Choose the experimental features you want to try

This document is an excerpt from the EUR-Lex website

Document 52015AE5124

    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Směrem k integrovanému strategickému plánu (SET) pro energetické technologie: urychlení transformace evropského energetického systému [C(2015) 6317 final]

    Úř. věst. C 133, 14.4.2016, p. 25–30 (BG, ES, CS, DA, DE, ET, EL, EN, FR, HR, IT, LV, LT, HU, MT, NL, PL, PT, RO, SK, SL, FI, SV)

    14.4.2016   

    CS

    Úřední věstník Evropské unie

    C 133/25


    Stanovisko Evropského hospodářského a sociálního výboru ke sdělení Komise Směrem k integrovanému strategickému plánu (SET) pro energetické technologie: urychlení transformace evropského energetického systému

    [C(2015) 6317 final]

    (2016/C 133/06)

    Zpravodaj:

    Mihai MaNOLIU

    Dne 15. července 2015 se Evropská komise, v souladu s článkem 304 Smlouvy o fungování Evropské unie, rozhodla konzultovat Evropský hospodářský a sociální výbor ve věci

    sdělení Komise Směrem k integrovanému strategickému plánu (SET) pro energetické technologie: urychlení transformace evropského energetického systému

    [C(2015) 6317 final].

    Specializovaná sekce Doprava, energetika, infrastruktura a informační společnost, kterou Výbor pověřil přípravou podkladů na toto téma, přijala stanovisko dne 2. února 2016.

    Na 514. plenárním zasedání, které se konalo ve dnech 17. a 18. února 2016 (jednání dne 17. února), přijal Evropský hospodářský a sociální výbor následující stanovisko 172 hlasy pro, 6 hlasů bylo proti a 9 členů se zdrželo hlasování.

    1.   Závěry a doporučení

    1.1.

    EHSV opakuje, že plně podporuje energetickou unii (ustanovení o solidaritě, tranzit energie rovnající se páté svobodě, energetickou účinnost na prvním místě, přechod k udržitelné společnosti založené na co nejnižších emisích uhlíku) a evropský dialog o energetice a co nejúčinnější provádění plánu SET.

    1.2.

    Tohoto žádoucího výsledku lze dosáhnout prostřednictvím společného, soudržného přístupu, v jehož rámci bude probíhat spolupráce se stranami zainteresovanými v energetické politice a budou koordinovány programy výzkumu a inovací v odvětví energetiky, přičemž bude podporováno co nejrychlejší uvádění udržitelných energetických technologií chránících životní prostředí na trh.

    1.3.

    Za nejdůležitější úkol považuje EHSV vědeckotechnický rozvoj technologií a inovací a podporu faktorů, které podněcují nové myšlenky a koncepce, jež jsou uvedeny v  Evropském strategickém plánu pro energetické technologie – plánu SET –, který je nezbytný pro urychlení transformace evropského energetického systému .

    1.4.

    V zájmu naplnění cílů by měl být určen mandát projednaný s nositeli zájmů sloužící jako struktura pro účast na integrovaném plánu, který bude provázen akčním plánem investic využívajícím podle potřeby evropské, celostátní, regionální a soukromé zdroje prostřednictvím Evropské aliance pro energetický výzkum (EERA) a evropských průmyslových iniciativ.

    1.5.

    S ohledem na boj proti změně klimatu, konkurenceschopnost Evropy a její hospodářskou přitažlivost a v zájmu zabezpečení dodávek pro spotřebitele (malé i velké) za dostupné ceny, jež budou určovány transparentně, bude mít z hlediska EHSV pro Evropu v následujících letech rozhodující význam urychlení transformace evropského energetického systému.

    1.6.

    Podle názoru EHSV by základem nové energetické politiky měl být rozvoj klíčových odvětví (stanovených prostřednictvím dialogu a spolupráce) pro oblast výzkumu a inovací a pro oblast přípravy zaměstnanců, při níž budou využity nové technologie.

