9.3.2016   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 93/84

—

s ohledem na článek 3 Smlouvy o Evropské unii,

—

s ohledem na články 9, 49 a 56 Smlouvy o fungování Evropské unie,

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Provádění směrnice o službách – Partnerství pro nový růst ve službách na období 2012–2015“ (COM(2012)0261) a doprovodné pracovní dokumenty útvarů Komise,

—

s ohledem na studii Komise nazvanou „Hospodářský dopad směrnice o službách: první hodnocení po provedení“ (Economic Papers č. 456),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Cesta k lépe fungujícímu jednotnému trhu služeb vycházející z výsledků postupu vzájemného hodnocení podle směrnice o službách“ (COM(2011)0020) a s ohledem na doprovodný pracovní dokument útvarů Komise o procesu vzájemného hodnocení podle směrnice o službách (SEC(2011)0102),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akt o jednotném trhu II – Společně pro nový růst“ (COM(2012)0573),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Lepší správa pro jednotný trh“ (COM(2012)0259),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Akt o jednotném trhu – Dvanáct nástrojů k podnícení hospodářského růstu a posílení důvěry“ (COM(2011)0206),

—

s ohledem na sdělení Komise nazvané „Na cestě k Aktu o jednotném trhu“ (COM(2010)0608),

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 14.–15. března 2013 o přínosu evropských politik k růstu a zaměstnanosti,

—

s ohledem na závěry Evropské rady ze dne 28.–29. června 2012 o Paktu pro růst a zaměstnanost,

—

s ohledem na závěry Rady ze dne 10. března 2011 o lépe fungujícím jednotném trhu služeb – postup vzájemného hodnocení podle směrnice o službách,

—

s ohledem na směrnici Evropského parlamentu a Rady 2006/123/ES ze dne 12. prosince 2006 o službách na vnitřním trhu (1),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 7. února 2013 obsahující doporučení Komisi týkající se správy jednotného trhu (2),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2012 k dvaceti nejdůležitějším připomínkám evropských občanů a podniků k fungování jednotného trhu (3),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 25. října 2011 o postupu vzájemného hodnocení podle směrnice o službách (4),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 6. dubna 2011 o správě a partnerství na jednotném trhu (5),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 5. července 2011 o účinnějším a spravedlivějším maloobchodním trhu (6),

—

s ohledem na své usnesení ze dne 15. února 2011 o provádění směrnice o službách (2006/123/ES) (7),

—

s ohledem na článek 48 jednacího řádu,

—

s ohledem na zprávu Výboru pro vnitřní trh a ochranu spotřebitelů a stanovisko Výboru pro zaměstnanost a sociální věci (A7-0273/2013),

A.

vzhledem k tomu, že jednotný trh je základním kamenem budování Evropy a jeho dobré fungování má zásadní význam pro řádné provádění politik EU a je základem pro obnovu;

B.

vzhledem k tomu, že odvětví služeb se na HDP a celkové zaměstnanosti v EU podílí z více než 65 % a je pilířem našeho hospodářství; vzhledem k tomu, že služby, na něž se vztahuje směrnice o službách, představují 45 % HDP EU;

C.

vzhledem k tomu, že úplné provedení směrnice značně zlepší fungování jednotného trhu v oblasti služeb, zejména tím, že usnadní přístup na trh malým a středním podnikům a samostatně výdělečně činným osobám, rozšíří možnost výběru pro spotřebitele a pomůže posílit konkurenceschopnost v EU, růst a zaměstnanost;

D.

vzhledem k tomu, že fungující, efektivní a konkurenceschopnější trh služeb je nezbytný pro evropský průmysl, evropské podniky (zejména malé a střední podniky) a spotřebitele;

E.

vzhledem k tomu, že směrnice o službách přinesla od svého přijetí v roce 2006 konkrétní výhody a usnadnila přístup na trh podnikům i spotřebitelům, ale z důvodu nedostatků při jejím provádění nebylo dosud dosaženo všech očekávaných výsledků;

F.

vzhledem k tomu, že roztříštěný výklad a nedostatečné provedení této směrnice stále brání volnému pohybu služeb přes hranice;

G.

vzhledem k tomu, že podniky, a zejména malé a střední podniky, musí stále dodržovat rozsáhlou škálu administrativních a byrokratických požadavků, které pro ně představují velkou zátěž, zvláště pokud se spojí s obtížemi souvisejícími s přístupem k financím;

H.

vzhledem k tomu, že riziko vzniku „únavy“ ze směrnice o službách by nemělo vést ke snížení našeho úsilí plně využít jejího potenciálu;

