29.8.2017   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 285/40

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. listopadu 2013 nazvané „Roční analýza růstu 2014“ (COM(2013)0800) a zprávu Komise nazvanou „Jednotný trh pro růst a pracovní místa: analýza pokroku a zbývajících překážek v členských státech – Příspěvek k analýze růstu na rok 2014“ (COM(2013)0785) a podkladovou analýzu k této zprávě nazvanou „Mezinárodní hodnotové řetězce uvnitř a vně EU“,

—

s ohledem na první zprávu Komise ze dne 28. listopadu 2012 nazvanou „Stav integrace jednotného trhu 2013 – příspěvek k roční analýze růstu na rok 2013“ (COM(2012)0752),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. října 2012 s názvem „Akt o jednotném trhu II – Společně pro nový růst“ (COM(2012)0573),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 8. června 2012 s názvem „Lepší správa pro jednotný trh“ (COM(2012)0259),

—

s ohledem na pracovní dokument útvarů Komise ze dne 24. února 2012 nazvaný „Zajištění přínosu jednotného trhu – výroční přezkum správy za rok 2011“ (SWD(2012)0025),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 13. dubna 2011 nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry – Společně pro nový růst“ (COM(2011)0206),

—

s ohledem na sdělení Komise ze dne 3. března 2010 nazvané „Evropa 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění“ (COM(2010)2020),

—

s ohledem na internetový srovnávací přehled jednotného trhu zveřejněný dne 4. července 2013,

—

s ohledem na hodnotící zprávu o vnitřním trhu č. 26 (únor 2013),

—

s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ze dne 27. a 28. června 2013,

—

s ohledem na závěry zasedání Rady ve složení pro konkurenceschopnost ze dne 29. a 30. května 2013 o inteligentní regulaci,

—

s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ze dne 14. a 15. března 2013,

—

s ohledem na jednání Rady ve složení pro konkurenceschopnost ze dne 18. a 19. února 2013 o roční analýze růstu na rok 2013 a Aktu o jednotném trhu,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2013 s doporučeními Komisi ohledně správy jednotného trhu (1) a následnou odpověď Komise přijatou 8. května 2013,

—

s ohledem na závěry zasedání Evropské rady ze dne 24. a 25. října 2013,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 14. června 2012 nazvané „Akt o jednotném trhu – další kroky k růstu“ (2) a následnou odpověď Komise přijatou dne 26. září 2012,

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o správě a partnerství na jednotném trhu (3),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů (A7-0066/2014),

A.

vzhledem k tomu, že roční analýza růstu na rok 2013 zahájila třetí cyklus evropského semestru a poprvé obsahovala výroční zprávu o stavu integrace jednotného trhu;

B.

vzhledem k tomu, že účinný a dobře fungující jednotný trh založený na vysoce konkurenceschopném sociálně tržním hospodářství je nezbytný pro udržitelný růst podporují začlenění;

C.

vzhledem k tomu, že Parlament požádal o plné začlenění pilíře jednotného trhu do cyklu evropského semestru;

D.

vzhledem k tomu, že lepší správa jednotného trhu by měla směřovat k zajištění lepšího a rychlejšího provádění a uplatňování směrnic a nařízení s ním souvisejících, zvláště pokud jsou spojeny s odvětvími, jež byla označena za klíčová;

E.

vzhledem k tomu, že kvalita vnitrostátních programů reforem v rámci evropského semestru se ve velké míře liší, co se týká obsahu, transparentnosti a proveditelnosti;

F.

vzhledem k tomu, že jednotný trh musí být úzce propojen s ostatními horizontálními politikami, k nimž patří například ochrana spotřebitelů a pracovníků, sociální práva, životní prostředí a udržitelný rozvoj;

G.

vzhledem k tomu, že Akt o jednotném trhu I a Akt o jednotném trhu II představují dobře vybudovanou horizontální strategii, která vedla ke konkrétním legislativním a nelegislativním opatřením s potenciálem uvolnit nevyužitý potenciál růstu jednotného trhu a odstranit překážky tohoto růstu;