    1.7.

    EHSV se domnívá, že aby bylo možné reagovat na očekávání Evropanů, je k otázce energie nezbytné přistupovat uceleně a holisticky za spolupráce mezi státy a prostřednictvím fungujícího vnitřního trhu s energií. Je zapotřebí rozsáhlých investic do technologického výzkumu a infrastruktury, investoři potřebují předvídatelný a životaschopný politický rámec vytvořený na základě přesné analýzy rozvojových priorit, únosných a dostupných možností financování, konkurenceschopnosti evropského průmyslu a v neposlední řadě i přání veřejnosti.

    1.8.

    Plán SET musí být konkrétní a musí vycházet z reálné situace v Evropě. Jelikož nové technologie v energetice vedou ke zvyšování konečných cen energie a protože důvodem zvyšování cen energií jsou politická rozhodnutí, má EHSV za to, že očekávání občanů, že situace bude napravena, je oprávněné. Je třeba zajistit konkrétní a stabilní zapojení spotřebitelů a bojovat proti energetické chudobě jak prostřednictvím opatření sociální politiky, tak prostřednictvím opatření v oblasti vzdělávání a odborné přípravy.

    1.9.

    Evropská zkušenost ukázala, že prosazování technologií, které vyrábějí energii s nízkými emisemi uhlíku, bez zohlednění jejich nákladů a vyspělosti nepřináší přesvědčivé výsledky, naopak je vnitřní trh s energií ohrožen kolapsem.

    1.10.

    EHSV se domnívá, že technologie výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů mohou nabídnout významné možnosti a řešení, která je třeba podporovat demonstračními projekty a šířením úspěšných příkladů. Je třeba vzít v úvahu i další nízkouhlíkové technologie, např. technologie čistého spalování uhlí, skladování energie (včetně elektřiny), přizpůsobení spotřeby poptávce, používání uhlíku a vodíku, kombinovanou výrobu a klimatizaci ve městech, jaderné štěpení a jadernou fúzi.

    1.11.

    EHSV opět vyzývá k zahájení celoevropského veřejného dialogu o energii (evropský energetický dialog), aby jak široká veřejnost, tak občanská společnost jako celek mohly přijmout odpovědnost za přechod na jiné zdroje energie, náklady na různé technologie a náklady, které vznikají v důsledku politických rozhodnutí určených na základě provedených výzkumů. Dialog musí probíhat na všech úrovních správy. V posledních deseti letech se na evropské úrovni stále více vycházelo z evropských cílů snížení emisí skleníkových plynů, zatímco provádění této politiky bylo v kompetenci členských států. To vedlo k tomu, že vnitrostátní politiky nejsou navzájem v souladu.

    1.12.

    EHSV se domnívá, že je třeba pokračovat v integraci vnitřního trhu vytvořením evropského přístupu v oblasti dodávek energie s cílem vytvořit skutečnou solidaritu. Mezistupněm je vznik regionální úrovně nezbytné k upevnění spolupráce v této oblasti a pružné a schopné podporovat inovativní řešení za účelem optimalizace výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů koordinovaných v reálném čase.

    1.13.

    EHSV se domnívá, že je třeba podniknout kroky k integraci různých způsobů výroby energie (včetně těch, jež vzešly z technologického výzkumu) do trhů s energií, a to i pokud jde o připojení k sítím, jejich vyvážení a napájení.

    1.14.

    EHSV vyzývá k navýšení investic a zintenzivnění výzkumu a vývoje v oblasti skladování a k lepší evropské součinnosti v této oblasti s cílem snížit náklady na přechod na jiné zdroje energie, zajistit bezpečnost dodávek (propojenost evropských energetických sítí) a dosáhnout větší konkurenceschopnosti evropského hospodářství.

    1.15.

