4.11.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 407/18

—

s ohledem na sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě a Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru ze dne 1. července 2014 nazvané „Obchod, růst a duševní vlastnictví – strategie ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích“ (COM(2014)0389),

—

s ohledem na strategii ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích (1), kterou vypracovala Komise, a nezávislé hodnocení této strategie provedené v listopadu 2010,

—

s ohledem na Listinu základních práv Evropské unie, zejména na čl. 11odst. 1 a čl. 17 odst. 2,

—

s ohledem na strategii Evropa 2020 (COM(2010)2020),

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 21. března 2014,

—

s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2008 s názvem „Ekonomický dopad padělání a pirátství“ aktualizovanou v roce 2009,

—

s ohledem na zprávu Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) z roku 2009 s názvem „Pirátství digitálního obsahu“,

—

s ohledem na společnou studii Evropského patentového úřadu a Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (EPO/OHIM) z roku 2013 s názvem „Průmyslová odvětví využívající práva duševního vlastnictví: příspěvek duševního vlastnictví k hospodářské výkonnosti a zaměstnanosti v Evropské unii“,

—

s ohledem na pracovní dokument organizace OECD z roku 2010 o obchodní politice s názvem „Doplňkové politiky k posílení práv duševního vlastnictví v rozvojových zemích“,

—

s ohledem na studii Světové obchodní organizace, Světové organizace duševního vlastnictví a Světové zdravotnické organizace z roku 2013 s názvem „Podpora přístupu k lékařským technologiím a inovacím“,

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 3286/94 ze dne 22. prosince 1994, kterým se stanoví postupy Společenství v oblasti společné obchodní politiky k zajištění výkonu práv Společenství podle mezinárodních obchodních pravidel, zejména pravidel sjednaných v rámci Světové obchodní organizace (2) (nařízení o obchodních překážkách),

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2004/48/ES ze dne 29. dubna 2004 o dodržování práv duševního vlastnictví (3),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 816/2006 ze dne 17. května 2006 o nucených licencích na patenty týkající se výroby farmaceutických výrobků na vývoz do zemí s problémy v oblasti veřejného zdraví (4),

—

s ohledem na nařízení Rady (ES) č. 953/2003 ze dne 26. května 2003 k zamezení přesměrování obchodu s některými klíčovými léky do Evropské unie (5),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 952/2013 ze dne 9. října 2013, kterým se stanoví celní kodex Unie (6),

—

s ohledem na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 608/2013 ze dne 12. června 2013 o vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány a o zrušení nařízení Rady (ES) č. 1383/2003 (7),

—

s ohledem na Dohodu o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (dohoda TRIPS) a prohlášení z Dohá o dohodě TRIPS a veřejném zdraví přijaté dne 14. listopadu 2001 Konferencí ministrů Světové obchodní organizace,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 12. července 2007 o dohodě o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS) a přístupu k lékům (8),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 18. prosince 2008 o dopadu padělatelství na mezinárodní obchod (9),

—

s ohledem své usnesení ze dne 22. září 2010 o posílení dodržování práv duševního vlastnictví na vnitřním trhu (10),

—

s ohledem na zprávu Komise ze dne 31. července 2014 nazvanou „Vymáhání práv duševního vlastnictví celními orgány EU: výsledky na hranicích EU v roce 2013“ (11),

—

s ohledem na usnesení Rady o akčním plánu EU v celní oblasti pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví pro období let 2013 až 2017 (12),

—

s ohledem na stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ze dne 10. prosince 2014,

—

s ohledem na článek 52 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro mezinárodní obchod (A8-0161/2015),

A.

vzhledem k tomu, že konkurenceschopnost EU je a stále více bude založena na tvořivosti a inovacích a že „inteligentní růst“ rozvíjející hospodářství založené na znalostech a inovacích je jednou ze tří priorit strategie Evropa 2020;

B.

vzhledem k tomu, že práva duševního vlastnictví přispívají k rozvoji inovací a tvořivosti, že jejich ochrana je zásadní pro konkurenceschopnost Evropy, a že Unie tudíž musí mít ve vztahu ke svým obchodním partnerům ambicióznější strategii v oblasti ochrany práv duševního vlastnictví;

C.