H.

vzhledem k tomu, že Komise označila služby, finanční služby, dopravu, energetiku a digitální trh jako klíčové oblasti pro zlepšení fungování a prohloubení jednotného trhu; vzhledem k tomu, že metodologie pro stanovování těchto oblastí by měla být pravidelně posuzována a revidována, přičemž by měly být brány v úvahu rozvojové cíle a prognózy i kritéria pro zajištění nezbytné ochrany občanů, především zákazníků, odborníků a pracovníků;

I.

vzhledem k tomu, že jsme ještě v Evropě nevytvořili plně fungující jednotný digitální trh s internetovými a komunikačními službami; vzhledem k tomu, že volnému pohybu digitálních služeb a přeshraničnímu elektronickému obchodování v dnešní době brání nejednotné předpisy na vnitrostátní úrovni; vzhledem k tomu, že pro evropské společnosti i veřejné služby bude mít používání pokročilých služeb a aplikací informačních a komunikačních technologií hospodářský a sociální přínos;

J.

vzhledem k tomu, že pro jednotný trh EU je životně důležitá dostupná a účinná evropská dopravní infrastruktura, ambiciózní evropská průmyslová politika a vytvoření jednotného trhu s energií – s cílem podpořit konkurenceschopnost podniků EU a zajistit přístupnou a cenově dostupnou energii pro všechny domácnosti a spotřebitele; vzhledem k tomu, že je proto třeba definovat prioritní kroky v těchto oblastech;

1.

znovu vyzývá Komisi, aby posílila správu jednotného trhu zavedením ročního cyklu správy jednotného trhu, který bude tvořit zvláštní pilíř evropského semestru a jehož součástí bude srovnávací přehled výsledků v oblasti vnitřního trhu, výroční zpráva o integraci jednotného trhu v rámci roční analýzy růstu, pokyny Evropské rady pro členské státy, vnitrostátní akční plány zaměřené na provádění obecných zásad pro jednotný trh a příslušná doporučení pro jednotlivé země; dále vyzývá Komisi, aby vzala plně v potaz cílové oblasti rozvoje, kterými jsou odvětví služeb, energetiky, dopravy a jednotný digitální trh, a opatření zahrnutá v Aktu o jednotném trhu I a Aktu o jednotném trhu II;

2.

zdůrazňuje, že je třeba definovat jednotný trh jako třetí pilíř evropského semestru, aby zahrnoval jasně stanované priority související s reálnou ekonomikou; je přesvědčen, že stanovení a dosažení těchto priorit je nutné pro povzbuzení růstu a překlenutí současného nedostatečného plnění cílů strategie Evropa 2020, a současně pro zajištění hospodářského sbližování členských států uvnitř i vně eurozóny a v hlavních a okrajových oblastech EU;

3.

připomíná své stanovisko, že první zpráva o stavu integrace jednotného trhu byla nedostatečná a neúplná; proto se domnívá, že budoucí zprávy by měly být jasnější, co se týče aktuálních nedostatků jednotlivých států, poskytovat konkrétnější rady pro možné způsoby nápravy a očekávané přínosy a poukazovat na účinné nástroje, jež podpoří růst a konkurenceschopnost, čímž budou vytvářet pracovní příležitosti, které společně poskytnou konkrétní odpověď na současnou sociální a hospodářskou krizi;

4.

vítá zprávu Komise o integraci jednotného trhu v roce 2014 (COM(2013)0785) a důrazně podporuje úsilí Komise o jeho hlubší integraci do úvah v rámci evropského semestru; oceňuje skutečnost, že zpráva o stavu jednotného trhu v roce 2014 obsahuje některé konkrétní prvky týkající se kroků jednotlivých členských států; domnívá se nicméně, že dosud nebyla podána zpráva o kvalitativním hodnocení účinnosti přijatých opatření, o pokrocích a skutečných výsledcích těchto politik; vyzývá k vytvoření analytického nástroje k měření integrace jednotného trhu v rámci pilíře jednotného trhu evropského semestru ve vztahu k příslušným doporučením pro jednotlivé země; domnívá se, že tento analytický nástroj by mohl dále doplnit srovnávací přehled jednotného trhu;