    EHSV v této souvislosti připomíná význam plynu ve skladbě zdrojů energie a jeho význam pro občany z hlediska bezpečnosti dodávek energie. EHSV žádá o podporu skladování energie, aby členské státy měly společné rezervy. Rovněž je nezbytné využívat značný potenciál spočívající ve zlepšování energetické náročnosti budov a energetické účinnosti dopravy.

    1.16.

    EHSV se domnívá, že konsolidace financování výzkumu a inovací může zajistit hospodářský růst a vytvářet nová pracovní místa v EU. Soudržnost trhu s energií by mohl zajistit nový systém správy v oblasti energetiky (založený na národních plánech), přičemž absolutně nezbytným předpokladem je evropský dialog.

    1.17.

    EHSV se domnívá, že přidaná hodnota plánu SET bude vyplývat z lepší koordinace a nové správy evropského energetického systému, přičemž tento plán se musí vyvarovat dřívějších duplikací a musí být založen na skutečných a transparentních údajích. Tento plán upevní základní evropské prvky: metodu Společenství, evropskou demokracii v akci, hospodářskou soutěž, spolupráci a solidaritu a Evropu v rámci globální správy.

    1.18.

    EHSV upozorňuje na důsledky plánu SET pro veřejnost, zejména pokud jde o pracovní místa a požadované kvalifikace. V této souvislosti je třeba věnovat pozornost otázce autorských práv.

    2.   Důvody pro předložení stanoviska

    2.1.

    Energetické zdroje a infrastruktura se v jednotlivých členských státech EU liší, společným cílem je však dekarbonizace energetiky. Diskuse vyvolané v souvislosti s přechodem na jiné zdroje energie by měly zahrnovat otázky týkající se nových subjektů a nových obchodních modelů v oblasti ropy, zemního plynu a elektřiny, dynamiky politického prostředí a důsledků z hlediska investic, regulace trhů s energiemi, dopadů technologických inovací na energetické systémy, ukončení původního účelu starých zásobníků tradičních zdrojů energie, výzev a příležitostí vytvořených novým modelem správy v rámci energetického odvětví.

    2.2.

    Tato výzva je velmi naléhavá. Evropská unie prochází obdobím rozsáhlých transformací v oblasti energetiky, evropská ekonomika a zranitelní spotřebitelé čelí jak zvyšujícímu se riziku nedostatečné spolehlivosti dodávek, tak vysokým cenám energie.

    2.3.

    EHSV zamýšlí podpořit společnou evropskou energetickou politiku, jež bude s to zajistit bezpečnost dodávek energie, technologické průkopnictví při začleňování energie z obnovitelných zdrojů na trh, energetickou účinnost, snižování spotřeby, rozvoj infrastruktury, přesné převádění nákladů do cen pro konečné spotřebitele a v neposlední řadě celkové náklady na zamýšlenou skladbu zdrojů energie a dostupnost finančních prostředků (soukromých nebo veřejných) k jejich pokrytí.

    2.4.

    EHSV má v tomto ohledu na mysli prostředky poskytované z fondů EIB, programu transevropských energetických sítí, Plánu evropské hospodářské obnovy, Evropského fondu 2020 pro energii, změnu klimatu a infrastrukturu (fond Marguerite) a prostřednictvím předvstupních nástrojů, evropského nástroje sousedství a partnerství a rámcového programu pro výzkum a technologický rozvoj.

    2.5.

    Plán SET je nezbytně nutný a ambiciózní prostředek k dosažení energetické bezpečnosti. Tohoto žádoucího cíle lze dosáhnout širokou veřejnou rozpravou a EHSV může v tomto dialogu působit jako katalyzátor. EHSV věří, že zapojení veřejnosti (viz návrh EHSV na evropskou energetickou vkladní knížku) do problematiky přechodu na jiné zdroje energie má zásadní význam. Konkrétně by se mohlo jednat o fórum evropské (organizované) občanské společnosti, které by propagovalo evropský energetický dialog.

