—

souhlasí, že přijetí rozhodnutí o poskytnutí další makrofinanční pomoci Gruzii by mělo být chápáno v širším kontextu potřeby vytvoření rámce, který by měl být zárukou kvalitních a účinných rozhodnutí o poskytování makrofinanční pomoci třetím zemím;

—

souhlasí, že přijímání rozhodnutí o budoucích operacích makrofinanční pomoci by se mělo opírat o níže uvedená odůvodnění a zásady poskytování makrofinanční pomoci Unie způsobilým třetím zemím a územím, aniž je dotčeno právo legislativní iniciativy a právní forma budoucího nástroje, který tyto odůvodnění a zásady formalizuje;

—

se zavazují, že v budoucích jednotlivých rozhodnutích o poskytnutí makrofinanční pomoci Unie tyto odůvodnění a zásady plně zohlední.

(1)

Unie je významným poskytovatelem hospodářské, finanční a technické pomoci třetím zemím. Makrofinanční pomoc Unie (dále jen „makrofinanční pomoc“) se osvědčila jako účinný nástroj hospodářské stabilizace a jako motivační faktor strukturálních reforem v zemích a územích, které tuto pomoc přijímají (dále jen „příjemci“). V souladu se svou celkovou politikou vůči kandidátským, potenciálním kandidátským a sousedním zemím by Unie měla mít možnost poskytovat těmto zemím makrofinanční pomoc s cílem vytvořit zónu sdílené stability, bezpečnosti a prosperity.

(2)

Makrofinanční pomoc by měla vycházet z rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady, která se přijímají ad hoc pro jednotlivé země. Tyto zásady mají za cíl zvýšit účinnost a efektivnost rozhodovacího procesu, který těmto rozhodnutím a jejich provádění předchází, vést k tomu, aby příjemci ve vyšší míře plnili nezbytné politické předpoklady pro poskytnutí makrofinanční pomoci, a zlepšit transparentnost a demokratickou kontrolu této pomoci.

(3)

Ve svém usnesení o provádění makrofinanční pomoci třetím zemím ze dne 3. června 2003 Evropský parlament vyzval k přijetí rámcového nařízení o makrofinanční pomoci, které by urychlilo rozhodovací proces a sloužilo jako formální a transparentní základ pro tento finanční nástroj.

(4)

Ve svých závěrech ze dne 8. října 2002 Rada stanovila kritéria (takzvaná genvalská kritéria), jimiž se mají operace makrofinanční pomoci řídit. Bylo by vhodné tato kritéria aktualizovat a vyjasnit, zejména pokud jde o kritéria pro stanovení vhodné formy pomoci (půjčka, grant nebo jejich kombinace).

(5)

Tyto zásady by Unii měly umožnit pohotové poskytování makrofinanční pomoci, zvláště v případě, kdy okolnosti vyžadují okamžité kroky, a zvýšit jasnost a transparentnost kritérií pro provádění makrofinanční pomoci.

(6)

Komise by měla zajistit, aby makrofinanční pomoc byla v souladu s hlavními zásadami, cíli a opatřeními v různých oblastech vnější činnosti i ostatních příslušných politik Unie.

(7)

Makrofinanční pomoc by měla podporovat vnější politiku Unie. Útvary Komise a Evropská služba pro vnější činnost (ESVČ) by v průběhu operace makrofinanční pomoci měly úzce spolupracovat, aby se koordinovala vnější politika Unie a zajistila se její ucelenost.

(8)

Makrofinanční pomoc by měla posilovat oddanost příjemců vůči hodnotám, které mají společné s Unií, včetně demokracie, právního státu, řádné správy věcí veřejných, dodržování lidských práv, udržitelného rozvoje a snižování chudoby a vůči zásadám otevřeného a spravedlivého obchodu založeného na pravidlech.

(9)

Předpokladem poskytnutí makrofinanční pomoci by měla být skutečnost, že způsobilá země uplatňuje účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému více politických stran a právního státu, a zaručuje dodržování lidských práv. Komise by měla pravidelně kontrolovat plnění těchto nezbytných předpokladů.

