52015PC0045

DŮVODOVÁ ZPRÁVA

1.           SOUVISLOSTI NÁVRHU

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 ze dne 16. září 2009 o obchodování s produkty z tuleňů stanoví všeobecný zákaz uvádění těchto výrobků na trh Unie (dále jen „základní nařízení“). Základní nařízení obsahuje výjimku z obecného zákazu pro produkty z tuleňů získané při tradičních lovech tuleňů pořádaných inuitskými a jinými původními společenstvími, které přispívají k jejich živobytí (dále jen „výjimka týkající se původních společenství“). Nařízení rovněž obsahuje výjimky pro dovoz produktů z tuleňů získaných z tuleňů ulovených výhradně za účelem udržitelného řízení mořských zdrojů na neziskové bázi a nikoli pro komerční účely („výjimka týkající se řízení mořských zdrojů“), jakož i pro dovoz příležitostný, který představuje výhradně zboží určené pro osobní použití cestujících nebo jejich rodin. Prováděcí nařízení Komise (EU) č. 737/2010 ze dne 10. srpna 2010 stanoví prováděcí pravidla k základnímu nařízení (dále jen „prováděcí nařízení“).

Oba akty (dále jen „režim EU týkající se tuleňů“) byly v rámci Světové obchodní organizace (WTO) napadeny ze strany Kanady a Norska ve sporu Evropská společenství – opatření zakazující dovoz produktů z tuleňů a uvádění těchto produktů na trh (DS400 a DS401).  Dne 18. června 2014 Orgán WTO pro řešení sporů (DSB) přijal zprávy panelu a odvolacího orgánu. Zatímco v případě zákazu produktů z tuleňů zprávy WTO dospěly k závěru, že může být v zásadě odůvodněn etickými obavami ohledně dobrých životních podmínek tuleňů, obě uvedené výjimky (výjimka týkající se původních společenství a výjimka týkající se řízení mořských zdrojů) byly ve zprávách zpochybněny. Výjimka týkající se řízení mořských zdrojů nebyla shledána opodstatněnou, jelikož případný rozdíl v komerční povaze komerčních lovů a lovů za účelem řízení mořských zdrojů (malý rozsah, neziskovost) nebyl dostatečný, aby takové rozlišení zdůvodnil. Pokud jde o výjimku týkající se původních společenství, která se v zásadě opírá o legitimní rozlišení, odvolací orgán uvedl, že některé prvky obsažené v její koncepci a použití se rovnají „svévolné nebo neodůvodněné diskriminaci“.

Dne 10. července 2014 informovala Evropská unie Orgán WTO pro řešení sporů o tom, že zamýšlí provést doporučení a rozhodnutí uvedeného orgánu v tomto sporu způsobem, který respektuje její povinnosti v rámci WTO.

Dne 5. září 2014 se Evropská unie, Kanada a Norsko dohodly, že přiměřená lhůta pro provedení doporučení a rozhodnutí Orgánu WTO pro řešení sporů bude 16 měsíců. Z toho vyplývá, že přiměřená lhůta vyprší dne 18. října 2015.

Účelem tohoto legislativního návrhu je provést doporučení a rozhodnutí Orgánu WTO pro řešení sporů týkající se základního nařízení. Vytváří se tím rovněž právní základ pro uvedení nařízení (EU) č. 737/2010 do souladu s uvedeným rozhodnutím. Obavy ohledně výjimky týkající se řízení mořských zdrojů vyřeší její odstranění ze základního nařízení. Řešením obav ohledně koncepce a používání výjimky týkající se původních společenství je její úprava, zejména propojení jejího používání s respektováním dobrých životních podmínek zvířat a stanovení omezení pro uvádění na trh produktů z tuleňů, pokud rozsah nebo jiné okolnosti jsou takové, aby naznačovaly, že se lov provádí především pro komerční účely. Kromě toho odborníci Komise pracují společně s odborníky z Kanady na systému atestací nezbytnému k tomu, aby kanadští Inuité mohli využívat výjimku týkající se původních společenství v rámci režimu EU pro lov tuleňů.

