleblowers) a vyzývá Parlament, aby zaručil plné dodržování jejich práv; vyzývá předsednictvo, aby rozšířilo vnitřní pravidla pro whistleblowing tak, aby se vztahovala i na akreditované parlamentní asistenty, a dále vyzývá, aby se rovnocenné vnitrostátní právní předpisy vztahovaly i na místní asistenty;

31.

žádá informace o tom, jak se vyvíjí oficiální a neoficiální spolupráce s úřadem OLAF ve věci účetnictví poslanců; upozorňuje na skutečnost, že minimálně v jednom případě byly informace předány třetí straně; spatřuje v tom narušení nezávislosti poslaneckých mandátů;

32.

konstatuje, že bylo složité plně rozlišit politickou činnost předsedy od jeho přípravy „špičkového kandidáta“ vedoucího svou stranu do voleb do Evropského parlamentu v roce 2014 a že to bylo rovněž obtížné rozlišit i u dalších „špičkových kandidátů“; domnívá se, že nedošlo k jednoznačnému oddělení těchto dvou rolí; vyzývá k tomu, aby byly jasně odlišovány veřejné funkce od kandidatury ve volebních kampaních do Evropského parlamentu; lituje minimálně nepřímého využívání zaměstnanců Parlamentu při přípravě kampaně a žádá, aby byla přijata opatření, jež zamezí opakování této praxe v budoucnu; v této souvislosti vyjadřuje politování nad tím, že předseda přeměnil účet předsednictva Evropského parlamentu na Twitteru ve svůj soukromý účet a využíval jej během kampaně;

33.

pověřuje EPRS, aby vypracovala srovnávací analýzu právního rámce, jimž se řídí kompatibilita kandidátů, kteří vedou předvolební kampaně v jiných mezinárodních organizacích a v členských státech (volba předsedy vlády, generálního tajemníka, kancléře atd.);

34.

konstatuje, že v období od 22. ledna do 18. dubna souvisely oficiální mezinárodní služební cesty, které předseda podnikl, zejména s vládními a oficiálními zastoupeními spojenými se socialistickými stranami a organizacemi; žádá o další informace v tomto ohledu;

35.

žádá další informace o kampaních všech „špičkových kandidátů“, zejména o tom, zda byli během předvolební kampaně případně doprovázeni úředníky a dalšími statutárními zaměstnanci, kteří nebyli na dovolené; vítá doplňující informace, které poskytl předseda, a žádá stejnou míru transparentnosti od ostatních kandidátů;

36.

připomíná, že příspěvek na všeobecné výdaje je určen na výdaje v členském státě zvolení, jako je nájem za kanceláře poslanců, vybavení, kancelářské potřeby, dokumentace nebo logistická organizace akcí; bere na vědomí, že komplexní systém kontroly příspěvku na parlamentní mandát poslanců by vyžadoval 40 až 75 nových administrativních pracovních míst, což je v rozporu s plánem snižování počtu zaměstnanců;

37.

podporuje úplnou transparentnost v souvislosti s příspěvkem na všeobecné výdaje, neboť je třeba, aby mohli mít evropští občané přehled o všeobecných výdajích poslanců Evropského parlamentu; naléhavě vyzývá předsednictvo, aby přezkoumalo seznam výdajů, které je možné z příspěvku na všeobecné výdaje hradit;

38.

opakuje svou výzvu k větší transparentnosti v souvislosti s příspěvkem na všeobecné výdaje pro poslance; vyzývá předsednictvo Parlamentu, aby pracovalo na stanovení přesnějších pravidel pro odpovědnost za výdaje schválené k úhradě z tohoto příspěvku, aniž by při tom poslancům vznikly dodatečné náklady a administrativní zátěž;

39.

připomíná předsednictvu, že je naléhavě zapotřebí provést audit příspěvku na všeobecné výdaje;

40.

vítá dosažení větší propojenosti mezi dotacemi Parlamentu na skupinové návštěvy a skutečnými náklady, které v této souvislosti vznikají; je však hluboce znepokojen tím, že se jedná o jediné kritické opatření zjištěné interním auditorem Parlamentu;

41.

je znepokojen tím, že výdaje na skupinové návštěvy v roce 2014 byly stále většinou vypláceny v hotovosti; výdaje ve výši 24 593 928,16 EUR v roce 2013 byly v 73,14 % případů placeny v hotovosti a ve 26,86 % případů bankovním převodem, zatímco výdaje ve výši 22 281 749,46 EUR v roce 2014 byly v 71,15 % případů placeny v hotovosti a ve 28,85 % případů bankovním převodem;

42.

bere na vědomí zjištění Účetního dvora v situační zprávě o finančním řízení rozpočtu Unie, že praxe vyplácení hotovosti při úhradě nákladů skupinovým návštěvám představuje „značné riziko“; žádá proto, aby byly hotovostní platby při proplácení nákladů skupinovým návštěvám omezeny na minimum; upozorňuje na vysoké riziko poškození pověsti Parlamentu a značné bezpečnostní riziko spojené s vyplácením hotovosti skupinovým návštěvám; bere na vědomí praktické obavy a vyzývá k vyhodnocení alternativních a účinných metod pro platby předtím, než budou přijata nová pravidla pro přijímání skupinových návštěv;

43.

vítá skutečnost, že Komise zahájila postup veřejných konzultací v souvislosti s přepracováním stávajícího rejstříku transparentnosti Komise a Parlamentu a rozšířením jeho působnosti i na Radu; žádá, aby okamžitě po skončení veřejných konzultací byla zřízena interinstitucionální pracovní skupina pro přípravu návrhů týkajících se přepracování rejstříku, souvisejícího kodexu chování a jejich fungování;

44.

dále vyzývá k tomu, aby správní útvary Parlamentu vypracovaly zprávu o tom, kteří bývalí manažeři, generální ředitelé, ředitelé a členové správních rad v relevantních evropských nevládních organizacích jsou dnes poslanci Parlamentu;