(10)

Konkrétní cíle jednotlivých rozhodnutí o makrofinanční pomoci by měly zahrnovat posílení efektivnosti, transparentnosti a odpovědnosti správy veřejných financí u příjemců. Komise by měla pravidelně kontrolovat dosažení těchto cílů.

(11)

Cílem makrofinanční pomoci by měla být podpora obnovy udržitelného stavu vnějšího financování třetích zemí a území, které se potýkají s nedostatkem zahraniční měny a mají další potíže spojené s vnějším financováním. Makrofinanční pomoc by neměla poskytovat běžnou finanční podporu a jejím hlavním cílem by rovněž neměla být podpora hospodářského a sociálního rozvoje příjemců.

(12)

Makrofinanční pomoc by měla doplňovat zdroje poskytované Mezinárodním měnovým fondem (MMF) a dalšími mnohostrannými finančními institucemi a příslušná zátěž Unie by měla být spravedlivě sdílena s jinými dárci. Makrofinanční pomoc by měla zajišťovat přidanou hodnotu ze zapojení Unie.

(13)

V zájmu zajištění účinné ochrany finančních zájmů Unie souvisejících s makrofinanční pomocí by příjemci měli přijmout vhodná opatření v oblasti prevence a potírání podvodů, korupce a jakýchkoli jiných nesrovnalostí souvisejících s touto pomocí a rovněž by měly být zavedeny kontroly Komise a audity Účetního dvora.

(14)

O výběru postupu pro přijímání memorand o porozumění by mělo být rozhodnuto v souladu s kritérii stanovenými v nařízení (EU) č. 182/2011. V této souvislosti by obecně měl být použit poradní postup, ale vzhledem k potenciálně významnému dopadu operací přesahujících prahovou hodnotu stanovenou v části B je v takovém případě vhodné použít přezkumný postup.

a)

Makrofinanční pomoc by měla být mimořádný finanční nástroj účelově nevázané všeobecné podpory platební bilance způsobilých třetích zemí a území. Jejím cílem by měla být obnova udržitelného stavu vnějšího financování způsobilých zemí a území, které mají s vnějším financováním potíže. Měla by podporovat provádění politického programu, jehož součástí by měla být účinná opatření zaměřená na korekci a strukturální reformy a určená ke zlepšení stavu platební bilance, zejména v průběhu trvání programu, a k posílení provádění příslušných smluv a programů s Unií.

b)

Makrofinanční pomoc Unie by měla být poskytnuta pouze za podmínky, že existují významné zbývající potřeby vnějšího financování, které zjistila Komise ve spolupráci s mnohostrannými finančními institucemi a na jejichž pokrytí nestačí prostředky poskytnuté MMF a jinými mnohostrannými institucemi, a to navzdory tomu, že příslušná země nebo území provádí účinné programy hospodářské stabilizace a reforem.

c)

Makrofinanční pomoc Unie by měla mít krátkodobou povahu a měla by být ukončena, jakmile se vnější finanční situace vrátí k udržitelnému stavu.

—

kandidátské a potenciální kandidátské země,

—

země a území, kterých se týká evropská politika sousedství,

—

za mimořádných a řádně odůvodněných okolností další třetí země, které mají rozhodující vliv na regionální stabilitu, jsou pro Unii strategicky významné a jsou Unii politicky, hospodářsky a zeměpisně blízké.

a)

Makrofinanční pomoc by obvykle měla mít formu půjčky. Ve výjimečných případech smí být pomoc poskytnuta formou grantu nebo kombinace půjčky a grantu. Při rozhodování o tom, jak vysoký podíl by měla tvořit případná grantová složka, by Komise ve fázi přípravy svého návrhu měla vzít v potaz úroveň hospodářského rozvoje příjemce posuzovanou podle příjmů na obyvatele a míry chudoby, jakož i jeho schopnost splácet určenou podle analýzy udržitelnosti dluhu. Zároveň by měla zajistit dodržování zásady spravedlivého rozdělení zátěže mezi Unii a jiné dárce. Za tímto účelem by Komise rovněž měla zohlednit, v jaké míře na danou zemi mezinárodní finanční instituce a jiní dárci uplatňují zvýhodněné podmínky.

b)