    2.6.

    V záležitostech týkajících se přechodu na jiné zdroje energie je podle EHSV třeba vzít v úvahu hodnocení konkurenceschopnosti a důsledky pro zaměstnanost a sociální zabezpečení. Regionální trhy jsou schopné překonat nedostatek důvěry; bez důvěry a vzdělání v této oblasti není možné provádět konkrétní energetické politiky.

    2.7.

    EHSV je toho názoru, že financování plánu SET z rozpočtu Komise a členských států na výzkum a vývoj je nedostatečné. Z toho důvodu je o to důležitější využívat strukturální fondy EU, Evropský investiční fond a příjmy ze systému EU pro obchodování s emisemi. Je nezbytné využívat investičního potenciálu tržního hospodářství prostřednictvím inovativních programů a pobídek. Úspěch lze zajistit pouze zkoušením a uplatňováním celé řady inovativních hospodářských a finančních možností a koncepcí.

    3.   Obecné připomínky

    3.1.

    EHSV se domnívá, že cílem energetické unie je, aby energie byla spolehlivější, udržitelnější a cenově dostupnější pro koncové spotřebitele. Umožní se tak volný tok energie přes hranice a zajistí bezpečnost dodávek v každé zemi EU pro každého občana Evropy.

    3.2.

    Aby mohly být naplněny ambiciózní cíle plánu SET, musí EU podle EHSV najít nové způsoby výroby, přepravy a distribuce energie a jejího zajišťování pro zákazníky. V centru pozornosti budou spotřebitelé, kterým bude muset být na vysoce konkurenčním trhu poskytnuta značná podpora a technické odborné znalosti.

    3.3.

    EHSV se domnívá, že při transformaci energetického systému EU a změně energetického hodnotového řetězce, která by zajistila jeho větší flexibilitu s aktivní účastí spotřebitelů („výrobců-spotřebitelů“) včetně malých producentů, novými sítěmi producentů, provozovatelů a regulačních orgánů v oblasti energetiky schopných spolupracovat na složitém trhu, budou mít rozhodující význam nové technologie a inovace. Při rozvoji a zavádění nových energetických technologií mohou hrát určitou roli malí producenti.

    3.4.

    Mezi odvětvími musí docházet k přenosu nových myšlenek a technologií, aby bylo dosaženo kritického množství potřebného k přijetí společných přístupů v oblasti výzkumu a inovací tím, že budou překonány hranice mezi procesy a odvětvími.

    3.5.

    EHSV se domnívá, že nové obchodní modely a nové systémy, které zajistí spravedlivou odměnu za služby a odpovídající fungování energetického systému, budou vycházet z obecného technologického pokroku v členských státech EU. K hlubšímu porozumění chování spotřebitelů poslouží transparentní, bezpečná a uživatelsky přívětivá výměna informací.

    3.6.

    EHSV se domnívá, že hospodářská stabilita je podmíněna odolností energetických systémů, které musí být schopny reagovat na zásadní změny definované v plánu SET. Bezpečnost dodávek a vysoce kvalitní služby pro spotřebitele v členských státech je třeba podporovat rozvojem inteligentnějších a integrovanějších energetických sítí v EU.

    3.7.

    EHSV se domnívá, že optimalizace hodnotového řetězce by měla vyústit v nové obchodní modely (opětovné použití, recyklace, obnova). Je třeba podporovat, aby se na trhu šířily efektivní postupy a řešení v oblasti výzkumu a inovací zabývajících se technologiemi pro úsporu energie, a zlepšit tak proces integrace v zájmu zajištění celkové účinnosti systému.

    4.   Konkrétní připomínky

    4.1.