45.

vyzývá k tomu, aby správní útvary Parlamentu vypracovaly zprávu o využívání prostor Parlamentu zájmovými skupinami a dalšími externími organizacemi; vyzývá předsednictvo, aby prověřilo, zda jsou tyto akce slučitelné s parlamentní činností, a zároveň zajistilo, aby Parlament zůstal orgánem, který je otevřený výměně názorů s občanskou společností a veřejné diskusi;

46.

připomíná, že poslanci jsou povinni okamžitě informovat správní útvary o každé změně týkající se jejich prohlášení o zájmech; vyjadřuje politování nad tím, že životopisy poslanců zvolených v roce 2014 a jejich prohlášení o zájmech byly na internetové stránky Parlamentu umístěny velmi pozdě;

47.

naléhavě žádá Parlament, aby přijal pravidla pro zveřejňování všech informací získaných od lobbistů / zástupců zájmových skupin ohledně návrhů politik, právních předpisů a pozměňovacích návrhů, čímž by se vytvořila tzv. legislativní stopa;

48.

vyzývá předsednictvo, aby poslancům, kteří si tak přejí učinit, poskytlo technické možnosti k tomu, aby na svých oficiálních internetových stránkách mohli zveřejňovat své pracovní plány doprovázené kalendářními údaji a zejména informace o svých schůzkách s lobbisty;

49.

bere na vědomí, že náklady na delegace, smíšená parlamentní shromáždění, delegace ad hoc a volební pozorovatelské mise mimo Unii byly v roce 2014 sníženy z 5 794 360 EUR (rok 2013) na 1 351 212 EUR (rok 2014) na základě připomínek, které Parlament učinil ve svém výše uvedeném prohlášení o udělení absolutoria za rozpočtový rok 2013, a v důsledku omezení počtu misí v souvislosti s přechodem z jednoho legislativního období na druhé, což mělo fakticky za následek, že se několik měsíců nekonaly žádné cesty delegací; vyjadřuje však politování nad tím, že některé mise Parlamentu byly příliš drahé, zejména pokud jde o vzdálené destinace; očekává, že tyto náklady budou v blízké budoucnosti dále vysvětleny a sníženy, a žádá, aby ve výroční zprávě o činnosti byly zveřejňovány informace o nákladech na každou misi;

50.

domnívá se, že je třeba posoudit, zda by nebylo možno snížit počet cest delegací využitím nástrojů informačních technologií, jako jsou např. videokonference;

51.

žádá, aby se bezodkladně propracovaly a naplnily obsahem internetové stránky meziparlamentních delegací; považuje za stejně zásadní, aby se, pokud to rozpočet dovolí, veřejná zasedání delegací vysílala naživo prostřednictvím webstreamingu, obdobně jako zasedání parlamentních výborů;

52.

připomíná, že nové ředitelství pro výzkumné služby poslanců začalo poskytovat specializované výzkumné služby pro jednotlivé poslance prostřednictvím stručných publikací napříč všemi politickými oblastmi; zdůrazňuje, že v prvním úplném roce činnosti vydala výzkumná služba přes 450 publikací, vyhověla 1 675 žádostem poslanců o výzkum a řešila 745 podobných žádostí od jiných klientů Parlamentu; konstatuje, že tento nástroj poskytuje přístup k velkému množství relevantních informací, což by mělo výrazně omezit využívání externího odborného poradenství a umožnit dosažení významných úspor; žádá, aby byly všechny informační dokumenty ve všech klíčových oblastech politik překládány do úředních jazyků členských států;

53.

žádá o jasnější definici úkolů jednotlivých oblastí služeb (výzkumná služba, posuzování dopadů) a o to, aby o těchto oblastech odpovědnosti byli informováni poslanci;

54.

žádá, aby oddělení pro předběžné posuzování dopadů se zviditelnilo tím, že rozešle e-mail, kterým upozorní na skvělé služby, které může poskytovat členům výborů a zpravodajům, a v němž uvede své pracovní metody; vybízí k tomu, aby pokračovala školení pro poradce a asistenty poslanců; žádá o výrazné zlepšení, pokud jde o lidské zdroje, jež jsou v této oblasti k dispozici, jelikož takový krok významně přispěje k tomu, aby se Parlament mohl jako rovnocenný partner zapojovat do rozhodovacího procesu;

55.

vítá skutečnost, že dosud nebyly obdrženy žádné stížnosti na jednostranné posouzení dopadů, a žádá dotčené oddělení, aby si v tomto ohledu i nadále zachovávalo neutralitu;

56.

naléhavě vyzývá GŘ EPRS, aby nadále odlišovalo své publikace od oficiálních stanovisek Parlamentu, a předešlo tak zmatení veřejnosti a sdělovacích prostředků; vítá zavedení prohlášení o vyloučení odpovědnosti ve všech publikacích; žádá GŘ EPRS, aby zajistilo, že toto prohlášení bude viditelnější, a nebude figurovat jen na poslední straně, a aby zavedlo další prvky, kterými své publikace jednoznačně odliší od oficiálně přijatých postojů Parlamentu;

57.

konstatuje, že organizace VoteWatch získala dva granty (149 172 EUR v roce 2012 a 350 000 EUR v roce 2013) na spolufinancování konkrétních projektů souvisejících s evropskými volbami; žádá o posouzení přidané hodnoty těchto projektů;

58.

je znepokojen tím, že komunikační činnosti Parlamentu nemají skutečné výsledky, vzhledem ke stále se snižující účasti v evropských volbách i obecnému nedostatku znalostí veřejnosti o úloze Parlamentu a jeho činnostech;

59.

