19.9.2013   

CS

Úřední věstník Evropské unie

C 271/36

1.1

Evropský hospodářský a sociální výbor (EHSV) v souladu s postojem Evropského parlamentu (1), Výboru regionů (2) a v duchu svých předchozích stanovisek (3) vítá návrh Komise na zavedení první regionální daně z finančních transakcí na světě.

1.2

EHSV by sice rád připomenul, že doufal v globální uplatňování daně z finančních transakcí, nicméně se domnívá, že její uplatňování na regionální úrovni (zóna EU 11+) se zapojením 11 členských států Evropské unie (4) by mohlo být mimořádně významnou příležitostí, jež v budoucnosti podpoří její uplatňování na celém světě.

1.3

EHSV vyzdvihuje význam metody posílené spolupráce jakožto nástroje, který členským státům může umožnit, aby dospěly k co nejširší dohodě o určitých otázkách stanovených ve Smlouvách (5), což představuje alternativu k blokující jednomyslnosti, jež EU při politických a hospodářských rozhodnutích často zavedla do slepé uličky.

1.4

EHSV má za to, že jednou z předností navrhované daně z finančních transakcí je skutečnost, že tato daň má široký základ a dvě nízké sazby, což snižuje její narušující negativní dopady. EHSV se domnívá, že zavedení daně v zóně EU 11+ podpoří vytvoření jednotného finančního trhu, a proto považuje za vhodné, aby se daň začala vybírat od 1. ledna 2014. Postupné zavádění daně nepovažuje za vyhovující.

1.5

EHSV zastává názor, že k maximalizaci dopadu daně na hospodářský růst je příjmy z daně třeba použít k financování evropského a národního programu investic, jenž během krátké doby zaručí hospodářskou obnovu a zaměstnanost.

1.6

EHSV by rád zdůraznil, že v zájmu neutralizace nebo alespoň co největšího zmírnění rizika přesunu finančních činností spojila Komise v novém návrhu daně z finančních transakcí zásadu rezidence (územní působnosti), jež se původně navrhovala, se zásadou emise, již prosazoval Evropský parlament a EHSV ji rozhodně podpořil ve svém dřívějším stanovisku (6). EHSV podotýká, že kumulativní uplatňování těchto zásad by mohlo znamenat, že v určitých případech by dani podléhaly rovněž finanční instituce těch členských států, které daň uplatňovat nebudou. Proto považuje EHSV v souladu s tím, co navrhl Evropský parlament, za vhodné se touto problematikou zabývat podrobněji a zahájit příslušná jednání s třetími zeměmi, aby se usnadnilo vybírání daně z finančních transakcí.

1.7

EHSV stejně jako Evropský parlament považuje za vhodné, aby zásada rezidence a zásada emise byly doplněny o „zásadu převodu právního titulu“. Tato zásada může vyhýbání se dani z finančních transakcí učinit skutečně riskantním a nákladným, a s její pomocí se tedy zaručí lepší uplatňování této daně.

1.8

EHSV hodnotí kladně změny, které Komise provedla za účelem lepší správy daně a boje proti vyhýbání se daňovým povinnostem a daňovým únikům. Souhlasí i s osvobozením transakcí na primárních trzích podílových jednotek subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP/Units of undertakings for collective investments in transferable Securities - UCITS) a alternativních investičních fondů (AIF/Alternative investment funds – AIF), neboť se tím podpoří financování podniků.

1.9

EHSV lituje, že hodnocení mikroekonomických a makroekonomických důsledků uplatňování daně z finančních transakcí se plánuje teprve tři roky po vstupu předmětného právního předpisu v platnost, a požaduje, aby Komise prováděla kontroly a ověření neustále (každoroční monitorování). Bude tak k dispozici okamžité hodnocení dopadů daně z finančních transakcí, což umožní včas navrhnout případná nápravná opatření v oblasti uplatňování daně z finančních transakcí.