I.

vzhledem k tomu, že nastal čas jednat, neboť s rostoucí nezaměstnaností a zhoršujícím se stavem veřejných financí představuje odvětví služeb více než kdy jindy zdroj konkurenceschopnosti, růstu a zaměstnanosti, který nelze opomíjet;

1.

upozorňuje na to, že zbytečná a nepřiměřená administrativní zátěž, diskriminační postupy a neodůvodněná omezování poskytování služeb napříč EU stojí v cestě významným zdrojům růstu, zabraňují vytváření pracovních míst a připravují podniky o příležitosti;

2.

zdůrazňuje, že pokud by členské státy byly připraveny náležitě a v plné míře provést směrnici o službách a odstranit neoprávněná omezení, mohla by se podle ambiciózního odhadu Komise během 5 až 10 let zvýšit hospodářská výkonnost EU až o 2,6 % HDP;

3.

konstatuje, že Komise by měla zaměřit své úsilí na odvětví služeb, která jsou hospodářsky velmi významná a mají nadprůměrný potenciál růstu, jako jsou služby pro podniky, služby v oblasti stavebnictví, cestovního ruchu a maloobchodu, aby v krátké době dosáhla hmatatelných výsledků pro růst a zaměstnanost;

4.

zdůrazňuje, že účinné prosazování stávajících předpisů představuje inteligentní a rychlou cestu, jak přispět k růstu bez veřejných výdajů; upozorňuje, že je naléhavě zapotřebí, aby směrnice fungovala v praxi a mohl tak být uvolněn její nevyužitý potenciál, kterým by přispěla k evropskému modelu vyváženého a udržitelného sociálně tržního hospodářství;

5.

zdůrazňuje význam vytvoření lepších ukazatelů výkonu jednotného trhu založených na skutečných zkušenostech a očekáváních podniků a spotřebitelů s cílem zvýšit funkčnost a jejich znalosti různých práv, která lze uplatňovat pro zajištění přístupu na jednotný trh služeb;

6.

vítá rozvoj digitálního jednotného trhu a nových typů služeb, jako jsou digitální a mobilní služby a kombinované balíčky zboží a služeb; zdůrazňuje, že v zájmu podpory inovací je třeba provést směrnici v plném rozsahu – v liteře i duchu – způsobem, který obstojí v budoucnosti;

7.

vybízí rovněž k postupnému otvírání vnitřního trhu služeb v oblasti sociálního zabezpečení, jež by respektovalo ustanovení směrnice o službách;

8.

připomíná, že směrnice o službách nenutí k liberalizaci služeb, nýbrž připravuje půdu pro podniky i spotřebitele, aby mohli plně využít potenciálu jednotného trhu v rámci konkurenceschopného sociálně tržního hospodářství;

9.

vítá sdělení Komise o provádění směrnice o službách nazvané „Partnerství pro nový růst ve službách na období 2012–2015“ (COM(2012)0261), kterým Komise plní svou povinnost předkládat pravidelně zprávu, jež je stanovena v článku 41 směrnice; znovu poukazuje na to, že působení směrnice o službách na zaměstnanost v EU je třeba zkoumat i ze střednědobého a dlouhodobého hlediska;

10.

lituje, že byl zaznamenán značný počet případů, kdy členské státy nepatřičně využívají naléhavé důvody obecného zájmu (článek 15 směrnice o službách) s jediným cílem ochránit a upřednostnit své domácí trhy; domnívá se, že využívání naléhavých důvodů obecného zájmu je třeba vždy objektivně ospravedlnit a že v souladu s judikaturou Evropského soudního dvora musí být striktně přiměřené sledovanému cíli; upozorňuje na skutečnost, že zatěžující požadavky na právní formu a držení podílů, územní omezení, testy ekonomické potřebnosti a pevně stanovené tarify vytvářejí neodůvodněné překážky pro účinné přeshraniční usazování a poškozují vnitřní trh služeb;

11.

lituje, že jen zřídka se provádí posouzení proporcionality; žádá Komisi, aby objasnila pojem proporcionality a vydala pro členské státy praktické pokyny pro její uplatňování, které se budou opírat o existující judikaturu Evropského soudního dvora;

12.

naléhavě vyzývá členské státy, aby účinně a plně uplatňovaly ustanovení o volném pohybu služeb (článek 16 směrnice o službách) a odstranily dvojí regulační zátěž;

13.