kritizuje prezentaci statistických údajů o odůvodněních hlasování, projevech na plenárních zasedáních, parlamentních otázkách, pozměňovacích návrzích, návrzích usnesení, otázkách k písemnému zodpovězení předložených předsedovi Evropské rady, Radě, Komisi či místopředsedkyni Komise, vysoké představitelce Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku na internetových stránkách Parlamentu, které mají, jak se zdá, prokázat, kteří poslanci jsou údajně „aktivní“ na platformách, jako je MEPRanking; žádá Parlament, aby přestal poskytovat statistické údaje bez kontextu a aby zohlednil vhodnější kritéria k určování poslanců jako „aktivních“;

60.

konstatuje, že GŘ COMM velmi důrazně žádá o snížení nákladů a větší důraz na účinnost; žádá o větší důraz na účinnost spíše než na nákladné zavádění informačních a komunikačních technologií; konstatuje, že přes značné částky vynakládané na internetové stránky Parlamentu jsou tyto stránky složité, špatně se v nich orientuje a nezajišťují požadovanou viditelnost; doporučuje přezkoumání marketingové strategie; zdůrazňuje, že transparentní a přístupné internetové stránky jsou pro zapojení občanů klíčové;

61.

vyzývá k vytvoření nového a účinného vyhledávače na internetových stránkách Parlamentu, který zajistí jak výraznou optimalizaci vyhledávání, tak ucelenou stránku s výsledky vyhledávání, a ke snaze o zlepšení přístupu na stránky prostřednictvím lepšího rozeznávání klíčových slov; doporučuje intenzivní interinstitucionální spolupráci s cílem propojit všechny databáze internetových stránek všech orgánů a institucí Unie; konstatuje, že se tím zajistí větší transparentnost činnosti Unie pro všechny občany;

62.

je zklamán zjištěním, že stavební práce na budově Eastman, v níž se budou nacházet prostory Domu evropských dějin, neustále nabírají zpoždění; požaduje vypracování komunikačního plánu, propagačních projektů a internetových stránek a marketingového plánu, které budou podrobně uvádět, jak hodlá Dům evropských dějin naplnit očekávání, pokud jde o dopad jeho činnosti;

63.

připomíná, že stavební práce měly být dokončeny do konce roku 2014; očekává, že původně dohodnutý celkový rozpočet na výstavbu projektu bude i přes zpoždění dodržen a první výstava bude zahájena na konci roku 2016;

64.

žádá, aby byly striktně odděleny informace poskytované Domem evropských dějin od obsahu nabízeného v již existujícím Parlamentariu; varuje před rizikem, že náklady na fungování Domu evropských dějin po zahájení jeho provozu budou příliš vysoké a zcela neúměrné jeho významu;

65.

je potěšen tím, že Parlamentarium je jednou z nejnavštěvovanějších turistických atrakcí v Bruselu, kterou v roce 2014 navštívilo 340 500 osob (v roce 2013 to bylo 337 000 návštěvníků); zdůrazňuje, že tyto údaje je třeba sdělovat belgickým orgánům a informovat je o souvisejících přínosech;

66.

je znepokojen tím, že objem rozpočtových prostředků pro návštěvnické centrum Evropského parlamentu se oproti předchozímu roku zvýšil o 24 %, ačkoli počet návštěvníků vzrostl jen o 1 %;

67.

doporučuje, aby se členský stát, v němž Parlamentarium sídlí, zčásti podílel na nákladech na zřízení centra a jeho provoz;

68.

konstatuje, že náklady na samotnou filmovou cenu LUX činily v roce 2014 391 506 EUR, což je výrazně méně než v předchozích letech (448 000 EUR v roce 2013; 434 421 EUR v roce 2012), přičemž tyto náklady pokrývaly oficiální výběr, soutěž včetně pořízení titulků ve 24 úředních jazycích Unie, vytištění programů projekcí ve 28 členských státech a slavnostní předání cen; připomíná, že cílem propagace filmové ceny LUX, Sacharovovy ceny a ženských práv je ilustrovat odhodlání Parlamentu prosazovat konsenzuální hodnoty, jako jsou lidská práva a solidarita, a jeho závazek ke kulturní a jazykové rozmanitosti; lituje skutečnosti, že výsledek průzkumu známosti a dopadu filmové ceny LUX, které byly požadovány v usnesení o udělení absolutoria za rok 2013, dosud nejsou k dispozici; požaduje, aby výsledky této studie byly zveřejněny do poloviny května 2016 a aby byly oficiálně prezentovány Výboru pro rozpočtovou kontrolu a Výboru pro kulturu a vzdělávání;

69.

bere na vědomí, že v roce 2014 nastoupilo do sekretariátu 309 úředníků a jiných dočasných zaměstnanců a do politických skupin nastoupilo osm dočasných zaměstnanců; bere na vědomí, že k 31. prosinci 2014 bylo v Parlamentu zaměstnáno celkem 6 040 úředníků a dočasných zaměstnanců (5 295 v sekretariátu a 745 v politických skupinách); zdůrazňuje, že v roce 2013 byla tato čísla následující: 6 105 (celkem), 5 308 (sekretariát) a 797 (politické skupiny);

70.

