1.3.2013

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 60/11

---

Zveřejnění žádosti podle čl. 50 odst. 2 písm. a) nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin

2013/C 60/06

Tímto zveřejněním se přiznává právo podat proti žádosti námitku podle článku 51 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 (1).

JEDNOTNÝ DOKUMENT

NAŘÍZENÍ RADY (ES) č. 510/2006

o ochraně zeměpisných označení a označení původu zemědělských produktů a potravin  (2)

„QUESO LOS BEYOS“

č. ES: ES-PGI-0005-0806-22.04.2010

CHZO ( X ) CHOP ( )

1.   Název:

„Queso Los Beyos“

2.   Členský stát nebo třetí země:

Španělsko

3.   Popis zemědělského produktu nebo potraviny:

3.1   Druh produktu:

Třída 1.3

Sýry

3.2   Popis produktu, k němuž se vztahuje název uvedený v bodě 1:

Chráněné zeměpisné označení „Queso Los Beyos“ se vztahuje na sýry vyrobené z kravského, ovčího nebo kozího syrového nebo pasterizovaného mléka, které se nemíchá a sráží. Tyto sýry zrají po dobu nejméně 20 dní nebo 60 dní v případě, že jsou vyrobeny ze syrového mléka. Musí splňovat požadavky stanovené ve specifikaci a mít níže popsané vlastnosti.

Fyzikální vlastnosti

Tvar: válcovitý s plochými nebo mírně vydutými podstavami.

Rozměry: výška 6 až 9 cm, průměr 9 až 10 cm.

Hmotnost: 250 až 500 gramů.

Chemické vlastnosti

Sušina: nejméně 50 %

Obsah tuku v sušině: nejméně 45 %

Obsah bílkovin v sušině: nejméně 30 %

Senzorické vlastnosti

Kůra – tenká, zvrásněná, krémově nažloutlé nebo světle žluté až světle hnědé barvy podle toho, zda je sýr vyroben z kravského, kozího nebo ovčího mléka.

Těsto – polotvrdé až tvrdé, kompaktní, bez ok vzniklých fermentací a výjimečně s otvory mechanického původu. Při krájení se láme nebo drobí. Těsto sýrů vyrobených z kozího mléka má bílou barvu, zatímco u sýrů vyrobených z ovčího nebo kravského mléka je barvy slonovinové nebo světle žluté.

Konzistence – pevná, nepružná nebo jen slabě pružná se střední nebo vysokou drobivostí.

Vůně a aroma – jemné, typické pro mléčné výrobky, v případě sýrů vyrobených z ovčího a kozího mléka jsou vůně i aroma intenzivnější a mírně připomínají druh zvířat, od nichž mléko pochází.

Chuť – jemná, v případě sýrů vyrobených z ovčího mléka intenzivnější; u sýrů vyrobených z ovčího nebo kozího mléka připomíná druh zvířat, od nichž mléko pochází. Sýry nejsou příliš slané a jsou mírně nakyslé s příjemnou a vyváženou chutí. Sýry vyrobené z kravského mléka mají čerstvou mléčnou příchuť, zatímco chuť sýrů z mléka ovčího a kozího je intenzivnější a trvalejší.

3.3   Suroviny (pouze u zpracovaných produktů):

Kravské, ovčí nebo kozí mléko, mléčné kultury, chlorid vápenatý, syřidlo a sůl. Jedná se o tradičně používané přísady, které se používají i v současnosti.

3.4   Krmivo (pouze u produktů živočišného původu):

—

3.5   Specifické kroky při produkci, které se musejí uskutečnit ve vymezené zeměpisné oblasti:

Všechny fáze výroby, včetně zrání, probíhají ve vymezené zeměpisné oblasti.

3.6   Zvláštní pravidla pro krájení, strouhání, balení atd.:

—

3.7   Zvláštní pravidla pro označování:

Sýry, které splňují požadavky na prodej s CHZO, musí mít kromě vlastního označení každého výrobce (obchodní značky) i očíslovanou etiketu poskytující záruku totožnosti výrobku a na této etiketě musí figurovat slova „Indicación Geográfica Protegida“ (chráněné zeměpisné označení) a „Queso Los Beyos“, jakož i logo CHZO. Na označení od výrobce se tiskacími písmeny uvede druh zvířat, od nichž pochází mléko použité k výrobě sýra, aby nedošlo k uvedení spotřebitele v omyl.

4.   Stručné vymezení zeměpisné oblasti:

Vymezená zeměpisná oblast, v níž se vyrábí a zrají sýry s CHZO „Queso Los Beyos“, je tvořena obcemi Oseja de Sajambre, Amieva a Ponga, přičemž první obec patří do autonomní oblasti Kastilie a León a druhé dvě obce do autonomní oblasti Asturie.

5.   Souvislost se zeměpisnou oblastí:

5.1   Specifičnost zeměpisné oblasti:

Zeměpisná oblast je přirozeně ohraničena různými horskými masivy: na jihu pohořím Cordillera Cantábrica, na východě výběžky západní části horského masivu Picos de Europa, na severu pohořím Fontecha a na západě horským hřebenem Ponga. Tato pohoří představovala překážku při budování komunikací, které musely překonat strmý reliéf pomocí přemostění ve vysokých nadmořských výškách a členitých průsmycích.