upozorňuje, že v případech, kdy je počet povolení, která jsou pro určitou činnost k dispozici, omezen z důvodu nedostatku přírodních zdrojů nebo technických možností, stanoví směrnice o službách, že je třeba poskytovateli umožnit získat zpět investiční náklady a získat přiměřený výnos z investovaného kapitálu, aniž by byla omezena nebo narušena volná hospodářská soutěž;

14.

je znepokojen rostoucím počtem případů diskriminace hlášených spotřebiteli; naléhavě vyzývá členské státy, aby řádně a v plném rozsahu prosazovaly čl. 20 odst. 2 směrnice o službách, a žádá podniky, aby upustily od neoprávněných diskriminačních postupů na základě státní příslušnosti nebo místa bydliště; poukazuje nicméně na to, že jakákoli povinnost prodávat odporuje základní zásadě smluvní svobody; vítá proto skutečnost, že Komise pokračuje v práci na zprávě obsahující pokyny týkající se zákazu diskriminace, která nastoluje náležitou rovnováhu ku prospěchu spotřebitelů i podniků; vítá rovněž působení evropských spotřebitelských center při odhalování pochybení a jejich řešení;

15.

zdůrazňuje, že hladké fungování vnitřního trhu služeb vyžaduje souhru s odvětvovými předpisy, které mohou vyžadovat dodatečná povolení a vést ke kumulativním nákladům pro podniky; upozorňuje, že také závisí na provedení dalších legislativních aktů EU; vyzývá proto členské státy, aby za účelem zajištění právní jistoty pro spotřebitele a podniky – zejména malé a střední podniky – zaujaly k vnitřnímu trhu služeb integrovaný přístup;

16.

vyzývá Komisi, aby zajistila soulad mezi vzájemným hodnocením podle směrnice o službách a vzájemným hodnocením podle směrnice o odborných kvalifikacích; zdůrazňuje, že je třeba provést posouzení jednotlivých případů – včetně odůvodnění předložených členskými státy, proč uchovávají v platnosti některé požadavky – a určit konkrétní oblasti, v nichž členské státy nepřiměřeně regulují výkon povolání nebo brání přístupu k určitým povoláním; naléhavě žádá členské státy, aby tyto neodůvodněné požadavky odstranily;

17.

žádá členské státy, aby více využívaly vzájemné uznávání, a usnadnily tak volný pohyb služeb tam, kde harmonizované předpisy ještě nejsou zavedeny;

18.

podotýká, že rozmanitost vnitrostátních norem vede k roztříštěnosti a nejistotě; vybízí k vytvoření dobrovolných evropských norem pro služby, na něž se vztahuje směrnice o službách, s cílem zlepšit přeshraniční srovnatelnost a obchod;

19.

domnívá se, že Evropská komise a evropské normalizační organizace by měly v případě potřeby úzce spolupracovat ve snaze zajistit soudržnost používané terminologie, tak aby byla pravidla uplatňována po celé EU konzistentně;

20.

zdůrazňuje také skutečnost, že velkou překážkou volného pohybu je nedostatečné přeshraniční pojistné krytí poskytovatelů služeb; naléhavě žádá zúčastněné strany, aby prostřednictvím dialogu nalezly řešení;

21.

vybízí k širšímu využívání systému IMI mezi členskými státy ke kontrole souladu s požadavky směrnice, zejména v případech přeshraničního poskytování služeb, a evropských spotřebitelských center a sítě SOLVIT k pomoci podnikům a spotřebitelům s protichůdnými předpisy a nedodržováním požadavků; zdůrazňuje v této souvislosti význam zajištění plného přístupu k síti SOLVIT na technické úrovni pro přidružené partnery;

22.

podotýká, že nástroje jednotného trhu včetně sítě SOLVIT by měly pracovat lépe, pokud jde o čas potřebný k vyřešení případů; zdůrazňuje v tomto ohledu význam zdokonalených cílů a hlavních ukazatelů výkonnosti; vítá iniciativu Komise revidovat právní rámec sítě SOLVIT;

23.

naléhavě vyzývá členské státy, aby modernizovaly jednotná kontaktní místa a vytvořily z nich kontaktní místa druhé generace, která budou plně funkčními, vícejazyčnými a uživatelsky vstřícnými portály elektronické veřejné správy; zdůrazňuje, že je důležité zaujmout přístup, podle nějž se poskytování služeb vztahuje na celý hospodářský cyklus; domnívá se, že elektronické postupy povedou ke zjednodušení, sníží náklady na dodržování požadavků a zvýší právní jistotu; žádá členské státy, aby zajistily plnou interoperabilitu svých jednotných kontaktních míst, aby tato místa zviditelnily za hranicemi a aby informovaly všechny evropské občany a podniky o jejich právech a příležitostech pramenících ze směrnice o službách; dále žádá Komisi, aby stanovila jasná referenční kritéria pro hodnocení jednotných kontaktních míst, včetně údajů o míře jejich využívání, a pravidelně podávala Parlamentu zprávy o dosaženém pokroku;