žádá o vyjasnění kvalifikace požadované u pracovníků vykonávající citlivé úkoly, například v sekretariátech výborů nebo v útvarech pro hodnocení dopadu ex ante; žádá o přezkum specifických požadavků, pokud jde o ideologickou a politickou neutralitu zaměstnanců; žádá, aby byla Parlamentu předložena kritéria pro výběr pracovníků;

71.

poukazuje na to, že v roce 2014 bylo 114 bývalých dočasných zaměstnanců vykonávajících úkoly při plenárních zasedáních přijato do pracovního poměru jako smluvní zaměstnanci; zdůrazňuje, že rozsudek francouzského soudu o těchto zaměstnancích zvaných „intérimaires“ nemůže sám o sobě ospravedlnit rozhodnutí přijmout je podle služebního řádu;

72.

zdůrazňuje, že v souvislosti s revizí služebního řádu z roku 2014 a se stávajícím VFR bylo v plánu pracovních míst počínaje 1. lednem 2014 zrušeno 67 pracovních míst (66 trvalých a 1 dočasné místo) s cílem dosáhnout pětiprocentního snížení počtu pracovních míst v období let 2013–2017, s výjimkou politických skupin;

73.

poukazuje na to, že prodloužením pracovní doby z 37,5 na 40 hodin v rámci revize služebního řádu byl získán ekvivalent 350 pracovních míst, což v praxi vyvažuje 5 % snížení stavu zaměstnanců, které bylo součástí dohody o reformě služebního řádu; vyzývá Parlament, aby předložil transparentní zprávu s ročními údaji o plánovaném rušení pracovních míst, v níž zohlední prodloužení pracovní doby;

74.

konstatuje, že podíl žen mezi úředníky je velmi vysoký a mezi koncem roku 2013 a koncem roku 2014 vzrostl z 58,8 % na 59,2 %; je znepokojen nevyváženým zastoupením žen a mužů ve správě EP, kde ženy stojí v čele pouhých 30 % oddělení, 34 % ředitelství a 18,2 generálních ředitelství; žádá, aby byl vytvořen plán rovných příležitostí, zejména pro obsazování řídících funkcí, který by tuto nerovnováhu co nejdříve odstranil; připomíná, že 1 z 8 ředitelů a 9 z 31 vedoucích oddělení přijatých v roce 2014 jsou ženy; zastává názor, že náborové postupy by měly být vyvážené; opakuje, že je nutné zajistit vyváženější zastoupení žen ve vysokých řídících pozicích;

75.

lituje, že Parlament dosud každoročně nezveřejňuje informace o úřednících ve vysokých funkcích, kteří správu opustili, ani seznam projednávaných případů možného střetu zájmů, jak požaduje čl. 16 odst. 4 služebního řádu;

76.

konstatuje, že na konci roku 2014 v Parlamentu pracovalo 1 686 akreditovaných parlamentních asistentů (2013: 1 763) a pracovní smlouvu s jedním z poslanců mělo 4 453 místních asistentů;

77.

je znepokojen skutečností, že počet místních asistentů zaměstnaných poslanci je značně rozdílný – od žádného asistenta po 46 asistentů na jednoho poslance v roce 2014 (oproti 0 až 43 v roce 2013); poukazuje na to, že v roce 2014 přijalo 91 poslanců do pracovního poměru více než 10 místních asistentů (v roce 2013 se jednalo o 84 poslanců);

78.

vítá skutečnost, že dne 26. října 2015 přijalo předsednictvo nový soubor pravidel pro správu příspěvků na parlamentní asistenci, která zpřísňují podmínky proplácení smluv s místními asistenty, konkrétně pak vyčleněním nejméně 25 % příspěvku na parlamentní asistenci na pokrytí nákladů souvisejících s akreditovanými asistenty;

79.

konstatuje, že na konci roku 2014 tvořili akreditovaní parlamentní asistenti 26,7 % zaměstnanců Parlamentu; připomíná, že v červenci 2014 skončila smlouva asi 1 700 akreditovaným parlamentním asistentům, kteří byli zaměstnáni během sedmého volebního období, a před koncem roku 2014 byla zahájena rozsáhlá operace generálního ředitelství pro personál, jejímž cílem bylo přijetí 1 686 akreditovaných parlamentních asistentů, aby poskytovali služby poslancům v osmém volebním období;

80.

zdůrazňuje, že akreditovaní parlamentní asistenti pobírají za cesty do Štrasburku denní příspěvky o nejméně 21 % nižší než ostatní zaměstnanci; lituje, že předsednictvo nereagovalo na žádost, kterou Parlament vyjádřil v bodě 74 svého usnesení ze dne 29. dubna 2015; opětovně vyzývá předsednictvo, aby přijalo opatření k ukončení této nerovnosti a zajistilo, že příspěvky asistentů budou na stejné výši jako u ostatních statutárních zaměstnanců;

81.

lituje, že předsednictvo nijak nereagovalo na bod 71 usnesení Parlamentu ze dne 29. dubna 2015; žádá předsednictvo, aby bezodkladně přijalo opatření k tomu, aby poradní výbor pro předcházení obtěžování na pracovišti akreditovaných parlamentních asistentů měl vyvážené složení a zahrnoval přinejmenším dva zástupce parlamentních asistentů;

82.

s uspokojením bere na vědomí opatření přijatá ve věci organizace řízení smluv akreditovaných parlamentních asistentů při přechodu na osmé legislativní období, a zejména konstatuje, že aplikace APA People funguje řádně; přesto se domnívá, že v některých oblastech mělo být na nábor akreditovaných parlamentním asistentů přiděleno více administrativních pracovníků, aby náborový postup probíhal rychleji a efektivněji; zdůrazňuje, že personální a technické zdroje nestačily k tomu, aby se zabránilo opožděnému podepisování smluv s některými asistenty, nebo dokonce ukončení smluv, jakož i opožděnému výpočtu denních příspěvků nebo jiných příspěvků, což vede k opožděnému vyplácení platů; přesto uznává, že se postup oproti roku 2009 podstatně zlepšil, a konstatuje, že Parlament musí dál pracovat na zlepšení rychlosti a plynulosti postupu uzavírání pracovních smluv;

83.

