14.4.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 133/3

Zpravodaj:

Roman HAKEN

1.1.

Městská agenda EU (1) bude přímo ovlivňovat životy 80 % občanů EU, kteří budou do roku 2050 žít ve městech a městských aglomeracích. V zájmu vypracování nejúčinnějších opatření a jejich přijetí ze strany veřejnosti je třeba, aby organizace občanské společnosti byly v diskusích o městské agendě EU a při jejím provádění rovnocenným partnerem. Díky iniciativě nizozemského předsednictví se města poprvé v historii EU dostávají do centra pozornosti v diskusích o rozvoji. EHSV vyzývá Radu, aby uznala obce v celé jejich rozmanitosti za významného partnera podílejícího se na procesu evropské integrace.

1.2.

EHSV považuje spolupráci v rámci partnerství za efektivní způsob, jak k těmto rozsáhlým a složitým problémům přistupovat. EHSV proto oceňuje zásadu partnerství, která konečně začala být uplatňována při přípravě a provádění programového období 2014–2020 (2).

1.3.

Partnerství je zásadou moderních veřejných služeb, a to jak partnerství vertikální, tak horizontální. EHSV doporučuje zaměřit se na partnerství veřejného a soukromého sektoru jako model financování městských projektů, různé sociální podniky a také na evropské programy založené na partnerství, např. Equal (3), jako na další příklady takové spolupráce. Úkolem veřejné správy na různých úrovních, zejména ve městech, je propojit příslušné partnery v rámci společných projektů a efektivně využít finanční prostředky.

1.4.

Jednou z výzev, která bude stát před městskou agendou, je otázka, jakým způsobem provádět strategie vypracované v rámci tematických partnerství. Při vytváření partnerství a při vypracovávání a provádění strategií je nezbytné použít přístup zdola nahoru. EHSV se proto zasazuje o přístup zdola nahoru, ale tento přístup se odlišuje od přístupu založeného na skupinách odborníků. Je důležité vyjasnit, jakým způsobem budou organizace občanské společnosti spolupracovat se zúčastněnými stranami – jak budou podávat zprávy, jak budou probíhat konzultace atd.

1.5.

Při koncipování nové městské agendy EU nabývají horizontální partnerství stejné důležitosti jako partnerství vertikální (tematická). Ta budou fungovat zejména na místní úrovni ve městech. Jsou důležitá nejen pro strategické myšlení, ale zejména pro zajištění realizace, monitorování a hodnocení. Efektivní provedení doporučení z úrovně EU je nejlépe možné začleněním do strategií místního rozvoje vypracovaných v rámci místních partnerství se znalostí místních poměrů. Jedním z nástrojů, který EHSV za tímto účelem doporučuje, je strategie komunitně vedeného místního rozvoje (CLLD) (4).

1.6.

V zájmu účinného provádění nové městské agendy EU je nezbytné:

1.7.

EHSV by uvítal upřesnění, jakým způsobem se bude v rámci tematických partnerství přistupovat k problémům a výzvám rozvoje měst. Horizontální partnerství by měla provádět konkrétní opatření v konkrétních městských oblastech. Je tudíž nezbytné zajistit, aby v průběhu konkrétních akcí docházelo ke sdílení osvědčených postupů. Je nezbytné, aby se všechny regiony EU (zejména v jižní a východní Evropě) zapojily stejnou měrou. V rámci městské agendy bude nutné uznávat vztahy mezi velkými a menšími městy a přilehlými/okolními příměstskými oblastmi, které přispívají ke kvalitě života ve městech. Městská agenda by neměla být v rozporu s rozvojem venkovských oblastí, ani by ho neměla omezovat.

1.8.

Celá řada témat je vzájemně provázána a tato témata se do určité míry překrývají. Realizace opatření v rámci jednoho tématu ovlivní jedno nebo několik dalších témat. Je nezbytné zajistit, aby opatření za účelem zlepšení situace v jedné oblasti neměla nepříznivý dopad na jinou oblast. To se týká nejen EU, ale také vnitrostátní úrovně.

1.9.

EHSV navrhuje, aby bylo do městské agendy zařazeno nové téma, a to Městské komunity a zapojení občanů. Města potřebují funkční mechanismus k posílení postavení občanů a skupin občanů, aby byli skutečnými a spolehlivými partnery v diskusích a při provádění rozvojových priorit svých měst, jakož i při realizaci městské agendy. Pouze sebevědomá a silná komunita disponující vysokým sociálním kapitálem bude schopna čelit výzvám, které se začínají objevovat. EHSV je připraven pracovat na konkretizaci této myšlenky.

1.10.