Mírnější, ačkoliv ne bezproblémový, charakter povrchu uvnitř oblasti umožnil plynulejší komunikaci prostřednictvím různých stezek a cest, které spojují jednotlivé vesnice a umožňují přístup ke společným salaším. Celek se bez ohledu na administrativní členění jeví jako oblast s podobnými zvyky. Jeho územní základna má mnoho společných charakteristik.

Přibližně třetina půdní plochy je vyhrazena na pastviny, které se dají využívat během většiny roku.

Obecně lze rozlišit několik krajinných úrovní, které se v uvedených třech obcích opakují: první úroveň – vysoká – s nepravidelnými štíty a vysokohorskými pastvinami na úpatí mezi skalami (v průsmycích); druhá úroveň – střední – les s roztroušenými zelenými pastvinami; a třetí úroveň – nízká – posečené louky s ojedinělými stromy.

Horský reliéf v této oblasti bezpochyby sehrál zásadní úlohu ve vývoji tohoto jedinečného druhu sýra, který je výsledkem snahy zužitkovat přebytečné mléko v důsledku omezeného způsobu života místních obyvatel. Obrovské těžkosti při budování komunikací, jejichž výstavba však byla jednodušší mezi jednotlivými obcemi ve vymezené oblasti, byly určující pro úzké vztahy mezi obyvateli, kteří během určitého období v roce sdíleli salaše postavené v průsmycích, kde se dělili o fyzický prostor a o způsob života, což vedlo ke společnému přístupu k využívání dostupných zdrojů, a tedy i k výrobě sýra „Queso Los Beyos“.

Rozhodující úlohu hrály i vlastnosti půdy, díky nimž se systém zemědělské produkce a obhospodařování stád tradičně zakládal na činnostech kombinujících pěstování dřevin a pastevectví (extenzivní) s výrazným sezónním charakterem podmíněným různými nadmořskými výškami a složením luk. Vzhledem k smíšenému systému využívání zvířat na mléko a na maso bylo možné získávat dva druhy produktů: mláďata od každého druhu chovaných zvířat a sýry vyrobené z mléka, které zbylo po kojení nebo po odstavení.

Vlastnosti terénu, které více prospívaly tomu či onomu druhu zvířat, tradičně podmiňovaly specifické složení stád, a to i v rámci jedné obce. Pastevci tak měli krávy, ovce nebo kozy, a jen zřídkakdy smíšená stáda, což vedlo k tomu, že tento druh sýra se vyráběl buď z kravského, ovčího, nebo kozího mléka, a jen výjimečně z jejich směsi.

Ačkoliv měly na rozvoj sýra rozhodující vliv především charakteristiky oblasti, byli to místní obyvatelé, kteří si v závislosti na uvedených charakteristikách oblasti zvolili systém jeho výroby, a tím vtiskli konečnému produktu jeho vlastnosti.

5.2   Specifičnost produktu:

Specifičnost tohoto výrobku spočívá především v jeho vnější podobě, kterou se sýr zcela odlišuje od všech ostatních druhů sýra vyráběných v okolí vymezené oblasti. Sýr „Queso Los Beyos“ se vyznačuje malými rozměry a výškou, která je o něco menší než jeho průměr. Jeho malé rozměry nejsou náhodné: sýr se díky nim rychleji suší a rychleji z něj odkape syrovátka, která tradičně odkapává během fáze tvarování sýra. Syrovátka ze sýru odkapává působením vlastní hmotnosti, což je metoda, která se zachovala až dodnes a která určuje konzistenci a vzhled těsta, což dává sýru specifický charakter. Sýr lze identifikovat zejména podle typických vlastností těsta, které je kompaktní a při krájení se láme nebo drobí. Sýry vyrobené z kravského mléka mají jemnější chuť než sýry vyrobené z kozího nebo ovčího mléka, které jsou chuťově intenzivnější a je z nich cítit druh zvířat, od nichž mléko pochází. Všechny druhy sýrů však mají nakyslou příchuť danou způsobem výroby, zejména druhem srážení mléka, a tato příchuť pomáhá minimalizovat chuťové rozdíly.

O tradiční výrobě tohoto sýra z kravského, kozího nebo ovčího mléka pojednávají různé dokumenty, například v publikaci „Los quesos artesanales de Asturias“ („Tradiční asturské sýry“, 1985) se uvádí, že „sýr Queso Los Beyos může být vyroben z kravského, kozího nebo ovčího mléka, ale podle místní tradice se mléko různých druhů zvířat nemíchá“. Ve stejném smyslu se vyjadřuje José A. Fidalgo Sánchez v své publikaci „Asturias, parada y fonda“ („Kde se najíst v Asturii“, 1988) nebo Eric Canut a další v publikaci „Quesos“ („Sýry“, 1992). Stejný autor v příručce „Manual de quesos, queseros y quesómanos“ („Příručka o sýrech, jejich výrobcích a jejich milovnících“) zdůrazňuje, že „základem je plnotučné kravské, kozí nebo ovčí mléko, které se však nesmí míchat“.