žádá generálního tajemníka a předsednictvo, aby prozkoumali problémy ve vztahu k akreditovaným parlamentním asistentům, např. opožděné podepisování smluv na počátku legislativního období, vypovídání smluv, důsledky předčasných voleb do Evropského parlamentu na minimální požadovaná období pro účast v důchodovém systému atd.; žádá, aby byl do řešení těchto problémů zapojeni zástupce akreditovaných parlamentních asistentů;

84.

bere na vědomí pokrok, kterého bylo dosaženo v přizpůsobování vzdělávacích kurzů zvláštním potřebám akreditovaných parlamentních asistentů; domnívá se nicméně, že je třeba v těchto snahách pokračovat, zvláště pokud jde o specifické vzdělávání, individuální rozvrhy a intenzivní jazykové kurzy, které se konají pouze v době, kdy si většina akreditovaných parlamentních asistentů musí vybrat roční dovolenou; žádá, aby se rovněž zohlednila zvláštní situace akreditovaných parlamentních asistentů při sestavování rozvrhů pro aktivity zaměřené na dobré pracovní podmínky (mindfulness), polední konference atd.;

85.

bere na vědomí zprávu o hodnocení statutu asistentů, kterou Parlament vypracoval a předložil v červenci 2015; vyjadřuje politování nad tím, že se zpráva omezuje prakticky jen na hodnocení výsledků aplikace APA-People a uvádí některé problémy, s nimiž se správní útvary setkaly při uplatňování statutu a v souvislosti s jeho interními prováděcími předpisy; vyjadřuje svou nespokojenost a naprostý nesouhlas s některými hodnotícími úsudky obsaženými ve druhé části zprávy; domnívá se proto, že provedené hodnocení splňuje své cíle, pouze pokud jde o aplikaci APA-People; žádá proto Parlament, aby do konce roku provedl celkové a vyčerpávající hodnocení statutu a prováděcích předpisů; toho hodnocení bude zahrnovat rovněž všechny právní aspekty, které působí obtíže, aby bylo možné stanovit základ pro zlepšení, úpravu a reformu jednotlivých předpisů v blízké budoucnosti; žádá rovněž, aby do tohoto procesu byli zapojeni oficiální zástupci akreditovaných parlamentních asistentů, zejména s ohledem na velmi pozitivní úlohu, kterou měli v průběhu první revize;

86.

požaduje, aby v zájmu transparentnosti byly ve výroční zprávě Parlamentu podávány informace o činnostech pořádaných a financovaných výborem zaměstnanců z rozpočtu orgánu a aby v ní byly poskytnuty podrobnosti o druzích této činnosti, vzniklých nákladech a o dodržování zásad řádného finančního řízení;

87.

žádá, aby byl seznámen s výsledky hodnocení nástroje pro přijímání akreditovaných parlamentních asistentů APA People, který byl zaveden na počátku nynějšího volebního období;

88.

zdůrazňuje, že v rámci nové střednědobé strategie v oblasti nemovitostí bude vynaloženo úsilí o to, aby byly v blízkosti hlavních budov nalezeny nové prostory, které uspokojí potřeby Parlamentu; zdůrazňuje, že víceleté plány renovačních prací by se měly zakládat na realistických a podrobných prognózách, pokud jde o jejich finanční parametry a časový rámec; připomíná, že Parlament je vlastníkem 81 % ploch, které využívá, a že je třeba chránit rozpočet před náklady spojenými s renovacemi stárnoucích budov, což bude pro Parlament v nadcházejících letech jednou z velkých výzev;

89.

poukazuje na to, že ve třech pracovních místech Parlament využívá budovy o celkové podlahové ploše dosahující 1,1 milionu m2; vzhledem k rostoucím nákladům na údržbu považuje za velmi důležité, aby byla přijata opatření k tomu, aby financování budov Parlamentu bylo dlouhodobě udržitelné;

90.

trvá na tom, že při pořizování nebo pronájmu nových prostor je třeba postupovat s maximální obezřetností a že je nutné pravidelně monitorovat a upravovat strategický plán pro kancelářskou kapacitu; domnívá se, že koncepty obsažené v rámci strategického plnění by měly rovněž poskytnout Parlamentu příležitost, aby se omezil ve svých potřebách nových budov, neboť díky těmto konceptům směřuje organizace k většímu zaměření na výsledky a rovnováhu mezi osobním a pracovním životem zaměstnanců; zdůrazňuje, že běžně dostupné technologie a postupy, jako je práce z domova, by mohly rovněž přispět k účelnějšímu využití času a k tomu, aby byl Parlament šetrnější k životnímu prostředí;

91.

konstatuje, že od června 2014 se asi 1 000 zaměstnanců generálních ředitelství IPOL, EXPO a EPRS přestěhovalo do budovy Square de Meeûs; připomíná, že tento přesun byl první klíčovou fází v rámci procesu, jehož cílem je poskytnout poslancům více prostoru v hlavních budovách; přeje si, aby byl informován o dalších krocích Parlamentu a konkrétním časovém rámci, v němž budou dány k dispozici další kanceláře;

92.

vyzývá správu, aby v hlavních budovách EP zajistila prostor pro zaměstnance pracující ve Square de Meeûs, a to včetně místnosti, kde budou moci poslanci nahlížet do dokumentů, k nimž platí omezený přístup;

93.

vyjadřuje politování nad tím, že se stále nepodařilo dosáhnout dohody o spolupráci mezi Parlamentem a Komisí ve věci společné správy Evropských domů; naléhavě vyzývá oba orgány, aby nalezly oboustranně uspokojivou dohodu, která by stanovila rámec pro nákup či pronájem nemovitostí a zjednodušení administrativních a finančních postupů pro každodenní řízení provozu Evropských domů; vyzývá politické vedení Parlamentu, aby v případě potřeby zasáhlo;

94.

domnívá se, že již dávno měla proběhnout renovace budovy Paul-Henri Spaak, včetně přístavby budovy a rozšíření konferenčních místnosti pro návštěvníky a kancelářských prostor pro poslance Parlamentu; podporuje plán prací navržený správou, zdůrazňuje však, že renovace musí probíhat s ohledem na stávající počet poslanců, nikoli na čísla vycházející z možného – ovšem nereálného – rozšíření Unie;