5.

je přesvědčen, že je zapotřebí větší horizontální koordinace a soudržnosti při přípravě legislativních opatření souvisejících s jednotným trhem; je přesvědčen, že správa jednotného trhu by měla skutečně brát v úvahu potřeby všech zúčastněných stran a že pro podporu růstu a vynucování občanských práv na jednotném trhu je zapotřebí většího a časnějšího zapojení sociálních partnerů, občanské společnosti a dalších zúčastněných stran do tvorby, přijímání, provádění a monitorování opatření;

6.

zdůrazňuje potřebu komplexních konzultací a důkladného posouzení dopadů před tím, než Komise návrh přijme; zdůrazňuje, že návrh Komise musí být v souladu se zásadami inteligentní regulace a právními předpisy, musí zahrnovat posouzení dopadů na MSP a být schválen výborem Komise pro posuzování dopadů; také zdůrazňuje, že posouzení dopadů musí vyhodnotit i dopad nových právních předpisů na vyhlídky růstu a na konkurenceschopnost Evropy;

7.

domnívá se, že evropský semestr by měl být zakotven v hlubším demokratickém procesu s větším zapojením národních parlamentů při současném rozšíření výsad Evropského parlamentu;

8.

je přesvědčen, že doporučení zaměřená na konkrétní země vydaná během tohoto procesu by měla zohlednit pokrok jednotlivých členských států a skutečnost, že národní opatření pro provádění legislativy související s jednotným trhem se nemusejí nezbytně držet univerzálního přístupu, ale že se namísto toho musí zvýšit reálná účinnost přijatých opatření i zlepšit skutečné výsledky prováděných politik;

9.

požaduje, aby budoucí doporučení pro jednotlivé země v cyklu evropského semestru 2014 odrážela zjištění zprávy o integraci jednotného trhu v mnohem větším měřítku a přísněji než doporučení pro jednotlivé země v roce 2013;

10.

je přesvědčen, že třetí pilíř evropského semestru, který je určen integraci jednotného trhu, by se měl zaměřit na určování prioritních politik a opatření pro stimulaci a oživení reálné ekonomiky; domnívá se, že tohoto cíle lze účinně dosáhnout pouze tehdy, pokud bude společným cílem pro všechny orgány EU a ty o něj budou usilovat; z tohoto důvodu podporuje cílenou organizaci práce Rady ve složení pro konkurenceschopnost takovým způsobem, aby se explicitně věnovala začlenění priorit důležitých pro reálnou ekonomiku do evropského semestru;

11.

domnívá se, že klíčová odvětví stanovená Komisí – služby, finanční služby, doprava, energetika a digitální trh – stále mají rozhodující význam pro plnou integraci jednotného trhu; dále se domnívá, že aby bylo možné dosáhnout obnoveného růstu, opětovné uvedení konzistentní a integrované průmyslové politiky zaměřující se na tato odvětví by také mělo zahrnovat úsilí o ochranu práv občanů – včetně práv spotřebitelů a pracovníků – a model konkurenceschopnosti založený na znalostech a inovacích získaných díky unijním pobídkám na podporu investic, uvolnění prostředků na výzkum a vývoj a podpoře vysokoškolského vzdělávání;

12.

naléhavě vyzývá Komisi, aby vypracovala skutečnou průmyslovou politiku Evropské unie; je přesvědčen o tom, že reindustrializace by měla být pro Unii prioritou napříč odvětvími; zastává názor, že součástí nové průmyslové politiky by mělo být vynucování pravidel jednotného trhu, ucelená strategie pro vnější dimenzi jednotného trhu se zvláštním důrazem na ucelené politiky ochrany spotřebitelů a lepší přístup ke kapitálu a infrastruktuře, aby se zvětšila konkurenceschopnost podniků a umožnil se jim přístup na celosvětové trhy;