5.3   Příčinná souvislost mezi zeměpisnou oblastí a jakostí nebo vlastnostmi produktu (u CHOP) nebo specifickou jakostí, pověstí nebo jinou vlastností produktu (u CHZO):

Sýr, který byl pojmenovaný podle soutěsky Los Beyos vyhloubené ve vápencové skále řekou Sella, která protéká obcemi ve vymezené oblasti, se odedávna těší vynikající pověsti související s místem jeho původu.

Prestiž je hlavním prvkem, který ozřejmuje souvislost mezi zeměpisnou oblastí a tímto výrobkem. Svědčí o tom mnohé důkazy. Autor Miñano se ve svém slovníku („Diccionario de Miñano“, 1827) výslovně zmiňuje o dobré kvalitě tohoto sýra, i když existují i starší bibliografické odkazy v katastru „Catastro del Marqués de La Ensenada“ z roku 1752, jakož i v předpisech místních orgánů různých obcí v oblasti, z nichž první pocházejí z roku 1779. V pozdějším období se mu věnuje určitý prostor v početných knihách a spisech anebo se v nich stává protagonistou: Juan Gabriel Pallarés ve svém díle „Guía de productos de la tierra“ („Průvodce regionálními výrobky“, 1998) ho dokonce nazývá „východním skvostem“ nebo „synem roklin“.

Prestiž tohoto sýra je zjevná i v mnoha knihách o gastronomii, v nichž se zmiňuje: v publikaci „Guía del buen comer español“ („Průvodce po dobré španělské kuchyni“, 1929) se jako vynikající vlastnost vyzdvihuje „lahodná chuť sýra“, v knize „Lecciones de cocina regional“ („Lekce regionální kuchyně“, 1962) je zmínka o tomto sýru, který má „výbornou chuť“, v publikaci „Comer en Asturias“ („Asturská jídla“, 1980) je zařazen mezi nejvýznamnější asturské sýry, stejně jako v knize „Cocina práctica de los quesos de España“ („Praktická příprava španělských sýrů“, 1983). Zmiňuje se o něm i kniha „El Gran libro de la cocina asturiana“ („Velká kniha asturské kuchyně“, 1986), v níž se sýr označuje jako „charakteristický pro soutěsku Los Beyos“.

Ačkoliv původně tento sýr sloužil především k rodinné spotřebě nebo k placení nájemních poplatků, později se začal v omezené míře používat jako dar, platidlo nebo směnné zboží, přičemž nadbytečné mléko tak představovalo přímý zdroj příjmů. Zpočátku bylo takové využití sýra omezené na místní obchod, avšak spolu se zřízením trhů v sousedních obcích, jako například v obci Cangas de Onís, se obchod se sýrem rozšířil. Někdo se dokonce domnívá, že název sýra se zrodil právě na tomto trhu, neboť pocházel z oblasti soutěsky Los Beyos.

V uvedené obci je sýr zastoupen na soutěžní výstavě sýrů z oblasti Picos de Europa („Concurso — Exposición de Quesos Picos de Europa“), která se koná od podzimního jarmarku v roce 1942. Na radnici jsou uloženy důkazy o jeho účasti na této události, kde spolu s dalšími druhy sýrů z okolních oblastí pravidelně patří k těm nejvýznamnějším. Sýr „Queso Los Beyos“ má kromě toho i svou vlastní soutěž. V asturských novinách „La Nueva España“ („Nové Španělsko“) byla 10. prosince 1984 zveřejněna zpráva pod názvem „Ponga má odvčera vlastní soutěž sýra Los Beyos“. V dalších novinových článcích ze stejného roku se můžeme dočíst: „Sýr Los Beyos, hospodářský stimul“ nebo „Sýr Los Beyos je čím dál více oceňován“. Dne 28. května 2004 bylo v periodiku „La Voz de Asturias“ („Hlas Asturie“) zveřejněno oznámení o prvních gastronomických dnech věnovaných sýru „Queso Los Beyos“, uspořádaných údajně u příležitosti konání 21. soutěže tohoto sýra. Stejná soutěž se od roku 1992 koná rovněž v obci Amieva. Na radnicích se nachází dokumentace, v níž jsou zaznamenáni účastníci, složení poroty, výše cen a seznam oceněných účastníků.

V současné době soutěže i nadále plní titulní stránky novin a účastní se jich výrobci ze všech tří obcí a mnoho návštěvníků z řad veřejnosti.

Odkaz na zveřejnění specifikace:

(čl. 5 odst. 7 nařízení (ES) č. 510/2006 (3))

http://www.magrama.gob.es/es/alimentacion/temas/calidad-agroalimentaria/pliego_queso_los_beyos_versi%C3%B3n_7.6.2012_tcm7-211510.pdf

---

(1)  Úř. věst. L 343, 14.12.2012, s. 1.

(2)  Úř. věst. L 93, 31.3.2006, s. 12. Nahrazeno nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1151/2012 ze dne 21. listopadu 2012 o režimech jakosti zemědělských produktů a potravin.

(3)  Viz poznámka pod čarou 2.

---