95.

požaduje konkrétní plány a odhady nákladů renovačních prací; naléhavě vyzývá k větší transparentnosti a zapojení jednotlivých poslanců do přijímání rozhodnutí, která mají zásadní dopady na správní a finanční situaci orgánu; domnívá se, že poskytnuté informace a předchozí dohody uzavřené na úrovni Konference předsedů a předsednictva nejsou dostačující; požaduje, aby byly veškeré strategické dokumenty týkající se organizace a budoucího vývoje Parlamentu poskytnuty všem poslancům;

96.

je znepokojen návrhem na internalizaci dopravní služby, jež by byla spojena s dodatečnými náklady, které by v roce 2017 vzrostly v porovnání s rokem 2016 o 50 %;

97.

konstatuje, že průměrná doba, kterou tlumočníci zaměstnaní v Parlamentu strávili ve svých kabinách v roce 2014 při poskytování tlumočnických služeb, činila 10,7 hodin týdně; poukazuje však na to, že hodiny odpracované v kabině představují pouze část tlumočnické práce, která zahrnuje i přípravu schůzí, studium jazyků a rozvoj jazykových znalostí, pohotovostní služby, tematická a jiná specializovaná školení; žádá generálního tajemníka, aby vypracoval ukazatele pro měření všech činností vykonávaných tlumočníky; kritizuje skutečnost, že mezi jednotlivými tlumočníky panuje velké rozdíly v počtu hodin tlumočení, který se v ročním průměru pohybuje od 6 do 16 hodin týdně, takže tlumočníci jsou nerovnoměrně vytíženi; bere na vědomí, že rok 2014 byl volebním rokem a jako takový není typickým rokem vhodným pro výpočet objemu parlamentní činnosti;

98.

se znepokojením konstatuje, že metoda statistického výpočtu nebyla objasněna, a vyzývá správu, aby o svých postupech příslušné zástupce tlumočníků lépe informovala;

99.

vyzývá správu, aby dovolenou a nemocenskou dovolenou nezohledňovala při výpočtu průměrného množství hodin, které tlumočníci stráví v kabině;

100.

znovu připomíná význam, který má mnohojazyčnost pro demokratickou legitimitu orgánu; vítá skutečnost, že díky politice mnohojazyčnosti založené na účinném využívání zdrojů, kterou předsednictvo přijalo v roce 2011, a následným organizačním reformám bylo dosaženo v oblasti tlumočení značných úspor; žádá, aby pracovní podmínky obsahovaly ustanovení, která současně zajistí kvalitu tlumočení i zdraví tlumočníků, a budou rovněž uspokojovat požadavky plynoucí ze změn v rytmu parlamentní činnosti a nutnosti zajistit efektivní využívání zdrojů; žádá generálního tajemníka, aby nadále vyvíjel úsilí o úzkou spolupráci s tlumočníky;

101.

trvá na tom, že stále existuje velký potenciál pro další zvyšování efektivnosti v oblasti tlumočení, především posílením efektivity služby, kterou v současnosti omezují pravidla z roku 2005, která již neodpovídají současnému systému schůzí orgánu; požaduje vypracování posouzení, zda by bylo možné dosáhnout vyšší efektivity také v administrativních podpůrných útvarech GŘ INTE;

102.

požaduje revizi, která posoudí, zda je zajištěn odpovídající stav interních tlumočníků i ve dnech hlavní činnosti Parlamentu;

103.

vyzývá generální ředitelství pro tlumočení a konference, aby přijalo veškerá nezbytná opatření ke zlepšení nástrojů IT a technické podpory pro tlumočení, aby jejich kvalita byla stejná jako v Evropské komise, dále GŘ INTE žádá, aby zvýšilo produktivitu, s níž jsou tlumočníci přidělováni na jednotlivé úkoly, aby zajistila větší rovnoměrnost ve vytíženosti jednotlivých tlumočníků, zajistila přítomnost interních tlumočníků a jejich dostupnost v době hlavní činnosti Parlamentu a současně zaručila jejich sociální práva; dále žádá generálního tajemníka, aby předložil novou koncepci s cílem zajistit efektivitu a nákladovou účinnost při vyžívání zaměstnanců, přičemž tato koncepce by být výsledkem dohody s tlumočníky;

104.

zastává názor, že zkvalitnění tlumočnických služeb, zejména ve spolupráci s Komisí v rámci interinstitucionálních styků, by pomohl zvýšit efektivitu využívání těchto služeb;

105.

je znepokojen tím, že odpovědnost za organizaci schůzí a řízení konferencí je roztříštěna mezi různá generální ředitelství;

106.

vítá, že se cestovní kancelář řídí pokynem GŘ FINS, podle něhož má vždy vyhledávat nejnižší ceny; dále vybízí cestovní kancelář k tomu, aby více porovnávala jednotlivé nabídky a usilovala o dohodu s velkými leteckými společnostmi s cílem zvýšit flexibilitu a snížit ceny a současně zachovat možnost měnit a rušit rezervace; vyzývá cestovní kancelář, aby se při rezervacích aktivně snažila získat levnější letenky resp. nabídky a aby obecně nabízela konkurenčnější ceny, přičemž by přihlížela k nabídkám všech leteckých společností; vyzývá GŘ FINS, aby vypracovalo průzkum spokojenosti uživatelů se službami poskytovanými cestovní kanceláří s cílem identifikovat oblasti, v nichž by mělo dojít ke zlepšení;

107.

je si vědom problémů, které vyvstávají při zpracovávání žádostí o plánování cest v instituci takového rozměru a takové pracovní náplně, jako je Parlament (požadavky na flexibilitu, rušení rezervací na poslední chvíli), jež má svá specifika daná povahou parlamentní činnosti;

108.

vyzývá GŘ FINS, aby v úzké spolupráci s GŘ SAFE a s GŘ COMM přezkoumala pohotovostní plány pro nepředvídané události s cílem zajistit, aby bylo v jejich rámci možno lépe reagovat na bezpečnostní hrozby, zejména u cest mezi pracovními místy orgánu;

109.

konstatuje, že odhadovaný pojistně-matematický schodek dobrovolného důchodového fondu vypočtený na základě aktiv fondu se zvýšil na 270,3 mil. EUR na konci roku 2014 oproti 207,9 mil. EUR na konci 2013; zdůrazňuje, že to vyvolává obavy ohledně předčasného vyčerpání kapitálu fondu;

110.

zdůrazňuje, že odhadované budoucí závazky fondu jsou rozloženy na několik desetiletí; vyzývá předsednictvo, aby zvážilo možnosti, jak zlepšit likviditu fondu;

111.