1.10

EHSV se již vyjádřil kriticky k nedostatečné dokumentaci ohledně posouzení dopadů, jež byla přílohou původního návrhu daně z finančních transakcí, a nyní vítá skutečnost, že Evropská komise zajistila částečné odstranění tohoto nedostatku. Zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise v kvantitativním hodnocení dopadů návrhů zlepšila stávající dostupné modely a přizpůsobila je posouzení očekávaných alternativních politik. Útvary Komise jsou zejména vyzývány, aby v případě, že to bude možné, odhadly skutečné charakteristiky konkrétně učiněných návrhů.

1.11

EHSV lituje, že vzhledem k neuplatnitelnosti daně z finančních transakcí na všech 27 členských států EU postrádá rozpočet EU základní pilíř systému vlastních zdrojů. Tento systém měl umožnit zaručení nezbytné finanční autonomie EU, jak se původně uvádělo již v článku 201 Římské smlouvy.

1.12

EHSV zdůrazňuje, že správní orgány musí při uplatňování daně z finančních transakcí minimalizovat riziko daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem a omezit administrativní náklady na řízení, a to na základě nezbytné součinnosti členských států.

1.13

EHSV zdůrazňuje, že je třeba pozorně monitorovat dopady daně na penzijní fondy a na osoby, které z nich budou v budoucnu pobírat důchod, nepožaduje však jejich vyloučení z uplatňování daně z finančních transakcí.

1.14

EHSV v souladu se svojí funkcí poradního orgánu Komise, Evropského parlamentu a Rady potvrzuje svůj záměr převzít závazek k nepřetržitému monitorování procesu, v jehož rámci bude návrh Komise proveden do práva.

2.1

Ve směrnici navržené Evropskou komisí (7) se odráží předchozí návrh předložený v září 2011 (8). Ten sice v Radě nenalezl jednomyslný souhlas, nicméně zmobilizoval 11 členských států EU k tomu, že 28. září 2012 předložily Komisi oficiální žádost o navázání posílené spolupráce s cílem zavést daň z finančních transakcí.

2.2

Komise posoudila proveditelnost této žádosti, dospěla k závěru, že posílená spolupráce v oblasti daně z finančních transakcí nebude mít negativní dopad na vnitřní trh ani na práva či povinnosti a pravomoci nezúčastněných členských států, a v říjnu 2012 přijala rozhodnutí o jejím schválení, které v prosinci 2012 sdělila Evropskému parlamentu. EP získal souhlas Rady pro hospodářské a finanční věci (ECOFIN) v lednu 2013.

2.3

Návrh Komise v zásadě odráží původní návrh, bylo v něm však provedeno několik změn za účelem: a) docílení větší jasnosti předpisu a b) posílení předpisu o zamezení zneužívání daňového systému a vyhýbání se daňové povinnosti v souladu s tím, co požadovalo 11 členských států.

2.3.1

Byly potvrzeny a posíleny původní tři cíle: a) posílit jednotný trh díky neutralizaci různých přístupů jednotlivých členských států, b) stejně jako v jiných sektorech zaručit spravedlivý příspěvek finančního sektoru k financování příjmů do státního rozpočtu a c) podpořit investice finančního systému do reálné ekonomiky.

2.3.2

Stejně jako v původním návrhu je základ daně pojatý široce a minimální sazby jsou nízké: 0,1 % na finanční transakce týkající se akcií, dluhopisů, akcií subjektů kolektivního investování, nástrojů peněžního trhu, repo obchodů a dohod o půjčce cenných papírů, a 0,01 % na finanční transakce s derivátovými nástroji.