Rovněž je třeba začlenit i takové prvky, jako je např. Agenda OSN pro udržitelný rozvoj do roku 2030 s jejími 17 cíli udržitelného rozvoje, a zejména pak cíl 11 („Jak zajistit bezpečná, odolná a udržitelná města a lidská sídla podporující začlenění“). EHSV přijal stanovisko k tomuto tématu v září 2015 (5). EU nemá stejné pravomoci ve všech oblastech politik, a zejména její pravomoci týkající se sociálních záležitostí se nezdají být dostatečně velké. Je sporné, zda EU může ovlivňovat rozvoj měst v sociální oblasti nebo náležitě posoudit sociální dopady opatření prováděných v jiných oblastech politik. Přestože dopady na životní prostředí lze určit pomocí postupu posuzování vlivů na životní prostředí, posouzení dopadů ze sociálního hlediska stále chybí.

1.11.

EHSV má zájem stát se řádným členem řídící skupiny pro městskou agendu EU a účastnit se partnerství v rámci městské agendy. EHSV zastupuje organizace občanské společnosti ze všech členských států, organizace, které jsou respektovány a mají odborné znalosti a jež mohou přispět k rozvoji měst.

2.1.

V rámci městské agendy se doporučuje vytvářet partnerství o přibližně 15 členech, z nichž 11 členů budou tvořit zástupci veřejné správy (měst, členských států, zástupci Komise). Další členové by mohli být zástupci řídících orgánů evropských strukturálních a investičních fondů, odborníci a nevládní organizace. EHSV lituje, že byl vyzván k předložení připomínek k tomuto tématu teprve poté, co některá partnerství již byla vytvořena.

2.2.

EHSV navrhuje, aby v rámci partnerství existovalo vyváženější zastoupení. Vhodným příkladem spravedlivého zastoupení je program LEADER, kde zástupci veřejné správy mohou tvořit maximálně 50 % členů partnerství. EHSV doporučuje mnohem větší zapojení cílových skupin (obyvatel měst). Je důležité, aby obyvatelé měli větší slovo při utváření budoucí podoby měst. Většinu určených témat nelze řešit bez zapojení nevládních organizací, sociálních partnerů a podniků. Ukázalo se, že za všemi úspěšnými příklady v Evropě stojí především zapojení nevládních složek a efektivní spolupráce veřejného a soukromého sektoru.

2.3.

I když všechna prioritní témata městské agendy jsou pro organizace občanské společnosti důležitá, současně překračují tradiční úlohu spojovanou s občanskou společností. Nevládní organizace, sociální podniky a družstva stále více rozvíjejí svou kapacitu nebo dávají vzniknout novým ekonomickým a organizačním modelům s cílem poskytovat služby veřejného zájmu. Je nezbytné, aby orgány veřejné správy byly schopny na sebe nahlížet z pohledu skupin a organizací pracujících v městských oblastech. EHSV je toho názoru, že zapojení vnitrostátních nebo regionálních sítí či místních organizací s bohatými zkušenostmi v určité oblasti by bylo stejně přínosné jako zapojení evropských sítí.

2.4.

EHSV nemá k dispozici informace o tom, jakým způsobem budou příslušné organizace občanské společnosti určeny a/nebo vybrány. EHVS nabízí svou kapacitu a poznatky o organizované občanské společnosti za účelem výběru zástupců nevládních organizací a sociálních partnerů, kteří se zapojí do tematických partnerství.

3.1.

Každý občan EU má právo být informován o politikách EU, porozumět jim a také je ovlivňovat. EHSV poukazuje na to, že partnerství by neměla být uzavřená. Způsob, jakým budou partnerství komunikovat s vnějším světem, je velmi důležitý. Otevřená veřejná správa, která komunikuje se širokou veřejností a organizacemi zastupujícími zájmy občanů, by měla být klíčovým prvkem rozvoje měst. Protože strategických cílů není možné dosáhnout bez podpory místních občanů a organizací občanské společnosti, je důležité zajistit transparentnost a účinné zapojení zainteresovaných stran do přípravy a provádění městské agendy. Spolupráce s těmi, kteří mají zájem zapojit se, představuje nejlepší způsob, jak zajistit podporu lidí pro výsledky partnerství. EHSV navrhuje oslovit rovněž organizace, které by měly zájem podělit se o své zkušenosti a myšlenky týkající se témat městské agendy a mohly by se některých schůzek partnerství zúčastnit.

3.2.

Je potřeba, aby partnerství využívalo řadu nástrojů ke komunikaci a pro zapojení, aby mohlo sdílet informace, komunikovat a vést konzultace. Zapojení občanů a konzultace s nimi nelze efektivně dosáhnout pouze pomocí jediného nástroje. Metody je třeba kombinovat tak, aby bylo možné oslovit nejrůznější zúčastněné strany, poskytovat různorodé vstupy a umožnit různou míru zapojení. Partnerství by mělo využívat moderní technologie, jako jsou sociální média, a rovněž průzkumy, semináře, pracovní skupiny atd. s cílem získat zpětnou vazbu ohledně své činnosti. EHSV doporučuje, aby k dalšímu (širšímu) zapojení veřejnosti došlo v případě konkrétních otázek jednoznačně vyžadujících širší veřejnou diskusi či poskytnutí zpětné vazby občanům.