Vedle toho je rovněž nezbytné využít této iniciativy a uvést do souladu odkaz na regulativní postup s kontrolou v nařízení (ES) č. 1007/2009 s článkem 290 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU). Vzhledem ke krátké lhůtě pro nastolení souladu s rozhodnutím WTO a v zájmu umožnění rychlého přijetí návrhu zákonodárným orgánem převzala Komise výjimečně do tohoto návrhu změnu, kterou navrhl Evropský parlament v rámci návrhu COM(2013) 451 (tento návrh se týkal také sladění nařízení č. 1007/2009) týkající se doby trvání přenesení pravomoci.

2.           VÝSLEDKY KONZULTACÍ SE ZÚČASTNĚNÝMI STRANAMI A POSOUZENÍ DOPADŮ

Posouzení dopadů provedeno nebylo, jelikož toto opatření nepředstavuje novou politickou iniciativu, ale je nezbytné k tomu, aby se stávající právní předpisy EU uvedly do souladu s rozhodnutím WTO, a tím se zajistilo plnění mezinárodních závazků Unie. Na rozdíl od posouzení dopadů provedeného před přijetím základního nařízení v roce 2009 nevyžadují omezené úpravy, které zavádí tento návrh, nové posouzení dopadů.

3.           PRÁVNÍ STRÁNKA NÁVRHU

· Právní základ

Právním základem tohoto návrhu je článek 114 Smlouvy o fungování Evropské unie (SFEU), který byl právním základem základního nařízení, které se mění stávajícím návrhem. Podle článku 114 SFEU Evropský parlament a Rada řádným legislativním postupem po konzultaci s Hospodářským a sociálním výborem přijímají opatření ke sbližování ustanovení právních a správních předpisů členských států, jejichž účelem je vytvoření a fungování vnitřního trhu. Základní nařízení bylo přijato s cílem odstranit překážky fungování vnitřního trhu způsobené rozdíly ve vnitrostátních opatřeních upravujících obchod s produkty z tuleňů.

· Zásady subsidiarity a proporcionality

Uvedení základního nařízení do souladu s doporučeními a rozhodnutími přijatými Orgánem WTO pro řešení sporů lze dosáhnout pouze změnou základního nařízení ohledně sporných aspektů. Návrh se omezuje na úpravy nezbytné k dosažení souladu rozporovaného opatření s WTO.

· Volba nástrojů

Navrhované nástroje: nařízení Evropského parlamentu a Rady.

Jiné prostředky by nebyly přiměřené, jelikož nařízení lze změnit pouze týmž aktem, t.j. nařízením.

4.           ROZPOČTOVÉ DŮSLEDKY

Tento návrh nemá žádné důsledky pro rozpočet Evropské unie.

5.           NEPOVINNÉ PRVKY

Nepoužije se.

2015/0028 (COD)

Návrh

NAŘÍZENÍ EVROPSKÉHO PARLAMENTU A RADY,

kterým se mění nařízení (ES) č. 1007/2009 o obchodování s produkty z tuleňů

(Text s významem pro EHP)

EVROPSKÝ PARLAMENT A RADA EVROPSKÉ UNIE,

s ohledem na Smlouvu o fungování Evropské unie, a zejména na článek 114 této smlouvy,

s ohledem na návrh Evropské komise,

po postoupení návrhu legislativního aktu vnitrostátním parlamentům,

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru[1],

v souladu s řádným legislativním postupem,

vzhledem k těmto důvodům:

(1)       Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009[2] bylo přijato s cílem odstranit překážky fungování vnitřního trhu způsobené rozdíly ve vnitrostátních opatřeních upravujících obchod s produkty z tuleňů. Tato opatření byla přijata v reakci na etické obavy veřejnosti ohledně dobrých životních podmínek zvířat při zabíjení tuleňů a z možné přítomnosti produktů na trhu, které byly získány ze zvířat usmrcených způsobem, který způsobuje nadměrnou bolest, rozrušení, strach či jiný druh strádání. Tyto obavy byly podpořeny vědeckými důkazy, které prokazují, že skutečně humánní způsob zabíjení nelze účinně a důsledně uplatňovat a prosazovat ve specifických podmínkách, za nichž se lov tuleňů provádí. V zájmu dosažení tohoto cíle nařízení (ES) č. 1007/2009 zavedlo obecné pravidlo zákazu uvádění produktů z tuleňů na trh. 