2.3.3

V zájmu zamezení překážkám obvyklého vývoje reálné ekonomiky se daň neuplatní na: a) běžné finanční aktivity občanů a podniků (půjčky, platby, pojištění, vklady apod.), b) tradiční bankovní investiční činnosti v rámci kapitálových vkladů nebo finanční operace, které jsou součástí restrukturalizačních operací, c) činnosti související s refinancováním, měnovou politikou a správou veřejného dluhu a d) transakce na primárních trzích podílových jednotek subjektů kolektivního investování do převoditelných cenných papírů (SKIPCP) a alternativních investičních fondů (AIF). Proto budou vyňaty činnosti prováděné za účasti Evropské centrální banky, dalších centrálních bank, Evropského nástroje finanční stability (EFSF – European Financial Stability Facility), Evropského mechanismu stability (ESM – European Stability Mechanism) a rovněž transakce s EU.

2.3.4

V návrhu se potvrzuje zásada rezidence (územní působnosti), která stanoví, že pokud má finanční instituce zapojená do transakce sídlo v oblasti, kde se uplatňuje daň z finančních transakcí, nebo pokud jedná jménem subjektu, který má v této oblasti sídlo, je transakce předmětem daně nezávisle na tom, v jaké zeměpisné oblasti k ní došlo.

2.3.5

K odrazení od pokusů přemístění mimo oblast, kde se uplatňuje daň z finančních transakcí, byla na žádost Evropského parlamentu, již EHSV podpořil, zapracována zásada emise, podle níž je transakce předmětem daně z finančních transakcí tehdy, jestliže je finanční produkt, který je předmětem transakce, vydáván jedním z 11 členských států zapojených do posílené spolupráce, bez ohledu na skutečnost, zda mají subjekty provádějící transakci sídlo mimo oblast, kde se uplatňuje daň z finančních transakcí, nebo na místo, kde se transakce uzavírá.

2.3.6

Souběžné uplatňování obou zásad (zásada rezidence a zásada emise) neutralizuje nebo alespoň významným způsobem omezuje tendence přemístění mimo oblast, kde se uplatňuje daň z finančních transakcí, za účelem vyhnutí se placení daně. Chce-li se totiž finanční subjekt vyhnout dani, musel by se vzdát svých klientů, kteří mají sídlo v oblasti, kde se daň z finančních transakcí uplatňuje, i transakcí se všemi finančními produkty vydávanými v této oblasti. Stojí za zmínku, že jde o oblast, která však pokrývá více než 2/3 HDP Evropské unie a 90 % HDP eurozóny. To je aspekt, kvůli němuž se nevyplatí uplatňovat strategii nezasahování do tohoto trhu, na němž bude jednotné zdanění finančních trhů velkým výdobytkem jednotného trhu.

2.3.7

Příjmy z této daně by na základě výpočtů Komise měly činit přibližně 30 až 35 mld. eur ročně. To se rovná zhruba 60 % příjmů, jež se předtím odhadovaly v domnění, že se daň bude týkat všech členských států EU (připomínáme, že se jednalo o 57 mld. eur). Příjmy by byly tvořeny 13 mld. eur z akcií a cenných papírů a 21 mld. eur z derivátů.

3.1

Během několika posledních let schválilo několik členských států EU zavedení různých forem daně z finančních transakcí, čímž vzrostlo riziko daňové diverzifikace škodlivé pro vnitřní trh (omezené základy daně, různé druhy výjimek). Zavedení regionální daně z finančních transakcí podpoří vytvoření skutečně jednotného finančního trhu bez narušení hospodářské soutěže, k němuž dochází v neúčinných systémech zdanění.

3.1.1

Proto se EHSV domnívá, že by daň z finančních transakcí měla vstoupit v platnost v okamžiku, který určila Komise, tedy od 1. ledna 2014, a to bez jakékoli progresivity, jež by podle stávajících vnitrostátních právních předpisů 11+ členských států EU mohla být příčinou prodlev a technických problémů.

3.2

Zavedení daně z finančních transakcí pro všech 27 členských států EU by sice bylo účelné, nezdá se však být proveditelné, a proto je její uplatňování prostřednictvím posílené spolupráce – bez negativních dopadů na členské státy, které ji uplatňovat nebudou – nezbytné, má-li být v budoucnosti zaručeno její uplatňování na evropské a globální úrovni.