3.3.

Partnerství by měla organizovat návštěvy v terénu a setkání s různými zúčastněnými stranami nad rámec omezeného okruhu partnerství. Možnost seznámit se s občanskými iniciativami v praxi a dozvědět se něco o tom, co je omezuje, a o jejich spolupráci s orgány veřejné správy může mít značný vliv na diskuse v rámci partnerství. Pokud městská agenda nebude vycházet ze stávajících postupů, hrozí, že výsledné politiky nezohlední poznatky, které jsou k dispozici.

3.4.

Akční plány by měly být předmětem otevřené konzultace prostřednictvím internetu. Tím by se zajistilo, že se všechny příslušné zúčastněné strany mohou vyjádřit k jejich obsahu a současně by byly zohledněny všechny zájmy.

4.1.1.

Pracovní místa a dovednosti v místní ekonomice – organizace občanské společnosti plní řadu funkcí, například jako zaměstnavatelé, pedagogové nebo školitelé, což je pro tvorbu nových pracovních míst relevantní. EHSV doporučuje konzultovat organizace zastupující malé a střední podniky, jako je sdružení Eurochambres, a dále úřady práce a vzdělávací a školicí instituce. Městská agenda musí nalézt odpověď na otázku, jakým způsobem budou města provádět průzkum skutečných potřeb odborných znalostí ve své oblasti. Organizace občanské společnosti musí být o těchto potřebách informovány a musí vzniknout spolupráce s cílem podpořit vzdělávání, celoživotní učení a školení, které zabezpečí dovednosti chybějící na trhu práce.

4.1.2.

Chudoba ve městech – organizace občanské společnosti zajišťují většinu programů, jejichž cílem je předcházet chudobě ve městech a bojovat proti ní. EHSV navrhuje zapojit organizace, jako je Evropská síť proti chudobě. Pokud jde o toto téma, jsme si vědomi toho, že je třeba věnovat pozornost: a) předměstím a marginalizaci, b) ghettům, c) znevýhodněným městským čtvrtím, d) dětem v zařízeních ústavní péče a přechodu z ústavních služeb na služby poskytované rodinou a komunitou a e) stárnutí obyvatelstva a zranitelnosti starých lidí.

4.1.3.

Bydlení – organizace občanské společnosti hrají důležitou úlohu při zastupování vlastníků i uživatelů a pracují s oběma stranami v zájmu zajištění vysoce kvalitního, udržitelného bydlení definovaného v Chartě OSN o udržitelném bydlení. EHSV doporučuje oslovit organizace, jako je Mezinárodní unie nájemníků, sdružení vlastníků bytů a domů, stavební družstva, a dále architekty nebo urbanisty. Toto téma je spojeno se závažnými otázkami: a) městského plánování, b) sociálního bydlení a c) přesunu obyvatel do příměstských oblastí za účelem nalezení kvalitnějšího bydlení.

4.1.4.

Začleňování migrantů a uprchlíků – je nutné řešit nejen krátkodobé problémy (uspokojení základních potřeb), ale také – jakmile se migranti usadí – jejich začlenění do společnosti EU: pomáhat se vzděláním, získáním práce atd., sdílet s nimi hodnoty a tradice EU a začlenit tyto hodnoty a tradice do jejich života při současném respektování jejich původní kultury. Rozhodující úlohu hrají kromě státu i organizace občanské společnosti, např. církve, sociální organizace, vzdělávací a školicí organizace, dětské a rodičovské skupiny a další. EHSV doporučuje konzultovat organizace Solidar nebo Lumos a další. Je třeba řešit otázky týkající se nezletilých osob bez doprovodu, což je obzvláště zranitelná skupina vyžadující zvláštní pozornost.

4.1.5.

Udržitelné využívání půdy a přírodní řešení – cíl městské agendy je úzce spjat se změnou postojů a životního stylu lidí. Změny ve městech musí respektovat životní prostředí a rozhodující úlohu v této věci bude mít účast organizací občanské společnosti, jako jsou zástupci vlastníků půdy, sdružení malých a středních podniků a komunitní organizace, které se zasazují o zlepšení života v městských čtvrtích. EHSV doporučuje zapojení například „Friends of the Earth Europe“ nebo ELARD. EHSV považuje následující oblasti za důležité: a) prostorové (vertikální) plánování a b) problémy příměstských oblastí, které dodávají produkty (potraviny, čistou vodu), ale také základní služby ekosystému, které zlepšují kvalitu života obyvatel měst.

4.2.1.