    EHSV se domnívá, že cíle plánu jsou jasně definovány. Souhlasí s přístupem Komise přizpůsobit plán SET novým výzvám prostřednictvím cílenějšího zaměření úsilí, integrovanějšího přístupu a nové řídicí a správní struktury. Změny, které byly za účelem naplnění těchto cílů doporučeny, by měly být dobře koncipované a proveditelné.

    4.2.

    EHSV zdůrazňuje, že plán SET musí být posílen, aby lépe konsolidoval nové výzvy v oblasti výzkumu a inovací vzhledem k tomu, že v celé EU uvolňují nové kapacity a nové zdroje. EHSV souhlasí s tím, že v zájmu zajištění maximální účinnosti a dopadu plánu SET je mimo jiné nezbytné:

    zvýšit finanční závazky členských států a soukromého sektoru,

    rozšířit účast zainteresovaných stran ve všech fázích výzkumu a inovací.

    4.3.

    EHSV je přesvědčen o oprávněnosti deseti opatření, která byla koncipována zejména zainteresovanými stranami a jejichž cílem je urychlit transformaci energetického systému, vytvářet nová pracovní místa a zajistit hospodářský růst.

    4.4.

    EHSV má za to, že EU musí vyvinout větší úsilí při zavádění nových, vysoce výkonných, nenákladných, udržitelných energetických technologií s nízkými emisemi oxidu uhličitého na trh poté, co bude provedeno transparentní posouzení dopadů těchto energetických technologií na životní prostředí.

    4.5.

    Činnosti v oblasti výzkumu a vývoje v rámci plánu SET by podle EHSV měly být zaměřeny na tyto specifické prvky jako pilíře evropské energetické politiky:

    konkurenceschopnost: energetické sítě a infrastruktura, vnitřní trh a konkurenceschopnost, výzkum a inovace v odvětví energetiky,

    bezpečnost dodávek: vnější energetická politika, ropa, zemní plyn,

    klima: energetická účinnost, energie z obnovitelných zdrojů, zachycování a ukládání oxidu uhličitého, systém EU pro obchodování s emisemi (ETS).

    4.6.

    Větší využívání technologií výroby energie z nestálých obnovitelných zdrojů může podle EHSV vést k podstatnému nárůstu nákladů, které v případě, že budou přeneseny na spotřebitele, vyústí v nejbližších letech, než bude dosaženo průmyslové fáze výroby systémů, ve značné zvýšení cen. Je třeba rovněž uvést, že po zahrnutí vnějších nákladů a ukončení dotací pro výrobu elektřiny z fosilních paliv náklady v dlouhodobém horizontu nevyhnutelně a významně porostou.

    4.7.

    Konkurenceschopnost průmyslu, energetické technologie a inovační politika musí podle EHSV urychleně vést ke snížení nákladů a rychlejšímu uvádění udržitelných technologií na trh. Pokud se tak nestane, bude to mít přímé dopady na soukromé investice a vnitrostátní rozpočty a ve výsledku dojde k hospodářskému poklesu.

    4.8.

    K zajištění rovnováhy mezi nabídkou, konverzí, přepravou a konečným využíváním energie bude nezbytné optimalizovat systém a rozvíjet nové technologie (definované v plánu SET) s cílem zajistit efektivní vzájemné působení různých subjektů a složek s uceleným přístupem a možnou součinnost jednotlivých energetických sítí (elektřina, ropa, plyn, teplo a mobilita), aby bylo možné dokončit vnitřní trh s energií.

    4.9.

    V zájmu zaručení flexibility systému bude nezbytné nalézt celou řadu dalších řešení pro skladování energie, jež budou přizpůsobena jejím různým podobám. V této oblasti existuje potenciál pro další rozvoj. Rozvoj skladování energie bude mít zásadní význam pro vyvážený energetický systém, což umožní aktivně řídit obnovitelné zdroje energie, zajistí vyšší podíl těchto zdrojů, sníží omezení a minimalizuje a vyváží investice do infrastruktury, a zvýší tak flexibilitu energetického systému.