vzhledem k tomu, že je zásadně důležité podporovat posilování propojení mezi vzděláváním, podnikáním, výzkumem a inovacemi a duševním vlastnictvím; vzhledem k tomu, že postupy boje proti porušování práv duševního vlastnictví jsou nákladné a časově náročné, zejména pro MSP včetně jednotlivých nositelů práv;

D.

vzhledem k tomu, že EU a její členské státy jsou jako členové Světové obchodní organizace vázány Dohodou o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPS), a jsou proto zavázány přijímat a provádět minimální normy účinných opatření proti všem formám porušování práv duševního vlastnictví;

E.

vzhledem k tomu, že diskuse o právech duševního vlastnictví by měla být založena na kvalifikovaném zvážení minulých zkušeností i trendů vývoje technologií v budoucnosti, přičemž je třeba zachovat soudržnost mezi vnitřními a vnějšími aspekty a ve vhodných případech rozlišovat mezi fyzickým a digitálním prostředím, zohledňovat obavy všech zúčastněných stran včetně MSP a organizací spotřebitelů a zaměřovat se na zajištění plné transparentnosti, pokud jde o zájmy a dostatečnou legitimitu, a zároveň usilovat o dosažení spravedlivé rovnováhy mezi všemi dotčenými zájmy;

F.

vzhledem k tomu, že padělání se již neomezuje na luxusní výrobky, ale zahrnuje i běžné zboží jako hračky, léky, kosmetiku a potraviny, přičemž padělky těchto výrobků mohou způsobit zranění nebo představovat vážná zdravotní rizika pro spotřebitele;

G.

vzhledem k tomu, že celní orgány EU zadržely v roce 2013 přibližně 36 milionů kusů zboží pro podezření z porušování práv duševního vlastnictví, přičemž hodnota zadrženého zboží přesáhla 760 milionů EUR;

H.

vzhledem k tomu, že 72 % veškerého zadrženého zboží v roce 2013 se týkalo drobných zásilek; vzhledem k tomu, že na vrcholu žebříčku se již čtvrtým rokem po sobě drží léky, které představují 19 % z těchto zadržených drobných zásilek a 10 % ze všech zadržených zásilek;

I.

vzhledem k tomu, že je nezbytné bojovat proti porušování práv duševního vlastnictví, aby se omezila rizika, které toto porušování představuje pro zdraví a bezpečnost spotřebitelů a pro životní prostředí, a s cílem chránit vytváření hodnot v EU a ve třetích zemích a vyhnout se hospodářským a sociálním důsledkům pro podniky EU a tvůrce i rizikům ohrožujícím kulturní rozmanitost v Evropě a ve třetích zemích; vzhledem k tomu, že zvláštní pozornost vyžaduje boj s organizovanou trestnou činností, která těží z obchodu s padělaným a pirátským zbožím;

J.

vzhledem k tomu, že souhrnný právní rámec pro práva duševního vlastnictví by měl být kombinován s jejich účinným prosazováním – s odkazem na případná donucovací opatření a sankce – a že je třeba zároveň zajistit, aby opatření na prosazování práv duševního vlastnictví nepřiměřeně nezatěžovala legální obchod;

K.

vzhledem k tomu, že důležitou součástí ochrany duševního vlastnictví je řádné vymáhání stávajících právních předpisů a mezinárodních závazků, včetně ustanovení týkajících se pokut;

1.

oceňuje přístup sledovaný Komisi, zejména s ohledem na výzvu k dosažení rovnováhy mezi různými protichůdnými zájmy;

2.

domnívá se, že diskuse o vyváženém poměru mezi zájmy nositelů práv a zájmy koncových uživatelů má mnoho aspektů a je složitá, přičemž na všech stranách jsou přítomny komerční zájmy; domnívá se, že by Komise měla prozkoumat, jak lze provést informovanou a transparentní veřejnou diskusi na téma ochrany a prosazování duševního vlastnictví a co to znamená pro spotřebitele; domnívá se, že výzvu k většímu zapojení zúčastněných stran do této diskuse o právech duševního vlastnictví je třeba doplnit o kroky k zajištění transparentnosti a legitimity všech účastníků; domnívá se, že neexistuje žádné vyhodnocení sdělení, které zohledňuje zároveň strategii na prosazování práv duševního vlastnictví z roku 2004 ve třetích zemích a odmítnutí Obchodní dohody proti padělatelství (ACTA);