(2)       Na druhé straně je lov tuleňů nedílnou součástí kultury a identity inuitských a jiných domorodých společenství a významně přispívá k jejich živobytí. Z těchto důvodů tradiční lovy tuleňů pořádané inuitskými a jinými původními společenstvími nevzbuzují stejné etické obavy veřejnosti jako lov pořádaný převážně pro komerční účely. Vedle toho se obecně uznává, že v souladu s deklarací OSN o právech původních obyvatel a s dalšími příslušnými mezinárodními nástroji by základní a sociální zájmy inuitských a jiných domorodých společenství neměly být vystaveny negativním vlivům. Nařízení (ES) č. 1007/2009 proto ve formě výjimky povoluje uvádět na trh Unie produkty z tuleňů získávané při tradičních lovech tuleňů pořádaných inuitskými a jinými původními společenstvími, které přispívají k jejich živobytí.

(3)       Při lovech pořádaných inuitskými a jinými původními společenstvími stejně jako při jiných způsobech lovu tuleňů nelze účinně a soustavně uplatňovat skutečně humánní způsob zabíjení. Přesto je vhodné, aby se vzhledem k cíli sledovanému v nařízení (ES) č. 1007/2009 uvádění produktů z tuleňů získávaných při tradičních lovech tuleňů pořádaných inuitskými a jinými původními společenstvími na trh Unie podmínilo tím, že tyto lovy budou v co největší míře prováděny způsobem, který snižuje vystavení bolesti, rozrušení, strachu či jinému druhu strádání lovených zvířat, a to při současném ohledu na tradiční způsob života a živobytí inuitských a jiných původních společenství. Výjimka poskytnutá pro produkty z tuleňů získávané při tradičních lovech tuleňů pořádaných inuitskými a jinými původními společenstvími by měla být omezena na lovy, které přispívají k živobytí těchto společenství, a proto nejsou prováděny především pro komerční účely. Aby se zabránilo zneužívání této výjimky v případě produktů získaných při lovech pořádaných především pro komerční účely, měla by Komise mít v případě potřeby možnost omezit množství produktů z tuleňů uváděné na trh podle této výjimky.

(4)       Nařízení (ES) č. 1007/2009 formou výjimky rovněž umožňuje uvádět na trh produkty z tuleňů, které jsou výsledkem lovu prováděného výhradně za účelem udržitelného řízení mořských zdrojů. Ačkoli se v nařízení uznává význam lovu prováděného za účelem udržitelného řízení mořských zdrojů, v praxi může být obtížné rozlišit tento způsob lovu od rozsáhlých lovů prováděných především pro komerční účely. To u dotčených produktů z tuleňů může vést k neodůvodněné diskriminaci. Proto by se tato výjimka již neměla udělovat. Tím není dotčeno právo členských států nadále regulovat lov prováděný pro účely řízení mořských zdrojů.

(5)       S cílem stanovit podrobná pravidla pro uvádění produktů z tuleňů na trh by na Komisi měla být přenesena pravomoc přijímat akty v souladu s článkem 290 Smlouvy. Obzvláště je důležité, aby Komise vedla odpovídající konzultace, a to i na odborné úrovni. Při přípravě a vypracování aktu v přenesené pravomoci by Komise měla zajistit, aby byly příslušné dokumenty předány současně, včas a vhodným způsobem Evropskému parlamentu a Radě.