Oběhové hospodářství – v zájmu vytvoření skutečně efektivního oběhového hospodářství je důležité změnit názor lidí na odpad a ukázat jej jako možný zdroj. Působení ekologických organizací a vzdělávacích institucí v oblasti předávání poznatků a informací je zásadní. Hlavními subjekty, které budou zkoušet a uplatňovat nové přístupy ve městech, budou výzkumná a inovační centra a sdružení malých a středních podniků působících v této oblasti. EHSV doporučuje oslovit například síť REVES, aby se účastnila diskusí.

4.3.1.

Přizpůsobování se změně klimatu – klíčovou roli v této oblasti hrají společnosti zabývající se vyspělými technologiemi, výzkumné ústavy a vysoké školy. Rovněž je nezbytné o této oblasti poskytovat poznatky a informace běžným občanům, neboť se tak podpoří jejich zapojení a přijetí příslušných předpisů z jejich strany. EHSV navrhuje konzultovat např. s organizacemi sdruženými v Green 10.

4.3.2.

Transformace energetiky – strukturální změny v energetických systémech, jako je zásadní přechod na obnovitelné zdroje energie a větší energetická účinnost, lze provést pouze tehdy, budou-li plně zapojeni partneři z příslušných podniků a budou-li je občané podporovat. V této oblasti je aktivní například hnutí Greenpeace.

4.3.3.

Městská mobilita – v oblasti udržitelné městské mobility nelze dosáhnout zásadního pokroku, dokud lidé sami nebudou ochotni využívat jiné způsoby dopravy než dosud. Proto EHSV navrhuje zapojit organizace jako CEEP (Evropské středisko podniků s veřejnou účastí a podniků obecného ekonomického zájmu), BusinessEurope, ETF (Evropská federace pracovníků v dopravě), Polis (síť evropských měst a regionů vyvíjející inovační technologie a opatření pro místní dopravu), Evropská federace cyklistů a IPR Praha (Institut plánování a rozvoje hlavního města Prahy). Máme rovněž za to, že v rámci tohoto tématu jsou důležité také integrované přístupy, jako jsou plány udržitelné městské mobility (SUMP), a proto považujeme městskou mobilitu za jeden z faktorů umožňujících ekonomický rozvoj, zlepšení stavu životního prostředí a přechod na jiné zdroje energie ve městech. EHSV zdůrazňuje význam konkrétních finančních nástrojů EU pro městskou mobilitu, což je oblast, která vyžaduje vysoké kapitálové investice.

4.3.4.

Kvalita ovzduší – zásadní význam má spolupráce podniků, zdravotnických organizací, ekologických nevládních organizací, vysokých škol, výzkumných ústavů a dalších. V rámci partnerství by měly být zapojeny organizace, jako je CAN (Climate Action Network Europe).

4.4.1.

Přechod k digitální ekonomice – digitalizace společnosti představuje změnu paradigmatu. Cílem tohoto přechodu je poskytovat občanům lepší služby a vytvářet podnikatelské příležitosti. Takovým příkladem je v inteligentních městech model trojité a čtverné šroubovice, jenž umožňuje spolupráci zainteresovaných stran z oblasti řízení města, dále vysokých škol, podniků a občanské společnosti v rámci společných projektů. Tento model by se měl v Evropě rozšířit. V rámci tohoto okruhu se zabýváme těmito otázkami: a) předvídatelné územní plánování ve všech územních samosprávných celcích a b) využití sociálních sítí a internetu pro komunikaci mezi územními samosprávnými celky a občany. Do partnerství by měly být rovněž zapojeny organizace, jako je Transparency International.

4.5.1.

Možnosti měst realizovat inovativní přístupy jsou značné. Mohou se stát prvními vlaštovkami, a to nikoli pouze v oblasti zadávání veřejných zakázek. Je však důležité spolupracovat s podnikatelskými inovačními centry a centry na podporu podnikání a organizacemi občanské společnosti v EU, jako je např. CEE Bankwatch Network. Na tomto místě EHSV zdůrazňuje význam: a) využití zadávání veřejných zakázek jako příspěvku pro místní sociální ekonomiku a b) konkrétních metod, jak motivovat města, aby namísto nejlevnějších řešení volila inovativní zadávání veřejných zakázek.

4.6.

Města jsou součástí komplexních systémů, kde širší příměstské oblasti poskytují nezbytnou podporu a zdroje, které umožňují, aby města fungovala a prosperovala. Je nezbytné zapojit partnery z příměstských oblastí, včetně místních akčních skupin (MAS), aby bylo možné vytvořit cenné vazby mezi městskými a venkovskými oblastmi, zejména pokud jde o žádoucí partnerství městských a venkovských oblastí. Při plánování svého rozvoje musí města vzít v úvahu stávající strategie, jako jsou makroregionální strategie a příslušné mikroregionální rozvojové strategie.