24.

vyzdvihuje skutečnost, že pokud byla řádně prosazována, přinesla směrnice o službách konkrétní výsledky v oblasti zaměstnanosti a růstu; podporuje proto výměnu osvědčených postupů mezi členskými státy, včetně výměny inovativních řešení mezi příslušnými orgány v pohraničních oblastech;

25.

poukazuje na to, že nedostatečné provedení má „bezhraniční“ dopad, jehož cenu zaplatí občané z celé EU; zdůrazňuje, že všechny členské státy nesou odpovědnost vůči sobě navzájem a vůči Unii za účinné prosazování směrnice a měly by dostát svým povinnostem za stejných podmínek;

26.

vyzývá Komisi, aby členským státům pomohla s hlavními problémy, které objevily při provádění a uplatňování právních předpisů EU v oblasti jednotného trhu, včetně toho, jak zlepšit nedostatky v transpozici a souladu a dosáhnout rychlé a účinné soudní nápravy;

27.

zdůrazňuje, že příslušné regionální a místní orgány musí rovněž přijmout sdílenou odpovědnost za úplné a kvalitativní prosazování litery i ducha této směrnice, přičemž celkovým cílem je stimulace hospodářské činnosti a zaměstnanosti; zdůrazňuje v tomto ohledu význam snížení administrativní zátěže;

28.

plně podporuje politiku nulové tolerance Komise, pokud jde o neoprávněná omezení; vybízí Komisi, aby využila všech prostředků, které má k dispozici, k zajištění úplného a řádného uplatňování platných předpisů, a to v rovnocenném dialogu s členskými státy; požaduje, aby se při každém odhalení nesprávného nebo nedostatečného uplatňování nebo porušení směrnice ze strany členských států uplatnilo zrychlené řízení o nesplnění povinnosti, které by bylo ukončeno nejpozději do 18 měsíců;

29.

vyzývá Komisi, aby využila „měsíc jednotného trhu“ jako příležitost pro předvedení přínosů jednotného trhu pro služby podnikům;

30.

žádá Komisi, aby na základě výsledků vzájemných hodnocení sestavila seznam omezení, která představují největší zátěž, navrhla cílené reformy a průběžně informovala Radu a Parlament;

31.

vybízí Komisi, aby v ročních analýzách růstu a ve zprávách o integraci jednotného trhu věnovala náležitou pozornost odvětví služeb a aby služby zahrnovala do doporučení pro jednotlivé země; domnívá se, že Komise a Rada by prostřednictvím těchto podrobných doporučení pro jednotlivé země měly i nadále povzbuzovat členské státy k přijetí a provádění dlouhodobých politik růstu;

32.

vyzývá vnitrostátní parlamenty, aby se aktivně zapojily do podpory prosazování směrnice a využily svých kontrolních pravomocí ve vztahu k vnitrostátním orgánům na všech úrovních;

33.

naléhavě vyzývá zúčastněné strany, podnikatelskou sféru a sociální partnery, aby svým dílem přispívaly k vytváření tlaku na vlády, aby se nevyhýbaly odpovědnosti za oživení evropského odvětví služeb a vytváření stabilních pracovních míst;

34.

žádá Radu a její předsednictví, aby pravidelně zařazovaly vnitřní trh služeb na pořad jednání zasedání Rady pro konkurenceschopnost; navrhuje, aby byly opětovně zavedeny zprávy Komise o dodržování předpisů jako prostředek měření pokroku dosaženého při usnadňování přístupu na trh;

35.

naléhavě vyzývá členy Evropské rady, aby se plně přihlásili k politické odpovědnosti za dobře fungující vnitřní trh služeb; vybízí předsedu Evropské rady, aby ponechal toto téma na pořadu jednání Evropské rady tak dlouho, jak to bude nutné, a to se společně dohodnutým plánem, který bude zahrnovat konkrétní referenční hodnoty a časový harmonogram určený pro členské státy a který dodá nový impuls a odstraní zbývající překážky bránících úplnému provedení směrnice o službách;

36.

pověřuje svého předsedu, aby předal toto usnesení Evropské radě, Radě, Komisi a parlamentům a vládám členských států.