Jestliže má makrofinanční pomoc formu půjčky, měla by být Komise zmocněna půjčit si jménem Unie nezbytné finanční prostředky na kapitálových trzích nebo od finančních institucí a dále je půjčit příjemci.

c)

Výpůjční a úvěrové operace by měly být uskutečňovány v eurech se stejným dnem připsání a Unie by se neměla dotýkat změna splatnosti ani riziko směnných kurzů či riziko úrokových sazeb.

d)

Veškeré náklady vzniklé Unii v souvislosti s výpůjčními a úvěrovými operacemi by měl hradit příjemce.

e)

Pokud okolnosti umožní snížení úrokové sazby půjčky, může se Komise na žádost příjemce rozhodnout zcela nebo částečně refinancovat svou původní půjčku nebo restrukturalizovat odpovídající finanční podmínky. Refinanční a restrukturalizační operace by měly být uskutečňovány v souladu s podmínkami stanovenými v bodu 3 písm. d) a neměly by vést k prodloužení průměrné splatnosti dotyčné půjčky ani ke zvýšení částky nesplacené jistiny ke dni refinancování nebo restrukturalizace.

a)

Částky makrofinanční pomoci poskytnuté formou grantů by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci.

b)

Částky makrofinanční pomoci poskytnuté formou půjček by měly být dotovány v souladu s nařízením, kterým se zřizuje Záruční fond pro vnější vztahy. Výše dotací by měly být v souladu s rozpočtovými prostředky stanovenými ve víceletém finančním rámci

c)

Roční rozpočtové prostředky by měl schvalovat rozpočtový orgán v mezích víceletého finančního rámce.

a)

Stanovení výše pomoci by mělo vycházet ze zbývajících potřeb vnějšího financování způsobilé země nebo území a měla by při něm být zohledněna jejich schopnost financovat se z vlastních zdrojů, a to zejména z mezinárodních rezerv, které mají k dispozici. Tyto potřeby financování by měly být stanoveny Komisí ve spolupráci s mezinárodními finančními institucemi na základě úplného kvantitativního posouzení a transparentní podpůrné dokumentace. Komise by měla zejména vycházet z nejnovějších projekcí platební bilance dotyčné země nebo území, vypracovaných MMF, a zohlednit očekávané finanční příspěvky od mnohostranných dárců, jakož i dosavadní použití jiných unijních nástrojů vnějšího financování v uvedené způsobilé zemi nebo území.

b)

Dokumentace Komise by měla obsahovat informace o předpokládaném množství devizových rezerv, nebude-li makrofinanční pomoc poskytnuta, ve srovnání s výší těchto rezerv, kterou lze považovat za dostatečnou, a to na základě měření dle příslušných ukazatelů, jako např. poměru rezerv vůči krátkodobému vnějšímu zadlužení a poměru rezerv vůči dovozu přijímající země.

c)

Při určování výše poskytované makrofinanční pomoci by rovněž měla být zohledněna nutnost zajistit spravedlivé rozdělení zátěže mezi Unii a ostatní dárce a přidaná hodnota celkového zapojení Unie.

d)

V případě, že se během období vyplácení makrofinanční pomoci potřeby financování příjemce oproti původním předpokladům podstatně sníží, měla by Komise poradním postupem, jestliže se pomoc rovná 90 milionů EUR nebo je nižší, a přezkumným postupem, jestliže výše pomoci přesahuje 90 milionů EUR, snížit výši poskytované pomoci nebo ji zastavit či zrušit.

a)

Předpokladem poskytnutí makrofinanční pomoci by měla být skutečnost, že způsobilá země nebo území uplatňuje účinné demokratické mechanismy, včetně parlamentního systému více politických stran a právního státu, a zaručuje dodržování lidských práv. Komise by měla poskytnout veřejně dostupné posouzení (1) plnění tohoto předpokladu a měla by jej sledovat po celou dobu poskytování makrofinanční pomoci. Tento bod by měl být uplatňován v souladu s rozhodnutím o organizaci a fungování Evropské služby pro vnější činnost.

b)