3.

zdůrazňuje, že není zcela jasné, jakými prostředky a metodami by bylo možné dosáhnout výsledků uvedených ve sdělení, zejména pokud jde o použité zdroje, a odkud by měly být tyto zdroje čerpány, i vzhledem k omezeným zdrojům vyčleněným pro účely podpory nositelů práv z EU, kteří vyvážejí na trhy ve třetích zemích nebo se na nich usazují;

4.

domnívá se, že není jasně ukázána koordinace mezi vnitřními politikami a vnějšími politikami týkající se ochrany práv duševního vlastnictví, a zdůrazňuje důležitost interního zlepšení v této věci; uznává, že soudržnost mezi vnitřními a vnějšími politikami nepopírá potřebu zaujmout individualizovaný přístup, který zohledňuje konkrétní skutečnosti a okolnosti na daném trhu třetí země;

5.

zdůrazňuje, že na ochranu práv duševního vlastnictví by se mělo nahlížet jako na první nutný, avšak nikoli dostatečný, krok k vybudování přístupu na trh třetích zemí a že schopnost účinně uplatňovat uznaná práva duševního vlastnictví závisí na hmotněprávní ochraně včetně účinného prosazování a nápravných opatření v dotčené zemi;

6.

zdůrazňuje, že důležitou otázkou je komerční charakter řady případů porušení práv duševního vlastnictví a rostoucí zapojení organizované trestné činnosti do porušování těchto práv; vyjadřuje politování nad tím, že Úmluva Organizace spojených národů proti nadnárodnímu organizovanému zločinu (Palermská úmluva) dosud nemá protokol o boji proti padělání, a vyzývá Evropskou komisi a členské státy, aby výrazně zesílily své úsilí v tomto směru;

7.

oceňuje a podporuje cíl dosáhnout lepší soudržnosti mezi ochranou práv duševního vlastnictví a jejich prosazováním a dalšími politikami a mezi Komisí a členskými státy při plnění tohoto cíle; domnívá se, že ochrana práv duševního vlastnictví a náležitá opatření pro boj proti porušování práv duševního vlastnictví mohou být přínosem v boji proti organizované trestné činnosti, praní peněz a daňovým únikům a mohou přispět k vytvoření spravedlivého a udržitelného digitálního trhu, který obstojí i v budoucnu a bude příznivý pro inovace;

8.

vyjadřuje podporu Komisi v jejím úsilí o stanovení geografických priorit založeném na jejích dvouletých výročních zprávách o ochraně a prosazování práv duševního vlastnictví ve třetích zemích;

9.

domnívá se, že strategie dostatečně nerozlišuje mezi fyzickým paděláním obchodních značek a patentů na jedné straně a porušováním copyrightu, zejména v digitálním prostředí, na straně druhé; konstatuje, že v souvislosti s trendy stále rychlejší digitalizace budou otázky související s ochranou a prosazováním práv duševního vlastnictví v digitálním prostředí nabývat na celém světě stále většího významu;

10.

domnívá se, že strategie by měla být lépe uzpůsobena digitálnímu prostředí a zahrnovat úzkou spolupráci s celními orgány a orgány dozoru nad trhem pro zajištění horizontální soudržnosti;

11.

zdůrazňuje, že zeměpisná označení a jejich ochrana jsou stejně důležité jako jiné typy duševního vlastnictví, jelikož zaručují sledovatelnost výrobků při jejich spotřebě a zároveň chrání know-how výrobců;

12.

domnívá se, že Komise musí při vyjednávání dohod o volném obchodu se třetími zeměmi, a to zejména v rámci jednání o transatlantickém partnerství v oblasti obchodu a investic (TTIP), zajistit uznávání a účinnou ochranu zeměpisných označení;

13.

zastává názor, že dohoda TRIPS by měla být případně provedena vyváženým způsobem a co nejúčinněji a že veškeré možnosti flexibility obsažené v jejím znění by měly plně respektovat základní zásadu nediskriminačního zacházení pro všechna technologická odvětví, jak stanoví čl. 27 odst. 1 této dohody; je přesvědčen, že by mělo být zohledněno rovněž prohlášení z Dohá, a zároveň zdůrazňuje, že posílená ochrana a prosazování duševního vlastnictví je ku prospěchu nejen zemím EU, ale pomáhá také rozvojovým zemím vybudovat a rozvíjet nezbytné vnitrostátní rámce, které podpoří a ochrání inovace a výzkum, což je pro tyto země, které stoupají v mezinárodních obchodních hodnotových řetězcích, stále významnější otázka;