3.3

Neuplatňování daně v členských státech EU může v některých případech způsobit dvojí zdanění v zemích, které ji uplatňovat nebudou. To se týká malé části transakcí a lze tomu i předejít uzavíráním dvoustranných kompenzačních dohod.

4.1

EHSV zdůrazňuje, že útvary Komise od základu změnily počáteční odhad dlouhodobých makroekonomických dopadů daně z finančních transakcí (za 40 let) na evropské hospodářství, takže vzrostl z původních – 1,76 % přibližně na + 1 %.

4.1.1

Odhad, jenž provázel původní návrh, byl změněn, neboť byly do posouzení zahrnuty jak dopady navržených efektivních sazeb, tak i dopady „zmírňující“. Umožnilo to posun z – 1,76 % na – 0,53 % HDP (9).

4.1.2

Komise následně změnila i toto posouzení a tvrdila, že nezohledňuje specifické prvky návrhu, nýbrž naopak vychází z nereálných pracovních předpokladů (například že jsou všechny nové investice podniků financovány z nástrojů, které podléhají dani z finančních transakcí). Na základě této opravy byl skutečný dlouhodobý dopad na HDP ještě více snížen a odhadnut na – 0,28 %. V rámci této analýzy provedla Komise další posouzení dopadu, v němž vzala v úvahu rovněž dopady spojené s použitím příjmů z daně z finančních transakcí nejen jako alternativy k jiným druhům zdanění, ale i jako potenciálního nástroje veřejných investic. V tomto posouzení, jež předpokládalo příjmy ve výši 0,16 % HDP, byl dopad daně z finančních transakcí na HDP pozitivní, přibližně mezi 0,2 % a 0,4 % (10).

4.1.3

I tento naposledy uvedený předpoklad je však ještě poškozující, neboť v částce celkových příjmů nezohledňuje složku týkající se daně z derivátů, která je však uvedena v návrhu Komise a zvýšila by celkové příjmy z 0,16 % na 0,4 % HDP, což by mělo následně pozitivní dopad daně z finančních transakcí na HDP v řádu 1 % (11).

4.2

Na základě analýzy Komise se efektivita zavedení daně z finančních transakcí jeví pro hospodářství EU nejvyšší tehdy, pokud se příjmy z daně – na evropské i národní úrovni – použijí na financování programu veřejných investic, jenž zaručí vyšší hospodářský růst a zaměstnanost.

4.3

EHSV v průběhu těchto posledních pěti let – jež se kryjí s trváním krize – přijal řadu stanovisek, v nichž upozorňoval na nutnost obnovení rovnováhy evropských makroekonomických politik a podpoření politik investic do růstu a zaměstnanosti (12). Pokud by bylo doporučení EHSV následováno, příjmy pocházející z uplatňování daně z finančních transakcí by tak mohly být vynaloženy co nejúčinněji právě v případě, že by se použily k financování rozsáhlého programu investic na národní i evropské úrovni.

4.4

EHSV se domnívá, že jednou z předností daně z finančních transakcí je skutečnost, že tato daň má široký základ a dvě nízké sazby. To jí umožňuje minimalizovat negativní dopad daní, které by zúžením oblasti použití a vyššími sazby způsobily tak značné narušení trhů. Proto je EHSV toho názoru, že je třeba jednak co nejvíce omezit případy vynětí ze základu daně a vyloučení osob povinných k dani, a jednak pobídnout 11 členských států, které daň vybírat budou, aby začaly uplatňovat navržené sazby daně způsobem, který bude směřovat k uskutečnění skutečného jednotného trhu.

4.5

EHSV považuje za vhodné doplnit „zásadu převodu právního titulu“, podle níž se finanční transakce, na niž nebyla uplatněna daň z finančních transakcí, považuje za právně nevymahatelnou a nemá za následek převod právního titulu k podkladovému nástroji.