13.

zdůrazňuje, že jednotný trh a odstranění překážek volného pohybu osob, zboží, služeb a kapitálu poskytuje podnikům možnost fungovat ve větším měřítku a zlepšuje tak jejich schopnost modernizovat, investovat, zvyšovat produktivitu a vytvářet pracovní místa;

14.

vyzývá Komisi, aby předložila podrobný akční plán opatření určených k vybudování plně integrovaného a propojeného jednotného trhu s energií, zdůrazňuje, že je nutné poskytnout spotřebitelům transparentní informace o cenách energií, které bude možné porovnávat a zároveň zajistit ochranu spotřebitelů, včetně zranitelných spotřebitelů; zdůrazňuje nutnost značných investic do energetické infrastruktury a domnívá se, že pokroku dosaženému v odvětví energetiky musí odpovídat příslušný pokrok ve všech odvětvích veřejných služeb;

15.

zdůrazňuje, že pro účinné fungování jednotného trhu je nezbytné zlepšit infrastrukturu – zejména přeshraniční spojení a interoperabilitu; je přesvědčen, že jednotný, vzájemně propojený účinný evropský dopravní systém má klíčový význam pro volný pohyb zboží, osob a služeb v rámci jednotného trhu; domnívá se, že k dosažení těchto cílů jsou nutné další investice, a opakuje, že pro takové projekty by měla být vytvořena široká škála finančních nástrojů;

16.

zdůrazňuje, že důsledné provádění současných právních předpisů a dalších návrhů Komise týkajících se digitálních služeb může Evropě pomoci plně využívat vnitřní trh; vyzývá k vytvoření politiky pro jednotný digitální trh, která umožní, aby byly online služby v Evropě konkurenceschopnější, efektivnější v přeshraničním styku, transparentnější a aby zajišťovaly vysokou míru dostupnosti a ochrany spotřebitele; zdůrazňuje důležitost cílených investic a poznamenává, že práce na návrhu propojeného kontinentu pomohou snížit cenové rozdíly mezi členskými státy tím, že podpoří hospodářskou soutěž v oblasti telekomunikací;

17.

vyzývá k ambicióznímu provádění programu pro spotřebitele, včetně legislativních a programových opatření s cílem posílit ochranu spotřebitele a důvěru v jednotný trh, posílit postavení spotřebitele, podněcovat běžného spotřebitele k zodpovědnému chování a zvýšit ochranu zranitelných spotřebitelů;

18.

je toho názoru, že snadnější přístup MSP k financování přispěje k odstranění překážek likvidity a ke zvýšení provozního kapitálu MSP; vítá skutečnost, že mezi prioritami stanovenými Komisí v roční analýze růstu na rok 2014 a ve zprávě o integraci jednotného trhu je kladen do popředí rozvoj forem alternativního financování malých a středních podniků; důrazně podporuje cíl vytvořit zvláštní dluhopisy a specializovaný trh s cennými papíry pro malé a střední podniky a vyzývá Komisi a členské státy, aby přijaly praktické kroky k dosažení tohoto cíle; dále podporuje iniciativy na úrovni EU, které doplňují snahy států zvýšit množství mikroúvěrů a rozvinout sociální podnikání, včetně podpory rozvojových bank poskytujících půjčky za nižší úrokové sazby než banky komerční; upozorňuje na mimořádný význam podpory SMP v rámci programů COSME a Horizont 2020;

19.