14.

zdůrazňuje potřebu informované, vyvážená a transparentnější veřejné diskuse o prosazování práv duševního vlastnictví mezi všemi zúčastněnými stranami, ve které by byly rovnoměrně zohledněny soukromé a veřejné zájmy;

15.

uznává, že je důležití zvýšit povědomí spotřebitelů o finančních ztrátách, škodách na úkor inovací a kreativity a někdy i o nebezpečích pro zdraví a bezpečnost, jež vyplývají z nákupu nebo dostupnosti zboží, které porušuje práva duševního vlastnictví; poukazuje na skutečnost, že důslednější prosazování samo o sobě nerozptýlí současné ani budoucí obavy týkající se ochrany a prosazování duševního vlastnictví a že by mělo být doplněno větším povědomím spotřebitelů; zdůrazňuje úlohu podnikatelského sektoru v tomto ohledu;

16.

domnívá se, že je jasné, že je nutné dosáhnout veřejné podpory práv duševního vlastnictví; v této souvislosti zmiňuje činnost Úřadu pro harmonizaci na vnitřním trhu (OHIM), jejíž součástí jsou kampaně na zvyšování povědomí občanů o dopadech případů porušování duševního vlastnictví v komerčním měřítku;

17.

vítá memorandum o porozumění podepsané dne 4. května 2011 nositeli práv a internetovými platformami v souvislosti s jejich společným úsilím o omezení prodeje padělaného zboží prostřednictvím platforem elektronického obchodu; vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily strukturovaný dialog s online platformami o tom, jak nejlépe odhalit prodej padělaného zboží a bojovat proti němu;

18.

konstatuje, že se problém porušování práv duševního vlastnictví v nedávných letech v důsledku digitalizace znásobil, a je si vědom rostoucího počtu digitálních prodejních platforem, kde se prodávají padělané výrobky a distribuují bez jakékoliv účinného prostředku kontroly po celém světě; v této souvislosti vyzývá k hlubšímu zamyšlení s cílem přijmout účinnější nástroje na kontrolu prodeje fyzických výrobků online;

19.

domnívá se, že znění strategie ohledně podpory řádné ochrany zeměpisných označení na internetu by mělo být konkrétnější a předložit konkrétnější cíle;

20.

vyzývá Komisi, aby spolupracovala s Internetovým sdružením pro přidělování jmen a čísel (ICANN) a se Světovou organizací duševního vlastnictví (WIPO) na zřízení mechanismu ochrany zeměpisných označení na internetu;

21.

domnívá se, že je třeba pečlivě posoudit odpovědnost prostředníků; v této souvislosti by přivítal propracovanější strategii, ale zároveň uznává, že tato otázka je předmětem samostatné diskuse;

22.

vyzývá Komisi, aby vytvořila prostředí sbližující zájmy členských států a třetích zemí, v němž existuje společný zájem na vytvoření rámců ochrany zajišťujících vysoký standard, které budou doplněny o účinná nápravná opatření, s cílem odstranit mezery v ochraně práv duševního vlastnictví; konstatuje, že je nezbytné pečlivě rozlišovat mezi situacemi různých „rozvojových zemí“ a okolnostmi příslušných obchodních sporů, přičemž je třeba zohlednit konkrétní situaci v každé rozvojové zemi;

23.

vítá práci Komise při individuální podpoře rozvojových zemí hodlajících zdokonalit své systémy ochrany práv duševního vlastnictví a vyzývá Komisi, aby tomuto úsilí nadále napomáhala a posilovala je tím, že poskytne stálou a vhodnou technickou podporu v podobě programů na zvyšování povědomí, legislativní podporu a odbornou přípravu úředníků s přihlédnutím ke stupni rozvoje každé země;

24.

souhlasí s výzvou k širší odpovědi na složitý a mnohotvárný problém týkající se vztahu mezi právy duševního vlastnictví a všeobecným přístupem k dostupným lékům a zdůrazňuje v této souvislosti, že pro práva duševního vlastnictví ve farmaceutickém odvětví je důležitý přístup zaměřený na pacienta;