4.6

EHSV souhlasí se záměrem vyjmout transakce týkající se podílových jednotek SKIPCP a AIF ze základu daně, neboť jsou to nástroje, které jsou přímo spojeny s financováním podniků a s cílem splnit ustanovení směrnice 2008/7/ES. Dále zdůrazňuje, že předpokládané snížení příjmů v důsledku tohoto vynětí by dosáhlo zhruba 4 mld. eur.

4.7

Ačkoli si je EHSV vědom nutnosti udržet případný tlak na úrokové sazby veřejného dluhu pod kontrolou, souhlasí s návrhem zachovat výjimku pro státní dluhopisy obchodované na primárních trzích a zdaňovat transakce se státními dluhopisy obchodovanými na sekundárních trzích. V tomto ohledu považuje za vhodné osvobodit v rámci sekundárního trhu pouze instituce, na něž veřejné orgány delegovaly pravomoc zasahovat prostřednictvím transakcí souvisejících se správou veřejného dluhu.

4.8

Co se týče penzijních fondů, EHSV se již vyjádřil, že je nutné vhodným způsobem monitorovat dopady daně z finančních transakcí na tyto fondy. Vynětí podílových jednotek SKIPCP a AIF ze základu daně i osvobození státních dluhopisů od daně na primárních trzích jsou pro penzijní fondy vzhledem ke struktuře jejich portfolia zajisté pozitivním aspektem.

4.9

EHSV zdůrazňuje, že je třeba pozorně monitorovat dopady daně na penzijní fondy a na osoby, které z nich budou v budoucnu pobírat důchod, nepožaduje však jejich vyloučení z uplatňování daně z finančních transakcí.

4.10

Zavedení daně z finančních transakcí bez toho, aby to ohrozilo likviditu systému, podpoří investice penzijních fondů do dlouhodobých projektů a omezí destabilizující aspekty, jakými jsou transakce s vysokou frekvencí finanční aktivity (13).

4.11

Při uplatňování nové daně se musí věnovat mimořádná pozornost způsobu administrativního řízení, aby se minimalizovalo nejen riziko daňových úniků a vyhýbání se daňovým povinnostem, ale i administrativní náklady pro členské státy a pro subjekty, které mají povinnost tuto daň odvádět. Proto by bylo vhodné, aby členské státy i Komise při přípravě prováděcích aktů o odvodu daně a ověření její úhrady zajistily minimalizaci těchto administrativních nákladů a pečlivě sledovaly jejich vývoj. Vzhledem k účinkům návrhu EHSV rovněž vyzývá Komisi, aby navrhla pravidla administrativní spolupráce mezi finančními institucemi členských států, které daň uplatňovat nebudou, a členských států, které ji vybírat budou.

4.12

EHSV se již vyjádřil kriticky k nedostatečné dokumentaci ohledně posouzení dopadů, jež byla přílohou původního návrhu daně z finančních transakcí, a nyní vítá skutečnost, že Komise zajistila částečné odstranění tohoto nedostatku vydáním sedmi objasňujících prohlášení k posouzení dopadu, jež doprovázela předchozí návrh (14). K nim se přidává i posouzení dopadů, jež doplňuje stávající návrh (15). Nehledě na to EHSV zdůrazňuje, že dokumentace je zatím nedostatečná jak z hlediska popisu současné situace v oblasti zdanění finančních trhů, tak z hlediska řízení v různých zemích a zejména v EU 11+. Mělo by být zejména provedeno rozsáhlejší posouzení potenciálních dopadů na střadatele a budoucí příjemce důchodu se zohledněním různých možností přesunutí daně.

4.13

EHSV zdůrazňuje, že je nutné, aby Komise v kvantitativním hodnocení dopadů návrhů zlepšila stávající dostupné modely a přizpůsobila je posouzení očekávaných alternativních politik. EHSV proto vyzývá útvary Komise, aby v případě, že to bude možné, odhadly skutečné charakteristiky konkrétně učiněných návrhů.