zdůrazňuje závažnost překážek bránících fungování jednotného trhu způsobených roztříštěností maloobchodních finančních trhů služeb, na kterou Komise upozornila ve zprávě o integraci jednotného trhu, a to zejména v souvislosti s velkými rozdíly v úrokových sazbách bankovních půjček, jež mají výrazný dopad na spotřebitele, domácnosti a malé a střední podniky; je přesvědčen, že tyto rozdíly brání v účinném přístupu k finančním zdrojům a mají nepříznivý dopad na ekonomiku; je znepokojen, pokud jde o negativní dojem, který u spotřebitelů vyvolává roztříštěnost a nízká výkonnost maloobchodních finančních služeb, zejména v souvislosti s bankovními účty, hypotékami, soukromými důchody a cennými papíry;

20.

je přesvědčen, že regulace finančních služeb by měla vést k lepší informovanosti spotřebitelů, větší ochraně a k účinné náhradě škod; zdůrazňuje potřebu rychlého úspěšného dokončení práce na legislativních návrzích týkajících se spotřebitelského trhu a trhu retailových finančních služeb, zejména porovnatelnosti poplatků souvisejících s platebními účty, změnami platebních účtů a přístupem k platebním účtům se základními prvky; domnívá se, že by měly být předloženy další návrhy, například na specifické insolvenční řízení proti spotřebiteli ke zlepšení současné roztříštěné a nedostatečné úpravy, s cílem podpořit bezpečné investování osobních úspor do reálné ekonomiky;

21.

lituje, že přes jasné důkazy poukazující na důležitost jednotného trhu pro překonání krize, stále nebylo dosaženo volného pohybu osob, především pracovníků a odborníků, po Evropě a že je zapotřebí účinnějších opatření, aby byly odstraněny zbývající překážky a povzbuzen růst při zachování práv občanů a pracovníků; zdůrazňuje potřebu vyváženého rozvoje vnitřního trhu, založeného na důsledném uplatňování hospodářských svobod v souladu se sociálním tržním hospodářstvím;

22.

připomíná, že cyklický způsob předkládání Aktů o jednotném trhu umožnil pravidelně stanovovat a diskutovat o prioritách rozvoje jednotného trhu; domnívá se, že tento způsob by měl být dále rozšiřován a rozvíjen;

23.

vítá balíček legislativních návrhů o bezpečnosti spotřebních výrobků a dozoru nad trhem a o zveřejňování nefinančních informací a informací týkajících se rozmanitosti některými velkými společnostmi a skupinami; je přesvědčen, že tyto iniciativy mohou zlepšit ochranu práv spotřebitelů, lépe zajistit ochranu zdraví a bezpečnost spotřebitele, usnadnit obchod se zbožím a službami a podpořit nový model konkurenceschopnosti; žádá proto Komisi, aby úzce spolupracovala s Parlamentem a Radou, aby v rozumném časovém horizontu dospěla k závěru;

24.

zdůrazňuje význam politických dohod, jichž bylo dosaženo ohledně reforem směrnice o vzájemném uznávání odborných kvalifikací, balíčku o veřejných zakázkách a koncesích, směrnice o alternativním řešení sporů a nařízení o online řešení sporů; naléhavě proto vyzývá Komisi a členské státy, aby zahájily rychlé a komplexní provádění všech nových ustanovení;

25.

zdůrazňuje potřebu řádného provedení právních předpisů o veřejných zakázkách a koncesích; zdůrazňuje význam zadávání veřejných zakázek jako hnací síly růstu, a to zejména pro malé a střední podniky; zastává názor, že realizace této reformy poskytuje velkou příležitost k modernizaci veřejné správy tím, že strategicky využívá zadávání veřejných zakázek z hlediska inovací a udržitelného rozvoje a zvyšuje kvalitu a účinnost veřejných výdajů s ohledem na specifické požadavky místní a státní správy; považuje je za klíčové faktory úspěšného provádění pravidel týkajících se veřejných zakázek a koncesí;

26.