Podmínkou poskytování makrofinanční pomoci by měla být existence úvěrové dohody mezi způsobilou zemí nebo územím a MMF, která nemá preventivní charakter a splňuje následující podmínky:

c)

Vyplacení pomoci by mělo záviset na trvale uspokojivých výsledcích při provádění politického programu podporovaného MMF a splnění předpokladu uvedeného v písmenu a) tohoto bodu. Dále by mělo být podmíněno tím, že je v určitém časovém rámci prováděna řada jasně vymezených opatření hospodářské politiky zaměřených na strukturální reformy a zdravé veřejné finance, která budou dohodnuta mezi Komisí a příjemcem a budou stanovena v memorandu o porozumění.

d)

Za účelem ochrany finančních zájmů Unie a posílení správy věcí veřejných u příjemců by memorandum o porozumění mělo zahrnout opatření zaměřená na zvýšení efektivnosti, transparentnosti a odpovědnosti systémů správy veřejných financí.

e)

Při navrhování opatření politiky je třeba náležitě zohlednit také pokrok v oblasti vzájemného otevírání trhů, rozvoj spravedlivého obchodu založeného na pravidlech a další priority v rámci vnější politiky Unie.

f)

Opatření politiky by měla být v souladu se stávajícími dohodami o partnerství, dohodami o spolupráci nebo dohodami o přidružení uzavřenými mezi Unií a příjemcem a s programy makroekonomické korekce a strukturálních reforem, které příjemce provádí s podporou MMF.

a)

Země nebo území usilující o poskytnutí makrofinanční pomoci Unie by měly Komisi předložit písemnou žádost o tuto pomoc. Komise by měla ověřit, zda jsou splněny podmínky uvedené v bodech 1, 2, 4 a 6 a v případě potřeby by mohla Evropskému parlamentu a Radě předložit návrh rozhodnutí.

b)

V rozhodnutí o poskytnutí půjčky by měla být uvedena částka, maximální průměrná splatnost a maximální počet splátek makrofinanční pomoci. Pokud rozhodnutí obsahuje grantovou složku, měla by rovněž být uvedena její výše a maximální počet splátek. K rozhodnutí o udělení grantu by mělo být připojeno odůvodnění udělení grantu (nebo grantové složky). V obou případech by mělo být stanoveno období, během něhož je makrofinanční pomoc dostupná. Toto období by zpravidla nemělo překročit tři roky. Při předložení návrhu nového rozhodnutí o udělení makrofinanční pomoci by Komise měla poskytnout informace uvedené v bodu 12 písm. c).

c)

V návaznosti na přijetí rozhodnutí o udělení makrofinanční pomoci by Komise v souladu s poradním postupem, jestliže se pomoc rovná 90 milionů EUR nebo je nižší, a v souladu s přezkumným postupem, jestliže výše pomoci přesahuje 90 milionů EUR, měla s příjemcem v memorandu o porozumění dohodnout opatření politiky uvedená v bodu 6 písm. c), d), e) a f).

d)

V návaznosti na přijetí rozhodnutí o poskytnutí makrofinanční pomoci by měla Komise s příjemcem dohodnout podrobné finanční podmínky této pomoci. Tyto podrobné finanční podmínky by měly být stanoveny v dohodě o grantu nebo v dohodě o půjčce.

e)

Komise by měla Evropský parlament a Radu informovat o vývoji pomoci pro konkrétní zemi včetně jejího vyplácení a předložit těmto institucím včas příslušné dokumenty.

a)

Makrofinanční pomoc by měla Komise provádět v souladu s finančními pravidly Unie.

b)

Provádění makrofinanční pomoci by mělo podléhat přímému centralizovanému řízení.

c)

Rozpočtové závazky by měly být přijímány na základě rozhodnutí přijatých Komisí v souladu s tímto bodem. Jestliže je makrofinanční pomoc určena na několik rozpočtových let, mohou se rozpočtové závazky týkající se této pomoci rozdělit do ročních splátek.

a)

Makrofinanční pomoc by měla být vyplacena centrální bance příjemce.

b)

Makrofinanční pomoc by měla být vyplacena v po sobě jdoucích splátkách s výhradou splnění předpokladu uvedeného v bodu 6 písm. a) a podmínek uvedených v bodu 6 písm. b) a c).