    4.10.

    Inovativní nástroje řízení, které budou na úrovni koncového uživatele kombinovány s novými (pevnými i mobilními) kapacitami pro skladování elektřiny, zajistí více možností, jak na flexibilnějším trhu s energií optimalizovat spotřebu zákazníků a přitom zajistit nižší náklady. Vodík může nabídnout flexibilní řešení pro skladování energie, což podpoří decentralizovanou výrobu elektřiny a vyváží nestálost obnovitelných zdrojů energie.

    4.11.

    Cílem opatření v oblasti výzkumu a inovací by mělo být modelování, měření a kontrola provozu a údržby decentralizovaných systémů vytápění a chlazení s nízkými emisemi skleníkových plynů, rychlejší pronikání nových účinných energetických produktů a systémů na trh a optimalizace tří pilířů efektivního využívání energie – tedy měření spotřeby energie, její optimalizace a udržitelný provoz – v zájmu trvalých výsledků.

    4.12.

    Při dekarbonizaci hospodářství EU budou větší úlohu hrát města, neboť urbanizace bude v EU dále na vzestupu. V zájmu přijetí integrovaného přístupu ke společným problémům a zlepšení udržitelnosti je nezbytné podporovat různé zainteresované strany na místní úrovni a navazovat spolupráci místních orgánů, hospodářských subjektů a občanů.

    4.13.

    Podle EHSV je problém recyklace lithium-iontových baterií spíše otázkou ekonomickou, neboť tyto postupy byly vyvinuty tak, aby umožňovaly recyklaci v uzavřeném systému, je však třeba je přizpůsobit pro účely recyklace baterií elektrických vozidel.

    4.14.

    EHSV se domnívá, že evropské odvětví baterií se musí přizpůsobit odvětví recyklace a reagovat na zásadní rozvoj trhu v oblasti elektromobility a rozmach trhu s přenosnými zařízeními. Toto odvětví se spoléhá na záměr EU přijmout evropskou technologii v oblasti baterií.

    4.15.

    V zájmu zaručení bezpečnosti dodávek energie v EU je nezbytné vytvořit skladbu udržitelných technologií (vyspělá biopaliva, vodík a alternativní kapalná a plynná paliva, včetně zkapalněného zemního plynu).

    4.16.

    EHSV zdůrazňuje, že v EU vyvíjejí činnost přední světové společnosti v oblasti rozvoje technologií s nízkými emisemi oxidu uhličitého, včetně jaderného štěpení. Dodávky energie v EU musí být konkurenceschopné a investice EU do výzkumu a inovací musí zahrnovat celý dodavatelský řetězec technologií od materiálů po zpracování.

    4.17.

    Navzdory rozkvětu v oblasti energie z obnovitelných zdrojů se k výrobě elektřiny celosvětově stále rozsáhle využívají fosilní paliva (uhlí). I přes svou nízkou účinnost bude uhlí v EU nadále využíváno k výrobě elektřiny, což bude vyžadovat využívání účinnějších technologií zužitkování uhlí.

    4.18.

    EHSV konstatuje, že v otázce jaderné energie EU nemá shodný názor. Její politika v oblasti jaderné energie je nejednotná. Probíhá výstavba nových vyspělých reaktorů, což může vést k renesanci jaderné energetiky, a tudíž se zdá, že po krátkém váhání přichází nová vlna zájmu o jadernou energetiku. Teprve čas ukáže, zda si EU může dovolit omezit váhu jaderné energie ve skladbě zdrojů energie, zatím však musí pokračovat započatým směrem. Pro budoucí politická rozhodnutí v oblasti jaderné energie bude užitečná zpětná vazba týkající se provozních nákladů a nákladů na dodržování předpisů u nejstarších zařízení.

    V Bruselu dne 17. února 2016.

    předseda Evropského hospodářského a sociálního výboru

    Georges DASSIS


    Top