domnívá se, že zejména za účelem boje proti nezaměstnanosti mladých lidí představují nová pravidla pro profesní kvalifikace (přijatá v listopadu 2013 a měnící směrnici 2005/36/ES a nařízení o IMI) důležitý krok ke zlepšení volného pohybu pracovníků a odborníků a předpokládají vysokou společnou úroveň vzdělávání a podporují využívání evropského profesního průkazu; zdůrazňuje, že úplné a správné uplatňování směrnice o uznávání odborných kvalifikací (a směrnice o službách) je klíčovým předpokladem hospodářského růstu; současně se domnívá, že je nezbytná reforma regulovaných povolání s cílem zajistit lepší přístup mladých lidí k těmto povoláním a vytvořit dynamičtější trh, který poskytne spotřebitelům příslušné záruky;

27.

bere na vědomí odpověď Komise na usnesení Parlamentu ze dne 7. února 2013, co se týká právního základu pro požadovaný legislativní návrh, který by obsahoval prvky uvedené v usnesení; je přesvědčen, že konkrétní opatření tam uvedená stále obsahují cenné myšlenky pro zlepšení správy jednotného trhu;

28.

bere na vědomí upravenou strukturu druhého vydání zprávy o integraci jednotného trhu COM(2013)0785); vítá skutečnost, že Komise tímto reagovala mimo jiné i na požadavky Parlamentu v usnesení ze dne 7. února 2013; poznamenává, že řada opatření navržených v tomto usnesení již vedla k lepšímu provádění a prosazování práva EU, včetně přísnějšího využívání projektu „EU Pilot“;

29.

vítá internetový srovnávací přehled jednotného trhu, zejména způsob, jak vizuálně a informativně ukazuje výkony členských států ve vztahu k legislativě EU související s činností vnitřního trhu; je přesvědčen, že internetový srovnávací přehled by měl být dostupný ve všech jazycích Unie, pokud má všem evropským občanům usnadnit porozumět cyklu jednotného trhu a případně se do něj aktivně zapojit;

30.

je přesvědčen, že je třeba vyvinout úsilí, aby provádění a jednotné uplatňování práva Unie v členských státech bylo transparentnější; konstatuje, že lhůty pro provedení ve vnitrostátním právu jsou v průměru překračovány o devět měsíců a že roste počet směrnic, u nichž je lhůta pro provedení překročena o dva roky či více; zastává názor, že všechny směrnice by měly být prováděny jednotně a měla by být přijata veškerá prováděcí opatření, aby se projevily kompromisy dosažené na úrovni Unie;

31.

je však přesvědčen, že kvantitativní statistické údaje o provádění legislativy související s jednotným trhem nedostačují a že je zapotřebí se zaměřit na kvalitu, s jakou je v členských státech legislativa prováděna na základě klíčových ukazatelů rozčleněných podle odvětví jednotného trhu rozvíjených na evropské úrovni;

32.

vítá zprávu nazvanou „Mezinárodní hodnotové řetězce uvnitř i mimo EU“ jako pozitivní příklad používání konkrétních ukazatelů pro posouzení integrace jednotného trhu, přičemž zvláštní pozornost je věnována rozšíření výrobních systémů v EU; domnívá se, že podpora rozvoje dalších iniciativ v souvislosti s přeshraničními dodavatelskými řetězci odstraní dlouhodobé překážky pro dokončení jednotného trhu a může zlepšit produktivitu a konkurenceschopnost evropských podniků ve světové ekonomice;

33.

vítá, že došlo k snížení úrovně průměrného deficitu v provedení na současných 0,6 %; zdůrazňuje, že i velmi malý deficit v oblasti důležité politiky může mít velmi negativní dopady na spotřebitelské a podnikatelské příležitosti a potažmo na evropské hospodářství jako celek;

34.