c)

Komise by měla pravidelně ověřovat, že jsou podmínky uvedené v bodu 6 písm. b) a c) nadále plněny.

d)

V případě, že předpoklad uvedený v bodu 6 písm. a) a podmínky uvedené v bodu 6 písm. b) a c) splněny nejsou, měla by Komise vyplácení makrofinanční pomoci dočasně pozastavit nebo zrušit. V těchto případech by měla informovat Evropský parlament a Radu o důvodech pro zastavení či zrušení.

a)

Veškeré dohody uzavřené na základě jednotlivých rozhodnutí přijatých pro konkrétní země by měly obsahovat ustanovení zaručující, aby příjemci pravidelně kontrolovali, že financování z rozpočtu Unie bylo řádně použito, aby přijímali vhodná opatření pro předcházení nesrovnalostem a podvodům a v případě potřeby podnikali právní kroky s cílem vymoci veškeré finanční prostředky poskytnuté na základě jednotlivých rozhodnutí přijatých pro konkrétní země, které byly použity neoprávněně.

b)

Veškeré dohody uzavřené na základě jednotlivých rozhodnutí přijatých pro konkrétní země by měly obsahovat ustanovení zajišťující ochranu finančních zájmů Unie, zejména s ohledem na podvody, korupci a jakékoli jiné nesrovnalosti, v souladu s příslušnými právními předpisy Unie.

c)

Memorandum o porozumění uvedené v bodu 6 písm. c) by mělo Komisi a Účetní dvůr výslovně opravňovat k provádění auditů v průběhu období dostupnosti makrofinanční pomoci a po jejím skončení, včetně auditů na základě dokladů a auditů na místě, například operačních hodnocení. Toto memorandum by také Komisi nebo její zástupce mělo výslovně opravňovat k provádění kontrol a inspekcí na místě.

d)

Během provádění makrofinanční pomoci by měla Komise prostřednictvím operačních hodnocení kontrolovat řádnost finančních opatření, správních postupů a mechanismů vnitřní a vnější kontroly příjemců, které mají pro tuto pomoc význam.

e)

Veškeré dohody uzavřené na základě jednotlivých rozhodnutí přijatých pro konkrétní země by měly obsahovat ustanovení zaručující, aby v případě, že se prokáže, že se příjemce v souvislosti se správou makrofinanční pomoci dopustil jakéhokoli podvodu, korupce nebo jakékoli jiné protiprávní činnosti poškozující finanční zájmy Unie, byla Unie oprávněna požadovat vrácení grantu v plném rozsahu a/nebo předčasné splacení půjčky.

a)

Komise by měla přezkoumat pokrok dosažený při provádění makrofinanční pomoci a měla by každoročně do 30. června předložit Evropskému parlamentu a Radě výroční zprávu.

b)

Ve výroční zprávě by měla být posouzena hospodářská situace a vyhlídky příjemců, jakož i pokrok dosažený při provádění opatření politiky uvedených v bodu 6 písm. c).

c)

Rovněž by měla poskytnout aktuální informace o rozpočtových prostředcích dostupných formou půjček a grantů s ohledem na plánované operace.

a)

Komise by měla Evropskému parlamentu a Radě zaslat zprávy o hodnocení ex post, v nichž posoudí výsledky a efektivnost nedávno dokončených operací makrofinanční pomoci a to, do jaké míry přispěly k dosažení cílů pomoci.

b)

Komise by měla pravidelně a alespoň každé čtyři roky vyhodnotit poskytování makrofinanční pomoci Unie a poskytnout Evropskému parlamentu a Radě podrobný přehled makrofinanční pomoci. Účelem tohoto hodnocení by mělo být zjištění, zda byly splněny cíle makrofinanční pomoci a zda jsou nadále plněny podmínky makrofinanční pomoci, včetně prahové hodnoty stanovené v bodě 7 písm. c), a umožnit Komisi, aby mohla vypracovat doporučení pro zlepšení budoucích operací. Komise by ve svém hodnocení měla rovněž posoudit spolupráci s evropskými nebo mnohostrannými finančními institucemi při poskytování makrofinanční pomoci.