25.

vyzývá Komisi a členské státy, aby nadále podporovaly konstruktivní dialog o přístupu k lékům zahrnující všechny zainteresované strany a aby hledaly způsoby, které umožní přístup k lékům obyvatelům nejchudších států, kteří nemají prostředky, které by jim umožnily využívat nejlepších léčebných postupů;

26.

zastává názor, že ačkoli je třeba chránit zájem a konkurenceschopnost farmaceutických společností EU a zachovat jejich inovační kapacitu a zároveň zohlednit skutečnost, že některé podniky EU poskytují přístup k lékům ve třetích zemích prostřednictvím programů pomoci a snížených či odstupňovaných cen, je nezbytné, aby byly ceny léků dostupné pro lidi v zemi, v níž se prodávají, a je tudíž třeba podpořit využívání možností flexibility stanovených v dohodě TRIPS a uznaných v prohlášení z Dohá, přičemž je třeba zohlednit i narušení trhu způsobené prodejem léků ve třetích zemích; vyzývá Komisi a členské státy, aby i nadále vyvíjely úsilí při zajišťování, že opatření na hranicích, která mají zabránit dovozu padělaných léků, neovlivní negativně tranzit generických léčivých přípravků;

27.

zdůrazňuje, že je třeba podpořit společnosti, aby ve svém konkurenčním prostředí lépe spolupracovaly a rozvíjely spolupráci rovněž s veřejnými orgány, s cílem rozšířit a zlepšit přístup k lékům v členských státech i ve třetích zemích; vyzývá Komisi, aby zvážila podporu inovativních mechanismů, jako jsou patentová sdružení, která mohou stimulovat výzkum a zároveň zajistit výrobu generických léčivých přípravků;

28.

zastává názor, že je třeba, aby Unie zahájila širší diskusi o podpoře zdravotní péče na celém světě, včetně strategií na posílení zdravotních systémů;

29.

vyzývá Komisi, aby podpořila okamžitý vývoz generických a biologicky podobných léčivých přípravků vyrobených v EU, jakmile přestanou být v třetích zemích chráněny patentem;

30.

domnívá se, že některé statistické údaje uvedené ve sdělení byly odvozeny s použitím kontroverzní nebo již kritizované metodiky a že je třeba statistické údaje zlepšit, tak aby lepším způsobem odrážely skutečný stav, pokud jde o ústřední význam práv duševního vlastnictví, jejich ochrany a vynucování pro hospodářství EU, a to nejen s cílem informovat a zlepšit stávající politiku, ale také dále podpořit zásadu vytváření politik založených na důkazech;

31.

souhlasí se zdůvodněním Komise ohledně zřízení Střediska pro sledování porušování práv duševního vlastnictví EU a požaduje, aby byly pro toto středisko vyčleněny dostatečné zdroje;

32.

poukazuje na to, že toto středisko by mělo být vytvářeno komplexně a nemělo by zdvojovat již existující orgány;

33.

vyzývá Komisi, aby pracovala na tom, aby si středisko zachovalo svoji nezávislost, a aby zajistila, aby jeho činnost nebyla ohrožována skutečnými nebo subjektivně vnímanými tlaky;

34.

uznává, že lepší, vhodným způsobem harmonizované vnitřní politiky práv duševního vlastnictví by mohly napomoci v úsilí o zlepšení úrovně ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví v celosvětovém měřítku;

35.

vyzývá Komisi, aby spolupracovala s členskými státy na ratifikaci Smlouvy o známkovém právu WIPO, Ženevského aktu Haagské dohody a Lisabonské dohody o ochraně označení původu a o jejich mezinárodním zápisu i dalších mezinárodních dohod týkajících se práv duševního vlastnictví;

36.

vyzývá Komisi, aby podnikla další kroky v souladu s výsledky veřejné konzultace o své zelené knize „Co nejlepší využití tradičního evropského know-how“ (COM(2014)0469) týkající se možného rozšíření geografických označení původu v Unii na nezemědělské produkty;

37.

podporuje záměr Komise upřednostnit lepší ochranu práv duševního vlastnictví a jejich prosazování ve WTO a na dalších mezinárodních fórech, a zpřístupnit tak evropským vývozcům nové trhy, resp. zlepšit přístup na ty stávající;