vyjadřuje politování nad průměrnou délkou řízení o nesplnění povinnosti, zejména skutečnosti, že nejdéle trvají případy spojené se službami(v průměru 49,8 měsíců); domnívá se, že řízení o nesplnění povinnosti odhalila řadu omezení, pokud jde o rychlé řešení a nápravu provádění a uplatňování u závad ustanovení jednotného trhu; vyzývá členské státy, aby účinněji spolupracovaly s Komisí na rychlejším řešení případů a vyzývá Komisi, aby provedla další odstranění vnitrostátních opatření, která škodí jednotnému trhu;

35.

domnívá se, že řízení o nesplnění povinnosti by mělo být považováno za poslední možnost, ke které se uchyluje až po pokusech o koordinaci a nápravu situace, a že by proto Komise měla proto prosazovat využívání systému EU Pilot a jiných řízení před tím, než se přistoupí k podání žaloby na členský stát u Soudního dvora; zdůrazňuje dále, že je třeba všemožně usilovat o zajištění účinnějšího používání řízení o nesplnění povinnosti vyplývající z právních předpisů Unie v oblasti jednotného trhu, a že by členské státy a Evropská rada měly nadále vyvíjet řízení o nesplnění povinnosti v rámci budoucího přezkumu Smlouvy o fungování Evropské unie;

36.

podporuje kroky Komise směřující ke zlepšení spolupráce vnitrostátních orgánů v oblasti činnosti jednotného trhu; souhlasí, že trvalý informační mechanismus usnadňující výměnu podstatných informací by mohl situaci výrazně zlepšit, neboť setkání národních odborníků několikrát do roka je jen stěží adekvátní způsob, jak řešit takto prioritní záležitost;

37.

opětovně připomíná význam řádného fungování systému pro výměnu informací o vnitřním trhu, jenž v nedávné době dostal řádný regulační základ a jenž je v současnosti rozšiřován tak, aby zahrnoval nové oblasti politiky a odvětví; vyzývá Komisi, aby Parlament informovala o činnosti nástroje pro strojový překlad, který má usnadnit komunikaci mezi celostátními, regionálními a místními orgány;

38.

vyzývá členské státy, aby plně provedly opatření plánovaná v rámci digitální agendy a zvýšily úsilí o modernizaci veřejné správy – v neposlední řadě rychlým prováděním opatření souvisejících s elektronickou veřejnou správou, elektronickým zdravotnictvím, elektronickou fakturací a elektronickým zadáváním veřejných zakázek – s cílem poskytnout občanům a podnikům napříč Evropou větší množství kvalitnějších digitálních služeb, snížit náklady a zvýšit účinnost veřejného sektoru;

39.

konstatuje, že síť na řešení problémů SOLVIT je nadále nedostatečně využívána; vyzývá členské státy, aby zajistily přiměřené zdroje pro sítě SOLVIT a pro jednotná kontaktní místa, jak vyžaduje směrnice o službách; vyzývá Komisi i členské státy, aby podnikly další kroky pro šíření informací o dostupnosti těchto nástrojů mezi podniky a podnikateli; dále se domnívá, že členské státy by měly zahájit intenzivnější a rozsáhlejší výměnu osvědčených postupů;

40.

bere na vědomí trvalý nárůst užívání portálů Vaše Evropa a poradenství Vaše Evropa, které by měly dokázat poskytnout potřebné informace každému, kdo se pohybuje po Evropské unii;

41.

vítá Měsíc jednotného trhu, který od 23. září do 23. října 2013 sdružil občany celé Evropy, politické činitele, odborníky a vedoucí představitele EU v internetové diskusi a na souvisejících vnitrostátních akcích zaměřených na projednání dosaženého pokroku, nevyřešených výzev a představ o budoucnosti jednotného trhu, a vyzývá Komisi, aby řádně zohlednila obavy a návrhy, vyjádřené těmito účastníky; vyzývá Komisi, aby posoudila formát a účinnost akcí roku 2013, včetně jejich schopnosti oslovit občany, podnikatele a spotřebitele, a dát jim skutečnou příležitost podílet se na tvorbě jednotného trhu;

42.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Komisi, Radě, Evropské radě a parlamentům a vládám členských států.