žádá, aby byly výsledky externího hodnocení, o něž požádal Parlament ve výše uvedením usnesení o absolutoriu za rozpočtový rok 2013, předloženy bez dalšího prodlení; uvádí, že odpovědnost za rozsah schodku fondu nese primárně představenstvo dobrovolného penzijního fondu; požaduje, aby soukromý penzijní fond měl jen jednu koncepci, aby se snížila pasiva tohoto fondu; vyzývá předsednictvo, aby neprodleně po obdržení externího hodnocení předložilo návrh komplexního akčního plánu týkajícího se povinností Parlamentu; domnívá se, že bude nutno členům tohoto fondu snížit výši vyplácených důchodů;

112.

vyzývá předsednictvo, aby co nejdříve vypracovalo posouzení současné situace důchodového fondu;

113.

vítá, že byla přijata nová, přísnější pravidla pro místní asistenty a poskytovatele služeb; konstatuje, že některé body nových pravidel jsou i nadále poněkud vágní a ponechávají prostor k nesprávnému výkladu; požaduje další upřesnění těchto bodů, zejména s ohledem na vedlejší aktivity místních asistentů a poskytovatelů služeb; zdůrazňuje, že obě skupiny by měly být pod velmi přísným dohledem;

114.

vítá zřízení elektronického portálu pro poslance; považuje tento nástroj za nákladově účinný a efektivní způsob, jak v souladu s politikou omezení spotřeby papíru kontrolovat finance; vyzývá GŘ FINS, aby jeho užívání aktivně propagovalo mezi všemi poslanci;

115.

konstatuje, že politika Parlamentu v oblasti informační bezpečnosti vyžaduje koordinovanou a harmonizovanou bezpečnostní strategii na úrovni celého orgánu;

116.

v zájmu zajištění integrity, důvěrnosti a dostupnosti informací žádá posílení systémů pro bezpečnost informací tak, aby byly informace zabezpečeny před neoprávněným přístupem – aby však bylo současně zajištěno jejich zveřejňování – a aby byly ochráněny před narušením, úpravou nebo zničením;

117.

vyzývá k vytvoření nouzového systému rychlého varování, který umožní GŘ ITEC ve spolupráci s GŘ SAFE zasílat prostřednictvím SMS či e-mailu rychlá sdělení poslancům a zaměstnancům, kteří se rozhodnou být začleněni do tohoto seznamu, jenž má být použit při zvláštních bezpečnostních nouzových situacích;

118.

konstatuje, že nezávislá třetí strana provedla externí audit v oblasti IKT, jak bylo požadováno při udělování absolutoria za rok 2013; dále konstatuje, že cílem tohoto auditu bylo posoudit kapacitu Parlamentu týkající se bezpečnosti IKT a případné kybernetické ohrožení jeho systému s cílem vytvořit plán pro zlepšení bezpečnosti v oblasti IKT, a to včetně navrhovaného harmonogramu pro posílení globální úrovně bezpečnosti Parlamentu; požaduje regulaci kybernetické bezpečnosti, která zajistí, že Parlament bude schopen účinně chránit své počítačové systémy a zajistit bezpečnost poslanců v případě kybernetických útoků;

119.

vyjadřuje znepokojení nad tím, že hodnocení organizace bezpečnosti v oblasti IKT v Parlamentu, jeho vyzrálosti a kapacity, které bylo provedeno podle norem ISO 27002:2013 a mezinárodních osvědčených postupů, odhalilo relativně nízkou úroveň vyspělosti organizační bezpečnosti;

120.

požaduje, aby byly bezpečnostní systému Parlamentu v oblasti IKT pravidelně podrobovány zátěžovým testům;

121.

konstatuje, že předsednictvo na své schůzi dne 7. září 2015 schválilo politiku bezpečnosti systémů IKT; zdůrazňuje, že nezbytně nutné vytvořit výrazně odolnější politiku bezpečnosti IKT v souladu s pracovním plánem Parlamentu týkajícím se globální strategie informační bezpečnosti;

122.

konstatuje, že v návaznosti na přijetí komplexní koncepce bezpečnosti byla internalizace bezpečnostních služeb v Bruselu dokončena v prosinci 2014 a ve Štrasburku dne 1. července 2015; zdůrazňuje, že s ohledem na to, jaká je v poslední době bezpečnostní situace, by měla být přijata další bezpečnostní opatření a měla by se provést bezodkladná revize komplexní koncepce bezpečnosti, kterou předsednictvo schválilo v roce 2011;

123.

vyjadřuje obavy v souvislosti s tím, že orgány v Bruselu a ve Štrasburku uplatňují různé přístupy, pokud jde o bezpečnost v prostorách Parlamentu; domnívá se, že je bezpodmínečně nutné úzce spolupracovat s belgickými, francouzskými a lucemburskými orgány s cílem posílit bezpečnostní okruh kolem budov Parlamentu;

124.