38.

konstatuje, že přiznání statusu tržního hospodářství, pokud jde o nástroje na ochranu obchodu, závisí kromě jiných kritérií také na ochraně duševního vlastnictví v dotčené zemi;

39.

vyzývá Komisi a členské státy, aby lépe chránily práva duševního vlastnictví ve všech mnohostranných organizacích zabývajících se touto otázkou (WTO, Světová zdravotnická organizace a Světová organizace duševního vlastnictví) a aby spolupracovaly na zařazení mezinárodních dohod spojených s právy duševního vlastnictví do systému WTO, v případě dohod, které dokud nejsou součástí tohoto systému, jako jsou Smlouva o známkovém právu WIPO, Smlouva WIPO o výkonech výkonných umělců a o zvukových záznamech, Smlouvy WIPO o právu autorském, Ženevský akt Haagské dohody a Lisabonská dohoda o ochraně označení původu a o jejich mezinárodním zápisu;

40.

domnívá se, že při jednáních o dvoustranných dohodách o volném obchodu by měla být věnována přiměřená pozornost kapitolám o duševním vlastnictví a že strany jednání by měly uznat, že právo na podnikání by mělo zohledňovat dodržování práv duševního vlastnictví a soulad se stávajícími právními rámci; vítá dosavadní činnost Komise při úspěšném začlenění kapitol o ochraně a prosazování duševního vlastnictví do dvoustranných dohod o volném obchodu;

41.

domnívá se, že do dvoustranných dohod o volném obchodu uzavíraných Unii by měla být zařazena ratifikace výše uvedených smluv WIPO, které mají být zařazeny do systému WTO;

42.

podporuje přístup Komise týkající se zahájení dialogu o duševním vlastnictví a vytvoření pracovních skupin pro duševní vlastnictví s prioritními zeměmi, s nimiž probíhají komplexní jednání, s cílem dospět ke konkrétním závazkům v oblasti ochrany a prosazování práv duševního vlastnictví a tyto závazky posílit; zdůrazňuje, že pokud nedojde k pokroku na úrovni dialogů o duševním vlastnictví a meziagenturních setkání, je třeba zařadit otázku práv duševního vlastnictví na pořad politických jednání na vyšší úrovni;

43.

zdůrazňuje, že by měla být co nejvíce posílena spolupráce v oblasti práv duševního vlastnictví mezi Unií a dalšími regionálními bloky;

44.

vyzývá Komisi, aby pravidelněji využívala odpovídající mechanismy řešení sporů včetně orgánů WTO pro řešení sporů v případech, kdy jsou porušována práva hospodářských subjektů Unie včetně všech nositelů práv duševního vlastnictví;

45.

vyzývá Komisi, aby vybízela třetí země k zavedení vzájemného uznávání právních expertů na práva duševního vlastnictví;

46.

vyzývá Komisi a členské státy k intenzivnější celní spolupráci jednak v EU za účelem zabavování padělaného zboží, jednak se třetími zeměmi za účelem zjednodušení celních postupů;

47.

žádá Komisi a členské státy, aby úžeji spolupracovaly se třetími zeměmi v otázce autorského práva a udělování licencí;

48.

je přesvědčen, že lepší ochrana práv duševního vlastnictví a účinné uplatňování s tím souvisejících pravidel ve třetích zemích by silně motivovaly investory z Evropské unie i odjinud, aby investovali, sdíleli nové technologické znalosti a aby modernizovali technologie, které již jsou dostupné;

49.

konstatuje, že některé členské státy mají v rámci svých delegací v určitých klíčových zemích atašé pro duševní vlastnictví; je přesvědčen, že lepší koordinace a sdílení informací mezi členskými státy by mohly vytvořit nové příležitosti, jak dosáhnout společných cílů, pokud jde o ochranu duševního vlastnictví v třetích zemích;

50.

domnívá se, že by měli být hospodářské subjekty EU a spotřebitelé ve třetích zemích, v nichž jsou případy porušování práv duševního vlastnictví častější, zvlášť chráněni prostřednictvím šíření služby Helpdesk pro práva duševního vlastnictví;

51.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Radě, Komisi, jakož i vládám a parlamentům členských států.