(6)       Nařízení (ES) č. 1007/2009 by proto mělo být odpovídajícím způsobem změněno,

PŘIJALY TOTO NAŘÍZENÍ:

Článek 1

Nařízení (ES) č. 1007/2009 se mění takto:

1)           Článek 3 se nahrazuje tímto:

„Článek 3

Podmínky pro uvedení na trh

1.         Uvádění produktů z tuleňů na trh je povoleno pouze tehdy, jestliže produkty z tuleňů jsou získávány při lovech tuleňů pořádaných inuitskými a jinými původními společenstvími za předpokladu splnění všech těchto podmínek:

a)      lov byl tradičně pořádán společenstvím;

b)      lov přispívá k živobytí společenství a není prováděn především pro komerční účely;

c)      lov je pořádán způsobem, který v co možná největší míře snižuje vystavení bolesti, rozrušení, strachu či jinému druhu strádání lovených zvířat a přitom bere ohled na tradiční způsob života a živobytí společenství.

Výše uvedené podmínky se u dováženého zboží uplatňují v okamžiku nebo v místě dovozu.

2.       Dovoz produktů z tuleňů je rovněž povolen, pokud je pouze příležitostný a představuje výhradně zboží určené pro osobní použití cestujících nebo jejich rodin. Povaha a množství tohoto zboží nesmějí být takové, aby naznačovaly dovoz pro komerční účely.

3.       Uplatňování odstavců 1 a 2 nesmí ohrozit dosažení cíle tohoto nařízení.

4.       Na Komisi je přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 4a s cílem stanovit podrobná pravidla pro uvádění produktů z tuleňů na trh podle odstavců 1 a 2.

5.       Pokud počty lovených tuleňů, množství produktů z tuleňů uvedená na trh podle odstavce 1 nebo jiné okolnosti jsou takové, aby naznačovaly, že lov se provádí především pro komerční účely, je na Komisi přenesena pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci v souladu s článkem 4 s cílem omezit množství výrobků získaných z tohoto lovu, které lze uvést na trh.

6.       Komise vydá technické pokyny, které stanoví orientační seznam kódů kombinované nomenklatury, do kterých mohou spadat produkty z tuleňů, na které se vztahuje tento článek.“

2)           Vkládá se nový článek 4a, který zní:

„Článek 4a

Výkon přenesené pravomoci

1.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci je svěřena Komisi za podmínek stanovených v tomto článku.

2.           Pravomoc přijímat akty v přenesené pravomoci podle článku 3 je svěřena Komisi na dobu pěti let ode dne [vložit den vstupu tohoto nařízení v platnost]. Komise vypracuje zprávu o přenesené pravomoci nejpozději devět měsíců před koncem tohoto pětiletého období. Přenesení pravomocí se automaticky prodlužuje o stejně dlouhá období, pokud Evropský parlament nebo Rada nevysloví proti tomuto prodloužení námitku nejpozději tři měsíce před koncem každého z těchto období.

3.           Evropský parlament nebo Rada mohou přenesení pravomocí uvedené v článku 3 kdykoli zrušit. Rozhodnutím o zrušení se ukončuje přenesení pravomocí v něm blíže určené. Rozhodnutí nabývá účinku prvním dnem po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie nebo k pozdějšímu dni, který je v něm upřesněn. Nedotýká se platnosti již platných aktů v přenesené pravomoci.

4.           Přijetí aktu v přenesené pravomoci Komise neprodleně oznámí současně Evropskému parlamentu a Radě.

5.           Akt v přenesené pravomoci přijatý podle článku 3 vstoupí v platnost, pouze pokud proti němu Evropský parlament nebo Rada nevysloví námitky ve lhůtě dvou měsíců ode dne, kdy jim byl tento akt oznámen, nebo pokud Evropský parlament i Rada před uplynutím této lhůty informují Komisi o tom, že námitky nevysloví. Z podnětu Evropského parlamentu nebo Rady se tato lhůta prodlouží o dva měsíce.“

3)           Článek 5 se zrušuje.

Článek 2

Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie.

Toto nařízení je závazné v celém rozsahu a přímo použitelné ve všech členských státech.

V Bruselu dne

Za Evropský parlament                                  Za Radu

předseda                                                        předseda

[1]               Úř. věst. C […], […], s. […].

[2]               Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1007/2009 ze dne 16. září 2009 o obchodování s produkty z tuleňů (Úř. věst. L 286, 31.10.2009, s. 36).