žádá o důkladnou prověrku všech členů bezpečnostního personálu, aby bylo zajištěno, že mají předpoklady k plnění svých úkolů jak po stránce spolehlivosti, tak odborné způsobilosti;

125.

trvá na tom, že bezpečnost budov Parlamentu a jejich bezprostředního okolí musí být nejvyšší prioritou; domnívá se, že s ohledem na současnou bezpečnostní situaci je nutné zajistit náležité vybavení pro bezpečnostní pracovníky;

126.

vyzývá k revizi opatření týkajících se bezpečnosti budov a k větší kontrole při vjezdu do parkovišť Parlamentu pomocí systému automatického rozpoznávání poznávacích značek; požaduje, aby bylo zavedeno centrální kontrolní místo vně budov, na kterém by bylo možno kontrolovat veškeré externí poskytovatele služeb vstupující do budov Parlamentu;

127.

připomíná, že v kancelářích poslanců dochází ke krádežím; vyzývá GŘ INLO a GŘ SAFE, aby zajistily vyšší bezpečnost a transparentnost ve vztahu k externím dodavatelům a pracovníkům údržby, kteří mají přístup do kanceláří;

128.

domnívá se, že je naprosto nutné provádět důkladné prověřování před přijetím osob do pracovního poměru, uplatňovat závazné postupy upravující odchod zaměstnanců a zavést řádné struktury pro řízení bezpečnosti a odpovídající školení v oblasti zvládání krizí;

129.

připomíná incident s kurdskými demonstranty, k němuž došlo dne 7. října 2014; požaduje, aby bylo provedeno komplexní a tajné hodnocení bezpečnostních služeb Parlamentu; jakožto první krok vítá skutečnost, že byla vytvořena skupina na vysoké úrovni, jejímiž členy jsou zástupci Parlamentu, Komise, Rady a belgického státu a jejímž cílem je posílit spolupráci v oblasti bezpečnosti; vyzývá k další spolupráci s vnitrostátními i mezinárodními bezpečnostními službami;

130.

trvá na tom, že je zapotřebí větší míra spolupráce mezi GŘ SAFE a GŘ ITEC s cílem zajistit patřičnou úroveň ochrany informací a komunikace v Parlamentu;

131.

konstatuje, že orgány a instituce Unie vykazují při řešení výzev souvisejících s bezpečnostní situací a bojem proti terorismu oddělené zdroje, odlišná pravidla a různorodé vybavení, které nejsou vzájemně slučitelné; domnívá se, že tato situace má za následek nejen slabé řízení zdrojů v příslušných správních orgánech (roční rozpočet pro výdaje související s bezpečností činí u Komise i u Parlamentu přibližně 40 milionů EUR a u Rady přibližně 15 milionů EUR, přičemž Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) má k dispozici více než 5 milionů EUR jen pro zajištění bezpečnosti svého ústředí v Bruselu), ale rovněž by mohla zvýšit zranitelnost orgánů Unie;

132.

je znepokojen současným bezpečnostním prostředím, kdy v celé Evropě i mimo ni panuje závažná teroristická hrozba, zejména od koordinovaných útoků v Bruselu a v Paříži a zmařeného útoku ve vlaku Thalys; žádá orgány Unie, aby proaktivně podporovaly posílenou spolupráci mezi sebou navzájem i s vnitrostátními orgány hostitelských zemí, v nichž mají sídlo, kanceláře nebo delegace nebo v nichž vykonávají svou činnost;

133.

naléhavě vyzývá generálního tajemníka i příslušné správní orgány Komise, Rady, ESVČ a výborů Parlamentu, aby prozkoumaly možnou půdu pro společnou interinstitucionální bezpečnostní politiku, jež by zahrnovala akční plán na rozvoj společných prvků, jako jsou aktiva a metodiky v oblasti posuzování rizik, personál a prostředky na ochranu příslušných politických orgánů a VIP hostů, sylabus a zdroje v oblasti odborné přípravy bezpečnostních pracovníků, zařízení a technologie v oblasti kontroly přístupu, kybernetická bezpečnost a bezpečnost komunikací a specializované řízení zdrojů, jež by měly působit v součinnosti s příslušnými orgány zemí hostících hlavní ústředí Unie, externí kanceláře a delegace;

134.

vítá povzbudivé závěry auditu, který Účetní dvůr provedl v letech 2013 a 2014 a podle něhož Parlament vypracoval nejambicióznější strategii pro snížení emisí CO2 ze 14 kontrolovaných evropských orgánů a institucí;

135.

upozorňuje na to, že videokonference a práce z domova mohou přispět k efektivnějšímu využívání času a k omezení dopadu na životní prostředí, protože snižují administrativní a cestovní náklady;

136.

poukazuje na nutnost uplatňovat ekologické hledisko při zadávání všech veřejných zakázek a vyhlašování všech výběrových řízení; požaduje stanovení ambiciózních závazných cílů pro ekologické smlouvy, a to zejména v oblasti potravin a stravování, vozidel a dopravy, sanitárního vybavení a vodních zařízení, papíru, nakládání s odpady, IT a zobrazovacích zařízení, osvětlení, čištění a nábytku;

137.

žádá generálního tajemníka, aby vypracoval plán na snížení počtu přepravních beden, které jsou k dispozici pro cesty poslanců a zaměstnanců Parlamentu; navrhuje zavést systém poskytování těchto beden na žádost nebo systém jejich sdílení s cílem snížit náklady z finančního hlediska, tak z hlediska uhlíkové stopy;

138.

vítá i další opa tření na vyrovnání nevyhnutelných emisí; žádá Parlament, aby vypracoval další systému vyrovnávání emisí CO2;

139.

konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 0 a přidělené politickým skupinám a nezařazeným poslancům byly v roce 2014 využity následovně:

140.

konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 2 byly v roce 2014 využity následovně (2):

141.

konstatuje, že prostředky zapsané do rozpočtové položky 4 0 3 byly v roce 2014 využity následovně (3):